POLICISTA  9/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

jak to chodí jinde


Rozsah a škody způsobované tzv. konkurenčním zpravodajstvím (jedná se o pouhý eufemismus pro průmyslovou a obchodní špionáž) se stávají jedním z faktorů strategie úspěšných managementů velkých, středních i řady malých podnikatelských subjektů. Buď se s touto výzvou dokáží za pomoci vhodně zvolených a motivovaných expertů vypořádat (případně ofenzivně využit ve prospěch vlastní korporace), nebo jejich podnikatelské záměry v nebývale ostrém konkurenčním prostředí ztratí šanci na úspěch.

Německé, velmi svědomitě prováděné průzkumy financované podnikatelskými svazy (ty nemají ve zvyku vynakládat finance neefektivně) prokazují, že již každý druhý průmyslový podnik se prokazatelně stal obětí špionáže zdaleka ne vždy iniciované pouze jinými soukromými, podnikatelskými subjekty. Příslušné specializované státní bezpečnostní složky SRN (Úřad na ochranu ústavy) přiznaly, že 62 % všech zahraničních zpravodajských služeb působících proti německým zájmům se soustřeďuje na ekonomické, tedy privátní objekty. Teprve menšinový zbytek připadá na dříve dominující objekty, jako jsou politikové a armáda. (Navíc je nutné vzít v úvahu, že státní orgány, jakým je i Úřad na ochranu ústavy, v ČR BIS, se více zaměřují na celospolečenské zájmy, vcelku se nezajímají o prostředky konkurenčního boje tuzemských firem.)

Rozsah takto způsobovaných škod se vymyká dřívějším představám. Určitou představu si zase musíme vytvořit z německých hodnověrných zdrojů (lze se jen domnívat, že situace v ČR není v relativních souvztažnostech dramaticky odlišná). Aktuální odhady škod způsobených německým podnikům v posledních pěti letech minulé dekády neklesají pod 20 miliard tehdejších DM (přibližně 11,5 miliard EU). Shora uvedené bezpečnostní německé složky ve svých analýzách (spíše střízlivých než nadnesených) počítají s tím, že už v první dekádě našeho století se škody způsobené špionáží německým podnikům vyšplhají na roční průměr kolem 24 miliard EU.

Zasahovat proti dnes již tolik bohatým a sofistikovaným formám výzvědných činností se stává stále komplexnějším úkolem pro zdatné a specializované experty, kteří nabízejí především ochranu před odposlechem jako před velmi rozšířenou a efektivní formou skryté výzvědné činnosti. Ti pochopitelně již dávno počítají s tím, že metody soudobých slídilů nemají nic společného s muži v klobouku, kteří se za temné noci plíží podnikem, aby ve chvatu vyfotografovali důležité dokumenty. Špióni této doby pronikají do sítí, dokáží se napojit na databanky, monitorují komunikační sítě, odchytávají hesla na internetu.

Nejen v Německu se stále větším problémem zabraňujícím dosažení vyššího efektu protišpionážních snah jako systémových opatření jeví nevědomost potenciálních obětí. Managementy nedisponují speciálními znalostmi této problematiky a spoustě podniků není vůbec známo, kde se nacházejí informace, které by měly být chráněny. Jsou to hlavně malé a střední podniky, kde jsou bezpečnostní aspekty až trestuhodně zanedbávány. Takové podniky (je nutné si uvědomit, že malý podnik na trhu zpravidla udržuje právě jeho originální know-how) jsou pravou pastvou pro hackery, kteří se za nulový tarif zmocňují originálních špičkových technologií nebo receptur. Kterýkoliv nově vyvinutý high-tech produkt je ihned potenciálně a s velkou pravděpodobností ohrožen hospodářskou špionáží ať ze strany konkurenčních firem, či spřátelených nebo méně spřátelených států. Situaci zostřuje tlak globální soutěže.

Při všech těchto znepokojujících zjištěních je nutné konstatovat, a němečtí systémoví odborníci to rovněž přiznávají, že skutečných expertů schopných z hlediska své odborné, ale i profesně etické úrovně čelit špionážním praktikám není na trhu mnoho, navíc je situace v rámci nedostatečné právní úpravy bezpečnostních činností velmi nepřehledná. (Hrozba, že stejný subjekt bude vaše informace zároveň chránit i vyzrazovat, se i přes hrozbu vážných důsledků několikrát naplnila i v Německu).

Ilustrační fotoZískat pro ochranu svých dat kvalifikovaného a spolehlivého, profesní etiky dbalého partnera, dodavatele perfektní bezpečnostní služby není prostě snadné. Na tuto skutečnost zareagovala společnost s největším kreditem spolehlivosti i odbornosti - německý Telekom. S ohledem na fakt, že častým a stále efektivním nástrojem špionáže jsou také "staré dobré odposlechy - štěnice", nabízí podnikům možnost důkladné technicko-bezpečnostní analýzy, přezkoušení bezpečnosti objektů vůči odposlechům, vytipování slabých míst a jejich odstranění, a tak je proti tajným odposlechům ochránit. Spektrum služeb jeho týmu proti odposlechu (má působnost na celém území SRN) zahrnuje poradenství (včetně odhadu rizik a kalkulace nákladů na účinnou prevenci), experti Telekomu formou zakázky zajistí spolehlivou ochranu dalších potenciálních objektů zpravodajského napadení - především telekomunikační zařízení, kanceláře, konferenční sály ale stále častěji také domácnosti. Stálými zákazníky i dalších mnoha desítek soukromých podnikatelských subjektů působících v souladu s podmínkami německého zákona o živnostenském podnikání na úseku technických bezpečnostních opatření jsou hotely, konferenční multicentra a předsednické místnosti korporací. Není to vždy záležitost krátkodobá, např. tříčlenný tým potřebuje dvě hodiny k tomu, aby mohl převzít plnou záruku za bezpečnost místnosti o velikosti pouhých 20 m2.

Pro zamezení špionáže nestačí pouhé spolehnutí na využití cizích, smluvně zajištěných expertů. Např. stále populární "štěnice" umístěné ve sluchátku telefonu nebo na vhodném skrytém místě sítě, které pojmou a přenesou všechny hovory v místnosti i telefonní hovory, ohrožují podniková nebo osobní tajemství vlastně permanentně. Jejich detekce je pochopitelně možná díky frekvencím, které vysílají, ale to nemusí být včas. Napadení počítačů a dalších informačních médií může být velmi krátkodobou záležitostí a cizí odborné týmy nemohou být stále k dispozici. Pro zamezení špionáže je pro podniky proto velmi důležité poučit a motivovat vlastní zaměstnance. A především i pro české poměry platí, že základem bezpečnostního systému musí být stanovení konkrétních podmínek, kdo a kdy může mít přístup k vybraným souborům informací.

Pokud se opět vrátíme k průmyslovou a obchodní špionáží těžce zkoušenému Německu, za příklad může sloužit přístup mamutí Norimberské pojišťovny (Nürnberger Versiche rung) v době, kdy se stěhovala do nově vybudované, bezpečnostními systémy doslova prošpikované budovy. Přes řadu kontrolních opatření, která zde byla podnikána snad již od poklepu na základní kámen, je jejím expertům jasné, že v podmínkách stavby nelze zcela na 100 % kontrolovat pohyb a činnost všech osob. Podnik veškerá citlivá místa podrobil před započetím činnosti kontrole specialisty Telekomu a konzultoval plány pravidelných bezpečnostních kontrol všech jimi vytipovaných rizikových zón.

Ještě dál šel Merckův koncern, který už dvanáct let nakupuje a využívá stále aktualizovaný know-how Telekomu na technická protišpionážní opatření a až třikrát do roku provádí kontroly všech svých poboček v takovém rozsahu a intenzitě, jaké stanoví předchozí analýzy bezpečnostních rizik.

Dr. F. Novák  
katedra bezpečnostních služeb PA ČR  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |