Znak
Ves na úpatí zalesněného vrchu na okraji Polabské nížiny je zmiňována poprvé v roce 1392, kdy z ní pobírali plat pražští johanité. V Čechách se ovšem nacházejí vsi téhož jména také na Příbramsku a na Lounsku. V roce 1489, kdy Konětopy náležely Ctiborovi z Chlumu, je ve vsi uváděna tvrz. K nevelkému statku konětopských vladyků příslušel dále dvůr a mlýn. Již v roce 1502 bylo zdejší zboží spravováno z Brandýsa nad Labem a v roce 1513 je při příležitosti převodu majetku paní Johanky z Krajku na bratra Konráda tvrz zmiňována naposledy. Ze stejné doby pochází doklad o místní vinici. Později sdílely Konětopy osudy brandýského dominia. V roce 1890 žilo v osmdesáti třech zdejších domech více než čtyři sta osob a v současnosti je obec domovem zhruba dvě stě sedmdesáti stálých obyvatel.
Znak s jednoduchým a výrazným mluvícím znamením udělil Konětopům předseda PS PČR 14. ledna 2000. Ve stříbrno-modře vlnitě děleném štítě nahoře vyniká černá hlava koně s červeným jazykem.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR