Národní plán obnovy  

Přejdi na

Národní plán obnovy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

1.1 Digitální služby občanům a firmám

Popis reforem a investic komponenty

A) POPIS REFOREM

Zajištění podmínek pro kvalitní správu datového fondu a zajištění řízeného přístupu k datům

Výzva

V České republice není v současné době vybudován legislativní rámec pro sdílení neveřejných údajů jak mezi orgány veřejné moci v rámci mimoagendové činnosti, tak sdílení s veřejností. Potřebu tohoto jednotného nástroje ilustruje velmi názorně příklad z podzimu 2020, kdy šlo o sdílení údajů o počtu nakažených osob v rámci jednotlivých samosprávných územních celků. Starostům nebyla tato data systematicky poskytována a pro svá rozhodnutí byli nuceni používat namísto kvalitních dat od ÚZIS data v rozličné kvalitě od krajů, hygienických stanic apod.

Reforma je zaměřena na vytvoření komplexního legislativního (vč. vnitřní předpisové základny úřadů), standardizačního a organizačního rámce pro kvalitní správu dat státní a veřejné správy a vytvoření nástroje tzv. řízeného přístupu, který umožní se zajištěním FAIR principů po splnění kvalifikačních kritérií, přístup k neveřejným datům státní a veřejné správy pro využití orgánů státní správy i veřejností, a to především ve vědeckém a komerčním sektoru, kde vnímáme vysokou přidanou hodnotu těchto dat a jejich velký potenciál.

Cíl

Vytvoření věcného návrhu právního rámce, jeho projednání s dotčenými subjekty.

Vytvoření odborného týmu pro věcnou gesci, který by měl zahrnovat odborníky na legislativu, architekturu, data, interoperabilitu, sémantiku, UX, komunikaci a další.

Vytvoření a schválení právního rámce.

Zajištění v rámci legisvakanční doby metodické podpory orgánům veřejné správy. Součástí podpory je vytvoření nezbytných standardů a metodik.

Nejpozději k datu účinnosti zákona vybudovat potřebnou SW a HW infrastrukturu.

Implementace

Reforma je složena z jednoho programu představujícího legislativní, procesní, standardizační a implementační projekty, které jdou napříč veřejnou správou. Jeho koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra (odborem hlavního architekta) jako gestorem datových politik veřejné správy.

Programová kancelář a Ministerstvo vnitra budou mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře a Ministerstvo vnitra budou o běhu projektu informovány na pravidelné cca měsíční bázi.

Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních prvků v podobě dokumentace architektonického modelu služby či systému (Schválení na základě formuláře odboru hlavního architekta eGovernmentu) a informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). 

Detailní popis programu je součástí Přílohy.

Spolupráce a zapojení zúčastněných stran

Hlavním nositelem programu je Ministerstvo vnitra.

Věcný záměr bude konzultován se všemi dotčenými institucemi veřejné a státní správy v rámci mezirezortního připomínkového řízení k věcnému záměru navrhované úpravy a následně také k paragrafovému znění.

Překážky a rizika

Skluz při tvorbě a schvalování legislativního rámce.

Neochota jednotlivých původců dat se řídit nově schváleným rámcem a implementovat potřebné mechanismy v plné šíři.

Omezené schopnosti a možnosti práce s daty a jejich vzájemného propojování v rámci jednoho resortu.

Veřejné zakázky (prodlevy v realizaci VZ, nekvalitní zakázková dokumentace generující dotazy uchazečů, odvolání uchazečů proti rozhodnutí o výběru, výběr nekvalitního dodavatele, nutnost změny dodavatele v průběhu realizace projektu, …).

Organizační (problematické ustanovení rozhodovacích struktur, odliv kvalifikovaného personálu do komerčního sektoru, …).

Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty

Primární cílové skupiny (přímí konzumenti služeb):

Orgány státní a veřejné správy využívající data pro výkon svých agendových i neagendových činností a k vývoji nových či zlepšení stávajících služeb.

Politické vedení využívající data pro kvalitní rozhodování založené na faktech (evidence-based policy).

Vědecké instituce a univerzity využívající data pro vědecké účely.

Komerční subjekty využívající data k vývoji nových či zlepšení stávajících služeb.

Nekomerční subjekty využívající data k vývoji nových či zlepšení stávajících služeb.

Široká odborná veřejnost.

Sekundární cílové skupiny (konzumenti, jimž služby přináší užitek, ale nemohou je sami vykonávat):

Občané ČR, příjemci nových či inovovaných služeb a vědeckých poznatků realizovaných na základě využití anonymizovaných individuálních dat.

Občané ostatních zemí, příjemci nových či inovovaných služeb a vědeckých poznatků realizovaných na základě využití anonymizovaných individuálních dat.

Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období

Celkové náklady reformy hrazené z RRF jsou 63 mil. Kč.

Dodržování pravidel státní podpory

Reforma jako celek a ani žádná z jejích části (program či projekty) nebudou zakládat veřejnou podporu.

Uveďte dobu implementace

Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025.

Elektronizace zdravotnictví – eHealth

Výzva

Mezi prioritní oblasti, které mají v současné době nejvyšší potenciál pro zlepšení zdraví obyvatel ČR a zároveň jsou klíčové pro vyrovnání se rychlým technickým a technologickým pokrokem, patří digitalizace zdravotnictví.

Výzvou pro zdravotnictví je zahájení koordinované digitální transformace sloužící k reformě zdravotních služeb a přístupu k nim prostřednictvím nově realizovaných digitálních služeb. Zásadní výzvou je standardizace výměny zdravotnických záznamů a její zavádění v praxi. ČR musí vybudovat sdílené centrální služby, které budou poskytovat a propojovat data z centrálního datového fondu ČR a usnadní koncovým uživatelům efektivnější využívání služeb státem financovaného zdravotnictví. 

Do řady dalších výzev je potřeba uvést zavádění telemedicínských postupů
a služeb ePreskripce, což se osvědčilo v době pandemie COVID-19. Zároveň je nutné konstatovat výraznou absenci centrální koordinace a řízení elektronizace zdravotnictví.

Z pohledu krizové připravenosti zdravotnictví je digitalizace klíčovou oblastí pro zvládnutí krizových stavů, jako jsou pandemie. Zároveň se v roce 2020 opakovaně stala i zdravotnická zařízení terčem kybernetických útoků, a je tedy žádoucí navyšovat investice do oblasti kybernetické bezpečnosti těchto subjektů a jejich celkové odolnosti i vůči kybernetickým útokům.

Cíle digitalizace zdravotnictví a hlavní opatření jsou uvedeny ve Strategickém rámci rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030, „Zdraví 2030“ schváleného Vládou ČR.

Cíl

  • Digitální transformace ve zdravotnictví – podpora interoperability dle „Commission Recommendation on Electronic Health Record Exchange Format“. Napojení 80 % poskytovatelů zdravotních služeb do systému výměny zdravotních záznamů do 30. 11. 2025
  • Tvorba a implementace digitálních služeb ve zdravotnictví
    a vytvoření katalogu služeb.
  • Zavedení minimálně 10 nových centrálních digitálních služeb
    do 30. 11. 2025
  • Reforma zpřístupnění digitálních služeb a dat realizací propojeného portálového řešení elektronického zdravotnictví s datovým fondem základních registrů a portálem občana ČR. Zpřístupnění služeb personalizovaného portálu prostřednictvím identitních prostředků uznávaných státem.
  • Záměrem reformy je stanovit obecně respektovaná pravidla pro podporu inovačních technologie ve zdravotnictví telemedicíny.
  • Sekundární využití zdravotních dat.
  • Kybernetická bezpečnost nemocnic v Praze.
  • Nezbytnou podmínkou pro realizací cílů je provedení reformy posílení kompetencí Národního centra elektronizace zdravotnictví nejpozději v 3Q 2021.

Implementace

Reforma je složena z třech programů a tří projektů vzájemně propojených
či na sebe navazujících. Jejich koordinaci bude vykonávat nově ustanovené Národní centrum elektronizace zdravotnictví.

Podpora interoperability

Reforma bude respektovat zpřesněný (refined) Evropský rámec interoperability pro eHealth, který doporučuje v prvé řadě provést identifikaci scénářů (Use Cases), preferovaných v „Commission Recommendation on Electronic Health Record Exchange Format“. Jsou jimi:

(a) Pacientské souhrny;

(b) Elektronické lékařské předpisy a informace o výdeji;

(c) Laboratorní výsledky;

(d) Lékařské zobrazování a zprávy;

(e) Propouštěcí zprávy.

Nově je tato oblast rozšířena např. o vzácná onemocnění.

Projekt podpoří společný přístup k řešení výměny zdravotnických záznamů a pochopení:

(i) funkčních požadavků a specifikací;

(ii) technických specifikací, norem a profilů;

(iii) podmínek veřejného financování, které musí příjemci naplnit, aby byl dosažen udržitelný interoperabilní ekosystém.

Dílčí projekty budu realizovány poskytovateli zdravotních služeb ve spolupráci se specializovanými organizacemi za podmínek KPI stanovených Národním centrem elektronického zdravotnictví.

Tvorba a implementace digitálních služeb ve zdravotnictví a vytvoření katalogu služeb.

Vývoj a implementace nových elektronických služeb pro občany, zdravotnické pracovníky a poskytovatele zdravotních služeb. Bude provedena konsolidace roztříštěných datových zdrojů, a nad nimi vytvořeny digitální služby, které budou podporovat klíčové use case zdravotnictví a také digitalizovat řešení životních situací.  Bude provedena konsolidace infastruktur, realizace informatických systémů pro správu digitálních služeb a standardizace v prostředí elektronického zdravotnictví.

Katalog služeb bude soubor poskytovaných, připravovaných a zaniklých služeb resortu.

Sdílená Služba elektronického zdravotnictví je služba schválená a zavedená do Katalogu Služeb elektronického Zdravotnictví, s předem definovanými parametry a jejich konkrétními hodnotami (SLA). Katalog služeb pokrývá celý proces od návrhu služby, propojení na další informatické služby eGovernmentu a resortu zdravotnictví (včetně zdravotnických zařízení mimo resort zdravotnictví).

Portálové řešení elektronického zdravotnictví

Rozšíření funkcionalit Národního zdravotnického informačního portálu o další funkcionality pro veřejnost, pacienty, poskytovatele zdravotnických služeb a další oprávněné subjekty. Portál bude propojen se systémy eGovernmentu a centrálními evidencemi státu. Občanům bude umožněn přístup prostřednictvím identitních prostředků uznávaných státem. Obsah portálu bude integrovat a zprostředkovávat data z dalších projektů elektronizace.

Projekt bude realizován Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s ÚZIS za podmínek KPI stanovených Národním centrem elektronického zdravotnictví.

Telemedicína

Záměrem reformy je stanovit obecně respektovaná pravidla pro: 

(i) indikaci telemedicínských aplikací ve vazbě na diagnostické skupiny;

(ii) ustanovit pravidla pro certifikaci přístrojů (zdravotnických prostředků) spolu s pravidly aplikace u klienta, zpracování a přenosu údajů;

(iii) ocenění ucelených nákladů. Aplikací v kalkulacích výkonů a návrh jejich začlenění do úhradových pravidel zdravotních pojišťoven.

Dílčí projekty budou realizovány specializovanými telemedicínskými centry ve spolupráci se zřizovateli poskytovatelů zdravotních služeb
za podmínek KPI stanovených Národním centrem elektronického zdravotnictví.

Sekundární využití zdravotních dat

V rámci víceletého pracovního programu na roky 2018-2021 „eHealth na podporu zlepšení zdraví“ vyhlásila platforma EU eHealth Network jako jednu z priorit Inovativní využití zdravotních dat.

Informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb uchovávají významnou sadu cenných informací, týkajících se zdraví populace ČR. Uchováváno je množství klinických a genetických záznamů, údajů o stavu životního prostředí i o chování populace jako takové. Vznikají elektronické zdravotní záznamy, zachycující množství údajů z výstupů laboratorních nebo genetických analyzátorů, specifických registrů, sociálních sítí a aplikací pro chytré telefony monitorujících zdraví pacientů. Slabinou systému je skutečnost, že jednotlivé datové kolekce jsou uchovány na izolovaných platformách a nejsou vzájemně propojeny.

Pozitivním dopadem reformy bude zpřístupnění podkladů ke zvýšení kvality služeb, bezpečí pacientů, sledování ukazatelů o zdraví obyvatel, řízení procesů na úrovni státní správy a pro výzkum, vývoj a inovace.

Inovativnost reformy spočívá v:

(i) v zapojení široké skupiny poskytovatelů, připravených zpřístupnit údaje v rozsáhlých kolekcích;

(ii) v konsenzuálním návrhu Use Cases, přinášejících nejvyšší přidanou hodnotu pro stakeholdery;

(iii) v přípravě integrovaných datových sad k formulaci kontextů, které dosud nebyly dostupné;

(iv) k návrhu prediktivních modelů na podporu rozhodování a řízení na úrovni velkých celků, k analýzám v dlouhých časových řadách.

Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě dokumentace architektonického modelu služby či systému (jako podklad pro Stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu) a informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). 

Detailní popis jednotlivých programů a projektů je součástí Přílohy.

Spolupráce a zapojení zúčastněných stran

Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:

  • Ministerstvo zdravotnictví
  • Poskytovatelé zdravotních služeb a organizace rezortu zdravotnictví
  • Zdravotní pojišťovny

V rámci realizace projektů budou dále zapojeni:

  • Dodavatelé informačních systémů ve zdravotnictví
  • Kraje
  • Krajské úřady
  • Municipality
  • NAKIT, s.p.
  • NÚKIB – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
  • Správa základních registrů
  • Státní pokladna – centrum sdílených služeb, s.p.

Překážky a rizika

  • Legislativní (legislativa v přípravě, posun v čase vlivem dlouhého schvalování, možnost změny rozsahu implementace v závislosti na finálním znění legislativy, …).
  • Časové (prodlevy při přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací, zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek, nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání, problémy při zadávání veřejných zakázek, časový posun v implementaci bankovní identity, …).
  • Finanční (nedostatek finančních prostředků státního rozpočtu na předfinancování programu a projektů, …).
  • Veřejné zakázky (prodlevy v realizaci VZ, nekvalitní zakázková dokumentace generující dotazy uchazečů, odvolání uchazečů proti rozhodnutí o výběru, výběr nekvalitního dodavatele, nutnost změny dodavatele v průběhu realizace projektu, …).
  • Organizační (ustanovení Národního centra elektronizace zdravotnictví, odliv kvalifikovaného personálu do komerčního sektoru, …).

Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty

  • Občané ČR a profesní skupiny.
  • Občané ze zemí EU využívající zdravotnické služby v ČR.
  • Poskytovatelé zdravotnických služeb.

Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období

Celkové náklady reformy hrazené z RRF jsou 1423 mil. Kč.

Dodržování pravidel státní podpory

Reforma ani žádná její část (programy nebo projekty) nezakládají veřejnou podporu.

Uveďte dobu implementace

Plánovaná doba realizace je 59 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025.

B) POPIS INVESTIC

Digitální služby pro koncové uživatele

Výzva

Česká republika je dlouhodobě v indexu DESI hodnocena pod průměrem EU, a to jak celkově, tak především v rámci dimenze eGovernment. Pouze omezené spektrum služeb pro koncové klienty je v současné době plně digitalizováno. Služby jsou občanům a firmám poskytovány ve fragmentované podobě – tedy jako jednotlivé služby bez toho, aby v rámci jednoho přihlášení bylo možné operace těchto služeb zřetězit do řešení životní či podnikatelské situace. Omezené spektrum formulářů, které vyplňují uživatelé eGovernemntu je předvyplňováno relevantními daty, a to jak daty ze základních registrů, tak i daty ze specifických agendových systémů. Princip „only once“ tedy není široce aplikován. Na výrazné zlepšení individuálních indikátorů 5a1 Uživatelé eGovernmentu a 5a2 Předvyplněné formuláře se zaměřuje tato reforma.

Cíl

  • Do 30. 11. 2024 zvýšit hodnotu DESI v individuálním indikátoru 5 a 2 Předvyplňované formuláře ze stávající hodnoty 52,5 min. na 65 bodů.
  • Nárůst počtu elektronických podání vůči státním úřadům a organizacím v termínu do 31.10. 2025 o 100 % oproti počtu k 31. 12. 2019.

Implementace

Investice je složena z dvaceti dvou projektů, které jsou mezi sebou částečně vzájemně propojené či na sebe navazující. Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy a v případě projektů zaměřených na oblast turismu pak s Ministerstvem pro místní rozvoj a agenturou Czech Tourism.

Programová kancelář bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektů svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi.

Jednotlivými nositeli projektů v rámci této komponenty jsou:

  • Ministerstvo financí
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí
  • Ministerstvo pro místní rozvoj
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
  • Ministerstvo vnitra
  • Ministerstvo životního prostředí
  • Czech Tourism
  • Česká správa sociálního zabezpečení
  • Český statistický úřad
  • Český úřad zeměměřický a katastrální
  • Státní správa hmotných rezerv
  • Úřad průmyslového vlastnictví

Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě tvorby architektonického modelu služby či systému (jako nezbytného podkladu pro vydání Stanoviska odboru hlavního architekta eGovernmentu) a informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). 

Detailní popis jednotlivých projektů je součástí Přílohy.

Spolupráce a zapojení zúčastněných stran

Do realizace projektů budou dále zapojeni:

  • Jednotlivé krajské úřady
  • Jednotlivé kraje
  • Municipality
  • Orgány veřejné správy
  • Organizace zřizované orgány veřejné správy
  • Zaměstnanecká a odborná sdružení
  • Neziskový sektor a občanské iniciativy

Překážky a rizika

  • Časové (prodlevy při přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací, zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek, nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání, problémy při zadávání veřejných zakázek, časový posun v implementaci bankovní    identity, …).
  • Finanční (nedostatek finančních prostředků státního rozpočtu na předfinancování programu a projektů, …).
  • Veřejné zakázky (prodlevy v realizaci VZ, nekvalitní zakázková dokumentace generující dotazy uchazečů, odvolání uchazečů proti rozhodnutí o výběru, výběr nekvalitního dodavatele, nutnost změny dodavatele v průběhu realizace projektu, …).
  • Organizační (odliv kvalifikovaného personálu do komerčního sektoru, …).
  • Spolupráce jednotlivých zapojených subjektů a jejich personální kapacity.

Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty

Primární cílové skupiny (přímí konzumenti služeb):

  • Občané ČR (způsobilí k právním úkonům)
  • Statutární zástupci ekonomických subjektů, a to jak se sídlem v ČR, tak EU
  • Živnostníci
  • Občané členských států EU (způsobilí k právním úkonům)

Sekundární cílové skupiny (konzumenti, jimž služby přináší užitek, ale nemohou je sami vykonávat):

  • Občané ČR, nezpůsobilí k právním úkonům
  • Občané členských států EU, nezpůsobilí k právním úkonům

Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období

Celkové náklady investice hrazené z RRF jsou 1008,33 mil. Kč.

Dodržování pravidel státní podpory

Investice jako celek, ani žádná její část (program či projekt) nezakládá veřejnou podporu.

Uveďte dobu implementace

Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025.

Rozvoj otevřených dat a veřejného datového fondu

Výzva

Česká republika je dlouhodobě hodnocena v indexu DESI pod průměrem EU, a to jak celkově, tak především v rámci dimenze eGovernment. V rámci Národního katalogu otevřených dat (i v rámci katalogů jednotlivých veřejných úřadů a institucí) je publikováno velmi omezené množství otevřených, příp. veřejných datových sad. Vnímáme, že otevřená data mohou akcelerovat stávající ekonomické obory a přispět k rozvoji zcela nových.

Cíl

Navýšit stávající počet subjektů poskytujících otevřená data ze současných 41 na 200 s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných datových sad včetně kvality metadatových záznamů registrovaných v Národním katalogu otevřených dat.

Implementace

Investice je složena z jednoho programu (na podporu publikování otevřených dat v rámci veřejné správy) a čtyř vzájemně propojených či na sebe navazujících projektů (detailněji viz Příloha). Jejich koordinaci bude vykonávat programová kancelář Digitální Česko ve spolupráci s Ministerstvem vnitra z pozice gestora digitalizace veřejné správy a současně prostřednictvím Odboru hlavního architekta jakožto gestorem otevřených dat ve veřejné správě.

Program, jehož nositelem je Ministerstvo vnitra jako gestorem digitalizace veřejné správy, předpokládá podporu realizace min. 20 projektů otevírání nových datových sad na jednotlivých orgánech veřejné správy, kdy na základě předložené projektové dokumentace vyhodnotí Pracovní skupina pro otevřená data v rámci Rady vlády pro informační společnost relevanci projektu, jeho přínos z pohledu otevřených dat a finanční náročnosti. Na základě vyhodnocení budou jednotlivým projektům přiděleny finanční prostředky. 

Programová kancelář bude mít ve vrcholných řídících strukturách projektu svého zástupce, který bude monitorovat vývoj projektu v čase vč. stavu naplňování jeho indikátorů a v případě problémů je bude neprodleně eskalovat na úroveň vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Vedení programové kanceláře bude o běhu projektu informováno na pravidelné cca měsíční bázi.

Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Vždy však mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Většina projektů je pak ve stádiu příprav zadávací dokumentace a dalších nezbytných administrativních kroků v podobě přípravy architektonického modelu služby či systému (jako povinného podkladu pro vydání Stanoviska odboru hlavního architekta eGovernmentu) a informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). 

Detailní popis jednotlivých projektů je součástí Přílohy.

Spolupráce a zapojení zúčastněných stran

Hlavním nositelem programu na podporu publikace otevřených dat ve veřejné správě bude Ministerstvo vnitra. Nositeli projektů v rámci programu pak budou jednotlivá ministerstva a veřejné úřady a instituce.

Hlavním nositelem programu je Ministerstvo vnitra.

Hlavními nositeli jednotlivých projektů jsou:

  • Český statistický úřad
  • Jednotlivá ministerstva
  • Orgány veřejné správy

Do realizace reformy budou dále zapojeni:

  • Univerzity, vysoké školy, vědecká pracoviště
  • Agentura CzechTourism
  • Zaměstnanecká a odborná sdružení
  • Neziskový sektor a občanské iniciativy

Překážky a rizika

  • Legislativní (legislativa v přípravě, posun v čase vlivem dlouhého schvalování, možnost změny rozsahu implementace v závislosti na finálním znění legislativy, …).
  • Časové (prodlevy při přípravě jednotlivých zadávacích dokumentací, zahlcení OHA při vydávání stanovisek a s tím související delší vydávání souhlasných stanovisek, nekvalitní architektonické návrhy, které si vyžádají opakované projednávání, problémy při zadávání veřejných zakázek, časový posun v implementaci bankovní    identity, …).
  • Finanční (nedostatek finančních prostředků státního rozpočtu na předfinancování programu a projektů, …).
  • Veřejné zakázky (prodlevy v realizaci VZ, nekvalitní zakázková dokumentace generující dotazy uchazečů, odvolání uchazečů proti rozhodnutí o výběru, výběr nekvalitního dodavatele, nutnost změny dodavatele v průběhu realizace projektu, …).
  • Organizační (neochota jednotlivých organizací publikovat část svých dat jako otevřená či veřejná data, nedostatek kvalitních kvalifikovaných pracovníků, odliv kvalifikovaného personálu do komerčního sektoru, …).

Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty

Cílové skupiny:

  • Zájemci o další zpracování otevřených, příp. veřejných dat z řad široké veřejnosti, veřejného, vědeckého a podnikatelského sektoru i ze strany neziskových institucí.
  • Z nových aplikací otevřených dat pak bude mít užitek především veřejnost v podobě nových služeb příp. další ekonomické subjekty.

Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období

Celkové náklady investice hrazené z RRF jsou 162 mil. Kč.

Dodržování pravidel státní podpory

Nezakládají veřejnou podporu.

Uveďte dobu implementace

Plánovaná doba realizace je 58 měsíců. Předpokládané dokončení je ve 4Q 2025.

Digitální služby v resortu justice

Výzva

V resortu justice je v současnosti technologicky nevyhovující webový portál, který není dostatečně uzpůsobený pro digitalizaci dalších služeb. V případě absence moderního portálu, naplňujícího požadavky kybernetické bezpečnosti, může dojít ke zpomalení vzniku komplexního řešení digitalizace justice v rámci České republiky a tím i celkového eGovernmentu. V souvislosti s dalším rozvojem digitalizace je vhodné kromě digitalizace služeb pro koncové uživatele digitalizovat i záznamy ze soudních jednání, které přispějí k vyšší transparentnosti justice a ulehčí administrativnímu aparátu soudů jak po stránce časové, tak i finanční. Zároveň se tak zrychlí i přístup zainteresovaných stran (právní zástupci, účastníci řízení apod.) k těmto materiálům.

Cíl

Cílem projektu je zvýšení transparentnosti soudních jednání a dostupnosti informací z oblasti spravedlnosti prostřednictvím uživatelsky přívětivého webového portálu Justice.cz, který je předpokladem pro bezpečné poskytování základních informací a digitálních služeb (jako jsou rozličná podání, přístupy a nahlížení do evidencí apod.) zainteresovaným stranám i široké veřejnosti.

Implementace

Hlavním implementátorem investice bude Odbor informatiky Ministerstva spravedlnosti.

Jednotlivé projekty jsou v různých fázích přípravy. Mají připravenou a schválenou interní projektovou dokumentaci. Zadávací dokumentace je připravena příp. se na ní pracuje. Je nezbytné realizovat další nezbytné administrativní kroky v podobě dokumentace architektonického modelu služby či systému (získání Stanoviska odboru hlavního architekta eGovernmentu) a podání informace na vládu o záměru učinit výdaj (na základě Usnesení vlády č. 86/2020). 

Detailní popis jednotlivých projektů je pak součástí Přílohy.

Spolupráce a zapojení zúčastněných stran

  • Vysoutěžený dodavatel platformy, vysoutěžený dodavatel uživatelského průzkumu, vysoutěžený dodavatel audio záznamových zařízení.
  • Všechny zapojené OSS.

Překážky a rizika

Zvolený způsob zadávacího řízení; dostatečně detailně vypracované zadávací dokumentace; Kvalita uživatelského průzkumu; Identifikace cílových skupin; součinnost stakeholderů; zaškolení uživatelů.

Stavebně-technická specifika při implementaci audiozáznamových zařízení.

Cílové skupiny populace a ekonomické subjekty

Kromě zaměstnanců resortu justice a všech podřízených organizací též všichni občané ČR a firmy a další účastníci soudních jednání. Cílovou skupinou je jak odborná, tak laická veřejnost.

Souhrnné náklady realizace financované z RRF za celé období

Celkové náklady investice hrazené z RRF jsou 180,91 mil. Kč.

Dodržování pravidel státní podpory

Investice jako celek ani žádná její část nezakládají veřejnou podporu.

Uveďte dobu implementace

31 měsíců, do 30. 06. 2023

vytisknout  e-mailem