Zahraničí

Ing. Jiří Zukal, Brusel

Jak jsou Evropané spokojeni se svým životem?

V rámci Evropské unie působí řada přidružených institucí a agentur, které se zabývají různými problematikami jak v členských státech, tak i přistupujících a kandidátských zemích EU. Jednou z nich je též Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, což je organizace založená na základě nařízení Evropských společenství v roce 1975. Její sídlo je v Dublinu (někdy bývá označována jako Dublinská nadace) a hlavním cílem je “přispívat k plánování a vytváření lepších životních a pracovních podmínek prostřednictvím zvyšování a rozšiřování znalostí, které budou napomáhat tomuto záměru”. Nadace je evropskou institucí, jejíž role spočívá v poskytování výsledků, informací a rad získaných komparativním výzkumem hlavním činitelům ovlivňujícím sociální politiku. Nadace prezentuje výsledky výzkumů v otázkách, které stanoví sociální partneři, národní vlády a Evropská komise. Tyto výzkumy se provádějí především v členských zemích Evropské unie a Nadace jejich výsledky souhrnně zpracovává a vyhodnocuje.

Nadace působí jako tripartitní orgán, což znamená, že v její správní radě má každá z členských zemí po jednom zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Celkový počet členů správní rady doplňují tři zástupci Evropské komise z Generálního ředitelství pro sociální věci a zaměstnanost, Generálního ředitelství pro výzkum a Generálního ředitelství pro životní prostředí. Nadace, která má svoji kancelář též v Bruselu, hospodaří s ročním rozpočtem 18 milionů EUR (z toho v posledním období získávala jeden milion z rozpočtu Phare).

Výzkumná činnost Nadace vychází ze čtyřletých programů, z nichž první byl zahájen v roce 1977. Nyní probíhá program 2001–2004, který má  název “Analýza a plánování podpory sociálně ekonomického pokroku”. V loňském roce se rozběhly práce na přípravě programu na období 2005-2008, do kterého se zapojí již i nové členské státy. Veškerá činnost Nadace je soustředěna do pěti oblastí: pracovní podmínky, životní podmínky, industriální vztahy, Evropské centrum pro monitorování změn, informace a komunikace.

Hlavní náplní Nadace je vypracování analytických studií především z oblasti životních a pracovních podmínek, koncipování strategií ze sociální a hospodářské sféry, co nejširší prezentace a distribuce dosažených výsledků, pořádání seminářů a konferencí, zaměřených na prezentaci výsledků výzkumu.

Za dobu činnosti vypracovala Nadace řadu komparativních studií a přehledů, zabývajících se problematikou jak jednotlivých sektorů národního hospodářství a celonárodních ekonomik zemí Evropské unie, tak především studií s horizontální problematikou (Situace žen na trhu práce, Přístup k zaměstnání pro “zranitelné” skupiny občanů).

S blížícím se datem rozšíření Evropské unie zaměřila Nadace činnost i na přistupující a kandidátské státy. Do několika posledních studií byly zařazeny též výsledky průzkumů z těchto zemí a jejich srovnání se situací v Evropské unii.

Faktory pro spokojený život

V únoru 2004 vydala Nadace studii Kvalita života v Evropě – vnímání životních podmínek v rozšířené Evropě. Jejím hlavním cílem je přispět k zobrazení životních podmínek a kvality lidského života v deseti přistupujících a třech kandidátských státech na základě srovnání s členskými státy. Před zahájením průzkumu bylo všeobecně známo, že ekonomická úroveň všech přistupujících a kandidátských států, měřeno ukazatelem hrubého domácího produktu na osobu, je podstatně nižší než ve stávajících členských státech. Cílem studie však bylo zjistit, do jaké míry ovlivňuje tato skutečnost celkovou úroveň životní spokojenosti občanů.

Podle studie v sobě životní spokojenost občanů zahrnuje celkem tři hlavní aspekty. První z nich tvoří finanční příjmy, z nichž se potom odvíjí materiální životní úroveň občanů. Druhý aspekt je tvořen řadou subjektivních faktorů, například dobrým zdravotním stavem, uspořádanými rodinnými poměry, přáteli a sousedy a také možností svobodně se rozhodovat o vlastních cílech. Je samozřejmé, že tato druhá skupina činitelů je ovlivněna první skupinou. Třetím činitelem ovlivňujícím spokojenost občanů je míra naplnění osobních aspirací a ambicí. Celkově byl vytvořen seznam čtrnácti dílčích faktorů (např. úroveň bydlení, rodinný život, zaměstnání, sousedé, osobní zdraví, úroveň společenského života, pocit osobní bezpečnosti, finanční příjem, systém zdravotní péče), ke kterým se respondenti vyjadřovali a uváděli míru jejich nezbytnosti pro dosažení spokojeného života. Výsledky ukázaly, že většina Evropanů má obdobné názory na význam jednotlivých faktorů. Jak v členských státech, tak v přistupujících a kandidátských státech více než tři čtvrtiny dotázaných osob uvedly devět ze čtrnácti faktorů, které považovaly za nepostradatelné pro spokojený život.

Dobré zdraví základ životní spokojenosti

Naprostá většina Evropanů považuje dobré zdraví za základní předpoklad spokojeného života. Tento názor vyjádřily dvě třetiny občanů přistupujících a kandidátských států a tři čtvrtiny občanů členských států Evropské unie. V přistupujících a kandidátských státech respondenti dále nejvíce uváděli jako nezbytné faktory dobré zaměstnání, život v souladu s partnerem a odpovídající bydlení. V členských státech bylo mezi odpověďmi nejčastěji uváděno dobré zaměstnání, odpovídající bydlení a také dostatek volného času a jeho příjemné využití (Tab. 1).

Na výsledky průzkumu je se možno dívat z mnoha hledisek. Pokud se budou posuzovat podle jednotlivých států, potom je zřejmé, že občané členských států Evropské unie vyjádřili mnohem větší spokojenost se svým životem v roce 2003 nežli občané přistupujících a kandidátských států. V průměru pouze šedesát procent občanů těchto zemí ve srovnání s takřka devadesáti procenty v Evropské unii vyjádřilo spokojenost se svým životem. V devíti ze třinácti přistupujících a kandidátských zemí je míra spokojenosti menší nežli u občanů Řecka a Portugalska, což jsou země, u nichž výsledky průzkumu hluboko zaostaly za průměrem Evropské unie.

Výsledky studie ukázaly, že prakticky v celé Evropě je velice malý rozdíl ve spokojenosti mužů a žen. Jiné závěry však přineslo srovnání názorů evropských občanů žijících ve velkých městech a na venkově. Zatímco v Evropské unii nejsou rozdíly v názorech z tohoto hlediska příliš markantní, v přistupujících a kandidátských státech vyjadřovali lidé žijící ve velkých městech podstatně větší míru spokojenosti se svým životem. Důvodem je především vyšší zaměstnanost, vyšší výdělky a také širší možnosti seberealizace a společenského vyžití. Poměrně velký rozdíl mezi členskými a přistupujícími a kandidátskými státy ukázaly odpovědi na otázku, jakou důležitost přisuzují občané skutečnosti “mít děti”. Občané přistupujících a kandidátských států považují mít a vychovávat děti za podstatně významnější faktor pro životní spokojenost než občané členských států. V jejich odpovědích figuroval tento faktor jako pátá priorita, kdežto občané členských států řadili tento faktor až na dvanácté místo.

Jednou z mála oblastí, kde rozdíly v míře spokojenosti uvnitř jednotlivých států byly větší u občanů Evropské unie než občanů přistupujících a kandidátských států bylo v členění odpovědí respondentů podle pracovního zařazení. U respondentů přistupujících a kandidátských států byl stále patrný fakt, že všichni tvořili ještě v nedávné době jednu “pracující třídu”, ať se jednalo o dělníky, zemědělce nebo vysokoškolsky vzdělané občany. Tento ideologický vliv “beztřídní společnosti” minulého režimu se tak projevil i v jejich hodnocení životní spokojenosti, kde rozdíly mezi jednotlivými profesními a sociálními skupinami jsou relativně malé.

Zaměstnání jako významný faktor spokojenosti všech Evropanů

Průzkum ukázal jednoznačné výsledky ve všech státech u skupiny nezaměstnaných, kde faktor zaměstnání se podílel podstatně vyšší měrou na celkovém hodnocení míry životní spokojenosti než u občanů zaměstnaných. Pozice nezaměstnaných je ovlivněna nejen nízkou úrovní finančních příjmů, ale zároveň s sebou nese pocit ztráty seberealizace a společenské užitečnosti. Tento stav může vést z dlouhodobého hlediska k sociálnímu vyčlenění a ovlivňuje přímo i nepřímo další faktory tvořící životní spokojenost (Tab. 2).

Ze studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek vyplývá, že se po rozšíření Evropské unie zvětší jak rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, tak i sociálními skupinami v rámci států. Doposud bylo možné v otázce spokojenosti občanů pozorovat polarizaci sever–jih, kde především ve skandinávských zemích byla pozorována vysoká míra spokojenosti prakticky u všech sociálních skupin obyvatelstva, kdežto jižní křídlo Evropské unie (především Portugalsko a Řecko) mělo v dané oblasti značné rozdíly. Po rozšíření budeme moci pozorovat spíše “polarizaci spokojenosti” občanů typu západ–východ, i když některé přistupující a kandidátské státy (Slovinsko, Česká republika) se svými výsledky přibližují průměru Evropské unie a také uvnitř těchto států nejsou příliš velké rozdíly.

Tab. 1: Spokojenost občanů EU s život. podmínkami (v %)

Země

Velice spokojen

Docela spokojen

Nespokojen

Belgie

24

62

14

Dánsko

69

28

3

Finsko

26

64

10

Francie

15

68

7

Irsko

36

58

6

Itálie

11

70

19

Lucembursko

45

50

5

Německo

22

64

14

Nizozemsko

48

47

5

Portugalsko

10

63

23

Rakousko

37

54

9

Řecko

18

53

29

Španělsko

24

62

14

Švédsko

42

53

5

Velká Británie

34

56

10

Zdroj: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Tab. 2: Spokojenost občanů přistup. a kandidátských států s život. podmínkami (v %)

Země

Velice spokojen

Docela spokojen

Nespokojen

Česká republika

34

51

15

Estonsko

5

52

43

Kypr

48

39

13

Litva

7

56

37

Lotyšsko

4

45

51

Malta

19

63

18

Maďarsko

12

52

36

Polsko

14

47

39

Slovensko

8

54

38

Slovinsko

27

63

10

Bulharsko

5

32

63

Rumunsko

4

38

58

Turecko

8

60

32

Zdroj: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Další informace [nápis]
Číslo 19/2004
Časopis Veřejná správa č. 19/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail