POLICISTA  5/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

anketa


Obecně se soudí, že pověstné nejstarší řemeslo světa zažívá v posledních letech období nebývalého rozkvětu. Příhraniční silnice lemované polonahými dívkami, neonové reklamy erotických klubů, uličky prodejné lásky v každém trochu větším městě. Na to, co soudí o jevu zvaném prostituce, jsme se zeptali několika náhodně vybraných občanů.


Viktor Malásek - stavař: On je to takový oblíbený problém, že? Do toho může mluvit každý. Když například v parlamentu předložíte otázku, zda se má financovat výzkum termojaderné syntézy, nastane veliké ticho, neboť pro příslušnou odpověď je nutno mít jakési fyzikální znalosti. Pokud se ovšem bude debatovat o prostituci, hvězdičkách na televizní obrazovce nebo o registrovaném partnerství homosexuálů, o slovo se přihlásí každý. Běžte se přeptat tam. Já mám jiné starosti.

Jana Šefrová - obchodnice: Je to trochu ostuda, myslím. Jistě, holky se prodávaly vždycky, ale nějak decentně. Dost cestuju, a když mě při každém návratu domů vítá u silnice špalír děvek, je mi z toho smutno. Copak nedovedeme v téhle zemi nabídnout turistům nic jiného? Je to vážně trapné.

Rostislav Houdek - lékař: Úspěšným kurtizánám z celého srdce přeju, aby se jim dlouho dařilo tahat ze zazobaných amantů prachy a nakonec se náramně dobře provdaly. Na druhé straně je mi moc líto děvčat týraných a okrádaných bezohlednými pasáky, holek předčasně zestárlých, zničených drogami a pohlavními chorobami. Někde uprostřed mezi těmito krajnostmi je vcelku solidní vykřičený dům starých časů. Provoz takových nevěstinců ovšem vyžaduje přesná zákonná pravidla, která, pokud vím, dosud stanovena nejsou.

Jiří Javor - student: Já si naštěstí ještě holky kupovat nemusím. Ale stejně bych rád někdy do vykřičeného domu zašel. Ze zvědavosti. Člověk má totiž vyzkoušet všechno.

Michal Polák - řidič: Ono se dneska moc nesluší mluvit o sociálních problémech. Jen se o nich zmíníte, hned jste levičák, co chce zavírat lidi do gulagů. Jenže nadávkama se nevyřeší ani bída, ani nezaměstnanost. Když taková ženská dlouho nezavadí o práci, nebo maká někde ve fabrice u pásu za gáži, která jí nestačí ani na činži, tak už ideály o svobodě osobnosti nejsou tak žhavý. Se suchým rohlíkem v hubě se blbě čte jídelní lístek vinárny U Malířů, kde stojí jeden oběd víc než měsíční podpora čtyřčlenný rodiny. Jasně, je to ošklivý prodávat svý tělo. Ale proti frajerům, co beztrestně rozkradli miliony a ještě se tím okázale chluběj, jsou všechny pouliční kurvy hotový světice.

Eliška Kaloňová - uklízečka: Holkám se nadává snadno. Flundry, děvky, doroty... Ale co pánové, který jim za to platěj? Ty nic? Nedávno zase někdo farizejsky lamentoval nad tím, co že si cizinci pomyslej, když je na každým rohu bordel. Co by si pomysleli, dyť je to tam kvůli nim! Můžou se přetrhnout, aby si užili. Kdyby nebyla poptávka, nebyla by ani nabídka.

Josef Bureš - učitel: O tempora, o mores, pravil kdysi Cicero, aby upozornil na úpadek mravů. Tak se moc neděsme. Když všechno dobře dopadne, za další dva tisíce let budou lidé nad zkažeností doby bědovat zase.

Larisa M. - prostitutka: Co je vám po tom, proč se staráte? Překážím vám? Čím? Na kecání nejsem zvědavá. Běžte hezky po svejch a nekažte mi kšefty.

Jiřina Režná - psycholožka: O záporech společenského fenoménu zvaného prostituce se hovoří často, o kladech málokdy. Tak z toho druhého soudku. Pohlavní dospívání mladých mužů bývá často spojeno s dost dramatickými psychickými problémy, vzpomeňme například na příběh Hrabalových Ostře sledovaných vlaků, kde se hrdina po neúspěšném pokusu o první pohlavní styk pokusí o sebevraždu. To není žádný ojedinělý nebo jen románový případ, jde o skutečná a mnohokrát prožívaná trápení, která dokáže snadno vyřešit jedna návštěva u příslušné profesionálky. Nebo jiná věc. Někteří lidé nedokáží být dlouho monogamní, přestože svou rodinu milují a nechtějí ji rozbíjet. S občasnou návštěvou nevěstince se to sladit dá. S láskou k sekretářce, která má do snu zrak a do copanu vlas, už nikoliv. Od rodiny se zpravidla neodchází kvůli prostitutce, ale kvůli okouzlené a pozlátkovou romantikou načichlé přítelkyni. Sprosté erotické kluby se tak paradoxně stávají pevnějšími svorníky trvalých manželství, než se na první pohled zdá.

Milan Potušek - klempíř: Prostituce je hanebná a neměly by se před ní zavírat oči. Ale je to jen obrázek toho, jak to dneska vypadá se vším. To jsme to dopracovali.

Eduard Šiška - výtvarník: Já vidím v tomhle řemesle obrovskou inspiraci. A nejen pro malíře, tam je to jasné, Lautreka nebo Modiglianiho si bez těch krásných holek nedovedeme ani představit. Ale třeba pro básníky. Ovidius, Villon, Goethe... U nás pak Neumann, Šrámek nebo i ten školsky státotvorný Nezval. Znáte to, ne? - Každý květ časem uvadne. I hezké ženy tropí melu. Kde, to se lehko uhádne... Chodíval jsem k nim do bordelu.

A co teprve próza. Zola, Maupassant, Henry Miller. A Hemingway, a Fitzgerald... Zkrátka, mám dojem, že by to stálo za studii. Název už mám. Úloha lehkých žen ve velké literatuře.

Martin Morávek - policista: O prostituci se hovoří hodně, méně už o jevech, které ji provázejí. Narkomanie, násilná kriminalita, organizovaný zločin a praní špinavých peněz, vědomé šíření pohlavních chorob, zneužívání nezletilých a tak dál. Slečny na okrajích silnic jsou vidět, to ostatní už ne. Troufám si říct, že ty průvodní jevy jsou mnohem nebezpečnější a zákeřnější než samotné nabízení sexu za úplatu. Kdyby se, čistě teoreticky, podařilo prostituci silně omezit nebo téměř zlikvidovat, zůstal by obrovský zástup pasáků a dealerů drog bez pravidelných příjmů. A že ti chlapci nebudou na úřadu práce žádat o rekvalifikační školení, je celkem jasné. Znamenalo by to proto velkou vlnu zločinnosti, zahlcené soudy a přeplněné kriminály. Spousta lidí by pak tvrdila, že to za časů prodejných holek bývalo lepší. Tím prosím nechci strašit, spíš jen upozornit na to, že jednoduchá řešení společenských problémů neexistují. Mávání kouzelným proutkem prostě funguje jen v pohádkách.

Marie Landsingerová - účetní: Ona je to všechno věc obecné morálky, a s tou to není moc dobré. Stačí se podívat na vystavené časopisy v trafikách, na nabídku videopůjčoven, nebo na některé pořady v televizi po desáté hodině večer. Chápejte, mě nepohoršuje nahota nebo sex, ale přístup k lidským vztahům. Miláčci mládeže střídají partnery se stejnou lehkomyslností jako košile a dokonce se manželskou nevěrou chlubí. To je neomluvitelné. Promiskuita není špatná kvůli nim samotným, ať je vezme čert, ale kvůli stovkám dětí, které je považují za vzor. Jasně, nemůžete od mladého bouřliváka chtít, aby obdivoval měšťácký manželský pár, který nikdy nikomu neublížil a dobře vychoval houf dětí. Ovšem jestli je na vrcholku uctívání narkoman, pornoherečka nebo zpěvák odsouzený za zneužívání malých chlapečků, tak je to na pováženou. Stará morálka byla docela dobrá morálka. Dlouho jsem například nechápala, proč byly za časů našich prarodičů tak silně pronásledovány svobodné matky. Považovala jsem to za kruté a bylo mi jich líto. Teprve později jsem pochopila, že to bylo vlastně odstrašující varování pro ty dívky, které do takového maléru dosud nespadly. Prostitutka možná může mít duši čistou jako Maří Magdalena. Je však nutné prostituci odsuzovat, aby se spousta hloupých a pubertou zmatených holek nevydala stejnou cestou.

Bohuslav Kocour - důchodce: Hanba a špína. Ale už se blíží doba zúčtování. V Sodomě se bezbožníci radovali a nikoho ani nenapadlo, že je čeká trest. Je to proroctví, víte? Člověka až mrazí z toho, jak funguje. V časech renesance si lidi taky začali myslet, že je všechno dovoleno. A udeřila syfilida. Nemoc, která se léčí revolverem. Teda léčila. Pak přišel penicilin a prostopášníci se pomalu přestali bát. Vzpomeňte na šedesátá léta. Děti květin, volná láska, každý se pářil s každým. Jako králíci. A bác, objevil se AIDS. A budou další pohromy. Protože lidstvo je nenapravitelné. Tak to půjde až do hořkého konce...

Margareta Duková - fotografka: Mám pár přítelkyň, co si občas vyjdou s pánama za peníze. Přesto jde o bezvadné holky. Vážně. Jsou desetkrát slušnější než řada zdánlivě úctyhodných lidí, před kterýma podřízení pobledle smekají klobouky.

* * *

Potud tedy průřez některými názory z naší ankety. Při její přípravě jsme každému položili ještě jednu doplňující otázku. Jaké pocity ve vás vzbuzuje prodávající se dívka?

Touhu, hněv, sympatie nebo odpor... Nejčastější odpověď zněla - lítost.

Zaznamenal Antonín Jirotka  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |