POLICISTA  10/1999


měsíčník Ministerstva vnitra

slovo policejního prezidenta

Jaká bude policie?

plk. JUDr. Jiří Kolář Na odstranění institucionálních bariér mezi orgány policie působícími v trestním řízení a souvislost s připravovanou novelou trestního řádu jsme se zeptali plk. JUDr. Jiřího Koláře.

V připomínkovém řízení je právě návrh zákona, kterým se mění trestní řád, trestní zákon a některé další zákony. Co to znamená pro policii?

Na připravovanou novelu se nelze dívat pouze očima policie, ale je nutné zabývat se otázkami s novelou spojenými komplexně. Vynasnažím se k tomu vyjadřovat jako zástupce policie, ale podotýkám, že jsem zároveň členem rekodifikační komise, která připravuje novou kodifikaci trestního práva hmotného a procesního již několik roků. Aktuálně se komise zabývá zhruba poslední rok novelizací a novou kodifikací trestního práva procesního. Potřeba novelizace je vyvolaná tím, že celá současná trestně právní úprava se přežila, neodpovídá už realitě v této zemi a je tedy třeba připravit nové, moderní trestní právo odpovídající požadavkům společenského vývoje. Původní záměr byl připravit zhruba během pěti let celý komplex materiálů zahrnující jak trestní právo hmotné, tak procesní a celá jeho rekodifikace měla spatřit světlo světa nejdříve v roce 2002 případně 2003. Ministerstvo spravedlnosti však dospělo na základě vývoje ve společnosti k závěru, že již nelze déle čekat, protože zejména v oblasti trestního řízení přetrvává tolik neduhů, že je třeba řešit zejména otázku trestního práva procesního. Proto bylo z takto připravované komplexní rekodifikace přednostně vyčleněno trestní právo procesní a novelizuje se tak, aby účelu trestního řízení bylo co nejefektivněji dosaženo. Na to samozřejmě musí navazovat změny v policii, které rozhodně nejsou vyvolány přímo potřebou policie, ale je to nutná reakce na připravovanou novelu.

V čem spočívají ony neduhy, jak jste je nazval, v současné právní úpravě?

Hlavně v její složitosti, zdlouhavosti a v mnoha případech zbytečné duplicitnosti úkonů. Jde o klasický inkviziční proces, pro nějž je typické přísné vymezení úlohy a postavení jednotlivých orgánů trestního řízení ve všech jeho fázích, který je typický pro naše řízení. To není nic hanlivého, jde jen o právní vymezení. Charakteristické pro inkviziční řízení je těžkopádnost, kdy důkazní řízení je prováděno primárně před policejním orgánem, následuje zpravidla opakování úkonů před vyšetřovatelem, který na základě shromážděných důkazů meritorně rozhoduje a provádí vlastně "soudní řízení nanečisto". Státní zástupce zpracuje obžalobu a soud už potom rozhoduje na základě důkazů, které byly provedeny v rámci přípravného řízení trestního. Vysoká formálnost zákonem stanovených postupů způsobuje zdlouhavost a těžkopádnost úkonů, které místo aby na sebe plynule a logicky navazovaly, stávají se pouze duplicitními. O co tedy jde? Základním cílem trestního práva, tedy i procesního, je co nejdříve odhalit pachatele, trestnou činnost mu prokázat a odsoudit jej. Ale nejen to. Jde také o to, aby od okamžiku spáchání trestného činu do postavení pachatele před soud a jeho odsouzení uběhlo co nejméně času. A to se naprosto nedaří. Jestliže jsou případy, kdy trestní řízení trvá tři roky a často i déle, než je pachatel odsouzen, má to negativní dopad na veřejnost, která potom nemůže vnímat trestní řízení jako výkon trestní spravedlnosti.

Zároveň se vytrácí i prvek preventivní účinnosti trestu. Cílem je tedy dosáhnout zkrácení celého procesu, a k tomu vedou různé prostředky. Jedním z nich je, a to je jádro celé novely, posílení významu řízení před soudem na úkor přípravného řízení trestního prováděného policií. Novela nepředpokládá diferencování mezi fází řízení před policejním orgánem reprezentovaným operativními složkami na straně jedné a vyšetřovatelem na straně druhé, jak je to nyní, kdy výstupy těchto dvou složek přípravného řízení mají rozdílnou procesní použitelnost. Dnes jsou institucionálně tyto dva subjekty odděleny, to bude na základě novely zrušeno a nadále budou úkony policie společným výstupem přípravného řízení. Bude tedy odstraněna ona institucionální bariéra a rozhodujícím kritériem společné práce policejních subjektů bude v první řadě obsahově správný úkon, provedený zákonným způsobem. V připravované novele, jejíž věcný záměr už byl schválen, se také upravuje role obhájců a státních zástupců. Základní posun podle novelizace nastává v tom, že orgány policie provedou základní šetření, sepíší úřední záznamy, zajistí stopy, provedou neodkladné a neopakovatelné úkony, připraví seznam důkazů, které je možné provést v dalších stadiích řízení a navrhnou svědky.

Takto připravený materiál půjde před soud, kde bude prováděno důkazní řízení. Zvýrazní se také podstatně role státních zástupců. Ti budou meritorně rozhodovat a zároveň dohlížet na to, aby policejní výstup měl takovou úroveň, aby se v dalším stadiu řízení soud nedostal do stavu důkazní nouze. Státní zástupci budou sehrávat klíčovou roli, neboť to budou oni, kteří ponesou žalobní břemeno. Stručně řečeno, jde o snahu posunout těžiště dokazování z přípravného řízení trestního před soud.

Možná, že je trochu předčasné o všech těchto změnách hovořit, protože návrh novely byl pouze projednán vládou a aby mohla novela spatřit světlo světa, musí projít legislativním procesem, tj. schválení parlamentem a senátem. Nicméně ministerstvo vnitra a policie se k tomu musí včas vhodným způsobem postavit a připravit organizaci policie tak, aby byla v souladu s novelou. Proto musí dojít k propojení jednotlivých úseků policejních činností, tedy těch, co se podílí na trestním řízení tak, aby byly vytvořeny podmínky k jednotným výstupům s vysokou procesní hodnotou.

Dojde tedy v praxi k jednoduchému sloučení kriminálních služeb a vyšetřovacích orgánů nebo k nějaké jiné reorganizaci v policii? Co budou tyto změny znamenat pro policisty, kterých se budou týkat?

Změny by měly být takové, aby nedošlo ke vstřebání stávající kriminální služby službou vyšetřovací a naopak. Jak už jsem řekl, pouze odstraníme institucionální bariéry mezi těmito policejními útvary. Naším záměrem je vytvořit jednotné útvary Kriminální služby a vyšetřování. Oba tyto názvy původně samostatných celků zůstanou zachovány. Na jedné straně budou zahrnovat stávající operativní součásti, které se zabývají odhalováním a objasňováním spáchané kriminality za využití prostředků operativní dokumentace, a na straně druhé vyšetřování, jako soubor procesních postupů a úkonů směřujících k vyhledání důkazů a objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu. Za procesní zpracování v rámci přípravného řízení bude vystupovat jmenovaný celek jako jednotný policejní útvar. Zabrání se tím i časté dosavadní rivalitě mezi těmito dvěma doposud od sebe institucionálně oddělenými subjekty. Rozhodně se ani jedni, ani druzí nemusejí obávat, že by přišli o práci, ani že by došlo k nějaké profesní či sociální degradaci. Způsob ujednocení obou subjektů je zatím připraven jen v hrubých rysech, není ještě do detailů propracován, je třeba dořešit otázky řízení. Těžko lze předpokládat již nyní, jak se aplikační praxe všech zainteresovaných subjektů vyrovná s předkládanou novelou a zda bude beze zbytku dosaženo všech zamýšlených cílů. O jeden totiž musí jít všem, dosáhnout toho, aby se trestní řízení stalo účinným nástrojem potlačování kriminality.

Zpracovala D. Linhartová  
Foto archiv  


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |