VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 51 - 52
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

lexikon evropského práva

Evropské instituce

Ústavní smlouva (Treaty establishing a Constitution for Europe, Traité établissant une Constitution pour l´Europe)

Organické uspořádání patří k politicky nejspornějším otázkám návrhu nové evropské ústavy. Podle převládajícího mínění Konventu má být v základních rysech zachována původní - monnetovská - institucionální architektura (quadripartisme communautaire). Ta se od padesátých let minulého století opírala o čtyři hlavní orgány - Parlament, Radu ministrů, Komisi a Soud - k nimž později přibyla i Evropská rada a Účetní dvůr. Konvent podpořil tuto tradici a pokud šlo o postavení a úlohu Komise a Účetního dvora nepřidal jim navíc nic, co by bylo z hlediska institucionálního práva nutno hodnotit jako zásadní inovaci.

Politická diskuse věnovaná Komisi se soustředila spíše než na její funkce k otázkám složení tohoto orgánu a - lapidárně řečeno - na to, zda každý členský stát bude mít i po předpokládaném rozšíření právo na uplatnění “svého" komisaře. Přitom právě tato diskuse směřuje proti smyslu monnetovské architektury, v níž je Komise “inkarnací společného evropského zájmu”, nikoli politickým fórem, kde pravidla hry závisí na tom, z kterého státu pochází ten který komisař. Konventní návrh je založen na kompromisu, podle něhož sice (s konečným horizontem roku 2009) proběhnou výběrová předkola, v nichž členské státy nominují své kandidáty na komisaře, ale Komise jako kolegiálně rozhodující orgán bude mít fixní počet patnácti členů. Rotační pravidla, která bude muset předseda Komise respektovat, zajistí proporční složení kolegia Komise vzhledem k jednotlivým členským státům, které nominovaly své kandidáty. Nicméně bude existovat stav, kdy některé státy budou mít své kandidáty v pozici hlasujících členů Komise, tedy členů decizního kolegia, a jiné státy, jejichž kandidáti budou mít dočasně postavení nehlasujících komisařů. Komise bude odpovědná Parlamentu, který si bude moci ústavní procedurou vynutit odstoupení hlasujících i nehlasujících komisařů.

Jednoznačně posílen vychází z konventního návrhu ústavy Evropský parlament jako orgán, jemuž na rozdíl od současného stavu bude náležet silnější legislativní pravomoc, i když se o ni bude i nadále dělit s Radou ministrů.

Návrh nově vymezuje postavení Evropské rady jako vrcholného politického orgánu Unie, jemuž však přímá legislativní pravomoc nenáleží. Evropská rada volí svého prezidenta z osob, které nemohou současně vykonávat ústavně-politický mandát v členském státě. Prezident Evropské rady plní některé reprezentační a organizační funkce individuální hlavy Unie, aniž by se tím však oslaboval charakter Evropské rady jako nejvyššího politického orgánu Unie.

Zachována zůstává jurisdikce Soudu, jenž má důsledněji plnit funkci orgánu koncentrovaného ústavního soudnictví. Organizačně se Soud rozčlení na několik samostatných složek - Evropský soudní dvůr, Vrchní soud a specializované soudy. Návrh respektuje dosavadní tendence k rozšíření soudní kontroly realizace práva EU a vychází ze zásady, že rozšíření počtu soudců jako důsledek rozšíření Unie odpovídá obtížnosti úkolů, které musí evropské soudnictví splnit.

Doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc.,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |