Euro se stalo vedle amerického dolaru světovou měnou. Jenže digitální média, elektronika a technika umožňují stále snadněji a levněji zhotovovat padělky - a jejich kvalita je stále lepší. Právní podmínky pro stíhání padělatelů jsou v evropských zemích stále ještě rozdílné a bandy padělatelů jsou stále lépe organizovány. Sázejí na specializaci a na rychlé uplatnění padělků současně v několika zemích, úrovně vedení organizace jsou pečlivě odděleny od lidí, kteří peníze rozšiřují (tzv. běžců). Počet padělaných eurobankovek v oběhu v Evropě se odhaduje na 600 000 kusů..
Rakousko ve srovnání s ostatní Evropou je na tom velmi dobře a dokáže poradit a zmapovat ohrožení v jihovýchodním regionu. Výsledkem byla v roce 2003 organizace konference "Euro-Süd-ost Konferenz", pořádaná Spolkovým kriminálním úřadem (BKA). Tehdy šlo o to stanovit společné vzdělávací standardy pro policii a její účastníci přijali "Vídeňské prohlášení".
Dohodli se na třístupňové výuce. První stupeň má zajistit, aby se každý policista, každá policistka do detailu seznámili, jak vypadají eura a jakých bezpečnostních znaků na nich je si třeba všímat. Vědět, kam se v případě podezření obrátit a jak postupovat při zakročování. Třeba když se odhalí "východní" distributor s falešnou bankovkou, měl by policista vědět, že nedaleko parkuje auto s jeho komplici.
Na druhém stupni výuky má policista bezpečně rozeznat pravou bankovku od falešné. Měl by mít policejně taktické základní znalosti o padělcích a měl by vědět, na co se jejich nositele ptát a jaká opatření udělat. Měl by vědět, jak jsou budovány organizace padělatelů a jak pracují. A neměl by skočit na to, když pachatel lže a staví se do role oběti, která ani neví, jak se jí to falešné padesátieuro do portmonky dostalo.
Třetí stupeň vzdělávání se zabývá druhy a třídami padělků. Specialisté by měli znát různé metody výroby a měli by mít o nich speciální policejně taktické znalosti. A měli by rovněž pravidelně absolvovat kurzy dalšího vzdělávání.
V návaznosti na tuto konferenci uspořádal rakouský BKA loni od 3. do 7. října kurz pro pracovníky z deseti zemí jihovýchodní Evropy a Rakouska specializované na tuto problematiku. Absolvovalo jej 36 policistů, státních návladních a vyšetřovatelů z národních bank (magazín ministerstva vnitra Öffentliche Sicherheit je jmenovitě neuvádí). Spolupráce těchto tří instancí se v Rakousku osvědčuje, i jiné země pracují tímto systémem a jak řekl Mag. Leopold Löschl, vedoucí referátu v BKA, "tady jsou pro to dobré podmínky, protože policie, soudnictví a Národní banka jsou organizovány ústředně. Německo by rádo tento příklad následovalo, jenže policie a soudnictví jsou věcí jednotlivých spolkových zemí a nepracují vždy podle shodných směrnic."
To, co účastníci říjnového kurzu ve Vídni absolvovali, se rovná třetímu stupni. Během jeho pěti dnů se seznamovali s výrobou falešných peněz, jak padělatelé pracují, jak vyšetřovatelé postupují, jak soudy s jejich zjištěními pracují a jak je k úspěchu nutná mezinárodní spolupráce. Ve většině modulů byly součástí přednášek rozbory skutečných případů. Jak uvádí Öffentliche Sicherheit, nejčerstvěji rozebíraný případ byl z Rakouska a byl uzavřen právě v době kurzu, a to zatčením dlouho hledaného padělatele z Bulharska. Tento muž byl v Rakousku zatčen již v únoru 2005 a byla u něho zabavena falešná eura v hodnotě 100 000. V dubnu se mu však podařilo z vazby uprchnout, a to za pomoci komplice, který se vydával za jeho obhájce (!) a propašoval jej z josefstadtské detence ven.
Při společné akci rakouští a bulharští vyšetřovatelé uskutečnili 5. října 2005 na 30 domovních prohlídek, při nichž bylo 15 lidí zatčeno, z toho 7 ve Vídni. A předpokládaný šéf bandy, vídeňský uprchlík, byl objeven v Bulharsku ve vesnici u Plovdivu. To už se banda obávala, že jsou jí policisté na stopě, a přeškolila se na padělání dokumentů a kreditních karet. Mělo k ní patřit 200 lidí a při domovních prohlídkách policisté zabavili koše padělaných dokumentů.
Ve Vídni byla mj. zajištěna dévédéčka zřejmě s daty, s jejichž pomocí bylo možné vyrábět dánské, portugalské, francouzské a belgické cestovní pasy a řidičské průkazy a také zákaznické karty rakouských bank.
Organizátoří výcviku demonstrovali, jak jednoduché je dnes papírové peníze padělat. Rakouská národní banka (OeNB) si k tomuto účelu vymyslela dvoutisícové euro "Gustav-Klimt" a v Höhere Grafische Bundeslehr- und Versuchungsanstalt - ve spolkovém grafickém učebním a výzkumném ústavu - po naskenování fantazijní dvoutisícovky vyrobili tiskové desky a účastníkům kurzu pak byly prezentovány různé tiskařské techniky - offset, sítotisk - s jejichž pomocí lze vyrobit i určité bezpečnostní znaky. Účastníci kurzu byli seznámeni s pomůckami, které se k padělání používají a jaké předměty jsou před domovní prohlídkou jako první odklízeny. "Často jsou to detaily, na které se musí dávat pozor. Padělatelé jim věnují malou pozornost a mnoho věcí tak končí v koších na papír a při pokusu zahladit důležité stopy si jich padělatelé nevšímají," řekl Mag. Löschl. Policisté proto musí do detailu vědět, co hledají, když jdou vybrat padělatelskou dílnu. A samozřejmě offsetový stroj nelze zabavit jako kilogram heroinu, takže musí být bezpečně zajištěn na místě.
Před ukončením kurzu byla v Úřední tiskárně vídeňské policie pomyslná dvoutisícovka "Gustav-Klimt" dokončena a pracovník Spolkového kriminálního úřadu na ochranu dat účastníky informoval, na co vše se může při domovních prohlídkách s elektronickými důkazy přijít.
Boje proti padělatelům peněz se účastní i rakouská justice. Státní zastupitelství proto ve Vídni zřídilo v červenci 2004 zvláštní referát s tím, že specializovaní pracovníci dokáží se svou znalostí padělatelské případy lépe hodnotit. Padělání peněz a jejich rozšiřování je prováděno organizovaně a úměrně tomu mají odpovídat tresty. Tak v lednu 2005 byl jeden distributor při nákupu přistižen s 38 kusy dvoustoeurovek (dával je do oběhu ve Vídni, ve Štýrském Hradci a v Innsbrucku) a s falešnými kreditními kartami - a vyfasoval nepodmíněně dvacet měsíců. Ke 14 měsícům byl odsouzen 22letý muž, který vědomě převzal devět padělaných bankovek zhotovených na počítači atd. atp.
Pracovník německého Spolkového úřadu na kurzu informoval o rozbití několika padělatelských gangů v poslední době. Patří mezi ně vypátrání v Evropě dosud největšího počtu padělků, a to 6. prosince 2004 v dílně v litevském Kaunasu - zabavené stoeurové bankovky měly nominální hodnotu 9 milionů eur. Při akci bylo zatčeno 13 padělatelů v pilné práci. Litevší policisté při ní zabavili tiskařské stroje, tiskové desky, počítače a vše další, co dílna k výrobě falzifikátů potřebovala. K zásahu došlo díky pracovníkům Spolkového kriminálního úřadu ve Wiesbadenu, kteří šli po stopách této bandy již od podzimu roku 2003. Z této dílny bylo do celé Evropy distribuováno 95 000 falešných bankovek, z toho plná třetina v Německu. Distributoři s nimi platili v supermarketech, v drogeriích, na benzinových stanicích a jejich úkolem bylo platit falzy s co nejvyšší hodnotou za co nejlevnější zboží, aby ziskem bylo co nejvíce pravých peněz. V březnu 2005 pak v téže spolupráci objevili litevští kriminalisté další padělatelskou dílnu a po obou akcích v Evropě (rozuměj západní) výrazně pokleslo v oběhu množství padělků eur.