POLICISTA  4/2000


měsíčník Ministerstva vnitra

případ skončil po osmnácti měsících

AKCE NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ CENTRÁLY ÚOOZ SKP PČR /5/

Na první pohled moderní novodobé bydlo pro moderní rodinu, možná jedno dvě dítka... V předposledním díle minicyklu o práci NPDC se budeme věnovat problematice syntetických drog. Není jednoduché rozhodnout, které návykové opiáty jsou horší, tedy nebezpečnější, než jiné. Ošidnost syntetických psychotropních látek ovšem spočívá v jejich "nezávislosti na přírodních zdrojích". Syntetika lze víceméně připravovat, vyrábět kdekoliv. Není potřeba je někde v plenéru pěstovat a někam na druhý světakraj s nimi za uživatelem nákladně, rafinovaně cestovat. Stačí jenom najít místního odborníka, skompletovat nádobíčko a poshánět nezbytné výchozí chemikálie. Syntetické drogy jsou v tomto směru zcela jasnou hrozbou pro budoucnost ...

* * *

(Na vysvětlenou úvodem: Všechna osobní i místní jména jsou v následujcím pokusu o převyprávění - a detailnější "zákulisně soukromé" nastínění - případu, který zhruba před pěti lety nebývale rozčeřil pozornost veřejnosti, pozměněna. Hnutí mysli aktérů, některé podrobnosti související s policejním postupem, s vyšetřovatelským dokládáním a soudním vyhodnocováním příběhu mají volnější i zkratkovité ladění. Podstata věci nicméně stojí pouze na základech převzatých ze skutečnosti.)

* * *

Inženýr technik a chemických věd mistr Alfréd Kalanoš, mezi kamarády řečený Alfi nebo také Golden Alf, má vskutku zlaté ručičky, jak se u nás o našich koumácích a všeumělech říkává. A k tomu tyritové, tranzistorové až sklokřemičité buňky v hlavě. Téměř z čehokoliv téměř na koleně uvaří, vyreaguje, vygeneruje bezmála cokoliv.

Případnou nezákonností, trestností svých odborných aktivit se přitom nenechává nijak zneklidnit. Alespoň u své do této chvíle životní zakázky se tím nerozptyloval. Měl to pro kohokoliv zvídavého či čmuchajícího vyřešené: Připravujeme v poloprovozních podmínkách výrobu medikamentu na podporu potence, na vylepšení sexuálních chutí dospělých spoluobčanů. V okamžiku, kdy budou veškeré výrobní mušky vychytány, necháme si povzbuzující prostředek patentovat, produkci střelíme bohaté, nejraději zahraniční firmě a ta našimi výrobky - se zajímavým názvem a v atraktivním tabletovém balení - zaplaví evropský trh.

Všichni to budou chtít, všichni budou ochotně platit, všem to prospěje a všichni budou spokojeni.

Uvedenou legendu, nejspíš pro pokoj tvůrčí duše, nasadili do vědomí jinak jistě ne naivního a hloupého chemickotechnologického provozáka bratři Rysové. Starší Mojmír vlastně vše propojoval. On, novodobý podnikatel, dal dohromady celistvý mezinárodní tým, který fungoval - dalo by se říct úctyhodně - jako hodinový, špičkově seřízený strojek.

...zrakům členů útvarů se však ukázaly průmyslové technologické výrobní prvky...Mojmír Rys a podnikatelský kolega Josef Bona měli ideu. A dům (zpětně vyšlo najevo, že dokonce dva speciálně využívané objekty). Rudolf Rys, který žil v emigraci ve vyspělém, rozvinutém světě Beneluxu, našel z bráškova podnětu v nové vlasti investory, teoretické i praktickovýrobní spolupracovníky. Adriaena Gerritszoona van Rijna a Harmena Uylenburgha. Rovněž podnikatele, jak jinak. Abychom měli vykutálenou osmičku kompletní, uveďme, že jako další z toho spolku jsou v úředních análech vedeni: MUDr. Břetislav Staškovský, soukromý podnikatel a - se svým sociálním postavením nezaměstnaného výjimka - třetí cizinec Otto Winter.

Povětšinou zralí mužové, v době činu čtyřicátníci, pouze doktor za hranicí padesátky a Winter dvaatřicetiletý mladík. Spuštění celého podniku, vedle řady "diplomatických" jednání a ujasňování následných vztahů, vymezování jednotlivých práv a povinností uvnitř skupiny, předcházel studijní pobyt pana Kalanoše v unikátních laboratořích a fabričkách v romantických zákoutích Beneluxu. Pak se spolčení, přímo ďábelsky rozdychtěné vidinou pohádkově výnosného cíle, pustilo do trpělivého, mravenčí úsilí a nekonečnou vynalézavost vykazujícího díla.

Domlouvali se džentlmenskou angličtinou.

* * *

(Malá úvaha řekněme v okamžiku oddechové mezihry:

Řada pachatelů těch nejzávažnějších trestných činů si na počátku svého rozhodování k "podrazu" - a zvláště dneska a zvláště u nás - pravděpodobně myslí, že jim darebnosti projdou. Že na to máme slabou legislativu, že je z toho - v krajní nouzi s "klecí na ně spadlou" - dobře zaplacený dobrý právník vyseká. Proto třeba ta předem připravená skazka o přípravě výroby prospěšného léku, afrodisiaka či antidepresiva. Toť možná jeden bod u zrodu myšlenky na nekalá, pohodlná obohacování. Vždyť kolika chytrolínům to již v tuzemsku vyšlo!

Druhým - spekulativním - bodem může být ze strany nejrůznějších vejlupků předpokládaná slabší síla policie. Vždyť mají skromné rozpočty, na všechno všelijaká povolení, domlouvané koordinace a dělené kompetence. Jsou v úzkých se specialisty, kteří prchají do privátních sfér, stále těžce shánějí nezkorumpovatelné, pro spravedlnost, zákon až idealisticky odhodlané a oddané jednotlivce. Objektivní realita směřuje naštěstí - mnohé policejní úspěchy to dokazují - jinam ...)

* * *

Operativci, chlapi takříkajíc z chodníku, oči uši, které chytají drobné podněty z těsných doteků s galérkou, s podsvětím uvnitř státu, ale stejně tak pečlivě na legálních - i méně oficiálních - vstupech a výstupech do a ven z této republiky, zaznamenali "neobvyklé manipulace s prekurzory". S chemickými látkami, které mohou sloužit jako meziprodukty k výrobě drog.

...i „bezpečnostně“ vypolstrovaná vrátkaPouze v náznaku: Izosafrol vyráběný v Číně se dopravoval z Německa na Slovensko. Tam se z něj chemickou cestou stával piperonylmetylketon či metylendioxifenyl a propanol, které zaměstnanci dvou malých "podniků" dováželi na základě platných licencí (povolení na 1 200 kg) do ČR. Odtud měl zajímavý materiál (výtečně vhodný pro výrobu syntetické drogy MDMA, v západním světě odběrateli též označované jako Ecstasy) směřovat do Nigérie. Vývoz byl však věcí fiktivní, materiál mizel kdesi u Prahy - najisto do tajné výrobny fetu.

Jednotlivé poznatky postupně policii navedly ke konkrétní firmě, ke konkrétním osobám (několik z nich se již dříve namočilo do obchodů s kokainem, jedna měla v roce 1992 v Anglii "drogové" popotahovačky s tamní policií). Zločinné spolčení se začínalo rýsovat. Např. dr. Stašovský se v parádě skvěl na většině oficiálních dokumentů, jimiž se povedená firma obracela na ministerské kanceláře, na celníky ...

A soudce příslušného krajského soudu po řádném, perfektním zdůvodnění (na stole byla velice opodstatněná obava, že se jedná o trestnou činnost - spolupachatelství v oblasti výroby a distribuce drog, omamných a psychotropních látek a jedů, ve smyslu paragrafů 187 a 188 s patřičnými odstavci a písmeny trestního zákona) dal souhlas k použití operativní techniky.

Bylo povoleno zaznamenávání telekomunikačního provozu, vrtulník běžně sloužící v dopravácké "zelené vlně" snímkoval maloměstský rodinný domek, různá zdánlivě obyčejná firemní i soukromá vozidla nepřestávala objekt zájmu sledovat, zaznamenávat pohyb a dění v rozsáhlém okolí. O mezinárodní policejní i celní spolupráci ani nemluvě.

Osmnáct měsíců tehdy v polovině devadesátých let shromažďovali experti fakta. Do "ostře střeženého" objektu mezitím podnikatelé naváželi "bandasky", odstředivky, potrubí, 3 tabule plechu o síle 4 mm, komorové brzdiče, planžety, selén, víko zrychlovače, dvigatěl zvonka 24 V, kanystry ... Vybavování běžného venkovského baráčku, té vydařené chýše, svědčilo, že z toho bude ve finále značně jedová mlékárna.

Faxové objednávky, fakturace, i rukou psané pokyny, kam a co se má převézt, které odlitky jsou pro nás, jaké zboží patří jinam, kdo, co a jak obrobí, upraví, používaly angličtinu, němčinu, polštinu, ruštinu.

* * *

Organizátoři nezapomínali na nic. Odboroví předáci podvraťáckých živlů, kdyby tací existovali, by se tetelili. "Ubytovací fabrička" měla ledničku s mrazničkou, satelit, elektrická topítka, mikrovlnku, lékárničku.

"Ty lidi tam budou jenom makat, uvědom si to," hlásal jeden z pořadatelských šéfovských pokynů. "Musíme jít a aspoň trochu jim udělat prostředí."

"O tom vůbec nediskutuj, sežeň spojení na Jolanu," pravilo se na jiném místě. "Chlapi občas budou potřebovat holku ..."

A přišel fax z Ukrajiny, že by se zděs možná našla možnost pro výrobu meziproduktu. - Ještě prý někomu chybí nějaký ten komponent, snad pomohou Američani, Ferda má na ně kontakt. - Schůzku v hotelu Palace musíme přehodit. - A bacha, ten je na peníze. - Jo a ten a ten už nežije s tamtou. - Prověřte znovu dokumenty z ministerstva zdravotnictví o černém kontinentu. - Měli jsme zpoždění pro velkou autonehodu v Turnově, taky Mařka trochu zlobila, přebukujte letadlo, za 375 guldenů s tím Markéta vypomůže, detailně se to nechá narýsovat u Čáslavi ... Pokynů a informací, tedy útržků do velké skládačky byly stovky.

* * *

(Ještě jedna poznámka na okraj: Chemický postup na "ecstasy pilulku" - v uváděném případě použitý - prvně publikoval v Japonsku v roce 1958 nějaký Jagukakuzaši. Kondenzoval se při něm PMK ve vysoceprocentním metanolu s jistou koncentrací methylaminu za přítomnosti amalgámu hliníku. Po izolaci hydroxidu hlinitého se produkt extrahoval do dietyléteru atd. Znalci najdou na internetu. Česká varianta byla mírně onačejší. Úvodní kondenzace probíhala v izopropanolu, ke konečné izolaci produktu bylo využito vakuové destilace.

A chemický "profesor, konstruktér" k tomu vypovídal: "Technologický postup jsem dostal na papíře, kdo a kde jej vypsal, nevím. Co je černé na bílém, ještě nemusí fungovat ve skutečnosti. Nebo ve velkém. Ale měl jsem o to profesionální zájem. Upravil jsem si to a zjistil jsem, že tu sloučeninu lze vyrobit ... Odhad byl, že bychom to měli zvládnout asi tak do tří let ... Keton se nechá použít na mnoho věcí, nepamatuji se, že by byl na indexu, další suroviny obdobně ... Byli jsme asi v půlce, s bídou jsme měli vyřešeno chlazení reaktorů, filtrace byla nedořešena, stejně tak centrifugace. Pokud jde o odparku, tak byla zprovozněna pouze ta malá, velká nejela, chybělo úplné dořešení převodu na hydrochlorid a převod odpadů na netoxické chemikálie - to jsme byli zadrženi.)

* * *

Den D a hodinu H určili speciální policejní jednotky na začátek června v 8:30. Věděli, že sledovaní "dělníci" v tom čase většinou tvrdě vyspávají.

Po nezbytných analýzách se veškeré zařízení opatrně demontovaloMoment překvapení vyšel víc než naprosto. Pět pachatelů (3 Holanďany a dva domorodce) zajistila policie v kýženém domě. Nikdo nebyl zraněn. Vysklením byly poničeny jediné dveře. Zbývající kvítka byla zadržena na jiných místech v jiném čase - jeden při pokusu přejít státní hranici do SRN, dva při přebírání raznice k tabletovači hotového výrobku (kvalita balení přece prodává).

A MDMA právě přicházela na svět. Továrna, chemička jela. Provozní mistr, pod dozorem mužů zákona, musel kotle, destilační aparatury a další vědecké procesy postupně vypínat a zastavovat.

Výrobna, garáž měla izolační, speciální tapetování proti úniku hluku, zvláštní příčka bránila pohledu do závodu při otevřených vratech, odvětrávání šlo ventilátorem do komína, který vypadal sice normálně, ale k vytápění domku nesloužil ...

Na konci "výrobního pásu", v tabletovacím stroji ze Slovenska se našly dva dokončené atraktivní bonbónky - methylen dioxymetham fetamin - neboli dávky Ecstasy. Celkem se v doupěti podařilo zajistit surovinu na 35 milionů tablet (technologie byla schopná produkovat 17 kg halucinogenu denně, 800 kg za 60 dnů). S cenou 5 až 10 marek od kusu, s hodnotami uloženými v technické výstroji atd. se točilo ve hře přes čtvrt miliardy korun českých!

A podařilo se vzápětí (po nějakém týdnu vytěžování vazebně držených podnikavců) odhalit - několik desítek kilometrů jinde - druhou laboratoř. Ta zřejmě pracovala delší dobu. Parta si v ní pravděpodobně ověřovala své schopnosti. Byla tam nalezena zásoba materiálu na 700 kg drogy. A další doklady činnosti povedeného spolku, kontakty na Frankfurt, čmaropisy redukce ketonu, odborné a jiné zajímavosti.

Opona spadla, obranné předpoklady, výmluvy, zapírání, vzájemné přehazovačky odpovědností, snaživé kličkování najatých právníků - nic platno, nic nepomohlo. Největší kauza svého druhu v zemích bývalého východního bloku dozněla.

* * *

(P.S. Všech osm hlavních aktérů výše uvedeného příběhu zinkasovalo u soudu první instance od sedmi do deseti let natvrdo. Všichni se okamžitě odvolali. - A vyšší soud jim posléze pobyt v zakatrovaných hotelích ještě prodloužil!

Akce vzbudila ve své době též značný mezinárodní ohlas i uznání zahraničních kolegů ...)

Jaroslav Kopic  
Reprofoto z archivu NPDC  
Václav Šebek  


Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |