POLICISTA 12/2000 |
měsíčník Ministerstva vnitra lidská práva a policie |
Dne 10. prosince 1997 zahájila Rada Evropy tříletý projekt nazvaný "Policie a lidská práva 1997-2000", jehož cílem bylo seznámit policisty ve všech 41 členských zemích Rady se standardy lidských práv obsaženými v mezinárodních lidsko-právních dokumentech a převést tyto poznatky do každodenní policejní praxe. Vyvrcholením tříletého programu je Týden lidských práv vyhlášený Radou Evropy od 28.října do 4.listopadu 2000. V tomto týdnu si evropská veřejnost připomínala 50. výročí podepsání Evropské úmluvy o lidských právech a policie ve všech členských státech Rady Evropy se seznamovala veřejnost s tím, jak dodržuje a chrání lidská práva.
Ministerstvo vnitra a Policie České republiky se do celého projektu aktivně zapojily. Uskutečnilo se několik specializovaných seminářů, např. semináře pro učitele policejních škol k metodice výchovy k lidským právům a k metodice přístupu policie k problematice domácího násilí. Bylo vydáno i několik publikací zaměřených na lidská práva a jejich dopad na policii. Jsou to přeložené texty: "Lidská práva a jejich ochrana v rámci mezinárodního práva - příručka pro policii" a " Návštěva CPT- o co se vlastně jedná" a zejména vydání učebnice "Policie a lidská práva", první svého druhu v České republice. Byla vydána i Úmluva OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace. Většina materiálů bude distribuována na jednotlivé útvary Policie ČR.
Vyvrcholením programu v České republice se stala mezinárodní konference "Policie a lidská práva - dosažené výsledky a další perspektivy", která se uskutečnila ve dnech 26. - 27. října 2000 v prostorách Střední policejní školy v Praze-Hrdlořezech. Konferenci uspořádalo oddělení pro lidská práva odboru prevence kriminality MV ve spolupráci se SPŠ v Praze-Hrdlořezech za finanční podpory Rady Evropy.
Cílem konference bylo seznámit řídící pracovníky policie se stavem ochrany lidských práv v České republice a poskytnut prostor pro celé spektrum názorů na tuto oblast. Zejména první den konference byl pojat jako diskuse, v níž byla prezentována stanoviska vedení Ministerstva vnitra a policie, zmocněnce pro lidská práva, zástupců Českého helsinského výboru a expertů Rady Evropy.
Konferenci slavnostně zahájil ministr vnitra Mgr. Stanislav Gross. Ve svém úvodním projevu zhodnotil širší mezinárodní i vnitrostátní politické souvislosti ochrany lidských práv. Především poukázal na skutečnost, že problematikou policie ve vztahu k lidským právům se zabývají i nejvyspělejší západoevropské země. Při hodnocení výhledů do budoucna zmínil tři hlavní oblasti, na které je třeba se zaměřit: legislativu, výchovu k lidským právům a kontrolu. Zejména kontrolní činnost v rámci řídící pravomoci a zařazení tematiky lidských práv do dalšího vzdělávání policistů jsou oblasti, v nichž právě účastníci konference mohou k lepší ochraně lidských práv výrazně přispět. Na závěr svého vystoupení ministr vnitra zdůraznil, že činnost policie nepředstavuje ohrožení lidských práv. Naopak policie je nástrojem ochrany práv, a tato skutečnost by měla jednoznačně vstoupit do povědomí veřejnosti. Konstatoval přitom, že považuje za svou osobní čest být ministrem vnitra, který řídí takový policejní sbor jako je Policie České republiky.
Jako druhá vystoupila koordinátora programu Rady Evropy "Policie a lidská práva" paní Anita Hazenbergová. Jedná se o nizozemskou policistku, která byla vyslána do aparátu Rady Evropy speciálně pro tento program. Paní Hazenbergová představila program lidských práv se zaměřením na policii realizovaný v rámci Rady Evropy. Připomněla Deklaraci o policii, přijatou Radou Evropy v roce 1979. Tato Deklarace nejenom klade vysoké nároky na jednání policistů, ale zdůrazňuje i lidská práva samotných policistů. Lidská práva nemohou být prstem zdviženým vůči policii, musejí se stát vnitřním apelem na jednání a řídící a kontrolní činnost každého policisty a zejména policejních funkcionářů. Připomněla také přípravu Kodexu policejní etiky, který by měl být v rámci Rady Evropy dokončen v červnu 2001. Zdůraznila i význam mezinárodní spolupráce a navazování neformálních styků a kontaktů.
Ve svém zásadním vystoupení policejní prezident genmjr. JUDr. Jiří Kolář přesvědčivě ukázal úspěchy policie v posledních letech. Ty vidí nejen v boji proti kriminalitě, ale v rostoucí důvěře veřejnosti v policii, která od začátku 90. tých let stoupla o polovinu na 56 %. Zvyšování důvěry veřejnosti není nahodilý výkyv postojů veřejnosti, ale jedná se o dlouhodobý stabilní trend. Došlo k obměněn části policejního sboru a k jeho celkové stabilizaci. Zároveň policejní prezident jasně pojmenoval nedostatky: nebyl vypracován etický kodex, nedošlo k prosazení nové zákonné úpravy služebního poměru policistů, chybí kariérní řád, velké rezervy jsou v personální práci.
Zmocněnec vlády pro lidská práva Ing. Petr Uhl zahájil své vystoupení připomenutím, že lidská práva může porušovat pouze stát, státní orgán či osoba jednající jménem státu, jako je např. policista. Ocenil otevřenou atmosféru konference a zmínil pozitivní vývoj, ke kterému v ochraně lidských práv v poslední době došlo. V kritické části svého vystoupení upozornil zejména na nepřípustnost snižování lidské důstojnosti osob, se kterými policisté přicházejí do styku, zejména je nepřípustné používání nadávek, vyhrožování, ale i tykání. Velkým problémem je zacházení s cizinci, kdy se v jednání jak cizinecké policie, tak policie pořádkové či dopravní objevují diskriminační prvky. Velká odpovědnost leží na bedrech kontrolních orgánů a Petr Uhl je přesvědčen, že na tomto poli lze mnohé zlepšovat. Třetí oblastí, která je důležitá pro ochranu lidských práv, je všestranná otevřenost policie vůči společnosti. Závěrem konstatoval, že díky pochopení odpovědných funkcionářů ministerstva vnitra a policie se situace v oblasti lidských práv zlepšuje.
Odpolední jednání zahájil I. náměstek ministra vnitra JUDr. Petr Ibl. Ve svém vystoupení se vrátil k ochraně lidských práv jako integrální součásti práce policie. Pohled na lidská práva rozdělil do tří oblastí. První a nejdůležitější je ochrana lidských práv. K ní dochází tím, že policie zajišťuje veřejný pořádek a bezpečnost ve společnosti a vytváří tak prostředí, ve kterém mohou občané realizovat všechna další práva a své chráněné zájmy. Druhým aspektem je dodržování lidských práv policisty. Případné excesy v této oblasti jsou veřejností sledovány s největší pozorností. Konečně za třetí se problematika lidských práv promítá do řídící činnosti policejních funkcionářů, kteří pro zabezpečování lidských práv ve všech aspektech musejí vytvářet dostatečné podmínky. V další části svého vystoupení se první náměstek ministra vnitra zaměřil na problematiku policejní etiky. Připomněl, že etické jednání musí být zaměřeno nejen ven, směrem k občanům ale i dovnitř, směrem k dalším členům policejního sboru. Na závěr svého vystoupení podrobně hovořil o výchově k lidským právům v resortu Ministerstva vnitra.
O činnosti Inspekce ministra vnitra v souvislosti s prošetřováním podezření na porušování zákonů hovořil její ředitel plk. PhDr. Mikuláš Tomin. Zdůraznil, že inspekce důsledně prošetřuje všechna podání i signály naznačující trestnou činnost policistů. Tato důslednost s sebou nese i zvyšování počtu policistů stíhaných za porušení zákona.
Mgr. Petr Bílek z Českého helsinského výboru hovořil o monitorování dodržování lidských práv státními orgány, a tedy i policií, nevládními organizacemi. Zdůraznil pečlivé prošetřování každé informace z více zdrojů a ocenil zlepšující se spolupráci Českého helsinského výboru s řadou policejních funkcionářů.
PhDr. Dana Beková informovala o činnosti Dokumentačního střediska Rady Evropy Univerzity Karlovy v Praze a nabídla účastníkům konference služby tohoto střediska.
Tajemnice Rady vlády pro lidská práva Mgr. Marta Miklušáková se zabývala popisem institucionální základny pro ochranu lidských práv v České republice. Hovořila o Radě vlády pro lidská práva a shrnula její iniciativy v posledních dvou letech. Hovořila i o systému odborných sekcí Rady a jejich práci.
Na závěr prvního dne jednání vystoupil ředitel Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze-Hrdlořezech pplk. Ing. Jiří Zlámal, který se zaměřil na výchovu policistů k lidským právům a informoval o návrhu na zřízení vzdělávacího a dokumentačního střediska lidských práv při SPŠ MV v Hrdlořezech. Pplk. Zlámal je zároveň jedním ze spoluautorů učebnice lidských práv pro policisty, která byla účastníkům konference rozdána.
Druhý den konference byl zaměřen na praktické otázky. Jednání zahájil Chris Taylor z Metropolitní policie (Londýnská policie) ve Velké Británii. Ve svém vystoupení se zaměřil na nediskriminační přístup policie a na ochranu "slabých", jako jsou oběti trestných činů či oběti domácího násilí.
Dick Hulsman z policejní školy v nizozemském Appeldornu hovořil o výcviku policistů v přístupu k zadrženým osobám. Přednesl pro mnohé nezvyklou tezi, že zadržené, přes všechno jejich nezákonné a agresivní chování, je třeba vnímat jako "hosty proti své vůli". Na příkladech ukázal, jak vhodně připravený situační výcvik a řešení modelových situací může měnit zažité předsudky v řadách policie.
Michael Byrne z irské policie se ve svém příspěvku zaměřil na kontrolní činnost policie a dokumentoval své vystoupení na konkrétních případech z Irska.
Anita Hazenbergová se ve svém druhém vystoupení se zaměřila hlavně na problematiku policejního managementu a na význam kvalitní řídící práce pro ochranu lidských práv.
Ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra Mgr. Jitka Gjuričová, která konferenci také první den moderovala, hovořila o programu prevence kriminality. Poukázala zejména na souvislosti prevence kriminality a ochrany lidských práv. Právě otevřenost policie vůči občanům, jak o ní dříve hovořil Petr Uhl, a spolupráce policie s občany představují jak jeden ze základních pilířů prevence kriminality, tak důležitý nástroj lepší ochrany lidských práv. Na závěr Mgr. Gjuričová připomněla, že právě na odboru prevence kriminality vzniklo v roce 1998 pracoviště, které se problematice lidských práv systematicky věnuje.
Plk. JUDr. Milan Gregor, zástupce ředitele Služby pořádkové policie Policejního prezidia otevřel téma dodržování lidských práv při služebním zákroku. Uvedl základní zákonné i podzákonné normy upravující služební zákrok. Rozsah činnosti policie dokumentoval na základní statistice služebních zákroků.
Konkretizací výše uvedené problematiky se zabýval pplk. JUDr. Josef Němec z MŘ PČR v Brně. Poukázal zejména na skutečnost, že k porušování lidských práv může docházet nejen na základě selhání jednotlivce, ale i díky nedostatečnému naplánování a přípravě služebního zákroku. Kvalitní příprava pomáhá minimalizovat situace, kdy může docházet k porušování lidských práv. Zdůraznil také potřebu dostatečného materiálně technického vybavení, zejména spojení, pro profesionální výkon velitele zásahu.
Plk. JUDr. Petr Přibyl, ředitel PČR Správy Východočeského kraje se zaměřil na problematiku zacházení se zadrženými. Shrnul základní zákonné i podzákonné normy upravující zacházení se zadrženými. Zvláštní pozornost věnoval režimu v záchytných zařízeních pro cizince. Podtrhl význam důsledné práce se služebními protokoly a spisovými pomůckami, které při dokonalém vedení se stávají nejen nástrojem ochrany lidských práv zadržených, ale nástrojem ochrany policistů při neoprávněných stížnostech. Připomenout je třeba i jeho větu, že i ve složitých situacích pro policisty platí, že "není možné vynucovat zákon u jiných a ne u sebe sama".
Na téma zacházení se zadrženými navázal pplk. Mgr. Oldřich Martinů, ředitel PČR Správy Středočeského kraje. Problematiku zacházení se zadrženými, zajištěnými a předvedenými osobami ilustroval na situaci Středočeského kraje. Z předvedených statistik vyplynulo, že v období od roku 1994 do 1. pololetí roku 2000 bylo provedeno celkem 154 šetření, přičemž pouze 126 podání vyjadřovalo nesouhlas s postupem příslušníků Policie ČR a pouze v 31 případě byl potvrzen nesprávný postup. To představuje cca 0,04 % potvrzení nesprávného postupu v porovnání se všemi případy služebních zákroků.
Odpolední jednání druhého dne konference se zabývalo speciálními potřebami obětí trestných činů a hendikepovaných osob. Prezidentka Bílého kruhu bezpečí, nevládní organizace zabývající se pomocí obětem trestných činů, Mgr. Petra Vitoušová hovořila o traumatech obětí trestné činnosti, zejména násilné trestné činnosti. Způsob prvního kontaktu s obětí a vedení výslechu může trauma oběti zmírnit, nebo naopak umocnit. Uvedla také zajímavé výsledky průzkumu realizovaného ve Velké Británii, který porovnával, co se policisté domnívají, že oběti od policistů očekávají, a co oběti skutečně očekávají. Ukázalo se, že oběti očekávání pochopení a podporu, zatímco policisté se domnívali, že se od nich očekává rychlé zadržení pachatele.
Problematiku zacházení s oběťmi trestných činů na základě svých zkušeností konkretizoval pplk. JUDr. Martin Kloubek z Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy a dlouholetý člen Bílého kruhu bezpečí. Upozornil mimo jiné, že traumatický stav může vést k neadekvátním reakcím ze strany obětí i v případě citlivého a vstřícného přístupu policie.
O specifických potřebách zdravotně postižených hovořil ředitel Sdružení zdravotně postižených v České republice pan Ing. Jozef Slobodník. Zdůraznil, že postižení občané se častěji stávají oběťmi trestných činů, např. mentálně postižené dívky se v daleko větší míře stávají obětmi znásilnění a zneužívání. Povědomí policie, ale i celé společnosti, o specifických problémech této skupiny rozsahu problému neodpovídá a je stále velmi malé.
PhDr. Radim BUREŠ,
odbor prevence kriminality MV
Pozn.: Nejzajímavější referáty z konference budou postupně uveřejněny v přílohách časopisu POLICISTA.