Vojenská policie je relativně mladou složkou naší armády. Mohl byste ji představit?

Vojenská policie byla zřízena ještě rozkazem ministra obrany ČSFR č. 76/1990 k 21. 1. 1991 k zajištění policejní ochrany tehdejší Československé armády. Do přijetí zákona o Vojenské policii v roce 1992 se ve své činnosti řídila interními normativními akty. Na první pohled šlo o zcela novou, v naší armádě nezvyklou službu. Opak je pravdou. Vojenská policie má svoji historickou tradici. Například oddíly polního četnictva byly zřízeny v období druhé světové války u vzniklých československých jednotek na obou frontách a jejich činnost se řídila předválečnými předpisy. Činnost Vojenské policie se řídí zejména zákonem č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb., dále trestním zákonem, trestním řádem a zákonem o přestupcích. Kromě toho se činnost Vojenské policie ve vztahu k velitelským orgánům a všem příslušníkům resortu řídí interními normativními akty, které upravují organizační strukturu a působnost Vojenské policie.

Vojenská policie je podle zákona službou Armády České republiky (AČR), která v rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany AČR a majetku státu spravovaného nebo užívaného Ministerstvem obrany.

Vojenským policistou může být pouze voják z povolání. V současné době je Vojenská policie plně profesionální součástí Armády ČR. Představuje sice početně malou, ale profesionálně zdatnou a akceschopnou složku armády. Má působnost na celém území České republiky. Jednotlivé útvary a pracoviště vykonávají činnost na vymezených teritoriích a jsou rozmístěny především v místech dislokace vyšších štábů nebo větší koncentrace vojsk.

Jakou má Vojenská policie pravomoc?

Působí vůči vojákům v činné službě, vůči osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde probíhají vojenské akce, a dále vůči osobám, které páchají trestnou činnost či přestupky spolu s vojáky nebo proti majetku Armády České republiky a majetku státu spravovaného nebo užívaného Ministerstvem obrany.

A úkoly?

Vojenská policie se podílí na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech a na veřejnosti, odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti, působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky vojáků.

Pátrá po vojácích a po věcech v majetku nebo užívání Armády České republiky, jakož i po věcech ve správě nebo užívání Ministerstva obrany. Podílí se na ochraně utajovaných skutečností. Dohlíží nad bezpečností provozu vojenských vozidel a řídí jejich provoz na pozemních komunikacích, vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vede evidenci vojenských vozidel a schvaluje jejich technickou způsobilost. Vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů a v neposlední řadě zajišťuje ochranu a doprovod určených osob. V souladu s § 3, písm. m) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, chrání a doprovází určené osoby a skupiny na základě rozhodnutí ministra obrany České republiky, náčelníka Generálního štábu AČR a náčelníka Vojenské policie. Příslušníci VP určení k ochraně a doprovodům určených osob a skupin odpovídají za vytvoření bezpečnostních opatření, aby zabránili útoku vedenému proti doprovázeným osobám a skupinám a za včasnost a bezpečnost při přesunu těchto osob a skupin do určených míst.

Jedním z nejdůležitějších úkolů příslušníků bezpečnostní služby Vojenské policie je organizace a provádění opatření vedoucích k odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů. V souladu s ustanovením § 12 odst. 2 trestního řádu mají příslušníci bezpečnostní služby v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil postavení policejního orgánu, tedy jednoho z orgánů činných v trestním řízení. Toto postavení příslušníků bezpečnostní služby je v resortu obrany výlučné, to znamená, že pouze pověřené policejní orgány Vojenské policie jsou v resortu obrany oprávněny k provádění úkonů podle trestního řádu.

Například v roce 1998 šetřila Vojenská policie více jak 6000 případů podezření ze spáchání trestné činnosti příslušníky Armády ČR. Podíl trestných činů vojenských (hlava 12 TZ) na celkovém počtu případů trestné činnosti dlouhodobě představuje asi 70 %. V této kategorii bylo například šetřeno 319 případů trestných činů porušování práv a chráněných zájmů vojáků - tzv. šikanování (§§ 279a a 279b tr. zákona). Tento druh protiprávního jednání tvoří asi 5 % z celkové trestné činnosti páchané příslušníky AČR. Z trestných činů vojenských se především vojáci v základní službě nejčastěji dopouštěli jednání směřujících k trestným činům svémocného odloučení a zběhnutí. Ty představují asi jednu třetinu ze všech šetřených případů.

Trestné činy proti majetku v roce 1998 tvořily více jak 20 % z celkového počtu šetřených případů. Objasněnost majetkové trestné činnosti dosáhla 70 %. V roce 1998 se již projevila skutečnost předpokládaná v předchozích obdobích, kterou je nárůst kvalifikované majetkové trestné činnosti.

Celková objasněnost všech případů šetřených Vojenskou policií pro podezření ze spáchání trestného činu představuje 93 %. U případů s původně neznámým pachatelem se oproti roku 1997 zlepšila objasněnost na téměř 80 %. Tato skutečnost je především odrazem dobré znalosti prostředí vojenských pracovišť a kolektivů, ale i relativně vymezeným možným okruhem pachatelů protiprávního jednání.

V souvislosti s přijetím ČR do NATO lze očekávat přítomnost vojáků jiných armád na našem území. Jakou pravomoc vůči nim bude mít naše Vojenská policie?

V případě působení příslušníků armád členských států NATO na našem území k nim má Vojenská policie stejný vztah jako ke každému jinému cizinci nebo civilní osobě. V souladu se zákonem je Vojenská policie oprávněna provádět úkony ve vztahu k těmto osobám v souladu s obecně závaznými předpisy a procesními zásadami. Případné šetření protiprávního jednání příslušníků spojeneckých armád dočasně působících (např. vojenská cvičení, transporty a pod.) nebo zařazených na našem území by VP předala příslušným orgánům Policie ČR.

Lze však předpokládat partnerské a součinností vazby s orgány vojenské policie příslušné armády, pokud by na území ČR byly rovněž přítomny. Vojenská policie Armády ČR působí také v mezinárodních misích...

Již od počátku působení praporu mírových sil OSN - UNPROFOR (březen 1992) v něm byla naše Vojenská policie organizačně začleněna. Personální obsazení této čety bylo řešeno výběrem z příslušníků Vojenské policie. Působení pokračuje i v dalších misích OSN (UNCRO, IFOR, SFOR) s účastí českých jednotek. Činnost naší Vojenské policie v těchto misích byla pozitivně hodnocena nejen velením české jednotky, ale i mezinárodním velením misí. Vysílaní příslušníci Vojenské policie procházejí náročnou přípravou tak, aby ve složitých podmínkách působení mírových sil byli schopni zvládnout veškeré úkoly, které z jejich působnosti vyplývají. Na místě řeší úkoly policejní ochrany vyslané jednotky, prevenci kriminality, úkoly policejní ochrany vyslané jednotky, úkoly dozoru nad dopravním provozem, šetření dopravních nehod a trestných činů a v neposlední řadě úkoly ochrany a doprovodů určených osob, zásilek, kolon techniky a podobně.

Zapsal Přemysl LIŠKA  
Foto Václav Šebek