Václav Havlík, programátor (Praha):

     Ten pojem znamená předejít kriminalitě. Způsobů je hodně, ale výsledek zatím, myslím, žádný. Statistiky, zprávy v novinách nebo v televizi o tom ostatně denně hovoří velice konkrétně. Můžu dát na rady, abych nechodil v noci do vyloženě rizikových míst, nebo si dal doma na dveře pořádný zámek, ale to samo nestačí. Chyba je podle mne v samotném systému. Až se bude tento problém pojímat opravdu systémově a do jeho řešení se zapojí od vlády přes zákonodárce až po každého slušného člověka všichni, začne zločinnost klesat. Zatím mají delikventi příliš velký prostor a dobře vědí, jak ho využít.

     Jiří Melichar, soustružník (Havlíčkův Brod):

     Prevence kriminality? Tak na tohle mám svůj vlastní názor. Kdyby byl každý, kdo něco provede, pořádně a hlavně hned potrestaný, tak, aby si to nadlouho zapamatoval, nebyli by darebáci desetkrát patnáctkrát v base a slušný člověk by mohl klidně spát. U nás ve městě jsem si ničeho, co by mi připomínalo prevenci, nevšiml. Vlastně ano - může to být třeba i kroužek, do kterýho chodí můj kluk, a tak se po škole nepotuluje po sídlišti.

     Růžena Suková, toho času na mateřské dovolené (Praha):

     Jak se dá předejít kriminalitě? To opravdu nevím, ale myslím si, že policie na to nestačí. Tady v Praze se určitě organizuje hodně akcí, o kterých se člověk ani nedozví. Slyšela jsem o různých přednáškách, v metru občas dostanu do ruky nějaký leták, ale abych pravdu řekla, nesleduji to. Až budou moje děti trochu větší, abych kolem nich nemusela celý den běhat, zkusím se někde zapojit. Třeba ve sportu, který jsem dříve aktivně dělala a který je podle mne jedním z nejlepších způsobů, jak mládež zabavit. Po pořádném tréninku není na hrací automaty nebo na drogy ani pomyšlení a o tom to, myslím si, právě je.

     Petr Vaníček, podnikatel (Brno):

     Vím, co ten pojem znamená, a vím také, kolik stojí. Aby se zloději nedostali do mé firmy, nechal jsem nainstalovat bezpečnostní dveře se speciálními zámky a do oken mříže. Čekat, že mi někdo pomůže majetek ohlídat, je dětinské. Tady v ulici už vykradli jeden obchod během necelého roku čtyřikrát. Zloděje sice policie chytila, ale majitel prodejny si může o náhradě škody nechat jen zdát, protože dotyčný prý nemá ani vindru. Než čekat, až mě někdo vybere, obětoval jsem radši peníze, za které by byla víc než slušná dovolená. Pro prevenci se v Brně určitě něco dělá, ale nemám čas to sledovat.

     Irena Pavlíková, zdravotní sestra (Praha):

     Co je to prevence, náhodou vím, protože jsem tu otázku dostala u maturity. U nemocného se zhoubným nádorem to například znamená včasnou operaci, kterou se předejde rozšíření nemoci do stadia, kdy se už nedá léčit. S kriminalitou je to asi podobné, ne? Jak to ale vypadá v praxi, netuším.

     Marcela Filipová, účetní (Plzeň):

     Ten pojem je, myslím, jasný každému normálnímu člověku. Ne každý je však normální - vezměte si třeba zloděje, který je víc v base než na svobodě. Když se na to člověk podívá z druhé strany, někomu je jasné, co se tím míní, ale rozhodně se tím netrápí a podvádí, kde se dá. Jak jinak by se psalo o ohromných finančních podvodech, které rozhodně nemůže vymyslet člověk, který ve škole propadal? Myslím si, že prevence nebude fungovat, dokud budou mít lidé na očích špatné vzory z nejvyšších společenských vrstev. Znám podnikatele, který ke svému majetku nepřišel poctivou cestou, kde kdo to o něm ví, a přesto si ho všichni předcházejí, protože má díky penězům i vlivné kontakty. Nejlepší prevencí je podle mne trest pro každého, kdo poruší zákon.

     Karel Jansa, důchodce (Ledeč nad Sázavou):

     Podle mne je zakopaný pes ve výchově. Za nás se pojem prevence kriminality neužíval, ale fungovalo to líp než dneska. Když jsem doma jenom zalhal, dostal jsem pořádný nášup a příště jsem to už radši ani nezkoušel. Nedávno jsem v parku slyšel tatínka, který peskoval kluka za to, že se ve škole k čemusi přiznal, protože z toho může být pro rodinu pěkná ostuda. Kde to jsme? Místo aby děti poznaly, že je za každou levotu čeká trest, učí se dělat ji tak, aby se na ni nepřišlo. Tak je to i s dospělými, jenže u těch už je na výchovu bohužel pozdě.

     Ernest Pacholík, pekař (Praha):

     Ten pojem znamená udělat něco, aby u nás kriminalita ubyla. Každý není, myslím si, od narození zloděj a znám pár lidí, který se živili poctivě, dokud nepřišli o práci. Vím, že se mohli naučit něco jiného, než dělali celý život, ale některý začali pít, rozpadla se jim rodina, a pak se zhoupli až na ulici. Nemyslete si, že někoho omlouvám, ale když jdu ráno do práce a vidím na lavičkách vyspávat bezdomovce, je mi jasné, že většina z nich jsou zlodějíčci. Prevencí by podle mne bylo, kdyby je město za nevelký výdělek nějak zaměstnalo: Chceš žít na ulici? Dobře, ale tak si ji taky uklízej! Tady v Praze je určitě dost akcí, které by měly kriminalitu snížit, ale málo se o nich ví. Určitě mezi ně nepatří obouvání botiček na kola aut za špatné parkování, když o ulici vedle parkují řidiči přímo na chodníku a nic se neděje.

     Miroslav Vlček, bez zaměstnání (Ústí nad Labem):

     Vždycky jsem si myslel, že v Praze se nedá vyjít večer vůbec na ulici. Nedávno se rozpadla firma, u které jsem pracoval, a tak jsem na pár dní na návštěvě u dcery. Nebezpečí přepadení, okradení a podobně, tady podle mne není tak velké, jak se o něm všude mluví. Je ale pravda, že jako určitá prevence působí i opatrnost, se kterou se člověk díky těmto zprávám pohybuje po ulici. Co se u nás v Ústí v tomto směru dělá, nevím, dosud jsem se o to nezajímal.

     Roman Lev, středoškolský učitel (Praha):

     Prevence kriminality byla zařazena do výukových osnov a myslím, že je to dobře. Když jsme s ní začínali, nebyli jsme si jako pedagogové jisti, zda se nám podaří žáky zaujmout. Na besedách s odborníky jakými jsou například právníci, policisté a další, kteří jsou do školy zváni, se ukazuje, že studenty toto téma zajímá. Na základě vlastní zkušenosti se proto domnívám, že na poli osvěty občanů je v oblasti prevence kriminality ještě široké pole působnosti.

     ... asi čtyřicetiletý muž

     Jméno ani povolání vám, nezlobte se, neřeknu. Myslím si, že pojem kriminalita se stalo politikem, ze kterého se dá v současné době dost vytlouct. S jejím předcházením je to to samé. Jak je možné, že si v novinách přečtu, že policisté někde zakročili, a hned nato následuje polemika o tom, zda si to vůbec mohli dovolit? Pro každého darebáka platí presumpce neviny, ale pro ně ne. Na jejich místě bych potom taky chodil po ulici a dělal slepého, jak to někdy vidím třeba na pražském Václaváku.

     Karolína Fabiánová, studentka (Praha):

     Prevence? Prevence se přece musí vyplatit! To je heslo, které jsem viděla na nějakém letáku a je podle mne bezvadné.

     Ivan Svatoš, výpravčí...

     O prevenci v poslední době slyším často. Dcera byla například se školou na přednášce proti drogám. To je určitě taky proti kriminalitě? U nás ve městě se některé věci dělají, aniž by dostávaly cizí názvy. Hřiště u školy bývalo dříve jen pro hodiny tělocviku. Teď je otevřené, takže když jdu na odpolední, je plné mladých. Hodně se mluví o tom, jaké problémy s nimi jsou, ale oni nemají kde se scházet - jedině snad v restauraci nebo na ulici. O dospělých si raději povídat nebudeme, tolik času nemáme ani vy, ani já.

     Alena Hejná, prodavačka (Liberec):

     Myslím, že to znamená to samé jako prezentace. Ukazovat, jak u nás kriminalita vypadá. U zboží jsou to reklamní kampaně, ale u kriminality? To opravdu nevím.

     Jakub Vojíř, policista (Praha):

     Prevence, tedy předcházení trestné činnosti, je otázka dost široká. Jednou z oblastí je třeba snaha snížit počet dopravních nehod. Kontroly řidičů, dodržování rychlosti a jiné akce nejsou, jak je vidět, dostatečně účinné. Neumím si vysvětlit, jak je možné, že lidé nedodržují zákony ani tam, kde se jedná o jejich vlastní život.