VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 19 |
zahraničí |
Ing. Jiří Zukal, Brusel
Orgány Evropské unie velmi pozorně sledují názory občanů členských zemí na situaci v Unii, jejich spokojenost s členstvím, postoje k jednotlivým komunitárním politikám a unijním institucím. Evropská komise, výkonný orgán EU, vydává již řadu let publikaci EUROBAROMETER, která vychází ve standardní formě dvakrát ročně. Navíc jsou vydávány publikace Eurobarometru zaměřené na specifické oblasti, například zkoumají názory občanů na konzumaci drog, jejich vstřícnost k rozšíření Evropské unie nebo postoje k významným událostem. Poslední standardní vydání Eurobarometru (únor 2003) shrnuje názory 16 140 občanů členských států, kteří byli osobně dotazováni koncem roku 2002. V tomto období, které bylo poznamenáno řadou konfliktů v Palestině, zadržováním rukojmí v moskevském divadle, zvyšujícími se obavami z války v Iráku, se projevil u občanů Evropské unie strach z budoucnosti. Čtyři z pěti dotázaných se obávali světového terorismu, 72% občanů mělo strach z použití jaderných, chemických a biologických zbraní a více než polovina (57%) se obávala možnosti nové světové války.
Také z ekonomického hlediska neviděli občané Unie budoucnost příliš růžově. Pouze 16% respondentů vyjádřilo přesvědčení, že se hospodářská situace jejich země v roce 2003 zlepší, více než třetina (36%) předpokládala, že ekonomická situace zůstane stejná. Největší skupinu tvořili pesimisté (41%), kteří viděli ekonomiku svojí země v příštím roce v horším světle než v roce 2002. Vyhlídky na osobní životní úroveň a finanční situaci pro rok 2003 však vyzněly pro občany EU o něco příznivěji. Každý čtvrtý z dotázaných věřil ve zlepšení, více než polovina respondentů (55%) neočekávala žádnou výraznější změnu, 16% očekávalo zhoršení. V celkové zlepšení svého osobního života věřilo 11% občanů, každý druhý z dotázaných neočekával žádnou výraznou změnu, kdežto více než třetina se obávala, že jejich osobní život bude v roce 2003 méně úspěšný než v roce předešlém.
Horší situaci v zaměstnanosti očekávalo 44% občanů, třetina předpokládala, že se situace nezmění a 16% věřilo ve zlepšení.
Názory na členství v Evropské unii jsou u občanů patnácti evropských zemí již poměrně delší dobu stabilní. 55% dotázaných zastává názor, že členství je pro jejich zemi “dobrá věc”. Opačný názor zastává každý desátý z respondentů, 29% občanů je přesvědčeno, že to není “ani dobrá ani špatná věc” a zbytek odpověděl, že nemá vyhraněný názor. Z jednotlivých zemí byli nejspokojenější s členstvím občané Lucemburska, kteří mají z celé EU nejvyšší životní úroveň. Na druhém místě co do spokojenosti s členstvím se umístili Irové, jejichž země vykazuje již řadu let nejvyšší hospodářský růst z celé Unie. Naproti tomu relativně nejmenší spokojenost s členstvím projevili Britové, Finové a Švédové.
Dvě třetiny občanů pro EURO
K zavedení Eura se celkově pozitivně vyjádřilo 63% občanů Evropské unie, 30% vyjádřilo opačný názor a zbývajících 7% odpovědělo, že neví. Ve dvanácti zemích Eurozóny, kde se společná měna používá, vyjádřilo spokojenost s jednotnou měnou 71% respondentů, což jednoznačně svědčí o tom, že Euro kromě makroekonomů vyhovuje také prostým občanům. Také ve dvou zemích, které na společnou měnu dosud nepřistoupily, se vyjádřila většina dotázaných pro zavedení Eura. V Dánsku by jeho zavedení přivítalo 55% občanů a ve Švédsku 51%, což znamená, že u těchto zemí je vstup do Eurozóny otázkou blízké budoucnosti. Jedinou zemí, kde se většina občanů postavila proti přijetí Eura, je Velká Británie, kde se vyjádřili proti Euru tři z pěti dotázaných. Pouze 28% britských občanů vyjádřilo pozitivní přístup k společné měně, což bude zřejmě znamenat, že na zavedení Eura ve Velké Británii si občané počkají delší dobu (Tab 1).
Evropský parlament – nejznámější a nejdůvěryhodnější
Část dotazů, na které odpovídali občané patnácti členských zemí, se týkala jejich znalostí o evropských institucích. Z dlouhodobého hlediska je jednoznačně mezi občany nejznámější Evropský parlament: 92% respondentů potvrdila, že je jim činnost tohoto orgánu známa. Výsledek průzkumu lze vysvětlit také tím, že poslance do této instituce volí občané přímo. Se značným odstupem se ve znalostech institucí umístila u občanů zemí EU Evropská komise, o které potvrdili informovanost čtyři z pěti dotázaných. Ze současných institucí Evropské unie mají občané nejmenší povědomí o Výboru regionů EU (30%) a Hospodářském a sociálním výboru EU (32%).
Nejvíce důvěry vyjádřili občané “patnáctky” Evropskému parlamentu (59%). Na druhém místě se umístil Evropský soudní dvůr (54%) před Evropskou komisí (53%). Naopak nejmenší důvěru má budoucí Konvent EU (29%) a Výbor regionů EU (30%).
V posledních letech se zvyšuje zájem občanů EU o zavedení společné zahraniční politiky (Tab 2). Nyní se pro tento další integrační krok vyjádřili dva ze tří dotázaných občanů. Největší pochopení pro společné zahraniční vystupování projevili Italové (80%), před Řeky (79%) a Lucemburčany (78%). Nejmenší sympatie nalézá společná zahraniční politika mezi občany Velké Británie (38%), Švédska a Finska (53%).
Společná obranná a bezpečnostní politika nalézá u občanů Unie o něco větší pochopení než společná zahraniční politika (Tab 3). Vyjádřily se pro ni takřka tři čtvrtiny občanů (73%), kdežto pouze 17% ji odmítlo. Největší pochopení pro společnou obranu a bezpečnost vyjádřili Lucemburčané, Italové, nejméně jsou pro ni naladěni Švédové a Finové.
V každém z dalších výsledků průzkumu Eurobarometru narůstá vůle občanů EU pro reformu institucí Evropské unie a jejich fungování. Za největší prioritu ji považuje 52% občanů, kdežto 32% s ní nesouhlasí. Nejvíce proreformně naladěni jsou Dánové (74%), Portugalci (71%) a Řekové (68%).
Postupně také vzrůstá přání občanů Unie na zavedení společné ústavy EU (Tab 4). Koncem loňského roku se pro ni vyjádřily takřka dvě třetiny občanů (65%), což je proti předcházejícímu průzkumu o 2% více. Nejvíce by zavedení ústavy EU přivítali Italové a Řekové, nejmenší nadšení vzbuzuje zavedení jednotné ústavy u občanů Velké Británie.
Pokud dopadne letošní červnové referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii pozitivně, budou moci již v příštím roce být začleněny názory českých občanů na problematiku EU do podzimního vydání Eurobarometru 2004.
Tab 1: Názory občanů členských zemí EU na používání jednotné měny (v %)
Země |
Pro |
Proti |
Neví |
Belgie |
81 |
15 |
4 |
Dánsko |
55 |
40 |
5 |
Finsko |
66 |
30 |
4 |
Francie |
71 |
26 |
3 |
Irsko |
80 |
13 |
7 |
Itálie |
76 |
19 |
5 |
Lucembursko |
88 |
10 |
2 |
Německo |
62 |
30 |
8 |
Nizozemsko |
67 |
28 |
5 |
Portugalsko |
70 |
22 |
8 |
Rakousko |
75 |
16 |
9 |
Řecko |
71 |
26 |
3 |
Španělsko |
77 |
16 |
7 |
Švédsko |
51 |
41 |
8 |
Velká Británie |
28 |
61 |
11 |
EU 15 |
63 |
30 |
7 |
EU 12 |
71 |
24 |
6 |
Pramen: Eurobarometer
Tab 2: Názory občanů členských zemí EU na společnou zahraniční politiku (v %)
Země |
Pro |
Proti |
Neví |
Belgie |
70 |
15 |
15 |
Dánsko |
57 |
33 |
10 |
Finsko |
53 |
35 |
12 |
Francie |
67 |
26 |
7 |
Irsko |
61 |
18 |
21 |
Itálie |
80 |
10 |
10 |
Lucembursko |
78 |
12 |
10 |
Německo |
74 |
15 |
11 |
Nizozemsko |
69 |
18 |
13 |
Portugalsko |
64 |
13 |
23 |
Rakousko |
70 |
17 |
13 |
Řecko |
79 |
16 |
5 |
Španělsko |
73 |
11 |
16 |
Švédsko |
53 |
38 |
9 |
Velká Británie |
38 |
41 |
21 |
EU 15 |
67 |
21 |
12 |
Pramen: Eurobarometer
Tab 3: Názory občanů členských zemí EU na spol. obrannou a bezpečnostní politiku (v %)
Země |
Pro |
Proti |
Neví |
Belgie |
79 |
11 |
10 |
Dánsko |
59 |
32 |
9 |
Finsko |
48 |
42 |
10 |
Francie |
77 |
19 |
4 |
Irsko |
52 |
29 |
19 |
Itálie |
85 |
8 |
7 |
Lucembursko |
88 |
6 |
6 |
Německo |
79 |
11 |
10 |
Nizozemsko |
75 |
16 |
9 |
Portugalsko |
74 |
9 |
17 |
Rakousko |
65 |
23 |
12 |
Řecko |
79 |
16 |
5 |
Španělsko |
79 |
9 |
12 |
Švédsko |
50 |
43 |
7 |
Velká Británie |
49 |
33 |
18 |
EU 15 |
73 |
17 |
10 |
Pramen: Eurobarometer
Tab 4: Názory občanů členských zemí EU na zavedení Ústavy Evropské unie (v%)
Země |
Pro |
Proti |
Neví |
Belgie |
58 |
18 |
24 |
Dánsko |
51 |
31 |
18 |
Finsko |
54 |
30 |
16 |
Francie |
68 |
7 |
25 |
Irsko |
61 |
5 |
34 |
Itálie |
79 |
5 |
16 |
Lucembursko |
76 |
10 |
14 |
Německo |
63 |
9 |
28 |
Nizozemsko |
73 |
12 |
15 |
Rakousko |
66 |
9 |
25 |
Portugalsko |
63 |
7 |
30 |
Řecko |
78 |
14 |
7 |
Španělsko |
64 |
7 |
29 |
Švédsko |
73 |
8 |
19 |
Velká Británie |
49 |
9 |
42 |
EU 15 |
65 |
9 |
26 |
Pramen: Eurobarometer