POLICISTA  11/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

otázky pro ...


...plk. JUDr. Jana HLAVÁČKA
ředitele Kriminalistického ústavu Praha


Kriminalistický ústav, který řídíte, zpracovává pro orgány činné v trestním řízení důkazní materiály zajištěné v souvislosti s trestnou činností a vypracovává odborné posudky. Kterými dalšími problematikami se KÚP v současné době zabývá?

Problematiku Kriminalistického ústavu Praha nelze zužovat pouze na expertizní činnost. Věnujeme se také výzkumu, technickému rozvoji, máme na starosti metodické řízení kriminalistickotechnických pracovišť v Policii ČR a velmi intenzivně spolupracujeme v oblasti praktické kriminalistiky na mezinárodní úrovni.

Můžete v krátkosti představit jednotlivá pracoviště KÚ?

V současné době vykonáváme znaleckou činnosti ve více jak dvaceti kriminalistických oborech. Organizačně je ústav rozdělen do pěti odborů. V prvním odboru jsou soustředěny technické expertizy, kam řadíme trasologii, mechanoskopii, metalografii, defektoskopii a elektrotechniku. Samostatnými pracovišti zde jsou oddělení balistiky a oddělení grafických expertiz, které představuje písmoznalectví a technické zkoumání dokumentů. Druhým odborem v KÚP je odbor daktyloskopie. Jeho součástí je i moderní systém AFIS, nebo-li automatický daktyloskopický identifikační systém.

AFIS je velký pomocník při identifikaci osob a stop. Přírodovědná zkoumání jsou soustředěna ve třetím odboru a představují chemické, fyzikální, biologické, antropologické a genetické expertizy. Čtvrtým pilířem ústavu je odbor zkoumání dat, včetně kriminalistické dokumentace. Zde se zpracovávají zaznamenaná data zvuková i obrazová, včetně dat v digitální podobě. Servisní odbor zajišťuje to nejtěžší: vnitřní provoz ústavu, metodické řízení, legislativu a asi sto dalších činností.

plk. JUDr. Jan HlaváčekDá se říci, který z vědních oborů prošel v poslední době nejintenzivnějším vývojem?

Vezmeme-li v úvahu posledních deset let, můžeme zmínit analýzu výpočetní techniky. Sem spadají mimo jiné (před pár lety u nás ještě neznámé) expertizy mobilních telefonů, nezřídka sloužící k páchání trestné činnosti. Hovořit můžeme také o sto let starých identifikačních metodách, k jejichž mnohonásobnému zhodnocení došlo po zavedení výpočetní techniky. Data, dříve zaznamenávaná na ručně zakládaných kartách, jsou dnes uložena v paměti počítače, takže práce s nimi je mnohonásobně rychlejší, přesnější a objektivnější. Z konkrétních vědních oborů, které významným způsobem ovlivnily praktickou kriminalistiku, učinila nepochybně nejprudší rozvoj kriminalistická genetika. Nenahradila stávající identifikační obory jako je daktyloskopie, písmoznalectví, audioexpertiza a další, ale rozšířila škálu možností, kterou dnes kriminalisté při objasňování závažných trestných činů mají a především zmnohonásobila přesnost výsledků identifikace.

Kriminalistický ústav Praha se bezpochyby neobejde bez spolupráce se zahraničními pracovišti?

To je pravda, ale platí to už i obráceně. Spolupráce na mezinárodním poli je opravdu široká. V současné době například dokončujeme projekt systému EURODAC, který umožní propojení národních daktyloskopických databází v rámci Evropské unie. Pomocí tohoto "starého" identifikačního prostředku ve zmodernizované podobě bude možné sledovat pohyb osob z nějakých důvodů nežádoucích na území států EU. Díky technickému propojení databází se základnou v Lucembursku budou požadované informace získávány velice rychle a přesně. Daleko důležitější je pro nás spolupráce v rámci Evropské sítě forenzních institucí (ENFSI), protože ENFSI je prozatím ta nejlepší platforma pro vzájemnou výměnu odborných poznatků a současně konkrétní spolupráci v oblasti kriminalistických expertiz, jaká kdy byla na území Evropy vymyšlena.

Můžete prozradit, jak je hodnocen Kriminalistický ústav mezi ostatními zahraničními ústavy?

Za 45 let naší existence jsme na tom nikdy nebyli špatně. V minulé době jsme podle mne patřili mezi tři nejlepší ve východní Evropě. Možnost srovnání s celou Evropou přišla až v polovině 90. let. V roce 1998 jsme byli přijati do ENFSI a díky tomu se hned ukázala naše reálná pozice v oblasti evropské forensic science. K překvapení mnohých se řadíme ve všech oborech do první třetiny nejlepších ústavů v Evropě. A to nikoliv podle mého subjektivního názoru, ale podle oficiálních hodnocení, třeba podle zprávy předvstupní komise expertů, která hodnotila připravenost ČR k přijetí do EU. Posouzení kvality práce jednotlivých pracovišť KÚP vychází též z profilačních testů, které pro sebe navzájem experti zemí zúčastněných v ENFSI připravují.

Vysoké hodnocení se nám dostává také ze strany Interpolu, kde je můj zástupce pro vědu a zahraniční styky pplk. Ing. Pavel Kolář, CSc. delegován již druhé tříleté období ve výboru konference forensic science.

Existuje podobné srovnání také mimo Evropu?

Máme nepravidelné kontakty i s forenzními laboratořemi v USA, Japonsku a Austrálii. S Amerikou a myslím ani s Austrálií se srovnávat nemůžeme, ale když měli experti našeho ústavu možnost navštívit Japonsko, zjistili, že v celé řadě hledisek, pomineme-li finanční dotace, si stojíme lépe. Neřeknu nic nového, ale Čechy charakterizuje schopnost improvizace, vynalézavosti a také vysokého pracovního nasazení v krizových situacích.

Kam směřuje podle vašeho názoru další vývoj Kriminalistického ústavu Praha?

V obecné rovně bude toto policejní pracoviště závislé především na všeobecném pokroku společnosti v oblasti vědy a výzkumu. I v ekonomicky nepříznivé době děláme všechno možné, abychom neztratili těžce vybudovanou pozici a krok s evropskou špičkou. Pro naši práci je důležité, jak rychle se nám podaří získávat a obměňovat přístrojovou technikou na nejmodernější úrovni. Problém je v tom, že dnes je životnost špičkové techniky nesrovnatelně kratší a její pořizovací cena je zároveň mnohonásobně vyšší. Faktem je, že důkazy proti trestné činnosti zločinců nejde vyrábět na koleně s pomocí křišťálové koule a liščího ocasu. Mnohde ve světě už to pochopili a také pro to hodně udělali. Svědčí o tom investice do státních znaleckých pracovišť i to, že kriminalistický expert je u nich "hýčkaným druhem".

S technickým vybavením souvisí možná také organizační problematika?

Samozřejmě, technika pořízená za řádově desítky milionů korun musí být plně využita. Zatím co u nás je kriminalistickotechnická a především znalecká činnost stále ještě decentralizovaná, v mnoha jiných vyspělých zemích je tomu naopak. Finové, Norové, Švédi, Nizozemci, Britové, Francouzi a další pochopili, co je levnější a moudřejší. V centru vybudovali super moderní instituci a do ní soustředili nákladné kriminalistické laboratoře. Dřívější regionální pracoviště dostaly nové náplně práce, více zaměřené na práci na místě činu. Když přijdu s tímto nápadem u nás, hned se ozve pokřik na téma, že u nás se žádná další liniová služba budovat nebude. A přitom jde o něco úplně jiného. Stejně jednou přijde chvíle, kdy bude nutné vybudovat na zelené louce nové vědecké, informační a kongresové centrum Policie ČR. Úvahu na téma "VIK-centrum" jsem již publikoval před pár lety. A vůbec nepůjde o to, jestli tam bude mít ředitel ústavu hezčí kancelář, než má nyní. Oni nás k tomu totiž donutí tvrdé normy kvality laboratorní práce stanovené EU. Dokonce to ani nebude záležet na přání či odmítání někoho od policie. Stejné potřeby vyplynou i dalším státním orgánům, které se podílejí na boji s kriminalitou. Mám na mysli soudy, státní zastupitelství, celníky, hasiče, vojáky... Nevím, jestli jsme tak bohatý stát, abychom všechny tyto resortní potřeby na vybudování nezbytných forenzních laboratoří zvládli. A to nyní raději nemluvím o osmi či vlastně čtrnácti krajích, které občas nevědí, co by chtěly. Obávám se, že tolik peněz se v Česku těžko najde. Ale to je jen opakování známých skutečností. Prostě, "VIK-centrum" bude podle mého názoru po našem vstupu do EU dříve nebo později rozhodně nezbytné - a to nejen pro Policii ČR.

Připravila  
Radvana NOVÁKOVÁ  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |