POLICISTA  4/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

u policistů v Žamberku

Výstavný barokní kostel, zasvěcený sv. Václavu, pochází z první třetiny 18. století
Předjaří si letos pospíšilo a Divoká Orlice, odvádějící vody z roztálého sněhu z blízkých kopců, hučela a dováděla. Vyhlížela malebně, ale starousedlíci pozorovali z břehů její rozbouřenou hladinu podezíravě a s respektem. Ještě mají v živé paměti, co dovede: předvedla jim to před třemi lety a dodnes se ještě v okrese najdou jizvy po jejím vyvádění. Městu Žamberk se právem říká brána Orlických hor: na jih od něj se cesta svažuje do údolí k Letohradu, k severu se silničky začínají kroutit a zimy přituhují. V půli února i tady nesměle vystrčilo růžky předčasné jaro - ale pak se se zima nenadále vrátila a její panování provázely od časného rána autonehody: dopravka z Ústí nad Orlicí prostě nestíhala, a tak i policisté z žamberského obvodu měli práce nad hlavu. Řidiči si ještě nezvykli, že už dneska nemusí úřední asistenci volat ke kdejakému žďuchanci, a tak k havárkám musel doslova každý z místních policistů, kdo měl nohy zdravé.


"Velká dopravní nehoda představuje pro dva policisty tři a půl až čtyři hodiny práce," věcně říká žamberský policejní šéf major Miloš Javůrek.

Je půl jedenácté. Od rána od rána má už na obvodě nehody tři. A sněží stále hustěji. Kolik jich napočítá večer? Zaplaťpámbu, šlo vesměs jen o plechařinu a krev netekla. Ale zůstane u toho? Do chvíle, kdy v okrese bude vyhlášen kalamitní stav, zbývá ještě osmačtyřicet hodin.

O městě Žamberku se poprvé zmiňuje kronika z roku 1332 a tamější panství patřilo Žampachům z Potštejna. V roce 1575 je získal Mikuláš z Bubna a na ostrohu nad řekou si nechal vystavět zámek, který roku 1815 jej koupil a velkoryse přebudoval Angličan John Parish. Z britských ostrovů ho prý vyhnal sňatek s jistou Kateřinou Birneyovou, jež měla neodpustitelnou vadu: nedostatek modré krve...

Osvícený Parish zbudoval v zámeckém parku hvězdárnu a pozoroval komety, v podzámčí založil pro místní lidi špitál, jehož budova dnes hostí žamberské muzeum.

V zámku dnes mají sklepy vinařské závody a v úhledně rekonstruované budově sídlí učňovská škola s internátem.

 Plk. Mgr. Jaroslav Jireš, ředitel OŘ Policie ČR v Ústí nad OrlicíTakže asi nejvýznamnější historickou památkou je barokní děkanský chrám z let 1729 - 38: jeho věže se tyčí nad městem do výšky 72 metrů a na hlavním oltáři přitahuje pozornost malba Franceska Trevisaniho, zobrazující vraždu svatého Václava.

Ve městě se narodil Prokop Diviš: ano, ten, jenž vynalezl hromosvod, a méně populární Eduard Albert, zakladatel moderní české chirurgie a vážený profesor vídeňské lékařské fakulty. Žamberk má něco přes šest tisíc obyvatel a v jeho zdánlivě idylických uličkách neutuchá dopravní ruch. Hlavní tah silnice vede přímo přes náměstí a dlouho slibovaná výstavba silničního obchvatu - měl by dokonce skrýt silnici ve dvou tunelech - zatím zůstává snem...

Okres Ústí nad Orlicí leží na pomezí Čech a Moravy a současně je i pohraničím s Polskem: oddělení cizinecké a pohraniční policie už ale takměř tři čtvrtě roku "obhospodařuje kraj", a tak zdejšímu řediteli zbylo "jen" osm obvodů. Oddělení sídlí v České Třebové, Chocni, Králíkách, Lanškrouně, Vysokém Mýtě, Ústí na Orlicí, Letohradě a Žamberku - a okresní specifikou je železniční oddělení v Třebové.

"Začátkem devadesátých let, když ještě bylo na investice, se nám pro ně podařilo dílem postavit, dílem rekonstruovat solidní budovy," pochvaluje si ústecký ředitel plukovník Mgr. Jaroslav Jireš někdejší prozíravost.

Díky ní totiž dnes jeho "mančaft" sídlí a pracuje v důstojném, ne-li nadprůměrně kulturním prostředí.

"Na nábytek nám už všude nezbylo, ale zato jsme slušně vybaveni počítačovou technikou a opravdu ji využíváme, nikde není pouhou dekorací. Tři až šest počítačů na většině obvodů se opravdu využívá pro práci, navíc je máme většinou v síti. A navíc máme štěstí v klukovi, pro kterého jsou počítače koníček a díky němuž jsme vždycky o krok napřed: vylepšuje nám programy a podobně."

Další dodávka výkonnějších počítačů se očekává v nejbližší době - a když k tomu připočteme přijatelně fungující spojení, zní to málem jako pohádka.

"Nechali jsme kdysi v okrese vybudovat čtyři vykrývače, takže - třebaže naše vysílačky nezapřou věk a vlastně dosluhují - nečekáme dnes na matry jako na spásu," říká ředitel. "Hlídky se slyší navzájem - a nejpotřebnější spojení s operačním střediskem je všude bez problémů."

Což v hornatém terénu ústeckoorlického okresu možno považovat - za současného stavu policejní spojové techniky - za malý zázrak, ale současně za nutnost. Okres je rozlehlý a třeba výjezdovka dopravky zatím jen jedna: její pracovníci tedy leckdy za extrémnějšího počasí jezdí od nehody k nehodě a "domů" do Ústí se za celý den ani nepodívají...

Mjr. Miloš Javůrek patří mezi mládeží na žamberském policejním oddělení pochopitelně mezi pamětníky"Ohledně lidí jsme na tom proměnlivě," přiznává ředitel nejhlavnější starost. "Už jsme měli i nadstav, teď jsme pro změnu mírně pod stavem. Fluktuace pořád není zanedbatelná, a třebaže v okrese panuje citelná nezaměstnanost, většina kvalitních lidí si práci najde: a popravdě řečeno, většina soukromníků nabízí místa lépe placená, než může poskytnout policie."

Láká prý Praha: vznik pořádkové jednotky zahýbal policejní sestavou a někteří se rozhodli za štěstí do hlavního města. Láká je její krása, anebo víc peněz a vidina klidnější služby?

Žamberskému vedoucímu konkrétně dnes chybějí do plného stavu tři lidé: měl by jich mít sedmnáct (tedy, včetně sebe), má čtrnáct. A modlí se, aby k branám oddělení nedorazila chřipka: i takhle mu dá dost práci, aby sestavil plán služeb.

"Rajon je velký a navíc k němu patří Pastvinská přehrada," říká major Miloš Javůrek, který zná ve svém obvodu doslova každý kámen: v Žamberku začínal od píky a slouží tu už dvě desetiletí. "I teď nám dělají starosti tamní chaty, jež pochopitelně lákají nenechavce zblízka i z dáli - a na prahu léta se pak břehy jezera promění doslova v mraveniště. Za horkých dnů se tam příjíždí rekreovat deset, ne-li patnáct tisíc lidí."

Problém nespočívá v jejich zásobování ani ubytování, to se zvládnout dá. Horší jsou kapacity místních silniček, jejichž budovatelé kdysi s takovým přílivem aut i lidí nepočítali: a navíc bolestně scházejí parkovací místa. Takže neukáznění řidiči leckdy "zahodí" auto, kde se dá, na místech možných i nemožných - a nezřídka zatarasí cestu jiným. Nemluvě už o dramatických situacích, jež tak připraví třeba sanitkám, jež se do blízkosti přehrady musí dostat, aby pomohly lidem stiženým zdravotními problémy...

Připomeňme, ža Pastvinská přehrada patří v Čechách k nejstarším: dostavěli ji po pětiletém budování v roce osmatřicátém a za kamennou hrází (vysokou třiačtyřicet a půl metru) se rozkládá vodní hladina o délce šesti kilometrů. Zdejší elektrárna dodává proud jen v energetických špičkách, nashromážděná voda se užívá k udržení optimálního průtoku Divoké Orlice, když udeří sucha, zatímco za větších srážek naopak jímá přebytky a chrání kraj před povodněmi. A hlavně se tu sjíždějí rekreanti a taky rybáři...

Žamberské policejní oddělení má k dispozici i dva motorové čluny: nový, větší, který to při spotřebě patnácti litrů na hodinu a při ponoru pouhých čtyřiceti centimetrů dokáže rozpálit i na pětašedesát kilometrů v hodině a dostane se i na hodně odlehlá místa. A druhý, menší, gumový, který má pochopitelně manévrovací schopnosti ještě lepší. Vzdor pozornosti, již policie plavcům na Pastvinách věnuje, se tu občas někdo utopí: lidé jsou nepoučitelní a napomínání a rady slyší neradi...

Čtyři lidé ze žamberského policejního oddělení jsou místní, zbytek dojíždí: tři z Letohradu, ostatní z okolních vsí. Nikdo však z velké dálky, takže větší těžkosti nevznikají.

Také židovská synagoga se nedávno dočkala opravy"Jsme dobrá parta," říká vedoucí. "Přesto, že drtivou většinu osazenstva tvoří hodně mladí lidé, kteří mají za sebou tři čtyři roky služby... Troufám si říci, že jsou to dneska hotoví policisti, na které je spolehnutí. Ono by to ani jinak nešlo: v takovém nepočetném týmu vidí jeden na druhého a navzájem se pohlídají, kdyby snad někdo chtěl trochu polevit..."

Jistou pomocí je zdejšímu oddělení i služebna městské policie, která ve městě funguje a stará se hlavně o takové "drobnosti", jako je nesprávné parkování, drobné výtržnosti a rodinné třenice. I když - ty mohou někdy přerůst v podstatně závažnější situaci.

"Dokonce i ve vraždu," kývne major. "Léta se nám nejzávažnější trestné činy vyhýbaly, až předloni: dokonce v noci na Štědrý den! Druh s družkou, jejichž třenice už dlouho patřily k místnímu koloritu, nás někdy ke svým pranicím volali, někdy ne, někdy byli ochotni proti druhému vypovídat a jindy si to rozmysleli..."

Až tehdy v předvečer nejláskyplnějších svátků číše nějak přetekla a muž svůj útok přehnal. Ráno sám přišel svůj krvavý čin ohlásit, ale život už ženě nevrátil...

Loni se v Žamberku podařilo uzavřít velkou kauzu výroby a užívání omamných látek: na jejím konci čekala na sedmnáct pachatelů vyšetřovací vazba, prosperující laboratoř vzala zasvé, ale policisté si moudře nedělají žádné velké iluze. Na uvolněná místa "vařičů" i konzumentů rychle nastoupí talentovaní a snaživí náhradníci, a byznys pojede dál. Nejhorší ovšem je, že drogy už našly cestu dokonce do základních škol...

Dlužno ale říci, že ke každodennímu životu policistů ze žamberského oddělení patří však spíše drobné případy, které ovšem obyvatelům jejich obvodu otravují život: krádeže, vloupání do bytů a domků, prostě majetková trestná činnost. Jako všude v České republice. Navíc mají Žamberští v rajonu vedle rekreační oblasti Pastvin i další chatovou osadu, jež čítá asi dvě stovky stavení: a ta se stávají od podzimu do jara vítaným cílem zlodějských nájezdů, jež zpravidla vyjdou najevo teprve s prvním sluníčkem - když se na chyty vrátí jejich právoplatní majitelé, aby sečetli škody napáchané zimou, a s dojetím shledávají, že jim v baráku řádila i jinačí škodná.

"Letos, díky mírnější zimě, vraceli se majitelé i na Vánoce a během ledna, takže doufáme, že zlodějům nedali takovou šanci," zasní se nahlas major Javůrek.

Na jeho stole vlezle zabzučí telefon: dozorčí hlásí další autonehodu kousek za Žamberkem. Jenže vedoucí už nemá, koho by poslal: takže ti, co končí dokumentaci předchozí havárky, mají hned o další úkol postaráno...

"Máme dvě osobní auta, felicie, ještě nedávno jsem říkal, že jsou nové, ale v policejních službách stárnou vozidla rychle: už mejí skoro stopadesát tisíc najeto," říká major Javůrek. "Hodil by se nám i terénní vůz, nejlepší by byla ruská niva: jsme tu skoro v horách a v zimě se do některých odlehlejších koutů dostáváme stěží. Běžky sice nemáme, ale kolikrát nezbývá než auto zaparkovat a zbytek cesty dojít sněhem hezky po svých."

Hodil by se prý taky mikrobus s vybavením, jaké užívají dopraváci: prostě taková minikancelář na kolečkách, kde se dá zpracovat dokumentace a udělat i první výslech svědků.

Rozhledna nabízí pohled do daleka - pokud se ovšem zrovna nechumelí...Žamberští dnes vyšetřují půlku, ne-li šedesát procent menších dopravních nehod, jež se jim "v revíru" odehrají, a takový šikovně vybavený mikrobus by přišel ke cti i při vyšetřování vloupaček někde v odlehlejších místech obvodu. Ale dočkají se stěží: Volkswagen Synchro, jak vysvětluje ředitel, sice brzy do Ústí na Orlicí dostanou, ale připadne zřejmě dopravce.

"Zřídíme pak druhou výjezdovou skupinu dopravních nehod a obvodům jejich vyšetřování podstatně ubude," dodává.

Terénní vozy, jež na okrese byly, připadly pohraničním oddělením: a přijdou-li nové, budou o ně stát dozajista všichni. Takže ředitele čeká těžké rozhodování, kdo je asi potřebuje nejvíc.

Obvodní oddělení, jež má dnes policie v okrese Ústí nad Orlicí, jsou - až na to největší, jež sídlí v okresním městě samotném - třetího typu: čítají tedy mezi šestnácti až čtyřiadvaceti policisty, kteří mají od jara do podzimu a od podzimu do jara práce dost a dost. Okresem vedou tři hlavní silniční tahy, což přináší značnou dopravní zátěž a bohužel i přemíru dopravních nehod. V zimě přijíždějí lyžaři do Orlických hor, v létě ale láká zdejší malebný kout - a zmíněná už Pastvinská přehrada - turisty jakbysmet. A jak už to tak bývá, najednou, na víkend přijíždějí, najednou se zase hodlají rozprchnout. Silničky praskají ve švech,a plechy skřípou, bohužel i krev teče. Řidiči jsou jaksi nepoučitelní, v zimě jezdí do hor bez řetězů, leckdo dokonce na letních gumách - a pak se diví smyku. V létě zase zkoušejí, zda se dá v serpentinách jezdit stovkou - jako v televizním seriálu...

"Neřekli bych, že nějaká trestná činnost je pro náš okres opravdu typická. Kradou se tu auta a vykrádají se, ale ne víc než jinde. Vloupání do objektů je i naše bolest - ale ani ona výrazně nepřevyšují průměr. Možná, že loni u nás přibylo násilné trestné činnosti, třebaže nikoli té nejzávažnější: vraždy jsme tu měli jen čtyři, tři byly ´domácí zabíjačky´, v jedné si vyřídili navzájem účty bezdomovci na nádraží v Třebové," vzpomíná ředitel.

Docela si pochvaluje spolupráci s městskými policiemi, jež fungují - vedle okresního města - i v Žamberku, Lanškrouně, Mýtě, Třebové a Letohradě. Jak říká, je to prostě hlídka navíc: a když se k tomu připočtou pulty centralizované ochrany, jež v některých městech mají, trochu se tak obvodním oddělením ulehčí. Městští strážníci vyrážejí napřed - a když jde o planý poplach, ušetří si policisté výjezd.

"Na co jsme pyšní? Loni se nám podařilo uzavřít velký případ organizované trestné činnosti: pachatel z České Třebové ve velkém se svými lidmi kradl auta, osobní i nákladní, ale i bagry, stavební stroje a podobně."

Teď si dá tedy pohov. Ale policisté z ústeckoorlického okresu se vytáhli i jinak a jinde: v pražských ulicích se v září za bitek s demonstranty proti Mezinárodnímu měnovému fondu dostali do nejtvrdších střetů - a plně obstáli.

"Měli jsme hodně zraněných," říká ředitel. "Ale nikdo z těch kluků po návratu neřekl: já končím. Naopak."

Když policisté vracející se z Prahy vystupovali na nádraží v Ústí nad Orlicí z vlaku, začali jim čekající cestující spontánně tleskat. Prý pak i jejich zranění bolela míň.

Důležitá telefonní čísla:
Okresní ředitelstvá PČR Ústí nad Orlicí0465/562111
Obvodní oddělení PČR Žamberk0446/612233
Městský úřad612021
Nádraží ČD612414
Česká pošta612473
Poliklinika612441
Autoservis612470
Česká spořitelna612409
Městské muzeum613078

Jan J. Vaněk  
Foto Václav Šebek  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |