Památky |
Nápadnou
dominantou krajiny na rozmezí Českého ráje a
Podkrkonoší je 744 metrů vysoký vrch Kozákov.
Do povědomí širší veřejnosti pronikl
zejména jako „kopec drahých kamenů a dalekých
výhledů“, jeho převážně zalesněné svahy
však skrývají ještě řadu dalších
zajímavostí. Není proto divu, že nejhodnotnější
partie tohoto návrší byly vyhlášeny
(v roce 1985 na ploše 162,83 ha) za národní
přírodní památku Kozákov.
Nitro Kozákova se vyznačuje velice rozmanitou horninovou stavbou. Nejméně dvakrát se tu během dávné geologické minulosti probudila mohutná sopka chrlící lávu, která se rozlévala do širokého okolí. Svědectvím starší sopečné činnosti je tmavá, převážně načervenalá hornina melafyr, odkrytá někdejším kamenolomem (zvaným Votrubcův lom) na jižním temeni. Obsahuje četné odrůdy křemene, například tzv. mandle chalcedonu, achátu, jaspisové a ametystové žíly a další vzácné minerály. Malé muzeum kozákovských i jiných kamenů je přístupné ve stavení majitele lomu pana Josefa Votrubce na okraji obce Kozákov. Vrcholovou partii a severní svah kopce pak tvoří pozůstatek mladší sopky, která ve třetihorách produkovala čedičovou lávu, stékající do údolí nynější Jizery. Čedičový příkrov je otevřen několika kamenolomy a zajímavostí této tmavé vyvřeliny jsou shluky zeleného nerostu olivínu. I ten bývá používán ke šperkařským účelům.
Nejnavštěvovanějším
místem Kozákova je však vrcholová partie,
dostupná značenými cestami a silniční odbočkou.
Stojí zde turistická Riegrova chata a přístupná
rozhledna, nabízející jeden z nejúchvatnějších
výhledů v Čechách. Severní obzor vyplňují
hřbety Krkonoš a Jizerských hor, sklánějící
se do zvlněného podhůří na Železnobrodsku a Semilsku.
Severozápadní výseči dominuje silueta Ještědu
s třpytivou věží na vrcholku, v povzdálí
rozpoznáme též Ralsko s Lužickými horami, mnohem
výraznějšími konturami se pak vyznačují
partie nedalekého Pojizeří u Malé Skály a
Kopaniny. Na západní straně se rozprostírá
město Turnov, v povzdálí zaujmou „dvojčata“
Velký a Malý Bezděz, za jasných obzorů vystoupí
též osamělá kupa Řípu. Takřka letecký
pohled se otevírá na jihozápadní a jižní
stranu s členitými plošinami pískovcových
skalních měst Českého ráje pod „sopečnými“
vrcholky Mužského, Vyskře a Trosek.
K
méně známým zajímavostem Kozákova
patří členité pískovcové útvary,
souhrnně označované jako Drábovna. Na západním
svahu kopce tvoří tři samostatné celky – strmě
ukloněné „kry“, mezi kterými klesá
červeně značená cesta z vršku Kozákova do
obce Vesec. V nejvýše položené skalní
partii míjí uměle vyhloubenou světničku Drábovnu.
Podle pověstí v ní přebývali loupežníci,
jiná verze původu ji považuje za dávné strážní
stanoviště. Také v nižší části
skalního seskupení se v lesních porostech
skrývá několik pískovcových útvarů,
včetně tajemných převisů a malých jeskyní.
Například krátká odbočka z cesty směřuje k
Babí peci, což je poměrně široký, ale jen
několik metrů hluboký skalní převis. Někdejší
archeologický výzkum dokázal pravěké
osídlení tohoto místa a také to, že temná
sluj ve středověku sloužila i k nekalým účelům –
jako penězokazecká dílna. K nejpůsobivějším
partiím „spodního patra“ pískovcových
skal pod Kozákovem patří krátká, ale
prostorná rokle s romantickým pojmenováním
Měsíční údolí. Její stěny provází
několik štíhlých skalních věží a
do hlubin tohoto „mini-kaňonu“ lze opatrně nahlédnout
z členité okrajové hrany v blízkosti
turistické cesty. Také tyto hodnotné partie jsou
součástí národní přírodní
památky Kozákov.