POLICISTA  4/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

reportáž
Časy se mění.
A je to dobře. Změna má být život a proměny k lepšímu mají usnadňovat, zkvalitňovat naši všednodenní existenci.
Na silnicích se stále častěji objevují nejmodernější, silné a rychlé automobily. Za jejich volanty sedí mnohdy mladí, nezkušení piloti. Hazardéři, důvěřující neskonale bezpečnostním parametrům svých vozů, závodníci s přemírou sebedůvěry ve vlastní vodičské schopnosti. A není to dobře.

Příliš zhusta se totiž na našich vozovkách odehrávají tanečky všemožných dopravních strojů. Piruety a úlety z žádaného směru, skluzy a salta mimo vymezenou trať, střety bokem i čelně, navzájem i s překážkami.

A s následkem těžkých zranění člověka. A tolikrát s jeho - vždy - zbytečnou, protože předčasnou smrtí ...

(Všimli jste si, jak přibývá malých pomníčků a věčně planoucích světýlek podél našich cest?)

* * *

V redakčních službách projíždějí někteří z nás napříč republikou bezmála desítku let (v soukromí už - bohužel - výrazně déle). Sledujeme rovněž informace o dění ve sféře dopravní nehodovosti v nejvýznamnějších sdělovacích prostředcích. Pojďme si proto nejprve letmo zalistovat pamětí redaktorů - i novinovými výstřižky - a poté k tomu dokládejme zprávy - a doporučení - o aktivitách, které se z různých míst pokoušejí přispívat ke snižování počtu karambolů na vozovkách.

Je už víceletou tradicí, že se snahy ovlivňovat chování řidičů, doporučovat správné zásady bezpečné účasti na dopravním provozu soustřeďují především na měsíc duben. Do období po určitém "zimním spánku" řady řidičů a tedy do času, kdy se nanovo zahušťuje provoz na silnicích.

Letos se měsíc dopravní bezpečnosti navíc potkává s Rokem juniorů, takže se mnohé preventivní programy ještě více než obvykle zaměřují na děti, školní mládež, mladší a začínající držitele řidičských průkazů.

* * *

Ve valašských Beskydech, v povodí Bečvy se v lednu před dvěma roky vydala čtveřice mladých lidí na projížďku postarší škodověnkou stodvacítkou. V podvečer v sobotu před vyhlášenou poutí projížděla omladina po nepříliš používané komunikaci, vlastně po staré cestě na Slovensko, místem, kde mírnou zatáčku doleva střídá přímý, asi padesátimetrový úsek a za ním se silnice stáčí doprava na most.

Zima byla v tu chvíli na sníh skoupá, povrch vozovky byl tudíž suchý a zdánlivě v naprostém pořádku. Jenomže řidič dosti přehnal rychlost. Neuvědomil si pravděpodobně, že na posypovém štěrku může jít vozidlo do smyku skoro stejně tak snadno jako na náledí. A osobní vůz se mu pod rukama roztancoval. Na rovince vyšlo řidičovo úsilí srovnat vůz naprázdno. Naopak tu následovaly hodiny a před mostkem již zcela neovladatelný stroj naletěl zadní částí - v lehkoatletické terminologii by se dalo říci flopem - do vzrostlého stromu.

Náraz vystřelil jednoho z pasažérů, sedmnáctiletého kluka, oknem vzadu nad motorem dobře deset metrů do příkopu. O rám karosérie si přitom mladík ošklivě rozrazil hlavu. Mladý policista, který vzápětí u nehody asistoval, na ten zážitek zřejmě do konce života nezapomene.

Zraněný chlapec byl při vědomí. Komunikoval, vážnost situace mu nejspíš docházela jenom velmi pomalu, pokud vůbec. Asi chtěl co nejrychleji domů, zalehnout do postele a všechno rychle zaspat. Záchranka ho přepravila do nemocnice. Přes všemožnou snahu lékařů mládenec třetí den zemřel.

Ostatní po čtrnácti dnech přiznali, že neřídil majitel auta, ten bral pouze v první chvíli karambol na sebe, ale kamarád bez papírů, který si autíčko půjčil, protože si řízení chtěl jenom vyzkoušet.

Vždyť na tom nemůže být nic tak složitýho ...

Jedním z velevýznamných "subjektů" při prevenci dopravní nehodovosti je dlouhá léta BESIP, dnes víceméně logo programů Rady vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu, jejíž sekretariát připravil novelizace stávajících, proškolenými specialisty zajišťovaných programů. Patří mezi ně Program pro začínající cyklisty, Zlatá zebra - rozhlasový výchovný program zaměřený na základy chování a jednání v silničním provozu, Děti, pozor, červená! - program využívající dětských výtvarných zájmů a zálib a konečně Program systematického výcviku na dětských dopravních hřištích.

Cíl programů je vesměs velice snadno definovatelný: školy a jejich výchovné působení na poli správných, bezpečných zásad při pohybu dětí v silničním provozu - to představuje pověstné šlechtění sadu, který bude v dohledném čase - patřičně vzrostlý - přinášet kýženou úrodu.

Proto BESIP, dříve pod ministerstvem vnitra, dnes pod střechou ministerstva dopravy, každoročně - a nejen v dubnových dnech - chystá a podporuje soutěžně laděnou "dopravní osvětu" mezi nejmladšími občany.

* * *

U Západočechů měli hned na startu letošního roku na silnici hrůzu, jež otřásla tou nejširší veřejností. Pět lidí ve věku od devatenácti do šestadvaceti let se nedaleko Chebu řítilo, uzavřeno v moderní plechovce, po silnici. V ten okamžik pršelo, jejich pneumatiky sotva vyhovovaly předpisům, jistě však byly neúnosné nepřiměřenosti realizovaného pohybu i stavu vozovky. Na asfaltu jsou tam mírně vyjeté koleje od těžkých nákladních automobilů.

Vyšetřování incidentu, k němuž došlo, dosud pokračuje. Odborníci se pokoušejí určit nějaký impulz, který automobil roztočil. Analyzují a tipují, kolikrát dopravní prostředek zarotoval kolem své osy, než skončil v protijedoucí těžkotonážní automobilové soupravě. Je zřejmé, že mohl být ve hře i alkohol, není ovšem mimo diskusi, kdo v kritickou chvilku svíral v rukou řídící kolo.

Auto se rozprsklo jako žárovka spadlá v koupelně na dlaždičky. Nikdo uvnitř to nepřežil ...

Zlatá zebra je programem RV BESIP, který se realizuje prostřednictvím rozhlasových pořadů ve dvouletých cyklech pro žáky 2. - 5. ročníků základních škol. Zábavnou přístupnou formou informuje a vyučuje o zásadách silničního provozu. V závěrečné části potom kontrolně vyhodnocuje pracovní sešity účastníků akce.

Letos vydali pořadatelé 520 000 příslušných pomůcek, chystají dotisk a předpokládají, že školáci důsledně pracují nejméně s polovinou sešitů Zlaté zebry.

Podobná účast, tedy zhruba 300 000 malých "kolegáčků v ruchu kolem vozovek", se předpokládá rovněž u programu Děti, pozor, červená! Ten chce vzbuzovat zájem o problematiku dopravy a bezpečnosti na silnicích u dětí od 4 do 15 let. BESIP nabízí vhodné letáky či plakáty a na učitelích či rodičích je obdobně vhodné usměrnění začínajících výtvarníků při volbě námětů "z ulice".

* * *

Na hlavní silnici od Klášterce nad Ohří k Chomutovu ujíždělo před nějakou desítkou let vozítko plně obsazené svatebčany. Tedy čtveřicí lidí směřujících po ránu v půli prosince k obřadu, který přivede do okruhu jejich příbuzenstva nové členy. Radostná nálada, prostřené stoly...

Osud však čekal na zcela rovné, dokonce místy tříproudé pasáži. Řídil relativně vyježděný a zkušený muž a je složité zpětně posoudit, jestli měl na silnici, dalo by se použít označení hřebenové, jelikož s ní na obou stranách sousedí volná krajina, předpokládat větší větrnné nárazy.

Jisto jest, že pár kroků před autobusem přijíždějícím z opačného směru, náhlý poryv větru kýchnul na trabanta, nadzvedl jej jako nafouknutý papírový pytlík na špičky kol a mávnul s ním přímo pod autobusový nos.

Drobná mladičká žena letěla z pravého zadního místa kupředu a přerazila si krční páteř. Ostatní přežili s těžkými úrazy, spolujezdec vpředu na sedadle smrti, manžel té křehké dívenky, se několik týdnů probíral z bezvědomí k dalšímu životu ...

Zdravému ovlivňování - vlastně do jisté míry speciální výchově - mladších lidí, dětmi počínaje, se v poslední době věnuje rovněž řada řekněme nevládních institucí a firem. Značnou pozornost k tomu zaměřují různé pojišťovny. Namátkou zvolený příklad lze uvést ve spojení s Generali Pojišťovnou a.s. Ta připravuje ve spolupráci s krajskými koordinátory prevence Policie ČR na druhou polovinu května akci Jablko nebo citron.

Zhruba 15 dětí z vybraných škol se bude - nejspíš v dopoledních hodinách - zúčastňovat policejních kontrol dodržování rychlosti a bude rozdávat symbolické ovoce. Odchycení řidiči, těšte se.

Celá záležitost bude statisticky vyhodnocena prostřednictvím dotazníků, jež pokaždé vyplní koordinátoři z pojišťovny.

* * *

Následuje několik příběhů jihočeských.

Jeden vypráví o klukovi, který dostal k narozeninám mašinu. Byl na ten motocykl děsně pyšný a rád se s ním předváděl. Jednou vezl svou milou a havroval. Dívce museli amputovat pravou nohu. on byl rovněž potlučený,a když ho konečně pustili z nemocnice, doma se oběsil...

V jiném případě byla rozhodující žárlivost.

Chlapík, zřejmě oprávněně, moc žárlil na povětrnou ženu. V pátek měl ve zbrojovce noční a kdosi, nějaký dobrák, mu zavolal, že milostivá je zatím na zábavě s frajerem, ke kterému se má víc než důvěrně. (Nikdy se nepodařilo zjistit, kdo to telefonoval, a podle některých tvrzení paní na dotyčné tancovačce ani nebyla.) Chlap se nacpal do auta a spolu s ním jel i kolega, který ho chtěl z nezištného kamarádství mírnit. Oba byli střízliví, kolem vládla ale zima, neposypáno, za viaduktem dostali smyk. Žárlivec zemřel na místě, přítel z nejvěrnějších to odskákal s vážným zraněním...

Nebo hon.

Po něm zábava, gulášek a nedrobná pitka. Jeden z honců se bál o papíry, proto tam byl na obyčejném kole. Když se vracel domů, v závěrečném sjezdu narazil na zábradlí u můstku přes potok. Do chalupy ještě došel, zalehl, ráno se neprobudil. Diagnóza - vnitřní krvácení z roztržené sleziny ...

Jindy zase dívka s čerstvým řidičákem na zábavě slíbila, že nebude pít a kamarády rozveze.

Kluci byli nadšení, do letité škodovky se jich v pokročilém čase nacpalo sedm. Holka se nechala vyhecovat siláckými řečmi, jela hodně nad své možnosti. Nabourala do stromu, dva přátelé byli za rozbřesku mrtví.

A vposled rivalita mezi dvěma vesnicemi.

Normální kohoutci, jedni bez dvou za dvacet či druzí rovnou za osmnáct. Na diskotékách se občas poprali, s dopravou to ovšem bývalo bez problémů, protože vždycky řídil někdo, kdo přísně nepil. Až jednou takhle došlo k sázce, zrovna se tam poblíž jela Rallye Šumava, a kluci si domluvili závod na úseku, co tehdy sloužil na rychlostní vložku. Lepší z řidičů to projel bez problémů, druhý se čelně srazil s noční sanitkou, která vezla těhotenku do porodnice. Tři mrtví na místě. Havárii přežila to jenom ta žena které se pzději narodilo zdravé dítě ...

Nejaktivnější zůstávají v oblasti předcházení dopravní nehodovosti dopravní specialisté Policie ČR, případně jednotlivé obecní policie. Z plánů Preventivně informačních skupin PČR lze vyčíst, že třeba v Plzni se v dubnu připravují speciálně na kampaň k zabezpečení sklepů a jízdních kol.

Při bližším vyzvídání zjistíte, že dopravní výchově se v poradenské místnosti věnují neustále. Dělali školení pro neslyšící, navštívili důchodce, dojíždějí na besedy za dětmi do škol. Už koncem roku se průběžně soustřeďovali na výklad změn v zákoně o provozu na komunikacích. Využívali k tomu i regionální sdělovací prostředky, v tom ostatně hodlají dál pokračovat.

Protože je - podobně jako leckde jinde ve větších městech - pálí kriminalita na sídlištích, v činžovních domech, bude jejich dubnový Den otevřených dveří věnován praktickým, funkčním ukázkám toho, jak se dá zabezpečit přístup do sklepa, do kočárkáren apod. Budou návštěvníkům ukazovat taktéž bezpečnostní stojany na jízdní kola (dají se pevně zabudovat, uchytit i v exteriéru) a nabízet další návody k ochraně majetku. Výhledovým příspěvkem k přípravě - opět se nutí pojmenování k výchově - mládeže pro bezpečný pohyb v silničním provozu bude policií - snad v září - zřízené dopravní hřiště.

Českobudějovičtí (rozumějme Okresní ředitelství PČR spolu s RV BESIP a místní radnicí) si naplánovali od 19. do 22. 4. 2001 na Výstavišti v rámci expozice Mobil salon výstavu Bezpečí všem, bezpečně pro všechny, při níž míní informovat veřejnost i odborníky, děti i celé rodiny o všech možných souvislostech a možnostech využití integrovaného záchranného systému. Tedy i v okamžicích nešťastných nehod na silnici.

A ještě alespoň zmínku o Středočeších. "Obhospodařují" nejhustší silniční síť, na pěti dálničních úsecích mají v odpovědnosti největší počet kilometrů ve srovnání s ostatními kraji. K aprílově dopravnímu měsíci jako obvykle zesílí policejní dopraváci bezpečnostně dopravní akce - ještě důsledněji budou kontrolovat technický stav vozidel, měřit rychlost a oceňovat naplňování dalších náležitostí kolem motorových přepravních prostředků (kupony, dodržování zákonných novinek atd.).

* * *

Celkové bilance dopravní nehodovosti uvádíme na jiných místech, u tohoto textu si ale můžeme popsat vývoj nehod v silničním provozu zaviněných dětmi (5 - 15 let): v roce 1988 způsobili dětští chodci 1458 nehod a 19 jich při kolizi zahynulo, malí cyklisté odstartovali 796 malérů a 10 jich nehody nepřežilo. Poté statistiky kolísají, až u chodců v posledních třech letech klesají k jedenácti stovkám nehod a pod tento počet s tím, že neumírá víc než 6 malých pěšáků ročně, u bicyklistů se počet drží neustále kolem osmi stovek případů, smrtelné následky nepřekračují za poslední tři roky 3 úmrtí.

Lze se vážně domnívat, že preventivně výchovná činnost se mezi těmi nejmladšími projevuje příznivě. Vyplácí se.

Jako úplnou tečku tohoto pojednání (pro ty poněkud již odrostlejší účastníky provozu na našich cestách) nabízím osobní řidičské zásady, jež mi - mimo řidičský kurz - nabídl strýc, celoživotní profesionální šofér sanitek a autobusů, a které jsem teprve postupem desítek let (a desítek tisíc ujetých kilometrů) "dopochopil" jako nejmoudřejší a nejspíš i nejužitečnější:

1. dobrý řidič nebrzdí - za všech okolností se snaží pohlížet dál než na dvacet metrů před sebe, a proto reaguje na překážky, křižovatky, přejezdy, jiná vozidla atd. s dostatečným předstihem, aby nemusel na poslední chvíli dupnout na brzdový pedál,

2. dobrý řidič pořád poslouchá motor - dnes je tomu trochu jinak, motor bývá často až neslyšitelný, ale na palubní desce se běžně objevují otáčkoměry, takže lze včas přeřazovat podle situace v provozu, do něhož se blížíme, rychlostní stupně, šetříme tak nejen stroj, ale hlavně jsme opět soustředění předvídat případný mimořádný běh událostí,

3. dobrý řidič světí vždy pravou stranu vozovky - bez ohledu na denní dobu či na okamžitou viditelnost se doporučuje vést vozidlo na pravé straně a být připravený na možnost náhlé překážky (např. odstavené a nedostatečně označené auto, pomalé koňské spřežení atp.).

Mé docela nejosobnější poznání tvrdí, že spěch někdy tzv. ušetří pět minut, jindy může však nastolit nadmíru relativního klidu na nemocničním loži či dokonce absolutní odpočinek od všeho ...

Jaroslav Kopic  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |