4.4 Zvýšení efektivity výkonu veřejné správy
Hlavní výzvy a cíle
a) Hlavní výzvy
Hlavní výzvou je zkvalitnění služeb veřejné správy, které jsou poskytovány občanům a širší uplatňování evidence-informed principu napříč orgány státní správy. Evidence-informed rozhodování je důležitou bází pro odpovědné plánování ve veřejné správě, a tedy i pro odpovědné strategické řízení, které je jedním z důležitých témat Koncepce klientsky orientované veřejné správy 2030. Nedostatek kvalitních analytických dat, využívání nevhodných analytických metod a nedostatečné vzdělání analytických pracovníků často vede k nevhodnému nastavení budoucích cílů a politik či neočekávaným negativním dopadům.
Jak vyplynulo z důkladné analýzy při přípravě Koncepce klientsky orientované veřejné správy 2030, aktuálně ve veřejné správě neexistují nebo nedostačují analytické kapacity s kompetencemi řešit jednoduché kvalitativní a kvantitativní analytické úkoly. Namísto toho je pro tyto činnosti na obou úrovních (myšleno státní správy a samosprávy) velmi rozsáhle využíváno externí zadávání. Přitom právě instituce samotné by o „svých“ datech měly mít největší přehled. Analytické útvary navíc často nedosahují odpovídající expertní úrovně a jsou tzv. uzavřené.
Data, která jsou základem jakékoliv analýzy, a která jednotlivé instituce sbírají, nejsou často centrálně evidovaná ani uvnitř samotné instituce (a tedy ani sdílena jednotlivými útvary), natož centrálně evidovaná v rámci celé státní či veřejné správy. Absence centrálních způsobů sběru dat a předávání informací vedla k tomu, že si každé ministerstvo vytvořilo vlastní systém sběru dat, který je více či méně propojený se základními registry. Tyto systémy sběru dat jsou i různě sofistikované a různým způsobem využívají současné možnosti moderních technologií sběru dat. Data jsou tak jednotlivými útvary institucí i samotnými institucemi sbírána bez vědomí toho, jaká data sbírají jiné útvary a instituce, tedy nekoordinovaně. Sběry jsou proto často duplikované či multiplikované, přičemž důvodem je i to, že data nejsou mezi jednotlivými institucemi sdílena.
b) Cíle
Cílem této reformy by mělo být zřízení centrálního analytického týmu, který by jednak šířil povědomí o důležitosti evidence-informed principů mezi všemi relevantními stakeholdery veřejné správy, a zároveň poskytoval věcným útvarům poradenství a metodické vedení v oblasti správné aplikace kvalitativních i kvantitativních analytických metod. K zajištění přehledu o datech, která jsou v jednotlivých organizacích sbírána a využívána, by sloužila nově vytvořená síť analytických koordinátorů, kteří by měli přehled o datech ve své instituci a byli je schopni v případě potřeby rychle dohledat a sdílet s dalšími institucemi. Tito koordinátoři by také byli úzce napojeni na centrální analytický tým a pomáhali by kultivovat analytické prostředí v organizaci.
Potřeba navržených změn je dána rovněž rostoucí úlohou eGovernmentu v české veřejné správě, kdy by z dlouhodobého hlediska mělo dojít k optimalizaci vykonávaných agend a zároveň i transformaci klientského servisu ve smyslu poradenských a konzultační center pro občany, kteří se dostatečně neorientují v digitálnímu světu.
c) Národní strategický kontext
Koncepce klientsky orientované veřejné správy 2030 je strategickým materiálem rozvoje veřejné správy ČR pro nadcházející desetiletí. Byla vytvořena proto, aby v potřebné míře detailu nastavila další strategické směřování veřejné správy, a tedy i pokrok, kterého by veřejná správa mezi lety 2021–2030 měla dosáhnout. Koncepce přichází s vizí dosažení maximální míry pro-klientské orientace veřejné správy prostřednictvím celkem pěti specifikovaných strategických cílů orientovaných na zvýšení dostupnosti a kvality služeb veřejné správy, zlepšení fungování systému veřejné správy i jejích institucí, zkvalitnění lidských zdrojů, stejně jako komunikace veřejné správy s klienty a usnadnění participace občanů na veřejném dění.
Koncepce je integrálně propojena se souborem koncepcí s názvem Digitální Česko, zejména pak s Informační koncepcí, stanovující cíle ČR v oblasti informačních systémů veřejné správy a obecné principy pořizování, vytváření správy a provozování informačních systémů veřejné správy v ČR na období pěti let.
Obě koncepce sdílí zejména svou orientaci na klienta veřejné správy. Z pohledu eGovernmentu je cílem poskytování efektivních on-line služeb prostřednictvím digitální infrastrukturu veřejné správy, a to co nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem, který klientům usnadní jak dosažení jejich práv a nároků, tak splnění jejich povinností a závazků ve vztahu k veřejné správě. Z povahy věci se však neomezuje pouze na on-line služby, nýbrž poskytuje i služby ostatní, a to obecně s ohledem na ty klienty, kteří nemohou či z nějakého důvodu nechtějí on-line služby využívat. Právě těmto klientům musí Government vždy poskytovat dostupnou a zároveň efektivně fungující síť kontaktních míst veřejné správy. Požadavky na zachování dostupnosti a efektivity fungování dle principů 3E přitom mezi sebou poměrně intenzivně soupeří. Je úkolem Governmentu spolu s eGovernmentem nalézt mezi oběma požadavky odpovídající rovnováhu, která bude přínosná jak pro klienta, tak i pro veřejnou správu, a tedy i stát samotný.
Témata, která jsou v koncepci Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 popsána a dále rozvíjena, jsou i tématy Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 (NKR). NKR slouží jako základ budoucí Dohody o partnerství, a tedy i jako báze priorit ČR k financování z kohezní politiky v programovém období 2021-2027. Veřejná správa je důležitým faktorem regionálního růstu, který je základem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Veřejná správa má také důležitou územní dimenzi a v rámci témat, vztahujících se např. k optimalizaci výkonu veřejné správy v aglomeracích a meziobecní spolupráci, je propojena také se Strategií regionálního rozvoje 2021+. Neméně důležitými strategiemi, které jsou s koncepcí úzce provázány zejména v oblastech inovací a automatizace, jsou Národní výzkumná a Inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2014-2020, nebo Národní strategie umělé inteligence v České republice 2019-2035.
d) Předchozí snahy
Reforma kontinuálně navazuje na dílčí aktivity, které jsou financovány v rámci projektu Implementační jednotka Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020 (Registrační číslo: CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0000125) podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost v programovém období 2014-2020. Z projektu Implementační jednotka byl podpořen vznik tematicky zaměřených analýz a síťování vybraných analytických pracovníků napříč rezorty (sdílení best practice) tak, aby mohl být v budoucnu podpořen vznik centrálního analytického týmu a jeho následná činnost v oblasti evidence-informed.
Komplementarita financování s Národním plánem obnovy bude zajištěna časovým rozlišením nákladovosti reformy, kdy plnění dílčích aktivit reformy bude nejprve financováno prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost 2014-2020, projekt Implementační jednotka Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020, který končí 30. 6. 2023. Následně budou dílčí aktivity reformy financovány od 1. 7. 2023 prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost, resp. Národního plánu obnovy.