POLICISTA  10/1999


měsíčník Ministerstva vnitra

zkušenosti ze zahraničí

Nové trendy v americké policii

Na přelomu června a července 1999 navštívila USA vysoká delegace Ministerstva vnitra a Policie ČR, aby se seznámila se současným stavem vývoje v americké policii v několika vybraných městech. Delegaci vedenou náměstkem ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost Ing. Kopřivou dále tvořili policejní prezident plk. JUDr. Kolář, jeho náměstek plk. JUDr. Přibyl, dr. Bureš z odboru prevence kriminality MV a plk. JUDr. Macháně z PČR Správy hl.m. Prahy. Cesta se uskutečnila na pozvání americké strany na základě spolupráce MV ČR s Floridskou výzkumnou koalicí orgánů činných v trestním řízení. Mezi navštívená města patřilo San Diego, Los Angeles, Seattle, Chicago a New York. Následující text představuje shrnutí části z mnoha zážitků a zkušeností, které si delegace přivezla.

Policie ve službách obce

Trendem posledních let v policejní práci v USA je zdůraznění funkce policie jako služby občanům a přiblížení policejní práce skutečným potřebám a očekávání občanů. S jistou nadsázkou lze říci, že občany ani tolik nezajímá, jak je vynucován zákon, jako zda se cítí bezpečně a jak policie pomáhá řešit jejich drobné starosti (kromě kriminality např. graffiti, výtržnosti, vandalismus). Tato orientace na službu obci (komunitě) je umocněna a zároveň i umožněna skutečností, že s výjimkou menších federální ch sborů (např. FBI) je policie v USA policií obecní v tom smyslu, že policejní ředitel je jmenován starostou a tomu je také odpovědný a že neexistuje celostátní hierarchická struktura policie.

Výzkumy i praktické zkušenosti policistů, se kterými delegace hovořila, ukázaly, že policie nemusí vždy přesně vědět, co občané považují za svůj hlavní problém a co je tíží. Řada policistů uvedla, že první mítinky s občany zaměřené na zjištění hlavních problémů pociťovaných občany přinesla překvapení. Mnoho prioritních problémů totiž nebylo čistě kriminálních, ale jednalo se o sociální problémy, které v kriminalitu ústí, nebo kriminalitě napomáhají. Proto se imperativem stala užší spolupráce s obcí , komunitou a jednotlivými občany s cílem plně využít informace a iniciativy, které občané mohou nabídnout. Spolupráce s občany a vzájemná informovanost mají celou řadu podob a probíhají na úrovni celé policejní hierarchie, od policejního ředitele až po policisty na ulicích. Zatímco policejní ředitel jedná zejména se zástupci města a městská rada je mu partnerem, styky s občany a jejich zájmovými sdruženími probíhají na nižších úrovních.

Např. v Chicagu zavedli v roce 1993 program CAPS - Chicagská alternativní policejní strategie, jehož jádrem je právě lepší spolupráce policie s občany. V jeho rámci jsou svolávány pravidelné mítinky policie s občany a jejich sdruženími. Nově otevřená územní policejní stanice, kterou delegace měla možnost navštívit, má k tomuto účelu vybudovánu zvláštní místnost a malé oddělení, které se přípravou mítinků zabývá. Pracovníci oddělní kromě všeobecných mítinků pořádají také speciální akce pro různé skupiny - např. panel pro seniory, panel pro obchodníky a podobně. Chodí také do škol a připravují programy pro mládež. Problémy, které se na podobných mítincích řeší, mají často bagatelní charakter a týkají se často prohřešků proti občanskému soužití. Pokud se však policii daří na tyto drobné stížnosti reagovat a zlepšovat tak "kvalitu života" (jak Američané tyto drobné problémy nazývají), buduje se důvěra mezi občany a policií a k policii se dostanou i informace o závažnější trestné činnosti, které by k ní jinak nepronikly.

Mítinky s občany nejsou jedinou používanou metodou. Pro zpětnou vazbu se využívají i profesionálně zadávané výzkumy veřejného mínění a provádějí se také analýzy stížností občanů. Kritériem úspěšnosti práce policie se pak stává široce definovaná spokojenost občanů - která zahrnuje skutečnou výši nápadu trestnou činností, strach z kriminality, spokojenost s "kvalitou života" , důvěru v polici, nízká míra stížností na policii. V Chicagu se chlubili 86% spokojeností veřejnosti s prací policie.

Policejní služba jako řešení problémů komunity

Policie zjistila, že z některých lokalit dostává opakovaně volání - s hlášením trestné činnosti, se žádostí o pomoc či o jinou asistenci policie. Policie vyjížděla do těchto míst opakovaně, zasáhla dle zákona a dál se o lokalitu nestarala. Tím, že "problém" nebyl řešen, docházelo k opakovaným výjezdům, vyčerpávaly se lidské i finanční zdroje a bezpečnostní situace se nezlepšovala. Nový přístup zdůrazňuje, že trestné činy mají svoji příčinu a pokud se policie nezaměří - ve spolupráci s obcí a občany - na postupné odstraňování příčin, pak její činnost bude mít sisyfovský charakter. Příčiny kriminality však velmi často leží mimo tradiční působnost policie. Příčiny mohou být situační či technické - např. polepená výkladní skříň obchodu, která znemožňuje kolemjdoucím pohled do obchodu a přitahuje loupežná přepadení. V těchto případech policisté na místě informují majitele obchodu o potřebných opatření. Problémy mají však častěji širší sociální charakter, např. zpustlé bydlení v obecních bytech je obecně považováno za jednu z příčin, které spouštějí vandalismus mládeže. Policisté jsou proto vedeni k tomu, aby sami vyvinuli iniciativu směrem k příslušným orgánům města ke zjednání nápravy. Policista, který má danou oblast na starosti se tedy sám obrací na městské úřady se žádostí o opatření. V Chicagu, v rámci již zmiňovaného programu CAPS, existuje na toto hlášení speciální formulář a na základě starostova rozhodnutí musí městské orgány na takovéto podání do 48 hodin reagovat. Teprve pokud "radnice" na podání pořádkového policisty nereaguje adekvátně, postupuje informace výše v policejní hierarchii a vyžadování opatření ze strany města se stává záležitostí vedení policejního sboru.

Jednou z otázek, které byly opakovaně diskutovány, byla organizace policejní práce - zda existují specialisté na styk s komunitou a na řešení problémů stojící vedle normální hlídkové služby či nikoli. Převládající trend je neoddělovat specifické funkce preventistů v širším měřítku. Základem převládající filosofie je, že prevence a řešení problémů je úkolem každého policisty a že dobrý policista když chce, tak si čas vždycky najde. Tento přístup byl zdůrazňován zejména v San Diegu, které se vyznačuje mimořádně nízkým počtem policistů. Problém podle nich není organizační, ale motivační a také vzdělávací, protože policistům se musí dostat nezbytného výcviku, aby mohli postupně měnit charakter své práce a věnovat se více řešení problémů a prevenci kriminality. Ve skutečnosti ve všech navštívených městech specialisté na prevenci kriminality či na řešení problémů existovali.

Jejich úkolem byla zejména metodická podpora policistům na ulicích, v některých případech pak specifické otázky. Příkladem může sloužit služebna, kterou delegace navštívila v San Diegu. Nová služebna byla otevřena v místech národnostně smíšené komunity, kde docházelo k častým rvačkám zejména mladistvých příslušníků různých národnostních komunit. V lokalitě slouží jeden policista, kterému pomáhá dobrovolník. Jejich úkolem je zejména zprostředkovávat informace a porozumění mezi místní komunitou a policií a shromažďovat informace a náměty od občanů. Pomáhá tak budování důvěry mezi komunitou a policií. Tento policista neplní žádné další úkoly, např. hlídkové služby. Existence specialistů na řešení problémů či na prevenci však v žádném případě nesnímá odpovědnost za tuto činnost ze všech policistů. Důraz je zejména kladen na zřizování tzv. "beat officers", tedy policistů, kteří mají přidělen malý rajon, který velmi dobře znají, občané znají je, a kde setrvávají nejméně dva roky. Styk s občany a prevence je úkolem zejména těchto policistů, kteří však zároveň plní veškeré úkoly pořádkov é služby.

Řízení policie jako důraz na osobní odpovědnost

Nové metody řízení, které jsou postaveny na zdůraznění osobní odpovědnosti, patří mezi klíčová témata modernizace policejní práce v USA a delegace měla možnost sledovat ve třech městech různé podoby této metody - v Los Angeles, Seattlu a v New Yorku. Základní princip metody spočívá v pravidelném velitelském shromáždění, kde se velení územního celku zodpovídá nejvyššímu velení policejního sboru ze stavu kriminality na svém území - nápadu i objasňování. Cílem metody je přispět ke snížení nápadu trestné činnosti a snížení strachu z kriminality.

V Los Angeles má metoda název FASTRACK. Název představuje zkratky slov, které v překladu znamenají: zacílení (na přesné, včasné a analyzované informace), odpovědnost (každý policista od hlídky v ulicích po nejvyššího velitele a občanské zaměstnance policie, všichni musí nést svůj díl odpovědnosti, která je spojena s výkonnostními kritérii, podle kterých jsou hodnoceni), strategie (na vzniklé problémy musí být rychle, ale kvalifikovaně navržena strategie, která pomůže dosáhnout nejlepších výsledků Strategie musí být v souladu s principem činnosti policie ve službách obce - "community policing"), týmová práce, rychlá reakce na problém a koordinace . V New Yorku se stejná metoda nazývá COMSTAT (od komputerizovaná statistika). Název je odvozen od vysokého využití geografických informačních systémů. Vizuální zobrazení nápadu trestných činů v geografickém rozložení na obří obrazovce, promítané spolu s řadou dalších doprovodných údajů, tabulek a grafů, umožňuje rychle hledat problémová místa ve městě a diskutovat přijímaná opatření. Technologie umožňuje např. srovnat problémové místo z hlediska nápadu trestnou činností s geografickou lokalizací realizovaných zadržení. Policejní ředitel tak má možnost zjistit, zda policie pracuje v těch oblastech, kde je jí nejvíce zapotřebí. Při návštěvě jednoho shromáždění v New Yorku byla delegace svědkem kritiky územně příslušného velitele policejním ředitelem, protože GIS ukazoval kumulaci nápadu trestnou činností v sobotu a kumulaci zadržení ve středu. Ředitel z toho vyvozoval neochotu územního velitele nasadit svoje muže o víkendu. Nutno ovšem podotknout, že technika je pouze pomocníkem, a že zále ží na manažerských dovednostech policejního vedení, zda závěry učiněné pro praktický výkon služby jsou adekvátní.

Metoda je především formou systematického tlaku na řídící funkcionáře. Dotazy policejního ředitele směřují zejména - jak bylo ukázáno výše - k tomu, zda velení sil a prostředků odpovídá časovému i místnímu rozložení nápadu kriminality a zda v případě koncentrovaného výskytu trestné činnosti v místě či čase hledá územní velení příčinu tohoto jevu a strategii vhodné reakce. Hledání strategického řešení identifikovaných problémů za účasti širšího spektra funkcionářů města a zástupců občanů představuje základ uvedené metody např. ve městě Seattle. Metoda se dále využívá ke kontrole, zda při vyšetřování nejzávažnějších trestných činů byly použity všechny nezbytné vyšetřovací postupy. V neposlední řadě má uvedená metoda význam i koordinační a komunikační. Shromáždění se účastní kromě vrchního velení města a velení územního složky i velení specializovaných služeb (kriminální služba, protidrogové oddělení, skupina na domácí násilí, skupina kriminality mladistvých, dopravní policie a pod.). Jede nkrát měsíčně tak mají velitelé služeb možnost vyslechnout problémy každého územního celku a vyjádřit se k úrovni spolupráce. Ředitel se také opakovaně u jednotlivých případů dotazoval, zda územní složky kontaktovaly příslušné specializované služby a hledaly řešení společně.

Hodnocení uvedené metody ze strany delegace bylo rozporuplné. Jako nejefektivnější se jevila aplikace metody použitá ve městě Seattle, která klade důraz na společné hledání řešení nejzávažnějších problémů za účasti policie i představitelů města. Jako problematická se jevila aplikace metody zejména v New Yorku, kdy je od územních velitelů vyžadována velmi detailní - a podle názoru delegace často zbytečná - znalost jednotlivých kauz. Na druhé straně využití vyspělé technologie a geografickýc h informačních systémů nesporně zrychluje a zefektivňuje jednání.

Využití výpočetní techniky při policejní činnosti

Využití výpočetní techniky a moderních komunikačních prostředků představuje výrazný rys současného úsilí americké policie po zefektivnění činnosti. Návštěvy a diskuse se zaměřily zejména na otázky využití integrovaných databází při vyšetřování trestné činnosti, na využití geografických informačních systémů při mapování kriminality a využití Internetu při komunikace policie s občany.

Prakticky ve všech městech bylo české delegaci předvedeno poslední úsilí o propojování různých databází a policejních informačních systémů a nabídnutí výstupů z těchto systémů policistům ve službě v reálném čase. Ve všech navštívených městech je každé vozidlo vybavenou notebookem, který slouží jednak jako komunikační terminál, jednak jako zdroj dat, ale i jako nástroj nabízející potřebné formuláře v elektronické podobě. Pro pořádek dodejme, že toto rozšíření přenosných počítačů je poměrně no vého data a zejména integrované informační systémy jsou teprve ve zkušebním provozu, či jsou ve stádiu tvorby.

V Chicagu měla delegace např. možnost seznámit se s budováním databáze gangů mladistvých na území Chicaga. Pro informaci dodejme, že podle údajů policie v Chicagu působí 4 000 gangů, které mají 60.000 prokázaných členů. Tyto gangy jsou často zapojeny do ilegálního obchodování s narkotiky a figurují ve značné části pouličních násilností, ať již vzhledem k válce o oblast působnosti, nebo z kultovních důvodů (např. přijímaný člen musí jako přijímací zkoušku někoho pořezat). Proto přesné informace o příslušnosti podezřelého ke gangu mají velký význam pro vyšetřování. Příslušná databáze proto obsahuje údaje o všech známých členech gangů, jejich přezdívkách, všech používaných adresách a telefonních číslech, předchozích zadržení, ale i identifikačních znacích, jako např. tetování včetně digitálního obrázku či symboly používané členy gangu. Databázi lze propojit s databází otisků prstů, databází zatčení a podobně.

Velký rozvoj získává využívání geografických informačních systémů (GIS) v policejní praxi a to jak jako nástroje řídící práce, tak jako nástroje předávání informací občanům. Jako nástroj řízení se GISu používalo v obou navštívených velitelských shromážděních - FASTRACK v Los Angeles i COMSTAT v New Yorku - viz výše.

Geografických informačních systémů se využívá i pro informování občanů o bezpečnostní situaci v místě bydliště prostřednictvím Internetu. Např. policie v San Diegu má na svých Internetovských stránkách mapy každé městské části se znázorněným nápadem trestné činnosti za poslední měsíc. V mapě jsou graficky znázorněny jednotlivé typy trestné činnosti, jako vraždy, znásilnění, loupežná přepadení, násilné útoky, vloupání či autokriminalita. Policie v San Diegu uvádí, že pokud policie myslí spolu práci s občany vážně a chce slyšet jejich názory, musí jim na oplátku poskytnout informace, které má (samozřejmě s výjimkou těch, které by mohly ohrozit vyšetřování). Navíc se ukazuje, že strach z kriminality vyvolaný sdělovacími prostředky je větší, než odpovídá skutečnému nápadu a poskytnuté grafické informace nabízejí vhodnou korekci informacím, které přinášejí některé sdělovací prostředky.

Jistou špičku ve využití výpočetní techniky pak tvořilo malé pracoviště v San Diegu, které se zabývá podporou vyšetřování, ať již hromadným zpracováním dat nebo jejich grafickým vyjádření. Velmi zajímavé byly např. diagramy sledující osobní vazby či toky peněz při vyšetřování závažné a komplikované hospodářské kriminality. Uvedených výstupů se používá i jako podpůrného materiálu při dokazování u soudů.

Samostatnou kapitolu využití moderní výpočetní a komunikační technologie tvoří operační centrum integrovaného záchranného systému v Chicagu. Centrum, které bylo otevřeno před třemi roky bylo 12 let projektováno a další dva roky budováno, představuje technologickou špičku (v USA je považováno za nejmodernější) a má plánovanou životnost 50 let. Základ tvoří plná komputerizace, takže hlasové spojení radiem je pouze doplňkové, přenos základních dat do terminálů umístěných ve všech hlídkových vozech policie a hasičů a grafická podpora ze strany GIS. To znamená, že při příjmu tísňového volání se na doprovodné obrazovce automaticky objeví mapa příslušného území s dodatečnými informacemi, např. s rozmístěním a kapacitou požárních hydrantů, výškou budov či historií policejních zásahů v budově či ulici.

Systém také automaticky vyhledává a nabízí volná hlídková vozidla a graficky přehledně udržuje přehled o stavu situace (registruje přijetí hlášení hlídkou, příjezd na místo a ukončení akce). Upozo rňuje také operátora, když doba zásahu je delší než stanovená normou. Celé centrum je vybaveno i jako krizový štáb, čemuž odpovídá i záložní výpočetní a komunikační technika a krizová místnost. Vysoký důraz je kladen na spolehlivost systému, na jeho zálohování i na modulární způsob konstrukce, který umožňuje údržbu a opravy bez narušení provozu centra.

Shrnutí

Poučení z cesty do USA jednoznačně potvrzuje, že policie v demokratickém státě musí být otevřená občanům a musí pracovat jako jeden z nástrojů demokraticky zvoleného vedení města či země. Policie je nástrojem, který společnosti (městu a tedy i občanům) pomáhá řešit jejich problémy. Americká zkušenost naznačuje, že zvyšování represe a policejní přítomnosti je v demokratické společnosti problematické a k zásadnímu snížení kriminality stejně nevede. Dosáhnout takovéhoto stavu vyžaduje vstřícné kroky od policie, ale i od politického vedení a od občanů. Úspěch policie je do značné míry dán i tím, jaké možnosti ji společnost vytvoří, ale i tím, jak občané budou ochotni převzít svůj podíl odpovědnosti.

Ale i policie sama musí učinit vstřícné kroky. Jendou z výchozích premis je poskytovat občanům dostatek strukturovaných informací o bezpečnostní situaci v jejich bydlišti. Internet k tomuto účelu představuje vhodný nástroj. Dalším krokem je vysoce profesionální výkon a odpovědnost všech policistů. Ten zahrnuje nejen vlastní odbornou policejní práci, ale vztahuje se i na dodržování vnitřních předpisů, výstrojních předpisů, upravenost policistů, a v neposlední řadě plné dodržování zdvořilosti a chápání policejní práce jako služby. V USA tomu odpovídají i krátká hesla, přijatá policejními sbory: např. v Los Angeles i v San Diegu zní "chránit a sloužit" a toto heslo je napsáno na všech policejních vozech. Velké úsilí je věnováno tomu, aby se toto krátké heslo stalo praktickou filosofií policejního sboru. Odpovědnost zas toto úsilí náleží všem policistů, zejména pak velitelskému sboru. "Chránit a sloužit" představuje imperativ i pro Policii České republiky.

Jaroslav Kopřiva  
Jiří Kolář  
Radim Bureš  


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |