VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 11 |
příloha |
Alexandr Svoboda,
výkonný tajemník Asociace propan – butan / LPG
V posledních letech se na území České republiky začaly objevovat plnicí a čerpací stanice LPG pro pohon automobilů a pro plnění PB lahví, které jsou výrobci a provozovateli deklarovány jako mobilní.
Jsou mobilní?
Mobilita těchto stanic má spočívat v tom, že použité části vyhrazených technických zařízení (tlakové nádoby stabilní, výdejní a dopravní zařízení a potrubní rozvody), které se používají na stabilních zařízeních, se namontují na přívěsný vozík za osobní automobil, na rám nákladního vleku nebo na těžkotonážní podvalník. Tato zařízení jsou údajně přepravována po veřejných komunikacích a služby z nich mají být poskytovány v místech podle potřeby. Podle zjištění odborníků však zmíněné dopravní prostředky nemají a ani nemohou mít SPZ. Technický stav nákladních vleků a podvalníků totiž ani zdaleka neodpovídá podmínkám, za kterých by jim mohl být umožněn provoz na veřejných komunikacích tak, jako je tomu například u cisternových automobilů nebo jejich přívěsů, kterými se přepravují hořlaviny a jiné nebezpečné látky. Výrobci tyto plnicí a čerpací stanice označují jako mobilní, avšak po jejich uvedení do provozu se celé zařízení stává neschopným silničního provozu, a tedy imobilním, a deklarovanému označení neodpovídá.
Pokud by plnicí a čerpací stanice měly být skutečně mobilní, musely by splňovat požadavky stanovené Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, která je i naším vnitrostátním prováděcím předpisem, a požadavky stanovené Vyhláškou ministerstva dopravy č.102/1995 Sb. o technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Tyto požadavky však nesplňují. Neoprávněné označení "mobilní" má umožnit nerespektování základních podmínek protipožární bezpečnosti a bezpečného provozu, a má umožnit jejich obcházení.
Problémy se zákony
Při provozu jsou porušovány obecně závazné právní předpisy platné v ČR: Stavební zákon, Energetický zákon, Zákon o požární ochraně, Zákoník práce. S přibývajícími stanicemi a s postupujícím časem můžeme očekávat se stále větší jistotou havárie s fatálními následky na zdraví a životech osob a na majetku.
Pro zřizování a provoz čerpacích stanic platí stavební zákon č. 50/1976 Sb. v platném znění a související předpisy (3 vyhlášky MMR: č. 131/1998 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona a č. 137/1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu) a vyhláška Magistrátu hlavního města Prahy č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu pro území hl. m. Prahy. Dále pro ně platí technická pravidla TPG 301 01/1996 Plnírny, přípravny, zkušebny a opravny kovových tlakových nádob k dopravě LPG a TPG 304 01/1995 Čerpací stanice propan-butanu pro motorová vozidla a další související technické předpisy. Tato technická pravidla vymezují minimální úroveň technického provedení, bezpečnosti a spolehlivosti zařízení a v tomto smyslu jsou nezávazná. Tuto nezávaznost však v žádném případě nelze chápat tak, že je možno nedodržet minimální technické parametry a úroveň, případně je nerespektovat. Toto pojetí nezávaznosti platí u nás stejně jako v zemích Evropské unie.
Tato zařízení jsou provozována na místech určených k jinému využití a jejich provozovatelé nedodržují ochranná a bezpečnostní pásma předepsaná pro jejich provoz ani další předpisy. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že na tato zařízení se vztahuje režim územního a stavebního řízení v plném rozsahu. Nejde pouze o změnu využití území, ale pro tato zařízení platí příslušná stavebně technická opatření z hlediska všech aspektů bezpečnosti, tj. ochrany života, zdraví a majetku osob, jakož i životního prostředí dotčených subjektů v blízkosti takto zřízených stanic.
Nejčastější závady a porušování zákonných předpisů
Plnicí a čerpací stanice se umisťují bez stavebního povolení a provozují bez kolaudačního rozhodnutí jako mobilní zařízení, jehož provoz nepodléhá stavebnímu zákonu. To je však v rozporu s ustanovením stavebního zákona, podle něhož každý sklad hořlavin a výbušnin podléhá stavebnímu řízení. Ke skladování LPG se používají tlakové nádoby stabilní (v dalším textu zásobníky) ve funkci mobilních, což je v rozporu s příslušnými normami ČSN a TPG, upravujícími jejich technické provedení, příslušenství, umístění, propojení, osvětlení, oplocení apod. Pro umisťování, provedení a provoz čerpacích stanic LPG platí technická pravidla TPG 304 01 a příslušné ČSN, které neznají pojem "mobilní" a nerozdělují plnicí a čerpací stanice na "mobilní" a "stacionární". Pro všechny stanice platí tedy stejná pravidla a předpisy. Jedná se zejména o ČSN 38 6462, podle níž například zásobníky musí být umístěny na základových blocích nebo podpěrných ocelových konstrukcích, které musí vykazovat nejméně dvouhodinovou odolnost vůči ohni a ČSN 69 0012, podle které musí být tyto konstrukce dimenzovány pro zatížení při tlakové zkoušce. Tento požadavek není při umístění zásobníků na přívěsech splněn, protože pneumatiky a některé další díly přívěsů jsou hořlavé a podvalníky nemají požadovanou nosnost.
Protipožární předpisy jsou dále porušovány v některých případech i tím, že např. čerpadlo s elektromotorem, který je možným zdrojem iniciace výbuchu, je přímo pod zásobníky nebo jeho umístění neodpovídá předepsané vzdálenosti. Nerespektují se předpisy ČSN "Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru", "Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny", "Předpisy pro ochranu před bleskem". Propojovací potrubí mezi zásobníky provedené pomocí gumových hadic představují zvýšené riziko jejich porušení při pohybu podvozků; v případě požáru dojde k jejich velmi rychlému prohoření, k výronu celého obsahu zásobníků s velmi pravděpodobným následným požárem.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 11/2003.