POLICISTA  4/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

projekt PHARE 98


Cílem tohoto článku je podat čtenářům základní informace o stavu v oblasti vzdělávání příslušníků Policie České republiky a vývojových trendů vyplývajících z činnosti pracovního týmu řešícího tuto problematiku v rámci twinningového projektu PHARE.

Článek se nezabývá působností jednotlivých subjektů v oblasti vzdělávání policistů a obsahem vzdělávacích a výcvikových programů, ale obsahuje pouze základní informace a některých problémech v této oblasti a přístupech k jejich řešení.

Systémové řešení problematiky profesní přípravy policistů představuje zákonitou etapu transformačního procesu Policie České republiky v podmínkách integrace do evropských společenství. Profesní příprava policistů je zde, stejně jako v policejních sborech všech vyspělých zemí, chápána jako příprava na kvalitní plnění služebních povinností po celou dobu trvání služebního poměru. Oblast profesní přípravy je chápána jako dynamický systém vyvíjející se v souladu s objektivními potřebami přímého výkonu bezpečnostní služby a rozhodující měrou je ovlivněna způsobem právní regulace pracovně právních vztahů a systémem odměňování.

V návaznosti na široké spektrum požadavků na odbornou připravenost policistů plnit všechny úkoly vyplývající z dynamického vývoje bezpečnostní situace v České republice byla konstatována jednoznačná potřeba komplexního přehodnocení celého systému profesní přípravy policistů.

Aktuálnost tématu twinningového projektu PHARE - CZ 98/IB/JH/02 vyplývá i z obsahu avizovaných legislativních změn souvisejících s vypracováním návrhu nového zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, do jehož obsahu jsou přímo transformovány zásady kariérního řádu vypracovaného v rámci tohoto projektu pro Policii České republiky.

Profesní příprava policistů ve vyspělých demokratických zemích je i přes různost působností a organizačních struktur těchto sborů institucionalizována podobným způsobem, jako je tomu v resortu Ministerstva vnitra České republiky.

Systém profesní přípravy standardně tvoří vzdělávání a výcvik na policejních školách, výcvik policistů v průběhu služby prostřednictvím instruktorů (zařazených buď v různých formách výcvikových středisek, nebo přímo na jednotlivých útvarech) a samostatnou přípravou policistů na principu osobní odpovědnosti za připravenost k plnění služebních úkolů.

Organizace profesní přípravy policistů v resortu Ministerstva vnitra vychází v současné době ze systému, který tvoří dvě relativně samostatné části. Oblast vzdělávání se řídí rámcovou koncepcí vzdělávání v oboru působnosti ministerstva vnitra schválenou vedením resortu v květnu roku 1994 a oblast služebních příprav, která byla realizována na základě nařízení ministerstva vnitra č. 22/1995 o provádění tělesné a střelecké přípravy příslušníků Policie ČR (toto nařízení bylo aktualizováno a v současné době je předloženo vedení resortu Ministerstva vnitra ke schválení).

Profesní přípravu policistů v oblasti vzdělávání by podle koncepce schválené vedením resortu MV v roce 1994 měl tvořit prostupný systém kontinuálně na sebe navazujících prvků, které by svým obsahem garantovaly přípravu policistů pro výkon policejních činností po celou dobu trvání služebního poměru. Úspěšnost této koncepce a její kvalitativně nový přínos pro plnění bezpečnostní doktríny státu v aplikační praxi byla podmíněna efektivním rozložením obsahu potřeb připravenosti policistů do jednotlivých fází tohoto systému.

Systém vzdělávání podle této koncepce zahrnuje tyto části:

  1. základní odborná příprava (ZOP)
  2. vyšší odborná příprava - po zavedení vyšších odborných škol byla tato část vzdělávání přejmenována na další odbornou přípravu (DOP)
  3. studium k doplnění nebo získání požadovaného stupně vzdělání
    1. úplného středního
    2. vysokoškolského.

Základní odborná příprava je jako první článek profesní přípravy určena pro nově přijaté příslušníky bezprostředně po jejich přijetí do služebního poměru.

Další odborná příprava (dále jen DOP) je v koncepci pojata jako systém vzdělávacích aktivit, který by měl umožnit policistům vzdělávání po celou dobu trvání služebního poměru a zajišťovat tak jejich stálý odborný růst. DOP by měla obsahovat nabídku různých kurzů v délce několika týdnů až měsíců, které budou realizovány na základě požadavků výkonných útvarů policie, nutnosti prosazení nových poznatků do praxe a potřeb zvyšování kvality policejní práce na základních i řídících funkcích včetně odborných a úzce zaměřených specialistů.

Při hodnocení dosavadního vývoje systému profesní přípravy policistů se jako nejvíce problematická jeví právě DOP. Problém v jejím koncepčním zpracování a následné realizaci spočívá v obrovské šíři jejího záběru. Po usilovné několikaleté snaze vyřešit klíčový problém spočívající v objektivním stanovení obsahu a způsobu realizace ZOP bylo řešení problému DOP odsouváno na pozdější dobu, aniž by si zpracovatelé systému vzdělávání uvědomili, že při práci na objektivizaci ZOP bylo potřebné (nebo lépe řečeno nezbytně nutné) současně propracovávat obsah a systém DOP.

Díky absenci kariérního řádu v Policii ČR nebylo do současné doby zcela jasně a závazně stanoveno, ve které fázi kariérního postupu policisty v hierarchii služeb nebo funkcí je nezbytné, aby absolvoval odbornou přípravu, nebo aby byla formou např. atestace ověřena jeho odborná připravenost vykonávat nové činnosti.

Obsah DOP je v současné době transformován do učebních osnov kurzů realizovaných školami, případně je schvalován v ročních výcvikových plánech služební přípravy. Největším problémem DOP je, že ne vždy svým obsahem a organizací kontinuálně navazuje na ZOP, a její absolvování se pro policistu neodrazí v platových náležitostech, v podmínkách pro změnu služebního zařazení, případně v systému povyšování do vyšších hodností.

V rámci projektu PHARE bylo při stanovení zásad kariérního řádu týkajících se oblasti profesní přípravy příslušníků Policie ČR jednoznačně konstatováno, že základním úkolem bude vytvoření systému objektivních kvalifikačních požadavků pro výkon jednotlivých funkcí a prací pomocí objektivní analýzy standardů znalostí a dovedností nezbytných pro kvalitní plnění předpokládaných služebních úkolů. Současně bylo konstatováno, že tyto kvalifikační požadavky musí být vyjádřeny jako závazné jak pro policisty, kteří je musí pro výkon jednotlivých funkcí splnit, tak pro služební funkcionáře, kteří musí policistovi pro jejich splnění vytvořit podmínky.

Do doby než bude realizována systémová analýza kvalifikačních potřeb pro jednotlivé služby a v nich existující funkce, která umožní vytváření přesně vymezených cílových skupin policistů, pro něž je stanoven konkrétní obsah odborné přípravy, nebude možné racionálně rozložit tyto požadavky do jednotlivých prvků systému profesní přípravy policistů. V důsledku toho by byla neustále předimenzována základní odborná příprava a policisté zařazovaní na základní funkce by byli vzděláváni v příliš širokém záběru teoretické i praktické výuky.

V té části projektu PHARE, která se zabývá oblastí profesní přípravy policistů, byly z výše uvedených důvodů stanoveny tyto základní cíle:

V souladu s tímto rozhodnutím probíhá v současné době přehodnocení systému základní a další odborné přípravy z pohledu jejich obsahu, kontinuálního propojení a věcné gesce za stanovování jejich obsahu. Do této činnosti jsou zapojeni zástupci Ministerstva vnitra, Policejního prezidia ČR, útvarů Policie ČR, Policejní akademie ČR, středních policejních škol MV a školních policejních středisek Policie České republiky.

Vzhledem k tomu, že základem pro činnost tohoto pracovního týmu zůstává koncepce vzdělávání v resortu MV schválená v roce 1994, je realizováno její dopracování o další prvky tvořící komplexní systém přípravy příslušníků Policie ČR pro výkon služby (tj. kontinuální propojení oblastí vzdělávání, výcviku a zejména nově vyjádřeného principu osobní odpovědnosti policistů za připravenost k výkonu služby).

Cílovým stavem je vytvoření dlouhodobé a zejména závazné regulace systému přípravy příslušníků Policie ČR pro výkon služby. Závazné vyjádření jednotlivých požadavků se ukázalo jako nezbytné nejen pro uživatele (řadového policistu), ale i pro poskytovatele (služebního funkcionáře) a provozovatele (resortní školy, školní policejní střediska a instruktory služební přípravy) tohoto systému. Při vyhodnocení dosavadního systému bylo jednoznačně konstatováno, že profesní příprava musí být závazně stanovená v rozsahu povinného minima a její jednotlivé části musí být kontinuálně propojeny po celou dobu trvání služebního poměru. Současně musí být jednoznačně definovány všechny subjekty působící v systému profesní přípravy policistů, s konkrétně stanovenou věcnou působností a jasně stanovenými odpovědnostmi a pravomocemi. Cílem je odstranění současné nedostatečné spolupráce a koordinace činnosti všech subjektů působících v oblasti profesní přípravy policistů, zejména pak mezi útvary Ministerstva vnitra a Policejního prezidia ČR , případně i Policejní akademie ČR a těmito subjekty.

Po vyřešení výše uvedených problémů bude možné zavést jednotný systém plánování a řízení oblasti profesní přípravy odpovídající struktuře vzdělávacích subjektů resortu MV a struktuře útvarů Policie ČR. Současně bude možné odstranit problém absence objektivizovaných a přesně formulovaných zakázek garantovaných Policejním prezídiem ČR pro všechny oblasti profesní přípravy příslušníků Policie ČR.

Výše uvedená opatření by měla současně přispět k informační a komunikační provázanosti v dané oblasti a k efektivnímu využití zpětné vazby mezi jednotlivými subjekty vzdělávacího a výcvikového systému v resortu MV.

V době, kdy byl zpracován text tohoto článku, byl předložen do připomínkového řízení text zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Z navrhovaného paragrafového znění je zřejmé, že v případě přijetí zákona v navrhované podobě dojde k zásadnímu zlomu v pojetí přípravy příslušníků Policie ČR. Oproti současné úpravě, kdy je pro výkon funkce policisty (kromě funkce vyšetřovatele) povinně stanoven pouze kvalifikační požadavek stupně vzdělání, je v nové právní úpravě přistoupeno k zásadní změně.

Kvalifikační požadavek pro výkon každé funkce by měl podle předloženého návrhu povinně obsahovat tři složky:

1. stupeň vzdělání, 2. obor nebo zaměření vzdělání 3. další odborný požadavek.

Kvalifikační předpoklady stupně vzdělání a oboru nebo zaměření vzdělání pro funkce příslušníků Policie ČR budou podle předloženého návrhu vycházet z obecně závazné právní úpravy v oblasti vzdělávání. V rámci projektu PHARE je věnována zvýšená pozornost těm případům, kdy tyto části kvalifikačních požadavků budou zabezpečovat resortní školy. Zvýšená pozornost je v současné době věnována budoucímu pojetí "dalšího odborného požadavku". Tento kvalifikační požadavek bude pro každou funkci konkrétně vyjadřovat, jakou odbornou bezpečnostní kvalifikaci musí policista splňovat, aby mohl úspěšně vykonávat funkci, do které je ustanoven. Odborný kvalifikační požadavek bude vyjádřen jako povinný a jeho poskytování bude svěřeno do gesce resortních škol Ministerstva vnitra.

Na základě výsledků připomínkového řízení k návrhu výše uvedeného zákona a z nich vyplývajícího konečného paragrafového znění bude připraveno opatření k přípravě resortu Ministerstva vnitra na tento zásadní zlom v přístupu k plnění kvalifikačních požadavků pro výkon funkcí příslušníků Policie ČR. O navržených opatřeních vyjádřených v závěrečných výstupech z twinningového projektu PHARE budou čtenáři časopisu POLICISTA informováni odborem vzdělávání a správy policejního školství Ministerstva vnitra v měsíci srpnu tohoto roku.

Plk. JUDr. Čestmír Šašek  
odbor vzdělávání  
a správy policejního školství MV  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |