Rozhovor
s Michalem Rabasem,
hejtmanem Pardubického kraje Poskytnuté peníze chceme investovat do dopravní infrastrukturyVyšlo v čísle 46/2005 |
![]() |
Pardubický kraj je prvním českým regionem, kterému Evropská investiční banka poskytla dlouhodobý úvěr ve výši 900 milionů. Co vás přivedlo k tomuto kroku a na co chcete takto získané peníze použít?
Již před krajskými volbami jsme věděli, že úvěr je jednou z cest, jak do rozpočtu kraje získat další finanční zdroje. Státní rozpočet po převedení daňových výnosů do rozpočtu krajů už nemá mnoho zdrojů, které by mohly směřovat na investiční výstavbu jednotlivých odvětví. Po krajských volbách se s tímto naším názorem ztotožnilo i zastupitelstvo kraje a dalo k získání úvěru zelenou. Poskytnuté peníze chceme investovat do dopravní infrastruktury, která je podle našeho názoru předpokladem dalšího rozvoje kraje. Kraj je vlastníkem 4 200 kilometrů silnic II. a III. třídy, které jsou ve značně zanedbaném stavu. Jen z 913 kilometrů silnic II. třídy je téměř jedna třetina ve velmi špatném stavu, čtyři procenta jsou dokonce ve stavu havarijním a u silnic III. třídy je situace ještě horší. Ve špatném až havarijním stavu je rovněž 359 mostů, tedy více než jedna třetina z 988 mostů, které v kraji máme. Proto jsme rozhodli, že tuto oblast podpoříme. Byli jsme jedním z šesti krajů, s kterými Evropská investiční banka začala komunikovat. Výhodou bylo, že jsme byli rozhodnuti získat peníze pouze do jednoho odvětví a zároveň jsme se chtěli podílet na jeho spolufinancování. Další výhodou bylo, že máme zpracovaný plán rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd do roku 2010. To znamená, že jsme měli nejen vytipované okruhy silnic ve špatném technickém stavu, ale zpracovanou i projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení. U některých staveb již dokonce bylo hotové i výběrové řízení a vybrána firma, která měla danou rekonstrukci provést. Z tohoto pohledu se dá říci, že jsme byli velmi dobře připraveni. Ostatně připravené projekty byly nezbytným předpokladem k tomu, aby mohlo k jednání vůbec dojít.
Jak dlouho jednání trvala? Jaká je dohoda uzavřená v Lucembursku a co pro Pardubický kraj znamená?
Od politického rozhodnutí rady a zastupitelstva a prvních kontaktů trvala intenzivní jednání zhruba půl roku. Jednání, která probíhala v Pardubicích i v Lucembursku, byla věcná, i když jsme při nich čas od času narazili na určitý zádrhel. Tím největším bylo české právo na straně jedné a právo lucemburské na straně druhé. Některé podmínky byly tak složité, že jsme si je museli nechat vysvětlit, abychom nebyli překvapeni, kdyby došlo ke snahám o změnu smluvních vztahů. Zástupci Evropské investiční banky se přímo na místě seznámili se stavem našich silnic, takže věděli, o jaký druh komunikací se jedná. Teprve pak jsme se dohodli, jak bude smlouva koncipována. Největší strach jsme měli z toho, že ztratíme možnost nakládat s majetkem. Během jednání jsme ale byli ubezpečeni, že smlouva, která je mezi námi a Evropskou investiční bankou, je jakýmsi vzorovým dokumentem, který byl už několikanásobně odzkoušen v původních zemích Evropské unie. Bance ovšem chyběly zkušenosti ze zemí střední a východní Evropy. V tomto směru jsme byli prvním regionem, který si bez asistence vlády či ministerstva vyjednal přímý vztah. Nemluvím o městech, protože města Plzeň a Praha byla mezi prvními, která jednala za Českou republiku s Evropskou investiční bankou. Při vyjednávání se nám vyplatila maximální otevřenost. Díky tomu jsme si nemuseli nechat dělat raiting hospodaření kraje, neboť Evropská investiční banka si udělala analýzu hospodaření kraje sama. Protože jsme byli prvním regionem ze střední Evropy, chtěli znát výsledky hospodaření kraje v uplynulých letech, stávající rozpočet a výhled na nejbližších patnáct let. Původně nám banka na rozvoj silniční sítě slíbila poskytnout úvěr ve výši 600 milionů korun a stejnou částku měl investovat kraj. Po seznámení s možnostmi našeho rozpočtu a podmínkami hospodaření Pardubického kraje nám banka vyšla vstříc a umožnila nám čerpat z jejich peněz o třetinu více, než jsme předpokládali, navíc za velice výhodných podmínek. Celkový objem zdrojů zůstává stejný, to je 1,2 miliardy korun. Evropská investiční banka nám poskytne 900 milionů korun za stejných úrokových podmínek, které byly u částky 600 milionů. Spoluúčast kraje se sníží z 600 milionů na 300 milionů korun. Tím se nám uvolní ruce a těch 300 milionů můžeme použít do jiných odvětví, zatím jsme nerozhodli, zda to bude zdravotnictví, školství nebo sociální sféra.
Kdy začnete se splácením úvěru a kolik zaplatíte na úrocích celkem?
Peníze budou kraji poukazovány v jednotlivých ročních transferech. První částka, zhruba 200 milionů korun, přijde z Evropské investiční banky ještě letos, další peníze dostaneme v roce 2006 a 2007, každý rok 350 milionů. Pokud nestihneme vyčerpat peníze v roce 2007, mohou přejít do roku 2008, ovšem musí být využity nejpozději do 31. července 2008. Doba splatnosti úvěru se prodloužila z původních deseti let na patnáct, splácení je odloženo o tři roky. Splátky budou čtvrtletní, první z nich je stanovena na září 2008, poslední na 15. červen 2023. Úroková sazba byla stanovena na 2,16 procenta. Každé čtvrtletí se bude úroková míra zpřesňovat, díky tomu se bude pohybovat kolem dvou procent roční úrokové sazby. Úroky se budou platit v českých korunách, což je pro nás výhodné. Na základě dnešního nastavení se dá předpokládat, že Pardubický kraj zaplatí na úrocích celkem 190 milionů korun, což odpovídá velmi nízkým úrokovým podmínkám, které se na českém bankovním trhu nedají dosáhnout.
Nebojíte se vysoké zadluženosti, budete schopni při splácení dlouhodobého úvěru hradit i své starší závazky?
Vysoké zadluženosti se bát nemusíme, zadluženost Pardubického kraje dosahuje 0,89 procenta z jeho rozpočtových příjmů. V tuto chvíli má kraj několik úvěrů, největší nápor na jejich splácení bude v letech 2006 a 2007, protože tam budeme splácet svoje závazky z oblasti zdravotnictví a dopravní infrastruktury, kde jsme si v minulých letech vzali tříleté až pětileté krátkodobé úvěry. V roce 2008 pak začneme se splácením výše zmíněného úvěru, což je téměř 80 milionů ročně. Pro kraj by to ale nemělo znamenat větší riziko, protože z hlediska splátek půjde každoročně o tři až čtyři procenta z vlastních příjmů. Dluhová služba Pardubického kraje bude v roce 2008 a v dalších letech dosahovat maximálně pět procent vlastních příjmů, což odpovídá velmi nízké míře dluhových splátek.
Jaký je rozpočtový výhled Pardubického kraje?
Rozpočtový výhled máme zpracován do roku 2015, prioritou jedna jsou investice, druhou prioritou pak zdravotnictví, doprava, školství a sociální sféra. Správci jednotlivých kapitol si mohou udělat představu o tom, co se v jejich kapitolách bude odehrávat, to znamená, s jak velkou částkou mohou počítat na provoz a kolik budou potřebovat na splácení dřívějších úvěrů. V tomto směru se držíme priorit.
Úplný text je v časopisu Veřejná správa č. 46/2005.
Ludmila Křížová