POLICISTA  3/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

dětská soutěž


Rozsvícené pódium, hlediště plné malých diváků. Za chvíli začne slavnostní předávání cen vítězům dětské výtvarné a literární soutěže "Jak to vidím JÁ", kterou pořádá odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra ČR pod záštitou resortního ministra Stanislava Grosse...


OD NÁPADU K ROZZÁŘENÉMU HLEDIŠTI

Hana Svobodová, Katka Křížová a Denisa Pokladníková si přijely pro ocenění z PozořicSoutěž "Jak to vidím JÁ" trvá již více než dva roky. V jejích prozatím pěti kolech bylo vyhlášeno celkem dvaadvacet témat, do projektu se zapojilo přes dva tisíce základních škol z celé republiky. Ministr vnitra osobně ocenil 586 nejšikovnějších dětí, které zaslaly na adresu pořadatele svá díla. Slavnostní předávání cen po vyhodnocení každého kola spojené s doprovodným programem zhlédlo za dobu trvání soutěže přes dva tisíce diváků. Na projektu spolupracovalo s ministerstvem vnitra více než třicet organizací...

Co je cílem tohoto ojedinělého, rozsáhlého projektu? ptáme se ředitelky odboru tisku a public relations a zároveň tiskové mluvčí MV ČR Mgr. Gabriely Bártíkové. Odpovědět krátce není lehké.

"Cílem projektu je především rozšiřování informovanosti o sociálněpatologických jevech, se kterými se mladí lidé setkávají, a možnost kreativního vyjádření názorů dětí na témata bezpečnostní a společenské problematiky. Školy, které se do soutěže přihlásí, od nás dostávají spolu s vyhlášenými tématy také odborné podkladové materiály, se kterými během výuky učitelé děti seznamují. Já sama cítím, a praxe to potvrzuje, absenci témat z oblasti prevence kriminality probíraných na základních školách. Pro názornost uveďme například praktickou psychologii, která se při výuce dětí koncepčně neprobírá. Do soutěže byla proto vybrána témata "Šikana", "Rasismus" a další. Učitelé mají možnost pracovat s materiály, které od nás obdrží, a na dětech pak je, jakou formou danou problematiku ztvární. Projekt má několik rovin, mezi nimiž není nezanedbatelné ani seznámení se s resortem, o jehož práci veřejnost stále ještě mnohé neví."

Vyvrcholením každého kola je slavnostní oceňování soutěžících. Scénáře pro tato milá setkání připravuje Mgr. Bártíková sama a sama se také ujímá funkce moderátorky pořadů, na kterých dosud nikdy nechyběl ministr vnitra. Podle témat, za která jsou v danou chvíli odměňováni jak žáci prvního, tak i druhého stupně základních škol, volí Mgr. Bártíková i otázky, na které Stanislav Gross bez předchozí domluvy odpovídá. Dlužno dodat, že je občas svou tiskovou mluvčí zaskočen dotazem, jak že to bylo s jeho dětským zlobením, či kdy začal chodit za děvčaty... Upřímné odpovědi malí i velcí diváci v hledišti ocení a slavnostní den dostává skvělou, neškrobenou atmosféru.

Během slavnostního oceňování jednotlivých kol byly zpestřením ukázky z muzikálů Vlasy a Pomáda, vystoupení zpěvačky Věry Martinové i vynikajícího houslového virtuosa Pavla Šporcla. Všichni zmínění umělci vystupovali v rámci projektu bez honoráře.

KRABICE PLNÉ POKLADU

Realizační tým projektu dětské soutěže "Jak to vidím JÁ" není velký, nedávno vzniklé oddělení public relations odboru tisku a PR čítá pět lidí. O tom, jak vypadá práce "zákulisí" v praxi, jsme si povídli s Mgr. Lucií Vyhnálkovou. Její kancelář je plná děl zaslaných do soutěže a také dárkových předmětů, které co nevidět poputují k mladičkým výtvarníkům a literátům.

Téma „Pomoc při povodních“ originálně zpracované rukou malé výtvarniceTémata pro jednotlivá kola soutěže jsou vybírána podle aktuálnosti. Prvními z nich byly například vandalismus, nebo drogy, mezi nejčerstvějšími pak najdeme "Předsevzetí a my", "Domácí násilí" (problematika psychického a fyzického násilí v rodině, příčiny, jak mohu pomoci), "O čem se mluví a mě to zajímá" (starosti mladých lidí - problémy s rodiči, sourozenci, ve škole), "Divácké násilí (násilí při sportovních utkáních, jeho příčiny, kdo a proč provokuje) a "Můj životní sen" ) jak bych chtěl/a žít, o čem sním).

Podkladové materiály, které školám stále chybí, dostávají od organizátorů soutěže. Ti je získávají z různých zdrojů. Jedním z nich je i spolupráce s vybranými organizacemi, s problematikou domácího násilí například pomáhá Bílý kruh bezpečí. Šest set základních škol, které jsou momentálně zaneseny do databáze oddělení public relations, odtud dostává každý měsíc pro děti prvního stupně obrázkové pracovní sešity. Do jednoho, který školáci dostali před zpracováním tématu "Neposlušný míč", nahlížíme. Roztomile nakreslené děti radí veselému míči, jak se má bezpečně chovat na ulici... U některých obrázků je úkolem vyškrtnout nesprávnou variantu řešení dané situace, jiné se zase barevně vymalovávají podle vlastní fantazie.

Na otázku, jak se připravují pracovní sešity, se kterými je jistě radost si hrát a zároveň se dovídat, jak se chovat, aby se dítěti nic nepříjemného nestalo, Mgr. Vyhnálková odpovídá: "Texty píši ve volných chvílích, obrázky vybírám z knížek pro malé děti. Od autorů obrázků i vydavatelů knížek dostáváme povolení k publikování pro zmíněné účely zatím bez problémů. Když dotyčným vysvětlím, jak jejich ilustrace hodláme využít, nežádají ani honorář a většinou jsou rádi, že mohou touto formou našemu projektu pomoci."

Vyhodnotit nejlepší díla soutěže bývá pro komisi odboru i pro jeho ředitelku těžké, protože dojemně krásných jich přichází opravdu mnoho. Hodnotí se, zda daná práce odpovídá tématu, dalšími kritérii jsou také věk dítěte, technika zpracování a originalita. V úvahu je brána i škola, která dětské práce posílá, tak aby měli šanci handicapované děti i žáci zvláštních škol. Při výběru je prý znát, jak kteří učitelé s dětmi o daných tématech hovořili. Jedna škola například poslala na téma "Sám doma" obrázky, na kterých jsou namalovány jen tanky, americké vlajky a podobně. "Z toho je vidět, že tahle škola se soutěže zúčastnila jen formálně, přestože od nás dostala materiály, které by dětem pomohly vyhnout se nebezpečí, které je může překvapit i tam, kde se cítí být v bezpečí," říká Mgr. Lucie Vyhnálková.

Mgr. Lucie VyhnálkováNěkteří mladí tvůrci mají skutečné nadání. Mezi hromadou kreseb je i obrázek, který maloval desetiletý klučina. V dopise, který později týmu připravujícímu soutěž "Jak to vidím JÁ" mezi mnohými přišel, se píše, že tento malý umělec se ve Francii seznámil s jistým malířem, a od té doby si spolu vyměňují své obrázky. Dotyčný výtvarník chlapcovým rodičům napsal: "Už nemám obavy o naše nástupce..." Věci, které dětská fantazie vytvořila, jsou opravdu mnohdy natolik hodnotné, že by se za ně nemusel stydět ani profesionální výtvarník.

Když do školy přijde zpráva, že právě sem poputuje některá z cen, dostaví se obrovská radost. V jedné z nejlepších například zvedl sluchátko ředitel školy. "Počkejte," řekl chvatně a s přenosným telefonem běžel do třídy, která měla být oceněna. "Volá vnitro!" bylo slyšet jeho hlas a poté předal aparát paní učitelce. Po sdělení "Vyhráli jste...," nastala chvilka ticha a vzápětí bylo slyšet, jak učitelka dětem tuhle skvělou zprávu tlumočí. Sborové "Hurá!!" by snad bylo slyšet do Prahy i bez telefonu. Jindy se zase tým realizující projekt soutěže "Jak to vidím JÁ" dozvěděl, že klučina, jehož dílo bylo vybráno v kategorii žáků prvního stupně mezi nejlepší, jaksepatří zpychl. Po celé vsi se chlubil, že na něj čeká sám ministr vnitra. "Ve škole jsme ho ani nemohli zkoušet," smála se později jeho učitelka. "Pokaždé nás přesvědčoval, že si musel připravovat, co panu ministrovi řekne."

SLAVNOSTNÍ CHVÍLE

Hromada práce, která projekt dětské soutěže provází, bývá vrchovatě odměněna během slavnostního ocenění nejlepších děl. Žáci základních škol, jejich učitelé i rodiče, a často i nejbližší příbuzní dětí, jsou při oceňování každého kola soutěže vítáni v reprezentativních a pro děti, zvláště mimopražské, často málo dostupných prostorách.

Jednou to bylo divadlo Pyramida na pražském Výstavišti, naposledy pak Rudolfinum - věhlasné sídlo České filharmonie.

"Slyšela jsem, že máš na převzetí ceny nový oblek," sklání se na pódiu Mgr. Gabriela Bártíková k malému školákovi. "Ten mi dali naši ušít, abych nevypadal jako bezdomovec," reaguje okamžitě klučina. Dětská upřímnost je kouzelná a zkušená moderátorka jí dává patřičný prostor.

Mezi nejšikovnější školy patří například ZŠ z obcí Javornice, Ivaň u Pohořelic a Kobylí na Moravě. Posledně zmíněná dostala za odměnu výlet do Brna (cenu zajistilo Zařízení služeb pro MV ve spolupráci s Českými drahami). Za kolektiv Základní školy Kobylí na Moravě poslala poděkování paní učitelka Křivánková. Mimo jiné napsala: "...Celá akce byla velmi zdařilá (přálo nám i podzimní počasí) a zářící oči dětí (některé jely vlakem poprvé) toho byly důkazem... Děti byly z jízdy vlakem tak nadšené, že možná v budoucnu rozšíří řady železničářů..." K dopisu byla přiložena i krátká pojednání o tom, jak se školákům výlet líbil.

Na výstavě prací, které děti do soutěže zaslalyPro děti, které nevyhrály, má oddělení public relations připraveny alespoň kalendáře, kvarteta a jiné dárky - na všech najdete obrázky děl, která došla do soutěže.

Je těžké si představit takto rozsáhlý projekt bez partnerů. Realizační tým soutěže spolupracuje podle témat s různými organizacemi, od kterých získává výukové materiály pro školy. Plakáty, které najdete i v pražských tramvajích, kalendáře, kvarteta a mnoho dalších krásných věcí připravují v Tiskárně ministerstva vnitra a díky jejímu ředietli Ing. Jiřímu Teubnerovi a jeho týmu jsou vyrobeny vždycky včas ve skvělé kvalitě. Zařízení služeb pro MV zase pomáhá, jak již bylo zmíněno, s hodnotnějšími cenami, organizací slavnostního ocenění vítězů jednotlivých kol soutěže (včetně ozvučení, velkoplošné obrazovky...).

Obrazy, sošky, plastiky, témata zpracovaná literární formou, zkrátka to, co děti vytvořily, nekončí v depozitáři ani ve skladu věcí, které již splnily svůj účel. Kromě jejich využití při výrobě propagačních předmětů se na červen připravuje v pražské zoo výstava prací zaslaných na téma "Pomoc při povodních". V tu dobu budou předány také ceny vítězům pátého kola soutěže "Jak to vidím JÁ". Kde? To je prozatím tajemství, ale dozvěděli jsme se, že se malí umělci mají na co těšit.

Podrobné informace k dětské soutěži je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva vnitra na adrese

www.mvcr.cz/soutez,
nebo získat na telefonu
974 832 972.

Radvana NOVÁKOVÁ  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |