VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 51 - 52 |
rozhovor |
s Ing. Martinem Bělčíkem, náměstkem ministra obrany Vojenské posádky opouštějí města a obce
|
![]() |
V jihlavských kasárnách na Pístově se letos konala poslední vojenská přísaha nováčků. Jako mnoho jiných posádek se i tato v souvislosti s reformou armády ruší a v katastru města Jihlavy zůstane po vojácích jen osiřelý areál. Od roku 1989 opustila armáda přibližně polovinu svých lokalit a do roku 2006 má mít zároveň s výraznou redukcí počtu vojáků, vojenských velitelství, brigád a praporů o další polovinu posádek a dislokačních míst méně. Majetek, který se rozhodnutím armádního velení stává pro vojáky nepotřebným, a stát ho nemíní využít jiným způsobem, lze bezúplatně převádět i prodávat do privátních rukou. I pokud je majetek na půdě resortu obrany vybrán k bezúplatnému převodu na obec či kraj, neplatí už povinnost samosprávného celku dodržovat omezený režim pro užívání tohoto vlastnictví. Zákon č. 174/2003 Sb. (zákon o převodu některého nepotřebného vojenského majetku a majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky), který toto umožnil, je účinný od 12. června 2003.
Starostové a hejtmani z míst, odkud armáda odchází, jistě velmi dobře znají obsah zákona č. 174/2003 Sb., který v otázce bezúplatného převodu nepotřebného vojenského majetku na regiony zavedl vstřícnější podmínky. Můžeme nicméně zopakovat, co přesně tento zákon stanovil? A co z něj naopak nelze dovozovat?
Je to speciální, časově omezený zákon k nadále platnému zákonu o majetku České republiky (k zákonu č. 219/2002 Sb.), na který navazuje rovněž nadále platná vyhláška o hospodaření s majetkem státu (vyhláška č.62/2001 Sb.). Velmi zjednodušeně se dá říct, že nový zákon na dobu pěti let odstranil povinnost obce nebo kraje, aby bezúplatně převedený nepotřebný vojenský majetek využily pouze ve veřejném zájmu. Až do roku 2008 může tyto převody ministerstvo obrany předkládat ke schválení přímo vládě a návazně pak se samosprávnými celky uzavřít standardní darovací smlouvu o převodu. Tyto smlouvy není povinné po dobu platnosti zákona schvalovat věcně příslušnými ministerstvy - například ministerstvem financí, jak tomu bylo do letošního 12. června.
Znamená to naprostou volnost obcí a krajů při dalším užívání takto nabytého majetku. Mohou bývalá kasárna například prodat?
Pokud o tom rozhodne příslušný oprávněný orgán obce a pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky a formální náležitosti převodu, zápis do katastru nemovitostí, vypořádání restitučních nároků a tak dále, pak mohou převedený majetek - za podmínky, že není vázán závazky k nakládání, prodat. Nutno ale dodat, že i nový zákon připouští možnost omezit v nezbytných případech nabyvatele majetku plněním věcného břemene - ať už ve prospěch státu nebo jiné osoby. Taková situace může nastat, vede-li například předaným pozemkem jediná přístupová cesta, telekomunikační rozvody, zdroj vody a podobně.
Poslanci do nového zákona prosadili, aby se rozvolněný princip při nakládání s majetkem bezúplatně převedeného regionům vztahoval i na smlouvy, které byly uzavřeny před účinností zákona. Je to tak jednoduché? Majetek obci patří, lze s ním nyní libovolně naložit, takže smlouvu s omezujícími podmínkami je možné klidně roztrhat…
Tak jednoduché to v žádném případě není. Existuje tu několik, řekl bych, laických právních výkladů a reakce z obcí jsou tím pádem pochopitelně různé. Jde v každém případě o změnu smluvního vztahu, takže je nutné udělat určité formální kroky - například změnit některé údaje o zápisu tohoto vlastnictví v katastru nemovitostí. Navíc, jak jsem už řekl, je i nadále možné omezit vlastníky v nezbytně nutném případě stanovením věcného břemene. Pokud bylo například ve smlouvě stanoveno toto břemeno, je třeba v každém případě jednat o dalším postupu. Rozhodně bych tedy nedoporučoval zastupitelům v regionech, aby staré smlouvy trhali. Měli by se, tak jak to ostatně většina z nich činí, obrátit na naše ministerstvo a společně s námi dořešit všechny formality.
Má dnes bezúplatný převod nepotřebného vojenského majetku na obce a kraje přednost před nabídkou organizační složce státu? Důvodová zpráva k novému zákonu totiž uváděla, že při převodech vlastnictví podle této normy se nepoužije ustanovení zákona o majetku státu o nabídkové povinnosti v rámci státu…
Už jsem řekl, že všechny předpisy o majetku státu a hospodaření s ním platí dál a že nový zákon upravuje jenom bezúplatný převod vybraného nemovitého majetku v konkrétním regionu, na příslušnou obec nebo kraj. Výběru majetku pro tyto převody tedy musí mimo jiné nadále předcházet zjištění, že není potřebný v jiné oblasti státní správy. A protože obecně nadále platí i povinnost nakládat s majetkem státu hospodárně, bude pro tento výběr muset hrát do jisté míry například roli i úvaha, co z majetku, který armáda ani stát nepotřebuje, má být vybráno například k prodeji. Nová úprava tedy neruší tuto povinnost přednostní nabídky organizačním složkám. Naopak však umožňuje zrychlený postup při převodu majetku, kdy obec o tento majetek projevila zájem a upravuje i formu převodu, jímž je bezúplatný převod formou daru. Zákon upravuje právě tuto oblast převodu některého nepotřebného vojenského majetku a zároveň upřesňuje, že tímto majetkem mohou být pouze vojenské objekty, bytové domy nebo jednotlivé byty a dále pozemky tvořící s těmito objekty (bytovými domy, nebo byty) funkční celek. V této věci upozorňuji, že převod samostatných pozemků je nadále upraven zákonem č. 219/2000 Sb. O převodu majetku místně příslušnému regionu pak rozhoduje vláda na návrh ministerstva obrany.
Neboli - účelem bezúplatného převodu majetku na regiony a rozvolnění podmínek s ním nakládat sice je snaha přispět ke kompenzaci ztrát, vzniklých regionům odchodem posádek, nicméně je nutné, aby se i stát, potažmo resort obrany choval někdy také “tržně”…
Lépe řečeno hospodárně a nutnost této rozvahy někdy připomíná tanec na špičce jehly. I resort obrany musí plnit vlastní naplánované příjmy svého rozpočtu. Pro letošek - pokud jde o prodeje, jde zhruba o 600 milionů korun. Zároveň jsme si vědomi i toho, že se od nás očekává v otázce převodu majetku určitá vstřícnost vůči regionům. Některé nemovité majetky však budeme muset i přesto nadále prodávat. Nejde spoléhat na prodávání výzbroje, kde je přebytek nabídky z okolních zemí, a samozřejmě ani na odprodej techniky, výstroje a drobného majetku využívaného armádou. Tím důvodem, proč budeme takto postupovat, není opět nic jiného než hospodárnost. V případě, že by z naší strany nedošlo k naplnění příjmové stránky rozpočtu, o to méně bychom mohli čerpat ve stránce výdajové, laicky řečeno, o to nám klesne rozpočet.
Podle dostupných informací přechází například hradecké letiště, zastavěné pozemky v Lounech či kasárna v Rokycanech, nemovitosti v Hodoníně či Vimperku bezúplatně na města, v obdobném režimu přechází na samosprávné celky i některá letiště. K prodeji jsou podle zveřejněné nabídky prezentovány například nezastavěné pozemky na Táborsku, Písecku či Jindřichohradecku. Jak lze charakterizovat majetek předurčený k bezúplatnému převodu a jaký se bude naopak spíš nabízet k prodeji?
Charakter je dán výčtem v zákoně, o kterém jsme mluvili. Významná část nepotřebného nemovitého majetku už na samosprávné celky bezúplatně přešla a z dalšího chystaného balíku majetku (za zhruba 20 miliard účetní hodnoty) na ně ještě nikoliv nepodstatná část přejde. Bezúplatně se budou předávat především kasárna a další vybrané objekty. Nikoliv nezastavěné pozemky. Otevřeně říkám, že nezastavěné pozemky se budeme snažit prodávat, a to přinejmenším do doby, než se nám podaří naplňovat stanovený objem vlastních příjmů. Prodávat se budou i budovy v Praze a v Brně, pokud to bude nezbytné i v další větších městech, kde nedochází k úplnému odchodu armády z lokality. Nejde jen o to, že tyto budovy mají obrovskou hodnotu, ale uvolňování těchto objektů neodráží, tak jako v menších městech, totální odchod vojáků z města a tím i podstatnou újmu obyvatelům, pokud jde o pracovní a podnikatelské příležitosti.
Lze nějak shrnout, které posádky budou - řečeno armádní terminologií, “perspektivní”, v kterých regionech vojáci zůstanou?
To ode mne žádáte sdělení, které je momentálně stejně citlivé, jako čísla sportky. K předpokládanému termínu takzvané počáteční operační schopnosti ozbrojených sil v roce 2006 by armáda měla mít přibližně 26 tisíc vojáků a 9 tisíc občanských zaměstnanců ve 27 posádkách. Je už všeobecně známo, že vojáci opouští například Hodonín, Vimperk, Cheb a další města, že se bude rozhodovat o zrušení posádek v Havlíčkově Brodě, v Kroměříži či v Břeclavi, že se jedná například o budoucnosti letecké posádky v Přerově. Jisté je, že úbytek vojenských lokalit se podstatně promítne v jižních i západních částech České republiky. O tom, kde posádky zůstanou, budou zastupitelé regionů včas informováni. Klíčové je v této věci listopadové rozhodnutí vlády České republiky k rozpracování reformy. (Rozhovor šel do tisku v listopadu - pozn. red.)
Do funkce náměstka jste před půl rokem přešel z pozice vysokého úředníka v oblasti vojenských financí. Svůj úkol, pokud jde o oblast reorganizace ministerstva, jste tehdy charakterizoval jako roli krizového manažéra, který musí za dané situace dělat potřebná, a někdy i nepopulární, opatření. Nepochybně šlo o vyjádření k obavě z chystaného zúžení stavu lidí na ministerstvu a v armádě. Jak vnímáte obavu civilistů, že s odchodem posádek z jejich města přijdou o práci nebo o byznys? Je bezúplatný převod majetku po armádě pro region dostatečnou kompenzací?
Jestliže zákon umožnil, aby regionální zastupitelstva mohla s bezúplatně převedeným majetkem naložit bez omezení, udělal se pro tuto kompenzaci velice významný krok. Teď je tu široká škála možností, jak lze tento zdroj pro rozvoj města využít. Kasárna, garáže nebo sklady lze pronajmout podnikatelům, kteří zaměstnají lidi v regionu, a tam, kde například nejsou peníze na rekonstrukci, lze objekty - za tržní cenu, prodat. Rád bych ale dodal, že náš resort je sice vázán tím, aby při převodu nepotřebného vojenského majetku zohlednil zájem regionu, což i činí, ale že pro obnovu rozvoje regionu, v širším slova smyslu, nemá nástroje. V kompetenci našeho resortu je obrana státu, tudíž nemůže nahrazovat kompetence jiných resortů, v tomto případě zejména ministerstva pro místní rozvoj. Chtěl bych však současně dodat, že vláda České republiky přijala usnesení (č. 1033 z letošního roku), v rámci kterého umožnila vytvoření řady programů ve prospěch obcí, z nichž odcházejí vojenské posádky.
Agenda nepotřebného vojenského majetku, dnes nebývale široká, může mít i řadu formálních problémů. Některé chybějící nákresy v mapách nebo zápisy v katastru nemovitostí i nevypořádané restituce jistě převody komplikují. A to vše za situace, kdy se rozhoduje o mnohamiliardovém majetku. Jaké jsou vaše priority při vykonávání supervize nad touto agendou?
Cílem mého úseku je, aby se především co nejdřív převedl majetek regionům, jimž byl už v minulosti nabídnut a představitelé o něj projevili zájem, ale neuměli se vypořádat s podmínkou užití majetku ve veřejném zájmu. Tento úkol nazývám resty minulosti, jde například o letiště Hradec Králové či kasárna ve Vimperku. Druhou prioritou je přispět k tomu, aby všechny transakce s majetkem byly transparentní, naprosto doložitelné, tak aby nám veřejnost nemohla vytýkat, že jsme nepostupovali standardně a i po formální stránce naprosto správným způsobem. Je to možná jistá forma byrokracie, ale v tak citlivé otázce jako jsou majetkoprávní poměry ji považuji za zcela na místě. A znovu opakuji prioritu, o které jsem už mluvil: nadále zabezpečit prodej majetku s cílem naplnit naplánované příjmy resortu obrany. Doufám, že pro to nebude těžké najít pochopení v očích veřejnosti i u jejích zástupců v regionech a v parlamentu.
Alexandra Štefanová