POLICISTA  4/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

muzeum


"Mezi pilíře, jež podpíraly stavbu mladé republiky" na začátku 20. let minulého století, jak psal Josef Matějček ve svém dobovém zamyšlení, "je nutno také počítati sbory stráže bezpečnosti. Proto také jejich představitelé hleděli jim poskytnouti k rozvoji vše, co moderní doba s sebou přinášela. Kromě jiných zásad, které sbor uniformované stráže bezpečnosti v Praze ke svému životu potřeboval, nebyla opomenuta ani zásada tělovýchovná, jako jeden z předpokladů služební hodnoty orgánů veřejného pořádku."

Tak vzniklo u stráže bezpečnosti sportovní hnutí, kterému bylo postupně nutno dát směr a vedení. Sportovní nadšenci, za účinné morální a hmotné podpory tehdejšího policejního prezidenta a prvního čestného předsedy Richarda Bilnerta založili v roce 1921 na valné hromadě, kde byl zvolen i ústřední výbor "Atletický Fottbalový Klub stráže bezpečnosti Praha" - A.F.K. stráže bezpečnosti. Cíl byl samozřejmě velice ušlechtilý - "vzbuditi u všech členů pražského uniformovaného sboru stráže bezpečnosti smysl pro tělovýchovu a sport.

Ze založení klubu měli všichni radost, ale přišly i starosti. Bylo třeba mít tělocvičnu i hřiště. Všechny ideály splňovalo sportoviště na Maninách, které však brzy vzalo za své vzhledem k regulaci toku Vltavy. Cvičilo se kde se dalo - ve vypůjčených tělocvičnách, po hospodách. Po velkém úsilí získal A.F.K. SB. rozlehlý pozemek mezi Invalidovnou a Hajnovkou. Členstvo se chopilo lopat a motyk a zakrátko byla postavena tělocvična a hřiště, které využívalo postupně 7 odborů A.F.K. SB., řízených ústředním výborem. Ten byl zase členem (což odpovídalo složení A.F.K.) Československého svazu těžké atletiky, unie boxeruů, fotbalové asociace plaveckého svazu, svazu šermířského, svazu jiu-jitsu a lehkoatletické amatérské unie.

Sportovní úrovní se A.F.K. řadil na přední místa v republice. Byl zastoupen na olympijských hrách v Paříži, Amsterodamu, Los Angeles a v Berlíně, kde jeho úspěchy získaly světový nádech a navíc posloužily jako propagace uniformované stráže bezpečnosti. Ve cvičebních hodinách se ročně střídaly tisíce cvičenců, stovky jich veřejně závodily, desítky vyjížděly reprezentovat za hranice.

Hřiště, nářadí i tělocvičny používaly také cvičně školy a všechny oddělení stráže bezpečnosti k vojensko-technickému výcvicku.

Klub poskytoval cvičiště i některým vojenským útvarům ke sportovním nácvikům, takže některé dny se na nich pohybovalo až 2000 cvičenců.

A.F.K. SB. existoval i za II. světové války.

V roce 1945 nahradil dřívější policii a četnictvo Sboru národní bezpečnosti. Přeměna bezpečnostního aparátu probíhala postupně, přičemž se tento složitý proces odrážel v celé řadě činností. Novou formu dostala i tělovýchova organizovaná ve Sboru národní bezpečnosti. Jeho příslušníkům se sportovního vyžití dostávalo v Tělovýchovných klubech SNB, později sokole SNB. Na konci jednapadesátého byl vydán rozkaz o ustavení organizace, "Sokol Rudá hvězda", jenž měla u Sboru zajistit, "řádné provádění tělěsné výchovy a sportu". Tuto faktickou, pragmatickou potřebu si tehgdejší funkcionáři uvědomovali, ale úplně zapomněli, že lze plynule navázat na tradice populárního a velmi úspěšného A.F.K. SB. z první republiky. Vzpomínali sice myšlenky Tyršovy, ale vzápětí zamženýma očima vzhlíželi k tradicím sovětského Dynama a vlastně i název Rudá hvězda proti všem historickým posloupnostem a vazbám převzali z názvu proletářských sportovních klubů I. republiky. V roce 1957, když byl ustaven ČSTV, se staly Rudé a Červené hvězdy, stejně jako jiné tělovýchovné organizace jeho nedílnou součástí.

Rudé a Červené hvězdy měly přispívat k rozvoji jak vrcholového, tak masového sportu a byly otevřeny i nečlenům sboru. Vnitřní struktura byla však budována po vzoru Dynama (SSSR) a Gwardie (PLR). V souvislosti s další centralizací řízení došlo i k organizačním změnám v oblasti tělovýchovy a sportu v resortu. V roce 1974 byl zřízena Správa tělovýchovy a vrcholového sportu Federálního ministerstva vnitra.

Dalším vývojem prošel sport v resortu po roce 1989. V roce 1990 vznikla jako občanské sdružení sportovních klubů policie. "Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky (UNITOP ČR), nejprve však jako UNITOP ČSFR - do rozpadu republiky, jejímž posláním je vytvářet podmínky pro rozvoj tělesné zdatnosti, zdraví a psychickou regeneraci poliistům po náročné službě. Má 116 sportovních klubů s 30 000 členy a zaměřuje se hlavně na masovou sportovní činnost policistů a pracovníků MV ve volném čase, ale i na činnost rodinných příslušníků, dětí i ostatních občanů. Aktivně spolupracuje s odborem sportu MV, na úrovni krajské a okresní s ředitelstvími Policie ČR na zajištění služební přípravy a na organiza ci policejních mistrovství ČR. Samostatně pak organizuje mistrovství UNITOP ČR ve vybraných sportovních odvětvích. Od roku 1990 je UNITOP řádným členem Světové unie policejních sportovních organizací (U.S.I.P), která sdružuje více jak 80 států světa. Od září 1995 i členem Evropské unie policejních sportovních organizací (U.S.I.E), jež sdružuje 35 států. UNITOP ČR se stala garantem sportovních aktivit policistů P ČR, zaměstnanců MV a P ČR, pořadatelem sportovních akcí resortu, úspěšným reprezentantem v Evropě a ve světě.

I nyní jsou sportovci UNITOP ČR tradičně velmi úspěšní na mezinárodních soutěžích. Připravují se v mateřských klubech, nejlepší jsou zařazeni do systému přípravy ke státní reprezentaci v odboru sportu MV, jenž je tvořen 13 oddíly v Praze, Brně, Hradci Králové, Plzni, Jablonci nad Nisou a Ústí nad Labem. Zúčastňují se olympijských her, mistrovství světa a Evropy.

Kdo byli všichni ti, kteří se zapsali na nejsvětlejší stránky knihy úspěchů policejních sportovců za 80 let a mnoho dalších zajímavých pdrobností se dozvíte na výstavě, jež se v poslední čtvrtině roku 2001 bude konat ve výstavních síních Muzea Policie ČR.

A jen malá prosba na konec našeho vyprávění, jež nemohlo zachytit všechny peripetie této oblasti. Pokud máte jakékoliv písemné, fotografické či trojrozměrné materiály k této zajímavé stránce historie, ozvěte se na adresu:
Muzeum Policie ČR, Ke Karlovu 1/453, 120 00 Praha 2, tel. 24923619.



Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |