VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 11
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

rozhovor

s Martinem Zálešákem, starostou obce Pitín

Mikroregion Uherskobrodsko:
Nechceme žít na dluh

Vaše obec je součástí dobrovolného svazku obcí Uherskobrodsko- Bílé Karpaty, který vznikl s cílem urychlení ekonomického rozvoje regionu. Jaká je výchozí situace sdružení příhraničních obcí?

Mikroregion byl založen 11. května 2000 a zahrnuje dvacet obcí, v nichž žije čtyřicet tisíc obyvatel, což tvoří 6,5 procenta z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje. Hustotou zalidnění (63 obyvatel na 1 km2) je hluboce pod okresním i celostátním průměrem.

Rozdělením republiky jsme se dostali na periferii dopravní dostupnosti i zájmu ústředních orgánů. Příhraniční režim komplikuje vztahy se Slovenskem, negativně se promítl do zaměstnanosti. Obtížné klimatické a geografické podmínky limitují zemědělskou výrobu, nedostatek kapitálu neumožňuje iniciování podnikatelských aktivit. Nevyhovující síť sociálních zařízení není schopna pokrýt potřeby stárnoucího obyvatelstva. Lidé, kteří žijí na Pitínských Pasekách nebo na Žítkové, by měli dostat ocenění za statečnost. Přestože se snažíme jim zajistit základní životní potřeby, v zimě jsou často zcela odtrženi od světa.

Mikroregion se nachází v CHKO Bílé Karpaty, které jsou od roku 1996 biosférickou rezervací UNESCO. Není tak výjimečná kulturní krajina kapitálem pro rozvoj regionu?

Ekologicky stabilní krajina začleněná do mírně teplé oblasti je součástí Bělokarpatského bioregionu, pro který je typický hojný výskyt orchidejí, pestrá flóra a fauna, květnaté louky, bukové lesy a vývěry minerálních vod. Mikroregion má výborné podmínky pro poznávací turistiku, jízdu na koni, na horském kole, zimní sporty. Od toho se také odvíjí naše klíčová strategie - rozvoj cestovního ruchu. Zaměřujeme se na rozšíření sítě cyklistických stezek, na zkvalitnění dopravní obsluhy rekreačních oblastí, na zajištění přiměřeného počtu parkovacích míst, na vybudování sportovišť a ubytovacích zařízení. Součástí naší vize je také nabídka agroturistiky, která je zatím v ČR v počáteční fázi. Agroturistika zemědělcům, kteří poskytují ubytování a stravování, nabízí doplňující finanční zdroj, pro ostatní obyvatele venkova skýtá nové pracovní příležitosti. Pro vytvoření nabídky agroturistiky je však nezbytné zaměřit se na její propagaci. Prezentace možností našeho regionu je ale zatím nedostatečně kvalifikovaná, zde cítíme velké rezervy. Chybí nám nejen administrativní zázemí, ale také koordinace sil, zkušenosti a profesionalita. Víme, že bez propagace stejně jako bez nabídky kvalitních služeb ubytovacích a stravovacích zařízení, nejsme schopni potenciál, který máme v přírodním bohatství regionu, zužitkovat.

Lidová kultura Slovácka představuje další turistickou atraktivitu. Jak ji využíváte?
V obcích regionu se stále udržují staré zvyky a tradiční obřady, hody, dožínky, fašanky, poutě, jízda králů a další lidové obyčeje. Významnou kulturní akcí jsou každoroční setkání Čechů a Slováků ve Starém Hrozenkově a na Javořině, typické jsou besedy u cimbálu, krojované zábavy. V řadě obcí ještě dnes potkáte ženy, které celý život nosí jenom kroj. Autenticita prostředí, dialekt, sídelní struktura, písně a tance jsou naším kulturním dědictvím stejně jako architektonické památky. V každé obci naleznete několik historických objektů. O uchování kulturního dědictví pečuje mnoho folklorních souborů.

Strategický plán mikroregionu Uherskobrodsko vymezuje

prioritní oblasti rozvoje. Můžete je konkretizovat?

Prioritní osou číslo jedna je ekonomický rozvoj, který je ohrožen nevýhodnou polohou mikroregionu a dostupností v rámci republiky. Vzhledem k významu zemědělské výroby pro ekonomickou stabilizaci venkovských oblastí je nutné integrovat návazné oblasti, například cestovní ruch a životní prostředí. Cílem je také prohloubení spolupráce se Slovenskem a podpora zemědělství a lesnictví. K těmto záměrům byly vytipovány projekty vhodné pro různé formy realizace - například Komplexní ekologizace krajiny v oblasti Moravských Kopanic, Využívání biomasy kompostováním, Budování sušáren ovoce. K dalším prioritám patří technická a dopravní infrastruktura, její řešení je ale odvislé od podpory státu. Významným odvětvím je životní prostředí, kde se musíme soustředit na revitalizaci hydrologické sítě. Samostatnou kapitolu tvoří rozvoj lidských zdrojů, vyjadřující priority politiky zaměstnanosti, vzdělávání, kultury, bydlení, sociálních služeb a zdravotnictví. Udržet nezaměstnanost na sociálně únosné úrovni znamená iniciovat vznik nových pracovních míst v obcích, rozvíjet infrastrukturu, podporovat výrobu a prodej místních produktů. V současné době se potýkáme s jedenáctiprocentní nezaměstnaností, způsobenou především útlumem zbrojního průmyslu. Týká se to především společností Zeveta Bojkovice, Vlárské strojírny Slavičín a České zbrojovky v Uherském Brodě. Drobné podnikatelské subjekty nejsou schopny využít tyto pracovníky, a to z důvodu, že činnost firem nevykazuje reálné předpoklady růstu. Například dřevozpracující firmy mají stále větší problémy s odbytem, jsou nuceny prodávat pod cenou. Hledáme různé formy pomoci malým a středním podnikatelům, avšak naše projekty zatím nebyly příliš úspěšné. Chceme se tedy zaměřit především na rozvoj turismu, ale stojíme pevně na zemi a nečekáme žádné zázraky. Sdružení spolupracuje s dalšími organizacemi a subjekty na některých projektech, chceme prohloubit spolupráci s mikroregionem Slovácko. Ze strany centrálních úřadů jsme nezaznamenali odpovídající zájem o naše problémy. Zatím se ani reforma veřejné správy prakticky nepromítla do ekonomiky regionů. Teprve až se budou naše záležitosti skutečně řešit ve Zlíně a ne v Praze, budou vnímány v širších historických, geografických a sociálních souvislostech.

Ministerstva nabízejí různé typy programů a grantů včetně projektů přeshraniční spolupráce. Existuje tedy rovnost příležitostí - proč je nevyužijete?

Jedná se většinou o programy na principu vícezdrojového financování. Nemáme tak silného strategického partnera, abychom “dosáhli” na náročnější investiční záměr.

Pro představitele obcí a měst je stěžejní otázkou jejich financování. Na obce přechází stále více povinností, ale finanční zdroje tomu neodpovídají, a proto mnoho obcí řeší své problémy různými formami půjček. V našem kraji dříve málokterý hospodář připustil, aby jeho potomci žili na dluh.

Obec je svým způsobem také takový statek - majetek, který je třeba chránit a starat se o něj, a to co nejlépe. Myslím si, že zde nenajdete starostu, který by chtěl předat svému nástupci zbankrotované hospodářství obce.

Daniela Řeřichová



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |