Měsíčník Policista

Služba mezi nebem a zemí

Vyšlo v čísle 9/2005

Zřízení československého policejního letectva ve třicátých letech bylo vynuceno narůstající agresivitou sousedního Německa po nástupu nacistů k moci. Od roku 1935, kdy v Německu oficiálně vznikla léta tajně budovaná Luftwaffe, se začaly množit případy, kdy německé letouny (ale také stroje horthyovského Maďarska) narušovaly československý vzdušný prostor. Přestože se tyto případy množily, nechtěla tehdejší československá vláda kvůli mezinárodnímu veřejnému mínění řešit tyto problémy vojenskými prostředky, a proto tento úkol měl být svěřen policejním orgánům, které měly ve vzdušném prostoru dozírat nad dodržováním leteckých koridorů, spolupracovat při stíhání nebezpečných zločinců, spolupůsobit při pasové kontrole, poskytovat pomoc při živelních pohromách, při nehodách civilních letounů... Prvních pět četnických leteckých hlídek začalo hlídat náš vzdušný prostor od 1. července 1935.

Jindřich Marek,
Létající četníci
(četnické hlídky 1935 - 1939)

Letecká služba Policie ČR má svou hlavní základnu na "starém letišti" v Praze-Ruzyni. Za chvíli se s jednou z posádek vydáme do terénu - vrtulník pomůže kladenským policistům při dopravně bezpečnostní akci v místě, kde dochází často k vážným dopravním nehodám. Piloti mjr. Ing. Petr Fridrich a pplk. Ing. Blažej Král i palubní technik stržm. Ivo Bílek jsou připraveni.

Po celou dobu letu sleduje stržm. Ivo Bílek pozorně obrazovku ukazující kolony aut pod námi. V místě, kde je na vozovce plná čára, si to někteří kaskadéři risknou do opačného pruhu, rozhodnuti, že ty před sebou musí za každou cenu předjet. Zařízení Down Link však přenáší obraz totožný s tím, co vidí palubní technik ve vrtulníku, na obrazovku kufříkového přístroje obsluhovaného na zemi dopravními policisty. Nebezpečný řidič červené škodovky se zřejmě velice diví, jak může dopravní hlídka, která ho zastavila, s takovou jistotou tvrdit, že vážně porušil dopravní předpisy pěkný kus odtud. Zapírání a dohady by tomuto motoristovi nepomohly, o jeho vážném přestupku existuje videozáznam. Technické detaily i údaje o výsledcích této kontrolní dopravně bezpečnostní akci ponechme pro tentokrát stranou. Prevence, kterou policisté Okresního ředitelství Kladno provádějí různými formami průběžně po celý rok, patří mezi účinné prostředky nejen v předcházení dopravních nehod, ale i v jiných oblastech souvisejících s trestnou činností. Podobně je tomu ostatně i v dalších regionech naší republiky.

x x x

Ukázka práce vrtulníkové letky v terénu je ale jen zlomkem toho, čím se Letecká služba ministerstva vnitra zabývá. Víc prozradí její ředitel plk. JUDr. Vladimír Panenka v rozhovoru publikovaném v tomto čísle na stranách 6-7 (viz Otázky pro...)

Pro práci, která klade stále větší nároky na techniku i připravenost lidí, potřebuje policejní letka kromě jiného stále dokonalejší techniku. "V uplynulých třiceti letech odvedly obrovský kus práce lehké vrtulníky MI-2 i těžké MI-8," dovídáme se od plk. JUDr. Vladimíra Panenky. Na těchto strojích byly podle jeho slov uvedeny do života stávající pohotovostní systémy letecké podpory, letecké záchrany i rychlého zásahu bezpečnostních sil. V současné době jsou oba uváděné typy již z provozu vyřazeny.

Policisté na zemi musí vybrat místo, kde může vrtulník bezpečně přistát - bez nácviku to nejdeV roce 1991 začala dílčí modernizace lehkých výkonově i morálně zastaralých strojů MI-2 nákupem starších i nových vrtulníků BO-105, které jsou vyráběné v SRN. Následně v roce 1993 byly pořízeny střední vrtulníky Bell 412, které se staly, a nadále budou nosným typem pro řešení mimořádných situací v policejní nebo záchranné práci.

Poslední vrtulník MI-2 byl vyřazen z provozu po vyčerpání své životnosti v roce 1996. Plánovaná modernizace lehkých strojů byla zrušena restrikcemi a jejich faktická náhrada je prováděna až nyní, a to postupnými dodávkami moderních výkonných vrtulníků EC 135. Oba vrtulníky MI-8 byly po vyčerpání své provozní životnosti vyřazeny z provozu v roce 2002 a 2003. Do současné doby se nepodařilo vyřešit jejich adekvátní náhradu a stroje těžké kategorie ve vrtulníkovém parku ministerstva vnitra nejsou.

V současné době má ministerstvo vnitra, resp. jeho letecký provozovatel, k dispozici celkem 10 vrtulníků. Pět středních vrtulníků Bell 412, z toho jen jeden ve speciální zásahové verzi plní hlavní roli v akceschopnosti nasazení. Dva starší lehké vrtulníky BO- 105 jsou využívány především pro výcvikovou činnost nových pilotů, případně pro preventivní službu. Tři nové lehké vrtulníky EC-135 jsou nasazeny na střediscích LZS zabezpečovaných policejní letkou. V letošním roce budou dodány čtvrtý a pátý nový vrtulník EC 135. Dokončení modernizace lehkých strojů je plánováno dodávkou posledního osmého vrtulníku v roce 2008. Je nutno upozornit, že každý z nově pořizovaných strojů má podle "vládního projektu IZS" předem stanovené místo své působnosti.

"Dovolím si pro názornost trochu porovnání. V roce 1993, kdy došlo k rozpadu federace, a po rozdělení jejího majetku, mělo Ministerstvo vnitra ČR k dispozici celkem 12 lehkých vrtulníků (9 vrtulníků MI- 2 a 3 vrtulníky BO-105), 4 střední vrtulníky Bell 412 a 2 těžké stroje MI-8, celkem tedy 17 vrtulníků.

V současné době je v provozu 10 vrtulníků," říká ředitel Letecké služby PČR. "Dva starší vrtulníky BO- 105 byly vyřazeny v důsledku jejich poškození při leteckých nehodách. Devět vrtulníků MI-2 a dva MI-8 byly vyřazeny po vyčerpání provozní životnosti. Po dokončení ´vládního projektu IZS´ bude ministerstvo vnitra disponovat celkem 15 vrtulníky. Z tohoto počtu budou dva starší BO-105 podle zpřísňujících se podmínek stanovených evropskými leteckými předpisy provozovány s omezením.

V roce 1993 byla zajišťována jen plánovaná letová činnost. Následně byl proveden přechod na pohotovostní 24hodinový provoz. V té době již zabezpečovala letka provoz sanitního vrtulníku na středisku LZS v Praze a Hradci Králové. V současné době je zajištěn 24hodinový pohotovostní provoz na letecké základně Praha. Zde je v trvalé pohotovosti speciálně vybavený stroj pro policejní a záchranné nasazení, letecké hašení a sanitní vrtulník pro LZS, který je v nočních hodinách využíván pro celé území státu. V Brně je v provizorních podmínkách zabezpečován provoz středního vrtulníku pro policejní a hasičské jednotky k zajištění jejich úkolů na území Moravy. Pro střediska LZS v Hradci Králové, a od letošního roku též v Brně, jsou v provozu nové vrtulníky EC 135. V následujících letech dojde k rozmístění nových lehkých vrtulníků EC 135 pro region Jihočeského, Severomoravského a Karlovarského kraje. Z uvedeného je patrné, že při postupném doplnění počtu vrtulníků zároveň dochází k několikanásobnému nárůstu především v celkové akceschopnosti všech složek IZS při plnění letových činností. Samozřejmě tím dochází i k podstatnému zvýšení kapacity letového provozu a k jeho podstatnému zefektivnění, neboť budou zásadně eliminovány stávající dlouhé přelety do místa nasazení."

x x x

Snad nejdůležitější věcí v létání vůbec je zkušenost pilota vrtulníku. V policejní letce pracuje mnoho velice zkušených lidí - například pplk. Josef Knotek, který létá na vrtulnících snad odmalička, jak se mezi jeho kolegy traduje, nebo Jiří Kiliánek (dnes již pracující jako důchodce ve skladu), anebo František Cihlář, několikanásobný mistr světa v přesném létání.

"Pracují u nás také bývalí armádní piloti (dnes se k nám již nehrnou, o práci u policie nemají zájem), jsou u nás kluci z aeroklubů, kteří, pokud to jde, i dále sportovně létají.

S těmito lidmi jsem byl několikrát v kritických situacích a při záchranných akcích v mimořádných situacích, kdy docházelo k bezprostřednímu ohrožení mnoha lidských životů. Byli jsme dva týdny v každodenním nasazení při povodních v roce 1997, a obdobou byly i povodně v roce 2002. V Makedonii jsme se podíleli na likvidaci rozsáhlých horských lesních požárů, byli jsme při likvidaci požáru v tatranském národním parku. Byli jsme připraveni provádět letecké hašení při rozsáhlém požáru v Řecku, byli jsme připraveni zasáhnout v Rakousku při sesuvu lavin. Mám obrovskou zkušenost a vnitřní radost. Přál bych každému veliteli mít tak výkonnou a schopnou jednotku. Naše činnost není jen prací letových posádek, ale též výbornou činností secvičených jednotek policie a hasičů, nebo členů Horské služby - všichni stále cvičí - jsou to profíci," loučí se s námi pro tentokrát plk. JUDr. Vladimír Panenka.

Letecká služba však potřebuje k zajištění plného a nezávislého chodu kromě pilotů i další profese. Jsou to především letečtí technici zařazení podle svých odborností - "drak, motor" a "avionik". Tito specialisté provádějí každodenní údržbu vrtulníků, a pokud vznikne závada, tak opraví jednotlivé části nebo příslušného systému. Nad jejich činností vykonávají odborný dohled inženýři, kteří plně odpovídají za dodržování výrobcem předepsaných postupů a stanovují rozsahy různých prohlídek. Samostatnou složku tvoří sklad leteckých náhradních dílů, bez kterého nelze zabezpečit akceschopnost letecké techniky. Vrtulník bez leteckého paliva nelétá, a proto mezi další profese patří tzv. "plniči", kteří jezdí s cisternami se speciálním vybavením a doplňují palivo podle potřeb nejen na letišti, ale i v terénu po celém území ČR v případě plnění dlouhodobějších úkolů. Pro dokreslení celé logistické struktury nelze opomenout obchodní skupinu, která zajišťuje nákup a opravy letecké techniky, školení leteckého personálu včetně vyřizování služebních zahraničních cest. Mezi další významné pracovníky patří ti, kteří mají na starosti každodenní vyřizování požadavků na let včetně koordinace při sestavování posádek - do jejich pracovní náplně spadá v neposlední řadě i sledování všech údajů o leteckých náhradních dílech, nalétaných hodinách, cyklech, sestavování předběžného plánu revizí jednotlivých vrtulníků... Nelze nezmínit ani další pomocné profese - úklid vrtulníků, i ošacení a obutí leteckého personálu - o to všechno se starají další pracovníci Letecké služby PČR.

x x x

Z Ruzyně jsme se vydali na letiště v Roudnici nad Labem, kde právě probíhá největší letecko-společenská show v ČR. Vzduchem krouží letouny, které bojovaly ve druhé světové válce, mezi tisíci diváků jsou i vzácní hosté - piloti a členové posádek, kteří se tenkrát válečných bojů sami zúčastnili. František Fajtl, František Peřina, Jaroslav Čermák a další hrdinové - u každého z válečných veteránů čeká dlouhá fronta na jejich autogram. Spolu s nimi jsou čestnými hosty i váleční letci z Anglie, Slovenska, Ruska, Francie, USA a poprvé i z Německa. Zájem o každé slovíčko vzácných pamětníků je obrovský, válečné veterány přišel pozdravit i prezident České republiky Václav Klaus. Vzdušná show pokračuje. Za uši rvoucího hluku se na nebi předvádějí historické stroje, které už nejsou často k vidění. Řev motorů pojednou vystřídá zvuk docela jiný. Nad hlavami diváků předvádějí svou mistrnou pilotáž posádky vrtulníků Letecké služby Policie ČR. Sestavy jsou z našeho pohledu bezchybné. "K dokonalosti ještě trochu chybělo, nebyl čas na nácvik, musíme odvádět v první řadě svoji práci, a té opravdu není málo," prozradila nám o pár dní později jedna z posádek na své základně v Praze-Ruzyni.

x x x

V místnosti, kde se na pražské základně Letecké služby PČR scházejí posádky vrtulníků před cestou "nahoru", svítí obrazovka ukazující momentální meteorologickou situaci nad naším územím. Spolu s palubními inženýry mjr. Romanem Novým a npor. Martinem Švarcem čekáme, až se vrátí z téměř celodenního létání pilot vrtulníku mjr. Ing. Petr Fridrich. Právě on patřil mezi hlavní organizátory mezinárodní konference PACE (Evropské centrum pro spolupráci policejních leteckých podpůrných jednotek) uspořádané v České republice v souvislosti se sedmdesátým výročím existence naší policejní letky.

Členy PACE (založeno v roce 1998 v Bruselu) jsou téměř všechny evropské policejní letky, jejichž zástupci se scházejí jedenkrát za rok v některé ze zemí, která je členem této asociace. Hlavním tématem letošní mezinárodní konference bylo schválení stanov PACE. Hlavním cílem setkání zástupců policejních letek je výměna zkušeností tak, aby si z diskuse každý mohl pro svou práci odnést co nejvíce.

"Z konferencí a dalších setkání například víme, jak se naši kolegové v jiných zemích potýkají s novými evropskými předpisy a jejich uplatňováním v praxi. Cokoli nového u nás vzniká, se snažíme - třeba i pomocí internetu - konzultovat s kolegy ze zahraničí a oni naopak s námi. Proč složitě řešit to, co už jinde běžně funguje?" vysvětluje mjr. Ing. Petr Fridrich. Vzápětí uvádí jako příklad jeden ze současných problémů - stanovení horní věkové hranice pro aktivní práci pilota. Ve většině zemí taková hranice na rozdíl od České republiky v policejních letkách existuje, aniž se váže na dosažení celostátně předepsaného důchodového věku. Problémů ze sociální oblasti existuje pochopitelně víc. Podobně jako pro policisty zařazené na jiných úsecích chybí i u Letecké služby PČR byty. Námětem k zamyšlení je i finanční podhodnocení vysoce kvalifikovaného leteckého personálu, které se s civilním sektorem zdaleka nedá srovnávat. Problémy, o kterých byla právě řeč, nebyly jen o penzích. Ty chápou tito policisté jako ohodnocení své práce společností, pro kterou vykonávají vysoce odbornou a náročnou službu.

"Kdyby nás tahle práce něčím nenaplňovala, odešli bychom k jinému provozovateli," shodují se lidé, se kterými si povídáme. "Po každém dobře splněném úkolu přichází pocit, že jste někomu nebo něčemu pomohli, anebo alespoň že jste udělali všechno, co jste mohli."

Když odcházíme z "vrtulníkového letiště", potkáváme se s posádkou, která se právě vrátila na základnu. Jaká byla její práce? zajímá nás. Lépe se neptat, dnes odpoledne zavolali tento tým Letecké záchranné služby ke dvěma dopravním nehodám. Dvěma lidem se už nedalo pomoci... Kdyby bylo na nás, skončili bychom tuto reportáž o práci Letecké služby PČR mnohem optimističtěji.

Za pomoci ředitele Letecké služby PČR plk. JUDr. Vladimíra Panenky a pochopení těch, kteří nám věnovali svůj čas po celodenní službě, připravila

Radvana NOVÁKOVÁ