POLICISTA  12/2000


měsíčník Ministerstva vnitra

slovo policejního prezidenta

V rámci odborného veletrhu INVEX 2000 probíhala tisková konference s policejním prezidentem generálmajorem JUDr. Jiřím Kolářem, který zde hovořil o kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví.

Kriminalitu v oblasti duševního vlastnictví můžeme rozdělit do dvou základních bloků. Jednak je to porušování autorských práv, to je nejfrekventovanější kriminalita, skutková podstata, která je policií odhalována a dokumentována, za druhé je to porušování práv k ochranné známce.

Největší část informační kriminality, jednu oblast, tvoří úsek softwarového pirátství, jak jsme zvyklí nazývat nelegální používání softwaru. Druhá oblast se týká útoků na data. Útok na data je buď zvenčí, nebo přímo zevnitř. V obou případech je spjat s moderními informačními technologiemi. Pokud jde o útok na data zevnitř, tak ten je typický hlavně pro subjekty, které disponují nějakými choulostivými, strategickými daty. Jde především o peněžní a bankovní ústavy, ale týká se to i dalších subjektů. Útoky jsou vedeny jednak motivací získat tato data z cílového počítače - serveru, eventuálně jde o dosažení jejich destrukce. Je to záležitost, která je typická pro současnou dobu a je velice aktuální. Na druhé straně je třeba říci, že tato kriminalita není tolik frekventovaná nebo spíše bych řekl, že není tak často policií odhalovaná. Důvod spočívá právě v choulostivosti předmětných dat a obav, že by mohlo dojít k diskreditaci subjektů, které s nimi disponují. Většinou jsou útoky na tato data vedeny zevnitř poškozených subjektů, proto nejsou velmi často tyto trestné činy oznamovány.

Druhým takovým typem kriminality je kriminalita v oblasti informačních technologií, zejména internetu. Podstatou takové kriminality je využívání internetu pachateli jako ideálního komunikačního média. Prostřednictvím tohoto média šíří například dětskou pornografii, škodlivé informace o drogách, extremistické aktivity, aktivity s rasovým motivem.

Než přejdeme k otázce porušování autorských práv a oblasti kriminality týkající se ochranné známky, rád bych zde zmínil několik údajů.

Již vloni jsem vysvětloval, jak je to s hodnocením České republiky v této oblasti z hlediska mezinárodního. Mezinárodní organizace BSA, která se takovým hodnocením speciálně zabývá, vyhodnotila stav následovně. V roce 1990 byl v naší zemi nelegální software používán ve vztahu k legálnímu používání zhruba 90 %, tedy kritická situace. V loňském roce už to bylo okolo 46 %. Příliš výrazně jsme sice nepokročili, ale pro letošní rok vychází tento údaj příznivěji na 43 %. Stav je tedy o 3 % lepší. Pro srovnání upozorňuji, že ve světě, ve vyspělých společnostech, o kterých je možné říci, že jsou to informační společnosti, například Spojené státy americké, tak tady se používání nelegálního softwaru pohybuje kolem 20 %. Máme samozřejmě co zlepšovat, ale přece jen je nutné konstatovat, že se nám podařilo za deset let snížit toto číslo o více než polovinu.

Druhý údaj, který bych rád uvedl, je údaj zabývající se kvantifikací jmenovaného problému. Je to počet evidovaných trestných činů v této oblasti. K loňskému říjnu se toto číslo pohybovalo mezi 2 450 až 2500 skutky policií evidovanými. V letošním roce je to kolem 1 600 skutků za stejné období. Je ovšem nutné zmínit důvod tohoto poklesu, který spočívá ve zpřesnění statistického vykazování zejména u pokračující trestné činnosti. Jde o to, že dříve byla tato kriminalita statisticky vykazována zejména podle poškozených subjektů. Stávalo se velice často, že na jednoho pachatele připadalo 7, 8 i více stejných skutků,podle počtu poškozených subjektů například vydavatelů, což samozřejmě takto souzeno nebylo. Stav jsme objektivizovali a statistika je vykazována tak, jak to má být ve smyslu trestního zákona. Nicméně pokud jde o počet pachatelů, tak to je číslo konstantní a prakticky totožné s loňským rokem. Nejde tedy o žádný výrazný pokles nebo úbytek aktivity ze strany policie, ale spíše o statistické vykazování.

Zbývající kriminalita, o které chci hovořit, spadá do oblasti porušování autorských práv a ochrany duševního vlastnictví. Je to kriminalita rovněž pro naši zemi typická, ale spíš v tom porevolučním období. V současné době je už na ústupu, zvláště v oblasti audio a video nosičů. Soudíme tak nikoliv podle reality ve společnosti, protože ta se těžko odhaduje, ale podle frekvence trestných činů. Poměr nelegálně získaných a provozovaných nosičů k legálním je zhruba 7 až 8 %.

A co je ještě typické pro naši zemi, naše občany? Snad všichni jsme majiteli značkových výrobků, značkové produkce. Nosíme obuv a oblečení se značkou Adidas, Lacosta a jiné značkové zboží, které jsme zakoupili za částky, z nichž jednoznačně vyplývá, že se o značkové výrobky nejedná. Je to důsledek jakéhosi posunu právního vědomí našich občanů, naší společnosti. Poškozuje to trh, poškozuje to konkurenceschopnost výrobců atd. Ale čísla, která jsem uvedl naznačují, že i v této oblasti dochází pomalu ke stabilitě. Měl jsem možnost hovořit se zástupci mnoha renomovaných firem z oblasti softwarové produkce. I oni se ztotožňují s tím, že ke změně právního vědomí u nás postupně dochází a většina subjektů má zájem provozovat legální software, legální produkty. Mám za to, že je to otázka už jen několika málo roků, kdy se legálnost stane pravidlem. Není totiž typické ve světě to co u nás. U nás se očekává samospasitelnost trestně právního mechanismu. Všude ve světě jsou nelegální jednání posuzována nikoli jako trestná, ale jsou řešena v rámci civilního práva. To je myslím standard a věřím, že se i my k němu dopracujeme.

Zpracovala Dagmar LINHARTOVÁ  


Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |