POLICISTA  7/2001


měsíčník Ministerstva vnitra

soutěž

1, 2, 3, 4, 5, 6,

Správná odpověď na úryvek z čísla 7 zní: NE. Je zřejmé, že autor nemá ani tušení, že nařídit domovní prohlídku může podle § 83 trestního řádu pouze předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Šéf kriminální služby by však něco podobného vědět měl. Pokud ovšem nešustí papírem.
Z došlých odpovědí bylo 95 správných, 49 nesprávných, ze zaslaných internetových adres byl vylosován výherce jedné z detektivek, nad jejichž pravděpodobností se v soutěži zamýšlíme.


* * *

Vážení čtenáři,

při přípravě soutěže na stránkách Internetu jsme vycházeli ze zjištění, že spisovatelé kriminálních příběhů a detektivních povídek mají často jen velmi nejasné ponětí, jak vyšetřování trestných činů vypadá ve skutečnosti. Vybrali jsme proto několik sporných textových pasáží a obracíme se na vás s jednoduchou otázkou. Bylo to opravdu tak? Je možné, aby se situace odehrála podobně, jak ji autor převyprávěl, nebo jde o pouhý nereálný výmysl? Odpovídejte ANO či NE, a pokud se chcete zúčastnit závěrečného slosování o hezké ceny, připojte i svou internetovou adresu. Mnoho úspěchu vám přeje redakce.

Střela z nebes

"Chápejte to," řekl poručík, "lidi se tam dneska bojej jeden druhýho."

"Za to snad nemůžeme," podotkl šéf kriminální služby.

"Ne. Ale ten případ přece musíme vyřešit..."

Řeč se vedla o vsi jménem Lhota, kde před necelým týdnem kráčel po návsi místní rejpal a taškář František Dobal. U lípy, pod níž stojí pískovcová socha Jana Nepomuckého, suše zakašlal, položil si ruku na krk, a pak se pomalu sesul na zem. Sousedé, kteří se seběhli, zpočátku mysleli, že jde o infarkt, když se však pod Dobalovou dlaní objevila temná krvavá skvrna, volali nejen lékaře, ale i policii.

Nešťastník zemřel dřív, než přijela sanitka, na prosektuře vyndal patolog z nebožtíkova těla střelu ráže devět milimetrů. Nikdo z místních však neslyšel žádný výstřel a celá záležitost připomínala jakési podivné tajemství.

"Ti dva se nenáviděli už léta," pokračoval poručík. "Dobal Hudečka zesměšňoval od té doby, co mu soused zakázal brát vodu ze společné studny."

"Pan Hudeček je vážený občan a člen obecního zastupitelstva."

"A možná taky vrah," nedal se mladý muž. "To jste slyšel, jak schválně a s rozmyslem přejel kominíkovi psa?"

"Dost," řekl unaveně vedoucí kriminální služby. "Tak já ti teda tu domovní prohlídku povolím. I když mám dojem, že z toho budou jen nepříjemnosti..."

Na návsi zastavil automobil, vystoupili tři muži a těžce vyškemraná listina jim otevřela dveře Hudečkova domu dokořán.

"Povídám, že tu nic nenajdete."

"Uvidíme."

Pustili se do práce jako včely v úlu. Z úzkého půdního okna byl dokonalý výhled na lípu i na kamenného Nepomuka, jenže to bylo málo, potřebovali víc.

Ložnice v podkroví, točité schodiště, dole pak obývací pokoj a velikánská moderně zařízená kuchyně. Nepoužívaný kachlový sporák v rohu vypadal jako dekorace ze starých časů.

"Ztrácíte čas."

Poručík otevřel dvířka na vymetání sazí, vyhrnul si rukáv a sáhl dovnitř. Vytáhl starou německou armádní pistoli typu parabellum s mohutným, zřejmě amatérsky vyrobeným tlumičem na ústí hlavně. Neslyšná střela vypálená odkudsi z nebes pomalu přestávala být záhadná.

* * *

Zde úryvek končí a je na vás určit, zda to mohlo být skutečně tak.


Bylo to opravdu tak? Je možné, aby se situace odehrála podobně, jak ji autor převyprávěl, nebo jde o pouhý nereálný výmysl? Odpovídejte ANO či NE a pokud se chcete zúčastnit závěrečného slosování o hezké ceny, připojte i svou internetovou adresu.
ano, mohlo to tak být e-mail:
ne, nemohlo to tak být      

 


Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |