PROTECTOR

Jednu z malých zbraní osobní obrany, kapesní revolver Le Protector, zkonstruoval v roce 1882 Jaques Edmond Turbiaux z Paříže. Zbraň si nechal patentovat ve Francii, Anglii, Belgii, Itálii a USA, kde obdržel 6. března 1883 patent č. 273.644. Několik měsíců později získal patent na podobnou zbraň Peter H. Finnegan z Austinu v Illinois. Výrobou a prodejem této oblíbené zbraně (chtělo by se říci revolveru, protože podle definice to revolver je), která byla kupována tak rychle, že nabídka nestačila poptávce, se zabývalo několik podnikatelů současně.

Jednou z prvních firem, produkujících Protector, byla Ames Sword Corporation z Cicopee v Massachusetts. Neobvykle konstruovaný Protector se vymykal - jako ostatně i pozdější výrobky konkurence - běžnému pojetí revolveru. Na první pohled to vypadalo jako něco mezi ozdobou šněrovačky, pudřenkou a tabatěrkou na šňupací tabák. Všechny revolvery typu Protector totiž vycházely z kruhového základu.

Mechanika a nábojový disk či válec výrobku Ames Sword Co. jsou v kruhovém pouzdře - rámu - z pochromované oceli o průměru 62 mm a šířce 24,8 mm. Rám je i s krátkou 43mm hlavní ráže 32 (7,65 mm) vyroben z jednoho kusu třískovým obráběním. Pod hlavní a nad hlavní byly vytvarovány dva výstupky pro oporu ukazováčku a prostředníku. (U některých modelů byly protaženy jako oka až k ústí hlavně, tato provedení sloužila jako kombinovaná zbraň - revolver a boxer. U jiných byl přidán třetí výstupek pro prsteník.) Na opačné straně hlavně je tlačná dlaňová spoušť, která jedním posunem napíná bicí pružinu, pootáčí zásobníkem a při dorazu k pouzdru uvolňuje zápalník. Kruhový "zásobník" na 7 nábojů je veden dutou středovou osou s velkým průměrem 22,3 mm - náboje s okrajovým zápalem se totiž nabíjely středem, takže jejich délka nesměla přesahovat průměr otvoru. To vedlo postupem doby k tomu, že místo označení nábojů ".32 Winchester extra short rim fire" se používalo ".32 Protector". Velký průměr je zapotřebí i pro mechaniku bicího ústrojí. Protector Ames Sword Co. je sestaven ze 34 součástí. Celková délka zbraně je 130 mm, výška 68,5 mm a hmotnosti si majitel/ka ani nevšimne, váží 320 g.

Ocelový disk je skrytě uložen v rámu. Do zbraně se vkládá tak, že jedna střenka - víčko, která je držena v rámu čtyřnásobným bajonetovým úchytem, se pootočí o 30 o doprava a zdvihne. Obě střenky luxusního Protectoru výr. č. 12759 (stejně je očíslován i zásobník), jak pevná, tak odnímací, jsou zdobeny strojově vytlačenou rytinou a vyloženy perletí. Rytinou je ozdobena i část hlavně s průměrem 15,3 mm, od rytiny až k ústí je hlaveň odlehčena na 11,5 mm. Vnější plocha dlaňové spouště má střenku z ebenového dřeva s řezanou rybinou.

Mířidla a pojistku považoval pan Turbiaux u této "prodloužené ruky Páně, která nehodné tresce" za nevhodné; pokud ovšem nepovažujeme za pojistku záchyt rotace zásobníku - není-li páčka stlačena, nelze vystřelit. Někteří výrobci protektory vybavovali šoupátkovou pojistkou, která byla většinou umístěna místo opory pro třetí prst.

Dnešní sběratelské ceny originálního Protectoru se ve Francii pohybují od 8000 franků výše.

GAULOIS

Také francouzští listonoši si tehdy často stěžovali na obtěžování pobudy a nikomu nepatřícími psy, zvláště ve velkých městech. Pohotová správa pošt usoudila, že je zapotřebí dát zaměstnancům vhodný obranný prostředek. Na přelomu minulého století dostali kožené pouzdro na doutníky, na kterém byl vytlačen znak - poštovní trubka. Jenže místo doutníků byla v pouzdru malá, jednoduše ovladatelná pistole Gaulois ráže 8 mm, určená k sebeobraně na krátkou vzdálenost.

Pistoli zkonstruovali pánové Blachon a Mimard z Paříže, 8. ledna 1893 jim byl na tuto zbraň udělen patent. Zbraň pak pod názvem Gaulois No. 1 vyráběla Manufacture Francaise d`Armes et Cycles v St. Etienne. Pistole tehdy vzbudila značný ohlas a zůstala dodnes zajímavou konstrukcí, za kterou by se možná nemusel stydět ani současný absolvent strojního inženýrství.

Ovládá se rovněž dlaňovou spouští a střílí pouze spoušťovým napínáním (DAO). Zásobník na 6 nábojů je vestavěn jako pevná nábojová schránka se čtyřmi kontrolními otvory; nabíjí se horem náboj po náboji, po odsunutí krytky proti prachu a jiným nečistotám, která je vedena v drážkách na rybinu. Ale pozor - krytka musí být odsunutá i při střelbě, neboť nabíjecí okénko je současně vyhazovacím! Pojistka s velkou páčkou, umístěná na levé straně, má tři polohy: S - zajištěno, F - odjištěno a D - odjištěno se zablokováním odpruženého zápalníku. Tato poloha slouží ke kontrole funkce mechanismu a k vyprázdnění nábojové schránky.

Představme si okamžik použití a předpokládejme, že pistole je odjištěná, náboj je v hlavni a krytka je odsunutá. Stiskem dlaně na "spoušťozávěr" se pistole nejdříve natáhne, při dotlačení na doraz dojde k výstřelu a při zpětném, odpruženém pohybu spouště je vyhozena nábojnice. Opětným stlačením spouště je zasunut náboj do hlavně, resp. nábojové komory, pistole se natahuje atd.

Válcová hlaveň délky 56,8 mm má 6 pravotočivých drážek. Nahoře je zakončena pevnou lištou, na které je vpředu umístěna víceméně symbolická muška. Hledí pistole nemá. Používaly se náboje s celoplášťovou střelou o váze 2,75 g s názvem Gaulois ráže 8 mm, jiné použitelné náboje se středovou zápalkou, ale špičatou střelou vyráběla též pařížská munička Gévelot & Gaupillat.

U pistole na snímcích s výr. číslem T 10282 je dlaňová opěrka vytvarovaná z masivní perleti. Běžná provedení pistolí byla brynýrovaná, pro zvláštní příležitosti (jako třeba odchod do výslužby) se zhotovovala cizelovaná a intarzovaná zlatem. Pistole svou hmotností 200 g ani rozměry 132x63x16 mm (bez pouzdra) listonošskou kapsu příliš nezatěžovala, ale dávala držitelům pocit bezpečí a bývala prý často užívána.

Francouzská terminologie používá pro tento druh zbraně název "glisser" a anglosaská "squeezer"; v našem názvosloví by se dalo použít "tlakovka" nebo "dlaňovka". Pistole s krátkým dostřelem kolem 100 m byla na trhu značně dlouho, dala se koupit ještě po roce 1930. Nemuselo na ni být žádné povolení. Stejně jako Protector ji v kapse mohl nosit, kdo chtěl, pouze na rozdíl od poštovních zaměstnanců si nákup zbraně a střeliva musel financovat sám.

Sběratelská cena pistolí Gaulois je většinou o něco vyšší než u protektorů.

Text: KŘÍŽ