1.2 Digitální systémy veřejné správy
Hlavní výzvy a cíle
Vytvořit efektivní systémové, technologické a znalostní prostředí pro digitalizaci agend vykonávaných státem (a zdravotnictvím) jako komplexním oborem ekonomiky, s výrazným zastoupením státních institucí. Cílem je vytvoření příp. úpravy systémů sloužících ke sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy (orgánů a institucí) prostřednictvím základních (a zdravotnických) registrů, propojeného datového fondu a Informačního systému sdílené služby (eGovernment Service Bus). Dále vytvoření nebo rozvoj stávajících či nových funkcionalit backendových informačních systémů jednotlivých orgánů a institucí sloužící především k vlastnímu výkonu agend tak, aby agendy byly vykonávány jako plně digitální a úřady se tak postupně stávaly zcela bezpapírovými. Hlavní důraz je zde kladen na vzájemnou spolupráci umožňující vyšší míru vnitřní digitalizace úřadů a institucí s přechodem na tzv. bezpapírový úřad. V souvislosti s nedávno proběhlými kybernetickými útoky na některé centrální úřady a poskytovatele zdravotnických služeb je cílem masivní posílení zejména oblasti kybernetické bezpečnosti, a to jak na úrovni centrálního řízení (CMS 2.0), tak na úrovni konkrétních institucí a poskytovatelů zdravotnických služeb.
Rozvoje a sdílení znalostí, kompetencí, metodik a standardů poskytovaných prostřednictvím kompetenčních center a center excelence pro úřady a instituce.
a) Hlavní výzvy
Česká republika má dlouhodobý technologický deficit, který mj. spočívá i ve velmi omezeném sdílení dat v rámci veřejné správy. Do stávajícího systému eGovernment Service Bus je připojeno velmi omezené množství informačních systémů a vzájemná výměna dat je minimální. Výměna dat je tak mnohdy řešena prostřednictvím vzájemného propojení jednotlivých systémů, a to především na úrovni resortu. Tyto agendové informační systémy jsou pak obtížně rozšířitelné příp. napojitelné na moderní sběrnice služeb. Výkon agend jednotlivými úřady a institucemi je tak digitální pouze částečně a je tedy vykonávána v kombinované podobě. Další velkou výzvou v rámci komponenty je kybernetická bezpečnost. Další velkou výzvou v rámci komponenty je adekvátní zajištění kybernetické bezpečnosti. I přes povinnosti uvedené v zákoně o kybernetické bezpečnosti a s ním spojených předpisů je faktický stav a úroveň kybernetické bezpečnosti u povinných subjektů z veřejné správy i přes pokrok a snahu o řešení nadále neuspokojivý. U poskytovatelů zdravotních služeb je úroveň zajištění kybernetické bezpečnosti zpravidla ještě nižší. Současně uvedené subjekty nedisponují dostatečným počtem kvalifikovaných odborníků, kteří by zlepšení situaci mohli napomoci. Veřejná správa je velmi omezená v oblasti vysoce kvalitních a kvalifikovaných odborníků z prostředí IT (architektura, služby, kybernetická bezpečnost, vývoj, řízení, …). Často je pak nucena nakupovat tyto specialisty na volném trhu a po ukončení kontraktu tak z pravidla ztrácí cenné know-how.
Komponenta jako celek i její jednotlivé investice a reformy (a na ně navázané programy a projekty) odpovídají na CSRs především v následujících oblastech:
- Investice do digitální infrastruktury (CSRs 2019/2020)
- Snížení administrativní zátěže (CSRs 2020/2021)
- Zlepšení elektronické veřejné správy (CSRs 2020/2021)
- Investice do digitální transformace (CSRs 2020/2021)
Jednotlivé projekty pak podporují i zaměstnávání žen s malými dětmi např. prostřednictvím umožnění plnohodnotné práce na dálku (CSRs 2019/2020)
b) Cíle
Vytvořit propojený datový fond a eGovernement Service Bus jako základní prvek pro vysoce bezpečné sdílení infrastruktury, služeb a dat. Vytvoření komplexně digitalizovaných – bezpapírových úřadů. Redukce technologického dluhu na úrovni jednotlivých systémů centrálních úřadů (vč. přenesené působnosti), příp. krajů. Zajištění odpovídající úrovně sdílených znalostí a kompetencí tak, aby byly dostupné všem veřejným úřadům a institucím. Komponenta zároveň zcela naplňuje Doporučení 2020/2021 v oblasti digitální transformace vnitřního chodu úřadů.
c) Národní strategický kontext
Komponenta „Digitální systémy veřejné správy“ úzce navazuje na strategii The Country for The Future. Tato strategie je postavena na devíti pilířích. Jedním ze stěžejních pilířů je pak digitalizace, a to jak ve smyslu digitalizace služeb poskytovaných veřejnými úřady a institucemi vč. jejich vnitřní digitalizace, tak i digitalizace průmyslu a rozvoje sítí s vysokou přenosovou kapacitou. Digitalizace má dále významnou oporu ve vládním programu Digitální Česko, mezi jehož hlavní cíle patří digitalizace a digitální transformace státní a veřejné správy. Program Digitální Česko je koordinačním místem a znalostním centrem (ve spolupráci s jednotlivými útvary Ministerstva vnitra) digitalizace a digitální transformace. Součástí programu Digitální Česko je Informační koncepce ČR, která udává základní směry v oblasti digitalizace veřejné správy a jejího technologického rozvoje. Na Informační koncepci ČR následně navazují informační koncepce jednotlivých úřadů a institucí (povinností je soulad s Informační koncepcí ČR), které identifikují jejich digitalizační a technologické výzvy. Mimo informačních koncepcí jednotlivých úřadů a institucí pak existují i další resortní strategické dokumenty, které se dotýkají oblastí rozvoje technologií a digitalizace. V oblasti zdravotnictví se v tomto ohledu jedná především o Strategii Zdraví 2030 a Národní strategií elektronického zdravotnictví. V oblasti justice se pak jedná o Resortní strategii pro rozvoj eJustice 2016-2020 a Resortní strategii pro rozvoj eJustice 2021–2027, která je aktuálně před schválením reflektující naplnění cílů předchozí resortní strategie a rozpracovává nové základní strategické cíle: digitální služby pro občany a společnosti; podpora a rozvoj digitálních technologií v justici; vytvoření robustního a bezpečného IT prostředí; podpora podmínek pro digitalizaci justice. Veškeré zde prezentované projekty z ní pak vychází.
Podpora digitalizace je ze strany Vlády ČR zakotvena v Programovém prohlášení vlády. Na politické úrovni je pak prezentována širokou shodou vládních i opozičních stran při přijímání legislativy podporující digitální aktivity.
Národní plán obnovy veškeré stávající digitalizační aktivity dále akceleruje a umožňuje v souladu s absorpčními kapacitami jednotlivých úřadů a institucí zrychlit tempo digitalizace v ČR.
Z legislativního hlediska Česká republika v letošním roce přijala, kromě řady dílčích digitálně přívětivých právních aktů, také zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který má za cíl urychlit digitalizační snahy a stanovit časový rámec, ve kterém budou jednotlivé veřejné služby poskytované občanům, ze strany veřejné správy, plně digitalizované. Tento legislativní akt je tedy možné považovat za výrazný strategický prvek v digitalizaci české veřejné správy.
Přidružené programy:
- Investice do digitalizačních a transformačních projektů prostřednictvím IROP 2014-2020, např. Digitalizace stavebního řízení a územního plánování, vč. projektu Digitální mapy veřejné správy, kybernetická bezpečnost apod.
- Investice do prioritních projektů prostřednictvím státního rozpočtu v rámci programu Digitální Česko (cca 490 mil. Kč v r. 2019, cca 1,2 mld. v r. 2020).
- Investice prostřednictvím OP PIK 2014-2020 do digitalizačních a transformačních projektů, např. Digitální technické mapy.
- Investice do digitalizačních a transformačních projektů prostřednictvím IROP 2021+, předpokládané investice do oblasti kybernetické bezpečnosti jednotlivých centrálních i lokálních úřadů, poskytovatelů zdravotní péče apod.
- komponenta 1.1 Digitální služby pro občany a firmy (RRF – pilíř Digitální infrastruktura), která zahrnuje rozvoj služeb poskytovaných koncovým zákazníkům, služby poskytované na centrální úrovni, nástroje pro publikaci otevřených dat vč. tvorby otevřených a veřejných datových sad a služby elektronického zdravotnictví.
- komponenta 1.3 Digitální vysokorychlostní sítě (RRF – pilíř Digitální infrastruktura), která zahrnuje také Vybudování vysokorychlostního připojení pro další socioekonomické aktéry, vč. objektů státní správy a územní samosprávy.
- komponenta 1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení (RRF – pilíř Digitální transformace), která zahrnuje vytvoření potřebných informačních systémů, zajištění migrace dat do nových informačních systémů a konsolidace dat spočívající ve vybudování databáze územně analytických podkladů v jednotném standardu pro zajištění potřeb veřejné správy.
d) Předchozí snahy
V minulých obdobích směřovaly investice do oblasti IT infrastruktury, digitalizace a digitální transformace veřejné správy, elektronizace zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti apod. především ze státního rozpočtu. Od r. 2018 se stává významným koordinačním prvkem těchto investic program Digitální Česko, v jehož portfoliu jsou tyto jednotlivé projekty evidovány, prioritizovány a následně doporučovány k financování. Velmi výrazný objem investic byl do této oblasti směřován také z prostředků ERDF, především z IROP (investice do rozvoje eGovernmentu, elektronického zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti, komunikační infrastruktury apod.). Celkově bylo v období 2014-2020 podpořeno 226 projektů v celkovém objemu 2,5 mld. Kč. Významnými projekty podpořenými z IROP bylo Zvyšování kybernetické bezpečnosti nemocnic v jednotlivých regionech ČR (např. FN Brno, FN Ostrava, FN Plzeň, Městská nemocnice Ostrava, …). Mezi významné infrastrukturní projekty patří např. Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – Informační a datové resortní rozhraní, na jehož základech staví i některé projekty Národního plánu obnovy. V těchto „historických“ projektech byly položeny kvalitní základy pro další rozvoj. Komponenta 1.2 Digitální systémy veřejné správy tyto dřívější snahy akceleruje a výrazně přispívá k dalšímu rozvoji např. vytvářením předpokladů pro realizaci projektů v rámci výzev (především IROP) nového období 2021-2027.
e) Rovný přístup
Při vývoji a implementaci nových či inovovaných informačních systémů ve všech výše uvedených reformách a investicích budou dodrženy zásady přístupnosti a použitelnosti definované národní legislativou (zákonem č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, které provádí Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016, o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací).