POLICISTA 11/1999 |
měsíčník Ministerstva vnitra reportáž |
![]() |
"Bez spojení není velení!" Tuto poněkud nejapnou, notně otřepanou, ale svým způsobem přiléhavou vojenskou frázi jsem si připomněl při návštěvě jedné z budov v Olšanské ulici na rozhraní pražského Žižkova a Vinohrad. Ve skutečnosti ale zdaleka nejde jenom o velení nebo spíš řízení. O práci Policie České republiky se toho dnes hodně píše, a tudíž i hodně ví, avšak málokdo si uvědomí, že nyní, na konci dvacátého století, by vlastně vůbec nemohla existovat bez dobře fungujících spojovacích sítí, stejně jako bez obsažných, a tudíž komplikovaných informačních systémů. Jak jinak by bylo možné třeba vypátrat zloděje nejen ve vedlejším okresu, ale také na druhém konci republiky, jak zjistit bydliště svědků nebo majitele automobilu... O to, aby policie takové možnosti a informace doopravdy měla, se starají čtyři stovky pracovníků Odboru spojení a informatiky Ministerstva vnitra. |
"Náš odbor je určen k podpůrné činnosti uvnitř resortu a jeho poslání je obsaženo v názvu - spojení a informatika," vysvětluje zástupkyně ředitele PhDr. Miroslava Matoušová. "Především se staráme o telekomunikační síť Policie ČR, pokrývající celé území České republiky na úrovni centra, krajských správ a okresních ředitelství. Síť sestává z pevného telekomunikačního spojení, zjednodušeně řečeno telefonního a faxového, které umožňuje přenos hlasových, grafických a datových informací, a také z rádiové komunikační sítě. Naším úkolem je především strategické plánování, zavádění nových technologií, inženýrská činnost a rozvoj sítě. Pevná síť se nyní na celém teritoriu výrazně modernizuje s využitím technologií Alcatel 4300 a Alcatel 4400. Zčásti jsme rovněž provozním pracovištěm. Zajišťujeme provoz a údržbu páteřní sítě MV a Policie ČR a na nižší úrovni rovněž provoz na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Na teritoriu republiky jsou našimi partnery krajské správy Policie ČR."
Ovšem co se týče spojení, je pracovní náplň Odboru spojení a informatiky MV mnohem rozsáhlejší. Pečují například o utajovanou vládní vnitrostátní a mezinárodní spojovací síť. Také se můžeme zmínit o kurýrní službě Policie - neboť ani v době internetu není možné všechno transformovat do nepostižitelného elektromagnetického vlnění, ale některé objekty, jmenujme třeba věcné důkazy, se musí dostat k adresátovi in natura a nelze je svěřit poště.
Od roku 1995 je jedním z problémů odboru - navíc mediálně přetřásaným ze všech stran - zavádění radiokomunikačního systému od firmy Matra. Ten má nahradit dnes už zastaralý a nevyhovující analogový systém simplex. Nový systém, pracovně nazývaný Pegas, má význam především pro vytváření takzvaného integrovaného záchranného systému Policie ČR, hasičského sboru a zdravotnických záchranných služeb. Systém je hotový asi z jedné pětiny, ke konci loňského roku byly v provozu tři regionální sítě s 2200 účastnickými stanicemi. To je ovšem málo, a z toho plyne převážná většina stížností na tento systém.
"Myslím, že se výstavba Pegasu s technologií Matra musí dokončit," říká PhDr. Matoušová. "Jiná cesta není, protože jiné než digitální sítě hromadné rádiové komunikace nemají budoucnost. Otázkou je, kdy to bude. Momentálně se jedná o tom, jak a z čeho se bude dokončení systému financovat."
Mezi spojovacími a informačními systémy zaujímá zvláštní postavení komunikační prostředí internetu, který se začal ve veřejné správě významněji využívat roku 1998. Ministerstvo vnitra v tomto směru nezůstává pozadu. Odbor spojení a informatiky MV se na tom podílí nejenom technicky, připojením na síť internetu pro oprávněné resortní uživatele, ale také zpřístupňováním informací z resortu nejširší veřejnosti.
Právě zde se vytváří ve spolupráci s příslušnými pracovišti MV a Policejního prezidia webová stránka http://www.mvcr.cz. Prostřednictvím internetu jsou zájemcům k dispozici kontaktní údaje, zpravodajství, statistiky, aktuální informace a vybrané materiály o činnosti policie a ministerstva (a také se tu mj. prezentuje časopis Policista). Informace určené pro odbornou i obecnou veřejnost se denně aktualizují. Je o to zájem: za loňský rok bylo na stránce denně registrováno v průměru 9000 přístupů.
Internetová technologie se ovšem využívá i pro vnitroresortní komunikaci. Je logické, že veřejnost nemůže mít přístup k informacím, které se dotýkají konkrétních trestných činů a policejních opatření používaných v boji se zločinem, stejně jako k údajům v policejních evidencích, které se dotýkají například známých pachatelů trestných činů. Proto byla na podobných principech vybudována - a dále se rozšiřuje - fyzicky oddělená síť, zvaná Intranet. Do ní neexistuje "zvenčí" žádný přístup.
Když byla zmínka o evidencích, nemohli jsme se nezeptat na populární "Problém roku 2000". Ten se ostatně týká i spojovací sítě, neboť moderní spojovací zařízení samozřejmě pracují na bázi počítačů. V řadě katastrofických scénářů se spekuluje o tom, že úderem poslední sekundy roku 1999 se zhroutí počítačové sítě a zablokují se počítače, protože se nevyrovnají s letopočtem, jenž se jim bude jevit jako "00". Nepoteče prý voda, zhroutí se jízdní řády, provoz nemocnic, dodávky tepla do bytů... Kdyby k tomu skutečně došlo, nastaly by nemalé problémy i pro policii.
"Problémem jsme se začali zabývat v roce 1997, mnohem dříve, než k němu bylo přijato vládní usnesení," vysvětluje PhDr. Matoušová. "Dodavatelé nových technologií se už při uzavírání smluv museli zavázat, že jejich systémy jsou proti tomu imunní. Pro všechny starší systémy jsme použili standardní testovací program, vyplývající z doporučeného britského postupu. Zjistili jsme, že zejména osobní počítače při tom vykazovaly chyby, které ovšem nebrání jejich dalšímu používání po kritickém datu. Postačí je správně nastavit. U složitějších systémů jsme vzhledem k jejich významu provedli několikanásobnou kontrolu a nehrozí u nich nebezpečí problémů vyvolaných "problémem VZK". Na rok 2000 jsme připraveni - a to mohu v podstatě prohlásit za celý resort, neboť zde v tomto smyslu působíme v roli koordinátora. Pokud by snad přece jen došlo k potížím, tak nanejvýš v některých lokálních, málo významných a zastaralých systémech, k nimž nemáme přímou působnost. I tam ale dbáme na to, aby se aktualizovaly a doplnily dříve zpracované krizové plány pro případy poruch a havárií."
"Výrobci a dodavatelé výpočetní techniky rizika roku 2000 často z pochopitelných důvodů zveličují," dodává vedoucí oddělení informačních zdrojů Ing. Antonín Rak. "Kdo má svůj systém dobře zmapovaný, tak u něj žádný problém nenastává. U osobního počítače si to každý může předem vyzkoušet tím, že si nastaví kritický okamžik změny letopočtu a uvidí, co se stane. A u složitějších systémů se to dělá v principu stejně, i když pochopitelně trochu složitěji a s vyššími nároky na odborné znalosti. V naší evidenci občanů a motorových vozidel jsme postupovali podobně."
Je zřejmé, že instituce jako Policie ČR a Ministerstvo vnitra se neobejdou bez rozsáhlého komplexu mnoha desítek informačních systémů, jejichž provoz už dnes není myslitelný bez nasazení výpočetní techniky. Za všechny si připomeňme například AFIS, což je supermoderní automatický evidenční a identifikační systém využívající otisky prstů a daktyloskopické stopy. Také při výstavbě a provozu takových a podobných systémů spočívá těžiště práce Odboru spojení a informatiky MV převážně v inženýrské činnosti a odborném dohledu. Vlastní provoz má odbor na starosti jenom na centrální úrovni, a to pouze u dvou již zmíněných celostátních správních evidencí: tzv. registru obyvatel a evidence motorových vozidel.
Oddělení informačních zdrojů, které provoz těchto evidencí zabezpečuje, proto musí mít nepřetržitý provoz. Na telefonické, faxové a písemné dotazy se tady realizuje na 300 000 "výdejů" ročně. To je o 100 000 více než před pěti lety, takže, jak je vidět, požadavky stále narůstají. Každý z oněch výdejů představuje ztotožnění jednoho člověka, zpravidla jeho bydliště, nebo jednoho automobilu a jeho majitele.
O osobní údaje z evidencí mohou žádat především policisté - a těch je nejvíc, ale v případech určených zákonem také soudy, advokátní kanceláře a jiné organizace. Jedním z "vážených zákazníků" Odboru spojení a informatiky je například pražský Dopravní podnik, protože každoročně potřebuje ztotožnit až desítky tisíc černých pasažérů dopadených revizory. Při jakémkoliv podání k soudu, tedy i při soudním vymáhání pokut, totiž musí být jednoznačně určena žalovaná osoba: jméno, příjmení, data narození, místo trvalého pobytu, dobré je i rodné číslo.
Policisté mohou žádat o informace i telefonicky, ostatní včetně jednotlivých občanů písemně anebo osobně. Těch občanů se sem do Olšanské ulice loni přišlo dotázat na 6000, letos jich bude asi o půldruhé tisícovky víc. Dodejme, že "výdeje" z evidencí občanů a vozidel dostávají státní orgány zadarmo, zatímco všichni ostatní si zpravidla musí zaplatit po dvaceti korunách za každý dotaz. Na kolcích se tak letos vybere asi 3,5 milionu korun.
V této souvislosti se namane otázka, jak jsou takové obsáhlé evidence bezpečné proti "nabourání" a zneužití osobních dat občanů, protože v této evidenci jsme samozřejmě vedeni všichni.
"Jsem přesvědčen, že proti průniku do evidencí zvenčí jsme dostatečně zabezpečeni a žádné zneužití dat touto cestou nehrozí," tvrdí inženýr Rak. "Možné ohrožení by přicházelo v úvahu jenom zevnitř, protože evidenci nikdy nelze ochránit proti člověku, který s ní přímo a oprávněně pracuje. Mimo jiné se musí udělat vhodná organizační opatření, pokud možno omezit okruh povolaných osob a rozdělit jejich oprávnění v přístupu k datům. Jsem ale přesvědčen, že jsme v našich evidencích dosud žádný případ zneužití neměli. Pokud se v minulosti objevily na nepatřičných místech nějaké podezřelé soubory osobních dat, podle typických příznaků bylo spíše možné vyloučit, že by pocházely od nás. A protože k systému je omezený přístup, zatím se nám naštěstí vyhýbaly i viry."
Odbor má řadu dalších úkolů, o kterých by se daly popsat knihy. Zajišťuje například bezpečnost informací v informačních a komunikačních systémech včetně kryptografické (laicky řečeno šifrové) ochrany. Nebo také třeba zastupuje Českou republiku v poradním výboru Rady Evropy k Úmluvě na ochranu osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů... Každý si může představit, co to všechno asi stojí. A každý si asi také uvědomuje, že na konci 20. století se tempo vývoje spojové a informační techniky den ze dne zrychluje, že technika, která dnes představuje absolutní špičku, začíná již zítra zastarávat. Navíc stále rostou nároky na objem informací, rychlost, spolehlivost a bezpečnost jejich shromažďování, přenosu a využívání. Je obrovskou odpovědností pracovníků Odboru spojení a informatiky MV, aby cestou veřejných zakázek dokázali využívat přidělené finance k vybavování Ministerstva vnitra a Policie ČR takovými systémy, které budou optimálně pokrývat potřeby uživatelů a vydrží na přijatelné úrovni pokud možno až do konce své životnosti.
Přemysl LIŠKA
Foto Václav ŠEBEK