Vincenc Streit

Půjčování zvukových nosičů ve veřejných knihovnách s otazníkem

Veřejné knihovny v České republice plní své povinnosti v souladu s platnou legislativou, například se zákonem č. 257/200l Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) viz § 4, a také s autorským zákonem č. 121/ 2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, viz § 16 půjčování, § 37 a 38 užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo rozmnoženiny. Výjimku tvoří počítačové programy, rozmnoženiny zvukového nebo zvukově obrazového záznamu /tedy i nosiče zvuku /, pokud jde o půjčování výlučně pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postižením. Jedná se o dokumenty, které nemohou knihovny půjčovat de lege lata (ze znění zákona) uživatelům. Právně byla tato záležitost dosud řešena uzavřením smlouvy mezi Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), zastupujícím veřejné knihovny v ČR, a autorskoprávními organizacemi zastoupenými Integramem a OSA. Ve znění smlouvy byla zahrnuta příslušná finanční náhrada pro autory za užívání autorských děl formou půjčování v knihovnách. Toto právní řešení bylo v souladu jak s právní úpravou platnou v ČR, tak i s direktivou EU č. 92/100/ EEC Rady z 19.11. 1992, o pronájemním a výpůjčním právu a o některých právech souvisejících s autorským právem v oblasti duševního vlastnictví, čl. 5. ods. 1/: Výjimky z výhradního veřejného výpůjčního práva mohou stanovit na veřejné půjčování výjimky, pokud odměnu za takovou výpůjčku dostane alespoň autor. Většina členských států Evropské unie využívá této právní úpravy a v souladu s autorským právem umožňuje veřejným knihovnám půjčování nosičů zvuku, magnetofonových kazet, vinylových gramofonových desek a CD prezenčně i absenčně.

Koncem roku 2002 zástupce veřejných knihoven SKIP požádal o prodloužení nebo uzavření nové smlouvy s odpovědnými

subjekty pro udělení licence, v podobě výjimky pro veřejné knihovny půjčovat hudební autorská díla formou výpůjček řádně získaných kopií (koupí aj.) nosičů zvuku. Integram, jedna z dotčených organizací, odmítl smlouvu na další období uzavřít s argumentací, že výrazně (asi o jednu třetinu) poklesl v roce 2002 objem prodeje nosičů zvuku na trhu v České republice.

(Viz důvodová zpráva k autorskému zákonu č. 121/2000 Sb., § 13 – 23 Sb.) Je samozřejmé, že při uzavírání této předmětné smlouvy by byla zohledněna i právní hlediska zakotvená ve zmíněné evropské direktivě č. 92/100/EEC, o pronájemním a výpůjčním právu…, čl. 5, odst. 1, a byla by poskytnuta příslušná finanční náhrada za užívání autorských děl ve veřejných knihovnách jejich půjčováním uživatelům. Tím by právně byla zajištěna vhodná regulace autorských práv a rozhodně by nedošlo k jejich porušení. Zároveň by uživatelé byli poučeni pracovníky knihoven, že nesmí postupovat protizákonně při užití děl umístěných na zvukových nosičích, tedy je kopírovat, svévolně do nich zasahovat, měnit jejich obsah či jinak porušovat autorská práva. Knihovny by se zavázaly působit v rámci informovanosti uživatelů o autorských právech, v návaznosti na využívání autorských děl v knihovnách a z nich vyplývajících povinností, vlastně trvale.

Bez ohledu na velmi vstřícný přístup SKIP, jako smluvní strany za knihovny v ČR, představující nabyvatele práv užití díla, zástupci kolektivních správců autorských práv zaujali k této problematice negativní postoj, přestože snahu knihoven podpořilo i Ministerstvo kultury ČR. Pokud by nebyla smlouva uzavřena, mohlo by dojít k závažnému porušení zákonného přístupu občanů k fondům knihoven, jak z hlediska dosud platných národních autorskoprávních předpisů, tak i s přihlédnutím ke komunitárnímu právu, navíc by byla ohrožena i lidská práva občanů, zaručená jim Ústavou ČR. Zároveň by bylo zpochybněno i znění zákona č. 257/200l Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických služeb.

Důsledky by se promítly také do činnosti samotných veřejných knihoven, které by byly poškozeny nejen po stránce funkční, ale i ekonomické. (Vlastně by nemohly být, v případě striktního přístupu k této záležitosti, ani absenčně půjčovány časopisy, které mají jako přílohu různé zvukové nosiče). Knihovny by musely značně omezit provoz svých specializovaných služeb – především hudebních oddělení, mediaték a také zřejmě snížit počet zaměstnanců, protože by nemohly, v případě neuzavření zmíněného smluvního aktu o půjčování nosičů zvuku uživatelům, tyto služby provozovat.

Na základě velmi vágního důvodu by tak byla likvidována dlouholetá systematická funkce knihoven spojená s budováním příslušných hudebních oddělení, s finančně náročným a moderním technickým vybavením. Mnohé knihovny disponují hudebními odděleními již více než dvacet let. Tyto služby

mají navíc významný kulturně vzdělávací charakter, seznamují uživatele s různými hudebními směry, osobnostmi a představiteli jednotlivých žánrů.

Došlo by tak k výraznému zásahu do funkce knihoven, které tvoří nedílnou součást státní kulturní politiky. (Věcný a podrobný materiál je zveřejněn pod názvem Stanovisko k požadavku kolektivních správců na zákaz absenčního půjčování zvukových dokumentů v knihovnách na adrese: www.nkp.cz). Nejen, že by byla ze strany kolektivních správců autorskoprávních práv způsobena knihovnám značná ekonomická škoda, ale došlo by i k omezení působnosti samotných studoven.

Je možné polemizovat i s názorem, že by na základě této změny radikálně stoupl nákup například CD určité hudební produkce. Tento nárůst by rozhodně nedosáhl ani jednoho procenta objemu zisku trhu. Možná by bylo užitečnější zvolit takovou obchodní strategii, která skýtá producentům i prodejcům různé výhody, například formu určitých slev v případě preskripce jejich produktů, ale zvážit i výši cen samotných CD v České republice.

Znění příslušných evropských i českých právních předpisů autorského práva by mělo být z hlediska komplexního právního pohledu mnohem citlivěji respektováno. Snaha SKIP zabezpečit pro veřejnost a občany služby v podobě půjčování nosičů zvuku nepřestupuje žádné právní meze současných autorskoprávních regulací využívání autorských děl formou půjčování, navíc pro osobní využití jedince - občana.

Argumentace, že vypůjčování dokumentů elektronického charakteru ve veřejných knihovnách snižuje příjmy nositelů autorských práv k těmto dílům, neobstojí, právě tak jako tvrzení, že možnost vypůjčování nosičů zvuku v knihovnách napomáhá nezákonnému kopírování a neoprávněnému využívání těchto děl na veřejnosti.

V rámci celé Evropy představují veřejné knihovny významný prvek, který odebírá pravidelně poměrně značný počet legálně zhotovených kopií těchto autorských děl. Navíc tímto způsobem – půjčováním - umožňují knihovny (o tom se většinou příliš nemluví) bezplatnou reklamu, třeba tím, že seznamují uživatele knihoven s autorskými díly ( produkty) ve svých studovnách a fondech.

V České republice tvoří celkové množství zakoupených kompaktních disků veřejnými knihovnami jen malou součást prodaných kompaktů v rámci ČR.

Veřejné knihovny v ČR v současné době spíše svou činností zabraňují zhotovování pirátských kopií hudebních děl, než aby je umožňovaly.

Přestože se projevují v Evropě různé aktivity směřující například k úpravě právní působnosti (viz Zpráva Evropské komise Radě, Evropskému parlamentu ,… o veřejném půjčování v Evropské unii COM /2002/502 final z 12.9. 2002, do jisté míry souvisící s čl. 5, odst. 4, směrnice 92/100 /EEC z r. 1992, o pronájemním a výpůjčním právu), z hlediska poskytovaných výjimek z autorské ochrany pro neziskové organizace, především knihovny, muzea a archivy, je tato záležitost stále ještě ve stavu zjišťování a prověřování, a nebyly vytvořeny žádné reálné návrhy signalizující brzkou změnu. Ostatně i znění evropské 2001/29 ES, Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti….. je podrobováno v řadě členských států EU tvrdé kritice, a také nebyla tato směrnice většinou států, přes stanovenou lhůtu implementace, realizována.

Nikdo za oblast knihoven v České republice nechce záměrně porušovat autorská práva, zasahovat do nároků nositelů těchto práv nebo jejich zákonných zástupců, je respektováno autorství a také finanční náhrady, případně i časové údobí, které by od zveřejnění těchto děl a uvedením na trh bylo respektováno, a až po jeho uplynutí by došlo k jejich absenčnímu půjčování ve veřejných knihovnách v ČR (podobnou úpravu nenalezneme ve většině evropských států, většinou členů EU). Je nutné chápat celou záležitost sice autorsko právně, ale též objektivně s ohledem na občana a jeho práva.

/Navrhuje se i možnost pozastavit vypůjčování nově šířených – vydaných - nosičů zvuku v knihovnách na určitou pevně stanovenou dobu, například 6 měsíců, a tím poskytnout prostor zájemcům zakoupit si je dříve než by jim byly k dispozici ve veřejných knihovnách/.

Dodržujme právní předpisy a přístupy, ale nesměřujme nad vlastní současné znění národních autorských práv a i právně platné evropské zákonné normy. V případě, že se obě smluvní strany - SKIP a autorskoprávní ochranné organizace – nedohodnou na znění předmětné smlouvy, bude nutné prosadit novelizaci dosavadního autorského zákona č. 121/2000 Sb.

Dojde-li ke změně výkladu některých aspektů autorského práva v rámci Evropské unie, je nutné je respektovat a zaujmout k nim zodpovědně odpovídající právní přístup. Zatím však je evropská direktiva č. 92/100 EEC o pronájemním a výpůjčním právu …… v platnosti, a dle jejího znění není udělení výjimky z autorských práv smluvní formou, kdy se dostane autorům náhrady za využívání jejich děl v knihovnách formou vypůjčování, nelegální.

Jednání mezi knihovnami zastoupenými SKIP a autorskými organizacemi Intergram a OSA pokračují. Koordinace snah závisí na podmínkách smlouvy. Není snadné plnit náročnou funkci kolektivních správců autorských děl, avšak je nutné přistupovat ke všem krokům v této právní oblasti na základě podrobné analýzy, a s respektováním všech hledisek.

Postihovat porušovatele autorských práv, včetně zhotovování pirátských kopií zvukových dokumentů, je velmi důležité a oprávněné. Kolektivním správcům autorských práv k hudebním dílům, producentům a autorům jistě pomohou svým zodpovědným přístupem i veřejné knihovny.