POLICISTA  4/1999   Sport  



Bývalo to děvče, které dávala babička mezi svými vnoučky za vzor především pro trpělivou četbu krásné literatury. Také si ta hezká dívka ráda hrávala s domácími ručními pracemi. Teď ji ovšem drží střelné zbraně - vzduchové a malorážkové pušky, jež zasazuje do ramene, přikládá k líci a s ledovým klidem pomalu sklání k terčům ...
Kateřina Hrdličková (20)

Protože pravidelně sází mnohé trefy do černého, prostřílela se do juniorské reprezentace. A s ní vloni na Mistrovství Evropy ve sportovní střelbě dosáhla dokonce k medailovému stříbru.

Kateřina Hrdličková (20) ze sportovního centra odboru služebních příprav a sportu, střediska kulové střelby Plzeň přitom nesklízí pouze sportovní úspěchy: V závěru loňského roku se stala Miss MV ČR, proto jsme si ji vybrali na titulní stránku našeho časopisu. Proto jsme se vypravili na malou návštěvu do plzeňského střeleckého ráje v Lobzích.

* * *

S Kateřinou spolupracujeme vlastně už třetí sezonu, od května 1997, kdy skončila sportovní gymnázium, říká Petr Kovařík, osobní trenér jedné z perspektivních plzeňských reprezentantek. Na střední škole začínala s trenérkou Kalnou, která jí dala dobré základy a vytáhla ji z průměrnosti.

V zimě se střílí víceméně pouze pod střechouJe to rozhodně talent a už to i prokázala některými výsledky: V roce 1997 se nominovala na ME. Na juniorském Mistrovství Evropy 1998 měla rozhodující podíl na stříbrné medaili družstva v malorážce, vybojovala účast ve finále jednotlivců a dva tři body ji dělily od medaile. V tom roce soutěžila i na juniorském mistrovství světa, odkud přivezla bronzovou medaili v družstvech. Ví, že bez učení skončí nejeden talent jako ztracená investice. Uvědomuje si, že úspěch, který by se měl dostavit, není zadarmo, přemítá o ní pro nás nahlas již legendární plzeňská postava sportovní střelby (trénuje mladé i vyzrálé střelecké osobnosti zhruba dvacet let). Mezi juniorkami je vepředu, k čelnímu postavení mezi ženami, zvláště v zahraničí, je třeba na sobě pracovat, zocelovat se v tréninku i mimo něj. Držet, jak se říká, tah na branku, který vyplývá nejen z manuální fyzické práce, ale také z motivace, z myšlení a z mnohého dalšího, co se odehrává kolem střelby.

Kateřina je spíš klidná závodnice, někdy trošku až moc pohodářka. Jako by jí občas scházela větší vnitřní síla, chuť na ještě lepší výsledek. Občas možná její poklidnost způsobuje zdání, že jí střílení jde snadno. Až tedy mírně zocelí ducha, tam zřejmě má rezervy, její velké šance se nejspíš nutně dostaví.

* * *

Zašli jsme se podívat i "na plac" pro střelbu ze vzduchových zbraní. (Zrovna tam své denní tréninkové dávky dostřílel Milan Bakeš - a byla z toho, v počítači jasně zaznamenaná, nejedna sada deseti ran do desítky!) Na sportovní škole jsem původně začala s atletikou, prozrazuje Kateřina Hrdličková. Při přijímačkách na gymnázium jsem už dělala testy i ve střelbě. Paní Kalná mě k tomu vybídla, říkala, že bych se na to se svou povahou docela hodila. Tak jsem střílení zkusila, na školu mě přijali a já se rozhodla, že budu dál dělat jenom střelbu.

A pořád mě to baví. Vzory spíš ani nemám, i když se u nás setkávám s řadou významných sportovců. Jmenovala bych třeba Petra Kůrku. Vedle účastí na velkých mistrovstvích byl pro mě mimořádným úspěchem předloňský trojzávod v Mnichově. Sjela se tam solidní zahraniční konkurence a během tří dnů jsem dvakrát mezi juniorkami vyhrála a jednou skončila druhá. Ve vzduchovce jsem nastřílela 395 bodů (ze čtyřiceti ran).

Osobní rekordy ve sportovní malorážce mám z evropského mistrovství - 590 bodů vleže a v olympijském standardu (třikrát 20 ran vleže, vstoje a vkleče) 578 bodů. Další plány do vzdálené budoucnosti si příliš nedělám. Právě jsem se dostala na ME ve vzduchovce, také bych chtěla dosáhnout na nominaci pro ME v malorážce v létě ve Francii. A samozřejmě bych se chtěla prosadit i mezi ženami, neboť letošní rok startuji naposledy v juniorské kategorii. Před časem u atletiky mi trochu vyčítali, že jsem méně výbušná. Asi jsem klidnější typ, což střelba dost potřebuje, chce větší pohodu, představuje často skoro větší zátěž na psychiku než na fyzičku. Ale zároveň je na místě, jak to tuším, i určitý živější přístup.


* * *

Úspěšná resortní sportovkyně studuje cizí jazyky, pomýšlí na vysokoškolská studia a vzpomíná na "stříbrný týmový" zážitek z evropského šampionátu v Dánsku. K vidění bude zřejmě 5.- 9. 5.1999 v Plzni-Lobzích na 30. Grand Prix (pořádá Sdružení střeleckých klubů města Plzně) nebo na Setkání střeleckých nadějí tamtéž 1. - 4. 7.1999. I při jiných soutěžích.

Má-li pár volných chvilek, nadále je pilnou čtenářkou (hlavně Danielle Steelové) a zeptáte-li se na představy o rodině či partnerovi, svěří se, že partner se již objevil. Taky střelec. Milý, příjemný, tolerantní - a taky poklidný. Potěšilo by ji, kdyby to vydrželo ...

Jaroslav Kopic  
Foto Václav Šebek  


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |