POLICISTA 6/2003 |
měsíčník Ministerstva vnitra zahraničí |
Nizozemsko, když vyrukovalo ve spolupráci městských správ s policií proti divokým sprejerům, snížilo poškozování veřejného i soukromého majetku a tristní pohled na dopravní prostředky, domy a zdi měst okamžitě o plnou třetinu. Nyní se s plnou energií věnují problému graffiti i Francie a Německo.
Francouzští sprejeři jsou vybaveni nejen barvami, ale i časopisy s návody, doporučujícími adresami, informacemi, jak se snadno dostat na odstavná kolejiště vlaků nebo do vozoven městské dopravy, včetně padělaných klíčů. Mají své časopisy (např. Graffit), internetové stránky i právníky, kteří jim radí, jak se zachovat, nachytá-li je policie "při práci". Pracují ve skupinách po 8 - 10, hlídají si svůj rukopis C4, CLM, LT27, 3BK... a svůj rajon a jen výjimečně zaútočí na rajony sousedů. Teď přišli s novinkou: vyrývají své podpisy do oken vagonů nebo podzemek nebo se neodstranitelně podpisují kyselinou na kovové exteriéry nebo interiéry vlaků a vozů. A je-li někdo z party dopaden, kamarádi se pomstí: se vzkazem pomalují další vagony, "potrestání" je vyfotografováno a pak zveřejněno v zájmových časopisech a na internetu.
Nejohroženější je vše, co se pohybuje, protože graffiti jsou maximálně viditelné: francouzské státní dráhy SNCP a pařížské dopravní podniky RATP, které dosud jen marně uklízely a uklízely. Navíc panovalo přesvědčení, že to publiku zase až tak moc nevadí. Nedávný průzkum však ukázal, že 85 % Francouzů se domnívá, že graffiti znehodnocují majetek i místo, 70 % si je nepřeje ve "své" čtvrti a 85 % prohlásilo, že železnice je zcela oprávněna proti sprejerům a jejich dílu ostře zasahovat.
Železnice vytvořila skupinu Propreté - Čistota organizující odstraňování graffiti zvenku i zvnitřku vlaků. ze stěn i z potahů. Ale jak říká její vedoucí Marie-Christine Cottiová, je to práce, která nikde nekončí a poměrně malý úspěch zainteresované lidi otravuje. Nyní ale začala skupina úzce spolupracovat s policií a situace se radikálně mění.
Až dosud bývalo v Paříži měsíčně dopadeno při činu 20 až 30 sprejerů a vždy byli trestáni pouze za to, co právě nastříkali. Jak uvádí týdeník Femme Actuelle, existuje nyní v Paříži jakási databáze sprejerských podpisů. Odborník v ní zkoumá a vyhodnocuje, co je mu zasláno, a každý z přistižených je pokutován nebo trestán za vše, co má týž podpis.
V procesu se 150 sprejery, který právě probíhá ve Versailles, železnice odhaduje své škody na 11,3 milionu euro. Žalovaná strana sice není moc výdělečně činná, ale železnice doufá, že přece jenom uhradí alespoň část nákladů na čištění. A co hlavně: že proces odradí část vandalů.
Po celém Lipsku honili policisté a příslušníci pohraniční stráže (Lipsko je mezinárodním leteckým přístavem) dlouhé měsíce fantom stříkající na zdi domů a železniční vagony čtyři písmena: Snow. Česky sníh, ale také název drogy. Sériový pachatel se proslavil proniknutím i na střechu hotelu Continental v samém centru Lipska. Když byl Snow, občanským jménem Phillip W. (dnes 23letý) konečně dopaden a byla mu vyčíslena celková škoda ve výši 100 000 euro, vyšel z toho bez trestu. Soudkyně nebyla schopna najít nějaké trestné poškození věci.
Zaškaredění měst, jak je nazývají v průzkumech dotázaní obyvatelé, způsobilo například v Berlíně (nazývaném hlavním městem sprejerů) že tam byla vytvořena 33členná skupina vyšetřovatelů "Graffiti", která nyní registruje na 7000 trestných činů. Při své práci používá i civilní zaměstnance. Jak odhaduje její šéf Marko Moritz, škody, které sprejeři ročně způsobují, dělají jen v Berlíně na 25 milionů euro. Tak berlínské dopravní podniky platí ročně 15 milionů euro, aby vyčistily svůj vozový park. Železnice všeobecně tratí kvůli sprejerům 20 milionů euro. "Ale jen 60 % pachatelů je usvědčeno," říká Moritz.
Až dosud byli sprejeři trestáni, pokud "způsobili podstatné poškození". Tedy: jestliže někdo pospreuje materiál z pískovce, který se při čištění vysokým tlakem drolí, nebo během jedné noční akce sériově pomaluje výkladní skříně (tak jak to nedávno v Hamburku udělal jeden 19letý mladík se škodou za 83 000 euro), tak je odsouzení i podle dnešních právních možností pravděpodobné. Jestliže se ale barva, i když drahou technikou, dá odstranit, pak se poškození i policie namáhají zbytečně. Už i proto, jak píše týdeník FOCUS, že se "mnozí pracovníci soudů do projednávání případů graffiti příliš nehrnou".
V současné době leží ve spolkovém sněmu tři návrhy zákonů, které mají "pohromu našich měst" účinně tlumit (poslanec CDU Christoph Bergner):
Podle zelených se všechny tři návrhy "řadí do populistického sevřeného šiku touhy zpřísnit zákonodárství". Jak říkají, dosavadní zákony jsou dostačující, není-li přistižený sprejer potrestán, je to výjimka a vůbec je třeba v této věci zaujmout shovívavější postoj. Ostatně, jak tvrdí, se mohou majitelé domů i dráhy domáhat odškodnění občanským soudním řízením.
Podle Karla Henniga, předsedy berlínské protisprejerské občanské iniciativy Noffiti, je podpora zelených sprejerům "posledním mostem totožnosti někdejších protestujících osmašedesátníků do jejich oblíbené protestní kultury" a doufá, že ještě v tomto roce bude přijat patřičný konkrétnější a přísnější zákon. Lipský policista, zabývající se touto problematikou, však není optimista. Že se z vášnivých sprejerů, jako byl Snow, "stanou náhle stoupenci zákona, na to nedá nikdo ruku do ohně".
(kuč)