Téma |
V Hradci Králové se iniciativa sledování indikátorů trvale udržitelného rozvoje už dnes promítá do stěžejních programových dokumentů města, zejména do Programového prohlášení na léta 2002–2006, respektive jeho rozpisu do měřitelných ukazatelů, a odbor strategického rozvoje města zdejšího magistrátu již zahájil sledování vybraných indikátorů.
Jedním z prvních indikátorů, které město Hradec Králové začalo sledovat a vyhodnocovat, je “Mobilita a místní přeprava cestujících”. Cílem je zjišťovat jednak počet každodenních cest obyvatel města, čas strávený cestováním, druh cesty a druh dopravy a rovněž celkovou průměrnou denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsob dopravy. V Hradci Králové proběhlo zjišťování údajů tohoto indikátoru v prosinci 2003. Nejvýznamnějším zjišťovaným údajem byl podíl tzv. tvrdé (zejména automobilové) dopravy k dopravě měkké (MHD, pěší, cyklistické). Všeobecně se traduje, že na počátku osmdesátých let dvacátého století byl tento poměr v českých městech 20:80 ve prospěch dopravy měkké a že trendem je zvyšování podílu tvrdé - méně ekologicky šetrnější dopravy. Z výsledků našeho zkoumání vyplývá podíl 21,73 % pro tvrdou dopravu ku 78,27 % pro dopravu měkkou. Rozdělení po jednotlivých typech dopravy ukazuje Graf 1. Pro srovnání z hlediska poměru dopravy udávají evropská města, která rovněž sledují uvedený indikátor, následující údaje poměru mezi tvrdou a měkkou dopravou (v procentech) - Oslo 43:57, Bristol 58:42 či Maribor 57:43.
Dalším sledovaným údajem byl počet cest na jednoho občana za den, kde je opět žádoucí, aby jejich počet byl co nejnižší (velké množství cest vyvolává dopravní problémy či kolaps). V Hradci Králové byl zjištěný počet cest na osobu a den 2,37, v Oslo je to 3,14, v Birminghamu 1,82 a v Mariboru 2,14. Většina cest na území města Hradce Králové jsou cesty pravidelné (do zaměstnání či do školy), které činí 54 procent. Nesystematické (náhodné) cesty jsou potom zejména za nákupy (29,5 %) a za kulturou a rekreací (16,5 %). Dále indikátor sleduje průměrnou vzdálenost cesty - dobu strávenou na jedné cestě. V Hradci Králové představuje jedna cesta 5,5 km - 16 minut, v Birminghamu 6,7 km - 25 minut, v Oslo 11,9 km - 21 minut a v Mariboru 7 km - 25 minut. Z hodnocení mobility v Hradci Králové vyplývá, že z hlediska počtu cest, jejich vzdálenosti a délky se obyvatelé Hradce Králové chovají “evropsky” průměrně. Vedle toho si ale stojí velmi dobře z hlediska použití dopravních prostředků, kdy ve srovnání s ostatními městy preferují spíše ekologicky šetrnější typy dopravy. Je to povzbuzující zjištění a je naším cílem tento příznivý stav do budoucnosti udržet.
Dalším ze společných evropských indikátorů, které město Hradec Králové sleduje, je indikátor B6 “Cesty dětí do školy a zpět”. Podle společné evropské metodiky je hlavním cílem tohoto indikátoru určení převažujícího způsobu dopravy dětí z domova do školy a zpět. V Hradci Králové jsme sledování indikátoru navíc rozšířili i o otázky týkající se bezpečnosti dětí a zjištění kritických míst, které děti při své každodenní cestě musejí překonávat. Sledování proběhlo mezi žáky základních škol v září 2003 v rámci “Týdne evropské mobility” a zúčastnilo se ho devadesát procent z 8 600 žáků základních škol. Způsob dopravy dětí do škol byl sledován podle pěti možných způsobů: pěšky, na kole, MHD, autem a jiným způsobem, a to zvlášť za pěkného a zvlášť za špatného počasí. Zjistili jsme, že v Hradci Králové chodí nejčastěji děti do škol pěšky - v průměru 55 procent dětí (57 procent za pěkného a 53 procenta za špatného počasí). Následuje doprava MHD, kterou v průměru využívá 28 procent dětí. Autem jezdí do školy jedenáct procent dětí. Ostatní způsob dopravy (vlak, linkový autobus) využívají tři procenta dětí a na kole jezdí za pěkného počasí tři procenta a za špatného pouze jedno procento dětí (Graf 2). Pro srovnání: ve slovinském Mariboru je situace s městem Hradec Králové obdobná - pěšky chodí 57 procent dětí, na kole jezdí dvě procenta, MHD 20 procent a autem jezdí 21 procent dětí. Naopak v italské Modeně se dopravuje pěšky jen 15 procent, na kole tři procenta, MHD čtyři procenta a autem dokonce 78 procent dětí základních škol. V porovnání výsledků s evropskými průměrnými hodnotami uspělo město Hradec Králové z pohledu trvalé udržitelnosti v dopravě dětí do škol velice dobře. Ekologický způsob dopravy využívají děti v průměru až o pětinu více. Pěšky chodí do škol o deset procent dětí více, MHD využívá o osm procent více dětí, cyklistů je srovnatelný počet. U dopravy automobilem, jejíž větší intenzita vede nejčastěji k dopravním kolapsům a ke zhoršení životního prostředí, jsme na tom o osmnáct procent lépe, než je evropský průměr. Zastoupení jednotlivých způsobů dopravy se výrazně diferencuje u jednotlivých základních škol. Pěšky chodí do školy nejvíce dětí u ZŠ Mandysova (85 %), která je lokalizována přímo v centrální části sídliště, naopak nejméně chodí děti pěšky do školy v okrajové části města Svobodné Dvory (19 %), které cestu pěšky do školy považují za nejvíce nebezpečnou vzhledem k nevyřešené situaci na přechodu silnice první třídy Praha - Náchod. Do této školy se nejvíce dětí dopravuje pomocí MHD (61 %), což je dvakrát více než průměr za celé město. Z dětí, které cestují MHD, jich více než 83 procenta jezdí přímým spojem. Kolo používají k dopravě nejvíce děti z okrajových částí města. Nejčastějším důvodem použití osobního auta je spojení cesty do školy s cestou rodičů do zaměstnání (51 %) nebo fakt, že škola je příliš daleko (17 %). U dvanácti procent případů je cesta autem vnímána jako bezpečnější a u deseti procent pohodlnější a příjemnější. Jako jediný možný způsob dopravy ho uvedlo jen pět procent dětí. Způsob dopravy do školy se liší také s věkem dětí. Starší děti cestují samostatněji, více využívají MHD a také kolo. Autem jezdí častěji menší děti. Z hlediska bezpečnosti cesty do školy v Hradci Králové celkem tři čtvrtiny dotázaných vnímaly cestu jako bezpečnou. Typickým důvodem ohrožujícím bezpečnost cesty byl označován rušný provoz (36 %), dále výskyt velké křižovatky a absence přechodů (12 %). Z odpovědí byla vytipována jednotlivá kritická místa v rámci města.
Kromě magistrátu města využívají výsledky ze sledování indikátorů trvalé udržitelnosti například dopravní podnik, městská policie, jednotlivé školy a další organizace včetně neziskových.
Hradec Králové má dále rozpracován indikátor “Dostupnost místních veřejných parků a služeb” a jsou připravovány indikátory “Kvalita místního ovzduší” a “Spokojenost občanů s místním společenstvím”. Předpokládáme také pokračování spolupráce s Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu v rámci programu Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) a výměnu zkušeností se sledováním indikátorů v rámci projektu podporovaného vlámskou vládou. Výsledky ze sledování indikátorů ECI využijeme i při zpracovávání žádostí o finanční podpory z Evropských fondů, případně dalších finančních zdrojů.
Graf 1: Podíl dopravy v Hradci Králové (prosinec 2003)
Graf 2: Způsob dopravy dětí do školy a zpět v Hradci Králové