POLICISTA 12/2000 |
měsíčník Ministerstva vnitra příloha |
BEZPEČNÉ MĚSTO |
Vize bezpečného bytu, domu, města, lokality ... se dostala do popředí zájmu občanů počátkem devadesátých let, kdy byl zaznamenán nebývalý nárůst kriminality. Objektivně je třeba ale říci, že problémy s kriminalitou byly již dřívějšího data. Postupně ve společnosti doutnaly zejména na velkých sídlištích a ve městech.
V té době někteří lidé přehodnotili své životní potřeby a priority, ale jedno zůstalo stejné. Člověk ke svému spokojenému životu potřebuje pocit bezpečí. Proto ty snahy občanů, zastupitelů měst a obcí, urbanistů, architektů, stavebních firem, policie a pojišťoven o bezpečné obytné prostředí, kde jsou minimalizována rizika, která mohou ohrozit zdraví, život či majetek lidí.
Úvod
Urbanizace (poměštění, soustřeďování obyvatelstva do měst) v provedení let minulých narušila proces přirozeného a postupného vývoje města a přispěla k rozbití tradičních komunit. Do nových sídlištních bytů například v Praze se stěhovali lidé z různých koutů republiky většinou bez vztahu k místu, kde budou žít. Rodinám s dětmi bylo umožněno slušné bydlení (světlé a teplé byty se základním vybavením) a noví majitelé získali i novou životní perspektivu. Nová městská sídliště však byla většinou šedivá bez potřebné infrastruktury. Byl zde nepořádek po stavbařích a prázdné meziblokové plochy. Časem se situace zlepšila, i když plno záměrů se nepodařilo uskutečnit z nedostatku peněz.
Dnes sídliště vykazují vysokou anonymitu a nárůst kriminality. Většina z nich má již za sebou i svou deklarovanou životnost. Jedinou záchranou těchto domů je jejich regenerace, která by mohla prodloužit životnost objektů o dalších padesát let.
I architektura tohoto období jako stavební umění a soubor technických, uměleckých a estetických podmínek stavitelské a návrhové činnosti, naplnila své poslání jen z části (viz foto).
Problémy s kriminalitou jsou pochopitelně i ve starší a historické zástavbě měst, kde z hlediska bezpečnosti také není vše v pořádku. I zde se přímo nabízejí stavební úpravy, vylepšení prostředí, kvalitnější a odolné osvětlení, zabezpečení objektů atd.
Kriminalita ve městě
Výzkumy prokazují, že kriminalitu ve městě ovlivňuje kombinace fyzických, sociálních a ekonomických faktorů. Tyto podmínky umožňují vzniku nejrůznějších patologií.
Mezi fyzické faktory patří zejména:
Negativními podmínky ve městě jsou dále neúměrná hustota obyvatel na m2, sociální izolace a špatné socioekonomické podmínky lidí.
Každá stavba či prostředí ve městě představuje určité riziko. Výzkumy potvrzují vztah mezi formou a půdorysem budovy a výskytem trestných činů. Nevhodný architektonický návrh v případě realizace ovlivňuje výskyt a růst kriminality.
Problémy s kriminalitou vykazují i výškové budovy, nepřehledné vchody, výtahy, schodiště, podzemní garáže, nepřehledná a neosvětlená zákoutí.
Architekti a urbanisté musí více přemýšlet o bezpečnosti lidí a respektovat základní zásady:
Obytné prostředí musí počítat i s určitým obranným prostorem. Ten by měl být aranžován tak, aby ho měli obyvatelé pod kontrolou a narušitelům ztěžoval provedení trestných a jiných činů.
Doporučuje se vytvářet různorodou skladbu bytů, aby vznikla přirozená demografická struktura nájemníků. Ta je dalším faktorem, s kterým se musí vážně počítat. Ideální z hlediska prevence kriminality je, když se obyvatelé - nájemníci bytů skládají ze všech věkových skupin populace (občané v produktivním věku, ženy s malými dětmi v domácnosti, mládež, senioři). Například senioři mohou indikovat pohyb podezřelých lidí, které do obytného prostředí nepatří.
Identifikace lidí s obytným prostředím vede k jeho ochraně. Předpokladem jsou ale dobré vztahy mezi lidmi. Tam, kde tyto vztahy absentují, nelze očekávat ani bezpečnost.
I dobré osvětlení prostor je významný faktor odrazující potenciální pachatele. Naproti tomu tmavé a neosvětlené zákoutí představuje zbytečné riziko.
Normy
Základem každé činnosti jsou zákony, normy a pravidla. Dát do souvislosti výstavbu nových domů či modernizaci staré bytové zástavby s prevencí kriminality se z tohoto důvodu v současné době snaží komise Evropského výboru pro normalizaci CEN/TC 325 - Prevence kriminality při urbanistickém plánování a navrhování staveb.
Připravují a projednávají se zde normy, které budou zahrnovat oblast aplikace stavebních produktů a bezpečnostní techniky odpovídající bezpečnostní strategii, hladině bezpečnosti, stavebnímu projektu a použití stavebních prvků silnic a osvětlení za účelem prevence kriminality. Vznik těchto norem je podmínkou vypracování metod posuzování a výkonnostních požadavků ve vztahu k bezpečnosti občanů v nově vznikajících či zabydlených lokalitách.
Komise vychází z názoru, že výsledky urbanistického plánování a architektura ovlivňují chování a pocity lidí. Plán komise v prvé fázi předpokládá zpracování a vydání čtyř evropských norem:
Zahraniční poznatky
V některých zemí EU probíhá již několik let úzká spolupráce architektů a policistů při urbanistickém zpracování nové výstavby či úprav zástavby starší. Důraz se klade na oživení ulic, odstranění různých zákoutí a uzavřených stezek, opětovné sloučení bydlení a nakupování a zabezpečení staveb. Při projektování nové výstavby se přihlíží k určitým bezpečnostním požadavkům (vhodné umístění oken a vchodů do budov, instalace osvětlení, oplocení, zabezpečovací technika, komunikační technika /domácí telefony/, kamerové monitorovací systémy i ve výtahu, vytváření tzv. slepých ulic, výstavba spíše nižších staveb, placený domovník apod.).
U nových větších staveb, které jsou financovány z prostředků EU se diskutuje o zavedení povinného kriminologického auditu.
V některých zemích EU se již realizuje program certifikace domů a bytů vhodně zabezpečených proti vloupání. Například ve Velké Británii je hlavní důraz kladen na zabezpečení nově budovaných domů. Program je tu hodnocen jako úspěšný. Zvýšení jeho efektivity však brání nedostatek centrální koordinace a státní podpory. Certifikaci často provádějí jednotlivé policejní sbory a stanovují si vlastní, někdy mírně odlišné normy a kritéria.
Naproti tomu v Holandsku je certifikace velmi rozšířena a odhaduje se, že je certifikována většina nově budovaných domů a bytů. Certifikace nové výstavby představuje kombinaci certifikace bezpečnosti bytu, domu a okolního prostředí, přičemž k udělení certifikátu musí být splněny bezpečnostní podmínky ve všech oblastech.
U starší zástavby se v Holandsku certifikují jednotlivé oblasti samostatně. Normy jsou stanoveny centrálně a týkají se různých aspektů domu a prostředí. Pro názornost:
Program je v Holandsku považován za úspěšný a efektivní. Průměrné riziko vloupání před certifikací 3,5% kleslo po certifikaci na pouhých 0,02%. V Rotterdamu, kde projekt certifikace byl doplněn vyšším zapojením veřejnosti a dalšími preventivními opatřeními, poklesly krádeže vloupáním o 70%.
Zahraniční výzkumy ukazují, že projevy chátrání a pustnutí budov (dlouhodobě rozbitá okna a dveře u domů, špína a nepořádek v okolí) a absence hlídek policie svádějí převážně mladé pachatele k vandalskému jednání.
Situace v ČR
Mnohá zastupitelstva mají snahu zvýšit bezpečnost svých měst a obcí. Na základě důkladné analýzy budují, ve spolupráci se státní a městskou policií kamerové monitorovací a geografické informační systémy, zabezpečení objektů města, pracoviště pultů centralizované ochrany, hlídaná parkoviště, osvětlení ulic, nepřehledných míst a zákoutí apod.
Stát vynakládal na preventivní programy měst s vysokou mírou kriminality okolo 100 milionů korun ročně. Jen na projekty technického zabezpečení (situační prevence) okolo 50 milionů korun. Na rok 2001 se počítá s podporou státu ve výši cca 42 milionů korun.
Velké problémy s kriminalitou vykazují v ČR především panelová sídliště, která mají svá nejlepší léta již za sebou. Bydlí zde statisíce občanů. Vysoká anonymita prostředí je patrná na každém kroku a odráží se jak v nepořádku v domech a na ulicích, tak v nedbalosti občanů.
I když se zabezpečení sídlištních bytů zlepšuje, občané si pořizují kvalitnější dveře, bezpečnostní uzamykací systémy a někdy dokonce i elektrickou zabezpečovací signalizaci, pro zajištění bezpečnosti to nestačí.
Problémy jsou s ochranou společných prostor domů: chodeb, výtahů a nebytových částí. Nejsou zde dodržována základní pravidla bezpečnostního chování (zamykání i přes den).
Cílem útoku různých individuí nemusí být jen byt, balkon či sklep, ale i děti, ženy a senioři. Má-li být občan bezpečný ve svém bytě, nesmí se zapomínat ani na ochranu společných prostor v domě. To vyžaduje, stejně jako při vytváření ochrany vlastního domova, aktivní jednání. K tomu patří dodržování stanoveného režimu a přátelské vztahy se spolunájemníky.
Bezpečný dům
Vize bezpečného domu nemusí být utopií. Předpokladem jejího uskutečnění je ale systematický přístup majitele a nájemníků domu k otázkám bezpečnosti a zabezpečení.
V prvé řadě jde čistě o organizační opatření a jeho dodržování. Dům se musí celodenně zamykat. To je základ úspěchu. Je to filtr, který oddělí příležitostné pachatele. Bohužel v mnoha případech se tento základní požadavek nedá vůbec splnit. Důvody jsou prosté. Někteří lidé (majitelé domů, nájemníci, jejich děti, vedoucí různých provozoven a kanceláří v domě) bohužel nejsou dostatečně vyspělí a na patřičné úrovni. Mnohdy postrádají i kulturnost. Část z nich si případná možná rizika ani neuvědomuje nebo je bagatelizuje. Naivně spoléhají na to, že se jim nemůže nic zlého stát. A když ano, problém jim pomůže vyřešit policie.
Bohužel realita je jiná. Policie ani při nejlepší vůli nemůže hlídat každý byt či dům a většinou přichází na místo až po události. Záleží tedy především na samotných občanech, co jsou schopni udělat pro svou bezpečnost. Dosáhnout odpovídajícího režimu v domě by ale neměl být úkol neřešitelný.
Klíče od domu musí mít pouze omezený okruh lidí (nájemníci, poštovní doručovatelka apod.). Za vpuštění cizí osoby do domu musí odpovídat dospělá osoba. Všude jsou lidé, kteří chtějí někoho okrást, případně jinak ublížit. Nikdo to ale nemá napsané na čele, nevypadá jako potenciální pachatel. V dopoledních hodinách jsou doma zejména senioři a maminky s malými dětmi. Ti jsou často nuceni řešit dilema, zda vpustit do domu různé opraváře, kontrolory, pracovníky státních institucí, sociálních služeb, podomní obchodníky apod. Zde platí, že nelze každému důvěřovat.
Pracovníci kontrolních a jiných organizací se musí předem ohlásit, kdy přijdou a musí se prokázat firemní průkazkou. Jsou-li pochybnosti je třeba neprodleně vše ověřit u jejich zaměstnavatele. V případě podomních obchodníků a jiných žadatelů o vstup například z důvodu zranění je třeba mít se na pozoru, může to být pouze záminka. Problém se vstupem těchto lidí se vyplatí konzultovat se sousedem, případně mít tyto lidi pod kontrolou. V konfliktních situacích je třeba neprodleně informovat policii.
Odpovědnost za pohyb cizích osob v domě mají pochopitelně i majitelé různých provozoven, kanceláří, salonů, autoškol a jiných služeb, kteří podnikají v prostorách domu. Opět musí dodržovat stanovený bezpečnostní režim domu.
V některých domech se osvědčilo oddělení prostoru, který začíná domovními vstupními dveřmi, pokračuje chodbou s poštovními schránkami a přízemními místnostmi provozoven, dalšími dveřmi. Ty se též zamykají. Vstupuje se jimi již k jednotlivým bytům.
Pomoc souseda v domě pochopitelně předpokládá již výše zmíněnou kulturní úroveň a vyspělost lidí. Bohužel praxe odráží nedobrý stav ve společnosti. Lidé se pomlouvají, lžou, nedůvěřují si, závidí si, kde co nebo se nezajímají jeden o druhého a komunikaci omezují pouze na pozdrav. V některých domech (na sídlištích) je navíc vysoká anonymita - nájemníci se neznají ani na patře. Závěr je prostý. Bez normálních sousedských vztahů (sounáležitost, zdravá všímavost, nezištnost) se vize bezpečného domu nikdy nedocílí.
Se vstupem do domu pochopitelně úzce souvisí i využití audio a videotechniky - instalace bytových ovladačů zámku domovních dveří nebo videotelefonů. Dveřní videotelefony jsou pro tyto účely vhodnější, protože kromě elektrického ovládání zámku a komunikace, umožňují zobrazení příchozí osoby, což je neocenitelný bezpečnostní prvek.
Zodolnění domovních dveří (oplechování, bezpečnostní kování a kvalitní cylindrická vložka atd.), zajištění přízemních a sklepních oken (mříže) a využití zabezpečovací techniky k ochraně společných prostor (sklepy,kočárkárny, prádelny) by mělo následovat. Celkovou bezpečnost domu pochopitelně řádově zvyšuje zabezpečení jednotlivých bytů (elektrické zabezpečovací systémy, mechanické zábranné prostředky).
Nájemníci mohou dále ovlivnit míru bezpečnosti v domě dodržováním pořádku (prázdné chodby, vyklizené půdy, čistota) a dostatečným osvětlením společných prostor (chodby, sklepy) i osvětlením před domem. Z hlediska bezpečnosti má velký význam kromě osvětlení i upravené a přehledné prostranství před domem.
U starších činžovních domů mají nájemníci k dispozici i společnou zahrádku v tzv. vnitroblocích. U těchto domů mohou pachatelé využívat ke vniknutí do objektu zadní dveře. Platí zde stejné zásady jako u hlavních domovních dveří.
Případy z poslední doby, kdy se pachatelé pod různými záminkami dostanou do domu za účelem vloupání či násilné činnosti, varují. Především děti, ženy a senioři musí být na pozoru. Neměli by otevírat žádné neznámé osobě, nikdy s ní nejezdit sami výtahem a dodržovat další zásady bezpečného chování.
Tam, kde lidé pochopili, třeba i pod tíhou vlastních negativních zkušeností s kriminalitou, že je třeba něco dělat, tam začínají mít výsledky.
Některá bytová družstva obnovují funkci domovníka. Ten dohlíží na pořádek a bezpečnost v domě a má i informační funkci. Domovník musí být fyzicky zdatný a náležitě instruován. K ochraně majetku a osob používá různé technické přístroje (mobilní telefon, vysílačka) a individuální technické prostředky ochrany (obranné spreje, paralyzéry, plynové a akustické pistole, osobní alarmy, intenzivní svítilny, speciální přístroje atd.). Domovníci využívají i služeb cvičených psů. Pochopitelně použití všech těchto prostředků a možností je možné jen na základě zákona, za dodržení podmínek nutné obrany - §13 a krajní nouze - § 14 Trestního zákona (TZ) č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nutná obrana je podle TZ: "Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněným tímto zákonem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku". U nutné obrany se nevyžaduje přiměřenost obrany ve smyslu naprosté proporcionality mezi významem společenského vztahu a vztahu dotčeného obranou. Samotná skutečnost, že domovník použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku. O nutnou obranu jde i tehdy, jestliže domovník činem jinak trestným odvrací přímo hrozící nebo trvající útok, který je namířený proti tělesné integritě jiné osoby.
Krajní nouzí se podle TZ rozumí:" Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než než ten, který hrozil." Nebezpečí, které domovník může odvracet v krajní nouzi, může spočívat i v útoku člověka. V takovém případě jde o krajní nouzi, a ne o nutnou obranu tehdy, pokud jednáním jinak trestným je způsobena škoda jinému než útočníkovi.
Domovník provádí zejména kontrolu vstupujících osob. V některých domech jsou do jeho místnosti, která je dislokována v přízemí, svedeny výstupy zabezpečovacích ústředen z bytů na domovní pult centralizované ochrany (PCO). Někde domovník navíc monitoruje i domovní kamerový systém. Kamery bývají instalovány ve výtahu, na chodbách, ve sklepě apod. V případě události spolupracuje domovník s pověřenou bezpečnostní agenturou a policií.
Shrnutí:
Regenerace panelových domů
Pro bezpečnost lokalit bude velice přínosný vládní program regenerace panelových sídlišť, který má přispět vlastníkům stávajících panelových domů finanční dotaci na jejich opravy, rekonstrukce a modernizaci.
Jedná o velice závažný problém. Například v Praze žije v panelových domech zde žije téměř 40 % obyvatel. Hlavní město vlastní okolo 118 tisíc bytů, z toho je panelových okolo 51 tisíc. Město počítá s tím, že část prostředků na regeneraci "paneláků" dostane od státu a část si vyčlení ze svého rozpočtu.
Panelová sídliště vykazují společné problémy: nekvalitní provedení staveb, žalostný technický stav, nevábný vzhled, nedostatek zeleně, neudržované volné plochy, vysokou hustotu zástavby, chybí návaznost na původní starší zástavbu, nedostatečnou občanskou vybavenost, nedostatek možností pro každodenní rekreaci a volný čas apod.
Projekty programu regenerace by měly podle našeho názoru brát v úvahu i bezpečnostní hlediska, která vycházejí z poznatků občanů, policie a ze zahraničních zkušeností.
V ideálním případě, při dostatku financí, by měl být program regenerace panelových sídlišť širší a zahrnovat kromě zateplení štítů a stěn, opravu střech, novou elektroinstalaci, výměnu oken, akutní opravy domů, opravy lodžií, balkonů, obnovu vstupních schodů a zábradlí, zídek a dlažby, obnovu nebo výměnu vstupních dveří do bytů, modernizaci bytového jádra apod. i:
Realizace naznačených problémů by pomohla přeměnit panelová sídliště v atraktivnější a vícefunkčnější městské části.
Zabezpečení a nová výstavba v ČR
V současné domě vznikají nejrůznější satelitní městečka tvořená, buď řadovými rodinnými domky nebo společnými nájemními byty ve vícepodlažních stavbách. Nová výstavba je již řešena podle posledních dostupných světových trendů.
Na co by měl projektant klást důraz?
Na vhodné situování stavby vzhledem k poloze dopravních a pěších komunikací.
Na využití prověřených zahraničních zkušeností:
Na společné a odpovědné projednání celého stavebního záměru se všemi zainteresovanými subjekty, které v dané lokalitě mohou uplatnit své požadavky, včetně budoucích nájemníků.
Na racionalizaci využití sil a prostředků. Konečný stav musí odrážet veškerá důležitá hlediska stavby:
Využití zabezpečovací techniky a pultů centralizované ochrany
Již při výběru stavebních pozemků a přípravě staveb pro územní řízení je třeba zvažovat, zda bude zabezpečení - ochrana bytů ve standardním vybavení či v možné nabídce. V této fázi je proto nutné počítat s:
Výsledkem uvedené koncepce je racionální využití investic, kdy při výstavbě inženýrských sítí je možné instalovat speciální síť, která není závislá na síti telekomunikační. Dalším výsledkem je racionalizace při projekci, montáži a servisu zabezpečovacích zařízení v jednotlivých bytech (předem typizované projekty). Navíc při vhodně navrženém typizovaném projektu bude možnost bez velké pracnosti a finančních nákladů řešit i nadstandardní požadavky uživatele domácnosti (například dodatečná instalace otřesového detektoru na nepřenosný trezor, bezdrátové tísňové tlačítko apod.).
Takto zbudovaná síť bude vyvedena do jednoho místa s umístěným PCO (podmínkou je zajištění zákroku policie nebo soukromé bezpečnostní služby).
Koncipované skupinové zabezpečení objektu má několik výhod:
Jaká je ale praxe, co ukazují tuzemské stavební veletrhy? Převážná většina realitních kanceláří a firem, které se začaly tímto druhem výstavby zabývat, vůbec nenabízí potenciálním obyvatelům nových bytů či domků jakoukoliv možnost zabezpečení jejich budoucího obydlí. Nemohou obstát ani jejich argumenty, že kvalitní zabezpečovací systém prodražuje stavbu. Finanční požadavky na certifikovanou techniku přitom představují řádově promile z nákladů na celou stavbu.
Pozitivní roli při překonávání takovýchto názorů musí také sehrát jednotlivé pojišťovací subjekty, neboť uváděné návrhy pojistná rizika značně snižují. Nehledě na to, že konkrétní pojišťovna, pokud jí půjde o příliv zákazníků, může také vstoupit již do přípravné předprojektové přípravy stavebního komplexu a zde uplatnit svou pojistnou politiku.
Zabezpečovací technika musí vstoupit razantním způsobem do stavebnictví. To si dnes dobře uvědomují stavební firmy, projektanti, architekti. Budoucí vlastník objektu musí mít možnost volby, zda bude mít funkční systém MZP, EZS, EPS s napojením na PCO. Samotní občané - nájemníci žádají, aby měli s dostavbou nového domu nebo bytu nainstalován zabezpečovací systém dle pojistných podmínek pojišťoven. Tím se předejde u již hotových a předaných staveb pozdějším stavebním zásahům a úpravám.
Na trhu je velký počet kvalitních a seriozních firem, které jsou schopny zajistit projekci, montáž a následný servis systémů EZS a EPS (podle příslušných ČSN a evropských norem). K celkové dobré situaci přispívá i rozsáhlá nabídka zahraničních i tuzemských zabezpečovacích systémů.
Světlo a kriminalita
Dostatečné osvětlení objektů, parkovišť, ulic, parků atd. přináší pozitivní výsledky. Jde o nejlacinější, nejjednodušší a přitom účinnou ochranu proti zlodějům. Osvětlení představuje nejefektivnější opatření situační prevence. Má prokazatelně velký vliv na pocit bezpečí u občanů a na předcházení trestné činnosti.
Docenění významu dobrého osvětlení získává stále více nových příznivců. V kombinaci s EZS bylo již zkonstruováno mnoho různých přístrojů a zařízení, která jsou schopna odhalit zloděje.
Města a obce mají v poslední době problémy s vandaly, kteří likvidují pracně budovaná pouliční osvětlení, osvětlení podchodů, tunelů a jiných spojovacích cest. Přesto i veřejné osvětlení je možné chránit. Náš trh nabízí zajímavé novinky:
Diamantová optika
K osvětlení na ulicích měst a obcí, na parkovištích, silnicích, nádvořích, v parcích, na pěších zónách, v nově budovaných satelitních městečkách, u rodinných domků zkrátka všude je možné použít několik typů venkovních výbojkových svítidel. Základem je využití mutli-konfiguračního optického systému "diamantová optika ", který zajišťuje úplné využití světelného toku produkovaného výbojkou. Jde o soustavu čtyř nastavitelných zrcadel, která dovoluje nastavit vyzařovací diagram svítidla přímo podle místa instalace.
Systém umožňuje například budovat osvětlení pouze po jedné straně komunikace a použít menšího počtu svítidel s nižším příkonem. Tím dochází k úsporám stavebních nákladů na rozvody kabelů, vlastní kabeláže a provozních nákladů. Konstrukci svítidla tvoří přesný odlitek z hliníkové slitiny opatřený elektrostatickou povrchovou antikorozní úpravou. K němu je pomocí dvou kovových stojin se závitem připevněna deska s objímkou výbojky a diamantovou optikou. K této desce je šroubovacím vrškem přitlačován klobouk z hliníkového výlisku. Zasklení je sevřeno mezi základnou a baldachýnem. Provedeno může být z akrylátu, polykarbonátu nebo z tvrzeného skla v úpravě "antivandal" a je utěsněno silikonovým těsněním. Elektrická výzbroj je upevněna uvnitř základny, pod optickým kuželem.
Konstrukce a dosažené krytí IP 65 zaručují plnou výkonnost svítidla i bez pravidelné údržby. Ta se omezuje pouze na výměnu výbojky v intervalech daných typem použité výbojky. Interval je u některých typů vysokotlakých sodíkových výbojek prodloužen až na šest let. Při výměně vadných modulů není nutná demontáž svítidla ze sloupu. Svítidlo je uzpůsobené k montáži na stožár čtyřmi různými způsoby (na dřík stožáru, na výložník či stožár a zavěšením šroubovaným nebo nešroubovaným nástavcem). Výšku stožáru je možné přizpůsobit různým požadavkům stavebníků samozřejmě v celkové shodě s návrhem architekta.
Klasické žářivky
Zářivkový systém s nerozbitným sklem a robusní ocelovou konstrukcí představuje další alternativu. Je vhodný k osvětlování podchodů, podjezdů, tunelů, vlakových nástupišť, čekáren a dalších prostorů, kde je nutné zabezpečit umělé světlo a kde jsou běžná svítidla často terčem vandalů (nákladnost oprav). Konstrukce svítidel a použitý materiál umožňuje svítidlům odolávat i přímým úderům těžkého předmětu, např. kladiva nebo kamene. Kryt je vyroben z ocelového třímilimetrového plechu a je zabezpečen šesti ocelovými šrouby s nestandardní trojhrannou hlavou, zejména proti snadnému odcizení. Upevňovací prvky jsou nedostupné bez demontáže čelního panelu.
Vlastní instalace je jednoduchá a uvedený systém umožňuje rohovou, zapuštěnou či povrchovou montáž. K zasklení se používá kombinace 10 milimetrového polykarbonátového skla a ochranné fólie o tloušťce 1 mm, kterou lze velmi snadno vyměnit např. po znečistění barevným sprejem od známých "graffiti". Základní deseti milimetrové sklo se při nárazech neprohýbá a tak je zaručena bezporuchová činnost zářivky uvnitř krytu. Povrchová úprava celého svítidla je provedena práškovou polyesterovou vypalovanou barvou. Tento druh laku se vyznačuje vysokou odolností proti mechanickému poškození. Svítidla dosahují bezpečnostní krytí IP 65, což zabezpečuje mimo jiné i zamezení znečištění vnitřních částí svítidla prachem a vlhkostí.
Integrovaný záchranný systém
Ochranu majetku a zdraví osob jistí v lokalitách kromě stavebních a technických opatření dobře fungující integrovaný záchranný systém (IZS). V některých městech budují společná dispečerská pracoviště, kde své úkoly koordinovaně plní základní složky IZS - Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Úřad města, městská policie a Záchranná služba (ZS).
Policie ČR je motorem IZS (má operativní poznatky, statistiky, analýzy, techniku) a plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu zákona. Na policejní PCO se připojují strategické a zájmové objekty v lokalitě.
Hasičský záchranný sbor (HZS) se zaměřuje na odstraňování následků mimořádných událostí a je schopen poskytnou pomoc v široké škále případů. Na PCO HZS se připojují elektrickou požární signalizací zajištěné důležité objekty.
Úřad města přispívá na IZS zejména financemi a metodickou pomocí. Městská policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku, dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení vydaných městem v rozsahu zákona. I městská policie má své PCO na které jsou svedeny především objekty města.
Pomoc ZS je vyžadována při všech stavech ohrožujících život a zdraví. ZS disponuje pozemními výjezdovými skupinami a leteckou záchrannou službou.
Výhody společného dispečerského pracoviště všech složek IZS jsou pro bezpečnost dané lokality a jejich občanů nabíledni:
Zdravé město
Projekt zdravé město je další možností, jak zlepšit celkovou atmosféru města. Iniciovala ho Světová zdravotnická organizace již v roce 1986 v několika evropských městech. Projekt se setkal s velkým zájmem. Dnes se k němu hlásí přes 300 evropských měst. V České republice se o projekt zajímá 60 měst.
Například cílem programu Brno zdravé město je postupné ozdravování života městského společenství jako celku. Jedná se o záležitost velice široce zaměřenou, zahrnující oblast životního prostředí, zdraví, životního stylu, školství, sociální péče, bezpečnosti, dopravy, urbanismu atd. Podstatou programu je propojit navzájem odborníky všech těchto oblastí, vytvářet prostor k výměně názorů a nacházet řešení tak, aby problémy města nebyly řešeny odděleně, ale ve vzájemných souvislostech.
Vztah občanů a policie
Bezpečnost v lokalitě výrazně ovlivňuje spolupráce policie s občany. Ta se projevuje vzájemnou komunikací a důvěrou na bázi partnerství. Policie informuje občany o možnostech ochrany osob a majetku, vede je k zabezpečení obydlí, k ochraně zdraví a dodržování zásad bezpečného chování. Změnu pracovního stylu policie veřejnost vítá a začíná policii důvěřovat a spolupracovat s ní.
Téma podrobně rozebírá příloha časopisu Policista 8/2000 -"Preventivě informační skupiny Policie České republiky".
Závěr
1. Všem projektům na zvýšení bezpečí v lokalitě musí předcházet důkladná bezpečnostní a hodnotová analýza.
2. Předpokladem bezpečného města je dodržování norem a respektování hledisek prevence kriminality při nové výstavbě či přestavbě starší zástavby (povinné stanovisko policie).
3. Inspiraci je dobré hledat v zahraničí, ale přijímat pouze takové projekty, které jsou použitelné u nás (bezpečný dům, sídliště, zdravé město, integrovaný záchranný systém apod.).
4. Užší spolupráce všech dotčených subjektů - policisté, specialisté na prevenci + projektanti + architekti + organizační pracovníci místních samospráv.
5. Dokonalejší znalost systému EZS a EPS u architektů a investorů staveb a zařazování této techniky již do předprojektové přípravy.
6. Zveřejňování objektivních závěrů certifikačních míst, která posuzují kvalitu jednotlivých komponentů zabezpečení podle platných norem.
7. Prosazování se kvalitních montážních firem, které techniku instalují a které splňují přísná hlediska pro certifikaci firem (např. ISO).
8. Daleko aktivnější role pojišťoven.
9. Dostatek informací pro budoucí obyvatele nových budov.
10. Prosazení zapojení policie do certifikace domů.
11. Cílem není vytváření nedobytných pevností a izolovaných lokalit především pro bohaté, ale bydlení, které vytváří přirozené podmínky pro vzájemný dohled a spolupráci občanů.
12. Velký význam pro bezpečnou lokalitu, pro pocit bezpečí občanů má kromě technických a organizačních opatření spolupráce policie s občany - komunitami. Vyžaduje to však změnu policejní práce ve vztahu k občanům. Důraz se musí klást na prevenci kriminality a na spolupráci s občanskými komunitami, kterých se problémy týkají.
JUDr. Pavel Kocábek
a JUDr. Tomáš Koníček
Literatura: