POLICISTA  8/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

zahraničí


MOSONYI  UTCA  č.  7


Budapeštské kriminalistické muzeum má za sebou bohatou, ale i dramatickou minulost. Vzniklo v roce 1908 a deset let poté (po skončení první světové války) už vystavovalo 10 000 předmětů - memorabilií z historie maďarské policie, fotografie, dokumenty, uniformy i zbraně, a vyprávělo i o nejzapeklitějších nebo nejznámějších případech z madarské kriminalistiky. Avšak za druhé světové války, v roce 1944, při bojích sovětských vojsk s hitlerovci a horthyovci, bylo prakticky zničeno, včetně historických památek a dokladů. Poté až do roku 1958 měli Maďaři jiné starosti, ale pak se předměty z historie maďarské policie začaly znovu oficiálně sbírat (některé pocházejí i z darů z USA!) - alespoň jako training cabin - jak se praví na internetu, pro vzdělávání policistů. V roce 1964 byla sbírka konečně důstojně umístěna, a to v někdejším budapešťském nápravném zařízení pro mladistvé. Tři roky poté dostala akreditaci jako muzeum s celonárodním působením. Bylo však umístěno v budově s maximální ostrahou, a tak plných třicet let mohlo být navštěvováno jen v předem oznámených organizovaných skupinách bez publicity. Svou činnost tam skončilo v roce 1997, jak se pravilo, v důsledku regionální reorganizace, a jeho sbírky byly uloženy ve skladech.

Rozhodnutí o jeho znovuoživení bylo přijato ve druhé polovině roku 1998, muzeum však potřebovalo získat mnohem větší prostory, než mělo dosud, a co hlavně - mít zpět akreditaci muzea ve shodě se zákonem. A podařilo se: po dnech a nocích a týdnech úmorné práce bylo 26. dubna 1999 konečně slavnostně otevřeno Muzeum historie kriminalistiky a policie - na novém místě, s novým obsahem a s novým jménem. Slavnostní otevření zaštítily ministerstvo kultury a národního dědictví a policie. Muzeum sídlí v Budapešti, č. 7, Mosonyi utca, e-mail: policehistorymus axelero.hu a jeho cílem je důstojně reprezentovat dějiny maďarské policie a jejího boje proti kriminalitě, ale i těch stinnýcch stránek v její historii.

* * *

Sto let starý historický snímek budapešťské policiePři vědecké práci muzeum spolupracuje s Učenou společností Bertalana Szemeryho, která se zabývá historií prosazování práva a má v muzeu samostatné zastoupení. Pracovníci muzea pomáhají všem, kdo se na jejich odbornost obrátí: novinářům, spisovatelům a třeba i modelářům a obstarávají jim odbornou literaturu. Od založení muzea existuje od roku 1999 i Sdružení sběratelů policejních memorabilií. Muzeum patří k jeho zakládajícím členům a každého jejich shromáždění se účastní kolem 50 sběratelů z celého Maďarska. Od doby, co se v policejním týdeníku objevuje pravidelně rubrika pro sběratele, počet členů Sdružení se neustále rozrůstá.

Muzeum připravuje memorabilia i pro různé aktuální výstavy: podílelo se tak například na výstavě Národních archivů o úloze maďarské tajné policie ve zprofanovaných 50.letech minulého století, na výstavě o Mezinárodním sdružení policistů IPA nebo o historii policejního tisku. Služby muzea nabízejí i výměnu memorabilií, možnost pořídit si vlastní otisky prstů, program prevence kriminality a prevence nehodovosti, informace o policiích v zahraničí, coffee koutek a průvodce muzeálními expozicemi.

* * *

V muzeu na Mosonyi utca jsou dvě trvalé výstavy. Ta jedna vypráví o historii maďarské policie. Shromažďuje na jeden tisíc předmětů - uniforem, všech druhů zbraní, šavlí, kordů, plastik, vyznamenání a dokumentů - a to od slavného roku 1848 (z dob uhreské protihabsburské revoluce vedené Lájosem Kossuthem) až do dnešních dnů a je stále aktualizována.

Oddělení kriminalistického pátrání vypráví o neznámějších příbězích, které se udály. Své místo tu má i venkovská policie, někdejší četnictvo. Oddělení dějin kriminalistiky prezentuje práci techniků, vyšetřovatelů na místě činu a forenzních expertů a jejich výbavu, včetně 300 fotografií a 40 modelů. V Criminal Investigation History Hall - jak se praví na internetu - se promítá oblíbený televizní seriál o psu Kántorovi. Jeho vzorem je nejúspěšnější pátrač maďarské policie ovčák Kántor, který je v muzeu osobně, i když posmrtně.

(kuč)  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |