Měsíčník Policista

Systém včasné intervence - Smysl a účel

Vyšlo v čísle 5/2006

Myšlenka vytvoření projektu "Systém včasné intervence" se zrodila v roce 1998 na odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra. Vznikla v souvislosti s poznáním některých zahraničních přístupů (USA) k zacházení a práci s dětskými a mladistvými delikventy.

Problém kriminality dětí a velmi mladých lidí je dlouhodobě tématem mediálních i odborných diskusí. V různých časových intervalech se objevují více či méně vážně míněné návrhy týkající se snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, nekompromisního "trestního" přístupu k dětským delikventům apod.

V přístupu k delikvenci dětí a mládeže v zásadě fungují 2 modely:

JUSTIČNÍ

SOCIÁLNĚ-OPATROVNICKÝ

Delikvence mládeže je, nebo by měla být, jednou z klíčových oblastí pozornosti vyspělé společnosti. Kriminalita dětí a mládeže je obecně považována za jeden z nejzávažnějších sociálně-patologických jevů. Vedle ní jsou považovány za závažné, ve vztahu k dětem a mládeži také alkoholismus, narkomanie a další závislosti, prostituce, účast v extremistických skupinách, sektách apod.

Postoje odborníků jsou ve své většině odlišné. Mezi odborníky je všeobecně upřednostňován přístup, který je v anglosaské literatuře uváděn termínem Restorative Justice - spravedlnost nahrazení či narovnání, který je založen na kooperaci všech složek, které přicházejí do kontaktu s delikventním jedincem a podílejí se na jeho nápravě. To nejsou jen orgány činné v trestním řízení - justice, včetně probační a mediační služby, policie a orgány sociálně právní ochrany dětí, ale i pachatel sám, jeho rodina, oběť i komunita, v níž vyrůstá. Svoji nezastupitelnou roli v tomto procesu mají i nevládní a charitativní organizace, zdravotní služba a školské instituce. Každý z nich má skutečný zájem na tom, aby se mladý pachatel napravil, způsobené škody napravil a opětovně se zařadil do společnosti a vyhnul se recidivě. V rámci tohoto procesu pachatel přestává být pouhým objektem soudního nebo správního řízení, ale subjektem přiměřeně odpovědným za své činy, za svoji nápravu, za vyrovnání se s těmi, jimž svým jednáním uškodil i za svoji další životní perspektivu.

Ilustrační foto Výše uvedený přístup (spíše sociálně-opatrovnický) je východiskem pro vytvoření projektu Systému Včasné Intervence (dále jen SVI), jehož metodické zpracování je přílohou tohoto čísla časopisu Policista.

Projekt je postaven na dvou pilířích. Prvním z nich je vytvoření metodické spolupráce mezi institucemi, které jsou účastníky SVI. To v praktické rovině znamená vytvoření podmínek pro koordinovanou, interdisciplinární práci s klientem, jeho rodinou a prostředím, v němž žije (orgány sociálně-právní ochrany dětí, Policie ČR, justiční orgány /soudy, státní zastupitelství, Probační a mediační služba ČR/, obecní policie, úřady práce, zdravotnická zařízení, školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace). Tato část projektu je nejnáročnější. Jde v ní zejména o nastavení práce v interdisciplinárním týmu, o přijetí všeobecného souhlasu s vytyčenými cíli, pro něž je SVI vytvářen, o zvýšení kvality a efektivity práce všech zúčastněných a o změnu subjektivních postojů jednotlivých pracovníků ke spolupráci s pracovníky jiných oborů, což je často největší problém.

Druhým pilířem je vytvoření jednotného informačního prostředí, které umožňuje sdílení, předávání, doplňování a vyhodnocování informací mezi účastníky SVI a zjednodušení administrativy. Vytvoření tohoto pilíře je závislé na materiálně technickém zabezpečení, které umožňuje tok informací, na legislativních podmínkách, které sdílení informací legalizují, a na prostupnosti resortních informačních databází, v nichž je uloženo mnoho informací, jejichž využití jinými resorty by vedlo k výraznému zkvalitnění práce s klientem.

Metodika SVI čerpá z poznatků, které získal odbor prevence kriminality z pilotního ověření projektu, který byl v minulých letech odzkoušen pod názvem Centrum včasné intervence v Ostravě. Samotný SVI je v metodicky zpracovávané podobě prověřován od počátku roku 2005 ve Svitavách. Oba projekty byly financovány jednak z rozpočtů obou měst a jednak z dotačního titulu, který je každoročně vyčleňován ve státním rozpočtu do kapitoly Všeobecná pokladní správa na prevenci kriminality na místní úrovni.

Po zkušenostech z realizace projektu SVI v Ostravě a Svitavách přistupuje odbor prevence kriminality MV ke každé další realizaci velmi pečlivě a po zralé úvaze. Součástí projektu je závazek města, že bude SVI realizovat pod přímým metodickým vedením odboru prevence kriminality MV. Město nebo lokalita, která chce aplikovat projekt SVI, musí splnit řadu konkrétních podmínek v přípravné fázi projektu (více viz Metodika SVI v příloze). Pokud není město (města) dle stanovených kritérií připraveno, je realizace projektu předem odsouzena k neúspěchu.

Jaká je očekávaná budoucnost projektu SVI? V letošním roce bude projekt realizován ve třech městech - Hradci Králové, Mostě a Litvínově. V dalších letech očekáváme, a to na základě značného zájmu měst v ČR, další šíření SVI.

V souvislosti s plošným šířením projektu SVI se nabízí vytvoření "centrální varianty", informační sítě, propojující jednotlivá lokální SVI. Bude umožňovat přímou výměnu informací mezi zapojenými městy (rodina s dítětem v péči orgánů sociálně-právní ochrany se např. přestěhuje) a napojení příslušných ústředních orgánů státní správy (MPSV, MZ, MV, MSp, Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí), vyšších územně správních celků a justičních orgánů vyšších stupňů.

Jako u každého obdobného projektu je také realizace SVI primárně závislá na kvalitě a profesionalitě pracovníků zapojených institucí, tedy na lidech. Pokud nejsou lidé připraveni a ochotni pracovat efektivně a plní pouze "administrativně" pracovní povinnosti, nelze o úspěšné aplikaci SVI uvažovat. Úspěšná realizace projektu přináší v následném období více práce, více informací a předpokládá připravenost odborníků tento fakt přijmout a naplnit kvalitní prací její skutečný smysl - napravit dítě, pomoci rodině a komunitě.

Zpracoval: Mgr. Ferdinand RADITSCH, OPK MV