Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Znak

CHŘÍČ (Plzeňský kraj)

Vyšlo v čísle 39/2006

CHŘÍČ (Plzeňský kraj)Osada v mikroregionu Kralovicko je poprvé zmiňována v roce 1318, kdy patřila Buškovi z Krašova. Později byla část Chříče manským zbožím příslušným ke Křivoklátu. V letech 1585 až 1701 drželi statek příslušníci rodu Týřovských z Enzidle (Einsidel), kteří zdejší tvrz přebudovali na zámek. Následující vlastníci - Lažanští z Bukové - připojili Chříč k manětínskému panství. Hraběnka Marie Gabriela Lažanská se stala v roce 1738 představenou ústavu šlechtičen na pražském Novém Městě, kterému polovinu chříčského statku odkázala. Ústav později přikoupil i zbytek zboží a přestavěl chříčský zámek v pozdně barokním slohu. Ze zámecké kaple vznikl kostel sv. Jana Nepomuckého, který se stal 1858 farním. Zámek, jehož jedno křídlo bylo ovšem po požáru zbořeno, patřil ústavu šlechtičen až do roku 1906. V současnosti je obec, k níž náleží též osada Lhota, domovem více než dvou set stálých obyvatel.

Od roku 2002 užívá obec znak udělený předsedou PS PČR. V horním červeném poli děleného štítu je zobrazen zlatý chroust a zlatý paroh. Zatímco první znamení je mluvící a odkazuje na staročeské slovo “chříšč” (chroust), druhé bylo převzato z erbu vladykyckého rodu “ze Chříče”. Ve spodním stříbrném poli je přirozeně zbarvená větévka tisu, upozorňující na jeho výskyt v blízkých Křivoklátských lesích.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR