VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 11 |
příloha |
Mgr. Jan Břeň,
odbor pro místní správu MV ČR,
oddělení právního dozoru a metodiky Pardubice
Podle Ústavy České republiky (1) (dále jen “Ústava") mohou obce vydávat dva druhy právních předpisů, a to obecně závazné vyhlášky ve smyslu čl. 104 odst. 3 Ústavy (vydávané v samostatné působnosti) a dále tzv. právní předpisy ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy, které se podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o obcích"), označují jako nařízení obce (vydávané v přenesené působnosti). Zákon o obcích v § 8 s účinnosti od 1. ledna 2003 zakotvil zásadu významnou pro rozlišování (v některých případech ne zcela jasného rozhraničení) samostatné a přenesené působnosti obce. Tato zásada tak explicitně stanoví, že pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY
Obecně závazné vyhlášky nesmí být v rozporu s ústavními zákony, zákony a mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy. Předpokladem pro vydávání obecně závazných vyhlášek (jejichž vydávání je svěřeno do výhradní pravomoci zastupitelstva obce) je tak existence zákonného základu a poté v jeho mezích mohou obce jakýmkoliv způsobem upravovat jakékoliv záležitosti spadající do samostatné působnosti obce, včetně ukládání povinností. Při vydávání obecně závazných vyhlášek se obec řídí toliko zákonem.
Přehled právních předpisů, které jsou výslovným zákonným základem pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí podle právní úpravy platné k 1. lednu 2003:
1. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Podle ustanovení § 10 písm. a) zákona o obcích může obec obecně závaznou vyhláškou ukládat v samostatné působnosti povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány.
K návrhům obecně závazných vyhlášek a jiných opatření obcí k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku se podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii, vyjadřují policejní útvary. Na požádání rady obce se určený zástupce policejního útvaru zúčastňuje na jejich přípravě.
Podle ustanovení § 10 písm. b) zákona o obcích může obec obecně závaznou vyhláškou ukládat v samostatné působnosti povinnosti formou stanovení závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték.
Podle ustanovení § 10 písm. c) zákona o obcích může obec obecně závaznou vyhláškou ukládat v samostatné působnosti povinnosti k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.
Podle ustanovení § 10 písm. d) zákona o obcích může obec obecně závaznou vyhláškou ukládat v samostatné působnosti povinnosti, stanoví-li tak zvláštní zákon.
2. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Orgán obce vyhlašuje podle § 29 odst. 3 stavebního zákona závaznou část územně plánovací dokumentace a její změny. Tímto orgánem obce je podle § 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích zastupitelstvo obce, které ve své vyhrazené pravomoci schvaluje územní plán obce a regulační plán a vyhlašuje jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou.
Obec dále může podle § 71 odst. 6 stavebního zákona stanovit obecně závaznou vyhláškou své požadavky pro umísťování informačních, reklamních a propagačních zařízení ve svém územním obvodu z hlediska místních podmínek.
3. zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Podle § 4 odst. 2 školského zákona může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit výši úplaty za vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných obcí a způsob její úhrady. Úplata nemůže být vyšší než polovina kalkulovaných nákladů na jednoho žáka školy.
4. zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona ČNR č. 133/1985 Sb. obec obecně závaznou vyhláškou vydává požární řád obce a stejně tak může stanovit podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.
5. zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů
Obce mohou podle § 4 odst. 3 zákona ČNR č. 37/1989 Sb. obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat:
v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej a podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných místech,
prodej jiných návykových látek nebo výrobků v prodejnách k tomu oprávněných osobám mladším 18 let.
6. zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 50 odst. 4 zákona ČNR č. 202/1990 Sb. (dále jen “zákon") může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou, že výherní hrací přístroje mohou být provozovány pouze
na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provozování výherních hracích přístrojů zakázáno. Podle § 17 odst. 11 zákona může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit okruh vzdálenosti do 100 m od těch budov, kde nesmí být ze zákona povoleno provozování výherních hracích přístrojů (školy, školská zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče, budovy státních orgánů a církví).
7. zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 19c odst. 1 zákona ČNR č. 564/1990 Sb. může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit povinnost platit tzv. příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů, které obec zřizuje (dále jen “příspěvek"). Příspěvek platí rodiče dítěte nebo jiní zákonní zástupci.
Výši příspěvku stanoví obec po projednání s krajským úřadem tak, aby nepřesáhla 30 procent nákladů vynaložených na jednou dítě. Obec v obecně závazné vyhlášce též upraví splatnost tohoto příspěvku a pro případ, že příspěvek nebude zaplacen včas nebo ve správné výši, může obec v této obecně závazné vyhlášce stanovit, že plátce zaplatí penále. Výše penále nesmí přesáhnout výši dlužného příspěvku.
8. zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích může obec obecně závaznou vyhláškou zavést místní poplatky ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu místního poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od místních poplatků.
Obce mohou vybírat tyto místní poplatky:
místní poplatek ze psů,
místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,
místní poplatek za užívání veřejného prostranství,
místní poplatek ze vstupného,
místní poplatek z ubytovací kapacity,
místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,
místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj,
místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.
U místního poplatku za užívání veřejného prostranství obec určí místa, která v obci podléhají místnímu poplatku za užívání veřejného prostranství (obecné vymezení veřejného prostranství je v § 34 zákona o obcích).
Správa místních poplatků (na rozdíl od jejich zavedení) však spadá do přenesené působnosti obce, neboť řízení o poplatcích vykonává podle § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích obecní úřad, přičemž působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je podle § 15 výkonem přenesené působnosti (2).
9. zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
Zastupitelstvo obce může podle § 1 odst. 1 zákona o obecní policii zřídit nebo zrušit obecní policii obecně závaznou vyhláškou. V souladu s ustanovením § 27 odst. 2 zákona
o obecní policii se obecně závaznou vyhláškou stanoví též podrobnosti o stejnokroji, včetně jeho nošení, přičemž stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem příslušníků ozbrojených sil a sborů a dalších sborů nebo organizací zřízených zvláštními zákony.
10. zákon České národní rady č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit podrobnější kritéria pro určení pořadí žádostí o bytovou náhradu podle naléhavosti.
11. zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Novela zákona o dani z nemovitostí, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1995 (3) umožnila obcím, aby formou obecně závazné vyhlášky upravily pro jednotlivé části obce výši tzv. koeficientů, jimiž se násobí základní sazba daně z nemovitostí, tj. daně z pozemků a daně ze staveb (dále jen “daň z nemovitostí"). Tato novela tak obcím dala prostor svobodně se rozhodnout, zda daň z nemovitostí, resp. základní sazba daně z nemovitostí bude pro celou obec ve stejné výši upravená koeficientem (stanoveným explicitně zákonem) diferencovaném podle velikostní kategorii obce, tj. počtem obyvatel obce podle posledního sčítání lidu, či zda naopak využije možnost zvýšit nebo snížit koeficienty (a tak upravit základní sazbu daně) pro jednotlivou část obce obecně závaznou vyhláškou v rozsahu stanoveném příslušnou novelou (4).
V podstatě jediným, avšak dost podstatným problémem v této záležitosti bylo “opomenutí" zákonodárce ve stanovení, zda tyto obecně závazné vyhlášky (podle původního zákona o obcích, tj. zákona ČNR č. 367/1990 Sb., se pro právní předpisy obce v samostatné i přenesené působnosti používalo jednotného označení – obecně závazné vyhlášky) mají být vydávány v samostatné či přenesené působnosti. Obce před nabytím účinnosti nového zákona o obcích, tj. 12. listopadu 2000, vydávaly při stanovování předmětných koeficientů obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti v souladu s příslušným stanoviskem Ministerstva financí ČR (5). Po nabytí účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, tj. 12. listopadu 2000, však došlo k názorovému posunu Ministerstva financí v této věci vyjádřeném v novém stanovisku (6), kdy se ministerstvo naopak přiklonilo k argumentům, že předmětné koeficienty lze stanovovat pouze právním předpisem obce vydaného v samostatné působnosti.
S ohledem na § 8 zákona o obcích spadá stanovení těchto koeficientů do samostatné působnosti a obce tak mají možnost upravovat tyto koeficienty toliko formou obecně závazné vyhlášky.
Obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí podle ustanovení §§ 6 a 11 zákona o dani z nemovitosti je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li obecně závazná vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná.
Podle novely zákona o dani z nemovitostí (zákon č. 576/2002 Sb. s účinností od 1. ledna 2003) může obec ve smyslu § 17a při řešení důsledků živelních pohrom zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelní pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození od daně z nemovitostí lze též stanovit za již uplynulé zdaňovací období. Tato obecně závazná vyhláška musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem. Obec je povinna zaslat obecně závaznou vyhlášku v jednom vyhotovení správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její účinnosti.
12. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Obec může podle § 21 odst. 6 zákona o silniční dopravě stanovit obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky.
Obec je podle § 21 odst. 7 zákona o silniční dopravě oprávněna vymezit část veřejné pozemní komunikace jako stanoviště vozidel taxislužby a vyznačit tento prostor dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu. Současně je obec oprávněna stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro tato stanoviště provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.
13. zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů
Obec může podle § 33 odst. 2 zákona o oceňování majetku stanovit obecně závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Obecně závazná vyhláška též může stanovit povinnost prodávajícím při prodeji stavebního pozemku zaslat obci, na jejímž území prodávaný stavební pozemek leží, informaci o jeho sjednané ceně za m2, o parcelním čísle
a názvu katastrálního území.
Podle § 10 odst. 5 zákona o oceňování majetku návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec před jejím vydáním Ministerstvu financí k vyjádření. Obec zašle obecně závaznou vyhlášku současně s jejím vyhlášením Ministerstvu financí k uveřejnění v Cenovém věstníku.
Podle § 10 odst. 6 zákona o oceňování majetku se koncem každého kalendářního roku obecně závaznou vyhláškou obce doplňují cenové mapy o nové ceny stavebních pozemků.
14. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Obec může podle § 96 zákona o ochraně veřejného zdraví obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace a k ochraně před hlukem a vibracemi konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, pokud jejich produkcí nebo provozem dochází k neúměrnému obtěžování občanů.
15. zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů
Obec může podle § 17 odst. 2 zákona o odpadech stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.
Obec může podle § 17a odst. 1 zákona o odpadech obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích.
16. zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 4 odst. 4 zákona o pohřebnictví obec může obecně závaznou vyhláškou upravit způsob a podmínky převozu a přechodného uložení zemřelých.
V souvislosti se zákonem o pohřebnictví (dále jen “zákon") je nutné poznamenat, že řád veřejného pohřebiště, který obec vydává podle § 19 zákona, nemá formu obecně závazné vyhlášky. Podle § 16 odst. 1 zákona je sice provozování veřejného pohřebiště službou ve veřejném zájmu, která je mj. zajišťována obcí v samostatné působnosti, nicméně podle § 18 odst. 3 zákona je ke změně řádu veřejného pohřebiště (a jistě i k tvorbě nového řádu) nutný předchozí souhlas územně příslušného krajského úřadu, což by v případě vydání řádu veřejného pohřebiště formou obecně závazné vyhlášky bylo nepřijatelným zásahem do ústavně zakotveného práva obce na samosprávu (7).
17. zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
Obec může podle § 9 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích (dále jen “zákon") vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou
a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.
Podle § 20 odst. 4 zákona může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit, že vodné a stočné se hradí ve dvousložkové formě, včetně stanovení druhu tzv. pevné složky.
NAŘÍZENÍ OBCE
Nařízení obce je svojí povahou derivativním (odvozeným) pramenem práva. K jeho vydání musí být kumulativně dána existence třech podmínek stanovených v čl. 79 odst. 3 Ústavy, kterými jsou: zákonný základ, zákonné meze a výslovné zákonné zmocnění. Pravomoc vydávat nařízení obce je svěřena do výhradní pravomoci rady obce (v obcích, kde se nevolí rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce). Při vydávání nařízení obce se orgány obce řídí zákony a jinými právními předpisy.
Podle § 11 odst. 2 zákona o obcích může obec vykonávající rozšířenou působnost (8) za stejných podmínek (zákonný základ, zákonné meze a výslovné zákonné zmocnění) vydávat nařízení obce pro svůj správní obvod.
Přehled zákonů, které zmocňují obce k vydání nařízení obce podle právní úpravy platné k 1. lednu 2003:
1. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Podle § 33 odst. 3 stavebního zákona může obec, která je stavebním úřadem, vyhlásit nařízením obce chráněné území nebo stavební uzávěru.
2. zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 4a odst. 1 zákona ČNR č. 265/1991 Sb. může obec v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí Ministerstva financí nařízením obce:
stanovit maximální ceny, pokud nejsou stanoveny ministerstvem,
stanovit maximální ceny nižší, než jsou maximální ceny stanovené ministerstvem,
stanovit maximální ceny vyšší, než jsou maximální ceny stanovené ministerstvem, nebo určit případy, na které se maximální ceny stanovené ministerstvem nevztahují.
Zmíněným “rozhodnutím” Ministerstva financí je cenový výměr č. 01/2002, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, ve znění pozdějších změn a doplňků, který obcím umožňuje nařízením obce stanovit:
maximální cenu odtahové služby v případě nucených odtahů vozidel,
maximální cenu dopravy osob městské a příměstské hromadné dopravy,
maximální cenu osobní taxislužby na území obce,
maximální cenu služeb parkovišť,
maximální cenu přiložení (9) a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla,
maximální cenu zpopelnění zemřelého a ostatků v rakvi včetně uložení popela do pevně uzavíratelné urny s označením.
3. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Podle § 18 odst. 1 živnostenského zákona může obec vydat tržní řád formou nařízení obce.( Pro nabídku, prodej zboží (dále jen “prodej”) a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím tržní řád vymezí:
místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště (dále jen “tržiště"), a jejich rozdělení (např. podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby),
stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti tržišť,
dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti,
pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti,
pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu.
Podle § 18 odst. 3 živnostenského zákona obec může v tržním řádu stanovit, že se tržní řád nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb prováděné mimo provozovnu, a dále též stanovit, že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány.
4. zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 77 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. (dále jen “zákon") mohou obce s rozšířenou působností vydávat pro svůj správní obvod nařízení obce podle § 5 odst. 1 zákona k omezení nebo zákazu rušivé činnosti (týkající se oblasti tzv. obecné ochrany rostlin a živočichů).
5. zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Podle § 19 odst. 3 lesního zákona mohou obce s rozšířenou působností stanovit nařízením obce dočasné omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců, a to z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů. Stanovenou dobu lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce.
Podle § 25 odst. 2 lesního zákona obec s rozšířenou působností vyhlásí záměr zadat zpracování lesní hospodářské osnovy formou nařízení obce.
Podle § 32 odst. 3 lesního zákona obec s rozšířenou působností může nařízením obce uložit při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) vlastníku lesa povinnost činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků, pokud nepřesahují správní obvod obce s rozšířenou působností.
6. zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 43 odst. 3 písm. a) zákona č. 147/1996 Sb.(dále jen “zákon") obce, které jsou pověřenými obecními úřady, vydávají, mění a ruší na návrh rostlinolékařské správy mimořádná rostlinolékařská opatření (podle § 15 odst. 1 zákona) v případech, že jde o blíže neurčené množství subjektů, a to formou nařízení obce.
7. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 23 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (dále jen “zákon") může obec pro účely organizování dopravy na území obce v nařízení obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy:
k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,
k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení,
k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti obce,
nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obce stanoví obec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení.
Podle § 23 odst. 3 zákona může obec v nařízení obce naopak vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k výše uvedeným účelům.
Podle § 27 odst. 6 zákona obec s rozšířenou působností vymezí nařízením obce úseky silnic, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí; vymezení úseků místních komunikací stanoví příslušná obec svým nařízením.
Podle § 27 odst. 7 zákona obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic.
8. zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
Podle § 46 písm. b) obec na návrh okresní veterinární správy vydává nařízení obce (10) o nařízení mimořádných veterinárních opatření, o prohlášení nákazy za zdolanou a o zrušení jí nařízených opatření, popřípadě o zmírnění nebo zrušení některých z nich ještě před prohlášením nákazy za zdolanou.
9. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
Podle § 22 odst. 1 krizového zákona může obec vydat nařízení obce při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí pro zajištění provedení krizových opatření v podmínkách obce; nařízení obce nabývá účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desku obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.
10. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 39 odst. 6 zákona o provozu na pozemních komunikacích může obec za účelem organizování dopravy nařízením obce vymezit místní komunikace nebo jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního vozidla nebo jízdní soupravy.
11. zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
Podle § 3 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší (dále jen “zákon") obec může nařízením obce stanovit podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění podle zvláštního právního předpisu. Při stanovení těchto podmínek přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší
ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě obytné zástavby.
Podle § 6 odst. 6 zákona může obec vydat místní program snižování emisí ve svém nařízení obce. Podle § 7 odst. 7 jsou obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší povinny vydat místní program ke zlepšení kvality ovzduší ve svém nařízení obce. Seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jejichž hranicemi jsou hranice obcí nebo sídelních seskupení, zveřejňuje ve smyslu § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jedenkrát ročně Ministerstvo životního prostředí ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
Informace o místním programu snižování emisí a o místním programu ke zlepšení kvality ovzduší musí být uvedeny na úřední desce příslušné obce spolu s oznámením, kde lze do nich nahlédnout, a tyto programy se zveřejňují v elektronické podobě ve veřejně přístupném informačním systému.
Podle § 8 odst. 5 zákona jsou obce povinny v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území. V tomto regulačním řádu upraví vyhlašování a odvolávání regulačních opatření na svém území v případě vyhlášení vzniku smogové situace a omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve své územní působnosti (s výjimkou stacionárních zdrojů regulovaných podle § 8 odstavce 3 zákona). Při vypracování místního regulačního řádu obec přihlédne k negativním důsledkům omezení nebo zastavení zemědělských provozů s chovem hospodářských zvířat. Místní regulační řád nesmí být v rozporu s krajským regulačním řádem a s ústředním regulačním řádem.
Podle § 50 odst. 1 písm. g) zákona obec vydává nařízení obce, jímž může na svém území zakázat některé druhy paliv (hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky) pro malé spalovací zdroje znečišťování.
Podle § 50 odst. 1 písm. k) zákona obec vydává nařízení, jímž může na svém území stanovit opatření podle § 3 odst. 10 zákona ke snižování nebo předcházení výskytu světelného znečištění ovzduší.
Poznámky:
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Břeň, J.: Místní poplatky, Moderní obec, 2002, č. 10, str. 36.
Zákon č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.
§ 6 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 3 písm. a) a b) zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
Stanovisko Ministerstva financí ČR, č. j. 261/38 578/94 ze dne 30. září 1994.
Stanovisko Ministerstva financí ČR, č. j. 261/58 251/2001 ze dne 3. července 2001.
K problematice právní povahy řádu veřejného pohřebiště blíže in: Marek, T.: Řád pohřebiště – provozní řád nebo obecně závazná vyhláška?, Veřejná správa, 2002, č. 17, str. 24 až 25.
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
O polemice k vydávání tržních řádů v přenesené působnosti obce srov. např. in: Kadečka, S.: Tržní řády
podle živnostenského zákona?, Právní rádce, 1999, č. 5, str. 35 až 36.
Veterinární zákon sice v § 46 písm. b) sice užívá pojmu obecně závazná vyhláška, nicméně s ohledem na § 43 veterinárního zákona, který upravuje výkon státní správy ve věcech veterinární péče (obec je výslovně označena za orgán vykonávající státní správu ve věcech veterinární péče), je nutné přijímat příslušné právní předpisy obce na tomto úseku státní správy zásadně formou nařízení obce.