POLICISTA 11/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra soutěž |
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10,
Vážení čtenáři,
při přípravě soutěže na stránkách Internetu jsme vycházeli ze zjištění, že spisovatelé kriminálních příběhů a detektivních povídek mají často jen velmi nejasné ponětí, jak vyšetřování trestných činů vypadá ve skutečnosti. Vybrali jsme proto několik sporných textových pasáží a obracíme se na vás s jednoduchou otázkou. Bylo to opravdu tak? Je možné, aby se situace odehrála podobně, jak ji autor převyprávěl, nebo jde o pouhý nereálný výmysl? Odpovídejte ANO či NE, a pokud se chcete zúčastnit závěrečného slosování o hezké ceny, připojte i svou internetovou adresu. Mnoho úspěchu vám přeje redakce.
"Je tady," pravila sekretářka polohlasně.
Redaktor Farkač pokrčil rameny a povzdychl.
"Tak mi ho sem pošlete."
Do kanceláře vstoupil mladíček sotva dvacetiletý, tvářil se uctivě a přešlapoval rozpaky.
"Jen se posaďte, pane kolego," pravil redaktor bodře, chvilku se hrabal v nepořádku na psacím stole, pak objevil příslušný rukopis.
"Takže ta vaše povídka... Poslyšte, není to špatné."
Mladý muž se rozzářil.
"Nápad je dokonce vynikající," pokračoval Farkač. "Zarámovat detektivní příběh dramatickou atmosférou revolučního roku 1848 je odvážné, všechna čest, řekl bych, že i originální..."
"Takže to otisknete?"
"Moment, ještě jsem neskončil. Teď přijdou připomínky. Odpustím vám čtrnáctiletého Nerudu, ostatně proč ne, mohl se jako kluk procházet po Malé Straně, máte pravdu i v tom, že Havlíček tehdy skutečně psal do Pražských novin. Podstatou vašeho vyprávění je ovšem žárlivecké drama, které skončí travičstvím."
"Jistě."
"Temné podezření rozřeší pitva a vyvrcholením je před soudem předvedený důkaz použitého jedu, tuším arzeniku."
"Ano tak..."
"To je ovšem nesmysl, tedy v té době," řekl redaktor Farkač a rozevřel naučný slovník na předem založeném místě. "Kriminalistika, které dneska říkáme vědecká, začala vznikat na samém konci století, jehož střed jste zvolil za jeviště svého dramatu. Přesněji řečeno, Alphonse Bertillon zavedl do identifikace osob antropometrii v roce 1883, a teprve později, již ve století dvacátém, nastoupila daktyloskopie, toxikologie, balistika a tak dál. Ten váš anachronismus je prostě neúnosný. Mám ovšem návrh. Přeneste děj příběhu třeba do první republiky. To nebude tak obtížné. Místo Havlíčka můžete dát Čapka, kuličky na Kampě hrával třeba Jan Werich. Tak, co tomu říkáte?"
"Když," řekl mladý muž a žmoulal v hrsti zmuchlaný kapesník, "když ono to tak opravdu bylo."
"Ale pane kolego!"
"Já totiž..."
"Předěláte to?"
"Nezlobte se," zvedl se autor a popadl odmítnutý rukopis, "ale já na tom nic měnit nebudu."
Zde úryvek končí a je na vás určit, zda to mohlo být skutečně tak.