POLICISTA 8/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra otázky pro ... |
...PhDr. Rostislava Plachého, CSc.,
policejního radu Ředitelství služby
dopravní policie Policejního prezidia ČR
Na dálnicích jsou často prováděny kontroly zaměřené zejména na "velká vozidla". Čemu věnujete při těchto dopravních akcích největší pozornost?
Kontroly bývají zaměřeny zejména na dodržování doby řízení a doby odpočinku řidičů, protože řada dopravních nehod, ke kterým došlo, byla způsobena nevěnováním se řízení vozidla v důsledku toho, že člověk za volantem byl přepracován. Řidič má povinnost po jízdě trvající dejme tomu čtyři a půl hodiny udělat pětačtyřicetiminutovou přestávku, po ní může další čtyři a půl hodiny řídit a poté ukončit směnu. To se ovšem často neděje a při kontrolách se setkáváme s tím, že řidič je na cestě i dvanáct hodin bez přerušení jízdy.
Které doklady nemívají řidiči velkých automobilů nejčastěji v pořádku?
Pokud hovoříme o dodržování dob řízení a bezpečnostních přestávek, bývá nejvíce závad v záznamových listech kontrolního zařízení - lidově řečeno tachografických kotoučků. Někteří řidiči tento doklad nevyplňují, anebo jej dokonce záměrné falšují. Jedou například na jiné jméno, před hranicí tento doklad vymění, takže teprve potom souhlasí se skutečným jménem dotyčného. Takové případy jsou běžné. Někteří zaměstnavatelé k tomu bohužel své zaměstnance nutí, aby jejich firma dopravila zboží do místa určení v kratším čase než konkurence. Uvedu konkrétní případ, se kterým jsme setkali. Jistá firma ze středních Čech zabývající se přepravou zemědělských produktů do Slovenské republiky a dále na východ vybavuje své zaměstnance na cestu více kotoučky. Řidič tak jede na jeden z nich do zahraničí a na jiný, se zfalšovanými a předem potvrzenými údaji, se vrací do České republiky. Při silniční kontrole se pak nepřijde na to, že vozidlo nedodrželo povinnou přestávku na odpočinek.
Policisté tedy často chrání profesionály za volantem proti jejich zaměstnavateli?
Přesně tak, řidiči si to ovšem neuvědomují. Existuje řada firem, které platí své zaměstnance za počet ujetých kilometrů. Ti se proto snaží najet, co mohou, i za cenu přestupků proti evropským dohodám. V terénu se například setkáváme s řidiči, kteří přepravují uhlí. Ti tvrdí, že vzhledem k tomu, že musí čekat někdy i více než jeden den na nakládku, dohánějí ztracený čas přetěžováním vozidla.
Se kterými dalšími nedostatky se běžně setkáváte?
Konkrétně u přeprav nákladu často chybějí některé předepsané doklady, většinou to bývá osvědčení o schválení vozidla k přepravě nebezpečných věcí, anebo potvrzení o školení řidičů pro ADR.
Řidiči nemívají z policistů na silnici právě radost a někdy dávají svou nelibost patřičně najevo...
To je pravda. Domnívám se ale, že my jako policisté děláme chybu tím, že s řidiči diskutujeme a snažíme se je poučit. Měli bychom jednat rázněji, čímž bychom v řadě případů jejich arogantnímu jednání zabránili. Kdybychom provinilci pouze jednoznačně zdůvodnili jeho přestupek, stanovili sankci a v žádném případě diskusi nepřipustili, ušetřili bychom si hodně sil. V praxi nám to ovšem nedá, v rámci prevence se snažíme zjistit příčinu řidičova přestupku a vysvětlit mu, jakému nebezpečí svým chováním vystavuje sebe i ostatní účastníky silničního provozu.
Proč jsou podle vašeho názoru prohřešky, o kterých hovoříme, stále častější?
Jedním z důvodů je to, že v dopravě začalo podnikat kromě solidních firem i hodně lidí, kteří se domnívají, že silniční doprava je pouze velmi lukrativní forma podnikání - mám na mysli zejména provozovatele nákladních vozidel a autobusů. Tito lidé pak k přepravě používají vozidla, která nejsou pro provoz na našich silnicích schválena. Při kontrolách zjišťujeme, že některá z nich mají značné technické závady, některým vozidlům chybí dokonce doklad o tom, že prošla technickou kontrolou. Některé případy jsou až neuvěřitelné. Uvedu jeden z nedávné doby: autobus jisté firmy, která pravidelně přepravovala cestující na lince Klatovy - Plzeň - Praha, měl dopravní nehodu. Lidé proto přestoupili do další linky téhož přepravce, která tím místem asi za půl hodiny projížděla. Policisté zjistili, že ani jeden z těchto autobusů neměl doklad o technické kontrole. Firma se dostala před soud pro obecné ohrožení...
Domluvu s řidiči ze zahraničí policistům jistě někdy komplikuje také jazyková bariéra?
Je pravda, že ne všichni policisté ovládají cizí jazyky, osobně jsem se však přesvědčil o tom, že jazyková bariéra je jenom určitý pseudoproblém. Při jedné z kontrol jsme například narazili na jistého portugalského dopravce, který se pohyboval po dálnici v době zákazu jízdy, a navíc mu chyběla dálniční známka. Řidič uměl údajně pouze svůj mateřský jazyk, takže nám angličtina ani němčina nebyly nic platné. Vzali jsme na pomoc papír a tužku, a domluva se za chvíli podařila. Portugalec zaplatil požadovanou pokutu, došel si koupit dálniční známku a ještě zůstal stát na stanovišti do doby, než mohl pokračovat v jízdě. Větší problém než jazyková bariéra je to, že vůči zahraničním dopravcům nemáme účinné sankce.
Můžete to blíže vysvětlit?
Důvodů je několik: stále se nám například nedaří zprovoznit systém kaucí. Další problém je, že naše zákonné normy neodpovídají normám, které platí v zemích Evropské unie. Jestliže u nás zahraniční dopravce policistovi tvrdí, že u sebe nemá finanční prostředky, nemůžeme ho donutit k zaplacení uložené peněžní sankce. Právní norma neumožňuje ani zabránit dotyčnému v odjezdu z místa kontroly do doby, než si peníze opatří. Našim německým kolegům v takovém případě zákon povoluje, aby byla řidiči odebrána nějaká věc v hodnotě uložené pokuty. Stává se, že takovému řidiči policisté nařídí i návrat do země, odkud přijel...
Radvana NOVÁKOVÁ