Hluk, špína a strach o děti - to je prý průvodní jev zavedení mýtného v SRN a je s tím třeba něco okamžitě udělat, tvrdí obyvatelé městeček a obcí poblíž dálnic. Aby ušetřily poplatky za mýtné jezdí teď těžké nákladní vozy místo po dálnicích na okolních silnicích a obyvatelům tamních obcí jdou na nervy. Jak uvádí týdeník Bild der Frau, oblíbenou odbočkou je B75 jižně od dálnice 1 mezi Brémy a Hamburkem. Kdo se tudy z dálnice uhne, ušetří jen na tomto poměrně malém úseku 13 eur a dopravcům stojí každé euro za to.
V dolnosaském městečku Scheessel je od ledna obětí těchto tonážníků 13 000 obyvatel. "Podle poznávacích značek vidíme, že jsou převážně z Polska nebo Švédska a jedou do hamburského přístavu nebo odtamtud. Na chodníku se neslyšíme a otevřete- li okna, máte v bytě všechnu tu průvodní špínu," říkají místní. Nejzranitelnější jsou děti cestou do a ze školy. Ministerstvo dopravy nyní uvažuje o tom, že by se i na těchto veřejných komunikacích vybíralo mýtné, ale úřadování je vždy na dlouhé lokte, soudí místní. A poukazují na to, že když už státu nezáleží na dětech, mělo by mu vadit, že státní pokladně takto unikne 60 milionů eur ročně. Ostatně ze spořivých těžkotonážníků se stává i mezinárodní spor. Při hranicích odbočují před mýtným z německé dálnice na francouzské silnice a ničí klid tamních městeček.
Od 1. ledna 2006 má na Slovensku - pokud jej podepíše prezident - platit nový trestní zákon. V parlamentu pro něj hlasovalo 117 ze 139 přítomných poslanců, jeden byl proti a 21 se hlasování zdrželo. Především se v něm snižuje věková hranice trestní odpovědnosti z dosavadních 15 na 14 let. Dále se pro odsouzené nezletilce zvyšují tresty. Zákon dále zavádí alternativní tresty: domácí vězení až do jednoho roku, neplacené veřejně prospěšné práce až do výše 300 hodin a tzv. probační dohled. Spáchají-li pachatelé již jednou odsouzení za úkladnou vraždu znovu nejtěžší zločin, postihne je pravidlo "dvakrát a dost": doživotní trest. Podobný trest bude hrozit pachatelům-mafiánům. Pro ostatní závažné trestné činy bude nadále platit zásada "třikrát a dost", která byla na Slovensku zavedena v roce 2003.
Podmínečné propuštění bude napříště v pravomoci soudů a nikoli policie jako dosud. Za přiměřené, a tedy beztrestné, může být považováno použití silnějších obranných prostředků, než jaké použil útočník. Počítá se i s častějším ukládáním trestu propadnutí majetku, zejména při drogové kriminalitě, v organizovaném zločinu a korupci.
Jak informuje slovenský deník Pravda, rozšiřuje se i okruh přitěžujících, ale i polehčujících okolností. Mezi ty přitěžující má být například to, když někdo ke spáchání trestného činu zneužije osobu, která dosud není trestně odpovědná. Ministr spravedlnosti Daniel Lipšic chtěl do zákona prosadit také trestní odpovědnost právnických osob, aby firmy podílející se na páchání závažné trestné činnosti platily vysoké pokuty nebo byly úředně zrušeny. Poslanci mu prozatím nevyhověli, prý se o to pokusí znovu.
Na Slovensku se některé podniky se státní účastí dostaly po privatizaci do rukou podsvětí, tvrdí zpráva slovenské tajné služby - SIS. Upozorňuje na to, že gangy spojují své síly a snaží se pronikat do ekonomiky, zejména do energetiky, dopravy, nemovitostí nebo cestovního ruchu, zvláště v lyžařských střediscích. SIS podle tisku ve své zprávě tvrdí, že se na Slovensku usídlily také nové skupiny čečenských převaděčů nelegálních migrantů a zvýšilo se riziko teroristického ohrožení. Součástí jsou výhrůžky islámských radikálů vůči Slovenské republice a útoky na pracovníky slovenského velvyslanectví v Iráku.
V Nizozemsku se připravuje proces proti údajnému vrahovi režiséra Thea van Gogha. Loni v listopadu byl na ulici zavražděn a na jeho mrtvole vrah zanechal lístek, na němž vyhrožoval smrtí i nizozemské političce-poslankyni Ayaan Hirsi Ali (35). Čím se oba dva provinili? Ona napsala scénář, on film režíroval. Jmenoval se Submission (Poroba) a vyprávěl o afrických muslimkách žijících od raného dětství v nesvéprávnosti, v područí, v poslušnosti - otci, bratrům, manželovi. Hirsi Ali se narodila v Somálsku, a když jí otec předepsal ženicha, sebrala odvahu a utekla do Evropy. Naštěstí se dostala do tak tolerantní a lidská práva dodržující země, jako je Nizozemsko, rozešla se s militantním politickým islámem, začala bojovat za lidská práva žen žijících v muslimském prostředí, dostala se "do politiky" a až do nizozemského parlamentu. Po vraždě van Gogha se předpokládalo, že se zalekne a schová se někde v Izraeli nebo USA, kde se na islámské hrozby slyší. Ale ona právě připravuje scénář pro film Submission 2 a svou novou knihu vydanou v Nizozemsku nyní představila i v německém překladu. Titul knihy je J´accuse - Žaluji.
Proč autorka použila francouzské slovo a trvá na něm i ve všech překladech? Už více než sto let je výzvou pro obhájce lidských práv bojujících s temnými silami a použil je v roce 1898 mnohokrát spisovatel Emil Zola v otevřeném dopise adresovaném prezidentu Faurovi k případu důstojníka Alfreda Dreyfusse. Ten byl lživě obviněn a na doživotí odsouzen (1884) za údajnou špionáž ve prospěch Německa, a přitom byl zdůrazňován jeho židovský původ. Zola po zveřejnění dopisu musel na rok do Anglie, do emigrace, ale už v roce 1889 byl Dreyfuss pod tlakem veřejného mínění amnestován a v roce 1906 rehabilitován. A od té doby slovo J´accuse je apelem bojovníků za lidská práva a nespravedlnosti.