POLICISTA  4/1999   Reportáž  

Záležitosti, které ve svých důsledcích mění běh života lidí, se zpravidla rodí tiše a nenápadně. Když Carl Friedrich Benz po nesčetných neúspěšných pokusech konečně roztočil dvoutaktní spalovací motor, byl silvestr roku 1879 a kromě věrné manželky si položení základního kamene éry automobilismu nikdo nevšiml. Na konstruktéra prvního motocyklu Gottlieba Daimlera poslali sousedé policii, neboť se domnívali, že ve své maličké dílně tiskne falešné bankovky, a anglický zvěrolékař Dunlop, který, aby to příliš nedrncalo, omotal kola vozítka svého malého synka kousky gumové zahradní hadice, byl dlouho považován jen za přehnaně starostlivého tatíka. Jak málo let od té doby uplynulo. Města zahalil smog a kraj rozčísly šňůry přetížených betonových dálnic. Ve statistkách úmrtnosti se následky dopravních nehod derou na přední místa stejně bezohledně, jako kdysi mor. K hromadným haváriím stačí málo.
Někdy třeba jen to, že chumelí.

Přesné určení místa nehody je velice důležitéHusté sněžení, nárazový vítr a zledovatělý povrch způsobily řadu dopravních nehod na dálnici D1 u Pávova poblíž Jihlavy, oznamovala ČTK osmnáctého února. Na stopatnáctém kilometru ve směru na Brno se krátce po sedmé střetla dvě vozidla. O několik minut později zavinila špatná viditelnost a nepřiměřená rychlost dojíždějících vozů dalších pět havárií, které dálnici zablokovaly. "Za havarovanými vozy se začala tvořit kolona, do níž se postupně nabourávala další auta. Do půl desáté, kdy byla dálnice opět zprůjezdněna, dosáhla kolona délky pěti kilometrů a v celkově třinácti nehodách bylo poškozeno dvacet pět vozů," řekl operační důstojník dálniční policie ve Velkém Beranově. Na pomoc přiletěl vrtulník a přijely sanitky jihlavské záchranné služby, jeden zraněný byl ošetřen na místě, dva byli s lehkými zraněními odvezeni na chirurgii. Ke ztrátě na životech nedošlo, hrozivě vyhlížející havárie tedy tentokrát skončila poměrně šťastně.

Den poté jsme na oddělení ve Velkém Beranově dorazili i my. Cesta byla dávno volná, kamiony, autobusy i osobní vozy po ní ujížděly s jednotvárným duněním motorů a mlaskáním pneumatik. Po včerejší nehodě už toho mnoho nezůstalo. Jen zbytky odřeného automobilového laku na svodidlech a v příkopu trocha střepů z rozbitých reflektorů a stoplamp.

Major Jaroslav Novák, vedoucí dálničního oddělení ve Velkém Beranově"Víte," poznamenal vedoucí dálničního oddělení České policie ve Velkém Beranově major Jaroslav Novák, "při podobných hromadných haváriích nepředstavují největší problém samotná rozbitá auta, ale řidiči zastavující ve všech pruzích, včetně toho odstavného, který tvoří krajnici a má zůstat volný. Pokud vím, v zahraničí se něco podobného nekompromisně trestá, protože jde opravdu o bezprostřední ohrožení životů lidí. K místu nehody se totiž potom rychle nedostaneme nejen my, ale ani sanitní vozy nebo hasiči s vyprošťovací technikou. V každém novinovém článečku nebo ve vystoupení v rádiu či v televizi se to snažíme zdůraznit, do omrzení opakujeme, že odstavný pruh musí zůstat volný, ale je to jen házení hrachu na stěnu. Zřejmě nepomůže nic jiného, nežli tvrdé zpřísnění postihu, například odebráním řidičského průkazu. Vzpomínám, předloni v zimě, po takové velice prudké sněhové bouři došlo, na našem úseku také k hromadné dopravní nehodě, poškozeno bylo přes osmdesát vozů najednou, stojící auta vytvořila dlouhou kolonu, která docela uvěznila pluhy a sypače Správy a údržby dálnic, zdravotní záchranná služba se na místo dostávala jen pomocí vrtulníku. Trvalo nám tuším půldruhé hodiny, než se podařilo přes středový pruh odklonit provoz do protisměru, pomalu tak zácpu uvolnit, aby sypače mohly pokračovat v udržování sjízdnosti cesty."

Den po hromadné srážce, zdá se, podobná kalamita nehrozí, předpověď počasí slibuje sněžení pouze mírné. Motorizované hlídky objíždějí svěřený úsek dálnice spojující Prahu s Brnem, namátkově kontrolují dálniční známky a dodržování základních dopravních předpisů, pořádek u motorestů a parkovišť. Vysílačka oznamuje drobnou dopravní nehodu u benzinové pumpy, couvající řidička promáčkla nárazník automobilu stojícímu v řadě za ní. Běžná všední služba. Hlídka odjíždí nepříjemnost urovnat.

"Vedle provozu na dálnici máme na starosti i ostatní trestnou činnost. Není toho málo, trestných činů obecného charakteru máme celkově víc než těch v dopravě," řekl vedoucí oddělení.

Jednotlivé případy mají v záhlaví kilometráž. Nedávno u benzinové pumpy na sto jedenáctém kilometru dva mládenci natankovali, jeden z nich se snažil zabavit obsluhu otázkami nad rozevřenou automapou, zatímco druhý si v prodejně nacpal pod bundu pár lahví koňaku. Když se personál pokusil zlodějíčky zdržet, rozrazili dveře, chvatně nasedli do auta a ujeli.

Policie se o záležitosti dozvěděla s jistým zpožděním, na ujíždějící vůz upozornila sousední dálniční oddělení a pachatelé byli zadrženi přibližně padesát kilometrů před Prahou. Poněkud méně úspěšně skončila nepříjemnost vyvolaná rozjařenými basketbalisty. Opojeni alkoholem a vítězstvím v jakémsi turnaji, vyhrnuli se z autobusu u restaurace MacDonald, obsadili dětský koutek a připadalo jim velmi zábavné vozit se na kolotoči a házet po sobě hračkami připravenými pro zákazníky předškolního věku. Zaměstnanci podniku na to koukali poněkud bezradně, není totiž nijak snadné rázně zakročit proti partě chlapů, z nichž i ten nejmenší má víc než dva metry. Nakonec se opilci vrátili do svého vozidla a pokračovali v cestě, přičemž si jako suvenýr vezli ukradeného kolotočového koníka. Prodavači zavolali policii, a teprve při překotném chrlení stížností si uvědomili, že si nikdo z nich nezapamatoval státní poznávací značku. Na úseku mezi sto třicátým devátým kilometrem a Brnem bylo v té době na cestě několik desítek autobusů a i když bylo o pomoc požádáno sousední oddělení dálniční policie, zastavit provinilce se nepodařilo, takže nakonec rozveseleným sportovcům náladu nikdo nepokazil.

* * *

Hlídka na vjezdu k odpočivadlu kontrolovala reflektory vozů a funkci mlhovek, v pošmourném počasí blížícího se jara je správné osvětlení automobilu víc než důležité.
"Co soudíte o dálniční policii?"

Stejnou otázku jsme na parkovišti položili několika náhodně vybraným řidičům. "Ani nevím. Nikdy jsem s nima neměl konflikt, jezdím totiž dost opatrně." "Beru je, ale mělo by jich bejt víc, protože se lidi chovaj jak cvoci. Zrovna před chvíli mě jeden takovej předjel, musel mít na tachometru nejmíň dvě stě. V takovýhle siberii, pánové. Jestli ho omrzel život, jeho věc, jenže takovej vůl dokáže pozabíjet spoustu nevinnejch kolem."

"Nemůžu hodnotit. Ale v tomhle provozu jim tu službu nezávidím."
Na betonovém pruhu dálnice se zvolna předjížděly dva tirácké kamiony, houf osobních automobilů za nimi připomínal smečku nedočkavých honicích psů. "Nezvládnutí vozidla, nepozornost, bezohlednost," pokračoval major Novák, "základní příčiny dopravních nehod jsou pořád stejné. Když se připravovalo zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnici, tak jsme ve svých připomínkách s takovým opatřením z řady důvodů nesouhlasili. Především, naše silnice zaplavila velká spousta dovezených ojetin, které nejsou v nejlepším technickém stavu a i poměrně malá závada může ve velmi vysoké rychlosti způsobit katastrofu. Druhý důvod proti zvyšování limitu je v poměrné nezkušenosti našich řidičů se silnými auty, třetí pak ve stavu dálniční sítě. Například naše spojnice mezi Prahou a Brnem je už dvacet let stará a přes pravidelné dílčí opravy jsou na ní dost nebezpečná místa. Třeba před nájezdy na mosty bývá vozovka vyježděná, takže se tam za deště tvoří kaluže. Při nižší rychlosti se to dá zvládnout, ale když do takové vody vjedete stopadesátkou, může to být docela snadno poslední zážitek.

Následky drobné nepozornosti při řízeníNicméně nepřiměřená rychlost není jedinou příčinou dálničních nehod, minimálně stejnou měrou se na haváriích podílí i docela obyčejná nepozornost. Při vyšetřování se pak ukáže, že řidič třeba ladil rádio, sbíral něco z podlahy vozu, zapaloval si cigaretu nebo si docela obyčejně prohlížel hezkou řidičku jedoucí v souběžném jízdním pruhu. Není to tak dávno, co jsme tu měli zatraceně těžkou a tragickou nehodu zaviněnou tím, že šofér odháněl z předního skla dotěrnou mouchu.

Třetí v řadě nejčastějších příčin nehod je bezohlednost. Řidiči nákladních vozů často hřeší na to, že se jim prakticky nemůže nic stát, a při přejíždění z pruhu do pruhu doslova vytlačují malá auta na krajnici, k tomu se řadí neochota uhnout předjíždějícímu vozu, i když je pravý pruh volný, blokování rychlého proudu pomalou jízdou, předjíždění zprava, svícení dálkovými světly do zpětného zrcátka a tak dál, každý z nás zná tyhle drobné kousky silniční zlomyslnosti, které však můžou moc špatně skončit. Loni jsme měli na našem úseku 453 dopravních nehod a osm mrtvých, letošní rok, bohužel, začal ještě hůř než ten loňský."

* * *

Z jedné dva roky staré nehody zůstal stručný záznam a pár blednoucích dokumentačních fotografií. Tehdy byla kvůli opravě povrchu uzavírka a na místě, kde se provoz sjížděl do jednoho pruhu, vznikla pomalu se pohybující fronta. Řidič těžkého návěsu označeného jako nebezpečný náklad zřejmě za volantem usnul, neboť bez pokusu o brzdění narazil do posledního vozu, který zdemoloval a odhodil, uvnitř okamžitě zemřeli dva lidé. Mírně vychýlený náklaďák pak prorazil svodidla, vletěl do protisměru, kde naštěstí nic nejelo, ani tady se však na vozovce neudržel, přeskočil příkop, zaryl se do stráně a začal hořet. Přijeli hasiči, jenže se ukázalo, že prášek sypajcí se z havarovaného návěsu se ve styku s vodou mění na dusivý plyn, policisté měli plné ruce práce s odháněním zvědavců, na místě byly sanitky, vyprošťovací jeřáb i pohřební služba. Dobré dvě hodiny trvalo, než se podařilo následky nehody odklidit a obnovit provoz.

"Tenhle případ považuji za velmi poučný," řekl Jaroslav Novák, "mohl totiž skončit nepoměrně hůř. Stačí si představit, co všechno se mohlo stát, kdyby cisterna přepravovala nějakou jedovatější chemikálii, kdyby k nehodě došlo v noci nebo nebyla okamžitě k dispozici vyprošťovací technika. Upřímně řečeno, bojím se, že na katastrofy podobného typu jsme velmi málo připraveni. Úřední instrukce jsou žalostně nepraktické: - Dalekohledem odečtěte na voze s nebezpečným nákladem příslušný kód, v tabulkách zjistěte, co vlastně převáží a podle toho rozhodněte o dalším postupu. Dětinská představa. Po těžké bouračce kolikrát nepoznáte ani typ automobilu, natož abyste odečítali kukátkem kódy. A i když zjistíte, že jde o látku velmi nebezpečnou, co je to platné? Stejně musíte jít na pomoc lidem v kabině, je nutno odehnat čumily a odklonit projíždějící vozy.

A přitom ve vybavení nemáme ani gumovky, natožpak nějaké ochranné oděvy, respirátory nebo dýchací přístroje. Prostě myslím si, že se musíme na takové krizové situace připravit předem. Představuju si společné cvičení s hasiči, celníky i hygieniky a pracovníky ochrany životního prostředí, při kterém bychom možná mohli i kontrolovat, co vlastně všechny ty tirácké náklaďáky doopravdy převážejí. Klidně by stačila obyčejná cisterna s vodou, abychom si vyzkoušeli, jak rychle dokážeme zařídit chemický rozbor, přečerpání látky, odstranění kontaminované půdy a tak dál. Dva roky se snažím něco takového připravit a stále se jen dozvídám, proč to nejde. Celníci nemohou odpečetit náklad jinde než v hraničním prostoru a o žádné výjimce nelze uvažovat, laboratoře chtějí za každou analýzu minimálně patnáct tisíc korun, což samozřejmě k dispozici nemáme, provozovatelé jeřábů a další techniky také nastavují dlaň. Jenom hasiči jsou ochotni účastnit se podobného experimentu okamžitě a bez podmínek, protože dobře vědí, že pořádná příprava pak v kritické situaci opravdu zachraňuje lidské životy."

* * *

Dálnice už dávno není jen cesta odněkud někam, ale je to zvláštní společenství připomínající dlouhé úzké betonové město. Má své restaurace, hotely, benzinové pumpy, údržbáře, bistra i stánky trhovců, tuláky, prostitutky nebo zloděje. Ti poslední působí policistům dost starostí.

"Vylupování zaparkovaných aut rozbitím okna nebo vypáčením dveří je celkem běžné, v poslední době se však setkáváme i s jemnějšími způsoby. Jde třeba o vykrádání kabin náklaďáků, ve kterých spí unavení řidiči. Zloději dovedou tiše odemknout a otevřít kabinu, berou jenom peněženky, málokdy nějakou drobnost navíc, oloupený si zpravidla nezvané návštěvy ani nevšimne a na ztrátu přijde až s mnohahodinovým zpožděním.

Další, v poslední době stále častěji používaný trik, spočívá v poškození pneumatiky stojícího vozu. Zatímco jeden z pachatelů debatuje s řidičem o směru cesty, druhý propíchne kolo nebo pod něj položí hřebík. Řidič se rozjede, o kus dál kvůli prázdné gumě zastaví, a zatímco skládá výstražný trojúhelník nebo heveruje vůz, zloději vyberou vnitřek automobilu. Samozřejmě, kradou se i celá auta, věci z kufrů, rezervní pneumatiky, prostě všechno, co se dá obratem ruky zpeněžit. Nějaká obecná rada je v podobném případě těžká, řidiči by si snad jen měli uvědomit, že ztichlá odpočivadla dálnice nejsou o nic bezpečnější než podobná parkoviště na okrajích velkoměst."

Dálnice denně přináší nové problémy a nová překvapení. Havarovaný kamion, z něhož se na vozovku vysypaly tuny živých hlemýžďů původně určených pro labužníky ve Francii, beton plný pomerančů nebo cibule, zděšeně prchající jateční zvířata mezi brzdícími soupravami a dýmem naftových motorů. Tepna obchodu a turistiky, nekonečně proudící mohutná řeka dálkové dopravy. Spěch vládne modernímu světu. Pryč jsou časy rozvážných formanských koní a mezi zapomínané legendy patří i den, kdy paní Berta Benzová tajně nastartovala tříkolový prototyp svého muže, naložila děti a rozjela se na návštěvu k rodičům. Stala se tak nejen první řidičkou automobilu v dějinách, ale i dálkovou rekordmankou, neboť v tom ďáblově vynálezu urazila neuvěřitelných sto dvacet kilometrů. Kdypak že to bylo? Zdá se, že včera.

A. Jirotka  
Foto Václav Šebek  


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |