POLICISTA 4/2000 |
měsíčník Ministerstva vnitra anketa |
![]() |
Anketní otázka má být jasná a stručná jako šlehnutí bičem. Jenže o moderní genetice a o přípravě kriminalistické identifikační sbírky založené na rozboru kyseliny deoxyribonukleové se toho ví poměrně málo, proto dotazům předcházelo jisté vysvětlení. Teprve potom jsme se mohli zeptat: Co soudíte o vytvoření Národní databáze DNA? |
Jindřich Velebný - úředník:
Proč ne, jestli to pomůže. S narůstající kriminalistou se přece musí něco dělat. Dyť už by to tady za chvíli vypadalo jako v těch pitomých akčních filmech.
Hana Podhorská - prodavačka:
Rozhodně jsem pro. Slušnejm lidem to přece neublíží. Koukněte, já si dlouho myslela, že všechny ty příšernosti, o kterejch se píše v novinách, jsou jen řeči, mně se přece nemůže nic stát. Jenže je to tak půl roku, co k nám do krámu vtrhli dva chlapi s pistolema. Chápete to? Do obyčejný samoobsluhy. Vyhrožovali, řvali, pak sebrali tržbu a byli v prachu. Jsem z toho špatná doteďka. Nikdy dřív jsme se nebála, ale teď se třesu, když mám jít za tmy domů. A ty grázlové si někde vesele utrácejí. Já vám řeknu, že ta vaše kartotéka je málo. Na čelo bych jim to vypálila, jako Kainovi, aby každej už dopředu věděl, co jsou zač.
Leopold Válek - podnikatel:
Nechápu, proč by z toho měl mít někdo strach. Kdyby to nebylo tak drahé, klidně bych to rozšířil, každý byl měl svůj kód v databázi, podobně jako třeba rodné číslo. Víte, jak by to pomohlo například při identifikaci obětí velkých katastrof? A nejen to. Neexistovaly by žádné neznámé mrtvoly, po jejichž totožnosti se pátrá, žádný podvodník by se nemohl vydávat za někoho jiného, kdyby, nedej bože, byla zase nějaká válka, nezůstaly by po ní hroby nejznámých vojínů. Jasně, je to trochu fantazie, ale třeba k tomu jednou dojde.
Marek Dobrovolný - student:
Poslyšte, to je nápad! Námět na sci-fi jako dělo. Dávejte pozor! Obyvatelstvo zeměkoule vyhyne, třeba po nějaký kosmický katastrofě, a za spoustu let se tu objeví meziplanetární expedice. Nenajdou ani živáčka, ale podaří se jim objevit databázi genetickejch vzorků dávnýho obyvatelstva. Protože jsou děsně zvědaví na to, jak lidi vlastně vypadali, nakonec se rozhodnou pomocí klonování ty vzorky oživit. A čeká je prima překvapení, protože stvořej partu parádních zločinců. Možná před nima budou muset pěkně urychleně utíkat...
Nebo, tohle je taky dobrá varianta. Stovky let se lidi snažejí žít vzorně a bez velkejch hříchů, aby neztratili naději na posmrtnej život. Ale nakonec jsou všechny generace poctivců beznadějně obrácený v prach, jen hrstce nejsurovějších lumpů je zásluhou policejní databáze umožněno zmrtvýchvstání. To je krutá ironie, co? Jasně, já vím, že to ve skutečnosti asi nejde, ale napsat by se to dalo. Třeba i natočit.
Kamila Jandová - v domácnosti:
Upřímně řečeno, mně je to jedno. Ať si to rozhodnou lidi, co jsou za to placený. Já mám dost starostí s tím, jak každej měsíc vyjít s penězma. Proti tomu jsou problémy spojený s kartotékama zločinců úplný prkotiny.
Michal Vážný - učitel:
Ovšem, vím o čem je řeč, nedávno jsem na to téma četl protesty od nějakých ochránců lidských práv. Nechci je bagatelizovat, já byl dřív taky takový. Snažil jsem se co nejvíc chápat každého, kdo se dostal do konfliktu se zákonem, připadalo mi důležitější odpouštět než trestat, advokacie se mi jevila ušlechtilá, na rozdíl od pomstychtivé prokuratury. Dost dlouho trvalo, než jsem pochopil, jak může být taková pomádová dobrota škodlivá. Propustíme-li zloděje bez trestu, neseme svůj díl zodpovědnosti na nových krádežích, které spáchá. Když osvobodíme vraha a on zase zabije, naše rozhodnutí připravilo o život nevinného člověka. A tak dál. To vůbec není nějaká teoretická hříčka, ale skutečný díl odpovědnosti a viny. Stručně řečeno, dnes mi připadá mnohem důležitější chránit oběti trestných činů než jejich pachatele. Pokud je někomu proti mysli, že když vyloupil banku, bude jeho genetický kód uložen v příslušné databázi, tak ať nevylupuje banky. Další debaty o celém problému považuji za ztrátu času.
Aleš Moravec - hudebník:
Člověk je celej život nějak registrován, to už je prostě civilizace. Od vyplnění křestního listu až do toho úmrtního permanentně vystupujeme v nějakých seznamech. V kojeneckých statistikách, ve školních soupisech, v lejstrech odvodní komise a v kartotéce na vojenské správě, samozřejmě na byťáku, finančním úřadu a pro stará kolena v nekonečné databázi úřadu pro důchodové zabezpečení. O jednu kartotéku víc nebo míň, na tom už nesejde.
Miriam Lukášová - švadlena:
Já myslím, že poctivý člověk se něčeho podobného bát nemusí.
Viktor Huda - účetní:
Je to bezpochyby značný zásah do soukromí, a proto je nutno při vytváření takové databáze co nejpřísněji dodržovat stanovená pravidla. Lidská práva se musí respektovat.
Petr Moučka - řidič:
Dejte už s těma lidskejma právama pokoj. Už mě nebaví poslouchat žvásty o tom, že každej zločinec musí mít měkkou postýlku, barevnou televizi a nikdo ho nesmí nutit, aby chudáček třeba pracoval. Zatím babička, kterou umlátil pro pár stovek důchodu, hnije někde v hrobě. Tohle mě vážně štve. Nejdřív se laskavě starejte o práva slušnejch lidí, těch, co jsou okrádaný, znásilňovaný a zabíjený. Na práva gaunerů je čas.
Václav Pokorný - architekt:
Všemi deseti jsem pro. Ono se to totiž svým způsobem někdy může týkat každého z nás. Pamatuju na jeden případ z dětství. Bylo to velmi otřesné a špatně se na to vzpomíná i teď, po tolika letech. U řeky, v takové chajdě nedaleko přívozu, byla nalezena znásilněná a zaškrcená sotva desetiletá holčička. Celé okolí tím bylo zděšené, přijela kriminálka z okresu i z kraje, a první koho sebrali byl převozník Mašek. To byl takový místní podivín, nikdo o něm dohromady nic nevěděl, prostě figurka zapadající do koloritu okresního města. Rodiče malejch děcek si trochu oddechli, jenže pak Maška zase pustili a on se vrátil ke své pramici. Dodneška se stydím za to, co se dělo potom. Podle hesla na každém šprochu je pravdy trochu začali lidi převozníka ignorovat, radši si zašli pár kilometrů k mostu, než aby mu dali vydělat, chuligáni na něj pokřikovali a házeli kamením, v hospodě s ním nikdo nechtěl sedět u jednoho stolu. Mašek se nedovedl bránit, uzavíral se do sebe, na nadávky odpovídal nadávkami a nakonec se na dubu u jezu oběsil. Přibližně po půl roce policie chytla pravého vraha, jeden podobný případ měl už na svědomí a ke všemu se podrobně přiznal. Takže, proč to vykládám. Kdyby tenkrát existovala identifikace pomocí DNA, stačilo udělat test, po kterém by se ukázalo, že úchylný zabiják má už záznam v příslušném rejstříku, putoval by tedy za mříže a očištěný pan Mašek možná mohl převážet dodnes.
Lenka Pustinová - servírka:
Pořád čtu o tom, jak mají zločinci před policií náskok. V technice, v organizaci, v rychlejších autech, lepších telefonech, v penězích, který maj k dispozici a tak dál. Tak je asi dobře podporovat všechno, co tenhle náskok trochu snižuje.
Jan Trávníček - lékař:
Lidem vždycky nahánějí největší strach právě ty záležitosti, kterým moc nerozumějí. Genetika, to je takový šlágr moderní doby, v novinách se o tom píše spousta nesmyslů a bláhoví čtenáři to berou tak vážně, že nakonec vyrazí manifestovat proti vědcům zabývajících se dědičností, proti genetickým úpravám potravin a čert ví proti čemu ještě. Když se zmíníte o tom, že bez těch bezbožných výzkumů by neexistovaly třeba transplantace, že genetická úprava potravin zahrnuje nejen grepfruit nebo mandarinky bez pecek, ale i dnes docela běžně používané plodiny jako je třeba pšenice nebo kukuřice, upřímně se diví. Vůbec nechápou, že kdyby bylo lidstvo odkázáno na poměrně málo šlechtěné rostliny, jaké se pěstovaly před nějakými deseti tisíci lety, tak by devadesát procent obyvatel planety dávno pomřelo hladem. Ale zpět k vaší otázce. Identifikace osob na základě DNA je vzhledem k obdivuhodné přesnosti pro kriminalistiku jako stvořená a jen naprostý pošetilec může takovému využití bránit. Pošetilec nebo zločinec, který se bojí, že bude konečně usvědčen.
Martin Tarok - středoškolák:
Já nebudu mluvit o morálce, ale o penězích. Chtěl bych dělat práva, proto občas chodím k soudu. Je skoro neuvěřitelné, jaké kauzy se neustále odročují a soudní výlohy rostou bez ohledu na podstatu sporu. Soudní tahanice o pár stokorun dokáže během protahovaného jednání nabubřet do desetitisíců, advokáti se možná radují, ale je to hovadina. Trochu se bojím, aby genetická analýza nedopadla taky tak. Aby se odborné posudky nevyžadovaly kvůli každému ukradenému králíkovi a podstatné záležitosti nezůstaly stranou. Ale to je okrajová věc. Celostátní databáze DNA má podle mě jen jednu velkou vadu. To, že ještě neexistuje.
Potud citace z netypičtějších odpovědí. Naše anketa pochopitelně nepředstavuje žádný reprezentativní vzorek, jde o náhodný výběr dotazovaných, ani v nejmenším nechceme konkurovat nějakým objektivním výzkumům veřejného mínění. Nicméně se nám zdá zajímavé, že nikdo z oslovených občanů proti vzniku Národní databáze DNA neprotestoval.
Připravil jr