Nová Základní odborná příprava (ZOP) nastartovala ve čtyřech Středních policejních školách loni počátkem září. Což vzhledem ke kvartálním nástupním termínům znamená, že v současné době už v jejich škamnách studují tři ucelené skupiny mladých policistů. A další nastoupí v červnu...
Neboť rytmus policejního vzdělávání je bezmála tak pravidelný jako koloběh vody v přírodě.
První rok, po který nová ZOP poběží - ve čtyřech policejních školách - je ovšem považován za pilotní. Zkušební. Už během jeho průběhu, ale zejména po jeho skončení se vyhodnotí a přijmou se úpravy, jejichž potřebnost může ukázat teprve praktická výuka a výsledky zkoušek. Proto se také už současně se zahajováním nové ZOP ustavila skupina pozorovatelů, jež studium ve školách podrobně monitoruje a vyhodnocuje jeho průběh. Klady i zápory. A podle svých poznatků neprodleně navrhuje a prosazuje potřebné úpravy. Gestorem akce je odbor vzdělávání a správy policejního školství Ministerstva vnitra, monitoring probíhá ve spolupráci s Policejním prezidiem a jednotlivými Středními policejními školami. Členy monitorovací skupiny ale jsou - vedle pracovníků zmíněných institucí - také lidé z praxe, přímo z výkonu policejní služby: zástupci Školních policejních středisek (z Prahy, Domažlic a Brna), ale i vedoucí několika obvodních policejních oddělení (konkrétně z Dubňan, z brněnského Výstaviště, Otrokovic, Boskovic...)
Celkem sedmnáct lidí se pravidelně schází na poradách, ale podstata jejich práce spočívá v četných pravidelných monitorovacích návštěvách jednotlivých policejních škol. Při nich pozorně sledují průběh výuky, mluví s pedagogy i žáky - a po návratu své názory konzultují a sestavují hodnocení. V průběhu roku se tak dokumentem jejich práce stane několik dílčích zpráv, na konci - v období mezi letošním zářím a listopadem - vznikne zpráva závěrečná. Vedoucím skupiny je vedoucí oddělení vzdělávání a výcviku policistů Odboru vzdělávání a správy policejního školství PaedDr. Jan Vykoukal - a ježto první dílčí zprávy jsou už na světě, zašli jsme právě za ním. Vyptat se, jak si tedy policejní školy i jejich studenti v nové ZOP vedou...
Více než půl roku už tedy nová ZOP běží. Jak?
Řekl bych, že uspokojivě. Chystala se dlouho, vlastně už v roce 2000 se v rámci projektu PHARE položily základy. Na začátku byl profil absolventa, zformulovaný policií jako klíčovým zákazníkem policejních škol - a Policejní prezidium jej opravdu kvalitně připravilo. Stanovením systému tvorby vzdělávacích programů policejních škol jsme vyzvali čelné služební funkcionáře, aby jasně zformulovali, požadavky na vzdělávání policistů v jednotlivých vzdělávacích programech, a aby to ovšem řekli způsobem, který dokážeme využít. Což se stalo i v případě nové ZOP. Spolupráce se skupinou vzdělávání, školství a služební přípravy Policejního prezidia je velmi dobrá. Poté jsme na základě získaných požadavků společně připravili rámcový vzdělávací program, mnohokrát ho zpětně konzultovali s odborníky z praxe - a když byl přijat, byla podle něj zahájena výuka. S tím, že první rok bude považován za pilotní, během něj se doladí detaily. Po dvanácti měsících se průběh vyhodnotí jako celek a přijmou se rozhodnutí, jež by měla platit trvale.
Skupina, jež se věnuje monitoringu nové Základní odborné přípravy, průběžně ji hodnotí a koncem letoška svou práci uzavře vyhodnocením a návrhy změn, je početná a co do sestavy dosti reprezentativní. Jak vznikala?
Projekt monitoringu pochopitelně předpokládal, že skupina hodnotitelů by měla zastupovat všechny subjekty, které se tvorby vlastního procesu nové Základní odborné přípravy aktivně zúčastní, tedy Ministerstvo vnitra (odbor vzdělávání), policejní prezidium, policejní školy, školní policejní střediska, ale i přímo zástupce výkonu, tedy zejména vedoucí pracovníky obvodních oddělení. A tak se také stalo - a s radostí konstatuji, že vznikl velice dělný a aktivní tým.
Pracuje v něm několik profesních skupin, z nichž každá může problematiku ZOP nahlížet z trochu jiného úhlu. Daří se názory jednotlivců rozumně sjednocovat?
Snadné to vždycky není, ale jde to. Zatím se nám nestalo, aby někdo absolutně nesouhlasil... Názory se někdy liší, ale nikoli diametrálně - a cíl, lepší kvalita výuky, je vždy společný a jasný. Snadné ovšem není, aby si sedmnáct lidí z celé republiky našlo na zasedání vždycky čas. Třebaže se nescházíme příliš často, zatím jsme jednali třikrát. Občas někdo chybí, ale výstup z jednání, tedy dílčí zpráva z monitoringu, představuje jasná stanoviska.
Jak se taková zpráva tvoří?
Zvolili jsme metodu takzvané SWOT analýzy, jež vychází ze srovnání silných a slabých stránek hodnocené věci. Ona čtyři velká písmena skrývají čtyři anglické pojmy: Strenghts, Weakness, Opportunities a Threats. Přeloženo - silné stránky, slabé stránky, příležitosti okolí a hrozby okolí.
Jak taková SWOT analýza funguje?
Písemné poznatky z monitorovacího výjezdu jsou při hodnocení rozděleny do čtyř skupin a věcně prodiskutovány. Přičemž hodnocení samo se vždy zabývá pěti oblastmi: obsahem a rozsahem výuky, její metodikou, plánováním a organizací výuky, zkouškami a učebními pomůckami. Díky tomu je písemná zpráva ve výsledku přehledná, komplexní a srozumitelná. Členové monitorovací skupiny - policisté z praxe se samozřejmě víc zabývají zejména obsahem výuky, zatímco třeba pedagogové v monitorovací skupině se více zaměřují na formy a metody výuky... Z toho, co na místě vidí, sestaví každý svůj subjektivní pohled na věc - a my na odboru vzdělávání z jednotlivých názorů vytvoříme souhrn, objektivní analýzu.
Jak často monitorovací tým jezdí do jednotlivých škol?
Za čtyři měsíce loňského roku, od září do prosince, jsme byli na devíti výjezdech, letos bude frekvence obdobná. Policejní školy nás samy upozorňují, kdy třeba mají naplánována integrovaná zaměstnání anebo dílčí zkoušky, které jsou pro nás nejzajímavější. Nejedou pokaždé všichni, jen část týmu.
Jak vás školy vítají? Nepociťují přítomnost monitorovacího týmu jako vpád, vměšování?
Naopak. Nepřicházíme v roli žádných přísných inspektorů, nehledáme chyby v přípravě učitelů. Nabízíme radu a pomoc. Zajímá nás obsah výuky, praktici mezi námi se zájmem sledují, jestli je vyučované téma v souladu s tím, co bude policista ve službě opravdu potřebovat. Nehodnotíme výkon pedagoga, ale zajímá nás, jak je konkrétní výuka v souladu se zadáními vzdělávacího programu. Zajímá nás obsah, metody, naplánování a organizace výuky, kvalita a dostatek pomůcek...
Hodně se debatuje ohledně zkoušek. Bývaly jen jedny, závěrečné, teď jsou čtvery. Ale zase se vytratilo tradiční známkování, což někteří lidé vnímají jako ústupek...
Záměr je přesně opačný, a praxe navíc ukazuje, že nám vychází. Mimochodem, i civilní školství postupně přechází od klasické číselné stupnice známek ke slovnímu hodnocení studentů a žáků. V nové ZOP je nově nastaven systém pedagogické diagnostiky. Známkování zůstává uvnitř jednotlivých předmětů. Ale výsledky souhrnných zkoušek - po tématech (ZOP je nyní rozdělena do čtyř témat - a výsledky zkoušek závěrečných se nyní hodnotí jen dvěma možnostmi: splnil, nesplnil. Přičemž ovšem i znalosti, hodnocené v rámci jednotlivého předmětu, které by dříve byly hodnoceny čtyřkou, tedy slovně jako dostatečné, jsou dnes hodnoceny tak, že student požadavky zkoušky nesplnil. Takže jsme vlastně přitvrdili, a dost podstatně.
Znamená to snad, že se už dílčí zkoušky po prvních tématech a nový způsob hodnocení podepsaly na předčasných odchodech ze školy?
Ano, je to tak. Několik studentů už předčasně skončilo. Ale nikoli proto, že by jejich výkon při zkoušce byl natolik chabý, ale protože k ní vůbec nebyli připuštěni. Pro soustavné neplnění studijních povinností!
Jak na to reagovali ostatní, jejich spolužáci?
Přesně tak, jak jsme doufali. Poučili se z toho. A velice rychle. Průběžné studium se stává skutečností. Vlastně je motivuje větší blízkost zkoušek. Když je lámání chleba v nedohlednu, někdy za rok, svádí to k představě, že se všechno dá dohnat. A ono ne. Naším cílem ale není pouštět hrůzu, nechceme vyhazovat ze školy, chceme, aby školy opouštěli lépe připravení absolventi. Proto policejní školy zveřejňují otázky písemných didaktických testů na Internetu, aby měli studenti zcela jasno, co z učební látky se považuje za naprostý základ. Povinné penzum, z nějž nelze sebeméně slevit.
Kolik otázek k jedné zkoušce dostávají?
Po prvním tématu jich byla asi stovka, pak jich ale přibývá. A u závěrečné zkoušky vedle písemného testu a ústního pohovoru přibývá i provedení praktického úkolu. Přičemž nezdar v kterékoli části zkoušky znamená nezdar celkový. Takže možnost opravného termínu asi nebude využívána právě málo.
Dvanáctiměsíční ucelené studium ve Střední policejní škole je už jasné, původně následný praktický výcvik ve Školním policejním středisku se dnes ale člení: měsíc ve středisku škole předchází, další dva následují... Zůstane to tak?
V prvních týdnech po nástupu ke sboru se mladí policisté musí naučit vůbec existovat v uniformě, uvědomit si, co je pořadové vystupování, celkově se ukáznit, naučit se základům zacházení s osobní zbraní... Názory na členění praktického výcviku ve školním policejním středisku se různí, záleží i na možnostech jednotlivých školních policejních středisek. Každé má trochu jiné podmínky - a představy také. Ale do téhle věci musí hlavně mluvit a rozhodné slovo říci Policejní prezidium - jak bude chtít, tak věc bude. Záleží koneckonců i na definitivní podobě Zákona o služebním poměru. Ale to nás v tuhle chvíli akutně netrápí, k eventuální služební zkoušce, s níž projekt ZOP na úplný závěr počítá, dospějí policisté, kteří loni v září začali dělat základní odbornou přípravu, teprve za tři roky. Takže jaksi trochu času máme.
Lze říci, že všechny Střední policejní školy, jichž se Základní odborná příprava bytostně týká - tedy Brno, Holešov, Jihlava a Praha - učí podle jedněch osnov, jednoho mustru? Anebo mají v rámci univerzálního zadání nějakou možnost upravit si program k obrazu svému?
Jak už jsme si řekli, na začátku příprav byl dán Profil absolventa. Potom se utvořila pracovní skupina, v níž byly zastoupeny všechny školy, jichž se ZOP týká, odbor vzdělávání MV a také kolegové z policejního prezidia - abychom si nemuseli navzájem dopisovat. A v téhle sestavě se tvořil Rámcový vzdělávací program. Rámcovýý: ale v něm je už všechno, co konkrétní škola potřebuje, aby si mohla připravit svůj vlastní Školní vzdělávací program. Což se taky stalo. Program žádné školy se nesmí odchylovat od obecně stanovených cílů. Nesmí tam být tedy méně, než je dáno. Mohlo by tam být víc: ale upřímně řečeno, program je nabitý a počet vyučovacích hodin omezen. Moc se tam navíc nevejde. Základní odborná příprava ve školách se sice o třetinu prodloužila, to je zdánlivě hodně. Jenže přibylo i úkolů. Každá škola má tedy možnost si po svém doladit detaily, ale valná většina požadavků je závazná. Povinných je třeba dvacet procent nové formy výuky, tzv. integrované výuky. Někde se snaží jít ještě nad to. Ale ne o moc. Prostor je, jak říkám, minimální. Obecně ale musím pochválit velmi zodpovědný přístup u všech škol.
Co nastane koncem letošního podzimu, až vyhodnotíte pilotní rok, vypracujete závěrečnou analýzu a vše doladíte? Zamnete si ruce a řeknete - hotovo?
Podoba Základní odborné přípravy nebude ani letos na podzim, ani nikdy později zcela definitivní. Vše se vyvíjí, policejní práce se velmi rychle mění, neboť je odrazem situace ve společnosti. A tak se bude vyvíjet i základní vzdělávání policistů. Výhoda je, že nová ZOP je podstatně pružnější, než byla její předchozí forma. Změny budou zřejmě časté, ale v novém sdystému bude jejich realizace velmi rychlá.
A co váš monitorovací tým? Dokončí svůj úkol a rozejde se?
Počítáme s tím, že jeho jádro zůstane zachováno. Bude se scházet i nadále. Soudím, že by mohl zhruba jednou ročně podobu ZOP doladit a zpřesnit. Možná i operativněji. Rozhodně nepočítáme se zmrazením dosaženého stavu.