POLICISTA  1/2004


měsíčník Ministerstva vnitra

zahraničí


Existencí internetu scéna pedofilů v Německu přímo explodovala a má dnes úplně jinou dimenzi, říká Günther Ilsen, vyšetřovatel v Ermittlungskommission Kindermissbrauch (EK KIM) při Zemském kriminálním úřadu v Düsseldorfu. Mnozí, kteří své pedofilní sklony dosud potlačovali, díky internetu zjišťují: Aha, takových, kteří mají sklony jako já, je mnoho, a dokonce se organizovaně setkávají...


Znají své revíry po celém Německu, všude tam, kde si děti hrají nebo sportují, a používají na ně ty nejodpudivější triky a metody. Spolupracovník hamburského týdeníku Stern Manfred Karremann se na rok ponořil do tohoto tajného světa a jeho rozsáhlé reportáže s četnými fotografiemi jsou toho svědectvím.

„U nás jde všechno po dobrém, co mu dělám, má rád. Samozřejmě že matka o tom neví,“ říká berlínský pedofil ThomasS Tomášem se seznámil na celoněmeckém AG Pädo v mládežnické ubytovně v Berlíně na Mainzer Vollpark. Stará se o malého syna vysokoškolské studentky, která v "teploušském" časopise Gleich § Gleich hledala zájemce. Teplouše proto, že chtěla mít jistotu, že dotyčný nebude věnovat víc pozornosti jí než dítěti. Tomáš ten inzerát bral jako výzvu, a tak se o Daniho stará, když matka jde na univerzitu. Chodí pro něj před školu, bere si Daniho pestrobarevný batoh a vesele probírají, co bylo ten den nového. Takzvaný "boylover" nikdy svou oběť "neškolí", ale buduje v ní vědomě důvěru a náklonnost. Protože pak dítě - ve strachu, že toho dospělého kamaráda jinak ztratí - souhlasí i se sexuálním zneužíváním. "To dítě ničím netrpí, líbí se mu to," říká Tomáš. Někdy k sexu ani nedojde a kondom nepoužívá, i kdyby měl. Je totiž HIV pozitivní. Jestli nemá strach, že dítě nakazí? "Ne. To se tak bezprostředně nepřenese," myslí si. "On nemá se mnou orální sex. Jenom já s ním."

x x x

Žádné dítě není před sexuálním zneužitím jisté. I ta nejlepší prevence nezaručuje stoprocentní ochranu. Optimální prevence však může toto riziko podstatně snížit, protože se orientuje na strategii pachatele - píše Stern v Rádci rodičům jak uchránit své dítě. Sexuální zneužití úplně cizím člověkem je výjimkou. Většinou zneužití pochází z blízkého okolí dítěte. Pachatelé vyvíjejí strategie, jak se s dítětem sblížit. Oslovují svou oběť v obchodních domech, na hřištích, v bazénech. Často mají s dítětem co dělat i úředně nebo za nějakou dobrovolnou organizaci. A často vychytrale hledají i kontakt na rodiče a snaží se i s nimi mít dobré osobní vztahy. Zvláště snadnou obětí bývají děti s malým sebevědomím, které se doma netěší veliké lásce a pozornosti a nebyly dostatečně sexuálně poučeny.

Ve spolupráci s berlínskou organizaci Strohhalm (což je česky pověstné "stéblo", kterého se tonoucí chytá), doporučuje proti strategii pachatele vštěpovat dětem tyto zásady:

Tvé tělo patří tobě!

S dětmi by se mělo vždy zacházet s respektem. Ony samy musí rozhodnout, kdo se jich kdy a kde smí dotýkat. Osvěta odpovídající věku usnadní dětem a mladistvým hovořit i o sexu a zneužití. Sebevědomé děti nejsou snadná oběť.

Důvěřuj svým pocitům!

Děti instinktivně poznávají hrozící nebezpečí. Pachatelé se proto snaží je ovlivnit: "Tobě se to přece také líbí..." Pokud děti nesmějí vyjadřovat své pocity nebo je nikdo nebere vážně, potenciální pachatel toho využije. Pro děvčata to znamená dovolit jim projevit i hněv a agresi, pro chlapce nemá být strach a bezmocnost žádné tabu.

Pohlazení může být hezké, ale také nepříjemné!

Pedopachatelé se pokaždé snaží zdánlivě normální doteky jakoby hrou a náhodně sexualizovat. Děti to nedokáží okamžitě rozeznat. Zdá se jim, že se děje něco nezvyklého, ale pachatele z něčeho špatného nepodezírají. Proto se děti mají naučit - i bez důvodu - říci "ne".

Nauč se rozlišovat dobrá tajemství od špatných! Ta špatná lze prozradit!

Každý pachatel chce svou oběť zavázat k mlčení. A to nejrůznějšími hrozbami nebo odměnami. Chlapci i dívky se musí naučit rozeznávat mezi zachováváním dobrých a špatných tajemství. Špatná tajemství nejsou žádný závazek k mlčení. Ta se smějí "prásknout".

Spolupracovnice preventivní organizace Strohhalm Dagmar Riedelová v mateřské školeVždy máš právo na pomoc!

Když děti hovoří o sexuálním násilí, obvykle si nevymýšlejí. Má se jim věřit. Proto mají dospělí brát děti vždy vážně, když hovoří o sexuálním zneužívání.

Nikdy nejsi vinen/vinna!

Děti se často cítí spoluvinny, jsou-li obětí sexuálního násilí. Pachatelé tyto pocity viny podporují. Děti nikdy nemají vinu - i když třeba přijaly dárky nebo pachatele údajně samy k sexuálnímu jednání vyprovokovaly. Plná odpovědnost leží vždy na pachatelovi.

x x x

Všímejte si pocitů svých dětí, uzavírá Stern. Nechte si večer při ukládání do postele vyprávět, jak den probíhal. A naslouchejte tomu, co vám dítě povídá. O sexuálním zneužívání hovoří často nepřímo a pokouší se tak svou nesnesitelnou situaci ukončit. Nikdy dítěti nic nevyčítejte a věřte mu! Posilujte jeho důvěru v jeho pocity. Vaše dítě musí být přesvědčeno, že objeví-li se v jeho životě problémy, vy mu pomůžete.

Informujte se o školce, kam chcete dítě svěřit. Mluvte s jinými rodiči o sportovních spolcích, plaveckých kurzech apod. Máte-li podezření, navštivte bez dítěte seriózní poradnu. Ta sice nemá povinnost podat trestní oznámení, ale bude vás podrobně informovat, co máte podniknout.

Reportér Manfred Karremann varoval všechny rodiče dětí, které za ten rok s pedofily potkal. Proti mmnoha pachatelům běží přípravné řízení.

(kuč)  



Copyright © 2004 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |