Haagské sídlo Europolu má od letošního dubna nového šéfa: je jím Max Peter Ratzel (56). Narodil se v saarském Dillingenu, po střední škole studoval matematiku a fyziky v Saarbrückenu a stal se Dipl.-Verwaltungswirt. Svou profesní kariéru jako kriminalista začal v roce 1976 v Německém kriminálním úřadu ve Wiesbadenu a jeho činnost byla postupně všestranná. Byl zástupcem vedoucího referátu pro potírání organizované kriminality, poté se stal vedoucím referátu majetkové kriminality. Od roku 1995 vedl referát mezinárodní spolupráce a od podzimu 2000 stál v čele oddělení Organizovaná a všeobecná kriminalita - s 950 pracovnicemi a pracovníky. M. P. Ratyzel bude v příštím roce 30 let ženat a má tři děti. Jako nástupce Jürgena Storbecka a nového ředitele Europolu jej jednomyslně zvolili ministři vnitra a spravedlnosti všech 25 členských států EU na zasedání v Bruselu letošního 24. dubna.
Europol jako společný kriminalistický úřad EU je mladá instituce - datum jeho zrodu je 1. červenec 1999. Je servisní službou všech policejních pracovišť členských států EU při výměně informací, zpracovávání analýz a při vzdělávání a zasahuje vždy, když se případ či situace týkají dvou nebo více členských států. Každý členský stát EU má v Europolu nejméně jednoho styčného úředníka, jehož úkolem je výměna informací a koordinace vyšetřování s jeho mateřskou zemí. Představitelé Europolu se scházejí až šestkrát ročně na koordinačních poradách, od roku 2003 mají kontaktní úřady i v Bulharsku a na Kypru a od loňského roku má Europol dohodu o spolupráci s Interpolem. Ta oběma institucím umožňuje 24hodinnový vzájemný přístup do jejich datových bank, zejména pokud jde o krádeže aut a cestovních dokladů. Jádrem ovšem zůstává boj proti terorismu a drogové kriminalitě.
Werner Saabitzer, šéfredaktor magazínu rakouského ministerstva vnitra Öffentliche Sicherheit, uveřejnil s novým ředitelem rozsáhlý interview, v němž hovořili o množství otázek: půjde nyní v Europolu po novém, a v jakém směru? Ministr vnitra SRN je pro intenzivnější operativní zásahy Europolu - a co na to Europol? Mezinárodní organizovaný zločin nezná hranic - nepokulhává Europol za ním? Po útocích v Lodnýně je boj proti terorismu prioritou priorit. A patří k nim i pašování drog, pašování lidí, padělání peněz a ekonomické delikty? Změní se něco na těchto prioritách? Každý z 25 členských států EU má rozdílní právní normy ve spolupráci s Europolem ve stíhání kriminality - jak dalece je to překážka? A jak funguje spolupráce s Eurojust? Z odpovědí Maxe Petra Ratzela vyjímáme:
Europol chce být v každé členské zemi radou i činem, ale vždy podle práva v té které zemi existujícího a za vedení místního vyšetřovatele. Takto se to nedávno stalo v Praze, kdy Europol svými informacemi podporoval české kolegy při setkání "Hells Angels". Takto by měl napříště postupovat všude. Ale zatýkat nebo dělat domovní prohlídky pro to nejsou v konvenci Europolu žádné kompetence, a tak by to mělo zůstat i v budoucnu. Tyto kompetence jsou a mají zůstat v odpovědnosti národních úřadů.
Policie na světě se musí nyní orientovat na změněné scénáře ohrožení. To zvládal už předchůdce Jürgen Storbeck v boji proti organizované kriminalitě a terorismu v EU. Europol je poměrně malé pracoviště, které už ale odvedlo pozoruhodné výsledky. Jeho zásadou je "poskytnout víc, než je od nás očekáváno". Národní zákazníci mají dostat víc, než očekávají na "Demand-oriented Approuch".
A jak v budoucnosti? Každoroční obraz organizované kriminality nemá být napříště převážně zpětným pohledem, ale strategickou analýzou a pohledme vpřed - za přispění členských států, policistů a politiků. Jen tak lze plánovat dopředu a zabránit překvapením ve vývoji jednotlivých kriminálních fenoménů. Za britského předsednictví EU se tato analýza stala těžištěm ve vnitřní bezpečnosti.
Z útoků v Madridu a v Londýně se všichni v EU poučili - i v Europolu. A přísun informací týkajících se islámského terorismu vzrostl z jednotlivých členských zemí o 30 %. Je to jasně pozitivní vývoj, který by před několika lety nikdo nepředpokládal. Teroristické údery z poslední doby svědčí o tom, že informace, které nejsou dále sdíleny, nemají význam, nebo dokonce škodí, protože podle nedostatečných informací jsou vyslovována chybná rozhodnutní.
V čem spočívají největší problémy práce Europolu? Poučit se z minulosti. Společně a v plné důvěře budovat horizontální nebo společné zásahy v členských zemích EU proti kriminalitě a realizovat je. Jakkoli jsou právní předpoklady v jednotlivých zemích rozdílné, je třeba hledat alespoň střednědobá pragmatická řešení. V budoucnosti bude jednou možná existovat jednotné trestní právo, jednotný trestní postup a možná i policejní právo. Ale pokud takový stav nenájí, je třeba pracovat v právní hranicích, které Europol má. Jak říká Max Peter Ratzel, jeho kolegyně a kolegové dokazují v této oblasti denně kreativitu.
A jak funguje spolupráce s Eurojust? "Jedno z mých pracovních setkání bylo zde v Haagu s Michaelem Kennedym, prezidentem Eurojust. Dohodli jsme se vypracovat společný informační list, který má místním vyšetřovatelům poskytnout praktické návody pro úspěšnou spolupráci našich obou institucí. Diskutuje se i o návrhu Nizozemska, aby Europol a Eurojust sídlily ve společné budově, což by mělo vést i k lepší výměně vzájemných informací," říká Max Peter Ratzel."
A co dělat nově? Zůstává společný cíl: přínos Europolu v rámci EU v boji proti mezinárodnímu terorismu jak ve strategickém, tak v operativním směru.
Orgány Europolu
Správní rada je vrcholné grémium všech 25 členských států EU. Jejím úkolem je dozor nad správností postupů ředitele. Rozhoduje mj. o tom, které projekty analýz budou dělány. Připravuje rovněž podklady k rozhodnutím rady ministrů spravedlnosti a vnitra.
Ředitel odpovídá za realizaci úkolů uložených Europolu.
Finanční kontrolor dohlíží na zákonné využívání finančních prostředků úřadu. Je výhradně odpovědný správní radě.
Ve finančním výboru připravují členské státy podklady pro rozhodování správní rady o finančních otázkách úřadu.
Dále ještě existuje "Společná kontrolní instance", nezávislé grémium dohlížející na oprávněnost zásobování a zpracovávání dat Europolem a jejich předávání. Každý občn je oprávněn obrátit se na tuto instituci a žádat o informaci, zdali bylo v Europolu zákonně zacházeno při získávání, zásobování a užití dat týkajících se jeho osoby.