POLICISTA  4/2000


měsíčník Ministerstva vnitra

u policistů ve Vlašimi
Zámecká brána jaksepatří... Dneska pod okny přetéká auty nevelké parkoviště a za ním se vypíná k zimnímu nebi hlouček paneláků, ale na začátku století tu město Vlašim končilo - a místní zubař Jelínek patřil k prvním, kdo si v nové ulici nechali vystavět pohlednou vilku. Provozoval ordinaci a bydlel tu s celou rodinou, včetně syna, jenž si v dospělosti začal říkat - Harry. A jako Harry Jelínek vstoupil doslova do dějin, i když jde jen o historii českého podvodnictva. Ano, je to ten, jenž kdysi - prodal Karlštejn...
Asi se dnes obrací v hrobě při vědomí, že v jeho takořka rodném domku sídlí obvodní policejní oddělení. Anebo by to při svém pověstném smyslu pro humor mohl spíše považovat za poněkud bizarní, leč půvabný paradox osudu?

V půvabném kraji pod Velkým Blaníkem se usídlili už Keltové, jak vykopávky nasvědčují - ale v čase historickém se tu jako první zřejmě zabydleli husité, zbudovavší si na Malém Blaníku tvrz. (Možná, paradoxně, je právě ona předobrazem legendárního - a historicky nedoloženého - sídla královského, jež pověst umísťuje na Blaník Velký a jehož pozůstatkem má být ona enkláva rytířů v hoře samé...) Tak či onak, dnešní Vlašim se rozkládá na obou březích říčky Blanice a vznikla kdysi srůstem dvou městeček ležících u brodu přes ni.

Hrad, založený někdy v roce 1303, se pyšně vypínal nad nimi. Prvními doloženými vlastníky zdejšího panství byli páni z Vlašimi, jimž patřilo do roku 1363. Pak je získal přítel Karla IV., zámožný a vzdělaný arcibiskup pražský Jan Očko, řečený z Vlašimě: hrad nechal přestavět na pohodlný palác. Po něm město a okolní državy vlastnili páni z Jenštejna, Trčkové z Lípy (oni také nechali znovu přestavět panské sídlo na renesanční zámek), Stranovští ze Sovojovic, Klenovští ze Ptení - a další. Za půl sedma století se na Vlašimi vystřídal tucet panských rodů - až po Auerspergy, dědičné cenzory královské a císařské, kteří tu žili po dvě staletí. Oni také nechali z bažantnice zbudovat nádherný anglický park, jenž dodnes patří k největším a nejkrásnějším v Evropě. Okouzlil mnohé návštěvníky, z nichž jmenujme aspoň dva velké skladatele: Smetanu a Mahlera. Jeho nádhera, protkaná romantickými stavbami (jako byly čínský pavilon, romantický hrad, mešita či chrám Amorův) poněkud pohasla "péčí" posledních desetiletí: nicméně naučná stezka je pořád lákadlem pro vnímavé turisty...

Panování Auerspergů učinil konec rok pětačtyřicátý: jejich zámek i velkostatek se stal státním, jako vkrátku koneckonců i všechno ostatní. Co se hospodářství týče, Vlašim bývala zprvu městem tkalců, taky se tu zpracovávala železná ruda, v minulém století se rozvinulo punčochářství. Mezníkem v rozkvětu města se stal rok 1895, kdy sem napřáhla svou trať c. a k. železnice. Rozvinula se obuvnická výroba a hlavně - v roce 1935 sem přesídlila slavná kapslovna z pražského Žižkova. Muniční továrna Sellier a Bellot vyrábí dodnes, jakkoli ani ona nemá na růžích ustláno: armáda nestřílí a pistolové a brokové náboje drží výrobu tak tak nad vodou. V poslední době ale vzniklo i několik menších továren na balicí stroje a zařízení. Nezaměstnanost je tedy značná, nikoli však tragická - a město, dnes zhruba dvanáctitisícové, vzkvétá.

Kostel svatého Jiljí, do dnešní podoby přestavěný roku 1522, má nový kabát a je ozdobou města stejně jako mnohem mladší chrám Církve československé husitské. I zámek dostává postupně nový kabát: dnes je sídlem muzea, zemědělského učiliště a střechu tu našla i útulná vinárna, nazvaná - jak jinak než U blanických rytířů.

* * *

Vlašimští policejní kapitáni nad plánem služeb: vpravo vedoucí Miroslav Matoušek, vlevo jeho zástupce František VotýpkaVlašimský policejní šéf kapitán Miroslav Matoušek žertem na uvítanou prohlašuje, že spojení s Blanickými pochopitelně funguje jedna radost - leč že zatím nikdy nebylo tak zle, aby si vlašimští policisté museli volat tak skvělé posily. Ostatně, ze statistik trestných činů na vlašimském obvodu vyplývá, že si dvě desítky zdejších policistů vedou dobře: zhruba šedesátiprocentní objasněnost je v okrese řadí na špičku a celorepublikově k velmi slušnému průměru.

Zdá se ovšem, že i zdejší občané patří povětšinou mezi solidní a příkladné - a polapení pachatelé si na Podblanicko povětšinou vyrazí z větších vzdáleností. "Ten nejčerstvěji zadržený, který se nám tu vloupal do čtyř aut, pochází až ze Sušice, žije ovšem už pár pátků v Praze - a tam ho taky naši kluci dneska eskortovali," vysvětluje vedoucí oddělení nepřítomnost dvou svých mužů a jednoho z hlídkových vozidel. "Udělal nám tady čtyři prodejny a hospody: a dělal to docela šikovně. Vloudil se třeba dovnitř, nechal si otevřené okénko - a mříže pak roztáhl heverem z auta."

Čtyřiadvacetiletý mladík, už ovšem trestaný, jezdil "za prací" pěkným bavorákem a připadal si asi jako mistr světa: netuše, že nástrahy jsou položeny a síť se zatahuje. Až spadla klec...

"Taková úspěšná akce dodá policii renomé a lidi v rajonu potěší a uklidní," říká spokojeně vedoucí oddělení.

Většina z jeho mužstva vyrazila na pravidelnou bojovou přípravu: dopoledne policisté absolvují střelby (díky pochopení firmy Sellier and Bellot nemusí nikam daleko, jen na zdejší tovární střelnici) a odpoledne pak tělocvik spojený s tréninkem bojových umění a posilováním fyzičky v místním plaveckém bazénu. (V někdejším středisku vrcholového sportu stolních tenistů, nyní Sporthotelu.) Věkové složení zdejšího mančaftu je rozmanité: od úplných mladíků až po chlapy zkušené a - chtělo by se skoro říci - takořka před penzí, kdyby ovšem ti věkem nejstarší, tedy bezmála padesátníci, nepatřili taky mezi největší dříče a v dobrém slova smyslu nadšence policejní práce, jež si snad víc než jiná řemesla žádá trpělivost, buldočí zarytost a fištrón. Dobrou znalost lidí i místa, kde policista slouží. Oči otevřené a uši zvědavé. Neboť nepatrný detail může někdy znamenat poslední kamínek do mozaiky, jež znamená uzavřený případ.

"Řeknu vám příklad, jak dobrá práce při ohledání místa činu přinesla úspěch při vypátrání pachatelů, kteří ve Vlašimi z autobazaru odcizili čtyři auta," vzpomene si kapitán. "Jedno nabourali hned za městem, druhé nechali u Sadské, třetí zajistili kolegové u Kolína a pro čtvrté jsme si jeli až do Ústí..."

Jedna z budov vlašimského zámkuVšímavému policistovi neušla plechovka od párků, jež se válela poblíž místa vloupání: a taky číslice, cena, která na ní byla napsaná. I když se to zdálo bláhové, nelenil a objel prodejny v okolí: a protože štěstí někdy opravdu přeje připraveným, našel tu pravou, ba ještě víc. Prodavačka si vzpomněla, komu nedávno takovou pikslu prodávala. A tak se kriminálka rychle dostala až k jednomu z pachatelů, jejž starostlivá manželka dorpovodila na nádraží na cestu "za prací" a dokonce ho vybavila proviantem, aby nestrádal.

"Ale abychom byli úplně přesní," pozvedá kapitán Matoušek ukazovák, "nemáme na oddělení jenom policisty, ale taky jednu policistku!"

Stále není úplně běžné nacházet v policejní uniformě a na základních útvarech ženy: ona vlašimská také původně sloužila na pasovce v Benešově a o přeložení požádala, když její syn začal chodit do první třídy a pro ni se denní dojíždění stalo přítěží. Lhali bychom, kdybychom tvrdili, že chlapi z oddělení jásali, když jim šéf sdělil, kdo bude jejich posilou. Spíše naopak, slušně řečeno.

"Jenže brzo změnili názor. Podpraporčice Romana Kyptová si totiž vede velice dobře, a kdyby se našla ještě jedna či dvě takhle pracovité, rád bych je na oddělení uvítal: klidně i výměnou za některé chlapy," prohlásí furiantsky vedoucí.

Hodnocení práce jednotlivých policistů je ale vždycky věc ošidná, nicméně nutná a šéf se jí prostě nevyhne. A jako v každém pracovním týmu, i v tom jeho jsou, jak obrazně říká on i jeho okresní ředitel, lidé tažní i chovní. Přičemž tahounů není nikdy nazbyt. Ani ve Vlašimi ne.

* * *

Benešovský policejní direktor má své království rozstrkané po celém okresním městě: jednu střechu s ředitelstvím sdílí okresní úřad vyšetřování (vyšetřovatelé prý sedí mnohdy po čtyřech v kanceláři, a jak se v takových podmínkách vedou výslechy, b§h suď), ale v jiné budově už je benešovské obvodní oddělení, v dalších pak pasovka, správní činnosti, dopravka, kriminálka i ekonomický úsek. Takže se dost naběhají policisté, ale i občan, jenž potřebuje cosi vyřídit a přesně neví, kudy a kam. Naděje na lepší sídlo trvá už delší čas, leč výměna budov, jež mu musí předcházet, zamrzla kdesi v nedohlednu nahoře: ale kdo si počká, ten prý se dočká. Benešovský ředitel plukovník JUDr. Jaroslav Jirák zůstává optimistou: má k tomu ostatně solidní důvod. Vždyť zatímco v roce osmadevadesátém dosáhla v jeho okrese objasněnost zhruba necelých osmačtyřiceti procent, loni už činila procent skoro třiapadesát: což přece představuje solidní meziroční nárůst...

"Faktem ovšem je, že třebaže Benešov je od Prahy co by kamenem dohodil, blízkost velkoměsta se u nás v nápadu trestné činnosti nijak moc neprojevuje," říká uvážlivě JUDr. Jirák. "I když náš okres navíc patří k nejrozlehlejším v celé republice, počtem trestných činů dlouhodobě náležíme ve středních Čechách k nejméně postiženým: loni jsme tu měli 2877 trestných činů, zatímco třeba Kladno jich řešilo dvakrát tolik. Na straně druhé - jihočeské okresy jsou na tom s nápadem většinou o dost lépe, sousední Tábor pak zhruba stejně - ale má přitom o sto policistů více..."

Policejní oddělení ve Vlašimi sídlí v úhledné vilce, jež měla kdysi pozoruhodného obyvateleI tady ovšem platí, že pachatelé zřídka patří mezi místní, že si spíše na Benešovsko odskočí na spanilou jízdu - z blízké Prahy, ale i vzdálenějších koutů české vlasti. A že i tady vzrůstá podíl cizinců... Důvodem je jednak relativně dokonalá silniční síť - okresem vede dálnice na Brno, hlavní trasa na České Budějovice a řada dalších kapacitních komunikací, jednak rozlehlé rekreační oblasti, jež ovšem nadmíru lákají nejen rekreanty samé, nýbrž i jedince bohatnoucí na cizí účet.

"V létě u nás vrcholí dopravní zátěž a nehodovost jde prudce nahoru," říká ředitel, "na konci zimy zase majitelé chat a chalup mnohdy shledávají, že měli nezvanou návštěvu..."

Benešovská policie má dnes naplněný stav: pokud se započtou lidé, kteří mají před školou anebo právě studují, po deseti letech jsou tabulky obsazeny. Jak říká ale ředitel kriticky, důvodem ke spokojenosti tohle není: dobře si totiž uvědomuje, že nezanedbatelné procento mezi policisty tvoří lidé, kteří chtějí ve službě jen nějak přečkat svou pracovní dobu - a to u policie napříště nepůjde.

"Konečně si teď budeme moci lidi vybírat a rozhodně se na to chystáme: a jedinci, kterým práce vlastně nevoní, se budou s uniformou loučit," říká JUDr. Jirák upřímně. "Už teď máme za ně náhradu: uchazeče, kteří prošli výběrovým řízením, mají opravdový zájem o policejní práci, a my je zatím nemůžeme přijmout... Z hlediska policejního se benešovský okres dělí do šesti obvodů - vedle oddělení v okresním městě jsou policejní stanice ve Vlašimi, Voticích, Čerčanech, Týnci nad Sázavou a Čechticích. Vzhledem k rozloze okresu počet nikterak přehnaný - a tak nutně přijde řeč na možnost zřízení dalších obvodů.

"Zvažovali jsme ji, i zájem ze strany obcí a jejich obyvatel jsme zaznamenali," říká uvážlivě ředitel, "na přetřes přišly Divišov a Sedlec-Prčice, ale po zralé úvaze jsme došli k závěru, že nápad trestné činnosti v oněch oblastech pro znovuzřízení policejních oddělení nemluví. A že by to bylo tříštění síl."

Spíš by si benešovský ředitel dovedl představit zřízení jakési okresní zásahové skupiny, která by sloužila k rychlým zásahům při napadení objektů, napojených na pult centralizované ochrany a průběžně by plnila úkoly pořádkové služby. Tím by se zkrátil čas k zásahu na napadeném objektu a zvýšila by se šance na zadržení pachatele přímo na místě činu. Ale to je zatím jen úvaha a rozhodně spíše hudba budoucnosti...

* * *

Jakkoli Vlašim není žádné velkoměsto, trápí ji problém aglomerací mnohem lidnatějších: nedostatek parkovacích míst. V minulé éře město rostlo dost hekticky, nastavěla se i řada paneláků na relativně malé ploše - a prostě se nepočítalo s tím, že vbrzku bude co Čech, to řidič a majitel - aspoň jednoho - auta. Ulice tedy praskají ve švech a parkovišťátka jakbysmet: jenže tohle je úkol k řešení pro město, nikoli pro policii.

"Naše spolupráce s městem je ovšem víc než dobrá," říká vedoucí obvodního oddělení kapitán Matoušek, "a nejen proto, že jsem do minulých voleb taky zasedal čtyři roky v zastupitelstvu."

Ač není rodák vlašimský, nýbrž z nedaleké vsi, patří sem už hezky dlouho: dojížděl sem už na vyšší stupeň základky a pak do učňáku, za zdejší klub hrál hokej i fotbal. Pak si postavil na předměstí domek - a už si neumí představit, že by žil jinde.

"Začátkem devadesátých let jsem začal šéfovat zdejšímu oddělení," zavzpomíná kapitán. "Start jsme neměli snadný: spousta nevyřešených případů, lidi nám moc nevěřili..."

Dobrá spolupráce s občany je přitom dnes prvním předpokladem úspěchu - jako nedávno. Manželé z jednoho rodinného domku na Orlině, předměstí Vlašimi, odjeli autam a nechali doma jen svou dceru s malým dítětem. Ještě když se za nimi dívala z okna, zaznamenala neznámého mladíka s baseballkou, kterak se poflakuje ulicí. A když mrkla ven za chvíli znovu, vyděsila se: zahlédla, jak mládenec leze přes jejich plot a vzápětí do vilky...

"Koukej vypadnout, nebo zavolám policii," zaječela srdnatě.

Naštěstí to účinkovalo: zřejmě čekal, že dům bude prázdný. Zalekl se, zmizel. Už ale nepočítal s tím, že mladá žena policisty přesto zavolá a dá jim i jeho - jakýs takýs - popis. (Neviděla vetřelce zblízka, ale lepší něco než nic...)

Nadějný mladý muž tudíž sice vykradl čtyři domky v okolí, přičemž se docela napakoval, i když bral jen zlato, peníze a cennosti snadno přenosné - ale do čtyřiadvaceti hodin už seděl pod zámkem. Policie totiž vytipovala rychle favorita, jímž na loupeživou výpravu přicestoval a jenž neušel oku pozorného občana - a než se mládenec stačil doma probrat z opojení úspěchem, putoval z Nymburka hezky zpátky - a v v poutech.

"Zatloukal statečně, celý den," usmívá se kapitán. "To ti dnešní pachatelé dovedou už v osmnácti! Lhát a zapírat. Spíš ti starší, opravdu zkušení, už vědí, kdy je důkazů na ně moc, a že bude lepší všechno položit."

Nedlouho poté, před loňskými Vánocemi zase okresem poněkud zahýbala dvě odcizená auta: zmizely pěkné čtyřistapětky peugeotky, to majitel lká a nadává hlasitě, jen což. A takové věci se vyšetřují nelehce: jenže... I do Vlašimi zavítali dva švarní mládenci, dokonce se nechali dovézt taxíkem. Šikovné kleště v kapse: ze dveří dalšího auta vytrhli zámek, opodál hezky v klidu vypilovali klíček, nasedli, nastartovali - a že pojedou.

"Jeli, ale policejním autem," usmívá se kapitán, protože tohle je další doklad dobré spolupráce místních policistů s benešovskými kriminalisty, která už přinesla nejednou plody v podobě lapených darebáků.

Počítač dnes patří k policejní práci stejně neodmyslitelněPolicejní auta nejsou tak pohodlná jako to, co si hoši vyhlídli, ale jezdí spolehlivě. Až do vyšetřovací vazby... Čímž se nenásilně dostáváme k řeči o technické výbavě vlašimských policistů, již tvoří nejen dvě zánovní felicie, ale taky dva motocykly, jež přezimují v garáži, ale od jara do podzimu zejména v chatových oblastech kolem Sázavy dojdou uplatnění. Lepší se i počítačové vybavení, vbrzku by měly být na oddělení čtyři počítače i s barevnou tiskárnou, jež se náramně hodí při tisku pátraček.

"Máme i fax a kopírku, takže si nestěžujeme," říká kapitán věcně. "Lepší by ovšem mohlo být spojení: telefony i vysílačky. Ale to je problém všude."

Problémem, který ovšm rovněž trápí policisty všude, jsou taky drogy: zvlášť pochopitelně mezi mladými. Nechce se ani věřit, že dorazily už i do malebné a poklidné Vlašimi, ale je to tak. Zvěsti, že v diskotéce nad supermarmarketem Mana se mladí věnují nejen radosti z hudby a tance, nelhaly. Dva čilí dealeři už sice skončili pod zámkem, ale tím asi věc nekončí. Dojde i na další - jenže na jejich místa nejspíš přijdou jiní. Kšeft je kšeft - a tenhle je prostě příliš výnosný...

* * *

Vlašim v zasněženém údolí Blanice vyhlíží mile starosvětsky, Blaník shlíží ze své výšky velebně a moudře. Jako kdyby se tu zastavil čas, zdá se na okamžik.

Ale opak je pravdou. Přesný opak...

Jan J. Vaněk  
Foto Václav Šebek  

Důležitá telefonní čísla:
Okresní ředitelství Policie ČR v Benešově0301/758110
Obvodní oddělení Policie ČR ve Vlašimi 0303/42444
Městský úřad Vlašim 43131
Nemocnice s ambulantní částí 43111
Veterinární ordinace 42205
Autoservis 43511
Česká spořitelna 42541
Česká pošta 42635
Lékárna 42256
Nádraží Českých drah 42226
Autobusové nádraží 42912


Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |