VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 50 |
zahraničí |
![]() |
Ing. Josef Koukal Česká republika – aktivní pozorovatel v orgánech Evropské unie |
Česká republika stejně jako devět dalších přistupujících zemí využívá po podpisu smlouvy o přistoupení k EU (16.dubna 2003 v Aténách) možnosti účastnit se zasedání všech orgánů Unie jako aktivní pozorovatel. Tento status umožňuje vyjadřovat názory budoucích členů ke všem projednávaným otázkám. Zástupci přistupujících zemí se tak účastní zasedání od pracovních skupin a výborů, kde se řeší dílčí otázky na expertní úrovni, až po summity a zasedání Rady ministrů EU, kde se schvaluje nová legislativa Evropských společenství a formulují a modifikují jednotlivé komunitární politiky.
V říjnu se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady ministrů EU pro zaměstnanost a sociální politiku. V nově vybudovaném Konferenčním centru se sešli ministři práce a sociálních věcí patnácti členských a deseti přistupujících zemí Evropské unie. Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Na programu jednání bylo celkem devět hlavních bodů, které byly nejdříve projednávány na pracovní skupině Rady pro sociální otázky a poté byly předloženy ke schválení Výboru stálých zástupců (tzv. Coreper). Teprve potom byly prezentovány na zasedání Rady ministrů ke konečnému projednání a schválení. Celému zasedání předsedal italský ministr práce a sociální politiky Roberto Maroni a ministryně pro rovné příležitosti Stefania Prestigiacomo, Evropská komise byla zastoupena mimo jiné též Annou Diamantopoulou, řeckou komisařkou zodpovědnou za oblast zaměstnanosti a sociální otázky.
Citlivá oblast - dávky v nezaměstnanosti
Nejcitlivějším bodem bylo projednávání návrhu novely Nařízení Evropského parlamentu a Rady o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato problematika je na pořadu jednání různých orgánů EU již řadu let a Unie se snaží vypracovat a odsouhlasit definitivní verzi ještě před svým rozšířením.
V roce 1998 vypracovala Evropská komise návrh na modernizaci a zjednodušení základního předpisu Evropských společenství o sociálním zabezpečení migrujících pracovníků (Nařízení 1408/71 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení). Na základě parametrů vytyčených Radou v prosinci 2001 probíhá revize textu nového nařízení. To je připravováno zejména s cílem zjednodušení stávajících pravidel a zároveň jejich aktualizace zejména ve smyslu přijatých rozhodnutí Evropského soudního dvora. S ohledem na poměrně složitou věcnou problematiku jsou jednotlivé kapitoly nového nařízení projednávány pracovními skupinami, Coreperem i Radou postupně. Na zasedání Rady se projednávaly kapitoly III. části, týkající se dávek v nezaměstnanosti, tzv. předdůchodových dávek a rodinných dávek. Středem všeobecné pozornosti byla jednoznačně problematika dávek v nezaměstnanosti, u které se jako u jediné nepodařilo dosáhnout konsensu. Výhrady k novému textu mělo Lucembursko, požadující zachování původního znění, podle kterého náklady na podporu v nezaměstnanosti nese ten členský stát, ve kterém má daná osoba trvalé bydliště a nikoli stát, ve kterém byl nezaměstnaný pracovník zaměstnán. Pozici Lucemburska lze pochopit vzhledem k jeho specifické situaci, neboť více než jednu třetinu jeho pracovní síly tvoří zahraniční pracovníci. Proto je pravděpodobné, že se Lucembursku podaří prosadit určité přechodné období pro zavedení tohoto předpisu.
Samostatným bodem Rady ministrů byla část Nařízení 1408/71, vztahující se k zavedení “Evropské zdravotní karty”. Toto opatření umožní občanům EU přímý přístup k lékařské péči bez předchozí registrace u zdravotní pojišťovny v místě pobytu, což značně přispěje k volnému pohybu osob. Novým členským státům, pokud nejsou plně připraveny na vydávání evropské karty zdravotního pojištění, umožnila EU požádat o zavedení přechodného období pro implementaci karet do konce roku 2005. O toto přechodné období však musí tyto státy požádat do 1.6. 2004. Ministerstvo zdravotnictví ČR má tedy více než půl roku času na to, aby vyhodnotilo současnou situaci a případně požádalo o přechodné období. Stejnou možnost mají i současné členské země, takže již dnes je zřejmé, že o přechodné období budou žádat například Holandsko a Irsko.
Boj proti násilí na dětech a ženách v EU pokračuje
Ministři “patnáctky” vyslovili také politický souhlas s pokračováním druhé fáze programu DAPHNE. V počátcích tohoto programu byla od roku 1997 iniciativa DAPHNE, mající za účel bojovat proti násilí na dětech, mládeži a ženách. Tato iniciativa se v roce 2000 přetransformovala v program DAPHNE. Ten by měl skončit k 31.12.2003. Na jeho průběh vynaložila EU ze svého rozpočtu celkem 20 milionů EUR, z nichž bylo spolufinancováno celkem 145 projektů. Vzhledem k tomu, že problematika boje proti násilí na ženách a dětech má stále svoje opodstatnění, rozhodla Evropská komise počátkem letošního roku pokračovat v programu a předložila návrh na druhou fázi programu DAPHNE II na léta 2004–2008. Ten by měl stejně jako dosud být propojen s příslušnými národními politikami členských zemí. Vzhledem k významu problematiky a také k rozšíření EU na 25 zemí se počítá s celkovým rozpočtem 50 milionů EUR. Z toho by se mělo financovat alespoň 300 projektů. Na jednotlivé projekty může přispět EU až do výše 80% nákladů.
Původně byl program otevřen pouze pro nevládní organizace, nyní je důraz kladen také na jejich spolupráci s vládními institucemi. S tím souvisí dva hlavní cíle programu:
výměna informací, koordinace a spolupráce mezi nevládními organizacemi, dobrovolnickými organizacemi a státními organizacemi, včetně policistů a sociálních pracovníků
informační kampaně zaměřené na výměnu zkušeností, pilotní a výzkumné projekty
Vybrané projekty mají být zaměřeny na zvyšování povědomí veřejnosti o tom, jaké negativní následky má násilí na samotné oběti, jejich rodiny, okolí a celou společnost. Jedním z cílů programu je, aby prevence a boj proti všem druhům násilí byly mnohem efektivnější. Návrh programu bude předložen ke schválení Evropskému parlamentu.
Práce “načerno” – problém všech zemí
Dalším bodem jednání bylo schválení Usnesení Rady o přeměně nenahlášené práce (práce “načerno”) na řádné zaměstnání. Boj proti nenahlášené práci je jednou z priorit současného italského předsednictví EU. Letos v červenci Rada přijala nový soubor Hlavních směrů zaměstnanosti, kterými se členské státy řídí při přípravě svých Národních akčních plánů zaměstnanosti. Boj proti nenahlášené práci (respektive její přeměna na řádné zaměstnání) byl schválen jako samostatná priorita. K danému tématu také diskutovali ministři práce a sociálních věcí na své neformální schůzce v počátku italského předsednictví ve Varese.
Předkládané usnesení vyzývá členské státy, aby ve svých Národních akčních plánech zaměstnanosti podávaly zprávy o opatřeních přijímaných v boji proti nenahlášené práci, aby zlepšily své statistické systémy k zajištění lepších informací o rozsahu a povaze problému a aby rozvíjely v této oblasti spolupráci na evropské úrovni. Jako jeden z možných prostředků na snížení nenahlášené práce se v usnesení doporučuje posílení dozoru a ukládání odpovídajících sankcí, zejména ve vztahu k osobám, které organizují nelegální práci nebo z ní mají prospěch, za souběžného zajištění vhodné ochrany obětí nenahlášené práce prostřednictvím příslušných orgánů (např. finanční úřady, úřady práce, policie). ČR považuje tuto problematiku za velmi významnou a snaží se zapojit do mezinárodní spolupráce a přispět tak k řešení problému na národní úrovni. Opatření k potírání nenahlášené práce jsou postupně prováděna v rámci plnění Národního akčního plánu zaměstnanosti na rok 2003.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 50/2003.