POLICISTA  4/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

případ skončil po deseti letech

Liberecká novorenesanční radnice z konce 19. století dává městu charakteristickou tvářPíše se rok 1873. Páter Anton Hoffmann sedí ve své pracovně a úhledným kurantem zapisuje do liberecké kroniky vše, čím jeho město žije. O náměty hodné zaznamenání pro budoucí pokolení není nouze: v té době vedla živým městem železnice mířící z Pardubic do Žitavy, veliká sláva doprovázela otevření Severočeského muzea, ve sto let staré textilce to občas vřelo jako v kotli a studenti se už jedenadvacet let střídali v tkalcovské škole, první svého druhu monarchie. Páter Hoffmann prochází ulicemi, pozoruje lidské hemžení a netuší, že mezi kluky pobíhají městem budoucí slavné osobnosti: z malého F. X. Šaldy vyrostl kritik a jeden ze zakladatelů české moderny, Kamillo Horn se zařadil mezi význačné hudební skladatele a v nedalekých Vratislavicích nad Nisou dováděl se svými kamarády Ferdinand Porsche, jež dal za pár let světu nejrychlejší vozy a zkostruoval tolik oblíbeného VW Brouka.

Přelom století byl ve všech oblastech lidského konání rušný a průmyslový Liberec jako jedno z nejdůležitějších měst Rakouska-Uherska se rozvíjel mílovými kroky. Jeho obyvatelé se mohli od roku 1897 vozit tramvají, kultura dostala důstojný stánek v podobě divadla, které můžeme obdivovat dodnes, stejně jako krásnou novorenesanční radnici, unikátní budovu lázní a mnoho dalších architektonických skvostů.

Knihy dokumentující dějiny Liberce a jeho okolí bývaly uloženy v Ruprechtickém kostele, odkud je roku 1991 archiváři za pomoci studentů přestěhovali do nových prostor. Když byly vzácné tisky ukládány do regálů, zjistilo se, že nejsou všechny - dva svazky ze čtyřdílné kroniky pátera Hoffmanna chyběly. Policisté ihned začali po zmizelých kronikách z let 1872-76 a 1884-86 pátrat - leč bezúspěšně.

"Po kronikách jako by se slehla zem," vzpomíná na začátek případu krádeže vzácných svazků pplk. Mgr. Jaroslav Havelka, ředitel Okresního ředitelství PČR Liberec. "Jednou z vyšetřovacích verzí bylo i podezření, že vzácná kronika mohla být vyvezena do zahraničí."

Autor vzácných rukopisů páter Anton HoffmannPočátkem letošního roku, tedy deset let od ztráty rukopisů, dostali liberečtí kriminalisté informaci, že po naší republice jezdí žena, která v muzeích, zastavárnách a archivech zjišťuje, kolik by jí nabídly za krásnou, ručně psanou starou knihu doplněnou výstřižky z dobového tisku.

"Tou starou knihou byla postrádaná vzácná liberecká kronika," říká tisková mluvčí OŘ PČR Liberec por. Vlasta Suchánková.

Jednoho dne dotyčná zavolala i do libereckého archivu, aby zjistila, zda budou mít archiváři o historickou písemnost zájem. Prototože odpověď byla pochopitelně kladná, rozjela se do semilského muzea ještě jednou ověřit cenu, kterou má za knihy žádat. Tady její obchodování skončilo. Kriminalisté ji zadrželi i s jedním dílem liberecké kroniky pátera Hoffmana, druhý se dostal do policejního trezoru vzápětí.

Po deseti letech pátrání svitla naděje, že případ bude co nevidět ukončen.

"Vyšetřování však dostalo brzy zcela jiný směr," dovídáme se od por. Vlasty Suchánkové.

Asi padesátiletá žena, kterou kriminalisté zadrželi, se před časem přivdala do rodinného domku v Semilech. Jelikož nikde nepracovala, byla závislá na financích, které dostávala od svého muže, a těch se jí zdálo poněkud málo. Rozhlížela se, co by se z nové domácnosti dalo prodat.

"Na půdě našla tyhle dvě kroniky a podle názvu a doby, kdy byly napsány, viděla, že rozhodně nebudou bezcenné. O tom, odkud se v domku vzaly, vůbec nepřemýšlela," vypráví pplk. Mgr. Jaroslav Havelka.

První kroky vedly policisty od zadržené ženy k manželovi a jeho synovi. Ukázalo se, že v letech, kdy se kroniky ztratily, byl právě zmíněný syn studentem liberecké vysoké školy a se svými kolegy pomáhal při stěhování Okresního státního archivu. Kronika se mu natolik zalíbila, že chtěl mít alespoň její část pro sebe. O tom, že by chtěl vzácné rukopisy zpeněžit, vůbec nepřemýšlel, a jak šel čas, zapomněl, že jsou v "domácím archivu" na půdě uloženy.

Některé události jsou v kronice doloženy dobovými dokumentyOba díly kroniky byly znalci oceněny na 18 000 korun, ale jejich historická hodnota je samozřejmě nevyčíslitelná. Neúplnost čtyřdílného svazku z pera pátera Hoffmanna je násobena "ztrátou paměti" historicky význačného období regionálních dějin.

Případ ztracené kroniky byl po deseti letech, přesněji 14. ledna letošního roku, uzavřen. Pachatel však souzen nebude. Proč? ptáme se okresního policejního ředitele v Liberci.

"Případ se odložil, protože u této trestné činnosti je zákonná pětiletá promlčecí lhůta. Vzhledem k tomu, že byla překročena, nemůže být pachatel stíhán."

Ze studenta, který se před deseti lety dopustil krádeže, je dnes muž s dobrým postavením, dozvěděli jsme se. Měl výjimečné štěstí, kdo ví, jak by vypadal jeho život s odsuzujícím rozsudkem zaneseným v trestním rejstříku...

Policie České republiky předala dva unikátní díly liberecké kroniky Okresnímu státnímu archivu v Liberci, kde jsou uloženy v klimatizovaném trezoru.

"Bylo by možné tyto vzácné svazky vidět?" zajímáme se.

Podařilo se zdánlivě nemožné. Za chvíli jsme jen pár kroků od nejvzácnějších archiválií, které v Liberci mají. Vítá nás Petr Kolín, odborný archivář Státního okresního archivu v Liberci.

"Kroniky jsou brány jako klíčový a nejsnáze dostupný historický pramen a dá se říct, že spolu s dobovými novinami jsou nejsnazší cestou k získání seriózních údajů o dané době," přináší mladý historik vzácnou čtyřdílnou kroniku, od které neexistuje, stejně jako od jiných vzácných archiválií, žádná kopie. Pracovníci archivu se snaží tyto písemnosti postupně digitalizovat, ale práce postupuje zvolna - knih jsou v regálech desítky metrů.

Dva vzácné svazky byly po deseti letech vráceny do Státního okresního archivu v LiberciOtevíráme kožené desky svazku pocházejícího z let 1872-76 a na zažloutlých stránkách obdivujeme nádherné ručně psané písmo i vlepované výstřižky dokumentující události, které páter Anton Hoffmann pečlivě zachycoval. Je mezi nimi i originál slavnostního jídelního lístku ze svatby textilního továrníka Liebiga a mnoho dalších němých svědků dávno zašlých časů.

Nalezená kronika má své mnohasvazkové pokračování, ve kterých se zcela jistě čas od času objeví i události spadající do oblasti krminalistiky.

"V roce 2000 bylo například na Liberecku spácháno 6 248 trestných činů, z toho krádeže motorových vozidel a vloupání do nich tvoří zhruba jednu třetinu celého nápadu okresu," dovídáme se od pplk. Mgr. Jaroslava Havelky. Policisté okresu Liberec vyřešili i hodně těžké kauzy z oblasti hospodářské trestné činnosti. "V oblasti hospodářské kriminality jsme okres, který objasnil 634 hospodářských trestný činů, ale nejdůležitější je, že máme zjištěny škody, které činí 764 257 000 korun," říká okresní policejní ředitel a pro ilustraci dodává, že nejvíce frekventovanými trestnými činy (zjištěno 113, poz. red.) jsou podvod, neodvedení daně povinného zdravotního a sociálního pojištění. Veřejnost zná z tisku i tak říkajíc liberecké velké causy, jakými jsou například Skloexport a další.

Stejně jako páter Hoffmann, přidává i dnes pečlivá ruka do kroniky města Liberce nové a nové události. Jednou z posledních je jistě i letošní otevření nové moderní knihovny, která vyrostla na místě, kde kdysi bývala knihovna židovská. Na její památku byla uvnitř moderně řešené prosklené budovy zřízena sinagoga. Možná, že mezi novodobovými událostmi našlel své místo i případ zachráněné kroniky z druhé poloviny devatenáctého století.

Radvana ČERVENÁ  


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |