POLICISTA 1/2004 |
měsíčník Ministerstva vnitra prevence kriminality |
Jsou prvenství, o která není co stát. V mezinárodních statistkách sledujících krádeže automobilů v poměru k nově prodaným vozům se zvolna dereme na přední místo. Pokud například v sousedním Německu jde o 2,4 % vozidel, v České republice je to o 16 %, což znamená téměř sedminásobek.
Snad právě kvůli tomuto nepříjemnému trendu se v listopadu v Praze v Průhonicích sešla konference expertů Interpolu a Mezinárodní asociace vyšetřovatelů krádeží motorových vozidel (IAATI). V pracovním semináři se rozebíraly způsoby krádeží, jejich příčiny a hledaly se cesty, jak tu lavinu odcizených vozů alespoň částečně omezit.
"Haló, je tam policie? Rád bych oznámil ztrátu vozu..."
"Poslyšte, ukradli mi škodovku..."
"Dělejte něco! Můj auťák je pryč..."
Záznamy na operačním středisku se tiše nahrávají na magnetofonový pásek, a ten by mohl být nekonečný. Jen v Praze se ztrácí průměrně každých padesát minut jeden automobil, v celé republice je to pak 24 tisíc ukradených vozidel ročně. Některé příčiny tak značného počtu krádeží souvisí s nevelkou rozlohou státu i s jeho polohou ve středu Evropy. Ani z jednoho místa to totiž netrvá na hranice déle než dvě hodiny jízdy, odcizený automobil je v jiné zemi zpravidla dřív, nežli majitel ztrátu zjistí a ohlásí. Je čím dál tím zřejmější, že bez perfektně fungující mezinárodní spolupráce se policejní služby neobejdou.
Odborníkům jsou známy nejčastěji využívané trasy odcizených aut. Severovýchodní cesta vede do Polska a odtud dál na východ, východní trasa míří přes Slovensko a Maďarsko na Ukrajinu a do balkánských zemí. Pachatelé se sdružují v dobře organizované skupiny, které se starají nejen o samotné krádeže, ale i o rychlou přepravu a změnu identity vozů.
Ztracená a nikdy nenalezená auta se v zásadě dělí do tří skupin. Buď putují do zahraničí, nebo jsou rozebrána a rozprodána jako jednotlivé součásti, v posledním případě pak jsou s novými doklady znovu uvedena do provozu v tuzemsku. A právě neobyčejně snadná legalizace nově přihlášených automobilů by měla být v nejbližší době připravovanými předpisy změněna. Vede k tomu i praktický příklad sousedního Maďarska, kde se před lety ztrácelo až třicet tisíc automobilů ročně. Když úřady zavedly povinné kontroly identifikátorů vozidel při každé změně majitele, začal počet krádeží silně klesat a dnes se pohybuje kolem osmi, maximálně devíti tisíc.
V českých poměrech ovšem nestačí jen vydat nařízení, ale je nutno předem zabezpečit, aby daná pravidla nebyla obcházena. Odborníci z ministerstva dopravy navrhují povinně vybavit dílny technické kontroly kamerami, které by umožnily sledovat průběh prohlídky, ať už v reálném čase, či později z archivovaných záznamů.
Průhonického semináře se účastnili i výrobci nejrůznějších zabezpečovacích zařízení, jako pozoruhodná novinka byl například představen systém identifikace vozidel pomocí mikroteček, na kterých je laserem vypálen příslušný kód. Pomocí stříkací pistole se nanesou tisíce takových teček na různé části vozidla a je prakticky nemožné je úplně odstranit.
Mezinárodní konference se zpravidla číslují, pražská schůzka si však vybrala přesnější název - Nové horizonty. Pokud se totiž její nápady a závěry povede včas uvést do praxe, mohlo by to znamenat velký skok na cestě v boji proti organizovaným krádežím automobilů, nový obzor, za nímž se počty ztracených vozů sníží na úroveň obvyklou v západní Evropě.
jr
Foto: Václav Šebek