Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

Česká republika v Schengenu:
Jak bude zajištěna bezpečnost a veřejný pořádek bez hraničních kontrol? Jaké změny nastanou v policii?


Vyšlo v čísle 48/2007

Česká republika je z pohledu Schengenu vnitrozemským státem, to znamená, že bude od 21. prosince 2007 obklopena pouze schengenskými státy a po celém jejím obvodu budou zrušeny hraniční kontroly. Z hraničních přechodů budou odstraněny veškeré překážky bránící plynulému průjezdu hranic, přechody ale zároveň opustí i samotní vykonavatelé kontrol – příslušníci Policie České republiky, respektive cizinecké a pohraniční policie. Pro někoho optimistický scénář, který naopak u jiných občanů vyvolává obavy o vlastní bezpečnost.

Z průzkumu společnosti GfK Praha zpracovaného pro Ministerstvo vnitra na přelomu dubna a května 2007 vyplývá, že právě zvýšení kriminality je občany považováno za největší negativum vstupu České republiky do Schengenu. Obzvláště citlivě vnímají odchod policie z hranic občané příhraničních měst a obcí, kteří se obávají, že se nestřežené hranice stanou podhoubím například ilegální migrace, krádeží aut či vykrádání obydlí v okolí hranic.

I když jsou subjektivní obavy pochopitelné, nemají reálný základ – příhraničí nezůstane po vstupu nestřežené, přítomnost policie v příhraničí zůstane zachována. Aktivity policistů však již nebudou zaměřeny na ochranu hranic, ale na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Přítomnost policistů se proto přesune z hraničních přechodů do vnitrozemí, část policistů nyní působících u cizinecké a pohraniční policie přejde k jiným složkám policie. Policisté navíc díky Schengenu získají další nástroje, které jim pomohou garantovat nesníženou úroveň bezpečnosti. Optimismus v tomto ohledu podporují rovněž zkušenosti států, které kontroly na svých hranicích zrušily v předcházejících vlnách rozšíření schengenského prostoru.

Od 21.12.2007 zůstanou hraniční přechody opuštěné. Co dál?

O půlnoci z 20. na 21. prosince 2007 přestane policie vykonávat kontroly na pozemních hranicích a opustí hraniční přechody. Právo projít hraničním přechodem plynule bez zastavení nastane odbitím půlnoci. Logicky tedy budou moci z volného režimu překračování hranic profitovat všechny osoby bez ohledu na státní příslušnost, tedy včetně kriminálních živlů. Teoreticky bude tedy v momentě překročení hranic pozice všech osob shodná. Přesto zrušení hraničních kontrol nebude znamenat ztrátu kontroly nad situací v blízkosti hranic. Policie sice ztratí možnost systematicky kontrolovat osoby překračující státní hranice České republiky, bude však nadále plnit úkoly související se zajištěním bezpečnosti a veřejného pořádku na celém našem území včetně příhraničních oblastí. Schengenská spolupráce policii – a nejen jí - naopak otevírá nové možnosti umožňující potencionálního kriminálníka odhalit, sledovat a dříve či později chytit i přes chybějící hraniční kontroly. Mezi nejvýznamnější takové nástroje patří intenzivní spolupráce s policejními orgány sousedních států, přeshraniční policejní spolupráce a především Schengenský informační systém (SIS).

Jakých novinek v boji proti kriminalitě bude moci policie v příhraničí využívat?

Policie působící v příhraničních regionech již v současné době využívá řady schengenských nástrojů postupně zaváděných do rutinní praxe díky bilaterálním smlouvám o policejní spolupráci se sousedními státy. Vstupem České republiky do Schengenu se rozsah prováděných schengenských standardů sjednotí ve vztahu ke všem sousedním státům, neboť úprava vyplývající z jednotlivých bilaterálních smluv se liší a například česko-polská smlouva o policejní spolupráci vstoupila v platnost až v srpnu 2007.

Současná praxe přeshraniční spolupráce tedy bude pokračovat a dále se zintenzívní. Zjednodušeně řečeno to znamená, že se o bezpečnost a veřejný pořádek podél obou stran státní hranice budou společně starat policisté obou států, kteří k tomu budou vybaveni specifickými pravomocemi, včetně možnosti působit v určitých případech na území druhého státu. Mezi dále rozvíjené způsoby spolupráce bude patřit pravidelná výměna informací včetně výměny bezpečnostních zpráv o bezpečnostní situaci v příhraničí, pořádání společných cvičení a školení, rozvoj společných center spolupráce, ve kterých působí policisté obou smluvních stran. Společná centra jsou již plně funkční s Německem a Rakouskem, v případě Polska vzniknou v druhé polovině roku 2007.

Za povšimnutí určitě stojí i v médiích v poslední době často zmiňovaná otázka společných smíšených hlídek, ve kterých jsou zastoupeni policisté dvou států. Jedná se o standardní způsob rozvíjení spolupráce orgánů odpovědných za zajištění bezpečnosti podél obou stran státní hranice, jehož nespornou výhodou je nejenom dvojjazyčnost hlídek a tím pádem i větší operativnost při řešení problémů občanů obou států nebo turistů. Nasazení těchto smíšených hlídkových služeb se po zrušení hraničních kontrol dále zintenzívní, jejich úkolem však již nebude provádění kontrol z důvodu překračování hranic, ale standardní policejní kontroly například v případě podezření, pohybu hledané osoby, nahlášeného trestného činu. Nasazení hlídek bude vždy zohledňovat společná zjištění i shodu na potřebě společného nasazení policistů z obou států v určité lokalitě.

Jakékoli kontroly osob a ostatní policejní opatření však nebudou moci plnit funkci hraničních kontrol ani budit dojem, že se jedná o kontroly ekvivalentní hraničním kontrolám. Rozsah všech přijímaných opatření bude muset vycházet ze všeobecných policejních informací a zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost.

Bude se u policie propouštět?

Novému rozdělení úkolů mezi jednotlivými službami Policie ČR budou odpovídat i změny působení části policistů, kteří v současné době působí na hraničních přechodech. Vstupem do Schengenu dojde k reorganizaci cizinecké a pohraniční policie, jejíž součástí je rovněž přesun části policistů do jiných složek policie (dopravní policie, pořádková a železniční policie). Jedná se tedy o přesuny, nikoliv o propouštění. Žádný policista o svoji práci nepřijde z důvodu, že Česká republika vstoupí do Schengenu. Při přesunech bude dodržována zásada, že se nesníží počet policistů působících v příhraničním území. Přesun policistů z hraničních přechodů výrazně dále do vnitrozemí by mohl být vnímán jako oslabení bezpečnosti v dané lokalitě. Policisté, kteří zůstanou působit v reorganizované cizinecké policii, se bude věnovat především činnostem souvisejícím s pobytem cizinců.

Odchod policistů z hraničních přechodů tedy nebude v žádném případě znamenat oslabení přítomnosti a aktivit policie v příhraničních regionech. Policie zůstane i po vstupu České republiky do Schengenu přítomna v příhraničí, ve kterém bude plnit standardní policejní úkoly týkající se bezpečnosti a veřejného pořádku.

Například na Liberecku se přesun z cizinecké policie týká 24 policistů: 15 z nich posílí dopravní policii, ostatní začnou pracovat na obvodních oddělení na hranicích s Polskem a Německem či posílí hlídkovou službu.

V Liberci zároveň 1. ledna 2008 vznikne nový organizační útvar reorganizované cizinecké policie – inspektorát - s více než 100 příslušníky. Ti budou na Liberecku a Jablonecku pátrat po cizincích žijících v pohraničí bez povolení k pobytu nebo po kradených autech. Inspektorát bude také vydávat povolení k pobytu cizincům. Liberecký útvar cizinecké policie navíc zaměstná odborníky na padělané doklady nebo psovody.


Jaké nástroje ochrany skýtají schengenské standardy pro Českou republiku? Jsou efektivní i v praxi?

Jak již bylo zmíněno v úvodu, ztráta možnosti kontrolovat osoby překračující státní hranice je státu vynahrazena v různých formách a nástrojích schengenské spolupráce. Schengenské standardy představují výrazné zvýšení kvality policejní a justiční spolupráce mezi členskými státy a vytvářejí tak podmínky pro účinnější potírání zločinu. Pomocí těchto standardů bude tedy možné odhalit kriminálníky i bez kontroly dokladů na hranici. Pokud tedy bylo dříve možné unikat spravedlnosti pobytem v jiném státě, po vstupu do Schengenu bude jen otázkou času, kdy bude tato osoba chycena. Zvýšenou šanci na odhalení hledané osoby zajistí především kontroly v Schengenském informačním systému (SIS), které od 1. září tvoří součást každodenní praxe českých policistů a dalších vybraných orgánů. Databáze SIS pátrání po osobách a věcech obsahuje již v současnosti 18,5 milionu záznamů. Od 1. září do 30. října 2007 SIS obsahoval již 200 tisíc záznamů vložených českými orgány. Jediné kategorie údajů, které do SIS nebyly vloženy z českých databází, se týkají záznamů o nežádoucích osobách ze třetích zemí. Tyto údaje budou do SIS vkládány několik dní před zrušením hraničních kontrol.

Pomůže SIS nalézt zloděje mého auta?

Přístup k údajům SIS, které jsou současně k dispozici všem policejním silám států schengenského prostoru, má v České republice velká část policistů kriminální, pořádkové dopravní policie a služby cizinecké a pohraniční policie. SIS eviduje také informace o všech kradených autech, což snižuje například možnost převézt kradené auto do jiného státu a zde ho bez problémů prodat. Využívání celoevropské evidence kradených aut zvyšuje šance nalézt kradené vozidlo, a to například při běžné dopravní kontrole či při přihlašování vozidla. Stejně se vyšší šance odhalení týkají například padělaných bankovek, odcizených a ztracených dokladů či střelných zbraní.

Jaké jsou dosavadní zkušenosti jiných států z přistoupení k Schengenu?

Zkušenosti z předcházejících rozšíření Schengenu jsou pozitivní. Zrušení hraničních kontrol neznamenalo nárůst přeshraničních trestních činů či snížení celkové bezpečnosti daného státu či regionu. Přesto je rozšíření Schengenu téměř vždy spojeno s obavami občanů ze zvýšení kriminality a celkového snížení bezpečnosti v regionech. Tak tomu bylo například i před zapojením Rakouska do schengenské spolupráce v roce 1998. Zpětně se tyto obavy ukázaly jako zbytečné, což potvrdil také výzkum veřejného mínění, který si Ministerstvo nechalo zpracovat v příhraničních regionech Německa a Rakouska.

Například oslovení obyvatelé Horního Rakouska i Bavorska hodnotili zrušení hraničních kontrol na společných hranicích jako pozitivní. Na otázku, zda ukončení kontrol osob na hranicích s Rakouskem v roce 1998 přineslo spíše pozitiva či negativa, respondenti z Bavorska oznámili, že přineslo spíše výhody (30,8 %), každopádně výhody (20,2 %), spíše nevýhody (7,7 %), každopádně nevýhody (1,9 %).

Jsou to právě zkušenosti z předchozích rozšíření, které ukazují, že takové obavy nejsou opodstatněné. Zvýšení kriminality z důvodu zrušení ochrany vnitřních hranic se neprokázalo. Plné zapojení do schengenské spolupráce a aktivní účast na ostraze bezpečnosti společného prostoru naopak nabídlo nástroje pro efektivnější boj s nelegální migrací a přeshraniční trestnou činností, ale i celkovou kriminalitou.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 48/2007.

Více informací o vstupu České republiky do schengenského prostoru naleznete na stránkách www.euroskop.cz/schengen nebo www.mvcr.cz.