Znak
Osada položená vysoko na plošině na okraji Nízkého Jeseníku se v písemných pramenech objevuje od 13. století, kdy patřila k majetkům premonstrátské kanonie na Klášterním Hradisku u Olomouce. Přívlastek, odlišující Pustou Polom od nepříliš vzdálené Velké Polomi a dokládající její dočasné opuštění, byl užíván již před polovinou 15. století. Za vlády Tvorkovských z Kravař je v roce 1565 zmiňována ve vsi tvrz. Po připojení pustopolomského zboží ke kyjovickému statku roku 1692 však ztratila funkci sídla vrchnosti. Obec, kterou těžce postihly boje v roce 1945, je v současnosti domovem zhruba půl druhého tisíce obyvatel. Návrh znaku Pusté Polomi projednal parlamentní podvýbor pro heraldiku 15. dubna 1997 a následně jej obci oficiálně udělil předseda PS PČR. Ve stříbrném štítu jsou tři zelené krokve přeložené červeným kůlem, v němž je stříbrný meč směřující hrotem dolů. Spojením krokví a kůlu vzniká vizuální dojem stylizovaného jehličnatého stromu, který odkazuje na historickou obecní pečeť a razítko. Meč připomíná legendu o patronu místního farního kostela sv. Martinovi, který rozsekl svůj plášť, aby se o něj mohl podělit s žebrákem. Barevné řešení znaku vyjadřuje příslušnosti Pusté Polomi k Opavsku (červená a stříbrná) a její polohu v lesnatém výběžku Nízkého Jeseníku (zelená). Na současně uděleném praporu je obecní symbolika zjednodušena na červený žerďový pruh s bílým mečem a sedm střídavě bílých a zelených vodorovných pruhů.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR