VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 36 |
znak |
Ves na horním toku Ploučnice je připomínána od roku 1352 jako sídlo farnosti. Již na počátku 16. století bylo místo, které náleželo k panství hradu Děvína, označováno jako městys. V roce 1569 koupil Osečnou pan Jan z Oppersdorfu (Operštorfu) a připojil ji k českodubskému panství, jehož osudy sdílela i v následujících stoletích. V polovině 19. století mělo samotné městečko Osečná okolo tisíce obyvatel, vesměs německé národnosti. V současnosti sice žije v obci zhruba stejný počet obyvatel, ovšem pouze zásluhou připojení dalších osad - Lázní Kundratic, Chrastné, Zábrdí, Kotle a Druzcova. První z nich – dříve zvaná Dolní Osečná – je vyhledávána od konce 19. století jako letovisko a slatinné lázně.
Z roku 1736 se zachoval otisk pečeti městečka s hlavou gryfa. Zde uvedený letopočet 1576 dovoluje klást vznik pečetního znamení Osečné do doby vlády věhlasného válečníka Jana z Oppersdorfu (+1584). Protože se nedochovalo znakové privilegium, požádala obec o oficiální kodifikaci svého znaku. Předseda PS PČR o ní rozhodl 14. března 2002 a současně udělil Osečné prapor. V červeném štítu je stříbrná korunovaná hlava gryfa se zlatou zbrojí, převzatá z rodového erbu pánů a pozdějších hrabat z Oppersdorfu.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR