POLICISTA  4/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

ze světa

BÝT MODERNÍ = BEZ DROG

Statistiky WHO, Světové zdravotnické organizace, o mládeži kouřící, holdující alkoholu a drogující ze 30 zkoumaných zemí od Grónska po Rusko prošly tiskem všech zúčastněných zemí. Česká republika se "nejlépe" umístila na 8. místě v kouření 13letých a opilství 16letých, nejhůře na 2. místě v jejich lechtivosti vůči drogám. Absolutně nejhůře se umístila mládež Velké Británie - obsadila prakticky všechna přední místa. Britský tisk za to viní rodiče, rozpadající se rodiny. Británie má v Evropě nejvyšší počet rodin jen s jedním rodičem, je to dnes každá čtvrtá rodina.

V téže době se v USA rozhořela diskuse o efektivnosti programu nevýdělečné organizace DARE (Drug Abuse Resistance Education - Výchova resistence proti zneužívání drog), který se vyučuje na téměř 80 % amerických škol a na řadě škol v dalších 54 zemích. Jen v Americe se ho účastní 36 milionů žáků.

S programem DARE začala na podporu abstinence kouření, opíjení se alkoholem a užívání drog jako první v USA v roce 1983 losangelská policie s logem "Just say no" - Řekněte prostě ne! Program se okamžitě těšil obrovské podpoře od Kongresu přes místní školy až po rodiče a děti. Od ministerstva spravedlnosti, jak uvádí deník New York Times, dostával na svou činnost ročně 1,7 milionu dolarů, další miliony za granty ministerstva školství, 215 milionů dolarů nepřímo od policie, v jejímž "žoldu" přednášející policisté pracovali, a kolem 15 milionů dolarů od různých místních institucí a organizací. Navíc se kolem DARE vyvinul celý průmysl, vyrábějící trička s logem, samolepky a rukověti. A všude to bylo stejné: do třídy přišli policisté, odpřednášeli, co měli, postrašili děti, kolik jejich vrstevníků už drogy požívá a jak na to doplatili, rozdali trička a samolepky a výsledek?

V posledních letech bylo vypracováno na 30 studií o efektivnosti programu DARE, mezi nimi studie National Academy of Science a surgeon general, hlavního lékaře zdravotnických zařízení, a všechny konstatovaly, že jeho forma i obsah se po 17 letech vyžily. Řada měst ho už odmítla spolufinancovat ("Dare je vyhazováním peněz a podvodem na Američanech. Měli bychom dávat peníze na programy, které fungují," řekl nejotevřeněji starosta Salt Lake City) a ministerstvo školství řeklo, že napříště nebude na DARE mrhat penězi.

Ukázalo se, že děti, které prošly programem DARE, nejsou v pozdějším věku imunnější vůči drogám než děti, které jím neprošly. Jak například řekl Jerry Elsner z illinoiské State Crime Commission, "nelze dětem a mládeži tvrdit, že všechny drogy jsou stejně nebezpečné. Když děti objeví, že to není pravda, nevěří pak poselství jako celku. I děti mají rozum a chtějí slyšet po pravdě, že je rozdíl mezi marihuanou a heroinem."

Za nešťastné považují kritici i dosavadní roli policistů jako nejvyšší protidrogové autorityy, což také může dělat z dětí rebely. Dále je chybné, jak říkají kritici, zveličovat čísla jejich vrstevníků užívajících drogy, protože se v dětech vytváří dojem, že kdo nekouří, nepije alkohol a nepožívá drogy, není "in", není současný, moderní. "Protože týnejdžři jsou vystaveni vlivu svých vrstevníků, myslí si pak, že užívat drogy je ´norma´," napsaly k problému New York Times.

Kanadská studie, jak uvádí deník USA Today, už v roce 1990 tvrdila, že DARE "nemá na mládež ve školách výrazný vliv, pokud jde o užívání tabáku, piva, marihuany, LSD, vína, heroinu, cracku a jiných nelegálních nebo regulovaných substancí". A rok poté studie National Institute of Drug Abuse na školách v Kentucky tvrdila, že není rozdíl v procentech kuřáků, pijáků alkoholu a uživatelů marihuany mezi dětmi, které se programu DARE zúčastnily, a mezi těmi, které ne.

Nejprve to vypadalo, že v důsledku kritiky sám management DARE program ukončí, díky grantu Robert Wood Johnson Foundation ve výší 13,7 milionu dolarů se ale rozhodli, že jej zmodernizují. A tak až se letos v září znovu rozběhne, v šesti městech (New Yorku, Baltimoru, Houstonu, Denveru, San Fracisku a Los Angeles) mezi 50 000 žáky má být zkusmo přesunut na vyšší stupně, v nichž jsou studenti nejnáchylnější na vyzkoušení drog. Policie v něm mění svou roli z lektorů na jakési trenéry-moderátory, kteří budou žáky povzbuzovat k diskusím a hrám nejen o drogách, ale všeobecně o sociálních normách, při nichž mají sami účastníci přijít na to, že pro většinu dnešních mladých lidí být moderní neznamená být kuřák, ochlasta a narkoman. Mají to podpořit i snímky mozku běžného mladého člověka a narkomana.

Program se skuteční ve 176 základních školách a na 80 středních školách, přičemž polovina žáků se účastní výchovy s novými přístupy a polovina bude pokračovat po staru. Absolventi osmého, desátého a jedenáctého stupně budou důkladně interviewováni a efektivita programů bude sledována a vyhodnocována.

"Chtěli bychom, aby dnešní mladí lidé nikdy neužili drogu. Realističtější je ale přání, že jako nedospělci to asi zkusí, ale kéž jen jednou," řekla Nancy Kaufmanová, viceprezidentka nadace Robert Wood Johnson. "A čím déle je dokážeme odradit, čím budou starší, tak to snad vůbec neudělají. S věkem roste rozum."

(kuč)  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |