POLICISTA 10/1999 |
měsíčník Ministerstva vnitra ze světa |
V Anglii a Walesu bylo letos v březnu napočítáno 123 841 policistů, to je o 874 méně než v uplynulém roce. Odlivem bylo postiženo 30 ze 43 ředitelství. Veřejnost však chce o policii nejen slyšet, ale také ji vidět. Ve Stockportu, v hrabství Cheshire, si vypomohli: zaměstnali 16 pomocných strážníků z řad dlouhodobě nezaměstnaných, jednoho někdejšího autobusového kontrolora, jednoho bývalého textiláka, jednoho bývalého pumpaře... Jsou jakousi zoficiálněnou a placenou sousedskou hlídkou, nemají více práv než ostatní lidé jdoucí po ulici, většinou vracejí jen ztracené děti rodičům nebo radí turistům, kde najít památky města, ale mají také mobil spojující je s místní policií, kdyby viděli něco podezřelého, začínající požár, narušení veřejného pořádku nebo zloděje v akci. Jak píše deník Independent, jeden z nich nedávno honil a dohonil s policistou zloděje se šesti peněženkami nakupujících v nedalekém obchodě.
Ministerstvo vnitra rozeslalo v srpnu k posouzení zprávu nazvanou New Deal, Nový úděl, ve které mj. navrhuje vytvářet z dlouhodobě nezaměstnaných nebo nezaměstnané mládeže tzv. warden patrols, patrolující pomocnou stráž, ať už ve službách komunity nebo soukromé bezpečnostní služby. A protože se ihned ozvaly kritické hlasy zejména z řad nižších policejních šarží, zdůraznil Charles Clarke, náměstek ministra vnitra, že smyslem projektu není "ústup policie z komunit", ale nasazení dalších pomocníků na ulici. A co je stejně důležité, pomoci nezaměstnaným ke smysluplné práci. Pro ty mladší ročníky by mohla být i přestupem k životní kariéře.
V této pomocné stráži by měly být i etnické skupiny obyvatelstva, černoši nebo lidé z Asie, ale také ženy i starší lidé, kteří přišli o náplň života. Pracovníci ministerstva se zabývali 50 projekty, které zahrnovaly pouliční hlídkování, kontrolu opuštěných pozemků či budov, reakci na drobné incidenty, na protisociální chování, jako je vandalismus nebo sousedské hádky, tipy policii a místním úřadům nebo návštěvu obětí zločinu a zranitelných občanů, seniorů nebo invalidních lidí. Wardeni by rovněž mohli navázat spolupráci s domovníky jako "neighborhood support workers", prakticky pomocníky pomocníků.
Hilary Armstrong, ministr místního hospodářství, souhlasil, že by tito strážníci neměli být "ani vigilanty, ani novými policisty v jiné uniformě". Samozřejmě by neabsolvovali plné a drahé školení policejního začátečníka ani neměli jeho plat (18 000 liber ročně), nebyli by podřízeni disciplinárnímu zákonu, pokud by přišla na jejich chování stížnost, a museli by být oblečením výrazně rozlišeni od skutečné policie.
Jak napsal deník Daily Mail, byl to nápad skupiny pracovníků ministerstva vnitra, který se okamžitě setkal se širokou podporou veřejnosti jako "přístup komunity ke snížení zločinu a strachu z něho, což by umožnilo policii věnovat se mnohem vážnějším úkolům".
John Newing, vrchní konstábl v hrabství Derbyshire a prezident Asociace vedoucích policejních kádrů, si uchoval mírný odstup prohlášením, že "warden patrols mohou mít smysl a být prospěšné, pokud se nestanou alternativou policie".
Fred Broughton, šéf Policejní federace, sdružující 120 000 policistů od ranku superitendent níže, však již byl výrazně kritický. Podle něho nejde o nic jiného, než jak levněji nahradit řídnoucí řady policie. "Osm z deseti lidí si přeje vidět víc policistů na ulici. Jsme stejného názoru," řekl. "Ale nechceme, aby tam civilisté pobíhali v převleku za policisty. Veřejnost by neměla být v nepřítomnosti policie šálena quasibobíky. Diskuse by měla být vedena o budoucnosti služeb policie a ne o levné alternativě."
(kuč)