CSOs fungují v Anglii a Walesu od roku 2002. Jsou to Community Support Officers, pomocní policisté v komunitě. Když je podle nového zákona Police Reform Act tehdejší ministr vnitra uváděl v život, řekl, že "budou pracovat jako oči a uši 130 000 kolegů policistů a jejich viditelná přítomnost na ulicích bude uklidňujícím prvkem komunity". Jejich úkolem je ušetřit čas kádrové policii pro řešení skutečně závažné kriminality.
Nejsou to ani wardens, strážníci placení a úkolovaní městskou správou (mj. parkování) a nenahrazují ani speciální konstábly. Výcvik a nábor je věcí každé místní policie a z počátečního počtu 5000 se mají rozšířit na 24 000. Cílem je zviditelnit policii na ulicích komunity a zabraňovat tomu, co otravuje každého - nespolečenskému chování výtržníků.
Hned zpočátku o ně požádalo 27 policejních sborů v Anglii a Walesu, včetně londýnské Metropolitní, tedy více než polovina, a dostaly na to ze státního rozpočtu patřičné finanční prostředky. Šest z nich bylo vybráno jako pilotní pracoviště experimentu, zdali je možné "pomocným policistům" dát i právo zadržet pachatele. Byly to Metropolitní, Western Yorkshire, Lancashire, Devon s Cornwallem, Northhamptonshire a Gwent.
Resortní ministr tvrdil, že jejich patrolování má zviditelnit ochranu místních lidí a zvýšit pocit bezpečnosti veřejnosti, být prevencí proti výtržnictví, a tím policii uvolňovat ruce pro řešení závažných trestných činů a vážné pouliční kriminality.
Jak bylo řečeno, nenahrazují ani policisty, ale pomáhají jim v daném místě zlepšovat kvalitu života, zasahovat proti chuligánství mládeže a porušování životního prostředí. Tím, že jsou v komunitě stále vidět, jsou i prevencí, aby se tam vůbec něco nekalého nepřihodilo.
K jejich uniformě patří modrá kravata, výrazná čepice a odznak svědčící o příslušnosti k CSOs. Nosí vysílačku pracující na policejních kanálech, balíček první pomoci, svítilnu a kapesní notebook, jaký používají regulérní policisté.
Mají dnes právo řešit širokou škálu událostí:
Navíc jsou školeni o místních problémech, jak v nich pomoci a jak hledat ve spolupráci s komunitou dlouhodobá řešení. Mají za úkol zabývat se i graffitáři nebo poškozováním domů a majetku podniků či žhářstvím.
Jenže šedivá je teorie, zelený je strom života. Studie, kterou vypracovala Leedská univerzita, charakterizovala tento projekt jako maření času a vyhazování peněz a CSOs hodnotila jako pouze pochodující majáky nebo strašáky. A reportér bulvárního deníku Daily Mirror se v těchto dnech šel přihlásit jako rekrut. Byl přijat, ačkoli všechna dobrozdání, kterými se prokázal, byla falešná, a jako obchůzkář se dostal i do takových míst, jako jsou sídlo předsedy vlády, sídla vládních úřadů a parlamentu, a ke všem bezpečnostním informacím, které se jich týkají.
V reportáži tvrdí, že CSOs jsou deptáni nízkou morálkou, jsou frustrovaní, že prakticky nemají žádnou pravomoc a že je sloužící policisté ignorují. Někteří se proto vyhýbají povinnostem, i když jde o vážné ohrožení, jiní pobíhají od případu k případu a přicházejí buď pozdě, nebo nevědí, co dělat. Rekruti jsou nedostatečně školeni v obsluze vysílačky a jsou zmateni, když se na ulici setkají s násilím. Zaškolování trvá sotva čtyři týdny, pak následuje deset dnů patrolování s dozorem a poté samostatné pochůzkaření. A "podpůrnému policistovi" napovídá u zkoušky i sám školitel, aby se nestalo, že by neprošel.
Reportérovi Daily Mirroru měl jeden z kolegů v CSO říci: "Tohle je zasr... práce. Děláme všechno to, kvůli čemu policista nezvedne zadek ze židle. Naším úkolem je přesvědčovat veřejnost, že se má cítit bezpečněji, ale to je podvod. Nemáme fakticky žádnou pravomoc a jakmile skutečně dojde k nebezpečné situaci, máme jít policii z cesty, protože na to nejsme vyškoleni. A přitom chodíme po ulici bez vlastní ochrany. Veřejnost nás nebere vážně, máme přezdívku Mickey Mouse (kvůli oblečení - pozn. redakce) a policista nám neřekne ani nazdar. Nemáme naději na nějaký postup a ještě jsem nebyl v zaměstnání s tak nízkou pracovní morálkou. Většina CSOs se snaží vyhnout práci, než aby pracovala."
Pravda je, že deník Daily Mirror je klasický bulvár, živý z hrůzostrašností přítomnosti, a labouristické vládě zásadně nefandí. Jenže "není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu," jak praví známé pořekadlo. Předseda vlády Tony Blair ale v těchto dnech znovu zopakoval, že podpůrní policisté "jsou důležitou součástí boje proti zločinu a budování silných a bezpečných komunit".
Isakha Sarr, Angličan černé pleti, je CSO v Bexley. V jeho komunitě je kolem Welling Railway od nepaměti neoficiální skládka - ani nejslušnější výraz není tištitelný, jak to tu vypadalo. Válely se tu vyhozené televizory, pneumatiky, telefony, postele, ledničky, zařízení pro barbecue, staré koberce, stavební materiál... A protože tento nepořádek dělá deliriktní celou čtvť, obrátil se na dráhu, na město, na policii, na školy a dokonce i na řetězce, jako jsou Woolworths, Lidl, McDonalds, KFC a Puccino´s Café, zdali by jejich lidé nechtěli přiložit ruku k dílu, a ten binec odstranit. Přišlo jich letos v den kulatého výročí konce druhé světové války na 90 a sesbírali a odvezli 15 tun odpadu. Zní to tochu jako někdejší "dobrovolné" brigády u nás, ale tady to bylo opravdu zcela dobrovolné. A co je na tom špatného, když komunita přišla díky Isakhu Sarrovi na to, že pořádek je hezký, oko těšící a zdravý?