POLICISTA  3/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

školství


Pardubický ředitel pplk. ing. Zdeněk JedličkaČím se bludiště chodeb pardubické Střední policejní školy odlišuje od areálů škol jiných? Chybí tu hlahol a halas mladých hrdel. Zdejší studenti jsou totiž povětšinou už ve zralém věku, mezi třicítkou a čtyřicítkou, ale i starší, a přicházejí sem prohloubit svoji kvalifikaci v řadě atraktivních kurzů: krátkodobých a střednědobých, tedy týdenních až tříměsíčních. Skoro vůbec tu tedy nenajdeme, jako v jiných policejních středních školách, typické mládí, jež k policii teprve zvídavě přichází. Kapacita pardubické školy je přitom po většinu roku zcela naplněna: třebaže areál působí spíš komorně, během dvanácti měsíců se v něm prostřídá zhruba dva a půl tisíce frekventantů.

"Přísně vzato, jmenujeme se sice Střední policejní škola, ale statut střední školy nenaplňujeme, neboť na základě výsledků přijímacího řízení mebyl dostatečný počet posluchačů, a proto jsme v letošním roce maturistní obor neotevřeli," říká pardubický ředitel podplukovník ing. Zdeněk Jedlička. "Vatšina našich žáků už maturitu má, řada z nich k nám přichází dokonce s ukončeným vzděláním vysokoškolským."

Možná by pardubická škola měla časem získat statut školy vyšší odborné. Ale - jak praví Shakespeare - co po jménu, na jménu nezáleží: podstatnějěí jsou kvality výuky samé a také ujasněnost učebního programu. A za ty se Pardubičtí rozhodně stydět nemusí.

o o o

Resortní školství je v Pardubicích domovem od šedesátého roku: tehdy se hledalo, jak využít zánovní areál zrušené krajské správy SNB, když v Pardubicích zanikl kraj. A tak založili Střední odbornou školu ministerstva vnitra se zaměřením na veřejnou bezpečnost. Už od poloviny let sedmdesátých se zaměřovala na přípravu kriminalistů a kriminalistických techniků - a tuhle specializaci si zachovala dodnes. Po roce 1990 se ovšem zgruntu změnila: především se postupně vyměnila valná část padagogického sboru, a třebaže zvenčí je na školních budovách půstoletí věku znát, část vnitřností je nová. Technická výbava, počítačová síť, zařízení ubytoven a mnoho ostatního: leccos, třeba elektroinstalace, však dosud volá po rekonstrukci.

"Na rozdíl od jiných policejních škol se jen minimálně věnujeme základní odborné přípravě studentů," říká podplukovník Jedlička. "Organizujeme ji totiž pouze pro pracovníky policie nezařazené v přímém výkonu služby, a také pro pracovníky Služby kriminální policie a vyšetřování, kteří přicházejí do resortu s vysokoškolským vzděláním jiného než právního směru."

V pardubické škole probíhá i výuka policistů zařazených na operačních střediscích: na snímku systém DispečerHlavní učební náplní Pardubických jsou tedy specializační kurzy pro službu kriminální policie a vyšetřování, a to jak po linii obecné, tak hospodářské kriminality, kurzy kriminalistických techniků, výpočetní techniky, bezpečnostních správců PC, pracovníků policejních operačních středisek - ale také příprava operátorů pro hasičský záchranný sbor a přípravu pracovníků vojenské policie.

Vedle toho zde pořádají kurzy jazykového vzdělávání (zatím v jazyce německém a anglickém, ale v případě zájmu jsou s to paletu rozšířit třeba o ruštinu či dokonce ukrajinštinu, neboť pachatelů z těchto jazykových oblastí máme nad hlavu a kriminalistům se znalost jejich řeči bude hodit). Čímž ovšem zdejší učební "repertoár" zdaleka nekončí: pardubičtí policejní kantoři dále připravují kurzy pro vedoucí pracovníky služby kriminální policie a vyšetřování (na střední úrovni řízení), inovační kurzy pro potřeby celoživotního vzdělávání pracovníků SKSV, (po jednotivých problematikách), kurzy psychologické přípravy, komunikace a asertivity...

"Jsme jediní, kdo takovou škálu vzdělávacích programů v resortu nabízí, a tak budova celoročně praská ve švech," říká ředitel. "Proto padlo rozhodnutí školu rozšířit - a ježto budova není z gumy a navíc se o ni dělíme s okresním policejním ředitelstvím, získali jsme objekt bývalého odborného učiliště v Opatovicích nad Labem."

Ledva byl však hotov projekt a začalo se s úpravami, ukázalo se, že rekonstrukce opuštěného areálu podle nových předpisů bude podstatně náročnější a hlavně - dražší. Zhruba trojnásobně...

"A tak práce zatím stojí, areál v Opatovicích teď jen střežíme a udržujeme - a čekáme, až se na investice najdou peníze," říká věcně ředitel.

Jak ale doufá, za rok, nejpozději dva roky by se už mohlo v Opatovicích učit. A pak bude možné studijní programy pardubické Střední policejní školy ještě výrazně rozšířit a věnovat se koncepčněji a důrazněji i problematice celoživotního vzdělávání, jež je i cílem brzké budoucnosti resortního školství. Doplnit se ovšem bude muset pedagogogický sbor, zejména kvalitně obsadit nová místa učitelů - a myslet i na zvyšování odborné kvalifikace dnešních pedagogů.

Vzhledem ke specifické náplni svých studijních programů jsou Pardubičtí doma víceméně osamělí běžci, s kolegy z policejních škol se navzájem radit moc nemohou: a tak hledají rozumy v zahraničí, zejména v Německu (přesně řečeno v Bavorsku), na Slovensku - a navazují kontakty s Polskem, protože Velká Británie, kde ředitel pobýval loni na studijní cestě, se jeví příliš vzdálená.

"Němcům či Angličanům jistě můžeme závidět prostředky, ale mít u nás srovnatelné ekonomické možnosti, rychle bychom je dohnali," uvažuje ředitel Jedlička. "Naopak - oni upřímně oceňují českou flexibilitu, naši schopnost improvizace, vtipné nápady, ale i odbornost."

o o o

Střední policejní škola je složitý organismus, který se nestará jen o samotnou výuku studentů, ale taky o jejich bydlení, stravování a podobné náležitosti. Zdejší profesionální tým čítá něco málo přes sedm tuctů lidí: z toho je dnes devětadvacet učitelů a tříčlenné vedení. Ostatní? Kuchařky, uklizečky, vrátní, údržbáři, topiči...

Mechanoskopie - detail násilně otevřeného trezorku"Nabízíme zaměstnancům slušné zacházení a pracovní jistoty, a to se dneska cení," říká ředitel. "A pokud nás tedy občas někdo opustí a hledáme náhradu, nacházíme ji snadno."

Což prý platí i v případě pedagogického sboru: třebaže v Pardubicích mají celou škálu civilního středního školství a také univerzitu, a příležitostí pro schopné kantory tedy habaděj, policejní škola prostě skýtá solidní existenční záruky státní instituce. Vzhledem k profilu padubické školy zdejší sbor z všeobecných předmětů potřebuje ovšem vlastně jen jazykáře a psychology. Ostatní jsou policejní odborníci, a s těmi ovšem jistá starost bývá.

"Potřebujeme kvalifikované a zkušené lidi z výkonu, a u těch bývá potíž v penězích," přiznává ředitel. "Schopný a praxí prověřený kriminalista by mnohdy tím, že se rozhodne učit, mohl přijít na platu i o několik tisíc měsíčně. Ale i to se snažíme řešit a lze říci, že dnes ani v této oblasti problémy nemáme."

Většinu odborných učitelů tvoří stálí členové sboru, jen na opravdu výlučné předměty angažuje škola externisty. Někdy ovšem platí, že výborný praktik nemusí být stejně dobrý za katedrou: prostě svoje znalosti, dovednosti a zkušenosti nedovede předávat, nemá prostě na kantořinu talent.

"Ano, i to jsme výjimečně zažili, ale dnes už na škole takový problém prakticky nemáme," usmívá se ředitel.

A dodává, že škola nově připravuje i rotaci svých učitelů v přímém výkonu služby: aby během svého pedagogického působení neztráceli kontakt s realitou, jež se i v této oblasti vyvíjí doslova překotně.

o o o

Žádné velké problémy prý nejsou ani se studenty, což ředitelé jiných středních škol - včetně policejních - vždy netvrdívají. Důvod je prostý: jak řečeno výše, do Pardubic prostě vesměs přicházejí studovat lidé zralého věku, kteří už vědí, co chtějí, a nabízeného vzdělání si dovedou vážit. "Vzpomínám, že kdysi se snad ojediněle vyskytly nějaké výstřelky," připouští ředitel. "Ale tehdy jsem zakročil velmi nekompromisně. A dneska už je o mně obecně známo, že se nerozpakuji přistozpit i k mimořádným opatřením - až po vyloučení ze studia."

V kurzu kriminalistických techniků právě probírají ohledání místa trestného činu a zajištění stopŠkola dnes disponuje jedenácti učebnami klasickými a devíti speciálními, má tři vybavené místnosti pro modelové situace, dvě tělocvičny a v suterénu dokonce i vlastní laserovou střelnici, o dalších prostorách, jako jsou sklad, kanceláře, garáže a kuchyně s jídelnou, nemluvě. Pokud by všechny židle v učebnách byly obsazené, zasedlo by na ně 306 studentů, slabší je to však s ubytováním: našlo by se pro ně jen 219 postelí. Otevřením přestavěného opatovického školního areálu - rozlehlého a pohledného, ale poněkud pustnoucího - se celková kapacita školy zdvojnásobí.

o o o

Od časného pondělního rána panuje na chodbách a v učebnách pardubické školy čilý ruch, který ale končí v pátek před polednem: rozvrh je totiž přizpůsoben faktu, že škola slouží studentům z celé České republiky, mnozí to sem tedy mají hodně daleko - a ježto jde povětšinou o táty i mámy od rodin, chtějí se aspoň na víkend podívat domů. Čtyři dny se tedy učí "od nevidím do nevidím", v pátek následuje obecný úprk na autobus či na vlak: ještě že z Pardubic je dobré spojení vlastně do všech směrů.

A v pondělí ráno startuje všechno zase nanovo...

Jan J. VANĚK  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |