Týdeník Veřejná správa


 Památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Kopec drahých kamenů a dalekých výhledů

Vyšlo v čísle 48/2007

Pohled na Kozákov z jihovýchodní strany. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekNápadnou dominantou krajiny na rozmezí Českého ráje a Podkrkonoší je 744 metrů vysoký vrch Kozákov. Do povědomí širší veřejnosti pronikl zejména jako „kopec drahých kamenů a dalekých výhledů“, jeho převážně zalesněné svahy však skrývají ještě řadu dalších zajímavostí. Není proto divu, že nejhodnotnější partie tohoto návrší byly vyhlášeny (v roce 1985 na ploše 162,83 ha) za národní přírodní památku Kozákov.

Nitro Kozákova se vyznačuje velice rozmanitou horninovou stavbou. Nejméně dvakrát se tu během dávné geologické minulosti probudila mohutná sopka chrlící lávu, která se rozlévala do širokého okolí. Svědectvím starší sopečné činnosti je tmavá, převážně načervenalá hornina melafyr, odkrytá někdejším kamenolomem (zvaným Votrubcův lom) na jižním temeni. Obsahuje četné odrůdy křemene, například tzv. mandle chalcedonu, achátu, jaspisové a ametystové žíly a další vzácné minerály. Malé muzeum kozákovských i jiných kamenů je přístupné ve stavení majitele lomu pana Josefa Votrubce na okraji obce Kozákov. Vrcholovou partii a severní svah kopce pak tvoří pozůstatek mladší sopky, která ve třetihorách produkovala čedičovou lávu, stékající do údolí nynější Jizery. Čedičový příkrov je otevřen několika kamenolomy a zajímavostí této tmavé vyvřeliny jsou shluky zeleného nerostu olivínu. I ten bývá používán ke šperkařským účelům.

Oblíbený cíl turistů - Riegrova chata a rozhledna na vršku kopce. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekNejnavštěvovanějším místem Kozákova je však vrcholová partie, dostupná značenými cestami a silniční odbočkou. Stojí zde turistická Riegrova chata a přístupná rozhledna, nabízející jeden z nejúchvatnějších výhledů v Čechách. Severní obzor vyplňují hřbety Krkonoš a Jizerských hor, sklánějící se do zvlněného podhůří na Železnobrodsku a Semilsku. Severozápadní výseči dominuje silueta Ještědu s třpytivou věží na vrcholku, v povzdálí rozpoznáme též Ralsko s Lužickými horami, mnohem výraznějšími konturami se pak vyznačují partie nedalekého Pojizeří u Malé Skály a Kopaniny. Na západní straně se rozprostírá město Turnov, v povzdálí zaujmou „dvojčata“ Velký a Malý Bezděz, za jasných obzorů vystoupí též osamělá kupa Řípu. Takřka letecký pohled se otevírá na jihozápadní a jižní stranu s členitými plošinami pískovcových skalních měst Českého ráje pod „sopečnými“ vrcholky Mužského, Vyskře a Trosek.

Pískovcové útvary Drábovny na lesním svahu Kozákova. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekK méně známým zajímavostem Kozákova patří členité pískovcové útvary, souhrnně označované jako Drábovna. Na západním svahu kopce tvoří tři samostatné celky – strmě ukloněné „kry“, mezi kterými klesá červeně značená cesta z vršku Kozákova do obce Vesec. V nejvýše položené skalní partii míjí uměle vyhloubenou světničku Drábovnu. Podle pověstí v ní přebývali loupežníci, jiná verze původu ji považuje za dávné strážní stanoviště. Také v nižší části skalního seskupení se v lesních porostech skrývá několik pískovcových útvarů, včetně tajemných převisů a malých jeskyní. Například krátká odbočka z cesty směřuje k Babí peci, což je poměrně široký, ale jen několik metrů hluboký skalní převis. Někdejší archeologický výzkum dokázal pravěké osídlení tohoto místa a také to, že temná sluj ve středověku sloužila i k nekalým účelům – jako penězokazecká dílna. K nejpůsobivějším partiím „spodního patra“ pískovcových skal pod Kozákovem patří krátká, ale prostorná rokle s romantickým pojmenováním Měsíční údolí. Její stěny provází několik štíhlých skalních věží a do hlubin tohoto „mini-kaňonu“ lze opatrně nahlédnout z členité okrajové hrany v blízkosti turistické cesty. Také tyto hodnotné partie jsou součástí národní přírodní památky Kozákov.