POLICISTA 11/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra reportáž |
Na dva dny svlékli bílé pláště a vydali se do terénu. V malebném údolí řeky Berounky došlo k leteckému neštěstí. Zajistit stopy, pořídit co nejpřesnější dokumentaci - tak zněl první úkol, se kterým si měli pracovníci Kriminalistického ústavu Praha poradit, jak nejlépe dovedou...
OPUŠTĚNÉ LABORATOŘE
V Kriminalistickém ústavu Praha pracuje na sto třicet policistů, kteří jsou špičkovými experty mnoha vědních oborů. Ředitel ústavu plk. JUDr. Jan Hlaváček, sám zkušený kriminalistický technik, ví, jak těžké je zajistit stopy na místě trestného činu či hromadné havárie s tragickými následky. Do pražského Kriminalistického ústavu přicházejí od policistů z terénu občas podklady, nad kterými vědci kroutí hlavou. Jak je možné, že zajištěné stopy provázejí dokumenty, které nejsou připraveny podle všech náležitostí? Aby lépe pochopili, proč se jejich kolegové z různých koutů republiky někdy dopouštějí chyb, které ztěžují bádání v laboratořích, rozhodl se jeho ředitel rozšířit znalosti svých podřízených o praktickou zkušenost. Ve čtyřech skupinách v průběhu července a srpna proto všichni experti ústavu absolvovali cvičení, při kterém si sami vyzkoušeli, jak mohou být zdánlivě rutinné činnosti obtížné.
LETECKÁ HAVÁRIE
Učebna školicího a rehabilitačního střediska Kriminalistického ústavu v Hřešihlavech se rychle plní sportovně oblečenými lidmi. V tuto chvíli není důležité, je-li někdo expertem v oboru daktyloskopie, genetiky nebo balistiky. Před všemi stojí stejný úkol: nedaleko odtud právě došlo k letecké havárii - je třeba vymezit místo události a rozdělit ho na sektory, vyhledat a zajistit stopy, pořídit náležitou dokumentaci místa neštěstí... Plk. JUDr. Hlaváček kreslí na tabuli náčrtek a spolu s dalšími odborníky vysvětluje, co a v jakém pořadí kdo bude dělat.
Vzápětí nato míří všichni na rozlehlou louku. Ohledání místa letecké nehody má svá přesná pravidla popsaná v učebnicích kriminalistiky. Čtyřčlenný rozhodcovský tým pozorně sleduje, jak si jednotlivé pracovní skupiny vedou. Oddělit místo havárie od okolního terénu páskou se pracovní skupině k tomu určené podařilo poměrně snadno. Po chvíli se však kriminalistům zajišťujícím stopy po spadlém letadle motají pod nohama dva malí kluci z přilehlé chatové oblasti. Cvičící kriminalisté netuší, že je tam poslal v roli "čumilů" jeden z organizátorů s úkolem otravovat a nenechat se vyhodit.
"Tady nemáte co dělat," kárá je jeden z policistů. Výtka však není dost důrazná, a tak děti dál pobíhají prostorem, který má být v tuto chvíli přísně střežen. "Musíte pryč!" zasáhne rázněji druhý policista a vykáže malé uličníky do náležité vzdálenosti.
Další pracovní skupina mezi tím pátrá po obětech letecké havárie. Člověk, kterého znázorňuje figurína, naštěstí ještě žije. Dostává se mu první pomoci a vzápětí ho sanitka "odváží".
Pátrání po každé sebemenší stopě v místě nehody pokračuje. Zajištěný prostor je modelově rozdělen na čtyři sektory, které pracovní skupiny obsadí tak, aby byl prohledán pokud možno každý jeho centimetr. Hemžení na louce připomíná pilné mravence. Každá nalezená věc je fotograficky zadokumentována a poté zanesena do náčrtku místa katastrofy.
Všechno proběhlo, zdá se, hladce, takže se může začít "známkovat". Nejprve následuje vyjádření všech členů poroty, poté hodnotí práci svých skupin jejich vedoucí. Vedoucí výjezdu plk. PhDr. Vladimír Svoboda, který akci velel, vytýká vedoucím skupin chyby v řídící práci a chválí pozitiva svých spolupracovníků. Závěrečnou známku pro všechny zúčastněné udílí ředitel Kriminalistického ústavu. Tento způsob hodnocení, se kterým se plk. JUDr. Jan Hlaváček setkal na svých pracovních stážích v zahraničí, se u nás zatím používá jen málokde. Je to škoda, protože všestranná analýza týmové práce je nejen objektivní, ale má i svou další přednost: každý má možnost vyjádřit svůj názor a také poznat, kterým chybám je třeba se příště vyhnout.
První úkol byl splněn téměř na výbornou. Toto cvičení nebylo samoúčelné, letecké nehody či hromadné havárie na silnicích se nám bohužel nevyhýbají, a tak je třeba znát, jak je racionálně, bez emocí a zmatku řešit.
Pracovní den se rychle nachýlil k soumraku. Melodie splavu Berounky se mísí s tóny kytary, lidé sedící okolo ohně si ale nepovídají dlouho, brzy ráno je čekají další, pro některé z nich zcela nové úkoly, které budou náročné nejen po stránce odborné, ale také fyzické.
HLEDÁ SE DÍTĚ
V naší republice je ročně vyhlašováno pátrání po zhruba osmadvaceti tisících lidech a statistika letošního prvního pololetí napovídá, že se tento počet pravděpodobně zvýší. Mezi hledanými jsou jak pohřešované osoby - nejčastěji děti mladší osmnácti let, tak i zkušení kriminálníci. Do pátrání po nebezpečných pachatelích trestné činnosti, kteří jsou nezřídka ozbrojeni, jsou zapojováni pouze policisté. S hledáním ztracených osob však může pomoci každý, koho nenechává cizí starost lhostejným.
Úkolem druhého pracovního dne je najít zmizelou holčičku. Možná se ztratila v okolních lesích, vyloučit se však nedá ani utonutí v řece či dokonce fakt, že se stala obětí násilného trestného činu.
Při každém vyhlášeném pátrání vznikne nejprve štáb složený ze zkušených pracovníků, který vypracuje organizační plán včetně technického zabezpečení akce. Tak tomu bylo i v Hřešihlavech. Pátracím skupinám složeným z pracovníků Kriminalistického ústavu přiletí na pomoc vrtulník Letecké služby PČR.
Stejně jako včera, začíná i dnes pracovní program krátkou teoretickou přípravou. Pozorní "žáci" poslouchají výklad lektorů nadmíru povolaných. O své zkušenosti se s nimi dělí plk. JUDr. Karel Žák z Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia PČR a plk. Václav Petrášek z Úřadu kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia PČR. Sotva dokončí svou přednášku, dosedá na minutu přesně na nedalekou louku vrtulník. Kromě dvou pilotů z něho vystupuje žena, kterou vzápětí plk. JUDr. Jan Hlaváček představí svým kolegům.
Usměvavá, sportovně vyhlížející blondýnka je Eliska Tretera, agentka FBI působící v současné době v Praze jako atašé pro Českou a Slovenskou republiku. Než se vydá první skupina našich expertů do terénu, proběhne na louce pár metrů od vrtulníku krátká beseda.
V USA se stávají agenty FBI jen ti nejlepší z nejlepších. Eliska Tretera, stejně jako její kolegové, kteří prošli hustým sítem výběru, musela nejprve absolvovat náročnou šestnáctitýdenní základní školu, kde se budoucí agenti vzdělávají především v oblasti práva, učí se pohotové, přesné střelbě... Po úspěšném absolutoriu Akademie FBI v Quantico, kterou zdaleka nedokončí každý, kdo byl vybrán, působila tato zkušená agentka v Pennsylvánii a poté dvanáct let v New Yorku.
"FBI se zabývá nejtěžšími formami trestné činnosti, jako jsou například terorismus, organizovaný zločin, únosy letadel či lidí, loupeže v bankách... Na rozdíl od národních policií může zasahovat po celých Spojených státech Amerických," dovídají se experti KÚP. V případě, že agent FBI použije proti nebezpečnému pachateli jako krajní řešení dané situace zbraň, nestřílí nejprve výstražně do vzduchu, jak to ukládá náš zákon o policii, ale snaží se protivníka co nejrychleji zneškodnit. Po takovéto zátěžové akci se policista dostává ihned do rukou psychologa, který mu pomůže vyrovnat se s právě prožitou událostí...
Otázek by naši policisté měli ještě mnoho, hluk nastartovaného vrtulníku však vyprávění přeruší - je čas vyrazit do terénu. Kriminalističtí znalci - v tuto chvíli řádoví policisté zařazení do pátrací akce - překontrolují své itineráře, mapy a buzoly a nasedají do řvoucího Bellu 4071. Piloti Letecké služby PČR pplk. Ing. Miroslav Jarský a plk. Ing. Jan Hlaváček svým pasažérům cestou ukazují, jak číst v terénu připomínajícím pouhou dětskou stavebnici. Přednosti pátrání pomocí vrtulníku není třeba zdůrazňovat, pro názornost však malý příklad: jestliže postupuje rojnice lidí kukuřičným polem, jsou orientace a zorný úhel velice omezené. Z výšky však zkušené oko pozná i ve velkém lánu vysokých rostlin každý pohyb. Uvede-li se navíc ve vrtulníku do chodu termovize, tedy zařízení, které dokáže přeměnit teplo do viditelného spektra, je možné rozeznat každou živou bytost.
"A nejen živou, máme zkušenosti, že jedná-li se o mrtvého člověka, dokáže jeho tělo vyzařovat ještě do doby deseti hodin tepelnou energii, takže je schopno vydat o sobě svědectví".
Při akcích, jako je tato, létají většinou s piloty na palubě dva pátrači. Piloti vrtulníku doporučují, aby velitelé, kteří policisty na akci vysílají, dávali přednost lidem s dobrou místní znalostí, protože orientace ve členité krajině má pro úspěšné pátrání veliký význam.
Pátrání z výšky nenapovědělo o hledaném dítěti zcela nic. Je třeba utvořit rojnici a krok po kroku hledat v hustém lese plném křovisek.
PÁTRÁNÍ POKRAČUJE
Všechny hlídky jsou po zhruba desetikilometrovém pochodu náročným terénem zpátky na základně. Pátrání nebylo úspěšné, je proto třeba prohledat ještě okolí řeky. Prostor je zarostlý křovinami a kopřivami, všude je plno kamení a nánosů.
"Musíte postupovat všichni stejně rychle a držet lajnu, abyste nic nepřehlédli," instruuje rozestupující se policisty plk. JUDr. Karel Žák. Není snadné hledat na zemi ve vysoké trávě a křoviscích třeba botu nebo jinou drobnost, kterou mohla holčička ztratit, a ještě neustále kontrolovat, zda postupujete stejným tempem jako kolegové. Každá stopa by byla dobrá, čas běží a dítě může být v nebezpečí. Po pár desítkách metrů soustředěného prohledávání zvedá jeden z pátračů ruku, což znamená, že něco objevil. Nález je bohužel smutný, dítě - naštěstí jen umně vyrobená maketa - se stalo obětí neznámého zločince. Případ je u konce, zbývá zajistit místo činu, pořídit precizní dokumentaci, zajistit stopy pro další práci, kterou provedou odborníci v laboratořích Kriminalistického ústavu. Vypracované expertizy pomohou kriminalistům v pátrání po pachateli nejtěžšího trestného činu a později poslouží orgánům činným v trestním řízení jako důkazní materiál.
NĚKTERÉ CHYBY NEJDOU NAPRAVIT
Dvěma pracovníkům Kriminalistického ústavu Praha, kteří právě ukončili svou práci v terénu, kladu stejnou otázku.
"Se kterými nedostatky se nejčastěji setkáváte u materiálů, které k vám docházejí za účelem vědeckého zkoumání?"
Jako první odpovídá pplk. Ing. Bohumil Planka, vedoucí oddělení balistických expertiz:
"Ideální by bylo, kdyby každý kriminalitický technik, který zajišťuje místo činu, byl současně specialistou v oboru balistiky, grafických expertiz, daktyloskopie, prostě odborník na všechno. V praxi to bohužel nejde. Pokud někdo dělá kriminalistického technika ve výjezdové skupině třeba dvacet let, má na rozdíl od méně zkušených kolegů obrovskou praxi a intuici, takže pro něho není problém najít téměř všechny, nebo alespoň ty nejdůležitější stopy."
Na oddělení balistiky komplikuje práci expertů zejména nedostatečná dokumentace, poskytovaná jako součást dožádání o expertizu. Zmiňme proto alespoň nejčastější chyby:
V poslední době se u nás vyskytuje nepřeberné množství zbraní, které pocházejí doslova ze všech konců světa, takže některé z nich dokáže přesně zařadit a popsat jen skutečný odborník. Zbraň, kterou policista nalezne na místě činu v případě sebevraždy, vraždy či jiné události, leží v určité poloze a pro technika zpravidla nebývá problém vyfotografovat ji tak, jak leží. Málokdy se ale stane, že obrázek doprovází přesný popis. Před balistiky pak stojí nezodpovězené otázky důležité pro další znalecké zkoumání: V jakém stavu se v daném okamžiku dotyčná zbraň nacházela? Byla odjištěna? V jaké poloze byla pojistka? Pplk. Ing. Bohumil Planka nabízí jednoduché řešení. V rámci fotodokumentace nalezených balistických stop je nutné pořídit snímek zbraně nejen v poloze, v jaké byla nalezena, ale i z obou stran a obrázky řádně označit. Tak lze rozeznat, v jakém stavu byly v dané chvíli ovládací prvky, i když v dokumentaci chybí jejich přesný popis.
Časté jsou také případy, kdy policisté věnují malou pozornost stopám nástřelu, zejména na zdech v uzavřených místnostech. Je-li potřeba následně rekonstruovat dráhu střely, je příslušná fotodokumentace - pořízená samozřejmě s měřítkem a pod náležitým osvětlením - pro balistiky velice cenná...
Také na dalších pracovištích Kriminalistického ústavu Praha se potýkají s podobnými problémy. Jak je tomu například v oddělení grafických expertiz, které se zabývá problematikami ručního písma, písma psacích strojů, technickým zkoumáním dokladů a písemností a dále zkoumáním platidel a cenin?
Podle slov plk. PhDr. Vladimíra Svobody, vedoucího odboru kriminalistických identifikací, kam oddělení grafických expertiz spadá, jsou dodávány nedostatečné podklady zejména pro zkoumání ručního písma, kdy je třeba mít sporný materiál vždy v originále. Zjistit, zda je například zkoumaný podpis na mnohamilionové směnce skutečně pravý, nelze z kopie dokumentu, která je namísto prvopisu ke znalecké expertize zaslána.
U srovnávacích expertiz je potřebný také určitý rozsah materiálu. S pouhými dvěma třemi podpisy podezřelé osoby (z nichž některé jsou namísto textového podpisu pouhou parafou), žádný odborník mnoho nezmůže.
U všech materiálů dodaných k expertize je také nezbytné náležitě popsat jednotlivé stopy tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně.
KNIHY JSOU JEN NÁPOVĚDA
Praktické cvičení expertů Kriminalistického ústavu Praha končí. Tady v přírodě, daleko od zdí staré budovy v centru hlavního města, se v průběhu prázdnin setkalo čtyřikrát čtyřicet lidí, kteří vzájemně nahlédli do svých profesí a poznali kolegy, se kterými se normálně jen letmo míjí na chodbách. Cenné zkušenosti, které si odvážejí domů, se z knih rozhodně vyčíst nedají.
Závěrečné slovo patří řediteli Kriminalistického ústavu Praha plk. JUDr. Janu Hlaváčkovi:
"Domnívám se, že všichni policisté by měli znát základní kriminalistickotechnické úkony: měli by umět ohledat místo činu, zajistit ho, vědět, jak zajistit stopy, které se tam nacházejí... Vzhledem k tomu, že Kriminalistický ústav se zabývá kriminalistickou technikou, chci, aby policisté, které řídím a kteří jsou mistry v laboratořích, poznali i místo činu, alespoň při takovémto cvičení. Budou pak lépe schopni si uvědomit, jak to chodí v praxi a že policistovi z druhého konce republiky, který má za úkol zajistit stopy, napsat dožádání a plnit zároveň další úkoly, se to nemusí z různých důvodů vždy perfektně podařit. Moji kolegové si sami vyzkoušeli, že vytvořit náčrtek nebo napsat protokol o ohledání není tak jednoduché, jak se zdá, když pročítáte učebnice kriminalistiky."
Letošní cvičení v Hřešihlavech dopadlo podle mínění těch, kterých jsme se ptali, na výbornou. Poznali zblízka nejen práci kriminalistických techniků v terénu, cenné bylo i setkání s piloty Letecké služby Policie ČR a dalšími zkušenými specialisty. Ředitel Kriminalistického ústavu prozradil, že už přemýšlí o tématech cvičení na příští rok.
Radvana NOVÁKOVÁ