POLICISTA  5/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

výzkum


Ilustrační foto
Motto:
Jak spolu vycházíme,
rozhodujeme my sami.
Eva Hrubanová,
9. tř. ZŠ

Jedním z frekventovaných slov tohoto tisíciletí je globalizace. Stírání hranic států postupuje rychlým tempem /internet, ekonomika, turistika atd./. Soužití mezi národy však zaostává. Globalizaci doprovázejí velké migrace. Jelikož rozdíly zejména v ekonomické a sociální úrovní zemí jsou i propastné, může být emigrace na jedné straně nadějí před chudobou a na druhé straně obavou z možné chudoby. Nelze opominout ani fakt, že bída se pojí s nízkou vzdělaností, útlakem, strádáním a stává se podhoubím pro různé mocenské boje - boj o politickou a vojenskou moc, války, terorismus. Nejvíce to pociťuje vždy jedinec, rodina. Když se jednotlivec vzdá naděje, že mu pomůže jeho stát /politici/, snaží se řešit situaci sám - emigrací. Pak zjišťuje, že kromě zajišťování základních potřeb pro přežití vystupuje nový jev, se kterým se musí vyrovnávat - život v jiné kultuře, mezi cizími lidmi, kteří hovoří jiným jazykem... Tento proces bývá označován pojmem integrace. Lze jej také chápat evolučně - jako formu adaptace.

Jednou z podmínek pozitivní integrace je sociální opora. Jedná se o sociální oporu, kterou poskytuje vlastní rodina, nebo osoby pocházející ze společného státu, jsou stejné národnosti - pokud se s nimi setkává v hostitelské zemi. Klíčovou pro integrační proces je sociální opora poskytovaná občany země, do které jedinec emigroval.

Sociální opora je proces reciproční, podílejí se na ní obě strany, i když různou mírou. Promítají se zde také principy spojenectví, altruismu a spolupráce.

Ochota pomáhat jiným, být pro ně oporou, se u jedince vyvíjí. V adolescenci je zúročeno to, co bylo do jedince vloženo dřív. Mezi empatií a altruismem existuje přímé propojení. Ve věku 14 - 15 let chlapci a dívky hledají sami sebe, hledají odpovědi na své otázky, snaží se zaujímat určitá stanoviska. Je to významné období pro sociální začleňování. Tato věková skupina v budoucnu, zejména se vstupem do EU, ovlivní kvalitu komunikace a soužití mezi národy. Její členové jsou budoucí /ne/poskytovatelé konkrétní sociální opory konkrétním cizincům.

Zajímalo nás tedy, jaké postoje k cizincům mají současní nezletilí. S tím, že zjištěné poznatky lze prakticky využít.

Průzkum byl realizován v květnu roku 2002 u nezletilců 8. - 9. tříd v pěti základních školách města Olomouce. Počet žáků činil 137, z toho 78 bylo žáků 8. tříd a 59 žáků 9. tříd. Žáci dostali zadání, aby napsali písemnou úvahu na téma "Co dobrého či špatného nám přináší soužití s cizinci". Zůstalo na volbě žáků, zda se pod svou úvahou podepíší.

+ + +

Průzkum ukázal, že respondenti jsou značně ovlivňování ve svých názorech masmédii, zejména televizí. Projevuje se zde úzká vazba mezi negativními informacemi a jejich zdrojem - televizí. Např. vykupování pozemků cizinci v Karlových Varech, daňové podvody, kriminalita, obchod s bílým masem, nelegální převádění cizinců přes hranice. Respondenti sami uváděli jako zdroj uvedených informací televizi.

Pokud se objevily poznámky o osobních zkušenostech s cizinci, byly převážně kladné. Výjimku tvořily osobní zkušenosti s Romy - převažovaly negativní nad pozitivními. Speciální skupinu tvořily zkušenosti s Vietnamci - v podstatě s vietnamskými obchodníky na tržišti. Převažuje ambivalentní postoj. Na jedné straně přínos, že nabízejí levné, i když nekvalitní zboží, ale pro mnohé lidi jediná možnost si něco pořídit. Na druhé straně fakt, že jsou všude, neodbytní při nabízení zboží, mají snahu obsazovat i místa v centru města.

Některé názory respondentů k zamyšlení:

- Kde bychom byli bez cizinců. To by byla nuda, kdyby celý svět okupovali Češi.

Cizinci z vyspělejších zemí nás mohou poučit, informovat o tom, jak se v jejich zemi podařilo k takové vyspělosti dojít, a to bychom měli inspiraci.

Studenti, budoucí vyslanci, poznají naši zemi.

- Do ČR přijíždí většina cizinců z východu, kde to není tak vyspělé, a čím dál tím více čeští občané na západ odjíždějí.

Neplatí pro ně tak přísná pravidla a zákony jako pro nás. Moc se jim přizpůsobujeme.

Berou nám pocit bezpečí.

Jsme velký uprchlický tábor proti své vůli.

Nemám nikoho rád až na Němce a nás udatné Čechy.

- Někteří naši proto, aby si našli práci, nedělají nic, tak to svalují na cizince.

Také bych chtěla na pár let odcestovat za prací a usadit se tam. Ráda bych, aby mě brali jako sobě rovného.

Emigranti jsou pro nás jak přínosem, tak i nevýhodou. Každá mince má svůj rub a líc.

I my můžeme být špatnými cizinci.

- Rasismus je problém celého světa.

Kdyby všichni lidé na světe měli stejnou barvu pleti, stejně by se toho moc nezměnilo. Nad tím bychom se měli zamyslet.

Cizinci jsou obyčejní lidé. Měli bychom si vyjít vstříc.

Na tento svět vůbec nepatříme. Je to samý boj, teroristické útoky, drogy a cigarety.

Žijeme na jedné planetě. Musíme si vzájemně porozumět. Jiná cesta není...

Závěr:

Lze říci, že u respondentů nezletilců převažuje více pozitivní pohled na oblast soužití s cizinci. Mnozí si dokáží uvědomit, že jev nemá jen černobílý rozměr. Uvědomují si důležitost každého jednotlivce v tomto procesu. Jejich postoje jsou šancí do budoucna. Na druhé straně tyto postoje nejsou stálé a je nutné vnímat sílu médií, zejména televize, na jejich formování.

PhDr. Jaroslava Králová  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |