POLICISTA 11/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra anketa |
Krimifest, o jehož vzestupu i nezaviněném pádu píšeme jinde, měl být - a do jisté míry snad i byl - setkáním slušných lidí: jinými slovy, příznivců předcházení zločinnosti. Předcházení, tedy cizím, ale vcelku zažitým a přesným slovem - prevence.
Prevence kriminality je v celém vpravdě civilizovaném světě samozřejmostí. Jakkoli moudří lidé vědí, že jde o běh na dlouhé trati. Investici, jejíž výnos zůstává dlouho nejistý. Trvá měsíce, ale taky spíše roky, než nějaké preventivní opatření přinese plody. A lidé jsou od přírody netrpěliví. Rádi vidí výsledky - a to pokud možno hned. Pozítří, zítra: nebo ještě raději dnes.
A tak jsme se v ulicích českých měst poptávali, jek se na prevenci zločinnosti dnes naši spoluobčané dívají. Jestli vidí její reálný smysl. Zda se setkali s jejím pozitivním důsledkem. Anebo jestli si snad myslí, že jde spíš o příslovečné házení hrachu na zeď...
Václav Hanousek, 67 let, důchodce, Praha:
Tuhle jsem četl, jak trestají Arabové zloděje. Když ho chytí, useknou mu ruku. Rychlé a účinné, co? Jenže kdyby se to zavedlo u nás, tak jsme byli národ invalidních důchodců - a kdo by na nás dělal? Prevence má smysl na podzim, když se čekají rýmy: když se otužujete studenou vodou, tak prý chřipku nedostanete - ale možná rovnou zápal plic! Hele, podle mýho je nejlepší prevence na grázlíky pořádnej kriminál: kdyby všichni ti, co něco provedou, neseděli v rekreačním středisku, ale za pořádným katrem, tak by si příště rozmysleli něco šlohnout. No ne? Jenže já někde četl, že se tam ti gauneři docela těší: mají tam třikrát denně teplou stravu, dozorci se bojí, aby si na ně muklové náhodou nestěžovali, že se na ně křivě koukli. Pašujou jim mobily a drogy a chlast... Strach z trestu, pane: to by byla nejlepší prevence, ale na to jsme holt dneska měkký...
Milada Mourková, úřednice, 35 let, České Budějovice:
Prevence? Předcházení zločinnosti? Docela věřím, že by to mohlo fungovat, kdyby... Vždycky jde o peníze - až v té první řadě, jak kdysi kdosi pravil. Řekla bych, že většina zločinů je tedy spáchána z důvodů zištných: někdo něco nemá a chce to přitom mít, vydělat si nedokáže - a tak to prostě ukradne. Časem ho sice chytí a jde do kriminálu, aby se napravil, jenomže na cele se potká s podobnými vejlupky a co ještě nedovedl, to se doučí. A když se vrátí, známí se k němu otočí zády a jemu zůstanou akorát kamarádíčci z arestu. A už se to točí, už se to roztáčí. Já vím, že jsou kurátoři, co se o propuštěné kriminálníky starají, jedna moje kamarádka tu práci dělala. Ale jejich možnosti jsou nepatrné: byt sehnat nedovedou, ani pořádnou práci. Leda nekvalifikovanou dřinu, a mizerně placenou. A další peklíčko na zemi tomu grázlíkovi, co by se třeba upřímně chtěl dát lepší cestou, připraví kolegové v zaměstnání... Chtělo by to víc péče o mládež, začít vlastně už od dětí z problémových rodin: snažit se, aby měly v životě cíl, aby se jim zdál reálný. A to by stálo hrozně moc peněz, které nejsou a nebudou - aspoň hned tak ne.
Zdeněk Pohrobek, 56 let, podnikatel, Havlíčkův Brod:
Jak předcházet zločinnosti? U nás ve městě máme zánovní kamerový systém, to je jistá prevence, že? Zatím jen tři kamery, kdyby jich bylo tak deset... Ale představte si, že i ty tři už někomu leží v žaludku. Dočetl jsem se v místním deníku, že si pisatel nepřeje být v záběru. Ty kamery nejsou skryté, každý si je může prohlédnout: tak ať chodí jinudy, ne? Já si myslím, že slušným lidem nevadí, když vědí, že je někdo hlídá: vždyť je to v jejich zájmu. A že se to nelíbí darebákům? No to je přece právě fajn, ne? Když mi bylo těch šestnáct sedmnáct, říkala moje babička: kam ten svět spěje? To je dneska mládež! Takže bych nerad byl jako ona, každé stárnoucí generaci se ta nastupující zdá podstatně horší. Ale fakt je, že dělat se těm mladejm dvakrát nechce: vím to z firmy, už jsem se s několika mládenci a pannami musel rychle rozejít. Kapitalisticky žít, to jo, ale kapitalisticky pracovat? Chodit včas do práce a opravdu makat? Ani omylem! Pak takoví nazdárci jdou na pracák a berou podporu. Z té se nedá moc vyskakovat. A tak si začnou přikrádat. A už to jede. Nejlepší prevence zločinu je poctivá práce, pane.
Ludvík Vonášek, řidič, 44 let, Kladno:
Víte, já se na věc dívám z kabiny náklaďáku: ročně najezdím padesát tisíc kilometrů a zatím jsem neměl nehodu: zato jich skoro denně na silnicích vidím dost a dost. Příčina je jasná: v posledních deseti letech se naprosto uvolnila řidičská kázeň. Já nikdy nebyl v Latinské Americe, ale takhle nějak se prý jezdí tam: předpisy sice existují a dokonce se o nich často mluví na nejvyšších místech, ale kdo je dodržuje? Ani ta nejvyšší místa ne! Kdo má silnější auto, jezdí, co to dá, a ostatní se mají nějak přizpůsobit. Na mě v kamionu si frajírci jen tak netroufnou, ale co provádějí páni v mercedesech a bavorácích starým škodovkám, to je hanebnost. A rozjetý auťák je zbraň a chovat se v něm agresivně je podle mě zločin - a jako takový by měl být posuzován. Vada je už v autoškolách: je jich moc, perou se o zákazníky a snížily laťku tak, že už se nedá podlézt: tak je při zemi. Jací pak vycházejí na silnice noví řidiči, je jasné. Dopraváci ještě tak sem tam měří rychlost, ale že by sledovali v provozu způsob jízdy a chování řidičů? Na to nemají ani techniku, ani lidi, a snad ani chuť. Ostatně, chování šoférů k policistům je hanebné, autorita hlídek mizivá. Prostě na chudý lid musí být přísnost - jinak se nehneme z fleku. Prevence? Mluvit lidem do duše je třeba, někdo si třeba říct dá. Ale ti, co slyšet nechtějí, musí dostat přes prsty. Preventivně.
Ilona Bartůňková, 37 let, pokladní, Plzeň:
Denně sedím za kasou v supermarketu a řeknu vám, že lidi kradou jako straky. Mladí, staří, děcka, chudáci i zazobanci - všechno jedno. Když dřív někoho čapli, že krade, měl z ostudy kabát. A dneska? Za socialismu se říkalo, že kdo nekrade, okrádá rodinu. Ale teprve teď tuhle moudrost vzala za svou většina. Některé z těch zlodějíčků už od vidění známe, chodí k nám jak na šichtu. Naše ostraha si je hlídá, ale nemůže mít oči všude, protože oni vyrážejí v celých partách. Jak tomu předcházet? Asi je vůbec nepustit mezi regály, ale to by začali ječet, že je to proti lidským právům, a asi by měli recht. Protože co kdyby zrovna ten den hodlali zaplatit, že jo? Dlouhej bič a krátkej dvorek, to je na některý lidi nejlepší výchova a prevence. Jenže takový slova nejsou dneska v módě, co?
Kamil Chleborád, 28 let, číšník, Trutnov:
U nás v hospodě máme v rámci prevence poplašné zařízení a mříže na oknech, ale stejně nás už dvakrát vykradli - jenom za tu dobu, co tu makám já, a to není dlouho. Štamgasty známe: takže když víme, že někdo má hluboko do kapsy, preventivně mu nenalejeme. Ale když přijde někdo cizí a nevypadá úplně jako vandrák, je to holt riziko: zrovna tuhle mi zdrhnul chlápek bez placení, jen jsem si na minutku z placu odskočil... K takové věci ani nevoláme policii a ti parchanti zlodějští to vědí, že jim nic nehrozí. Nejlepší by bylo takovýho ptáčka chytit a dát mu pěkně na budku: jenže to by pak bylo ublížení na zdraví a ještě by popotahovali okradenýho. Jo, nejlepší prevence je mít oči všude - a co se dá přibít, to mít přibitý.
Milan Pardoubek, 23 let, student, Praha:
Vzpomínám si, jak ještě na základce nás svolali do tělocvičny a dva policajti v uniformách k nám měli přednášku. Byla to spíš sranda, ale aspoň jsme se ulili z vyučování. Od té doby, pokud vím, se hodně změnilo, prevence kriminality vychází z vědeckých základů, sociologie, psychologie - a hlavně se prevence začala dělat systematicky, koncepčně. Spousta měst má kamerové systémy, které hlídají nebezpečná místa, fungují rozličné telefonní tísňové linky, mnohé úplně zdarma, kam si mohou lidi zavolat o pomoc anebo se třeba jen poradit s odborníkem. Na úřadech jsou k mání příručky a letáky, jak si zabezpečit dům, byt, auto... Ono to prostě chce, aby si lidi všímali, což je problém hlavně u starší generace, která novoty obtížně vnímá a navíc podceňuje. Kriminalita prudce vzrostla, ale pokud je mi známo, dál už křivka nestoupá, stagnuje nebo mírně klesá. Což může znamenat, že prevence začala nést plody. Ale hlavně si každý musí zvyknout na fakt, že život v moderním světě přináší rizika, a převzít část zodpovědnosti na vlastní bezpečí na sebe. Mít na dveřích pořádný zámek, zabezpečit auto, po soumraku se vyhnout odlehlým místům. Naopak si myslím, že by se lidi neměli ozbrojovat: pepřový sprej v kabelce ano, ale nosit u sebe kolt? To tedy ne! To už není prevence, ale hra s ohněm.
Ptal se JAN J. VANĚK