Ranní tramvaj poklidně míjela své každodenní zastávky, když se odkudsi ze zadní části vozu ozval vyděšený ženský hlas: "Zastavte, někdo mi ukradl pouzdro s doklady!" V hlavním městě se stávají podobné nehody snad každý den. Sama vím, jaký šok člověk zažije, když mu naprosto nečekaně zmizí z kabelky peněženka i s výplatou, kterou do ní před pár minutami uložil. Redakční kolega zná zase důvěrně pocity člověka, který se vrátí domů a jeho byt je vykraden. Podobně nepříjemných historek by dokázal vyprávět ze zkušenosti vlastní či někoho ze svých známých snad každý z nás. Za pár týdnů se změní v kalendáři letopočet a nastávající rok s sebou přinese své radosti i strasti. Domníváte se, že se s spolu s novým datem změní i váš pocit větší bezpečnosti? Jak si představujete, že by měla v nedaleké budoucnosti vypadat naše policie? Právě tyto dvě otázky jsme položili na konci září několika náhodně vybraným respondentům naší ankety.

Petr Jedlička, výpočetní technik:

Já sám nemám pocit, že by se mi mohlo na ulici něco stát, protože večer většinou nikam nechodím. Mým největším koníčkem je práce, kterou dělám, a tak většinou sedím u počítače a hospoda nebo biograf mne nelákají. Ani zlodějů se nebojím, protože mám byt myslím dobře zajištěný. Nepříjemnosti si podle mne způsobuje většina lidí sama, protože je jim líto vyhazovat peníze za pořádné dveře se zámkem, který zloděj jen tak neotevře. A jak by měla vypadat policie? Určitě líp než teď, ale přesnější představu nemám, nikdy jsem o tom nepřemýšlel.

Pavel Dolejš, soustružník:

Nemyslím, že by mne mohl někdo okrást nebo přepadnout, ale bojím se o dceru, která pracuje na směny a domů se často vrací pozdě večer. Lidi si většinou představují, že je zloděj obere na ulici, ale já jsem v práci nedostal už tři výplaty, což je horší než ukradených pár stovek. S touhle lumpárnou policie nic neudělá, protože to prostě nejde a o ostatním nemám čas přemýšlet. Mám úplně jiné starosti, protože momentálně ani nevím, z čeho zaplatím tenhle měsíc nájem.

Květa Řeháková, učitelka:

Bezpečně se rozhodně necítím a myslím, že se to hned tak nezmění. Vadí mi ale, když se o tom mluví jako o čistě našem problému, protože to, co se děje u nás, znají jinde ve světě už dávno. Když jedete na dovolenou do ciziny, nosíte peníze a doklady v ledvince, nebo na jiném bezpečném místě. Tady je ale klidně šoupnete do kabelky, kam se lehce dostane každý zloděj. Tohle říkám i dětem ve škole, protože s tím, co se děje okolo nás, se musíme naučit žít. Neříkám smířit, ale prostě se tomu přizpůsobit tak, aby se nám podobné věci nemohly stát. Stejné je to i s prevencí před přepadením, s drogovým ohrožením a podobně. A jak by měla vypadat v blízké budoucnosti naše policie? Nádherné by bylo, kdyby se z ní stala taková dobrá informační služba: lidem ve velkých městech by radila, kde najdou ulici, kterou hledají, na vesnici by zase věděla, kdy jede autobus a tak. To je pochopitelně trochu žert, ale řekněte, nebylo by krásné, kdyby neměli policisté nic jiného na práci?

Viktor Zikmund, podnikatel:

Jestli se budu cítit bezpečněji? A víte, že budu? Sháním si totiž vlastní ochranku, protože když máte podnik, který vydělává, musíte počítat s tím, že má na vás zálusk nejen zloděj, ale třeba i vaše konkurence. Už dlouho se spoléhám jen sám na sebe a jiné to určitě nebude ani po roce dva tisíce. To, jak by měla vypadat naše policie, mne netrápí, to nechám jiným.

František Kozák, kuchař:

Bezpečně se rozhodně necítím. Když jdu v noci z práce, beru si taxíka, protože to, co se v tu dobu potlouká po ulicích, je lepší nepotkat. Policie by měla být venku alespoň vidět, což zatím není. Doufám, že se alespoň tohle s novým datem změní.

Marcela Hurtová, studentka:

Venku se určitě nebojím, protože chodím jen málokdy sama. Ani ze zlodějů nemám strach - co by mi mohli ukrást, když u sebe nic cenného nenosím? Když potřebuji peníze, vyberu si stovku nebo dvě v bankomatu a na drahé šperky si, jak vidíte, vůbec nepotrpím. Policie by měla podle mne vypadat podobně jako v Anglii. Když jsem potkala na ulici "bobíka", měla jsem z něj respekt, i když jsem měla úplně čisté svědomí. Nebyl to strach, nebo obava, ale opravdový respekt před zosobněním zákona. I chování by měli mít naši policisté jako jejich kolegové v Anglii: pozdravit, poradit, popřát hezký den a tak.

Martin Skoumal, policista:

Myslím, že mnoho lidí se bezpečně necítí, protože majetková kriminalita, která se jich nejvíce dotýká, je u nás stále vysoká. Ze svého pohledu ale musím říct, že jí lidé mnohdy sami nevědomky napomáhají. Když přijdete do vykradeného bytu a vidíte zámek, který rozlomí i ne zrovna šikovný zloděj, je pozdě radit. Ze zkušenosti vím, že i okradených lidí by mohlo být daleko méně, protože mnozí z nás si nedávají na své věci dobrý pozor. Cizincům se zase stává, že v restauraci trochu přeberou, při placení je jim vidět do plné peněženky, a tak není divu, že se ráno probudí bez ní - to se stává i jinde ve světě. Policie by měla v příštím období podle mne vypadat podobně jako dnes, ale měla by mít proti pachatelům trestné činnosti lepší zbraně. Nemyslím pistole a podobně, ale dobrou zbraň v podobě kvalitních zákonů, které by jí umožnily pracovat lépe než teď. Měla by mít také u lidí větší úctu, což ale nejde, když se policistů po tvrdém, i když oprávněném zákroku, někdy jejich nadřízení veřejně nezastanou. Tyhle věci by se podle mne mohly změnit a s nimi by se změnil i pohled lidí na naši práci.

Bára Ryšková, uklízečka:

Já se bezpečně rozhodně necítím. Bydlím ve čtvrti, kde není snad jediný den klid, a přesto policistu na ulici nepotkáte. Proč myslíte, že mám tohohle vlčáka? Když člověka nikdo neochrání, musí se o sebe postarat, jak umí. Mám dvě děti a obě jsme dali na karate. Pořád s nimi nebudeme všude chodit jako teď, a je potřeba, aby se dokázaly alespoň trochu bránit. O tom, jak by měla vypadat policie, mám představu - měla by být na ulici a ne v kanceláři nebo v autě, tam je lidem málo platná.

Oldřich Fuchs, zam. reklamní agentury:

Nikdy jsem nepřemýšlel, jestli se cítím bezpečně, nebo ne. Myslím, že když člověk takhle uvažuje, začne se bát a s menším sebevědomím přicházejí i maléry, které by se mu jinak vyhnuly. A jak by měla vypadat v blízké budoucnosti naše policie? To je dobrý námět pro moji práci. Až vymyslím pořádný billboard s trefným sloganem, dám vám vědět.

Ptala se Radvana ČERVENÁ  
Foto Jiří NOVÁK