POLICISTA  10/1999


měsíčník Ministerstva vnitra

nové zbraně

KEVIN

Na letošní výstavě IDET v Brně byla oficiálně představena samonabíjecí pistole Kevin z tvůrčí dílny konstruktéra a puškaře Antonína Zendla. Zbraň, kterou vyrábí Zbrojovka Vsetín - INDET, bude v prodeji od 4. čtvrtletí 1999. Kevin je malá pistole kategorie obranných a záložních zbraní. Na rozdíl od většiny pistolí této kategorie, pro kterou je typickým nábojem 6,35 mm Browning, však používá podstatně účinnější náboj 9 mm Browning (= 9 mm K, .380 Auto, .380 ACP aj.). Na první pohled se jedná o celkem standardní konstrukci s ocelovým závěrem a rámem z hliníkové slitiny. Spoušťový a bicí systém odpovídá současným požadavkům a je výhradně dvojčinný (DAO). Umožnilo to vynechat další pojistky a zvýšit pohotovost.

Zbraň má celkové rozměry 116 x 96 x 23 mm a prázdnou hmotnost 400 g. Na první pohled upoutá velký hranatý lučík a jazýček spouště, rozměrově odpovídající daleko větší pistoli. Toto řešení má odstranit jednu z nevýhod kapesních pistolí - lučík a spoušť jsou obvykle příliš malé pro větší mužskou ruku a střelba v rukavicích bývá velmi obtížná.

Podrobnější prohlídka odhalí několik typicky "zendlovských" odlišností od tradičních konstrukcí. Výhozní okénko je viditelně větší, než je pro použitý náboj nezbytné. Na horní ploše hlavně najdete vyústění dvou malých otvorů. A horní plocha závěru je na průřezu znatelně tlustší (cca 4 mm), než by odpovídalo pevnostním požadavkům. Tento patentovaný vynález pana Zendla funguje jako velmi jednoduchá, ale účinná brzda závěru a současně kompenzátor. Otvory vycházejí z hlavně hned za komorou a jsou vyvedené šikmo proti zvýšené hraně závěru ve výhozním okénku. Při výstřelu fungují jako trysky. Část plynů z hlavně je směrována proti pohybu závěru a následně vzhůru. Měřením bylo zjištěno zpomalení pohybu závěru ze 12 milisekund na jeden cyklus na 48 milisekund.

Celá konstrukce Kevina je navržena pro jednoduchou sériovou výrobu. Závěr je ocelový odlitek. Nese pevná mířidla - dlouhou příčně vroubkovanou mušku a hledí s hranatým zářezem. V závěru najdeme pouze "plovoucí" úderník. Na pravém okraji výhozního okénka je vytahovač. Ocelová hlaveň je kovaná zastudena. Pod komorou má výstupek, kterým je uchycena v rámu. Rám pistole se zatím frézuje z duralového hranolu, pro sériovou výrobu bude litý. Ve vodicích drážkách závěru jsou ukryty dvě vratné pružiny. Doraz ocelového závěru na plošku duralového rámu je tlumen dvěma vyměnitelnými plastovými válečky.

Jednoduchý spoušťový a bicí mechanismus má táhlo spouště vedené po pravém vnějším boku rámu. Odpor spouště je 40 N. Zásobník s plastovým dnem, které prodlužuje rukojeť, pojme šest nábojů. Tlačítko záchytu zásobníku je u kořene lučíku na levé straně.

Rozebírání zbraně pro čištění je velmi jednoduché: závěr se stáhne dozadu asi na polovinu dráhy a hlavní se pootočí po směru hodinových ručiček. Pak jen zbývá závěr s hlavní vysunout z drážek vpřed, pootočit hlavní a vyjmout ji ze závěru. Postup při skládání je opačný.

Pistole úspěšně prošla testy státní zkušebny pro civilní zbraně a na přání výrobce byla podrobena i vojenským testům podle metodiky TPVD 637-81. Mimo jiné úspěšně absolvovala i test v mrazové komoře: zchlazení nabité zbraně a dalších tří plných zásobníků na -50 oC, 24 výstřelů, přenesení do komory teplé +20 oC s absolutní vlhkostí (pistole se okamžitě změní v hroudu ledu). Po roztátí následuje střelba 24 ran, bez otření se zbraň znovu ochladí na -50 oC a provede se dalších 24 výstřelů. I při tomto drsném testu zbraň spolehlivě fungovala.

(chl+pl)  
Foto P. Poupě  


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |