POLICISTA  11/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

příloha


 VRAŽDY
NOVOROZENCŮ
V ČR


a psychosociální stav jejich matek


Každý má právo na lidský život.
Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být zbaven života.
(Ústavní zákon ČNR - Základní listina
práv a svobod)

Historický vývoj

V prehistorickém, ale i historickém období mělo dítě obětní hodnotu, bylo zabíjeno z rituálních důvodů. Také v souvislosti s hladomorem docházelo k zabíjení novorozených dětí, především ženského pohlaví, z důsledku omezování populace. Z oblasti středomořských kultur se dochovala některá zákonná opatření upravující vztah k dětem, kde stanovuje, že otec nemá libovolně usmrcovat příslušníky rodiny.

Později byl však za vraždu novorozeněte neúprosně vynášen hrdelní trest, poprava měla být vykonána veřejně a s širokou publicitou. Bylo to proto, aby byl zvýšen strach před mimomanželským početím. Uvádí se, že praxe soudů byla různá, lišila se podle stavu žen takto postižených. Marie Terezie zřídila ve vídeňském Prátru komise cudnosti. Dvojice přistižená "in flagranti" musela buď uzavřít sňatek nebo byla potrestána. Josef II. tyto komise zrušil a uvažoval o tom, že sňatek před státním úřadem je povinný. Zrušení nevolnictví a toleranční patent jsou opatření, která uvolnila cestu k vytváření rodin a tedy k rozšíření počtu obyvatel. Tento vývoj byl pak již zcela ovlivněn v průběhu 19. století všemi společenskými změnami, kterými bylo toto období naplněno. Byla například omezována dětská práce, k jejímu zákazu došlo však až v roce 1885.

První zákonná ustanovení na ochranu dítěte se objevují až ve 20. století, do té doby chránil zákon dítě pouze před zabitím, ukládal povinnost výživy, blíže však nic stanoveno nebylo. Od počátku 20. století ve všech vyspělých státech jsou schvalovány zákony na ochranu dítěte a rodiny. V průběhu století se dostává problematika vztahu k dítěti do pozornosti i mezinárodních institucí. Společnost národů vyhlašuje Ženevskou deklaraci práv dítěte v roce 1959 a Úmluvu o právech dítěte v roce 1989. Na celém světě vznikají národní i nadnárodní instituce, sdružení a spolky, které si dávají za cíl chránit děti.

V současné době nepředstavuje usmrcení novorozeného dítěte matkou významný podíl na násilné trestné činnosti proti životu a zdraví. Jedná se však o velmi závažné protispolečenské jednání, ke kterému by docházet nemělo.

Vražda novorozeného dítěte matkou je zpravidla kvalifikována podle § 220 trestního zákona, může být také posuzována jako vražda podle 219 trestního zákona, kde záleží na právní kvalifikaci a jak je případ posuzován orgány činnými v trestním řízení na základě znaleckých posudků z oboru psychiatrie, psychologie, soudního lékařství a gynekologie.

Novorozenec

Novorozeným dítětem se rozumí dítě od počátku porodu, a to i tehdy, když zcela neopustilo matčino tělo a není od něj zcela odděleno. Až do počátku porodu jde o lidský plod. Pro právní kvalifikaci je důležité, zda jde o novorozence, tedy že ke smrti došlo při porodu, nebo hned po něm. Známkami novorozenosti jsou přítomnost mázku na kůži, nález na pupečníku, který již druhý den zasychá. Přítomnost smolky v tlustém střevě (tvoří se z odloupaných buněk, žlučových barviv a hlenu). Zkraty v srdci (uzavírají se nestejně rychle během několika prvních dnů po porodu). Stupeň donošenosti a zralosti orgánů vyplývá především z hmotnosti a délky dítěte.

Fyziologický novorozenec je dítě s hmotností průměrně kolem 3000 g, délkou 50 cm, porod do 38. týdne těhotenství. Stav po porodu se hodnotí skórem dle paní Apgarové, kdy se hodnotí křik, tonus, barva, akce srdeční, reakce odsávání. Je-li hodnota 10 bodů, pak je dítě zdravé, je-li nižší, pak je novorozenec nemocný. Novorozenec má vrozené nepodmíněné reflexy, především úchopový, potravinový, Moorův reflex. Fyziologický novorozenec je ošetřován systémem "rooming in". Je kojen, kalmetizován a provádí se u něho screeningová vyšetření na vrozené vady. Patologický novorozenec je hospitalizován na JIP nebo na oddělení patologických novorozenců.

Kojenec

Kojenec je dítě do jednoho roku věku, kdy dochází k nejprudšímu růstu organismu, což vyžaduje dostatečnou výživu; základní potravou kojence je mateřské mléko. Do čtvrtého měsíce kojenec zdvojnásobí a do konce prvního roku ztrojnásobí svou porodní hmotnost, za rok vyroste o   své porodní délky. Vyvíjí se dvojesovité prohnutí páteře, dítě se vzpřimuje. Mezi šestým až osmým měsícem kojenec sedí, koncem prvního roku stojí a začíná postupně chodit. Vyvíjejí se také smysly a city; koncem prvního roku věku vyslovuje první slova a chápe jejich význam. V tomto období vidíme již velkou interindividuální variabilitu zájmu, přístupů k věcem a k lidem.

Porod a rozrušení způsobené porodem

Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) porozením z organismu matky. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života (cca od ukončeného 24. týdne těhotenství), nebo bez známek života s porodní hmotností 1000 g nebo více. Za známky života považujeme akci srdeční, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva a pulzaci pupečníku. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, jde o potrat. Pokud má plod porodní hmotnost menší 500 g, je klasifikován jako novorozenec pouze tehdy, pokud projevuje alespoň jednu známku života déle než 24 hodin. Pokud tuto podmínku nesplní, je klasifikován jako potrat. Z uvedeného vyplývá, že pro definici porodu živě narozených plodů jsou důležitější jeho životní projevy než ukončený týden těhotenství nebo hmotnost plodu.

Podle ukončeného týdne těhotenství klasifikujeme porod na:

Rozrušení způsobené porodem je výjimečné rozpoložení matky, které má původ ve fyziologických procesech, vyvolaných porodem. Tento psychicky oslabuje vůli matky a její odolnost vůči vnějším a vnitřním podnětům a brzdí plné rozvinutí mateřského pudu. Musí být způsoben porodem a nemůže jít o nějaké jiné rozrušení vyvolané jinými příčinami.

Pachatelem tohoto trestného činu může být pouze matka novorozeného dítěte.

Přerušení těhotenství

V České republice se potraty ze sociálních důvodů (podle nové úpravy interrupčního zákona platné od 1.1.1987 se hovoří o umělém přerušení těhotenství "na žádost ženy") omezují se výhradně na dobu do 12. týdne gravidity, respektive do ukončení 12. týdne od prvého dne poslední menstruace. Umělé přerušení těhotenství z genetických důvodů je zákonem povoleno až do 24. týdne gravidity.

Pokud nejsou dodrženy podmínky uvedené v zákonných předpisech, jde o nedovolené přerušení těhotenství - kriminální potrat. Ten bývá nejčastěji prováděn do 12. týdne těhotenství, tj. do doby, kdy gravidita na ženě není patrná. V rámci nedovoleného přerušení těhotenství jde vždy o úmyslné usmrcení plodu a to jak se souhlasem, či bez souhlasu těhotné ženy.

Nedovolené přerušení těhotenství je sankcionováno trestním zákonem.

Nejčastější příčiny smrti

Možnost určit příčinu smrti závisí na stavu, v jakém se tělo nachází, zejména na stupni hnilobných procesů. Je třeba odlišit nález na plodu zemřelém před porodem či v průběhu druhé porodní doby, tj. před narozením, a tedy v době, než lze dítě usmrtit. Pokud nalezené dítě jevilo známky života, je nutné zjišťovat, zda příčinou smrti bylo aktivní jednání matky, nebo zda šlo o úmrtí způsobené neošetřením dítěte, tudíž pasivně. Nejčastěji je dítě aktivním jednáním usmrceno použitím mechanického násilí (poranění hlavy, strangulace krku, uzavřením dýchacích otvorů atd.) Podíl porodního traumatismu je nezbytné brát vždy v úvahu. Jestliže se při pitvě zjistí u živě narozeného dítěte známky asfykxie-dušení, je nutno uvažovat též o neošetření dítěte, např. vychladnutí, náléhání obličeje na podložku či zabránění dýchání plodovými blánami.

Laktační psychóza

Označení pro různé duševní poruchy v šestinedělí, resp. vzniklé v souvislosti s porodem, často rázu deprese, je tzv. poporodní deprese. Vzácněji probíhá prudce (poruchy vědomí, delirium, amence). Prognóza je obvykle dobrá, ale někdy je nebezpečí sebevraždy.

Depresivní, popř. psychotická symptomatika přetrvávající přes obvyklé plačtivé dny svědčí o endogenní psychóze. Prognóza je těžko předvídatelná, poněvadž těžké deprese se velmi často upravují po normalizaci ovariální funkce, a naproti tomu změny pokládané za exogenní psychózy mohou vyústit ve schizofrenii. V každém případě je indikována konzultace s psychiatrem.

CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY

Cílem této práce bylo zjistit, jaký je důvod vražd novorozenců matkou v České republice, zda se jedná nejčastěji o rozrušení způsobené porodem, nebo jsou zde převažiující silné důvody sociální. Jedna z prověřovaných hypotéz totiž soudila, že v 60 % případů vražd novorozeného dítěte matkou byla důvodem nepříznivá osobní, sociální a ekonomická situace matky.

Metodika

Popis vlastního výzkumu

V rámci kvantitativního sociologického výzkumu byla provedena sekundární analýza dat policejní databáze a spisových materiálů k jednotlivým případům vražd novorozenců a kojenců matkou. Výzkum a sběr dat byl anonymní. Při analýze dat jsem použil trestní řád a trestní zákon, publikaci soudního lékařství, soudní psychiatrie a psychologie, porodnictví a gynekologie.

Charakteristika souboru

Výzkumný soubor je tvořen 43 případy vražd novorozenců a kojenců v České republice za období od 1.1.1992 do 31.12.2002. Jedná se o případy, kde byl zjištěn pachatel vraždy novorozeného dítěte a případy byly uzavřeny policií nebo soudem. Pachatelkou byla vždy matka (rodička), u jednoho případu byl přítomen otec dítěte.

Novorozenecký věk začíná odstřižením pupečníku a končí 28. dnem života a kojenecký věk začíná 29 dnem života a končí v 1. roce života.

Ve sledovaném souboru jsou ženy-rodičky, které buď v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm, anebo dítě usmrtí až po několika týdnech. Příčinou tohoto jednání může být věk rodiček, jejich sociální postavení, strach z budoucnosti, nezkušenost, zdravotní stav nebo další okolnosti, kterými se chci zabývat v diplomové práci.

K výzkumu budou použity materiály z policejní databáze, která je doplňována s každým novým případem, a to jak poznatky k osobě pachatele trestné činnosti, způsobu provedení trestného činu a jak byl případ ukončen. Dále byly použity spisové materiály k jednotlivým případům a znalecké posudky, které jsou jejich obsahem.

Za uvedené období bylo celkem spácháno 55 případů útoků na novorozence a kojence, v 7 případech se jednalo o pokus trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou, život novorozence se včasným zásahem lékařů podařilo zachránit a v 5 případech nebyl pachatel tohoto trestného činu zjištěn. V diplomové práci se budu zabývat jen těmi případy, kde se pachatele podařilo zjistit.

Na dokreslení případů vražd novorozenců a kojenců matkou uvedu několik kazuistik. Tyto neuvádím ze všech regionů, ale pouze ty, které jsou pro popsání sledované problematiky důležité.

Rozdělení případů po jednotlivých krajích v České republice

Ve sledovaném souboru jsem rozdělil případy vražd novorozenců matkou po jednotlivých krajích v České republice za období let 1992 - 2002. Zde uvádím věk rodiček-pachatelek, jejich rodinný stav a sociální postavení, pohlaví novorozenců a právní kvalifikaci, jak byl případ posuzován orgány činnými v trestním řízení, uvádím v dalším rozdělení po jednotlivých krajích.

Od roku 2002 došlo ke změně hranic jednotlivých regionů i jejich názvů v České republice. Na práci policie a některých soudů neměla zatím tato změna, z důvodu jejich působnosti, žádný vliv. Proto, aby nedošlo ke zkreslení některých statistik i já jsem ponechal rozdělení případů vražd tak, jak bylo dáno do 31. 12. 2001.

Ve výzkumném souboru neuvádím pravá jména a příjmení rodiček (pachatelek) a jejich trvalá bydliště.

Výsledky

Rozdělení případů vražd novorozeného dítěte podle územních celků a právní kvalifikace podle způsobu provedení trestného činu

Ve sledovaném souboru 43 případů vražd novorozeného dítěte matkou byl u 12 případů skutek posuzován jako trestný čin vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona, u 30 případů byl skutek posuzován jako trestný čin vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona a u 1 případu byl skutek posuzován jako trestný čin ublížení na zdraví podle ustanovení § 224 odst. 1,2 trestního zákona.

Území města Prahy

Na území města Prahy došlo celkem ke 4 případům vražd novorozeného dítěte matkou. Ve 3 případech byl skutek kvalifikován jako vražda podle ustanovení § 219 odst.1,2 e) trestního zákona a u 1 případu byl skutek kvalifikován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona 2.

Průměrný věk pachatelek je 27 let. U případu č. 1 z roku 1996 bylo v souladu s ustanovením § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu trestní stíhání obviněné zastaveno na základě znaleckého posudku znalců z oboru psychiatrie a psychologie - kazuistika č. 1.

Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji došlo celkem k 8 případům vražd novorozeného dítěte matkou. Ve 3 případech byl tento skutek kvalifikován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 e) trestního zákona a v 5 případech byl skutek kvalifikován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona 3.

Průměrný věk pachatelek je necelých 29 let. U případu č. 5 z roku z roku 1999 zavraždila rodička děvče ve stáří 2 měsíce, ale v souladu s ustanovením § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu bylo trestní stíhání zastaveno na základě znaleckého posudku znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie, že obviněná v době spáchání trestného činu trpěla duševní chorobou - paranoidní psychózou - kazuistika č. 2.

Jihočeský kraj

V Jihočeském kraji došlo celkem ke 3 případům vražd novorozeného dítěte matkou. Ve všech případech byly skutky kvalifikovány jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Průměrný věk pachatelek je 24 let. U případu č. 2 z roku 1997 byla rodička za své jednání odsouzena k trestu odnětí svobody na pět let - kazuistika č. 3.

Západočeský kraj

V Západočeském kraji došlo celkem k 6 případům vražd novorozeného dítěte matkou. U 1 případu byl skutek kvalifikován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 e) trestního zákona a v 5 případech byl skutek kvalifikován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Průměrný věk pachatelek je necelých 21,5 let. U případu č. 4 a 5 z roku 1999 a 2000 se jedná o jednu pachatelku, která v období 13 měsíců usmrtila dva novorozence - kazuistika č. 4.

Severočeský kraj

V Severočeském kraji došlo celkem k 8 případům vražd novorozeného dítěte matkou. Ve 2 případech byl skutek kvalifikován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 e) trestního zákona. V 5 případech byl skutek kvalifikován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona a 1 případ byl kvalifikován jako ublížení na zdraví podle ustanovení § 224 odst. 1,2 trestního zákona.

Průměrný věk pachatelek je 28 let. U případu č. 7 z roku 1997 byl případ trestného činu vraždy podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona překvalifikován na ublížení na zdraví podle ustanovení § 224 odst. 1,2 trestního zákona - kazuistika č. 5.

Východočeský kraj

Ve Východočeském kraji došlo celkem ke 4 případům vražd novorozeného dítěte matkou. Ve všech případech byly skutky kvalifikovány jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Průměrný věk pachatelek je 24 let. U případu č. 2 z roku 1999 porodila 31letá vdaná, novorozence tohoto neošetřila a mrtvého tělíčka se chtěla zbavit vhozením do hořících kamen - kazuistika č. 6.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravské kraji došlo celkem k 5 případům vražd novorozeného dítěte matkou. U 1 případu byl skutek kvalifikován jako vražda podle ustanovení § 219 odst.1,2 písm. e) trestního zákona. Ve 4 případech byly skutky kvalifikovány jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Průměrný věk pachatelek je 26 let. V Jihomoravském kraji neuvádím žádnou kazuistiku.

Severomoravský kraj

V Severomoravském kraji došlo celkem k 5 případům vražd novorozeného dítěte matkou. Ve 2 případech byl skutek kvalifikován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona. Ve 3 případech byly skutky kvalifikovány jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Průměrný věk pachatelek je 25 let. U případu č. 2 z roku 1999 zavraždila vdaná žena v rozvodovém řízení novorozené dítě, které čekala s přítelem - kazuistika č. 7.

KAZUISTIKY

Kazuistika č. 1 - území města Prahy

Popis případu: V měsíci únoru 1996 porodila 28letá, rozvedená Jana K., pracující jako uklízečka na vlakovém nádraží v Praze, živého novorozence ženského pohlaví. Toho po porodu nijak neošetřila a následně mu do dutiny ústní vecpala smotek papíru a odložila do křoví nedaleko nádraží, kde bylo později nalezeno náhodným chodcem. Několik dní po nálezu mrtvého novorozence se podařilo zjistit rodičku, které bylo vyšetřovatelem policie sděleno obvinění z trestného činu vraždy podle ustanovení § 219 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákona. Vzhledem k tomu, že se nezdržovala v místě trvalého bydliště a bylo nebezpečí, že se bude skrývat, aby se tak vyhnula trestu, byla vzata do vazby.

Ve své výpovědi Jana K. uvedla, že má syna z prvního manželství, který se narodil v roce 1987 a z důvodu postižení je umístěn v azylovém ústavu. Manžel jí dával za vinu, že nemůže mít zdravé děti, a proto se s ní rozvedl. V roce 1995 si našla přítele, se kterým přišla v červnu 1995 do jiného stavu. Při kontrole u lékaře hovořila o možnosti přerušení těhotenství s tím, že je sama a neměla by finanční prostředky, aby dítě uživila. Lékařem jí bylo vysvětleno, že přerušení těhotenství záleží na stupni těhotenství a věc by musela konzultovat s lékařem v místě svého trvalého bydliště. Několik dní, po návštěvě u lékaře dostala menstruaci, kterou pak měla pravidelně každý měsíc, proto byla přesvědčena o tom, že není v jiném stavu.

Přítel rodičky Jiří M. ve své výpovědi na policii uvedl: "O tom, že by byla těhotná, mi nikdy neřekla, každýmu tvrdila, že má nějakou vodu v těle. Viděl jsem jí několikrát, jak se stahuje páskem od pracovní kombinézy. Dokonce se se mnou pohádala, když jsem se jí několikrát ptal na to, jestli není těhotná, ona mi pořád opakovala že není, tak jsem jí to nakonec uvěřil." V závěru své výpovědi uvedl, že se mu přítelkyně nikdy se žádnými intimními problémy nesvěřovala.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie: Vyšetřovaná Jana K., uklízečka, rozvedená, je stíhána pro trestný čin vraždy svého dítěte po porodu, které neošetřila, vecpala mu do úst smotek papíru, a poté je odložila do křovin v areálu nádraží, kde pracovala. Dítě bylo nalezeno po třech dnech zmrzlé a udušené. Svůj čin zprvu doznala a uvedla, že se po gynekologické prohlídce a pozitivním těhotenském testu dozvěděla v červnu 1995, že je těhotná, a ptala se gynekologa, kolik stojí potrat, ale uvědomila si, že na něj nemá peníze. Dva dny poté prý dostala menstruaci a ta se pak objevovala až do poloviny října, takže se o těhotenství nezajímala. Na druhé straně ale uvádí, že těhotenství tajila, stahovala se, takže o tom nevěděli ani rodiče a lidé z okolí. To činila také z toho důvodu , že jí bývalý manžel řekl, že rodí špatné děti. Porod pak líčí jako náhlý, nepřipravený, v primitivních podmínkách, při nucení na stolici.

Při znaleckém psychiatrickém vyšetření zprvu prohlašuje, že se už na nic ohledně činu nepamatuje, pak se však rozhovoří. V antecedenci neuvádí (shodně se svou matkou) psychiatrickou přítěž. Rodinné poměry a výchova byly dobré. V základní škole neobstála, vychodila s trojkami zvláštní školu. Absolvovala bez potíží učení v oboru zahradnictví, které se jí velmi líbilo, uplatnila se v něm i v praxi, ale podnik zanikl. V práci byla spokojena, neměla žádné konflikty.

V dětství prodělala mezi 10. až 15. rokem záchvatové onemocnění, léčena antiepileptiky. Úraz při sražení autem nevedl k hospitalizaci. Provdala se ve 20 letech, manžel se s ní po porodu defektního děcka, k němuž došlo koncem roku 1987, rozvedl. Byla velmi nešťastná, pomohla jí kamarádka, která ji vodila do společnosti, kde se seznámila s mužem, se kterým měla pohlavní styk. I když těhotenství bylo potvrzeno testem a sama dříve uvedla, že se úmyslně stahovala v pase, trvá na tom, že si spíš myslela, že není těhotná, protože se objevovaly měsíčky a neměla příznaky jako při prvním těhotenství. Mrzelo ji, že přítel původně odmítl být otcem, jindy udává, že také to, že jí bývalý manžel vytýkal, že rodí špatné děti. Po okolcích přiznává, že dítě porodila do kbelíku a zanesla je do křoví opodál nádražní budovy. Dříve to popírala z návodu vězeňkyň.

Při vyšetření často pláče, je na ní patrná upřímná lítost nad spáchaným činem a často se vrací k líčení pochopitelných útrap spojených s narozením prvního těžce defektního děcka.

Alkohol skoro nepožívá, její popis oblíbené literatury ukazuje na simplexnost a naivitu, při zběžné zkoušce intelektu jsou patrny hluboké defekty běžných znalostí. Často si není jista v datech událostí a v myšlení se objevuje nedostatek logiky.

V závěru soudní znalec uvádí, že klinický obraz jednání obviněné v uvedené době odpovídá jednání osoby sníženého intelektu do pásma debility, spojeného s organickým poškozením mozku, patrně v době narození, tzv. lehká mozková dysfunkce a se záchvatovou pohotovostí s epileptiformními záchvaty v době dospívání. Vedle toho byla takto postižená osoba vystavena silné psychické zátěži a pro ni těžko řešitelné nebo neřešitelné situaci. Její jednání tedy svědčí o duševní poruše typu abnormní psychické stresové reakce u debilní osoby s lehkou mozkovou dysfunkcí a zvýšenou záchvatovou pohotovostí. I když čin nebyl provázen hlubokou poruchou vědomí typu mrákotného stavu apod., lze připustit, že její mohlo být do jisté míry zastřené, resp. nedostatečně projasněné.

Otázka vyšetřovatele policie: Mohla obviněná v době spáchání trestného činu rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a mohla své jednání volně ovládat?

Odpověď soudního znalce z odvětví psychiatrie: Vzhledem k uvedené duševní poruše obviněná v době spáchání činu nemohla ovládat své jednání a její rozpoznávací schopnosti byly podstatně sníženy, takže se blížily spíše k vymezení těchto schopností.

Podle odhadu znalců psychiatrů je intelekt obviněné snížen do pásma debility, což se odráží na určité povrchnosti, nepřesnosti a místy i snížené logičnosti jejích rozumových schopností. Podrobnější rozbor přísluší znalci psychologovi.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví klinické psychologie: Vyšetřovaná je klidná, usměvavá, komunikativní, přiměřeně oblečená, prezentuje se jednoduchými výrazy. Při rozhovoru je spokojená se současným zaměstnáním, pracuje jako uklízečka, v bytě rodičů se jí líbí, do budoucna by chtěla pracovat a být s rodiči, partnera v současné době nemá.

Vyšetření intelektu metodou WAIS-R - informace-profilový skór 3, tj. výrazně podprůměrný. Opakování čísel - (zkouška krátkodobé paměti) - profilový skór 4, tj. výrazně subnormní. Kostky - (zkouška vizuálně konstrukční schopnosti) - profilový skór 6. Symboly - (zkouška psychomotorického tempa) - profilový skór 6.

Intelekt je subnormní, v pásmu lehké mentální retardace, strukturálně s lepšími názorovými než verbálními schopnostmi.

Největší radostí je rodina (resp. rodiče), práce, pes a zahrada. Ze starostí uvádí dítě, které je postižené a umístěné v ÚSP a zařizování úřednických záležitostí v zaměstnání.

V doplňování vět je velmi jednoduchá, simplexní a bez nápadností.

Při výkonových zkouškách výrazně snížená odolnost vůči zátěži, snížená frustrační tolerance, tendence reagovat kolapsem.

Vyšetřovaná má sníženou úroveň intelektu v rámci mentální retardace, s mírně lepší názorovou nad verbální složkou, osobnost simplexní, se sníženou frustrační tolerancí, se sklony ke stavům kolapsu v emotivně náročných situacích. Logické myšlení na jednoduché úrovni, dominuje praktické "selské" uvažování, zvýšená sugestabilita, snížená schopnost se učit a profitovat ze získaných vědomostí. V dobrých podmínkách je schopna rozvinout schopnosti a podávat adekvátní výkon při zachované emoční stabilitě.

V závěru se soudní znalec z odvětví psychologie ztotožňuje s odpověďmi podanými v psychiatrickém posudku. Výsledky intelektových zkoušek potvrdily znalecký odhad snížení intelektu do pásma debility.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví gynekologie a porodnictví:

U vyšetřované proběhl včasný porod donošeného a zralého novorozence. Diskrepace mezi výsledky gynekologického vyšetření v raném těhotenství a v šestinedělí lze přičíst na vrub možné subjektivní chybě, jelikož nebylo prováděno ultrazvukové vyšetření ani jiná objektivizace nálezu. S největší pravděpodobností proběhl fyziologický porod bez větší krevní ztráty.

Z výsledků vyšetření vyplývá, že u obviněné nedošlo v souvislosti s porodem s největší pravděpodobností k žádnému vážnému poranění.

Výsledek soudní pitvy dokazuje, že došlo k porodu živého dítěte, vzhledem k průkazu vdechnutí plodové vody však lze předpokládat, že novorozenec mohl být bezprostředně po porodu asfyktický, a že tudíž známky života mohly být minimální, po případě obtížně postřehnutelné.

Samovolný porod bez odborného vedení je spojen s průměrnou krevní ztrátou asi 300 ml krve, tato ztráta zpravidla nepřevýší 500 ml.

Odborná resuscitace dítěte bezprostředně po porodu mohla nesporně přispět k záchraně života novorozence.

Za důležitou otázku, jejíž zodpovězení by mohlo přispět k posouzení této trestní věci, považuje soudní znalec, zda obviněná opravdu nevěděla o svém těhotenství a porod ji nečekaně překvapil. Jako málo hodnověrný údaj z výpovědi obviněné se jeví konstatování, že měla po celou dobu těhotenství normální menstruaci. Tato se jen velice výjimečně vyskytuje pouze na počátku těhotenství. Udávanou menstruaci po gynekologickém vyšetření v červenci 1995, která obviněnou uklidnila, je však možno připustit. Dále je známo, že některé ženy v důsledku své psychické dispozice věnují svým menstruačním poměrům jen pramalou pozornost.

Z odpovědí vyplývá, že obviněná byla svým poškozeným dítětem z prvního těhotenství značně duševně traumatizována. Trpěla představou, že už nesmí být těhotná, aby opět neporodila poškozené dítě, i když se nejednalo o genetickou vadu. Z tohoto důvodu ztroskotalo také její manželství.

Výše uvedené skutečnosti mohly přispět k tomu, že obviněná své těhotenství záměrně vytěsnila z vědomí, že si tuto možnost nepřipouštěla. Mohlo to mít vliv na jednání obviněné bezprostředně po porodu.

V závěru trestního spisu vyšetřovatel policie uvádí: Ze souhrnu získaných důkazů lze tedy mít za to, že výsledky vyšetřování byly postačující k podání obžaloby na obviněnou rodičku pro trestný čin vraždy podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona, na novorozenci ženského pohlaví. Avšak s ohledem na závěry znaleckého posudku z oboru psychiatrie a psychologie je zřejmé, že obviněná pro nepříčetnost v době činu není trestně odpovědná, a proto nezbylo než trestní stíhání zastavit podle ustanovení § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu.

Kazuistika č. 2 - Středočeský kraj

Popis případu: Začátkem měsíce července 1999 v přesně nezjištěné noční hodině 24 letá vdaná Marie L., zaměstnaná, na mateřské dovolené, v domě svého trvalého bydliště Praha-západ, v úmyslu usmrtit svou dvouměsíční dceru, opakovanými tahy kuchyňským nožem na přední straně krku přeřezala hluboko průdušnice pod hrtanem, pravé společné krční tepny, pravé hrdelní žíly, bloudivý nerv vpravo s částečným průnikem rány do těla 7. krčního obratle, která na místě v důsledku takto způsobeného poranění zemřela.

Pachatelka poté v suicidálním úmyslu se rovněž stejným nožem poranila na krku, levé pažní jamce a levé ruce, čímž utrpěla značnou krevní ztrátu a v bezvědomí byla převezena k lékařskému ošetření a poté do Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Obviněná je stíhána pro trestný čin vraždy podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona.

Ve své výpovědi uvádí. "Pokud se týká trestního jednání, kterého jsem se měla dopustit, jak je uvedeno v záznamu o sdělení obvinění, k tomu uvádím, že si na tuto událost vůbec nepamatuji, nevím co a jak se mělo tu noc stát, a že jsem se měla něčeho takového dopustit jsem se dozvěděla od lékařů zde na psychiatrii a potom i ze sdělení obvinění vyšetřovatele."

Rovněž si nevzpomíná na zranění, které způsobila sama sobě a uvádí: "že jsem si měla způsobit zranění na krku a říkali, že jsem měla poškozené i hlasivky, to cítím i nyní při řeči, protože cítím bolest v krku při mluvení. Na vznik zranění si také nevzpomínám a jenom podle jizvy na krku si myslím, že je to nožem."

Z posledního období před událostí si pamatuje pouze to, že byli společně s manželem a dcerou na návštěvě u tchána. Na průběh pobytu si však již nevzpomíná, takže neví, jaké práce tam vykonávala, zda byli na nějaké návštěvě kulturního či sportovního zařízení.

K průběhu těhotenství si nevzpomíná, že by měla nějaké mimořádné zdravotní potíže, kromě zvracení a podobných občasných obtíží, které s těhotenstvím souvisí. Porod hodnotí jako nepříjemný, bolestivý, ale s normálním průběhem.

Manžel rodičky Karel L. ve své výpovědi uvedl, že koncem měsíce června 1999 odjeli společně s manželkou a dcerou za otcem do Bydžova na víkend, kde upravovali byt, manželka vařila, prala a uklízela. Trochu se spolu pohádali, ale nebylo to nic vážného. Ráno byla žena unavená a nevyspalá, stěžovala si na bolesti hlavy, protože kojila, tak nechtěla prášky. V pondělí ráno manželka kojila, ale měla s tím problémy. V úterý ráno ztratila mléko, byla z toho nervózní a četla v knihách, co má dělat. Potom se do toho přidaly problémy s penězi, protože chtěli nakoupit nějaké věci do domácnosti. Oba na sebe trochu křičeli a rodiče manželky, u kterých bydleli, se přidali do hádky a okřikovali je. Při hádce se manžel zeptal rodičky, zda ho vůbec potřebuje, když se s ním tak hádá, a ona mu odpověděla: "klidně si jdi, kam chceš, já mám svoji holčičku". Protože byl hádkou rozčilený, vzal si některé osobní věci, hodil klíče od bytu na stůl a odjel na noc ke svému strýci. O tom, co se stalo jeho ženě a dceři, se dozvěděl druhý den ráno v práci od policie.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie:

Obviněná se narodila v porodnici jako první dítě v pořadí, ještě má sestru.

Do školy začala chodit ve věku 6 let, ukončila 8 tříd s vyznamenáním. Po skončení základní školní docházky nastoupila na střední zdravotnickou školu, kterou ukončila za čtyři roky maturitou, prospěla s vyznamenáním. Jak na základní, tak i na střední škole neměla moc kamarádek, byla trochu samotářská.

Zaměstnání nastoupila hned po maturitě. Absence v práci neměla, práce se jí líbila a byla tam spokojená. Ke konfliktům se zaměstnanci nedocházelo.

Z dalšího vyšetření: Zájem o druhé pohlaví měla od 15 let, první pohlavní styk měla ve 22 letech, v životě měla jen manžela, se kterým měla pohlavní styk. Manželství bylo stále dobré, manžel je klidný, nikdy mu nebyla nevěrná. Když se narodila dcera, oba z ní měli radost.

Alkoholické nápoje začala požívat ve věku 18 let a nikdy nepila nadměrně, na alkoholu nebyla závislá. Její životní rekord je půl litru vína za večer. Nekouří a kouření nesnáší.

Je dobrosrdečná, momentálně je smutná, dříve taková nebyla. Když otěhotněla, tak si hned kupovala výbavičku. Nežila ze dne na den, spíše uvažovala dopředu. Pokud se jedná o koníčky, tak měla ráda plavání, bruslení, jízdu na kole a čtení. Na otázku, jaký je její nejkrásnější zážitek v životě, neodpoví a rozpláče se.

Není jí příjemné, že si událost nepamatuje, ale nechtěla by si na to vzpomenout. Těch vzpomínek by se bála. Na otázku, zda si myslí, že ty vzpomínky jsou někde v hlavě, sdělí, že asi nejsou. Na otázku, zda si plánuje další děťátko, odpoví, že asi ne, bojí se, necítí se duševně zdravá. Špatně se jí mluví, špatně se jí chodí, asi by nezvládla práci, špatně se jí myslí. Nedokáže se soustředit a snadno se unaví, na čtení se ještě nesoustředí. Snaží se psát, ale moc jí to nejde, je neobratná. Psaní samotné je horší než vybavování. Má smutnou náladu, nedokáže se smát. Svět kolem vnímá jako normální, nikoliv změněný. Nevzpomíná si, že by okolí vnímala jako změněné. Poslední vzpomínky má na cestu do Bydžova, a pak zase jak byla v nemocnici, kdy seděla v bílém křesle.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví klinická psychologie:

Spontánní poruchy vědomí se před spácháním trestného činu nevyskytly. Vědomí bylo narušeno po kvantitativní stránce po spáchání trestného činu v době pobytu v nemocnici. Poruchy vnímání rázu halucinací se nepodařilo prokázat, nelze však zcela vyloučit iluzivní vnímání. Intelektové funkce jsou dereriorovány v důsledku hypoxického poškození mozku po spáchání činu. V myšlení nacházíme hrubé poruchy před spácháním činu, vyznačena je paranoidita a náznaky desintegrace. Před spácháním trestného činu je přítomna afektivní labilita, nepřiměřené afektivní reakce. Výše uvedené příznaky nasvědčují vývoji psychotického onemocnění nejspíše typu laktační psychózy.

Na podkladě analýzy vývoje osobnosti obviněné, jejího vyšetření, studia zdravotnické dokumentace a spisového materiálu došli znalci k závěru, že obviněná před spácháním trestného činu trpěla duševní chorobou.

V závěru znaleckého posudku znalci uvádějí, že v době spáchání trestného činu obviněná trpěla duševní chorobou v pravém slova smyslu, která v době vyšetření odeznívá v důsledku léčby psychofarmaky. Jedná se o paranoidní psychózu, která byla dříve označována jako psychóza laktační. V důsledku této choroby nebyla obviněná schopna rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a nebyla schopna své jednání ovládat.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví gynekologie a porodnictví: Obviněná porodila na gynekologicko-porodnické klinice v Praze zdravého a donošeného novorozence ženského pohlaví, porodní míra 50 cm, váha 3 470 g. Porod byl samovolný ve 40. týdnu těhotenství zcela fyziologicky. První doba porodní trvala 5 hod. 45 minut, druhá doba porodní trvala 35 minut a třetí doba porodní 5 minut, což jsou časové údaje odpovídající porodu prvorodičky.

Průběh těhotenství, dle výpovědi obviněné trpěla běžnými těhotenskými potížemi, občasné zvracení, otoky nohou, hospitalizovaná nebyla. Dle záznamu ve zdravotnické dokumentaci probíhalo těhotenství fyziologicky, žádné závažné choroby během těhotenství neprodělala. Anamnesticky neudává v rodině žádná psychická onemocnění ani sama podobnými potížemi nikdy netrpěla, prodělala pouze dětská onemocnění, jinak interně nestonala. Z gynekologických chorob udává pouze neurčitý nález na čípku děložním - doporučena pak kontrola po šestinedělí. Jinak rodinná, osobní i gynekologická anamnéza bez pozoruhodností, sociální poměry dobré. Průběh porodu podle výpovědi obviněné nebyl příjemný, ale podle záznamu v porodopise rodička netrpěla zvýšenými bolestmi. Na vlastní přání rodila v tzv. kontinuální epidurální analgézii. Bezbolestný porod, který umožňuje rodičkám, že prakticky nemohou vnímat žádnou porodní bolest a porod plynule postupuje vlivem medikamentózního ovlivnění do samovolného zakončení porodu.

Z výše uvedeného vyplývá, že obviněná prodělala zcela fyziologický, nepochybně vlivem podané analgezie prakticky bezbolestný porod. Průběh těhotenství i průběh časného šestinedělí v nemocnici nevykazuje žádné zvláštní komplikace, je prakticky normální. Není důvod se domnívat, že by obviněná mohla trpět subjektivními nebo objektivními důvody, to znamená zvýšenými bolestmi či jinými útrapami, které by mohly být etiologií k jejímu dalšímu forenznímu jednání, zaměřenému vůči oběti, své dceři.

Z hlediska čistě gynekologicko-porodnického uplynulo od porodu do doby popisovaného trestného činu období dvou měsíců, což je doba prakticky ukončeného šestinedělí.

Z výpovědi při výslechu svědků vyplývá, že obviněná trpěla před trestným činem ztrátou laktace. Tuto poruchu v kojení dítěte psychicky těžce snášela, měla obavu o výživu dítěte. Dle vyjádření svědků reagovala zcela nepřiměřeně úzkostí. Nepochybně jako prvorodička neměla s příslušnou situací osobní zkušenosti a v kombinaci s popisovanou krizí v osobních vztazích mezi členy rodiny se lze z hlediska gynekologicko-porodnického domnívat, že by mohlo vzniknout podezření z onemocnění laktační psychózou, která by mohla eventuálně vést k provedení inkriminovaného trestného činu proti nezletilé dceři.

V závěru trestního spisu vyšetřovatel policie uvádí: Znalci z oboru psychiatrie a psychologie ve svém posudku dospěli k závěru, že obviněná v době spáchání vyšetřovaného trestného činu trpěla duševní poruchou v pravém slova smyslu a to paranoidní psychózou, která se dříve označovala jako psychóza laktační. V důsledku této choroby nebyla obviněná schopna rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a nebyla schopna své jednání ovládat. Etiologie této duševní choroby není dosud známa, ale vyskytuje se u žen po porodu a další průběh je individuální.

Z výsledků provedeného dokazování ve smyslu podle ustanovení 2 odst. 5 trestního řádu, pečlivém uvážení ve smyslu podle ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu je dostatečně prokázáno, že obviněná se dopustila trestného činu vraždy podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona, ale v době činu nebyla pro nepříčetnost trestně odpovědná, a proto bylo trestní stíhání zastaveno podle ustanovení § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu.

Kazuistika č. 3 - Jihočeský kraj

Popis případu: Koncem měsíce července 1997 v nočních hodinách, porodila 37letá rozvedená Alena K., zaměstnaná jako dělnice, v koupelně apartmánu vily Haway, v turistickém středisku Polynésia v Chorvatské republice, novorozence mužského pohlaví. Nožem přeřízla pupeční šňůru a tímž nožem, bezprostředně po porodu, zasadila novorozenci bodnou ránu do pravé boční strany břicha a pravého hýžďového svalu. Novorozence vložila do igelitové tašky, kterou odložila do skříně, přičemž v důsledku tohoto jednání nastala u novorozence smrt vykrvácením.

Ve výpovědi uvedla, že v měsíci únoru nebo březnu 1997 měla poslední menstruaci a v měsíci květnu na sobě cítila, že je v jiném stavu a svěřila se příteli. Na červenec měli plánovanou dovolenou do Chorvatska, a proto se dohodli, že před odjezdem zajde ke gynekologovi a s tím se poradí. Pak dostala strach, že jí gynekolog dovolenou, na kterou se moc těšila, zakáže, a nešla k němu, ale příteli řekla, že na kontrole byla. Na dovolenou s přítelem jela také jeho dcera z prvního manželství a syn pachatelky, kterého má také z prvního manželství.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie: Duševně nemocná se necítí, na psychiatrii se neléčila. Otec ani matka již nežijí. Má dva bratry, starší bratr je hodný, mladší byl několikrát soudně trestán pro krádeže. Prodělala jen obyčejné nemoci, v nemocnici jako dítě neležela. Do mateřské školy chodila jen krátce, vzpomínky nemá. Základní školu vyšla z 9. třídy a vyučila se prodavačkou, prospěch měla průměrný. Ve 20 letech se vdala a za rok se jí narodil syn, s nímž byla rok doma. Manžela milovala, ale byl žárlivý, i když neměl důvod. Po nějakém čase začal manžel pít, byl agresivní a bil jí. Několikrát utekla k matce, když ještě žila, ale v roce 1983 se rozvedla. Bývalý manžel již také nežije, asi 4 roky po rozvodu spáchal sebevraždu. Podruhé se již nevdala, ale má přítele, se kterým žije 5 let. Trestána nikdy nebyla. Při prvním těhotenství nevěděla, že je v jiném stavu, nebylo jí špatně, že neměla menstruaci ji nepřekvapilo, tu měla vždy nepravidelně, někdy jednou za 3 měsíce, pak třeba po 32 dnech. Porod byl bez potíží, pak krátce po porodu přišla opět do jiného stavu, ale z důvodu, že byla v rozvodovém řízení, si zažádala o interrupci, bylo jí vyhověno. Při posledním těhotenství si také nebyla jista, zda je v jiném stavu. Události z dovolené si přesně nepamatuje, vybavuje si pouze některé věci (ležela na nějaké posteli, byli tam nějací lidé), že porodila dítě si nepamatuje.

Objektivní nález: Lucidní, orientovaná ve všech kvalitách, kontakt navazuje se známkami nervozity. Spolupracuje od počátku velmi ochotně, odpovídá přiléhavě, bez latencí, později však zvýšená tenze, emoční labilita, lakrimace, mírné latence při odpovědích. Subdepresivní ladění, kolísavé, krátkodobě odklonitelné v závislosti na tématu. Slovník a skladba bez nápadností. Spíše chudší zájmová sféra, citové vazby nestálé, známky deprivace v dětském věku, orientována na problémový mužský typ.

Rozpoznávací schopnosti obviněné byly v době trestného činu sníženy: šlo o snížení středně těžké. Její ovládací schopnosti byly sníženy rovněž. Z hlediska psychiatrického šlo o snížení těžké, nedošlo však k jejich vymizení. Měla možnost, i když značně omezenou, rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a měla také možnost své jednání ovládnout. Je plně schopna vnímat a posoudit význam trestního řízení.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví klinické psychologie: Psychická úroveň obviněné odpovídá populační normě, tj. má normální, průměrnou úroveň rozumových schopností. Současné vyšetření nesvědčí pro žádnou odchylku v kvalitě vnímání, myšlení a úsudku obecně. Má narušený vztah k sobě samé a negativní sebehodnocení. Je afektivně labilnější a tenzní. Paměťové funkce jsou v normě. Nesimuluje poruchu. Přetrvává částečná disociace paměťových stop a citového prožitku s ní spojeného.

Jednoznačné posouzení kvality psychického stavu a procesů obviněné je omezeno časovým faktorem (od vyšetřované události uplynul bezmála rok), neautentickým úředním záznamem z období bezprostředně po činu a redukovanou aktuální výpovědí obviněné při současném znaleckém vyšetření. Z rozboru dostupných informací lze s vysokou pravděpodobností usuzovat na jednání v afektu s následnou amnestickou poruchou. Při rekapitulaci události obviněná stylizuje svou výpověď tak, aby byla pro ni samotnou přijatelná a pochopitelná - vzpomínky na rozhodující dobu trestného činu jsou vytěsněny.

Motivaci činu se současným vyšetřením nepodařilo prokázat ani nepřímo na symbolické úrovni. Pokud došlo k jednání pod vlivem masivního afektu, fáze rozhodování rozhodně chyběla a vnímání bylo natolik zúžené, resp. změněné, že nelze očekávat, že si je zapamatuje a bude správně reprodukovat.

Význam svého jednání si obviněná uvědomuje, žije s vědomím vlastního selhání. Má snahu stylizovat výpověď do konvenčnější podoby, alespoň částečně zakrývá obavu z vnitřního chaosu a selhání sebekontroly a sebeuvědomování.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví gynekologie a porodnictví: Z dokumentace jednoznačně vyplývá, že obviněná v kritické době porodila živé, zdravé a donošené dítě mužského pohlaví, které bylo po porodu usmrceno. Porod se uskutečnil ve 40. týdnu, 10. lunárního měsíce. Jde tedy o porod v termínu.

V závěru znaleckého posudku je uvedeno, že obviněná poradnu pro těhotné ignorovala. Celé těhotenství tedy muselo probíhat bez potíží. V opačném případě by těhotná nutně vyhledala lékaře a těhotenství by nemuselo býti ukončeno v termínu normálním porodem. Z výpovědi obviněné nelze usuzovat na rodinné problémy. Udává, že těhotenství bylo z její strany žádoucí, antikoncepční prostředky nepoužívala. Usuzuji, že obviněná vzhledem k předchozím 3 graviditám postupovala zcela lehkomyslně a že měla poslední těhotenství spíše snahu zatajovat.

Ze zdravotní dokumentace vyplývá, že prvé těhotenství bylo normálně sledované. Proběhlo fyziologicky, stejně i porod a šestinedělí. Diagnostikováno bylo v 7. týdnu. Porod byl v termínu, dítě donošené. Nedošlo k žádnému poranění, jmenovaná nemá žádnou vrozenou vadu, což by mohlo mít vliv na těhotenství, porod a šestinedělí.

Z průběhu těhotenství a šestinedělí, z výpovědi obviněné a stejně tak i z jejího okolí vyplývá, že jako těhotná netrpěla žádnými potížemi charakteru laktační psychózy. Tyto změny přicházejí s obdobím kojení a jsou pro bezprostřední okolí nápadné.

Ve smyslu ustanovení § 166 odst. 3 trestního řádu předložil vyšetřovatel policie Okresnímu státnímu zastupitelství závěrečnou zprávu s návrhem na podání obžaloby proti obviněné pro trestný čin Vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Obžalovaná byla Okresním soudem shledána vina ze spáchání trestného činu vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona a odsouzena k trestu odnětí svobody na 5 let nepodmíněně.

Kazuistika č. 4 - Západočeský kraj

V této kazuistice se budu zabývat případem mladé ženy, která v květnu roku 1999 porodila novorozence mužského pohlaví a následně ho usmrtila. V červnu roku 2000, 13 měsíců po předchozím porodu opět porodila novorozence jehož pohlaví se nepodařilo zjistit a toho také usmrtila.

Případ z roku 1999

Popis případu: V měsíci květnu 1999 porodila 21letá svobodná Růžena V., bez pracovního poměru, v místě trvalého bydliště v Tachově, živé donošené dítě mužského pohlaví, které po přetržení pupeční šňůry zahrabala do kompostu, kde bylo nalezeno za 10 dní.

Růžena K. přišla do jiného stavu se svým druhem Martinem Z. v říjnu roku 1998, ale lékaře nenavštívila. Martinovi Z. řekla, že je v jiném stavu, ale před rodiči těhotenství tajila, nechtěla, aby ještě někdo další věděl, že je v jiném stavu.

V roce 1995 porodila jmenovaná dceru, otce neuvedla a podepsala protokol, že souhlasí, aby bylo její dítě osvojeno. V roce 1997 porodila opět dceru, jejímž otcem byl druh rodičky, a ta byla na žádost rodičů umístěna v Kojeneckém ústavu v Plzni s tím, že až se vytvoří podmínky pro péči o nezletilou, převezmou ji do své výchovy. Vzhledem k tomu, že u nezletilé proběhl kvalifikovaný nezájem, byla umístěna do náhradní rodinné péče. V květnu roku 1998 porodila syna, který byl se souhlasem matky umístěn do náhradní rodinné péče.

Na otázku, zda dítě, které čekala se svým druhem, si chtěla ponechat, uvedla, že ano, ale nejdříve by muselo být umístěno v kojeneckém ústavu, protože doma nemají podmínky na výchovu dítěte. Před matkou tajila těhotenství z toho důvodu, že by jí vyčítala, že má každý rok dítě.

Druh obviněné Martin Z. po provedeném poučení vyšetřovatele podle § 100 trestního řádu uvedl, že využívá svého práva odepřít výpověď a proti své družce vypovídat nebude.

Rodičce bylo sděleno obvinění z trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie a psychologie: Osobnost anomální s rysy emoční instability, nezdrženlivosti a sklonem k impulzivním reakcím. Intelektové schopnosti v pásmu lehkého podprůměru, přičemž intelektový potenciál je snížen zejména o školní znalosti a vlivem málo podnětného rodinného prostředí a navíc zůstává psychopaticky nevyužit. Osobnost submisivní, podrobivá, závislá.

V závěru posudku soudní znalec uvádí, že psychiatrickým a psychologickým vyšetřením nebyla u obviněné zjištěna duševní choroba v pravém slova smyslu, tedy psychóza. Vyšetřením byl zjištěn snížený intelekt do pásma lehkého podprůměru. Dále zjištěn disharmonický vývoj povahových rysů obviněné s převahou rysů nezdrženlivosti, emoční nestability, impulzivity až oploštělosti a sklonem k hysterickému chování.

Obviněná Růžena K. byla v době spáchání trestného činu schopna rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost. Schopnost ovládat své jednání byla však vlivem situace emočně náročné na její psychiku (strach z matky, ze zostuzení okolím) snížena až na polovinu.

Motivací trestného činu Růženy K. byla pravděpodobně snaha odklidit, zakrýt, že opět obviněná rodila a okolí by se jí vysmívalo, že má každý rok dítě. Dále byla obviněná vystavena obavám z výčitek od matky. Lze usuzovat na to, že dítě, které porodila, se jí vlastně nelíbilo. Viděla právě narozené dítě, neumyté, pravděpodobně i asfyktické s porodním nádorem v týlní krajině, které neplakalo (neslyšela nebo nevnímala pláč), a proto měla snahu je dát pryč, odklidit. Tento názor podporuje snaha si ponechat dítě krásné a další dvě dát k adopci. Trestný čin vyvrátil též zcela výčitky ze strany okolí, že na dětech chce vydělávat. Porodné by totiž obdržela za dítě narozené živé, či mrtvé.

Znalci upozorňují, že s ohledem na osobnost obviněné - podrobivost, závislost, ovlivnitelnost autoritami, není vyloučen podíl cizí osoby na spáchání trestného činu.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví soudního lékařství:

Dítě bylo donošené a zdravé, narodilo se živé a bylo schopné mimoděložního života. Bezprostřední příčinou smrti novorozeného dítěte - vzhledem k neošetřenému přetrženému pupečníku i mikroskopickému nálezu prokazujícímu praktické chybění náplně krevního řečiště v orgánech - bylo s největší pravděpodobností zevní vykrvácení z nedovázaného pupečního pahýlu. Spolupůsobit mohly i jiné faktory jako nezabránění ztrátám tepla, neodsátí hlenů nebo plodové vody z horních cest dýchacích.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví gynekologie a porodnictví: V posudku zhodnotil soudní znalec průběh porodu, který trval jen asi 1 hodinu a 30 minut, lze ho označit za překotný porod. Porodní délka novorozence 51 cm svědčí pro to, že byl porozen zralý novorozenec, jeho porodní hmotnost 2 270 g i přes možný negativní vliv na hmotnost desetidenním pobytem v kompostu, by svědčil pro to, že plod byl hypotrofický. Porod tohoto hypotrofického (podvyživeného) plodu u čtvrtorodičky v krátké době (překotný porod) je velmi pravděpodobný, jelikož předchozí 3 porody obviněné byly podobné. Lze tedy uzavřít, že šlo o překotný porod zralého hypotrofického a donošeného plodu v termínu.

Ke způsobu a mechanismu přetržení pupeční šňůry znalec uvedl, je možné přetrhnout pupeční šňůru způsobem, který obviněná uvádí.

Ve smyslu ustanovení § 166 odst. 3 trestního řádu předložil vyšetřovatel policie Okresnímu státnímu zastupitelství závěrečnou zprávu s návrhem na podání obžaloby proti obviněné pro trestný čin vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Případ z roku 2000

Popis případu: V průběhu měsíce června 2000 porodila, Růžena K. opět za zahradou domu v místě svého trvalého bydliště v Tachově novorozence, kterého bezprostředně po porodu zahrabala do kompostu (stejné místo jako v roce 1999), kde byl nalezen po měsíci.

Ve své výpovědi obviněná Růžena uvádí, že někdy v listopadu roku 1999 zjistila, že je v jiném stavu. Druh Martin Z. o jejím těhotenství věděl a dohodli se, že dají dítě k adopci, že ona sama ho vychovávat nemůže. Matka o jejím těhotenství nevěděla. V době těhotenství nechodila k žádnému lékaři, i když jí přítel říkal, aby k lékaři šla. Nechtěla, aby bylo zase známo, že je v jiném stavu a těhotenství zakrývala stahováním břicha.

Dne, kdy došlo k porodu, byla doma sama, matka šla do lesa na dříví a Martin Z. byl v práci. Nikomu nic neřekla. Druh rodičky odmítl výpověď ze stejných důvodů jako u případu v roce 1999.

Rodičce bylo sděleno obvinění z trestného činu vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona a byl podán návrh na vzetí do vazby.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie a psychologie: Obviněná je osobnost abnormní, lze ji hodnotit jako osobnost těžce anomální až psychotickou. Jsou u ní přítomny rysy hysterické, egocentrické a nezdrženlivé. Je osobnost nekritická, sebestylizující se, nevyzrálá, s nepřiměřenou závislostí na sociálním okolí. Obviněná v době spáchání trestného činu měla plně zachovalou schopnost rozpoznávací, její ovládací schopnost byla snížena nepodstatně, maximálně o Ľ z důvodu struktury osobnosti obviněné i aktuálními okolnostmi porodu. Znalci dospěli k závěru, že je reálné riziko, že obviněná znovu otěhotní nechtěně a že nelze vyloučit i chování, které by mohlo být případně hodnoceno jako trestné. V tomto případě obviněná jako motivaci jednání uvádí zejména vliv negativních reakcí sousedů, podle znalců se však ve většině jedná o důsledek struktury osobnosti obviněné. Obviněná se pohybuje intelektem v dolní polovině průměru. Schopnost předvídat a chápat celkovou situaci odpovídá spíše pásmu mírné duševní zaostalosti. Přesto to neovlivňuje rozsah jejích ovládacích a rozpoznávacích schopností jinak, než bylo zmíněno výše. Obviněná je rozumovými schopnostmi schopna zakrývat případný podíl kterékoliv z osob z blízké rodiny, případně dalších na pomoci při páchání trestné činnosti. Pokud by tak činila, jednalo by se o projev z jejího vlastního rozhodnutí. Znalci konstatují, že obviněná s vysokou pravděpodobností využívá svého zákonného práva hájit se způsobem, který považuje za nejvhodnější.

Znalci navrhují nařízení ochranné psychiatrické léčby ambulantní formou s doporučením, aby v jejím rámci byla povinna se podrobovat jednou za dva měsíce gynekologickým vyšetřením. Pokud by byla přijata spolehlivá antikoncepční opatření, pak lze na doporučení gynekologa frekvenci kontrol snížit.

Ve smyslu ustanovení § 166 odst. 3 trestního řádu předložil vyšetřovatel policie Okresnímu státnímu zastupitelství závěrečnou zprávu s návrhem na podání obžaloby proti obviněné pro trestný čin vražda novorozeného dítěte matkou podle § 220 trestního zákona.

Obžalovaná byla Okresním soudem shledána vina ze spáchání trestného činu Vražda novorozeného dítěte matkou podle § 220 trestního zákona a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 40 měsíců nepodmíněně.

Kazuistika č. 5 - Severočeský kraj

Popis případu: V polovině března 2002 porodila 17letá svobodná Milada C., učnice II. ročníku obor kuchař na SOU, v bytě známého v Děčíně, novorozence mužského pohlaví, za přítomnosti svého 17letého přítele Milana R.. V úmyslu zakrýt nechtěné těhotenství a následný porod, z bytu odešli a novorozence nechali bez jakékoliv pomoci zemřít. Později se do bytu vrátili, mrtvolku novorozence uložili do igelitové tašky, kterou pohodili v korytě betonové výpustě náspu železniční trati Děčín - Ústí nad Labem, kde byla v odpoledních hodinách nalezena.

Vyšetřovatel zahájil trestní stíhání obou obviněných pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákona, ve formě spolupachatelství k ustanovení § 9 odst.2 trestního zákona.

Ve své výpovědi Milada C. uvedla, že s Milanem R. chodí přes dva roky a asi před rokem měli první pohlavní styk. V červenci roku 2001 zjistila, že je nejspíše v jiném stavu, protože neměla menstruaci. Na počátku měsíce srpna roku 2001 řekla příteli, že je v jiném stavu a že si chce dítě nechat, s čímž on souhlasil. K lékaři nešla a těhotenství před rodiči tajila, protože by ji nutili k potratu a ona dítě chtěla. Těhotenství na ní nebylo prakticky znát a nemusela se ani stahovat. S dítětem se chtěla rodičům pochlubit až po jeho narození. Když se jí matka ptala, zda má menstruaci, tak řekla, že ano, a to jí stačilo.

Uvedený den byla společně s Milanem v bytě známého, který je několik pater nad jejich bytem. Asi v 09.20 hodin poprvé pocítila bolesti, vzala si vložku a šla si lehnout. Okolo 15.00 hodin cítila, jako by se rozevírala, a pak cítila hlavičku. Milan byl u ní a snažil se ji uklidnit a chtěl zavolat sanitku, říkala mu že ne, že za chvíli bude po všem, že nejdříve ukáže dítě tátovi, a pak půjde do nemocnice.

Před odchodem z bytu položila novorozence na pravý bok, obličejem směrem ke dveřím a přikryla ho dekou, která mu zasahovala do podpaží, dítě nebrečelo a ani nekřičelo. Pak odešli společně s Milanem o několik pater níž, do bytu Milady, kde čekali na otce, kterému se chtěla s novorozencem pochlubit. Protože jí nebylo dobře, tak si lehla a usnula, když se probudila, bylo 17.30 hodin a otec již byl doma a Milan mu pomáhal stěhovat nábytek. Vstala a šla do bytu známého. Když přišla do místnosti, kde rodila, leželo novorozeně na břiše, obličej zabořený do polštáře a všimla si, že nedýchá. Zavolala na Milana a ukázalo se, že dítě nežije. Dostala strach, že jí budou podezřívat, že dítě zabila schválně a zpanikařila. Řekla Milanovi, že dají dítě někam, kde ho nikdo nenajde, Milan souhlasil. V předsíni bytu našla Milada igelitovou tašku, do ní strčila novorozence, který byl stále zabalený v květovaném povlaku. Milan byl u ní, ale nepomáhal jí. Pak tašku s novorozencem odnesli do betonového koryta nedaleko železniční trati.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie: Posuzovaná pochází z úplné rodiny bez hrubších psychopatologických abnormalit. V osobní anamneze nebyly u vyšetřované zjištěny žádné poruchy s možným psychopatologickým dopadem. Na základní škole prospívala průměrně, nyní se učí kuchařkou a je spokojená. Mimoškolní čas tráví s přítelem a pomáhá s péčí o dítě příbuzných, baví ji to. Se spoluobviněným udržuje delší dobu známost s pohlavními styky, jde o její jedinou sexuální zkušenost. Přítel ji má rád, je hodný a nebije ji.

V závěru posudku znalec uvádí, že posuzovaná je nevyzrálou osobností jednodušší, s normálním intelektem. Její rozpoznávací schopnosti byly v době spáchání skutku zachovány. Ovládací schopnosti byly nepodstatně sníženy vlivem struktury osobnosti. Netrpěla žádnou duševní poruchou v době předporodní, porodní či poporodní, která by jí bránila přijmout nabízenou pomoc ve formě přivolání lékaře. Porod byl nekomplikovaný a svými okolnostmi si nevyžádal urgentní péči o její vlastní zdraví. Podcenění míry rizika je důsledkem nevyzrálosti osobnosti vyšetřované s následným jednáním ve stresu.

Na dotaz vyšetřovatele policie, zda je obviněná schopna chápat smysl trestního řízení a je schopna plnohodnotně se účastnit trestního řízení s ohledem na svůj duševní stav v době spáchání trestného činu, odpovídá, že posuzovaná je schopna plnohodnotné účasti na trestním řízení.

Milada C. je osobností nevyzrálou, u které nezjišťujeme vyhrazené antisociální či anetické projevy. S dozráním osobnosti lze předpokládat přiměřenou společenskou adaptaci.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví porodnictví a gynekologie: Soudní znalec uvádí, že jak vyplývá z dosavadního šetření, tak si Milada C. těhotenství přála. Pro to svědčí i její rozhodnutí učiněné hned po vynechání měsíčků, nejít k lékaři a nechat si potvrdit těhotenství, aby ji rodiče nenutili k umělému přerušení těhotenství. Problematický je fakt, že ačkoliv si dítě přála, jak sama uvádí, nemyslela ani na jméno, které dítěti dá, ani na jeho ekonomické a sociální zabezpečení. Celé jednání tím vzbuzuje dojem, že k celé situaci přistupovala spíše jako pasivní účastník, tj. do poslední chvíle se domnívala, že se to nějak vyřeší.

Vyšetřovaná nebyla schopna odpovědět na otázky spojené s porodem, ošetřením novorozence po porodu se zřetelem na komplikace, jako je vdechnutí plodové vody, uchopení novorozence za nožičky hlavou dolu, s poklepáním na hrudník se snažit, aby dítě vykašlalo vdechnutou plodovou vodu. Zda ví, že první pomoc - masáž srdce, dýchání z úst do úst, může do přivolání lékařské pomoci zlepšit šance kohokoliv na přežití. Na otázky, týkající se bezprostředně porodu odpovídala, že si nepamatuje. Každopádně možno říci, že okolnosti kolem porodu, a to jak z hlediska vlastního porodního aktu (bolest, krevní) spolu s neznámým faktorem, který ovlivňoval její rozhodování stran nezavolání lékařské pomoci, významnou měrou v negativním smyslu mohly ovlivnit jednání obviněné.

K úmrtí novorozence nedošlo žádným aktivním zákrokem, ale následkem vdechnutí plodové vody, jak bylo konstatováno v pitevním protokolu.

Vyšetřovatelem policie byl na základě výsledků shora uvedených znaleckých posudků, trestný čin vraždy podle ustanovení § 219 odst. 1 písm. e) trestního zákona překvalifikován na trestný čin ublížení na zdraví podle ustanovení § 224 odst. 1,2 trestního zákona a podal návrh na obžalobu.

Kazuistika č. 6 - Východočeský kraj

Popis případu: Koncem měsíce října 1999 porodila 31letá vdaná Libuše J., zaměstnaná jako dělnice, v místě trvalého bydliště v Havlíčkově Brodě, živého novorozence ženského pohlaví, kterého úmyslně usmrtila a následující den se chtěla mrtvého tělíčka zbavit tím, že ho vhodila do hořících kamen.

Vyšetřovatelem policie bylo Libuši J. sděleno obvinění z trestného činu vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Manžel věděl, že je Libuše v jiném stavu. Spolu vychovávají dvě děti, manželka byla také na dvou přerušeních těhotenství, protože mají malý domek a málo peněz. S manželkou spí odděleně, pouze v době jeho výplaty spí společně, a to od smrti jeho otce. Tento způsob života jim vyhovuje. V době, kdy došlo k porodu, byl v kuchyni a díval se na televizi a usnul. Pak dále uvádí: "asi ve 22.00 hodin mě vzbudila manželka a řekla, ať ji odvezu do nemocnice, že hodně krvácí. Tak jsem se sebral, vzal jsem auto a odvezl ji do nemocnice. V nemocnici jsem s nikým nemluvil, a když vyšla manželka od lékaře, tak mi řekla, že druhý den má jít na kontrolu ke gynekologovi, že jí to řekla doktorka. Když jsme jeli do nemocnice, tak v autě klimbala, když jsme jeli zpět domů, tak po cestě v autě spala."

Když přijeli domů, tak on si šel lehnout do kuchyně a manželka do své ložnice. Ráno naložil manželku do auta a odvezl k jejímu lékaři a ten ji po vyšetření poslal do nemocnice. Když se vrátili z nemocnice domů, čekala na ně policie.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie a psychologie: Znalecký posudek byl společně vypracován soudními znalci odvětví psychiatrie a soudním znalcem odvětví klinické psychologie.

Posuzovaná byla vychovávána rodiči a výchova byla asi dosti přísná. Základní devítileté vzdělání získala bez větších problémů, nikdy neměla zhoršenou známku z chování. Učební obor chemička prádelen a čistíren zvládla bez problémů.

První sexuální styk měla se svým budoucím manželem ve 22 letech. Manželství nebylo harmonické, požádala o rozvod, ale pak vše vzala zpět. Důvodem žádosti o rozvod bylo její těhotenství, manžel si nepřál další děti. Ve dvou případech byla na přerušení těhotenství.

V závěru posudku souhlasně znalci uvádějí, že posuzovaná v době spáchání trestného činu byla schopna chápat společenskou nebezpečnost svého jednání a je schopna chápat i smysl trestního řízení i své účasti na trestním řízení, a to přiměřeně svému vzdělání a předchozí zkušenosti.

Ovládací schopnosti posuzované byly v době spáchání trestného činu mírně a nepodstatně sníženy rozrušením způsobeným proběhlým porodem. Její rozpoznávací schopnosti nebyly v téže době sníženy či narušeny. Posuzovaná je z psychiatrického hlediska v současné době schopna výkonu trestu.

V době spáchání trestného činu netrpěla posuzovaná duševní chorobou v pravém slova smyslu, ani duševní poruchou, která by mohla mít vliv na její jednání. V současné době trpí reaktivní depresí, jakožto reakcí na proběhlé události.

Znalci nezjistili u posuzované poruchu, pro kterou by byl její pobyt na svobodě nebezpečný, a proto nenavrhují žádnou formu ochranného léčení. Nebyla ani zjištěna závislost na alkoholu, ani jiných psychotropních látkách. Osobnost posuzované je uzavřená a pasivní, její intelektové schopnosti jsou průměrné. Vztahy ke společnosti, rodině či jiným osobám ani k věcem nejsou patologické.

Motivace jejího jednání není chorobná, na jednání se podílela dlouhodobě neuspokojivá frustrační situace posuzované. Znalci nezjistili v jejím duševním stavu překážky, které by bránily v její resocializaci.

Z výslechu obviněné, zvláště popisu jejího chování bezprostředně po vytlačení plodu je zřejmé, že šlo o chování matky rozrušené porodem. Vnímání reality bylo otupeno nejméně na 15 minut, jak udala opakovaně ve své výpovědi. V této době zřejmě nastalo i úmrtí plodu. Rozrušení způsobené porodem je psychický stav, který oslabuje vůli matky, snižuje vnímání vnějších i vnitřních podnětů.

Ve smyslu ustanovení § 166 odst. 3 trestního řádu předložil vyšetřovatel policie Okresnímu státnímu zastupitelství závěrečnou zprávu s návrhem na podání obžaloby proti obviněné pro trestný čin vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Kazuistika č. 7 - Severomoravský kraj

Popis případu: V přesně nezjištěnou dobu počátkem měsíce května 1999 porodila, 32letá Dana M., vdaná (v rozvodovém řízení), bez pracovního poměru, v rekreační chatě v Šumperku, novorozence ženského pohlaví. Toho po porodu nijak neošetřila a vložila do igelitového pytle na odpadky a ukryla ve skříni v podkroví chaty, kde byl 4 měsíce. Oděvní svršky od krve ihned vyprala a chatu uklidila, aby nikdo nic nepoznal.

Vyšetřovatelem policie bylo rodičce sděleno obvinění z trestného činu vražda novorozeného dítěte matkou podle § 220 trestního zákona.

Ve své výpovědi Dana M. uvedla, že má jednoho syna a s manželem Petrem M. podnikali. V době podnikání mezi nimi začaly neshody, podnikání moc nešlo, hádali se a manžel jí začal i bít. V roce 1998 podala žádost o rozvod a našla si přítele, se kterým přišla do jiného stavu. Přítel David H. jí začal vytýkat, že v jiném stavu není určitě s ním a začal jí také nadávat. V době rozvodu přišla za svými rodiči, které požádala o pomoc při řešení této situace, byla však odmítnuta z důvodu, že jí říkali, aby si Petra M. nebrala. Byla na tom psychicky špatně a nějaký čas strávila v psychiatrické léčebně. Když se vrátila s léčebny, tak jí matka manžela, která nevěděla o tom, že je v jiném stavu, nabídla bydlení u ní na chatě. Několikrát ji navštívil manžel s tím, že by se mohla vrátit, ale cizí dítě vychovávat nebude. Přemýšlela o tom, že dá dítě k adopci. Jednou se pokusila otrávit prášky.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie: Vyšetřovaná pochází z rodiny, kde se nevyskytovaly psychické choroby a ani sama nebyla vážněji nemocná. Byla 2x psychiatricky ústavně léčena pro depresivní reakci, ambulantní léčba prakticky neprobíhala.

Počátkem května dochází k porodu bez přítomnosti svědků a náležité pomoci. Tělo novorozence je zabaleno do igelitu a uloženo ve skříňce v podkroví. Následně obviněná odpovídá na otázky, že vůbec těhotná nebyla, dále pak byla porodit v Ostravě, že se dítě narodilo mrtvé a toto spálila.

V závěru posudku je soudními znalci uvedeno, že u vyšetřované jde o duševní poruchu, tzv. poruchu přizpůsobení, s úzkostnými a depresivními projevy. Vyvíjí se zejména v období adaptace na významnou životní změnu nebo stresovou životní událost. Nejedná se o bludy, halucinace či změny měnící jádro osobnosti. Jsou ztížena racionální řešení situace, je tendence problémy odkládat a neřešit je. Uvedená porucha se projevila i při porodu či poporodním stavu, kdy při poruchách přizpůsobení dané situaci zřejmě převládla stresová či zkratová reakce v důsledku předchozích tlaků.

Při nepřítomnosti poruch intelektu, závažné duševní choroby a zcela nepatrných poruchách osobnosti, nezbývá pak při zjištěné reaktivní poruše a přítomných stresorech, hodnotit schopnost obviněné rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání jako zachovalou a nenarušenou. Její schopnost v kritické době své jednání ovládnout byla lehčím a nepodstatným způsobem snížena. Důvodem byly tlaky rodiny, touha vrátit se k synovi, obava ze ztráty bydlení, chybění emotivní podpory apod.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví soudního lékařství: K pitvě byly přivezeny pozůstatky novorozence uložené do dvou vaků z modrého plastu uzavřených červenou tkanicí. Po odstranění fólie se uvnitř nachází extrémně změněné macerované pozůstatky novorozence ženského pohlaví. Tělo se nachází v poloze s dolními končetinami ohnutými v kyčlích, kolenou a hleznech, horní končetiny jsou přeložené přes přední plochu trupu. Po úpravě těla do anatomické polohy je jeho délka 51 cm, hmotnost pozůstatku činí 2245g. Kůže celého těla je výrazně hnilobně změněna.

V závěru posudku znalci uvádí, že pro uvedené pokročilé posmrtné změny nelze ze soudně-lékařského hlediska jednoznačně rozhodnout, zda v předmětném případě šlo o živě narozené a životaschopné dítě.

Prohlídkou dutiny lební byly zjištěny praskliny levé temenní šupiny s krevními výrony, zejména do měkkých tkání v okolí uvedené praskliny. Z tohoto lze považovat za důvodné, že v době utrpění praskliny novorozenec žil.

Na základě znaleckého posouzení základních anatomických poměrů těla zemřelého novorozence znalci konstatují, že v předmětném případě šlo s největší pravděpodobností o porod zralého plodu, a že při soudní pitvě nebyly zjištěny žádné skutečnosti zjevně vylučující jeho životaschopnost. Bezprostřední příčinu smrti novorozence nelze pro pokročilé posmrtné změny určit.

Výpis ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - odvětví gynekologie a porodnictví: Zpráva o průběhu těhotenství, kterou předložil lékař z gynekologické ambulance se záznamem o opakovaných vyšetřeních v průběhu těhotenství uvádí, že začátkem listopadu 1998 bylo stanoveno těhotenství, v polovině prosince další kontrola s určením termínu porodu na 11.5.1999, začátkem března vystavena těhotenská průkazka, určen 31. týden těhotenství. Průběh těhotenství byl bez komplikací.

Obviněná byla schopna zvládnout běžný porod sama bez lékařské pomoci, s ohledem na to, že porodní cesty jsou při druhém porodu volnější než při porodu prvním a jsou více poddajné, nelze ovšem jednoznačně prohlásit, že by se vyhnula dalším komplikacím. Každý porod probíhá podle určitých zákonitostí, ale individuálně, podle daného stavu porodních cest a síly kontrakcí.

Tíživá osobní a stresová situace měla zcela určitě za porodu vliv na její psychický stav a při porodu mohlo dojít k určitému stupni rozrušení, které jí vedlo k tomu, že uložila dítě do igelitového pytle a odložila do skříně.

Ke zranění hlavičky, jak je uvedeno v pitevním protokolu, možno uvést, že při porodu na WC v koupelně mohlo dojít k pádu dítěte hlavičkou na podlahu nebo na klozetovou mísu.

Ve smyslu ustanovení § 166 odst. 3 trestního řádu předložil vyšetřovatel policie Okresnímu státnímu zastupitelství závěrečnou zprávu s návrhem na podání obžaloby proti obviněné pro trestný čin vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Na základě Okresního soudu byla obviněná Dana M. podle ustanovení § 226 písm. a) trestního řádu zproštěna obžaloby (in dubiis pro reo), protože nelze jednoznačně určit, zda šlo v daném případě o živě narozené dítě, je zde pouze dán důvodný předpoklad, že novorozenec žil.

Shrnutí výsledků výzkumného souboru

Za období let 1992 až 2002 došlo celkem ke 41 případům vražd novorozenců a 2 kojenců, které spáchalo 42 rodiček, jejichž průměrný věk je 26,3 let. Z uvedeného počtu rodiček bylo 18 svobodných, 17 vdaných a 7 rozvedených. Ze sociálního hlediska bylo 22 rodiček zaměstnaných, 13 nezaměstnaných, z toho jedna prostitutka a 7 studentek. Ze zavražděných novorozenců a kojenců bylo 20 děvčat, 16 chlapců a u 7 případů se nepodařilo pohlaví zjistit.

Ve 12 případech (jedná se o 30%) byl trestný čin posuzován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona, z toho u jednoho případu bylo podezření na laktační psychózu, ve 30 případech (jedná se o 68 %) byl trestný čin posuzován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona a u 1 případu (jedná se o 2 %) byl trestný čin posuzován jako ublížení na zdraví podle ustanovení § 224 odst. 1,2 trestního zákona. Již z této právní kvalifikace je zřejmé, že u 68 % případů došlo k usmrcení novorozence v důsledku rozrušení způsobeného porodem (§ 220 tr. zákona), tedy rozpoložením matky, které má původ ve fyziologických procesech vyvolaných porodem.

Jako hypotézu diplomové práce uvádím, že ve více než 60 % případů vražd novorozeného dítěte matkou byla důvodem nepříznivá osobní, sociální a ekonomická situace matky, tato se ke shora uvedeným 30 % nepotvrdila. Uvedená zjištění vycházejí ze závěrečných rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení a soudů, která byla vyhotovena na základě doložených znaleckých posudků a jsou neměnitelná.

DISKUSE

Největší problém, který vznikl při zpracování této práce, byl při získávání potřebných podkladů. Vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku, která není v plné míře zveřejňována (pro závažnost a někdy brutalitu této trestné činnosti, ochranu osobnosti apod.), musel jsem vyšetřovací spisy z jednotlivých krajů, v rámci České republiky, vyžádat prostřednictvím Policejního prezidia v Praze. Ne všechny vyšetřovací spisy byly doručeny v požadovaném termínu.

Problematika, jíž se zabývám, nebyla takto souborně zkoumána a ani publikována v žádné odborné literatuře. Z tohoto důvodu není možná diskuse na srovnatelné téma. Za úvahu by stálo rozšířit další výzkum třeba na porovnání výsledků s jiným státem v rámci Evropské unie.

Ve sborníku Kriminalistika uvádí Zoubková, že ročně je Policií ČR registrováno přes 3 000 obětí trestné činnosti ve věku do 15 let, z čehož téměř 2 000 případů tvoří násilná trestná činnost. Kolem dvou desítek dětí je ročně zavražděno. Dále však již neuvádí, kolik z tohoto počtu bylo v novorozeneckém, kojeneckém, batolecím, předškolním, mladším a starším školním věku a jakou právní kvalifikací byl skutek posuzován u prvních dvou věkových kategorií, abych jej mohl porovnat s mým výzkumem.

Sekundární analýzou dat ze 43 vyšetřovacích spisů jsem zjistil, že při posuzování trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou byl případ od začátku vyšetřování u 23 případů (jedná se o 54 %) posuzován jako vražda (219/1,2 e) tr. zákona). Na základě znaleckých posudků z oborů lékařství, odvětví soudní psychiatrie, psychologie, soudního lékařství, porodnictví a gynekologie byl tento trestný čin v 10 případech překvalifikován a posuzován jako vražda novorozeného dítěte matkou (§ 220 tr. zákona) a v 1 případě jako ublížení na zdraví (§ 224/1,2 tr. zákona). Vyšetřovatel policie po uzavření vyšetřovacího spisu předložil, ve smyslu ustanovení § 166 odst. 3 trestního řádu, na státní zastupitelství závěrečnou zprávu s návrhem na podání obžaloby proti obviněné.

Co je příčinou vražd novorozenců a kojenců, proč rodička usmrtí nově narozeného potomka, kterého nosí devět měsíců pod srdcem? Je hlavní příčinou tohoto jednání stav způsobený porodem, kdy rodička v rozrušení úmyslně usmrtí své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm (§ 220 tr. zákona), anebo dítě usmrtí několik dní až týdnů po porodu? Není důvodem jednání rodičky také její sociální postavení (§ 219/1,2 e) tr. zákona) a z toho vyplývající životní situace, rodina, strach z budoucnosti, nemoc apod? Tuto otázku jsem si kladl několikrát při zjištění a v několika případech i vyšetřování tohoto násilného trestného činu.

Z výzkumného souboru je zřejmé, že u 12 případů byl skutek posouzen jako vražda (§ 219/1,2 e) tr. zákona) a z toho u 1 případu bylo podezření na onemocnění laktační psychózou. V době spáchání trestného činu trpěla rodička paranoidní psychózou a nebyla schopna své jednání ovládat, jak uvádím v kazuistice Středočeského kraje. Pachatelka zde usmrtila svou dvouměsíční dceru opakovanými tahy kuchyňským nožem, a pak se také sama stejným nožem poranila. Jejímu jednání předcházela hádka s manželem z důvodu nepříznivé finanční situace, k tomuto se přidala únava a ztráta mateřského mléka.

Laktační psychózou jsou označovány různé duševní poruchy v šestinedělí vzniklé v souvislosti s porodem a jsou často depresivního rázu. (1,28) V dostupné literatuře jsem se nedočetl zda je tato duševní porucha vymezena věkem. Jak uvádějí autoři v publikaci Gynekologie a porodnictví k psychózám v šestinedělí - depresivní, popř. psychotická symptomatika přetrvává přes obvyklé plačtivé dny svědčící o endogenní psychóze. Prognóza je těžko předvídatelná, poněvadž těžké deprese se velmi často upravují po normalizaci ovariální funkce, a naproti tomu změny pokládané za exogenní psychózy mohou vyústit ve schizofrenii. Schizofrenie je těžká duševní porucha, patřící do velké skupiny psychóz, tedy takových poruch, které závažným způsobem porušují schopnost člověka pracovně a sociálně se adaptovat a narušují samotnou strukturu osobnosti, schopnost prožívat své "jáství" a jeho vztah k realitě. Zasahuje především oblast myšlení a vnímání. V každém případě je potřebná konzultace s psychiatrem, a to proto, že nelze podceňovat nebezpečí suicidia.

Ve 30 případech byl skutek posouzen jako vražda novorozeného dítěte matkou (§ 220 tr. zákona). Ve sbírce soudních rozhodnutí č. 16/86 je mimo jiné uvedeno" "Za použití privilegovaného ustanovení § 220 tr. zákona není vyloučeno tím, že matka pojala úmysl dítě usmrtit již před porodem."

Ve sbírce soudních rozhodnutí č. 25/92 je uvedeno: "Rozrušení způsobené porodem je zvláštní znak trestného činu podle odpovědnosti, vyjádřenými v ustanoveních o nepříčetnosti a zmenšené příčetnosti. Pro posouzení otázky, zda obviněná jednala v tomto psychickém stavu, je rozhodujícím podkladem posudek znalce - porodníka. Přitom není podstatné, zda byly narušené schopnosti obviněné rozpoznat nebezpečnost svého jednání a ovládnout ho".

Plně se ztotožňuji s názorem Mitlöhnera, který ve svém příspěvku pro časopis ženských lékařů Gynekolog uvádí, že je trestný čin vražda novorozeného dítěte matkou podle § 220 trestního zákona trestným činem, jehož skutečný rozsah je těžko vymezitelný a u kterého se dá předpokládat vysoké procento latence. Tam, kde se ženě podaří utajit své těhotenství před veřejností a beze stopy zlikvidovat tělo novorozence, pachatelka uniká trestní odpovědnosti za spáchaný čin. Jak uvádím, u pěti nálezů nebyla zjištěna pachatelka, ale těchto případů může být podstatně více, kdy tělo novorozence nebylo nalezeno.

Pro posouzení problematiky výzkumného souboru jsem ve výzkumné části uvedl některé kazuistiky, které popisují příčiny vražd novorozenců u žen, které již měly s porodem vlastní zkušenosti a případy byly posuzovány jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona.

Po několikaleté praxi u policie při vyšetřování násilné trestné činnosti a rozborem vyšetřujících spisů vražd novorozenců jsem dospěl k názoru, že je rozdíl v posuzování jednání ženy, která má s porodem určité zkušenosti, a prvorodičkou.

U studentek ve věku 17 - 21 let jsem zjistil, že zatajovaly těhotenství jak před spolužáky, tak i rodinou, lékaře nenavštěvovaly. Ve své výpovědi na policii jedna studentka uvedla, že několik dní před porodem byla se svojí matkou kupovat šaty na maturitní ples a ani ta si nevšimla při zkoušení šatů, že je v jiném stavu. Těhotenství nebraly nijak moc vážně a byly přesvědčeny, že to nějak dopadne, že se v období porodu něco stane, že je najednou odvezou do nemocnice, narodí se dítě a vše se obrátí k dobrému. Žádná s těchto mladých pachatelek se však nepřipravovala na to, že dítě usmrtí.

Na základě rozhodnutí vyšetřovatele, který vychází ze znaleckých posudků, bylo ve většině případů trestní stíhání zastaveno z důvodu, že nebyla obviněná v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědná (osoba nevyzrálá, v době porodu trpěla poruchami vědomí apod.). Důležité je také rozhodnutí soudu, zda uloží trest podmíněný, nebo nepodmíněný. U těchto dívek je důležitá resocializace a jejich opětovné zařazení do společnosti.

Rozborem zbývajících případů vražd novorozenců jsem zjistil, že některé budoucí matky lékaře navštíví se žádostí o provedení interrupce, ale někdy až v době, kdy interrupci již nelze provést. Jako důvod uvádějí rodinné problémy, nepříznivou sociální a ekonomickou situaci, že by za dané situace dítě neuživily. Mezi těmito ženami bylo 13 bez pracovního poměru (tuto skupinu možno nazvat jako rizikovou), jedna se živila prostitucí. Výzkumem jsem zjistil, že nejvíce žen bez pracovního poměru bylo v Západočeském a Severomoravském kraji, jednalo se vždy o 4 ženy. Ve Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji se trestného činu nedopustila žádná nezaměstnaná žena.

Vedral uvádí, že nezaměstnanost je vždy ztrátou s dopadem ekonomickým a sociálním. Jak je zřejmé z kazuistik a celého výzkumného souboru, má v určité míře nezaměstnanost vliv na jednání žen. Je to především strach z budoucnosti, jak se o dítě dále postarat. Jedna z nezaměstnaných žen dokonce uvedla, že si našla pěkné zaměstnání a kdyby šla na mateřskou dovolenou, tak by o místo přišla.

Někdy však vůbec lékaře nenavštíví a těhotenství tají od samého prvopočátku. Ve většině případů ani nikdo z nejbližších nepozná, že je žena v jiném stavu. Po zjištění trestného činu ve svých výpovědích na policii uvádějí, že dítě bylo nechtěné, že jsou v rozvodovém řízení a neví jak to bude dále s trvalým bydlištěm, jsou bez pracovního poměru, měly strach z dalšího dítěte, protože předchozí bylo postižené, průběh porodu si nepamatují a vůbec neví co se stalo.

V případě, že někdo z okolí nebo z rodiny věděl o tom, že byly v jiném stavu a najednou nejsou, uvádějí, že potratily. Některé rodičky se na porod připravují, nosí u sebe nůžky na přestřižení pupeční šňůry, jiné odjedou z místa trvalého bydliště apod.

Paragraf 220 trestního zákona zaujímá v našem trestním zákoně zvláštní místo. Za vraždu bezbranného dítěte je výrazně nižší sazba 3 - 8 let než za vraždu jiného druhu (§ 219/1,2 e) tr. zákona), kde je trestní sazba 12 - 15 let nebo výjimečný trest. Trestní zákon předpokládá, že matka v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm. Toto rozrušení však není nijak blíže definováno. V komentáři § 220 trestního zákona je uvedeno, že rozhodujícím podkladem je posudek znalce - porodníka.

Definice poporodního rozrušení je tedy vymezena velmi neurčitě. Nesetkal jsem se však se situací (s výjimkou psychotického stavu), kdy by usmrtila po porodu dítě žena, která se na jeho příchod těšila a počítala s ním. Ženy, které si těhotenství nepřály, většinou je úspěšně zakrývaly a smrt novorozence chápaly jako východisko ze svízelné sociální situace.

Ve svém výzkumu jsem dospěl k názoru, že ne všechny případy vražd novorozenců a kojenců jsou stejně posuzovány, co se týká znaleckých posudků a na nich závislé právní kvalifikace. Musím však respektovat konečná rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení a soudů. Jsem si vědom, že vždy záleží na té konkrétní situaci, kdy a kde k porodu dochází. Zda byla rodička na porod připravena, zda navštěvovala lékaře (gynekologa), zda se na děťátko těšila a jak celou věc bralo nejbližší okolí apod.

U případů, kdy je pachatelkou prvorodička, jedná se většinou o dívky ve věku kolem 20 let, těhotenství tají před okolím, lékaře nenavštěvují a současnou situaci si nepřipouštějí, "ono to nějak dopadne a zase bude dobře". Tyto rodičky nemají s porodem žádné zkušenosti, a když k němu nečekaně dojde můžou jednat ve zmenšené příčetnosti a novorozence v této souvislosti usmrtit, jak je uvedeno v zákoně (§ 220 tr. zákona), a tak by mělo být také posuzováno.

Ženy, které nerodí prvně a jak je i shora v diskusi uvedeno těhotenství také tají a lékaře nenavštěvují, ale na porod se určitým způsobem připravují. Některé přípravu popisují ve svých výpovědích (nosí u sebe nůžky na přestřižení pupeční šňůry, odjedou z místa trvalého bydliště apod.). Z jejich výpovědí je zřejmé, že se na vraždu novorozence připravovaly. Domnívám se, že by mělo být jednání těchto rodiček posuzováno spíše jako trestný čin vraždy, jak je uvedeno v zákoně (§ 219/1,2 e) tr. zákona) a ne podle § 220 trestního zákona, jako u některých případů.

Jsem toho názoru, že je dostatek podkladů pro závěr, že zvláštní duševní stav způsobený porodem není primární příčinou zavraždění novorozeného dítěte matkou. Jde o situaci, která má závažný sociální kontext.

ZÁVĚR

Tato práce je zaměřena na dosti problematickou oblast vražd novorozenců a kojenců matkou v České republice. Zkoumá příčiny vražd a hledá, co vedlo ženu - matku k tak brutálnímu činu, jako je zavraždění svého dítěte. Na základě sebraných vyšetřovacích spisů vražd novorozenců a kojenců byl vytvořen výzkumný soubor, který obsahoval 43 případů.

Zjišťovanou výzkumnou metodou, sekundární analýzou dat, bylo vyhodnoceno následující, ve 12 případech (30 %) byl trestný čin posuzován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona, jedná se o vědomé usmrcení. U jednoho případu bylo podezření na laktační psychózu. Ve 30 případech (68 %) byl trestný čin posuzován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona, tedy v rozrušení způsobeném porodem. Jeden případ (2 %) byl posouzen jako ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1,2 trestního zákona.

Z tohoto je patrné, že převládají vraždy v rozrušení způsobeném porodem nad sociálními důvody, čímž byl splněn cíl práce.

Z celkového počtu 42 pachatelek bylo 13 nezaměstnaných, z nichž se jedna živila prostitucí, 4 byly rozvedené a 8 svobodných. U těchto žen měla v určité míře vliv na jejich jednání jejich současná sociální a ekonomická situace. Průměrný věk pachatelek uvedených trestných činů je 26,3 let.

Předem stanovená hypotéza, že z celkového počtu vražd novorozenců matkou je více než 60 % případů důvodem nepříznivá osobní, sociální a ekonomická situace matky, se nepotvrdila.

Výzkumem byl poprvé vytvořen ucelený soubor vražd novorozenců a kojenců matkou za období 11 let v rámci České republiky.

Tyto počty vražd v České republice nejsou nijak zanedbatelné i přes poměrně vysoký stupeň společenské úrovně, a proto by bylo vhodné následující opatření v rámci zdravotně sociální prevence:



Zveřejněný materiál vychází z diplomové práce Václava Jíry, která byla pod vedením profesora Miloše Velemínského obhájena na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |