Policejní roboty se již staly filmovými hvězdami. Ale každý ví, že mezi filmovými triky a skutečností bývá propastný rozdíl. Na výstavě vojenské a bezpečnostní techniky IDET 2005 jsme měli možnost podívat se na několik skutečných bezpečnostních robotů opravdu zblízka. Vystaveny byly prototypy i modely již ověřené v praxi.
Zajímalo nás, co takový robot umí. Musíme ale vycházet z volně dostupných informací; vzhledem k určení těchto strojů jsou některé údaje tajné a výrobci je sdělují pouze uživatelům.
Hlavním úkolem je průzkum. Robot například musí zjistit, zda podezřelý objekt je opravdu nebezpečný, nebo jde třeba o odhozenou tašku s krabicí od bot. Základním průzkumným vybavením jsou různé typy kamer, od širokoúhlých přehledových až po zvětšující. Speciálně upravené kamery mohou zkoumat podezřelý předmět v infračerveném světle a nejdražší varianty robotů mohou být vybaveny i rentgenem. Další možností jsou elektromagnetické snímače. Mohou získat informaci, zda je v podezřelém předmětu aktivní elektrické zařízení nebo vysílačka. Přenos obrazu a dalších dat bývá bezdrátový nebo po kabelu, samozřejmostí je záznam všech získaných údajů. S kamerami bývají spojeny i laserové dálkoměry, které umožňují zaměření důležitých vzdáleností a směrů.
S průzkumem souvisí otázka pohyblivosti robota. Většina z nich má pásový podvozek s gumovými pásy. Přídavné pásy na výkyvných ramenech umožňují překonávání menších překážek nebo pohyb po schodech. V menší míře a spíše na větších robotech se můžeme setkat s kolovým podvozkem. Zdrojem energie pro hnací elektromotory jsou vezené akumulátory nebo přívod kabelem.
Na podvozku je obvykle umístěno pohyblivé rameno, které policejním robotům dává typickou "žirafí" siluetu. Rameno nese kamery, reflektory a lasery, případně další průzkumné senzory. Na konci bývá vybaveno manipulátorem.
Tím se dostáváme od průzkumu k možnosti aktivního zásahu proti nebezpečnému předmětu. Manipulátory jsou různých typů. Mohou to být jednoduché drapáky se dvěma čelistmi, schopné pouze uchopit a přemístit předmět. U drahých specializovaných strojů můžeme najít manipulátory s více rameny a klouby, schopné do určitého stupně nahradit lidskou ruku. Nosnost manipulátorů je různá. V závislosti na velikosti robota se pohybuje řádově od jednoho do několika desítek kilogramů.
Robot může nebezpečný předmět i zneškodnit. Ke klasickým postupům patří demontáž odpalovacího zařízení pomocí manipulátoru nebo odpálení nastražené výbušniny přiloženou náloží. V začátcích konstrukce pyrotechnických robotů se používaly upravené samonabíjecí pušky a bomba byla zničena nebo odpálena zásahem projektilu. V poslední době se rozšířilo používání vodních děl. Jejich nezanedbatelnou výhodou je větší pravděpodobnost, že nástražný systém bude zničen bez výbuchu.
Roboty se používají k nejrůznějším průzkumným akcím, nejen pyrotechnickým. Většina výrobců to nezdůrazňuje, ale ani možnost vybavení robota palnou zbraní nebyla opuštěna. V tomto případě již nejde o ničení bomb, ale o skutečný boj. Robot může proniknout i do takových úkrytů ozbrojených osob, kam by se člověk nebo i celé komando dostávali jenom s obrovským rizikem. Pokud je vybaven samonabíjecí nebo automatickou zbraní spojenou s kamerou a zaměřovacím laserem, stává se smrtelně nebezpečným protivníkem.