POLICISTA  9/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

reportáž


Katedra zbraňových systémů je dobře vybavenou materiální výukovou základnouJediným pracovištěm, které u nás vysokoškolsky vzdělává specialisty v oboru zbraní, je už více než půl století Vojenská akademie Brno. V důsledku této výlučnosti se zde nepřipravovali a nepřipravují pouze vojáci, ale podle potřeb i příslušníci dalších ozbrojených složek, v neposlední řadě "civilisté", tedy odborníci pro československý zbrojní průmysl, a zejména v minulosti i zahraniční studenti včetně vědeckých aspirantů z mnoha zemí. Akademie má pochopitelně mnohem širší záběr, ale pokud jde o hlavňové zbraně, těmi se v rámci školy zabývá katedra zbraňových systémů.

Poručík Bc. Milan Martínek je policista s devatenáctiletou zkušeností. Nyní je policejním radou na ředitelství Služby správních činností Policie ČR na Policejním prezidiu - a je také úplně čerstvým absolventem Vojenské akademie, kterou vystudoval při zaměstnání. Stejně jako více než dvě desítky dalších policistů (bráno jen za posledních deset let) získal specializaci právě na katedře zbraňových systémů; na akademii ovšem policisté studovali a studují i jiné odbornosti.

My jsme se zeptali poručíka Martínka, proč se vůbec dal na tak náročné studium.

"O zbraně jsem se začal víc zajímat jako policejní potápěč, když jsme je někdy lovili z Vltavy při různých akcích," vysvětluje poručík Martínek. "Teď už šestým rokem pracuji na policejním prezidiu a zbraně jsou mou pracovní náplní. Pro tuhle funkci ale musím mít vysokoškolské vzdělání. Při úvahách o druhu školy jsem téměř automaticky zvolil Vojenskou akademii. Nelituji toho, i když to nebyly lehké tři roky. Jistěže jsem čerpal zákonné volno, ale toho není tolik. Práci jsem musel většinou zvládnout jako obvykle, navíc mám rodinu. Ale teď už vím, že mi škola mimořádně rozšířila obzory, dozvěděl jsem se spoustu nejen zajímavých, ale i pro mou práci užitečných informací o zbraních, munici a balistice.

Mezi učiteli na katedře jsem poznal řadu zajímavých lidí, kterých si vážím. Za všechny bych jmenoval třeba pana profesora Popelínského nebo pana docenta Komendu, který mi hodně pomohl jako vedoucí bakalářské práce. Ta byla na téma Analýza balistických ekologických ukazatelů střelnic, což úzce souvisí s částí mé pracovní náplně. Měl bych zájem i o nadstavbové magisterské studium zakončené titulem inženýr, jenže nevím, zda to ještě situace na téhle škole umožní."

Vojenská akademie totiž stejně jako celá Armáda ČR prochází hlubokou reformou, jejíž všechny prvky a cíle ještě v této době snad ani nejsou známy. Nejde jen o to, že brněnská škola podle všeho přijde o tradiční název, nebude akademií a její pracoviště by se v nějaké formě měla stát součástí budoucí Univerzity obrany. Ještě významněji totiž mohou školu ovlivnit úsporná opatření, která se jak známo dotýkají a dále podstatně dotknou celé Armády ČR.

Když se podíváme do minulosti, původní Vojenská technická akademie byla založena roku 1951, především aby se v československé armádě pokryla rostoucí potřeba důstojníků vysokoškolsky vzdělaných v technických oborech. Potom se škola dlouho nazývala Vojenská akademie Antonína Zápotockého, aby po roce 1989 dostala současný název.

Z práce katedry zbraňových systémů: originální pasivní optoelektronický dálkoměr pro tanky a bojová vozidla pěchotyUž v roce 1951 na akademii, resp. na její dělostřelecké fakultě, vznikla katedra zbraní, munice, pozorovacích a zaměřovacích systémů. Jako učitelé se zde soustředili nejen vojenští odborníci, ale i významní konstruktéři z výzkumných ústavů a podniků obranného průmyslu - například Škody Plzeň (děla), Zbrojovky Brno a Vsetín (pušky a kulomety) nebo ČZ Strakonice a Uherský Brod (pistole, samopaly).

Stejně jako celá škola, tak i tato katedra prošla mnoha reorganizacemi. Současný stav se ale datuje už od roku 1979, kdy byla vytvořena katedra raketových zbraní a právě katedra zbraňových systémů, o níž je řeč. Ta si i v současnosti udržuje postavení jediného výzkumně-vzdělávacího pracoviště v České republice, které může komplexně řešit problematiku zbraňových systémů od analýzy požadavků na zbraň, munici a přístrojové vybavení, a to od jejich konstrukce až po zavedení do výzbroje armád.

Z posledních let si připomeňme účast na takových projektech, jako je Klíč (trendové analýzy rozvoje výzbroje v Armádě ČR), Plamen (20mm letecký kanon ZPL-20 pro letoun L-159), ŽIM (ženijní inteligentní munice), Paprsek (snížení identifikovatelnosti osob na bojišti), Bezinsys (bezpečnostní informační systémy), certifikace akciových společností Sellier & Bellot Vlašim a ČZ Uherský Brod podle normy ISO 9001 - a tak bychom mohli jmenovat ještě řadu dalších. Z vlastního vývoje katedry nemůžeme opomenout například patentově chráněný měřič odporu spouště nebo úplnou novinku, pasivní optoelektronický dálkoměr, který prozatím nemá ve světě obdobu.

Katedra je organizačně rozdělena na čtyři odborné skupiny: konstrukce hlavňových zbraní, munice a balistiky, přístrojové a automatizační techniky a konečně jakosti a údržby výzbroje. Mezi základní předměty profilující studijní obor zbraně a munice patří vnitřní a vnější balistika, konstrukce hlavňových zbraní, munice a výbušniny, speciální zařízení zbraní, optické přístroje a systémy řízení palby, technologie zbrojní výroby, měření a zkoušení zbraní, jakost výzbroje, provoz a údržba výzbroje.

Takovou zvláštností je, že na katedře nyní pracuje dokonce šest vysokoškolských profesorů, pět z nich ovšem na jedné "tabulce", tedy na pětinový úvazek. Jsou to nejpřednější čeští odborníci, bohužel už důchodového věku, a někteří z nich před rokem 1990 nesměli učit na vojenské vysoké škole. Teď tedy předávají své bohaté znalosti mladým vojákům a dalším studentům akademie. Jinak na katedře pracuje mimo jiné sedm docentů a kromě profesorů a docentů mají další čtyři učitelé titul PhD. nebo CSc. Výuka je všestranně zabezpečena vlastmi učebními fondy, které se často využívají i celoarmádně - například učebnice Automatické zbraně, Provoz výzbroje, Munice aj. - stejně jako ve zbrojním průmyslu a v široké odborné veřejnosti.

Za více než půl století existence katedra zbraňových systémů jenom ve své působnosti vychovala snad tisícovku inženýrů, specialistů především pro potřeby armády a obranného průmyslu. Nyní je vedoucím katedry - nominálně - plukovník docent Ing. Josef Bucholcer, CSc. Ten se však na jaře letošního roku stal děkanem fakulty vojenskotechnické - druhů vojsk, a tak jako zastupující vedoucí stojí v čele katedry podplukovník Ing. Róbert Jankových, CSc. Je rovněž absolventem Vojenské akademie z roku 1981. Potom osm let sloužil u bojových útvarů v bývalém západním vojenském okruhu, aby se roku 1989 vrátil na školu jako asistent a od roku 1995 vedoucí skupiny jakosti a údržby výzbroje katedry zbraňových systémů.

"V současné době poskytujeme tříleté bakalářské studium, na které bylo možno navázat dalšími třemi roky magisterského studia s inženýrským titulem," vysvětluje podplukovník Jankových. "Tento systém ale dobíhá. Nadále zůstane tříleté bakalářské sudium, ale nadstavbový magisterský stupeň bude dvouletý. V obou případech se v působnosti naší katedry počítá jen s několika absolventy ročně. Podle požadavků armády považuji za reálné přijmout každoročně snad deset uchazečů o bakalářské studium a snad jednou za dva roky nabrat pět až patnáct uchazečů o nadstavbové magisterské studium. Předpokládali jsme, že budeme pokračovat v přípravě odborníků pro ministertvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti, stejně jako pro sektor obranného průmyslu. Zatím ale nevím, jak to dopadne, protože příslušná ministerstva takové požadavky podle všeho neuplatnila."

Podplukovník Ing. Róbert Jankových, CSc.Přitom od uchazečů o studium mají na katedře zbraňových systémů větší přetlak, než je průměr ostatních pracovišť Vojenské akademie. Letos se jim hlásilo 130 zájemců, ale podle směrného čísla mohou přijmout jen 10 vojáků a žádného "civila". V příštím roce by snad zase mohla být do bakalářského studia přijata skupina studentů z oblasti mimo armádu, ale kdoví. Je možné, že z úsporných důvodů se prosadí záměr otvírání "nevojenských tříd" studentů potlačit.

Při všeobecně známém stavu státních financí lze jistě pochopit úsporné kroky směřující od ministerstva obrany - dalo by se říci služebním postupem - také až na katedru zbraňových systémů VA. Přitom ale v České republice neexistuje jiné pracoviště, které by mohlo zajistit vysokoškolskou přípravu odborníků pro obor zbrojní techniky - nemluvě o tom, že pokud jde o vědeckou a vývojovou činnost v oboru, katedra u nás patří k absolutní špičce. Od září 2003 má katedra zbraňových systémů 19 učitelských míst.

"Tento stav asi bude těžké do budoucna udržet, nepochybně dojde k nějakémů snížení." obává se podplukovník Jankových. "Pro udržení odborné úrovně oboru je ale zapotřebí určitý počet učitelů. Nejde jen o vlastní výuku, ale i o další vývoj, o vědecké zkoumání a vytváření vývojových trendů ve výbroji armády, o posuzování konkrétních výzbrojních záměrů. Protože každý nemůže dobře znát všechno na požadované úrovni, snižování počtu učitelů pod jistou mez by nutně vedlo k poklesu kvality v našich jednotlivých specializacích."

Přemysl LIŠKA  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |