Zahraničí |
Evropská unie zahájila v březnu další fázi boje proti kouření. V centru Bruselu, na náměstí Rond Point Schuman, kde jsou soustředěny budovy Rady EU a Evropské komise, byla za přítomnosti nového komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele Markose Kyprianou odstartována protikuřácká kampaň “Help – pro život bez tabáku”. Zlozvyk kouření patří již řadu let k největším “strašákům” lidstva. I když proběhla v celém světě již řada kampaní, počet kuřáků příliš neklesá. Podle odhadů Mezinárodní zdravotnické organizace OSN žije v současné době na naší planetě přes 1,1 miliardy kuřáků. Zpráva této organizace také uvádí, že ve vyspělých státech kouří pravidelně 41 % mužů a 21 % žen. Podle studií, zabývajících se závislostí mezi kouřením a úmrtností obyvatelstva, je tento zlozvyk příčinou úmrtí přibližně u poloviny pravidelných kuřáků. Koncem minulého století podle odhadů jen ve vyspělých zemích na celém světě zapříčinilo kouření ročně smrt téměř tří milionů obyvatel. Ve věkové kategorii 35–69 let způsobilo kouření smrt u 30 % občanů a řadí se tak na první místo mezi příčinami, kterým lze zabránit. Pokud bude současný trend pokračovat i nadále, lze očekávat, že v roce 2025 se v důsledku kouření počet úmrtí na celém světě přiblíží až k číslu deseti milionů. Statisticky bylo též prokázáno, že tak zvané pasivní kouření, to znamená pouhý pobyt v zakouřených prostorách, zvyšuje riziko výskytu rakoviny plic a chronických onemocnění dýchacího ústrojí u dospělých asi o 25 % a je příčinou akutních onemocnění dýchacího ústrojí u dětí ve více než 50 % případů. Dále je zřejmé, že pasivní kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu srdečních onemocnění, ale jednotlivé odhady se v tomto případě od sebe značně odlišují. V dubnu 2004 byla v odborném britském časopisu British Medical Journal zveřejněna studie o důsledcích pasivního kouření. Její autoři uvádějí, že u dospělých lidí, kteří jsou v denním kontaktu s kuřáky, vzrůstá míra úmrtnosti o 15 %, i když sami nikdy kuřáky nebyli. Celkově však je jasné, že kouření je natolik závažný celospolečenský fenomén, že postupně bude docházet v celém světě k uzákonění jeho zákazu ve veřejných prostorách a na pracovištích.
Opatření proti kouření v EU
Vzhledem k tomu, že je kouření vážným celospolečenským problémem, občané států EU jsou přesvědčeni o tom, že by se měl řešit nejen na národní nebo celosvětové úrovni v rámci OSN, ale že by se jím měla zabývat i Evropská unie. Problémy spojenými s kouřením se proto již delší dobu vážně zabývají i ministři zdravotnictví členských států Evropské unie. Ti již v červenci roku 1989 na zasedání Rady ministrů přijali rezoluci zakazující kouření na místech, která jsou přístupna pro veřejnost. Zároveň vyzvali členské státy, aby v této souvislosti upravily svoji legislativu a nebo v souladu s národními praktikami realizovaly adekvátní opatření. Komunitární cíle v boji proti kouření je možné shrnout do čtyř základních bodů:
Zakázat kouření ve všech uzavřených prostorách veřejného nebo soukromého sektoru, kam má veřejnost přístup.
Rozšířit zákaz kouření na všechny druhy veřejné dopravy.
Tam, kde to je nezbytné, vymezit jasně ohraničený prostor pro kuřáky. Toto opatření se vztahuje, pokud to je možné, na prostředky veřejné dopravy, především při dopravě na dlouhé vzdálenosti.
Zajistit, aby se v případě konfliktu v prostorách, které nejsou vyhrazeny pro kuřáky, preferovalo právo nekuřáků před prosazováním zájmů kuřáků.
Ve všech státech Unie si stále více uvědomují, jak velké celospolečenské škody kouření způsobuje. Proto se vedou na národní úrovni různé druhy kampaní, jejichž hlavním cílem je názornou formou seznámit obyvatelstvo se škodlivostí kouření. Organizují se informační kampaně na školách (Nizozemsko), v armádě (Řecko), v nemocnicích (Německo), speciální informační akce pro mladistvé (Španělsko). V řadě členských států Unie fungují specializované instituce, jejichž cílem je koordinace akcí, zaměřených na boj proti kouření a šíření povědomí o škodlivosti kouření.
Evropská unie bojuje proti rakovině
Boj proti kouření se promítá také do komunitárního rozpočtu a v každém finančním plánu v rámci kapitoly veřejného zdraví figuruje položka vyčleněná na boj proti kouření. Rada ministrů zdravotnictví EU schválila v roce 1996 64 milionů EUR na boj proti rakovině. V rámci této aktivity byly realizovány pilotní projekty na zjišťování nejlepších metod pro odvykání kouření. Rada též vyhlásila boj proti reklamě na cigarety, jejíž efekt je především u mladší části populace značně veliký. Experti Evropské komise jsou přesvědčeni, že společnými silami na komunitární úrovni a v koordinaci s aktivitou uvnitř jednotlivých členských států je možné, aby se kouření v Unii dále omezilo a zároveň se tak snížily jeho negativní důsledky.
Společné akce členských států EU se realizovaly především prostřednictvím programu "Evropa proti rakovině". Ten zahrnoval řadu projektů, jejichž cílem byl především boj proti kouření ve školách, nemocnicích a podnicích. Akční plán boje proti rakovině, vyhlášený na období 1996-2000, zahrnoval akce, zaměřené na ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva před následky pasivního kouření. Do této skupiny patří především těhotné ženy a děti. Součástí plánu byl též pilotní projekt boje proti pasivnímu kouření, který se realizoval prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Předpoklad a základnu pro boj s kouřením by měla vytvořit především komunitární legislativa. V této oblasti přijala Evropská společenství v červnu roku 2001 směrnici upravující výrobu, prezentaci a prodej tabákových výrobků. O dva roky později na ni navázala směrnice o sbližování práva, regulaci a administrativních opatřeních členských států v oblasti propagace a sponzorování tabákových výrobků. Kromě jiného směrnice zakazuje reklamu tabákových výrobků v tiskových mediích, rozhlasovém vysílání a informačních službách pro občany. Není v ní však zahrnut zákaz reklamy v televizním vysílání, protože tento problém řeší tzv. směrnice “Televize bez hranic”. Kromě obecných pokynů je ve směrnici zahrnut předpis používat na cigaretových krabičkách výstražné nápisy.
Jedna z významných akcí boje proti kouření proběhla v EU pod názvem “Feel Free to Say No” (“Nebojte se říci NE”) v letech 2002–2004. Během této akce se podařilo dosáhnout jednu miliardu kontaktů s mladými lidmi, během nichž byla mládež informována o škodlivosti kouření. I když EU vynakládá na boj proti kouření značnou energii a nemalé finanční prostředky, je na druhé straně absurdní, že v rámci společné zemědělské politiky jsou každoročně poskytovány pěstitelům tabáku subvence ve výši 900 miliónů EUR. Tento příklad dokumentuje, že prosazování jednoznačně pozitivních celospolečenských zájmů, které jsou nezpochybnitelné, nemusí být vždy vůbec snadné a může být degradováno prosazováním ekonomických a obchodních zájmů.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 27/2005.