VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 11
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

rozhovor

s plk. Dr. Ing. Zdeňkem Hanuškou,
ředitelem odboru IZS a výkonu služby Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Integrovaný záchranný systém
se prověřuje každý den

Které hlavní kompetence pro fungování integrovaného záchranného systému přejdou z bývalých okresních úřadů na obce s rozšířenou působností a které na krajskou úroveň?

Od 1. ledna 2003 s účinností zákona č. 320/2002 Sb., vstupuje v platnost i příslušná novela zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Většina úkolů okresního úřadu byla přenesena na obecní úřad s rozšířenou působností a přitom bylo ponecháno ustanovení, že tyto úkoly plní hasičský záchranný sbor kraje. Ten je bude vykonávat zpravidla s pomocí svých územních odborů, které mají sídlo v bývalých sídlech okresních úřadů a prostřednictvím stanic hasičských záchranných sborů krajů, které mají sídlo téměř v 95 procentech obcí s rozšířenou působností.

Poplachové plány integrovaného záchranného systému byly dříve na úrovni okresů jako na relativně optimálních území pro zásahy v případě mimořádných událostí. Budou mít stejný význam na menším území obce s rozšířenou působností?

Poplachový plán integrovaného záchranného systému nebude zpracováván na úrovni obce s rozšířenou působností. Obce obdrží výpisy z poplachového plánu kraje pro své území a pro potřebu zpracování požárních řádů a řádu ohlašovny požáru.

Novela provedla především změny u některých dokumentů integrovaného záchranného systému zpracovávaných dříve na úrovni okresu a přesunula jejich zpracování na krajský úřad a tím na hasičský záchranný sbor kraje. Jsou to poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje a havarijní plán kraje. Poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu se již nebude zpracovávat a nahradí jej poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje. Obsah tohoto plánu (je zároveň součástí požárního poplachového plánu kraje, který se vydává nařízením kraje na základě § 27 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů)) stanoví nyní novelizované nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně a vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.

Dosavadní havarijní plán okresu je od 1. ledna 2003 považován za dílčí část krajského havarijního plánu kraje pro dané území. Proto aktualizace okresních havarijních plánů k 30. červnu 2002, kterou požadovala vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, nebyla samoúčelná a s uvedenými dokumenty se bude nadále pracovat. V perspektivě dvou let se novelizuje také uvedená vyhláška č. 328/2001 Sb. a jistě zhodnotí zkušenosti s takovým pojetím a funkčností takto sestavených havarijních plánů krajů.

Okresní poplachové plány okresů tedy již jsou zbytečné?

Formálně ano, obsahově nikoliv. Jednak v nich jsou registrovány všechny složky integrovaného záchranného systému, které v okresech působí a také je jimi zajištěno plošné pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany. To je systém, který v souladu se zákonem o požární ochraně zabezpečuje pro každé katastrální území obce plánované nasazení jednotek požární ochrany tak, aby se zaručila úroveň poskytnutí pomoci ve smyslu přílohy zákona o požární ochraně. Krajské plány měly především koordinační úlohu nad okresními, nyní tedy budou mít stejný obsah jako plány okresní, ale pro větší území celého kraje. Myslím, že došlo ke zjednodušení. Prakticky řečeno, okresní plány se dají do jedné složky pod názvem krajský poplachový plán, doplní se o zásady koordinace z úrovně kraje a vydají se nařízením kraje.

Jak jsou na nové kompetence připraveny kraje a obce III. typu?

Protože úkoly za obecní úřady s rozšířenou působností v integrovaném záchranném systému plní územní odbory hasičských záchranných sborů krajů a stanice hasičského záchranného sboru krajů, nevidíme problém v přípravě obecních úřadů. Je však třeba, aby vznikly přirozené pracovní vztahy mezi oběma orgány. Nejdůležitější v časově krátkém horizontu nyní bude, aby starostové obcí s rozšířenou působností, kteří převzali kompetenci koordinovat záchranné práce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností územní, získali o své nové úloze povědomí a naučili se pracovat ve prospěch celého správního území s krizovým štábem obce. Jde nám také o to, aby ve veliteli stanice hasičského záchranného sboru kraje nebo v jeho pověřeném příslušníkovi nalezli metodickou a odbornou podporu. S ohledem na tuto potřebu, připravilo Generální ředitelství hasičského záchranného sboru školení všech starostů obcí s rozšířenou působností a také školení všech velitelů stanic. Jde o to, aby všichni dostali nové a jednotné informace o integrovaném záchranném systému i o krizovém řízení a ochraně obyvatelstva.

Převezme starosta obce s rozšířenou působnosti automaticky veškeré povinnosti bývalého přednosty okresního úřadu?

Starosta nepřevezme automaticky koordinaci záchranných a likvidačních prací při vyhlášeném nejvyšším stupni poplachu dle poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje, ale jen na výzvu velitele zásahu. Přednosta okresního úřadu nebyl zákonem stylizován do role velitele zásahu, přímo na místě působení mimořádné události. To je úloha velitelů a vedoucích složek integrovaného záchranného systému. Míst zásahů je při mimořádné události několik, několik je tedy i velitelů zásahů. Starosta pověřené obce má integrující úlohu při koordinaci záchranných a likvidačních prací v případech, kdy to zákon stanoví v souladu s novelizovaným § 13 zákona o integrovaném záchranném systému. Starosta obce s rozšířenou působností tak bude mít stávají kompetence starosty obce (podle § 16 zákona) rozšířeny. Přednostům okresních úřadů a hejtmanům krajů byla vymezena strategická úroveň řízení záchranných a likvidačních prací z pozice územního správního úřadu. Tak je to i se starosty obcí s rozšířenou působností. Obsah této role je vymezen § 7 vyhlášky č. 328/2001 Sb. a spočívá v zapojení sil a prostředků a oprávnění v působnosti starostů obcí s rozšířenou působností ve prospěch a v souladu s potřebami záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva. Rovněž ve stanovení priorit záchranných a likvidačních prací při rozsáhlých mimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu. Také v zabezpečení materiálních a finančních podmínek pro činnost složek při provádění záchranných a likvidačních prací se zajištěním jejich návazností na opatření pro krizové stavy.

Přestože část úkolů bývalých okresních úřadů v rámci fungování integrovaného záchranného systému přešla na obce s rozšířenou působnosti, bude nadále hasičský sbor, jako řídící součást záchranného systému, působit na úrovní kraje a zároveň zajišťovat úkoly obcí. Nebudou tedy některé povinnosti obcí pouze formální?

Formálnost by hraničila s nedodržením zákona. Mimořádné události mohou vzniknout kdykoliv, v tom platí rčení, že nevíme dne ani hodiny. My zajišťujeme nepřetržitou akceschopnost zasáhnout, v tom mají v nás starostové obcí a občané jistě spolehlivou oporu. Jak jsem již nastínil, máme v obcích s rozšířenou působností své organizační články a to stanice a územní odbory, jako organizační strukturu hasičského záchranného sboru kraje. Za obecní úřady s rozšířenou působností plníme ze zákona nejen úkoly, ale nabízíme obcím i místnosti pro zasedání krizových štábů, informační podporu prostřednictvím operačních a informačních středisek, zabezpečujeme systém varování a vyrozumění obyvatelstva. Myslím, že starostové také vědí, že v souladu se zákonem o požární ochraně organizujeme přípravu k získání odborné způsobilosti velitelů a strojníků i jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Kontakty mezi hasičskými záchrannými sbory kraje a obcemi nejsou v bodě nula.

Jaká bude vazba kraje na obce v případech mimořádných událostí?

Vazba kraje na obce v případě vzniku mimořádných událostí je prostřednictvím starosty obce s rozšířenou působností, pokud byl velitelem zásahu požádán o koordinaci záchranných a likvidačních prací nebo je spojení bezprostřední, pokud se velitel zásahu nachází v místě mimořádné události v obci. Činnost obcí bude koordinovat hasičských záchranný sbor kraje do okamžiku, kdy převezme koordinaci záchranných a likvidačních prací hejtman kraje. I v tomto případě náš kontakt s obcemi bude pokračovat prostřednictvím velitelů zásahů v obcích, našimi příslušníky v krizových štábech obcí s rozšířenou působností a v krizovém štábu kraje. Nezastupitelným kontaktním místem je operační a informační středisko hasičského záchranného sboru kraje (opět má pobočky v územních – okresních operačních a informačních střediscích). Starostové obcí podle § 20 zákona o integrovaném záchranném systému vyžadují pomoc právě prostřednictvím operačních a informačních středisek a jsou povinni (podle § 14) zasílat zprávy o řešení mimořádných událostí prostřednictvím těchto středisek. Naším cílem je vybudovat ucelený informační systém pro řešení mimořádných událostí nejen v rámci integrovaného záchranného systému, ale také pro oblast krizového řízení včetně systému humanitární pomoci.

Počítá se také se změnou struktury územních odborů hasičského záchranného sboru kraje? A jakou úlohu v rámci změn budou mít stanice hasičského záchranného sboru kraje?

Významné změny územních odborů hasičských záchranných sborů krajů se zatím nechystají. Úloha stanic bude v plnění některých úkolů, které hasičský záchranný sbor kraje plní za obecní úřady s rozšířenou působností. Na stanicích chceme vytvořit podmínky pro činnost stálé skupiny krizového štábu obce. Stanice mají náhradní zdroje energie, jsou spojeny s operačními a informačními středisky hasičského záchranného sboru kraje, jsou uzpůsobeny pro nepřetržitý provoz. Stanice by také měly být místem pro intenzivnější spolupráci s jednotkami sboru dobrovolných hasičů obcí. Velitel stanice by měl být členem bezpečnostní rady obce a podílet se významnou měrou na práci krizového štábu obce.

Jak bude řešeno po zániku okresních úřadů vypracovávání vnějších havarijních plánů pro vybrané nebezpečné provozy?

Některé okresní úřady zpracovávaly pro významné zdroje nebezpečí vzniku mimořádných událostí vnější havarijní plány. Ten však bude nadále zpracovávat hasičský záchranný sbor kraje. Obsah vnějších havarijních plánů jaderných zařízení stanoví již zmiňovaná vyhláška č. 328/2001. Zpracování vnějších havarijních plánů objektů u nichž hrozí závažná havárie únikem nebezpečných látek stanoví vyhláška č. 383/2000, kterou se určují zásady pro zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro možné havárie. Pokud bude zóna havarijního plánování uvedených nebezpečených zdrojů zasahovat jen do území obce s rozšířenou působností, schvaluje tento vnější plán její starosta. V opačném případě schvaluje vnější havarijní plán hejtman kraje, v jehož kraji nebezpečný objekt leží.

Okresní úřady dříve zajišťovaly odškodnění a náhrady související s činností integrovaného záchranného systému a podmínky pro provoz příslušných telekomunikačních a informačních systémů. Na koho tyto povinnosti přecházejí?

Odškodnění a náhrady přecházejí na krajský úřad. Byla také změněna dikce § 31 odst. 1 zákona o integrovaném záchranném systému tak, že finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízeních pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje v návrhu svého rozpočtu nejen Ministerstvo vnitra, ale také kraj. To by mělo odstranit některá nedorozumění při prováděných cvičeních složek integrovaného záchranného systému.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2003.

Arnošt Tabach



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |