POLICISTA  1/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

příloha

BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY
MISTROVSTVÍ EVROPY VE FOTBALE
z pohledu delegace MV a Policie ČR na EURO 2000
 
PhDr. Radim BUREŠ,
odbor prevence kriminality MV

Mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2000 se konalo ve dnech 10. června - 2. července 2000 v Nizozemsku a Belgii. Jednalo se o jednu z největších sportovních událostí na světě. Zápasy navštívilo 1 200 000 diváků, předpokládá se, že zápasy zhlédlo 7 miliard televizních diváků a události byly komentovány více než 5 000 novináři. Hrálo se ve dvou zemích, na 8 stadionech (Amsterdam, Rotterdam, Eindhoven, Arnhem, Brugge, Brusel, Charleroi, Liege).

Pozornost evropské veřejnost však nebyla věnována pouze sportovní stránce mistrovství. Velké pozornosti policie, státních orgánů pořádajících zemí a médií se těšila bezpečnostní opatření s mistrovstvím související. Není to překvapivé. Nizozemští a částečně i belgičtí fanoušci jsou považováni za "ostré" a mistrovství se zúčastnila také Anglie a německo, tedy opět země s vysokým podílem tzv. "hooligans" mezi fanoušky. Aby toho nebylo málo, těstě před mistrovstvím došlo k incidentům se smrtelným následkem v Istambulu a ke střetům mezi fanoušky Anglie a Turecka došlo i v dánské Kodani. Tisk v Belgii a Nizozemsku pod dojmem těchto událostí předpovídal "potoky krve v ulicích".

Úměrně těmto zprávám v tisku rostla i nervozita pořadatelů a jejich politických nadřízených. Hovořilo se o tom, že se bude jednat o největší policejní operaci v Belgii a Nizozemsku od konce druhé světové války.

Sportovní zážitky z mistrovství jsou již dávno pryč, překryty dalšími, např. kvalifikačními boji na Mistrovství světa v Japonsku a Koreji. Na stránkách časopisu POLICISTA však jistě stojí za to podívat se, jak byly na mistrovství zajišťovány právě bezpečnostní otázky.

Za bezpečnost na stadionech v zásadě odpovídá organizátor - UEFA, která k přípravě šampionátu zřídila nadaci EURO 2000, v jejíž režii (a nákladech) přípravy probíhaly. Stadiony byly pro jednotlivé zápasy nadací pronajaty. Organizátor, tedy Nadace EURO 2000, také principiálně odpovídala za pořádek a bezpečnost na stadionech. Bezpečnostní orgány odpovídaly za veřejný pořádek a bezpečnost ve městě.

Základem bezpečnostních opatřeních přijatých nadací EURO 2000 jsou:

Příprava Nizozemska a Belgie na EURO 2000

Poprvé v historii bylo mistrovství pořádáno dvěma státy. Možná díky Beneluxu jsou Belgie a Nizozemsko vnímány jako téměř stejné státy. Ve skutečnosti existují velké rozdíly v mentalitě, historii, právním systému či organizační struktuře a práci policie. Navíc v krizových situacích vyplavou na povrch i vzájemné animozity obou národů. Proto prvním a nejdůležitějším úkolem pořadatelů bylo zajistit koordinaci bezpečnostní politiky obou pořádajících zemí. Byla podepsána speciální dohoda obou zemí, která umožňuje - za určitých podmínek - policejní zákrok na území druhého státu. Zároveň zabezpečuje ochranu národních týmů jednotlivých zemí.

Ne ve všech oblastech došlo k plné shodě. Belgie např. přijala, po vzoru Velké Británie, zvláštní "Zákon o fotbalu", který mj. zvyšuje sankce za takové přestupky, jako je nemírná konzumace alkoholu, provokace, házení předmětů nebo vstup na hrací plochu. Zároveň zkracuje lhůty při trestním řízení a zavádí administrativní tresty, včetně zadržení na 12 hodin.

Nizozemsko podobný zákon nepřijalo. Navíc, na rozdíl od Belgie, zaujalo daleko volnější přístup k černému trhu se vstupenkami. Ten je považován za záležitost obchodního zákoníku a nikoli trestního zákona. Nizozemsko přitom poukazovalo na obtížnou vymahatelnost zákona, který by zakazoval černý trh se vstupenkami.

Od samého počátku pořádající země a jejich policie počítaly s intenzivní spoluprací policejních sborů zemí, které se mistrovství účastní, či které s pořádajícími zeměmi sousedí. Navazovalo se přitom na velmi dobré zkušenosti z mezinárodní policejní spolupráce při EURO 96 v Anglii (a o něco méně dobré zkušenosti z MS 98 ve Francii).

Příprava nizozemské a belgické policie na mezinárodní spolupráci při EURO začala zhruba 2 roky před konáním mistrovství. Uvozovalo ji vypracování právního rámce, kterým se stal Manuál pro mezinárodní policejní spolupráci a opatření k prevenci a kontrole násilností a výtržností ve spojení s mezinárodními fotbalovými zápasy, vydaný rezolucí Rady Evropské unie dne 21. června 1999. Příprava se zintenzivnila rok před zahájením mistrovství. Tehdy byl v Bruselu uspořádán první mezinárodní seminář k bezpečnostním opatřením spojeným s EURO. Česká republika se tohoto semináře ještě nezúčastnila.

Zároveň Univerzita v Liege dostala zadání zpracovat souhrnně informace o divácích a fanoušcích všech kategorií ze států účastnících se mistrovství. MV ČR a Policie ČR obdrželi od Univerzity v Liege dotazník. K většině otázek však nebyly dostupné informace - zejména nebyly k dispozici informace o zvycích neproblémových diváků (kategorie A).

V říjnu 1999 se uskutečnil druhý mezinárodní seminář v nizozemském Haagu, kterého se Česká republika již zúčastnila. Zde zazněl jasný požadavek pořádajících zemí, aby všechny státy zúčastněné na mistrovství vyslaly do dějiště mistrovství policejní týmy tzv. "spotterů" (o tom, kdo to je "spotter" a jaké jsou jeho úkoly viz dále). Zároveň byla provedena první analýza rizikovosti jednotlivých zápasů a byly poskytnuty základní informace o organizaci bezpečnostních opatření pořádajícími zeměmi. Jako základ pro mezinárodní policejní spolupráci byl použit již zmíněný manuál.

Na semináři zazněla informace o zřízení společného nizozemsko-belgického operačního štábu (známého pod zkratkou BPIC - Binational Police Information Center) sídlícího v nizozemském Driebergenu. Toto centrum mělo za úkol soustřeďovat, analyzovat a distribuovat všechny operativní informace před a během šampionátu. Centrum se také v průběhu mistrovství mělo stát sídlem styčných důstojníků jednotlivých zemí.

Další mezinárodní seminář se uskutečnil v únoru 2000. Na semináři byl stanoven požadovaný počet členů zahraničních delegací, struktura delegací a požadavky na profil jejich členů. Zároveň byly vzneseny požadavky na informace o fanoušcích národních týmů (počty, druhy dopravních prostředků, ubytování). Byly také předneseny základní informace o organizaci policejní práce v souvislosti se zápasy a o limitech tolerance vůči fanouškům.

Pořádající země však nenechaly přípravu pouze na mezinárodních konferencích expertů, ale udělaly vše pro to, aby ve všech účastnických zemích měly bezpečnostní přípravy a vyslání policejní delegace i politickou prioritu. Proto dne 4. dubna 2000 přijela do České republiky delegace vedená vrchním ředitelem sekce přípravy EURO na nizozemském ministerstvu vnitra panem Peter Zundersem (ano, speciálně pro přípravu mistrovství a pouze na dobu jeho konání byly na nizozemském a belgickém ministerstvu vnitra vytvořeny organizační sekce). Delegaci dále tvořili vrchní ředitel sekce veřejného pořádku a bezpečnosti nizozemského ministerstva vnitra a jeho protějšek z belgického MV. Delegaci přijímal tehdejší náměstek MV Ing. Kopřiva a policejní prezident genmjr. JUDr. Kolář. Na závěr návštěvy bylo podepsáno společné prohlášení hovořící o vyslání delegace MV ČR a Policie ČR na EURO a způsobech jejího zabezpečení.

Poslední mezinárodní seminář se konal v květnu 2000 v Rotterdamu. Na semináři se upřesnily limity tolerance vůči fanouškům. Poprvé se také důkladně probíraly otázky logistiky. Zároveň byla přednesena konečná analýza rizikovosti. Mezi zápasy s vysokým rizikem byly zařazeny zápasy národních týmů Anglie, Německa a Turecka. Mezi středně rizikové pak zápasy národních týmů Belgie, Nizozemska a Itálie. Zápasy všech ostatních států byly hodnoceny jako zápasy s nízkým rizikem.

Po skončení semináře delegace MV a PČR navštívila města a stadiony, kde bude Česká republika v základní skupině hrát. Cesta byla připravena policií pořadatelských zemí. Během návštěv bylo možné probrat s místními policejními orgány strategii i taktiku bezpečnostních opatření a roli české delegace. Proběhla také setkání s představiteli "spotterů" ze zemí našich budoucích soupeřů - Francie a Dánska.

Požadavky na profil a činnost delegace

Nizozemskou a belgickou stranou byl vznesen požadavek na vyslání šestičlenné delegace v následující struktuře:

vedoucí delegace - zodpovědný za celkovou činnost delegace (dle potřeby plní úlohu tiskového mluvčího),

styčný důstojník - celou dobu účasti země na šampionátu sídlí v BPIC. Jeho úkolem je:

operační koordinátor - řídí činnost spotterů z operačního hlediska,

"spotter" - policejní důstojník poskytující operativní informace, rozbíjející anonymitu rizikových fanoušků a později poskytující důkazy při správním nebo trestním řízení.

Úkolem delegace v "poli" je:

Příprava MV ČR a PČR na spolupráci v rámci EURO

Příprava na půdě MV ČR a PČR začala krátce po návratu ze říjnového semináře. Jako prioritní byly vytipovány dva úkoly: administrativně a personálně zabezpečit vycestování delegace a připravit sběr a distribuci potřebných informací. Tyto požadavky byly v obecné rovině zabezpečeny vydáním Pokynu ministra vnitra, který upravoval přípravu a vyslání delegace a dále sběr a předávání informací požadovaných organizátory a potřebných pro činnost delegace. Pokyn, který připravil odbor prevence kriminality MV, vyšel dne 17. března pod číslem 23/2000. Tento Pokyn MV a již zmíněné Společné prohlášení tvořily administrativní základ vyslání delegace.

Zároveň Policejní prezidium vytipovalo vhodné členy delegace. Návrh členů delegace byl koncipován tak, aby delegace odrážela oblasti s vyšší mírou fotbalového chuligánství (tedy Prahu, Brno a Ostravu), aby se jednalo o zkušené policisty schopné na úrovni reprezentovat Českou republiku a zároveň, aby všichni členové delegace měli přímou zkušenost s přípravou a realizací bezpečnostních opatření v souvislosti s fotbalovými zápasy a s operativní činností mezi rizikovými fanoušky a fotbalovými chuligány. Výhodu při personálním obsazování delegace byla znalost angličtiny, francouzštiny či jiného světového jazyka. Úkolem vedoucího delegace bylo zabezpečit vnější komunikaci delegace s orgány pořadatelských zemí. Přímé řízení členů delegace bylo úkolem koordinátora policejního týmu.

Na konci května byla ve spolupráci MV ČR a Policejního prezidia ČR schválena delegace v následujícím složení: Dr. Radim BUREŠ, odbor prevence kriminality MV ČR, vedoucí delegace, pplk. Mgr. Jan BRAŇKA, MŘ PČR Ostrava, koordinátor policejního týmu, ppor. Aleš PRUŠA - ŘSKP, Policejní prezidium, styčný důstojník, pplk. Josef NĚMEC, MŘ PČR Brno, mjr. Jiří ŠTĚPKA, Praha, prap. Václav DANČÁK, MŘ PČR Ostrava.

Zároveň probíhala úzká spolupráce mezi Policejním prezidiem a Českomoravským fotbalových svazem při naplňování požadavků UEFA a pořadatelských zemí ohledně distribuce vstupenek.

Delegace dorazila do Nizozemska dne 9. června 2000 v ranních hodinách. Přivítání se konalo v  Dribergenu, kde sídlil centrální štáb policejních operací spojených s EURO. Členové delegace obdrželi finanční prostředky na stravu, mobilní telefony, vesty označující policisty, identifikační průkaz a akreditace ke vstupu do všech prostor stadionů.

Zároveň se k české delegaci připojili dva styční důstojníci, kteří ji pak během celého mistrovství doprovázeli, Jan Boersma z Nizozemské policie a Sylva Coumansová z Belgického četnictva. Oba si podali žádost o zařazení do speciálních týmů pracujících v rámci EURO a byli přiděleni české delegaci. Není bez zajímavosti, že ani jeden z nich neměl služebně s fotbalem nic společného. Jeden ze styčných důstojníků byl kriminalistou se zaměřením na ekonomickou kriminalitu, druhá byla vedoucí městského operačního centra.

V Driebergenu zároveň zůstal ppor. Průša, který působil jako styčný důstojník. Zbytek delegace se přesunul do Amsterdamu, místa prvního zápasu českého týmu.

Činnost české delegace v Nizozemsku

V sobotu 10. 6. 2000 proběhla instruktáž v prostorách policejního oddělení Amsterodam východ. České delegaci byl přidělen styčný důstojník místní policie. Byla navštívena kritická místa ve středu města a delegace se seznámila se stadionem a jeho okolím.

V den zápasu bylo dle sdělení představitelů místní policie rozmístěno na 250 mužů na stadionu a v jeho okolí a dalších asi 400 mužů v centru města. Policie byla dislokována v malých skupinách na místech shromažďování fanoušků - náměstí, vyhlášené hospody. Zároveň byly skupiny fanoušků monitorovány operativními hlídkami kriminální policie. Zde se jednalo zejména o speciální "fotbalový" policejní tým (se kterým spolupracovala česká delegace), jehož úkolem bylo jak monitorovat situaci, tak verbálně zasahovat, pokud by situace začala přerůstat tolerované meze. Zároveň v terénu působily týmy zaměřené pouze na monitorování a dokumentování situace, které však nebyly úkolovány zasahovat.

Činnost české delegace vycházela z filozofie: VIDĚT a BÝT VIDĚN: část členů působila na parkovišti, kde pomáhala informovat přijíždějící české fanoušky o přístupech ke stadionu. Zároveň připomínala seznam předmětů, které je zakázáno přinášet na stadiony. Potenciální výtržníci tak viděli, že PČR je na místě a že případné výtržnosti se neztratí v anonymním davu. Druhá část delegace prováděla operativní průzkum v centru města.

Vedoucí delegace navštívil centrální operační štáb města. Veškeré zprávy od operativních hlídek se přepisovaly a promítaly vedoucímu bezpečnostní operace na nástěnné plátno. Na tomto základě byl řízen pohyb sil.

Před zápasem se celá skupina přesunula na stadion a monitorovala situaci na tribunách. Přitom pomáhala tlumočit místní policii nápisy na transparentech (objevilo se nepotvrzené podezření, že se jedná o rasistické nápisy) a zároveň pomáhala tlumočit pokyny pořadatelů divákům (týkalo se zejména umístění vlajek). Zároveň byla delegace ve spojení s autobusy Čedoku, které pomáhala navigovat, a informovala místní policii o pozdních příjezdech.

Samostatnou kapitolu tvořila pomoc našim občanům v nouzi - zdravotní problémy, vykradení vozidla, krádeže. Někteří občané byli odkázáni na českého konzula v Nizozemsku. Členové delegace asistovali i u zdravotních problémů a tlumočili zdravotníkům na stadionu.

Delegace asistovala pouze u jednoho incidentu. Pořadatelé a později i policie byli přivolání k dvěma podnapilým českým fanouškům, kteří obtěžovali ženu s dítětem. Na upozornění nereagovali a slovně napadli pořadatele a při vyvádění fyzicky napadli policistu. Oba muži byli zadrženi a s jedním z nich byla zahájeno trestní stíhání pro útok na veřejného činitele. Delegace poskytla požadovanou součinnost.

Přes prohraný zápas vše proběhlo v naprostém klidu. Tečka za činností policejního týmu první den mistrovství se odehrála ve tři hodiny k ránu na již opuštěném parkovišti. Tým se ve spolupráci s nizozemskou policií neúspěšně snažil pomoci fanouškům, kterým byly odcizeny klíčky od auta a proto nemohli nastartovat.

Činnost delegace v Belgii

Činnost českého týmu v Belgii probíhala podobným způsobem. Situace byla rozdílná zejména vzhledem k existenci dvou základních policejních sborů - četnictva (Gandermerie neboli Rijschwacht) a obecní policie. Zatímco předchozí kontakty se uskutečnily zejména s četnictvem, které mělo na starosti zabezpečení veřejného pořádku, česká delegace v době konání zápasů spolupracovala zejména s policií městskou. Městská policie zde byla posílena kolegy z vedlejších měst. V Bruggách byl styčným důstojníkem policista ze sousedních Zeebrugge. Naproti tomu v Liege byl styčným pracovníkem kriminalista. Obecně lze konstatovat, že postup belgické policie byl více založen na silné přítomnosti pořádkových sil a menší aktivitě operativní činnosti.

K zabránění případných výtržností přímo na stadiónu byla velká oblast okolo stadionu cca 4 hodiny před zápasem policejně uzavřena. Od uzávěry byli fanouškové vpouštěni pouze do svých sektorů. Dopravu fanoušků z centra na stadion zajišťovaly zdarma kyvadlové autobusy.

Scénář činnosti české delegace byl obdobný jako v Nizozemsku. Den před zápasem briefing na místním policejním ředitelství, seznámení s místními styčnými důstojníky a s terénem - stadion a okolí a středem města, parkovištěm, přístupovými trasami. Den před zápasem večer - monitorování v centru města, kempech apod. V den zápasu informační práce na parkovištích, navigování a informování fanoušků, zároveň monitorování v centru města. Před zápasem přesun na stadiony a spolupráce s místní pořadatelskou službou.

V Belgii byl zaznamenán jeden incident - dva čeští fanoušci přišli na stadion s "baníkovskou" šálou se smrtihlavem. Pořadatelskou službou byli vyzváni k odevzdání šály. Protože odmítli poslechnout výzvu pořadatelů a chovali se agresivně, byli zadrženi. Členové delegace zadržené navštívili a poskytli potřebné informace.

Informační a komunikační kampaň

Informování všech zúčastněných - policistů, zahraničních orgánů i veřejnosti tvořilo důležitou součást přípravy a zabezpečení mistrovství. Všechny zahraniční delegace obdržely (cestou nizozemského ministerstva vnitra) manuál v holandštině, angličtině a francouzštině, který popisoval organizační a legislativní rámec fungování šampionátu v Nizozemsku i v Belgii. Manuál obsahoval principy belgicko-nizozemské spolupráce, organizaci mistrovství, zásady vízové politiky a imigrační politiky včetně způsobu aplikace Schengenu, komunikační politika, relevantní legislativa (správní i trestní) v Belgii i Nizozemsku, limity tolerance a typické sankce, a požadavky na činnost zahraničních policejních delegací.

Uveďme několik příkladů speciálních sankcí aplikovaných během mistrovství: např. v Belgii se za házení předmětů na hrací plochu nebo blízko ní či za nezákonné vniknutí na stadion ukládá pokuta 10 000 - 200 000,- BFR (8 - 160 000,- Kč). Za obchodování se vstupenkami na černém trhu či za falšování vstupenek je pokuta od 40 000,- do 4 milionu BFR či vězením od šesti měsíců do tří let.

V Nizozemsku je za opilství pokuta 250,- NLG (tj. 3 750,- Kč), za ublížení na zdraví, pokud se nejedená o trestný čin, pokuta 750,- NLG (tj. přes 10 000,- Kč). Není-li pokuta zaplacena, lze očekávat až tři měsíce vězení. Pro narušitele veřejného pořádku nebo pro toho, kdo se brání policistům udržovat plynulost dopravy, anebo k zabránění přípravy narušení veřejného pořádku, může být policií nebo četnictvem použito administrativní zadržení až na 12 hodin.

Po dobu trvání EURO budou na vnějších hranicích Nizozemska a Belgie dočasně obnoveny namátkové hraniční kontroly. Policisté provádějící tyto kontroly mají pravomoc nevpustit na území těchto států osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo drog, jsou ozbrojeny, nemají dostatečné prostředky k pobytu, popřípadě představují hrozbu pro narušení veřejného pořádku. Tyto možnosti jsou natolik široké, že mohou být aplikovány na kohokoli, kdo svým zjevem nebo chováním připomíná fotbalového chuligána.

Pro domácí policisty byl vydán manuál (ve francouzštině a holandštině), který kromě výše uvedeného obsahoval seznam věcí, které je zakázáno vnášet na stadion, plány měst, kde se bude hrát, podrobné informace o označení a chování fanoušků zúčastněných zemí (včetně fota dresů), důležité adresy ve všech zúčastněných městech.

Pro fanoušky byly připraveny internetové stránky nizozemské i belgické. Rozsáhlé stránky byly i v češtině na adrese Flanderské turistické kanceláře. Pořadatelská města vydávala vlastní informační materiály, často ve všech jazycích zemí, které ve daném městě hrály. Důležitou roli hrály informace o parkování, vjezdu do města a směrech přístupu na stadiony.

Česká delegace zpracovala sumář klíčových informací, který poskytla veřejnosti: informace byla vyvěšena na internetových stránkách MV.

Doprovodné akce

Velká pozornost byla věnována doprovodným akcím pro fanoušky. Jednou z forem těchto akcí bylo zřizování tzv. fan-ambasád. Jednalo se o program informačního servisu pro fanoušky. Ve městě zápasu byla umístěna mobilní buňka, kde dobrovolníci poskytovali fanouškům informace o ubytování, dopravě a doprovodných programech. Na akci se podíleli sociální pracovníci a další problematiky znalí jedinci ze zemí účastnících se šampionátu. Celá akce byla financována nizozemským ministerstvem mládeže a sociálních služeb. Na celé akci se podílela i šestičlenná skupina z České republiky.

Ve všech městech udržovala policejní delegace kontakt s českými účastníky fan-ambasád. Také práci českých účastníků fan-ambasád lze hodnotit jako velmi dobrou.

Mezi další doprovodné akce patřilo tzv. fan coaching, tedy program, který si připravovaly jednotlivé účastnické země pro své fanoušky. České delegace zažila takovýto program v Liege, kde ho připravovali Dánové. Akce byla velmi úspěšná, soustředila dánské fanoušky na jedno místo a vyvolala rekreační a uvolněnou atmosféru. Při dánských vystoupeních se dobře pobavila i řada českých fanoušků.

Závěry

Přes řadu incidentů, zejména v Charleroi a Bruselu, nebylo mistrovství významnějším způsobem narušeno. Proroctví tisku, že po ulicích potečou potoky krve, se v žádném případě nepotvrdilo. Navíc na vlastních stadionech nedošlo k žádným významnějším incidentům.

Zároveň se potvrdil předpoklad, že incidentům mimo stadiony nelze ani při velmi pečlivých přípravách zcela zabránit. Příkladem mohou sloužit angličtí fanoušci. Podle sdělení anglického spotterského týmu naprostá většina výtržníků neměla trestní záznam v souvislosti s fotbalovými zápasy ani nefigurovala v relevantních policejních databázích, patřila tedy do kategorie "A" či "B" (tedy fanoušci s nízkým či středním rizikem).

Některá preventivní opatření neprobíhala podle představ či plánů. Oddělení fanoušků cestou cílného prodeje vstupenek nebylo úspěšné a zejména při zápasech s Francií a Dánskem seděli čeští fanoušci na stejných tribunách s fanoušky soupeřů (na štěstí vztahy fanoušků byly velmi dobré). Oddělení fanoušků byly přísnější v Amsterdamu, ale i tam nakonec na české tribuny přivezli zájezd nizozemských vozíčkářů (u těchto sedících diváků vznikaly drobné spory se vstávajícími českými diváky, které však nepřerostly v problém). Z tohoto hlediska i oddělení přístupových tras k sektorům jednotlivých fanoušků (organizačně i finančně nákladná operace) bylo v podstatě zbytečné. Seznamy diváků dále nebyly přesné, a tedy identifikovat diváka podle čísla sedadla bylo téměř nemožné.

Velmi se osvědčily fan-ambasády. Pro příští mistrovství se jedná o velmi slibnou metodu sociální a informační práce, jejíž organizaci je však třeba výrazně zdokonalit a zejména provázat na další bezpečnostní opatření.

Čeští fanoušci patřili za zcela bezproblémové. Vyznačovali se vysokým entuziasmem a hlasitou a nápaditou podporou národního týmu. Zklamání z neúspěchu nesli relativně bez emocí. Za zmínku stojí také vstřícný a přátelský postoj vůči fanouškům soupeřů, zejména vůči fanouškům francouzským a částečně dánským. Výborná atmosféra kontrastovala zejména s fanoušky nizozemskými. Ti sice všichni navlékli národní oranžovou barvu, ale aktivní povzbuzování bylo spíše výjimkou.

Výjimkou z výše uvedeného tvoří reakce na výkon italského rozhodčího Coliny při zápase Česká republika - Nizozemsko. Reakce se objevily nejen ve skandování a hanlivých transparentech (ještě štěstí, že skandování cizinci většinou nerozumí a známý český neslušný grafický symbol není v cizině znám). Objevila se i modifikace internetové hry pod názvem "Zastřel si svého Colinu". Faxy s touto výzvou byly zaslány také do sídla českého národního týmu. Akce vyvolala určitou nervozitu belgických bezpečnostních sil. Policie České republiky však profesionálním stanoviskem, že z uvedeného incidentu neplyne nebezpečí teroristického útoku, přispěla k uklidnění situace.

Jak hodnotit činnost české delegace

Jednalo se o první účast policejního týmu tohoto rozsahu na fotbalovém mistrovství. Tým odjížděl do neznáma. Je pravda, že vzorné chování českých a moravských fanoušků činnost týmu zjednodušilo. Nicméně tým si zcela profesionální činností získal respekt a uznání zahraničních kolegů.

Obavy tvořilo nižší jazykové vybavení členů týmu. Prokázalo se však, že mezi policisty, kteří velmi dobře znají svoji práci, nepředstavuje neznalost jazyků příliš velký handicap. Osvědčila se proto zvolená strategie, která při přípravě složení delegace preferovala profesionální zdatnost před jazykovou vybaveností. Všem členům delegace (ale i dalším policistům, kteří doma zjišťovali potřebné informace) patří poděkování za vzornou reprezentaci České republiky a PČR.


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |