VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 19 |
rozhovor |
s RNDr. Jiřím Bendlem,
odbor strategií Ministerstva životního prostředí ČR
Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR) působí v republice téměř osm let. Jak ministerstvo hodnotí její význam?
Asociaci Zdravých měst vnímáme jednoznačně pozitivně. Myslím, že je na místě pochválit způsob, jakým Zdravá města prosazují styl zdravého života a udržitelný rozvoj v praxi měst a obcí. Metodika Zdravých měst, Česká Brána 21, plně odpovídá parametrům udržitelného rozvoje. Přístup k němu je založen na partnerství mezi všemi zúčastněnými subjekty v municipalitě, které se v rámci Zdravých měst daří dobře rozvíjet. Pracuje se s vysokým stupněm účasti veřejnosti na rozhodování, takže dochází k naplňování Aarhuské úmluvy, jíž je Česká republika signatářem. Pozitivně vnímáme také fakt, že zapojením uvedených postupů, které vedou ke zlepšení života obyvatel, nakonec dochází i ke zlepšování životního prostředí. Ke kvalitě života dobré životní prostředí prostě patří. Činnost Národní sítě je velice aktivní, denně dostávám několik zajímavých e-mailů z konference na serveru iBrána ohledně aktuálního dění ve Zdravých městech. Naše spolupráce se projevuje také ve společném vydávání různých materiálů. Jsme rádi, že ve Zdravých městech je zájem o otázky životního prostředí velmi spontánní, že funguje partnerství a vzájemný respekt. Myslím si, že na těchto základech se dá dojít k dobrým řešením. Obdivuji nasazení místních politiků, kteří na prosazování zásad místní Agendy 21 ve Zdravých městech pracují. Do projektu musí vložit množství invence a většinou i svůj volný čas. Nicméně již dnes v řadě Zdravých měst vidíme konkrétní výsledky, což je jistě přínosem celkového systému.
Jaké je propojení mezinárodního dokumentu a místní Agendy 21?
Lokální Agenda 21 je jednou z významných kapitol akčního programu pro jednadvacáté století, tedy dokumentu Agenda 21, tak jak byl přijat na světovém summitu OSN v Riu de Janeiro v roce 1992. Tento dokument přikládá velký význam právě dění na místní úrovni, kde se odehrávají denní aktivity lidí. Spojení Projektu Zdravé město na místní Agendu 21 se proto děje téměř spontánně a přirozeně. Lze říci, že tam, kde Zdravá města dobře fungují, zavádějí velice kvalitní místní Agendu 21. Je to důležité i pro již fungující místní Agendy. Ve Vsetíně například ve chvíli, kdy se město přihlásilo k myšlenkám Zdravých měst, místní Agenda 21 již existovala a byla tak ještě posílena. Projekt Zdravé město posunul místní Agendu 21 na úroveň strategického rozhodování ve městě a dosáhl jejího oficiálního zastřešení ze strany zastupitelstva. To je, myslím, velice příznivé.
Vidíte v systému Zdravých měst a prosazování jejich programu nějaké slabiny?
U obyvatel měst se někdy setkáváme s rozladěností, únavou z příliš velkých změn v jejich životě a z toho plynoucí neochotou zapojovat se do dění ve městě. Také časové možnosti pracovníků státní správy jsou omezené. Jsem rád, že jsou přesto obě strany – jak radnice, tak veřejnost - natolik kulturní a kultivované, že je Zdravé město zajímá a investují do realizace aktivit mnohdy i svůj volný čas. Ministerstvo životního prostředí se bude i do budoucna snažit pomáhat s řešením případných potíží financováním aktivit místních Agend 21 ve Zdravých městech, podporou vydávání materiálů a podobně.
Má pro Českou republiku asociace Zdravých měst význam i vůči Evropské unii?
Jistě má. Česko se tak prezentuje jako stát, který kulturně dospěl do fáze, kdy mu jde skutečně o kvalitu života, o udržitelný rozvoj na místní úrovni. Česká města ukazují, že jsou schopna navzájem spolupracovat, přihlásit se k určitému programu, zorganizovat se a vytvořit společný postup v našich podmínkách. Asociace Zdravých měst tak nejen zaručuje podporu a motivaci pro své členy, ale současně dává významné signály do světa, že patříme k zemím kulturním, kultivovaným, kde jsou naplňovány demokratické cíle. Na mezinárodních setkáních to vše pomáhá Českou republiku zařadit jako partnera, se kterým se počítá a jehož myšlenky je třeba brát vážně. To je z hlediska mezinárodní politiky velice významné. Ověřil jsem si to při rozhovoru se šéfem projektu Zdravé město z evropské úřadovny WHO v Kodani, Dr. Tsourosem, se kterým jsem se setkal na loňské konferenci Zdravých měst v Českých Budějovicích. Ten mimo jiné vyjádřil své uspokojení nad fungováním projektu v podmínkách České republiky a oceňoval metodiku našich Zdravých měst.
Zdravé město Brno je druhým největším městem České republiky. Myslíte si, že členství v síti Zdravých měst má větší význam pro velká města a že by mělo význam také pro Prahu?
To, že se do programu přihlásí metropole, kvalitativně něco znamená. Vzhledem k velkému počtu obyvatel má samozřejmě jiné problémy než města menší a umění je vyřešit se může stát dalším kvalitativním přínosem. Metropole se také mohou stát vzorem pro jiná velká města, ostatně jako první Zdravá města v Evropě začínala právě velkoměsta Liverpool a Oslo. Na příkladech měst ze skupiny Zdravých se na mezinárodní půdě prezentují třeba konkrétní úspěchy při řešení dopravy, častého problému velkých měst. Ukazuje se, že na principech udržitelného rozvoje lze dopravu řešit. To, že se Brno jako jedno z prvních měst v naší republice přihlásilo k myšlenkám Zdravého města a bylo následně vybráno dokonce do elitního mezinárodního uskupení měst přímo pod WHO, je bezpochyby významný počin. Pokud by se pro myšlenku Zdravého města podařilo získat i pražské radní, jistě by to pro hlavní město znamenalo přínos. Jednak se Praha může podívat sama na sebe a sama sebe analyzovat. Zjistit, zda věci, které prosazuje, směřují k tomu, aby občané žili kvalitněji. Pokud se v Praze podaří realizovat nějaké zajímavé záměry, v mezinárodním rámci pak může být dalším příkladem českého Zdravého města. Myšlenka zapojení Prahy do asociace Zdravých měst má naše sympatie.
Jakou má Národní síť Zdravých měst budoucnost? Existují již příznivé podmínky pro její další úspěšný rozvoj?
Všechny důležité dokumenty, které se Zdravých měst týkají, například Agenda 21, budou mít významné postavení i nadále. Státy, které dospěly do podobného stádia vývoje jako Česká republika, je zavádějí do praxe a s úspěchem prezentují výsledky. Z mezinárodního pohledu bude tedy o Zdravá města zájem jistě rostoucí, již dnes jsou jich tisíce v rozvinutých částech Evropy. Z místního úhlu pohledu bychom pak byli rádi, pokud by se každé město i každá obec přihlásily k myšlenkám Zdravého města. Bylo by to optimální a velice užitečné vzhledem k řízení jednotlivých měst, k zavádění místních Agend 21 a postupu k udržitelnému rozvoji. Asociace Zdravých měst významně pomáhá městům, účinně zprostředkovává výměnu informací, poskytuje metodické rady a podporu novým členům. Vývoj se tak vzájemnou spoluprací měst velmi urychluje. Projekt Zdravé město zároveň pomáhá překlenovat období mezi jednotlivými volebními obdobími, nově zvolení starostové a členové rady mohou tak velice rychle vplynout do dané problematiky, která je již podrobně a odborně rozpracována.
Umět dobře vyřešit život ve městech je nesmírně náročné, ale zároveň také velmi důležité, neboť velká část populace žije právě v nich. |