Téma
V italském Trentu se koncem září uskutečnila konference OECD, jejímž účelem bylo ozřejmit funkci a roli sociální ekonomiky v moderní společnosti a poukázat na možnosti, které skýtá i pro země střední a jihovýchodní Evropy.
Koncept sociální ekonomiky
Koncept sociální ekonomiky představuje moderní pojetí řešení některých témat, jimž čelí země střední a západní Evropy na prahu 21. století. Jde jednak o téma poskytování sociálních a sociálně-zdravotních služeb na místní úrovni (závislé osoby v domácnostech – například předškolní děti, nemocní, senioři), jednak o téma integrace osob ohrožených sociální exkluzí na pracovní trhy a v neposlední řadě o téma šetrného využití a rozvoje místních zdrojů při poskytování služeb a realizaci programů místního rozvoje (zdrojů lidských, materiálových a finančních). Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že stát již nemůže v plné míře sociální potřeby uspokojovat, ani finančně zabezpečovat, a že ani čistě komerční pojetí nevyhovuje nárokům moderní demokratické společnosti především na dostupnost služeb a uplatnění veřejného zájmu.
Formy podniků sociální ekonomiky
Formami podniků sociální ekonomiky jsou zejména výrobní a spotřebitelská družstva začleňující znevýhodněné skupiny obyvatelstva, tzv. mutuals - vzájemné společnosti, občanská sdružení a jiné neziskové organizace poskytující služby nebo mající výrobní program. Uplatňují se též organizace prosazující principy místního udržitelného rozvoje se šetrným využitím místních zdrojů. Tyto formy aktivit jsou podporovány a doprovázeny legislativou, finančními nástroji - lokálním bankovnictvím, a metodickými nástroji - vzděláváním pro podnikatele z oblasti sociální ekonomiky. Společnou charakteristikou subjektů sociální ekonomiky je akcentování sociálních cílů, důraz na prvky podnikání, avšak nikoli potřeba maximálního obratu a zisku. Jejich základními hodnotami jsou solidarita, sociální soudružnost, sociální zodpovědnost, demokratické řízení, participace občanů a autonomie. Jsou kombinací podnikatelského zaujetí a ohledů k veřejnému zájmu (public interest; definice dle Evropského ekonomického a sociálního výboru, např. v INT/242).
Sociální ekonomika ve vztahu k politice EU
Sociální ekonomika je mimo jiné předmětem stálého vysokého zájmu Evropského ekonomického a sociálního výboru (EESC), ILO a OECD. V podpoře sociální ekonomiky je spatřován nástroj k sociální inkluzi, rozvoji místní zaměstnanosti, ekonomickému rozvoji přispívajícímu k vyváženému rozvoji a prosperitě lokalit. V současné době EESC iniciuje další aktivity směřující k podpoře malého a středního podnikání, včetně podpory mikropodnikání, které by více zohledňovalo pozici a potřeby subjektů sociální ekonomiky. Tento akcent je v souladu s politikou Evropské komise deklarovanou v "Green Paper" - Enterpreneurship in Europe, COM (2003). EESC navrhuje sérii opatření, která budou zajišťovat další podporu a rozvoj sociální ekonomie ve všech 25 členských státech EU. Jde například o podporu výzkumu v oblasti sociální ekonomiky, prosazení podpory mikropodnikání a provázání podpory malých a středních podniků se subjekty sociální ekonomiky včetně lepšího přístupu k bankovním půjčkám(mikropůjčkám), zvýšení zájmu nových členských států EU o tento druh podnikání (EESC, INT/242, kapitola 4.2).
Situace v České republice
V současné době neexistuje v ČR jasný, explicitní vládní dokument hlásící se k pojmu sociální ekonomie/sociální ekonomiky. A to i přesto, že tento koncept je součástí sociálních politik a politik místního rozvoje v zemích EU. Existuje zatím jen omezené povědomí o tom, co sociální ekonomika znamená (interpretace se liší, zvláště pak akcenty na tu či onu stránku SE). Jasná podpora individuálním projektům hlásícím se k sociální ekonomice je ze strany Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Organizace, které se tímto tématem v rámci EQUAL zabývají, budou vytvářet Národní pracovní skupinu. Tento koncept prosazují i některá výrobní družstva. Přesto jsou některé principy a cíle sociální ekonomiky implicitně obsaženy v důležitých dokumentech celonárodního dosahu. Jde například o Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004-2006 (MPSV), Národní akční plán zaměstnanosti, normativ k zavádění Komunitního plánování sociálních služeb (MPSV), usnesení vlády 824/2004 ke Strategii podpory dostupnosti sociálních služeb a obecně deklarovaný princip upřednostňující komunitní péči před institucionální. S těmito dokumenty souvisejí další politiky, například celoživotního vzdělávání pracovníků sociálních služeb, zavádění standardů sociálních služeb, které skýtají prostor pro uvádění sociální ekonomiky do teorie a praxe v ČR.
Relevance sociální ekonomiky pro místní rozvoj
Subjekty sociální ekonomiky jsou důležitým hráčem v oblasti poskytování služeb na místní úrovni, začleňování marginalizovaných skupin na trhy práce, jsou činitelem rozvoje zaměstnanosti a drobného podnikání (mikropodnikání) s maximálním využitím místních zdrojů. V případě fungujících družstev (tak jak existují například v severní Itálii i jinde v Evropě), představují výrazný prvek místní ekonomické produkce a místního bankovnictví. Sociální ekonomika vytváří důležitou protiváhu některým negativním rysům globalizované ekonomiky, jimiž jsou například vytlačování drobných producentů z trhu nadnárodními řetězci, převážení zboží a potravin na veliké vzdálenosti, nešetrné chování a zacházení s regionálními specifiky. Roli v sociální ekonomice hrají též spotřebitelské organizace a organizace poskytující poradenskou a vzdělávací činnost za úhradu. V západní Evropě subjekty sociální ekonomiky poskytují služby flexibilněji a za nižší náklady, než tradiční příspěvkové instituce, snižují tak tlak na veřejné rozpočty. V některých případech tyto služby vznikají jako místní public private partnership mezi organizacemi a veřejnou správou, jde například o agentury zaměstnávání, komunitní centra, služby pro domácnosti a závislé členy domácností. Pro fungování sociálních ekonomik a jednotlivých sociálních podniků (social entreprise) je důležitá existence programů podpory malého a mikropodnikání, včetně existence mikroúvěrů.
Relevance sociální ekonomiky pro rozvoj NNO
Nestátní neziskové organizace poskytující služby jsou jedním z významných subjektů sociální ekonomiky, a to pro svoji tradiční pozici v oblasti sociální a sociálně zdravotní (péče o děti a seniory a závislé členy domácností, podporované formy zaměstnávání různě postižených osob), v oblasti služeb pro sociálně vyloučené a marginalizované skupiny, a v oblasti šetrného využití životního prostředí – především ve venkovských oblastech. České nestátní neziskové organizace mohou přijetím konceptu SE získat novou a významnou roli i v oblasti místního rozvoje. Kromě sociálních cílů jsou jejich aktivity důležité pro ekonomický rozvoj malých podniků a mikropodniků, eventuálně sociálních družstev, rozvoj zaměstnanosti a rozvoj lokálního bankovnictví (mikroúvěry pro neziskové podnikání). Přijetím sociální ekonomiky lze časem očekávat zvýšenou nezávislost a udržitelnost určité části nestátních neziskových organizací. Výraznou iniciativou je založení pracovní skupiny z iniciativy Nadace OSF Praha a Nadace rozvoje občanské společnosti. Ve skupině jsou zastoupeny SKOK, Domov Sue Ryder, Svaz měst a obcí ČR, Fokus Praha a Nadace VIA. Společně si kladou za cíl podporu rozvoje sociální ekonomiky v České republice, konkrétně jde o uplatnění role NNO v tomto konceptu.
Mezi dosavadní úspěchy lze počítat konstruktivní jednání mezi zástupci Nadace OSF Praha a NROS se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na společné schůzce bylo dohodnuto založení pracovního týmu, který se bude tématem rozvoje sociální ekonomiky v České republice zabývat a navrhovat kroky vedoucí k zavedení sociálního podnikání v podmínkách ČR.
Závěry z konference OECD v Trentu– jejich relevance pro ČR
Konference zdůraznila význam zavádění sociální ekonomiky v nových členských zemí EU. Podtrhla význam sociální ekonomiky pro rozvoj místní ekonomiky (zaměstnanosti a rozvoje nabídky služeb), pro rozvoj malého podnikání a mikropodnikání, pro sociální soudržnost a šetrné zacházení se zdroji.
Konference zdůraznila význam vytváření legislativních, finančních a jiných systémových nástrojů nutných k zavedení sociální ekonomiky v jednotlivých zemích
Konference mimo jiné poukázala na to, že v nových členských zemí EU pouze v České republice, Slovinsku a Maďarsku neexistuje program podpory mikropodnikání (včetně podpory podnikání v rámci sociální ekonomiky) a v těchto třech zemích neexistuje ani program mikropůjček drobným podnikatelům.