POLICISTA 7/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra ze světa |
STŘEDNÍ EVROPA POD LUPOU |
"Mezinárodní organizace trpí ve střední Evropě šéfovským komplexem, ale pozoruhodně nemají co říct, jak by region měl řešit nárůst vražd a krádeží za posledních deset let. Místo toho se mezinárodní tlak soustřeďuje v tomto regionu na problémy, jako je pašování drog, obchod s lidmi, kontrola hranic. Vládám EU a USA domácí zločinnost na srdci neleží. Starají se, jen jestliže se přelévá přes hranice..." napsal v těchto dnech měsíčník Bussiness Central Europe, který vydává renomovaný londýnský časopis The Economist.
Rozsáhlá studie, z které vybíráme, se zaobírá růstem kriminality ve střední Evropě (ale fakticky o mnoho nižší než v USA), atmosférou strachu, která může být kontraproduktivní, tlakem na policii a soudy posílat všechny provinilé do vězení, kde se ale naučí stát se profesionály. Na řadě míst studie se hovoří o České republice, jak o profesionalitě policie, tak ve srovnání s ostatním regionem o důsledně uskutečňované všestranné prevenci kriminality.
V Polsku, uvádí Bussiness Central Europe, je úroveň kriminality nyní o 40 % vyšší než v roce 1990, v Rumunsku je pětkrát vyšší. Důvody? Existuje víc majetku k ukradení, je menší strach z vrchnosti, působí nezaměstnanost a alkoholismus, internacionalizace vede k novým typům kriminality od praní peněz přes pašování drog až po obchod s lidmi. Existuje rostoucí pocit odcizení a čím hlubší jsou otřesy, tím spekulárnější je růst kriminality. Proto asi také kriminalita na Slovensku vrcholila v roce 1993, zatímco chráněnější Češi byli svědky stálého růstu kriminality až do roku 1999. A přitom všude ve střední Evropě je kriminalita dodnes nižší než na Západě a bude tomu tak přinejmenším v zemích Višegrádu. Dále na východ, kde ekonomická reforma probíhá pomaleji, kriminalita možná ještě poroste.
Strach ze zločinnosti představuje dnes ve střední Evropě daleko větší hrozbu než kriminalita samotná. Aby si člověk mohl představit, o jaký otřes proti minulosti jde, stačí se podívat na Německo. Strach z kriminality je nyní daleko vyšší mezi východními Němci než mezi západními, kteří se ale fakticky daleko pravděpodobněji mohou stát obětí. A vystrašení voliči vyvíjejí pak nátlak na své politiky, na policii a soudce, aby zpřísnili svůj postoj vůči zločincům. Výsledkem jsou přeplněná vězení, v nichž se vytváří zločinecká underclass. Marginálními skupinami jsou ve střední Evropě Romové a v baltských zemích Rusové.
Statistiky jsou neradostné: střední Evropa má víc než dvojnásobek vězňů západní Evropy, i když i tam počet osazenstva věznic roste. Bývalý Sovětský svaz jich má dnes 4krát až 5krát víc a Rusko už předběhlo USA jako hlavní věznice světa, která se stala i nebezpečným semeništěm nemocí. Například tuberkulóza postihuje až 10 % vězňů a ročně jich zabíjí na 25 000. Roste také počet případů HIV/AIDS a ruská vězení jsou tak přeplněná, že vězni umírají i kvůli nedostatku kyslíku.
Ve střední Evropě nejsou problémy tak vyhrocené. Například v Maďarsku byly cely před rokem přeplněny na 160 % kapacity. Dnes se podmínky zlepšují, nedají se však srovnávat s mezinárodním standardem. V Lotyšsku mají mužští vězňové pouze 2,5 m2 svého individuálního životního prostoru ve srovnání se standardem EU 4 m2. V Polsku byly podmínky odsouzených tak špatné, že vyvolaly kritiku Evropského výboru pro prevenci mučení.
Situace je zvlášť špatná ve vyšetřovací vazbě, kdy obvinění mohou čekat i měsíce na soud. V České republice je to téměř třetina uvězněných, v Lotyšsku téměř polovina, ale rozpočet pokrývá sotva potravu a ubytování, na rehabilitační programy nebo četbu nezbývá. Je to obrovský problém lidských práv, který je ignorován, protože jen malému počtu lidí záleží na tom, jak se se zločinci jedná. Přitom je ve vlastním zájmu veřejnosti, aby se s vězni zacházelo lépe.
Tak v Lotyšsku kolem 40 % propuštěných vězňů znovu páchá trestnou činnost a u mladistvých je to 60 až 70 %. Proto i tam začali nyní s alternativními tresty: stovky lidí uklízejí parky, sbírají odpadky a podobně splácejí své dluhy vůči společnosti. Ještě je brzo na hodnocení, ale zdá se, že jich méně spáchá trestnou činnost, než kdyby šli do vězení. "Tento proces také nutí soudce, aby následně sledovali, co se stane s lidmi, které odsuzují," říká Angelita Kamenska, která řídí program Sorosovy nadace. V této souvislosti je ve studii vyzdvihnut zákon o probační službě v České republice.
Probace a alternativní tresty jsou nákladné, tvrdí politici. Jenže taková opatření jsou dlouhodobě levnější než strkání ještě více lidí do vězení. Hlasy voličů se tím sice nezískávají, to ovšem není v rozporu s přáním veřejnosti, aby zločinci byli dopadeni a vědomím zločinců, že budou dopadeni.
Policejní síly ve střední Evropě jsou však ve vyrovnávání s úrovní kriminality pozoruhodně úspěšné - píše BCE, a důvěra veřejnosti v ně roste. Úroveň odhalování se sice proti komunistickým časům snížila a například pouze necelá čtvrtina majetkových trestných činů v České republice je vyřešena. Avšak místní policisté jsou přesto stejně efektivní jako jejich západní protějšky a vyřeší kolem 90 % násilných zločinů. Potíž je v tom, že policie ve střední Evropě musí čelit vysokému očekávání lidí zvyklých, že stát kdysi přísně udržoval veřejný pořádek. "Na Západě majitelé domácností neočekávají, že policisté vyřeší každé vloupání," říká Robert Mawby, britský vědec studující problémy policie v zemích přechodu. "Ve střední Evropě ano. Zatímco koncem 80. let šlo o demokratizaci policie, voliči dnes požadují snížení kriminality." To ovšem znamená tlak na vyšší odhalování kriminality, zatímco prevence - s výjimkou České republiky - je zanedbávána.
Problém je ovšem zhoršován omezenými prostředky na policii: všude v regionu, včetně České republiky, mnohé z policejních sil musí například omezovat spotřebu benzinu pro hlídkové vozy a všude mají potíže se zvyšováním platů. A to přispívá ke korupci, protože si policisté snaží přivydělat, a ztěžuje to i nábor nováčků. Avšak policie, snažící se vypořádat s očekáváními veřejnosti a obavami mezinárodní komunity, má svým způsobem štěstí. Kriminalita se ve velké části regionu stabilizuje a policie má stále silnou politickou podporu. Teď má ale nový úkol: aby požadavek dodržování zákona a pořádku byl řešen dlouhodobějším způsobem. Jinak je nebezpečí, že se v regionu vytvoří zločinecká subclass, výrazně odcizená ostatní společnosti, uzavírá měsíčník Bussiness Central Europe.
(kuč)