Blíží se 300. vysílání České televize pořadu nazvaného NA STOPĚ, kterého se pravidelně za Policii České republiky zúčastňuje pplk. PhDr. Jiří Vokuš. Na výrobě pořadu již celou řadu let spolupracuje. Zeptali jsme se ho, jaká je historie pořadu, jak vlastně pořad vzniká a k čemu slouží.
Pořad se od ledna roku 2000 jmenuje NA STOPĚ a 29. září bude odvysíláno 300. televizní vydání. Pořad existuje na základě smlouvy, kterou uzavřela Policie České republiky s Českou televizí jakožto veřejno-právní televizí. Smlouvu podepsal generální ředitel České televize a policejní prezident PČR. Smyslem pořadu je iniciovat spolupráci veřejnosti s policií při objasňování závažných kriminálních případů, při pátrání po hledaných nebo pohřešovaných osobách atd. Pořad nevznikl až v roce 2000, ale má svého předchůdce. Od podzimu roku 1990 se vysílal pod názvem PACHATEL NEZNÁMÝ a důvodem, proč došlo v roce 2000 k určité změně formátu, bylo to, že samozřejmě po deseti letech existence jednoho formátu pořadu bylo třeba určité inovace, takže pořad získal poněkud jinou podobu. Základ zůstal stejný, odlišuje se v tom, že v 90. letech existovaly na obrazovce ČT tři formáty pořadů, na kterých se podílela PČR. Česká televize jakožto veřejno-právní médium tím naplňovala jeden ze svých úkolů, a to je právě princip veřejno-právnosti. Vysílal se pořad PACHATEL NEZNÁMÝ, zaměřený hlavně na pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách, na iniciování spolupráce s veřejností při objasňování závažných kriminálních případů, vysílal se jedenkrát za 14 dní a střídal se s pořadem POLICEJNÍ ZÁPISNÍK. Ten byl zaměřen na informování veřejnosti o činnosti policie v tom nejširším záběru od dopravní policie až po správní činnosti policie a na prevenci kriminality. Existoval ještě třetí formát, pátrací relace POLICIE 158, pětiminutová relace zaměřená výhradně na pátrání po pohřešovaných osobách. Na konci devadesátých let vznikl ze strany ČT požadavek sjednotit všechny tři formáty do jednoho pořadu, a tak vznikl pořad NA STOPĚ. Vysílá se každý týden v hlavním vysílacím čase. Pro nás je to velký závazek, musíme udržet sledovanost pořadu na požadované úrovni z hlediska požadavků ČT, ale to není v rozporu s naším zájmem, naopak. Čím vyšší je sledovanost pořadu, tím je větší pravděpodobnost, že mezi těmi, kteří pořad sledují, bude osoba schopná a ochotná poskytnout kýžené informace potřebné pro policii.
Pro nás je důležité hledání určité hranice mezi potřebnou atraktivností pořadu, protože pořad vysílaný v prime time musí být divácky přitažlivý a efektní, ale na straně druhé musíme důsledně sledovat smysl a účel pořadu, jehož úkolem je shromažďovat informace. Znamená to pátrání po pohřešovaných osobách a známých pachatelích, ale také odhalování dosud neznámých pachatelů. Při tom musí být pořad zpracován tak, abychom se nedopouštěli návodu k trestné činnosti nebo dokonce neposkytovali informace, které by mohly ztížit vyšetřování nebo dokazování. Informace, které by pomohly pachateli se hájit tím, že to viděl v televizi, nemůžeme podávat, i když teoreticky vzato jakákoliv informace je zneužitelná. Nicméně na druhé straně zejména v komerčních televizích jsou o kriminalitě zveřejňovány mnohé informace, často tvořící významnou část programové skladby zpravodajských nebo publicistických pořadů. V jejich a našem vysílání je však určitý podstatný rozdíl. Pořad vysílaný v ČT je prezentován jako pořad vyráběný ve spolupráci s PČR, vystupují v něm policisté, což znamená, že informace, které se v pořadu objevují, jsou chápány divákem jako informace oficiální. V komerčních televizích jde o informace novinářské, kdy může mít divák určité pochybnosti o serióznosti, pravdivosti, přesnosti, na rozdíl od toho naše informace jsou zcela seriózní a oficiální. Důležité je, aby náš pořad, pokud nepřispěje k dopadení nebo odhalení, policii rozhodně neuškodil. To je základní princip, ze kterého při tvorbě pořadu vycházíme.
Za roky spolupráce s televizí při tvorbě pořadů máte jistě mnoho zkušeností. Stalo se někdy, že by pachatel využil informace podané v televizním vysílání, na druhé straně, můžete nám říci některé případy, kdy veřejnost přispěla k odhalení, dopadení nebo identifikaci osob, pomohla k vyřešení případu?
O tom, že jsou pořad NA STOPĚ, ale i jeho předchůdce PACHATEL NEZNÁMÝ, dostatečně v povědomí veřejnosti, svědčí mimo jiné i to, že se relativně často pachatelé v průběhu trestního řízení pokoušejí odvolávat na vysílání v ČT. Relativně "často" znamená několikrát do roka. Orgány činné v trestním řízení si potom od nás vyžadují videozáznam, a zatím vždy se jim za jeho pomoci podařilo vyvrátit tvrzení pachatelů. Vždy je to tak, že informace byla podána v jiné podobě, než pachatel tvrdil, nebo ve vysílání nebyla obsažena vůbec.
Musíme si uvědomit, že hlavním smyslem pořadu z hlediska policie je nejen informovat veřejnost, ale získat i zpětnou vazbu. Pořad je vysílán živě z toho důvodu, aby v něm byly obsaženy zcela aktuální informace. V průběhu živého vysílání je k dispozici divákům bezplatná telefonní linka do studia a je k dispozici ještě půl hodiny po skončení vysílání. Televizní divák má celou hodinu možnost spojit se s policisty, kteří jsou přímo ve studiu. V průběhu vysílací hodiny přijdou desítky informací, ale samozřejmě významná část ohlasů je balast, který musíme vyřadit. Určité procento je však k věci a přináší zajímavé informace. Další informace přicházejí na zveřejněná telefonní čísla služebny policistů, kteří se konkrétně tím kterým případem zabývají.
Ročně odvysíláme 50 pořadů, tak sto závažných případů, 150 případů celkem včetně těch menších. Diváci napomohou vyřešit zhruba tak deset případů za rok, někdy přímo, někdy pomohou dílčí informací k objasnění případu. Za první polovinu letošního roku pomohli diváci např. ve dvou případech, které zde mohu prezentovat.
Na začátku února letošního roku jsme zveřejnili v pořadu NA STOPĚ případ vraždy jedné staré paní v Litvínově. Paní byla nalezena mrtvá ve svém bytě velice brutálně zavražděna. Motivem byly zřejmě peníze, i když to byla důchodkyně a moc jich doma neměla. Existovalo dokonce svědectví o mladém muži v barevné košili, který vybíhal z domu bydliště staré paní a prchal kamsi do sídliště. Soustředili jsme se hlavně na pátrání po tomto muži, jehož přítomnost časově odpovídala předpokládané době smrti staré paní. Ukázalo se, že tento směr nebyl správný. Po odvysílání se přihlásila náhodná svědkyně, o které policie zatím nevěděla. Svědkyně toho kritického dne ráno viděla starou paní, kterou znala od vidění, ještě venku. Viděla ji ve společnosti mladého muže, který se k ní patrně přidal. Bylo to neobvyklé, stará paní se s nikým nestýkala a vycházela ven málo kdy. Svědkyně znala od vidění i zmíněného mladíka, poskytla jeho popis a na jeho základě se ho podařilo zadržet. Byl obviněn z vraždy, ale vyšetřování tohoto případu ještě není ukončeno.
Druhý případ letošního roku je případ pokusu vraždy. K tomu došlo v Praze Řepích před restaurací Na Blatinách. Je to zvláštní příběh. V restauraci seděli již delší dobu dva štamgasti. Někdy o půlnoci tam přišla dvojice, kterou neznal ani personál, ani hosté, byl to mladík s mladou dívkou. Protože tam kromě dvojice štamgastů nikdo nebyl, nově příchozí dvojice si k nim přisedla, povídali si spolu, hráli nějaký stolní fotbal, po celou dobu se normálně bavili. Mladík mluvil slovensky, jevil se jako velice tichý, do hovoru se spíše zapojovala dívka. Pak došlo najednou ke konfliktu, kdy jeden z místních odešel k baru na panáka, a když se vrátil, byl jeho kamarád s mladíkem v hádce, k jaké obyčejně dochází má-li člověk něco upito. Něco jako ty tomu nerozumíš, já to dělám léta, to je nesmysl, co ty říkáš. prostě taková hádka pro nic za nic. Mladík najednou začal reagovat úplně neadekvátně, začal vulgárně nadávat a z restaurace odešel. Jeho soupeř takovou reakci nečekal, seděl chvilku zaraženě, pak prohlásil, že si to nenechá líbit, a odešel za mladíkem ven. Než ven vyšel i druhý ze štamgastů, který si uvědomil, že by mohlo dojít k nějakému konfliktu, už tam zastihl svého kamaráda v tratolišti krve. Pachatel mu zasazoval ještě poslední rány, kterých bylo více než dvacet. Vlastně to vzniklo z takové bezvýznamné hádky. Po mladíkovi jsme pátrali prostřednictvím pořadu 22. února. Na základě zveřejnění případu se podařilo najít dva svědky, kteří pomohli k identifikaci nejprve oné dívky a posléze mladíka, který však po útoku opustil území ČR směrem na Slovensko. Za čas se na území ČR vrátil a byl dopaden.
K nejvýznamnějším úspěchům tohoto pořadu patří odhalení "krále českých bankovních lupičů". Je to případ muže, který se dopustil devíti bankovních loupeží na území ČR. V době, kdy jsme případ zařazovali do vysílání, dávaly se do spojitosti dvě loupeže. Jedna na Plzeňsku, druhá v severních Čechách. Obojí byly pobočky České spořitelny. Z obou byl, sice ne příliš kvalitní, ale byl, videozáznam z bezpečnostního kamerového systému. Na záznamu byl zachycen pachatel. Podoba pachatele byla patrná, bylo jasné, že se jedná o jednoho a téhož člověka, bylo dokonce jasné, že měl stejné oblečení. Po zveřejnění videozáznamů už v průběhu vysílání přišlo asi 15 ohlasů, z toho asi polovina lidí mluvila o konkrétním jménu. Policisté, kteří na případu pracovali a byli přítomni vysílání ve studiu, hned zahájili opatření směřující k zadržení oné osoby. Byla by asi velká náhoda, kdyby se šest diváků, kteří nezávisle na sobě řekli stejné jméno, spletlo, když navíc byli všichni z jedné obce. Pachatel sám sebe viděl v televizi a tušil, že bude poznán, tak odjel na chatu, kde se chtěl ukrýt. Byl zadržen policií dva dni po vysílání a v průběhu vyšetřování mu bylo prokázáno loupeží devět. Byl to smutný příběh podnikatele, který se dostal do druhotné platební neschopnosti, uháněli ho dodavatelé a on to řešil tím, že si půjčil od nějakých podivných lidí na lichvářský úrok. Nebyl schopen splácet ani úroky, věřitelé na něj tlačili, a tak to začal nešťastně řešit loupežnými přepadeními.
Rád bych prezentoval ještě jeden případ, kdy v Praze poměrně dlouhou dobu působil pachatel, který se dopouštěl podvodů na starých lidech. Podvodů se dopouštěl snad sedm let. Měl poměrně jednoduchý, ale velmi rafinovaný způsob, jak se vetřít do přízně seniora. Starého člověka oslovil, aniž ho dosud znal, vystupoval jako někdo, s kým byl dotyčný v lázních, pracoval s ním, byl s ním na vojně nebo na nějaké operaci v nemocnici, případně tvrdil, že s ním chodil do školy apod. Osloveným bylo většinou trapné, že si nemohou vzpomenout a během rozhovoru vlastně pachateli poskytovali informace, které on vzápětí použil. Pachatel byl výborný psycholog. Vždy se mu podařilo oběť přesvědčit, že se znají už dávno. A vždy od oběti získal nějaké finance.
K tomuto případu jsem se dostal tak, že mi napsala starostka jedné obce, že jí neustále chodí dopisy s dotazy na jednu určitou osobu. Pisatelé jí údajně půjčili peníze na nějaké zemědělské produkty, které ta osoba měla dodat, vzala si peníze, ale že už ji nikdy neviděli. Starostky se dotazovali, zda tam jmenovaná osoba bydlí. Paní starostka psala, že tam taková osoba nikdy nebydlela, a že by s tím policie měla něco dělat. Pustil jsem se do toho a našel policistu na Praze 10, který se tímto případem už zabýval. Společně jsme připravili televizní relaci. Pachatel v podstatě vyprávěl všem postiženým totéž, že má zemědělskou usedlost a že jim dodá levné produkty jako vejce, maso apod. Vždy se vetřel k lidem domů, přesvědčil je a vzal si od nich zálohu. Nikdy to nebyly velké peníze, často nedosahovala škoda 5 000 Kč. Pachatel z toho celá léta dobře profitoval, mnozí důchodci podvod nepochybně ani nehlásili. Od těch, kteří okradení hlásili, se podařilo dle jejich výpovědí vytvořit identikit, po odvysílání v pořadu NA STOPĚ byla pachatelova totožnost odhalena. Šlo o zkušeného recidivistu i v jiných podvodech. Byl dokonce v pátrání, zveřejnili jsme jeho fotografii a vzápětí byl dopaden.
Aby se občané mohli lépe bránit kriminalitě, je potřeba určitá prevence. Jak velký podíl zaujímá prevence kriminality ve vysílání a jakým způsobem ji prezentujete?
Tady máme trochu dluh vůči tomu, co jsme si na začátku předsevzali. Prevence kriminality se v pořadu objevuje v podstatě v každém případu, který zveřejňujeme, pokud je to vhodné. Snažíme se materiál využít k tomu, abychom řekli lidem "Dejte si na tohle pozor, podívejte se, jak to v tomto případě dopadlo", ale asi by bylo dobré, kdyby se pořad prevenci věnoval v samostatné rubrice soustavněji než příležitostně. Na konkrétních případech je to sice účinné, ale z pohledu policie by měla prevence představovat významnější podíl. Jde o to najít vhodný způsob, aby to pro diváka bylo přitažlivé, atraktivní, nebylo to poučování, ale zajímavý příběh. Například Poláci takový pořad mají, přitažlivý je už tím, že v něm účinkují nejpopulárnější herci. Je to určitě také jedna z cest, ale na tu zatím nemáme prostředky. Hledáme však jiné, stejně přitažlivé cesty.
Závěrem naše čtenáře zveme k televizním obrazovkám na relaci NA STOPĚ, která se od září vysílá v hlavním vysílacím čase vždy ve čtvrtek po večerním filmu. Samotnému pořadu přejeme dalších nejméně 300 úspěšných pokračování.