Měsíčník Policista

Experiment

Vyšlo v čísle 5/2006

V tomto článku bych Vás rád seznámil s výsledky pokusu týkajícího se prostého reakčního času policistů. Nejprve bych rád poděkoval panu majorovi Karlu Pospíšilovi za to, že mi experiment umožnil provést, majorovi Bohdálkovi a kapitánu Jeřábkovi za organizační zajištění a všem policistům, kteří se zkoušky zúčastnili, za jejich zodpovědný přístup a skvělé výsledky. Nyní již k vlastnímu experimentu.

Původní předpoklad byl, že reakční čas policistů bude vždy kratší než reakční čas zkoumaných osob, které nebyly a nejsou zaměstnány u ozbrojených složek (civilisté). Tedy, že i reakční čas policistů po noční službě bude kratší než reakční čas civilistů. Zde jsem zamýšlel paralelu na Lindholmův výzkum z roku 1997. Lindholm dokázal při svém výzkumu, že policisté měli výrazně lepší výsledky při identifikaci relevantních kriminalistických informací.

Pokusy týkající se prostého reakčního času policistůLindholm se domníval, že se buď jedná o zkušenost, adaptaci policistů, která je spojena s jejich zaměstnáním. Nebo podle druhé teorie, že stres, kterému jsou zkoumané osoby vystavovány při experimentu, byl policisty vnímán jako nižší, protože jsou zvyklí na vypořádávání se s násilnými událostmi v rámci svého zaměstnání.

Závěry, ke kterým Lindholm dospěl ve svém výzkumu týkajícím se paměti, jsem se rozhodl aplikovat i na problematiku reakčního času.

Všech dvacet policistů, kteří se experimentu účastnili, jsou příslušníci brněnského Pohotovostního Pořádkového Odboru (PPO). Tento odbor zajišťuje operativní rychlé zásahy na místě páchání trestné činnosti, pěší a motorizovanou hlídkovou službu v lokalitách na celém teritoriu města a v převážné většině i zásahy v případech narušení střežených objektů.

Policisté, kteří právě končili noční službu, do této služby nastupovali v pátek 4. listopadu v 18 hodin a končili před 6. hodinou ranní v sobotu 5. listopadu. Noční služba z pátku na sobotu je považována za jednu z neobtížnějších. Před volnými dny (v tomto případě sobotou a nedělí) dochází k nárůstu páchání trestné činnosti. Typické jsou výtržnosti, násilné trestné činy a také trestné činy a přestupky spáchané pod vlivem omamných látek.

Průměrný věk policistů, kteří právě končili noční službu, byl 26 let (po zaokrouhlení) a u Policie ČR měli v průměru odslouženo 5,5 roku.

Průměrný věk kontrolní skupiny policistů, kteří nastupovali na denní službu, byl 30 let a u Policie ČR sloužili průměrně 10 let. Průměr odsloužených let u PČR byl u druhé skupiny výrazně navýšen zejména dvěma policisty, kteří měli odslouženo 26 a 22 let.

Průměrný věk skupiny zkoumaných osob, které nebyly a nejsou zaměstnány v ozbrojených složkách, činil 24 let(po zaokrouhlení). Tuto skupinu zkoumaných osob bych pracovně označil jako civilisty.

Vlastní průběh experimentu se skládá z vyplnění jednoduchého a anonymního dotazníku. A poté z testování reakčních časů pomocí programu Official Reaction Time Tester. Tento program v náhodných intervalech generuje změny vizuálních podnětů. Na obrazovce se objevuje červené kolečko, které se mění v žluté kolečko a úkolem zkoumaných osob je na tuto změnu zareagovat stisknutím tlačítka na klávesnici počítače. Program Official Reaction Time Tester vygeneruje 5 změn vizuálních podnětů. Po každé změně je zaznamenán reakční čas s přesností na tři desetinná místa. Po zaznamenání je vypočten průměrný reakční čas zkoumané osoby. Výpočet průměrného reakčního času byl mírně nepřesný. Nepřesnost konkrétně spočívala v tom, že program sečetl průměrné reakční časy a poté je vydělil zmíněnými pěti pokusy. Výsledek ale nebyl zaokrouhlen, ale byly znázorněny jen tři desetinná místa výsledku, přičemž se nebral ohled na čtvrté, případně páté desetinné místo. Z tohoto důvodu, abych se vyhnul nepřesnostem, jsem průměrné reakční časy přepočítal pomocí vědeckého kalkulátoru a poté zaokrouhlil na tři desetinná místa podle platných matematických zákonů.

Ale zpět k průběhu experimentu. Po každém testování reakčního času zkoumaných osob byla plocha obrazovky s časy jejich reakcí a s průměrným reakčním časem zachycena a uložena pomocí programu FastStone (FS) Screen Capture. Jedná se o program, který doslova "vyfotografuje" aktuální plochu obrazovky a poté ji uloží ve formátu obrázkového souboru. Pomocí této metody jsem chtěl zabránit zkreslení či chybnému zapsání získaných dat.

Nyní bych rád zmínil vybrané výsledky experimentu. Průměrné reakční časy policistů po noční službě (přítomnost spánkové deprivace) byly ve 3 z 5 (60 %) případů lepší (kratší) než reakční časy civilistů (nepřítomnost spánkové deprivace). Průměrné reakční policistů nastupujících na denní službu (nepřítomnost spánkové deprivace) dále v 5 z 5 (100 %) případů byly lepší (kratší) než reakční časy civilistů (nepřítomnost spánkové deprivace).

o o o

Respondenti 1-5 jsou policisté po noční službě, respondenti 11-15 jsou policisté nastupující na denní službu a respondenti 21-25 jsou odpočatí civilisté. U každého respondenta je uveden jeho reakční čas ve vteřinách a s přesností na tří desetinná místa.Závěrem bych řekl, že se jedná o téma více než zajímavé, které stojí za hlubší prozkoumaní. Doporučil bych odstranit z programu Official Reaction Time Tester zobrazování jednotlivých reakčních časů v průběhu. Domnívám se, že v některých případech mohlo dojít k fluktuaci pozornosti právě pohledem na dosavadní výsledky a objevil-li se právě v ten okamžik podnět, na který měla zkoumaná osoba reagovat, byl reakční čas delší.

Jednoznačně doporučuji kombinaci programů FS Screen Capture a Official Reaction Time Tester - zachycení obsahu obrazovky je velmi cenné pro archivaci dat a také z velké části eliminuje možnost ztráty, poškození, chybného zápisu dat.

Větší cílová skupina a mezinárodní záběr výzkumu by lépe prokázal hypotézy a přinesl další úhly pohledu. Musím říct, že bych sám podobný výzkum ve větším měřítku rád do budoucna provedl. Zajímavé by bylo také otestovat reakční čas běžné populace po spánkové deprivaci.

Za přínos experimentu bych považoval to, že si policisté díky tomuto experimentu uvědomí, že jejich reakční časy jsou skutečně lepší, což může přinést zdravé sebevědomí. Také jim může přinést zjištění, že služební příprava, případně trénink, kterým procházejí, má smysl a přináší výsledky, kterou jsou hmatatelné a patrné.

Vaše dotazy, připomínky, náměty k tomuto experimentu uvítám na emailové adrese a předem za ně děkuji.

Jan HORVÁTH
jan.m.horvath@seznam.cz