POLICISTA 11/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra zahraničí |
Přibližně na čtvrt miliardy dolarů odhadují odborníci jmění Usámy bin Ládina a jeho teroristické organizace al-Kajdá (Základna). Ale kde ty peníze jsou, se teprve odhaluje: ve Švýcarsku na anonymních kontech, v daňových oázách na ostrovech v Pacifiku či Karibiku, v Somálsku nebo Jemenu, na Filipínách nebo v Pákistánu? Prezident Bush dal zmrazit jako první konta 27 jednotlivců a organizací podezřelých ze spojení s afghánskými teroristy. Připojili se ministři financí vyspělých průmyslových zemí G 7 a následují další.
"250 milionů dolarů je značné množství peněz. Něco takového se přece někde musí objevit," říká Mike Slattery, viceprezident renomované a celosvětově operující pátrací kanceláře Kroll Associates. Pomáhal americké vládě už s dohledáním a zmrazením peněz iráckého Saddáma Husajna. Jenže kde se musí objevit, ptá se německý deník Die Zeit.
První podezření padá na Švýcarsko, které láká anonymními konty a přísným dodržováním bankovního tajemství. Loni se ukázalo, že pomohlo někdejšímu nigerijskému diktátorovi Sani Abačovi převést 660 milionů zpronevěřených dolarů. A v důsledku embarga OSN proti Tálibánu před dvěma roky se tam také zmrazovala konta. Nyní OSN svůj pátrací dokument aktualizovala: má být zablokováno l69 kont afghánských podnikatelů a osob s nimi spojených.
Jak píše Die Zeit, podobně jako mafie nebo kolumbijské drogové kartely používají teroristické bandy po celém světě rozmístěnou síť zastíracích podniků. Platby vedou převážně přes "daňové oázy", k jejichž přednostem patří: prakticky neznají daně, neexistuje kontrola přicházejících nebo odcházejících peněz a žádné právní ujednání s jinými státy. Než došlo k útoku na New York a Washington, organizace FATF -Financial Action Task Force on Money Laundering zařadila do žebříčku 17 "nekooperujících zemí" i Rusko, Izrael, Egypt a dokonce i jugoslávskou Černou horu, kde prý nyní Off-Shore Banking jen kvete.
Na ostrově Nauru v Pacifiku je založení a vedení konta za "hubičku", všechny formality s jeho zřízením a vedením zařídí patřiční zprostředkovatelé. A jsou to svým způsobem i lidumilové, kteří na Internetu dávají tipy jako "Hrají-li náklady pro vás nějakou roli, doporučujeme Antiguu".
Jmění Usámy bin Ládina zřejmě nepochází jen z jeho činnosti stavebního podnikatele a z finančních darů shromažďovaných v mešitách v celém islámském světě, ale i z nejrůznějšího pašování a obchodu s drogami. (Je příznačné, že Tálibán nyní zrušil zákaz masového pěstování máku.) Takto získané prostředky se nejprve musí stát penězi zúčtovatelnými, například fiktivním podnikáním. A tak vyhlédnutý obchodník prodá nějaké zboží za několikanásobně zvýšenou cenu někomu jinému. Ale vykazují se pouze peníze, ne zdali zboží mělo skutečně takovou hodnotu. Peníze pak proběhnou několika konty, až nakonec zakotví v nějaké daňové oáze. A odtud pak mohou putovat jako "zcela čisté" kamkoli.
Ricco Koslowski z londýnské Control Risk, která radí firmám v krizové situaci, však pochybuje, že by teroristé používali regulérní finanční kanály. Obejdou se bez oficiálních bank, je to metoda ilegální, ale spikleneckými skupinami oblíbená. Systém je založen na vzájemné důvěře, jako filiálky slouží například obchodníci se zeleninou, majitelé telefonních kiosků, dovozci. Ti pak zavolají svého důvěrníka v jiné zemi a požádají ho, aby stejný obnos poukázal původci těch peněz. Kruh se uzavřel, a to bez jediného dokladu. Ostatně i Spolkový dozorčí úřad pro kreditní obchodování ve své výroční zprávě konstatuje, že i v SRN existuje "široce rozvětvený a rozsáhlý ilegální stínový bankovní systém". Loni bylo v SRN vedeno 300 trestních řízení kvůli nedovoleným bankovním obchodům.
"Pouze technický, počítačový dohled nemá v tomto případě smysl," říká Ricco Koslowski. "Američané by měli spolupracovat s francouzskou tajnou službou nebo izraelským Mosadem, kterým se již podařilo propašovat své agenty do teroristických band." V obchodě s drogami musí být vyprány v krátké době velké částky peněz a přesunuty do zahraničí. Terorismus je ve srovnání s tím levný. Při útoku na New York a Washington byly největšími výdaji zřejmě pilotní výcvik pachatelů a peníze na jejich studium v zahraničí. Deník New York Times je odhaduje na 200 000 dolarů, které mohly téci kamkoli nepozorovaně během dlouhého časového rozpětí v malých a nenápadných částkách.
"Majetek teroristů," uzavírá Die Zeit, "může vězet po celém světě v údajné účasti na podnikání, v akciích nebo v úrocích. Ale ten, kdo je chce odhalit, musí tyto podnikatele a akcionáře nejdříve identifikovat. Kdo měl kontakt na atentátníky? S kým telefonoval? S kým komunikoval na Internetu? S kým se stýkal?"
Ta první jména jsou již na světě. Jak uvádí New York Times, objevují se mezi nimi lidé a firmy v Pákistánu, Egyptu, Filipínách, Alžírsku, Uzbekistánu, Libanonu, Jemenu, ale i takzvané nevládní charitatitní organizace, jako je Wafa Humanitarian Organization, Al Rashid Trust, Makhtab al-Kidhamat anebo z Hamburku operující Mamoun Darkjazanli Import-Export Company.
-kuč-