VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 14 |
zahraničí |
Ing. Jiří Zukal, Brusel
S blížícím se datem rozšíření Evropské unie (1.května 2004), které bude největší v dosavadní historii, a s přibližujícími se letošními termíny referend v jednotlivých kandidátských zemích úměrně narůstá aktivita organizací provádějících průzkumy veřejného mínění. Na úrovni Evropské unie vydává již řadu let Evropská komise, výkonný orgán EU, publikaci EUROBAROMETER, ve které se vyhodnocují názory Evropanů, především však obyvatel členských států, na různé problémy, nejčastěji však spojené s evropskou integrací. V posledních letech se výzkumy zaměřují též na kandidátské země. Počátkem roku 2003 Evropská komise zveřejnila postoje občanů 13 kandidátských zemí (KZ), které žádají o členství v Evropské unii. Deset z nich by mělo vstoupit do EU již za rok, Rumunsko a Bulharsko v roce 2007 a s Tureckem dosud ještě nebyly zahájeny negociace.
Evropská komise zadala výzkumný úkol Gallupovu ústavu, který celou akci koordinoval a souhrnně zpracoval výsledky dosažené národními agenturami pro výzkum veřejného mínění. Ty provedly v období od 2. září do 15. října 2002 v každé z 11 kandidátských zemí (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko) průzkum, v jehož rámci byl dotazován vzorek vybraných 1000 obyvatel. Pouze na Kypru a na Maltě vzhledem k počtu obyvatelstva odpovědi poskytlo po 500 občanů. Na Kypru byli dotazováni pouze občané žijící v jižní části ostrova. Respondenty byli občané starší 15 let, odpovídající zastoupení měli muži i ženy, různé věkové kategorie, občané s různou úrovní dosaženého vzdělání a z různých regionů země. Tento reprezentativní vzorek byl v každé zemi dotazován na postoje ke vstupu své země do EU, na názory na samotnou Evropskou unii, na zavedení jednotné evropské měny. Všichni respondenti byli dotazováni osobně v místě svého bydliště. Rozhovory byly vedeny v jejich rodném jazyce. To se týká také národnostních menšin (například někteří občané pobaltských států byli dotazováni a odpovídali v ruštině).
Členství v EU je “dobrá věc”
Více než tři z pěti dotázaných občanů (61 %) v 13 kandidátských zemích jsou přesvědčeni o tom, že členství v Evropské unii je “dobrá věc”, přesně opačný názor zastává každý desátý z respondentů. Skoro čtvrtina (22%) si myslí, že členství v Unii nemá pro ně ani pozitivní ani negativní význam. Zbylých 7% procent občanů odpovědělo, že neví, nebo vůbec neodpovědělo (Tabulka 1).
Nejvíce pozitivně se k členství v Unii vyjádřili stejně jako v předcházejících průzkumech občané Rumunska (78%) a Bulharska (68%). Toto zjištění je velmi zajímavé, protože z 12 kandidátských zemí, se kterými vedla EU negociace o přistoupení, jedině tyto dvě země jednání neukončily a termín vstupu mají proto o tři roky vzdálenější. Zajímavý je také příznivý názor na členství u tureckých občanů, přestože jejich země je jedinou z kandidátských zemí, se kterou dosud nebyly negociace zahájeny. Na druhém konci žebříčku se tradičně umístily dvě pobaltské republiky – Estonsko a Lotyško, ve kterých podle průzkumu pouze každý třetí občan považuje členství v EU za ”dobrou věc”. Česká republika, ve které považuje členství v EU za výhodné necelá polovina občanů, se v hodnocení umístila na desátém místě. Pouze 14% občanů ČR vidí členství naší republiky v největším evropském integračním seskupení negativně a 28% respondentů je přesvědčeno, že by to nebylo ani dobré ani špatné.
69% občanů by hlasovalo “pro”
Vzhledem k tomu, že ke vstupu do Evropské unie bylo ve všech KZ vypsáno referendum, tak jak tomu doposud bylo u všech 15 členských zemích EU, potom by více než dvě třetiny občanů (69%) z 13 kandidátských zemí hlasovalo v den provádění výzkumu pro vstup do EU. 15% občanů by se vyjádřilo proti vstupu do EU a 6% dotázaných odpovědělo, že by se referenda vůbec nezúčastnilo. Největší podporu pro vstup do Unie vyjádřili stejně jako před rokem občané Rumunska (84%), Maďarska (77%) a Bulharska (74%), nejméně jsou rozšíření tradičně nakloněni Estonci (39%). Česká republika potvrdila trend, který je pro ni charakteristický po celé období od podepsání Evropské dohody v roce 1993, a to že vždy alespoň polovina občanů je pro vstup do EU. Na podzim loňského roku by se v průzkumu vyjádřil pro vstup každý druhý z dotázaných (50%), proti bylo 19% a referenda by se nezúčastnilo 13% respondentů. Zbylých 18% nebylo v dané záležitosti definitivně rozhodnuto. Celkově by se v 13 KZ zemích k referendu určitě dostavilo 60% dotázaných a dalších 23% občanů vyjádřilo pravděpodobnost, že se k hlasování dostaví.
Takřka 6 z 10 respondentů (59%) je v 13 kandidátských zemích pro zavedení společné měnové jednotky Euro, která by tak nahradila jejich domácí měnu. 28% dotázaných se na podzim loňského roku vyjádřilo pro zachování domácí měnové jednotky a zbylých 13% nebylo ještě rozhodnuto. Největší sympatie pro Euro vyjádřili občané Slovinska (85%), což lze chápat v souvislosti s tím, že jejich současná měna je v oběhu méně než deset let a občané si tak neměli možnost k ní vytvořit hlubší vztah. Pouze každý jedenáctý Slovinec (9%) je proti zavedení Eura. Na druhé straně nejvíce lpí na zachování vlastní měny občané Turecka, z nichž každý druhý (50%) je proti zavedení Eura. Turecko je také jedinou z kandidátských zemí, kde názory na ponechání vlastní měny převažují nad zavedením Eura. V České republice by přivítalo společnou měnu 53% občanů, kdežto čtvrtina (26%) je proti a zbylých 21% zatím váhá (Tabulka 2).
Dvě třetiny dotázaných občanů (66%) kandidátských zemí vyjádřily názor, že by bylo účelné, aby Evropská unie měla také svoji ústavu. V žádné z kandidátských zemí nebylo více než 20% občanů, kteří by byli proti evropské ústavě. Avšak ve většině zemí je značná část občanů, která v dané věci nemá vyhraněný názor. To platí především o polovině Litevců a 40% Čechů a Bulharů.
Průzkum mezi občany třinácti kandidátských zemí jasně dokázal, že stupeň znalostí o Evropské unii je na dosti nízké úrovni. Zatímco pouze 8% občanů považuje svoje znalosti o EU na velmi dobré, plných 44% je považuje za nízké a 14% občanů dokonce přiznalo, že o Unii neví vůbec nic. V deseti kandidátských zemích, kde by měla být informovanost občanů vzhledem k brzkému datu vstupu nejvyšší, pouze každý dvanáctý respondent (8%) má podle průzkumu dostatečné znalosti, 38% považuje svoje znalosti za nízké a 7% přiznává naprostou neznalost. Pouze na Maltě, ve Slovinsku a na Kypru více než každý desátý občan považuje svoje znalosti za dostačující (Tabulka 3).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 14/2003.
Tab 1 - Názory občanů KZ na členství v Evropské unii (v %)
Kandidátská země |
“dobrá věc” |
“ani dobrá ani špatná” |
“špatná věc” |
Rumunsko |
78 |
8 |
2 |
Bulharsko |
68 |
19 |
5 |
Maďarsko |
67 |
20 |
5 |
Turecko |
65 |
18 |
13 |
Slovensko |
58 |
30 |
5 |
Polsko |
52 |
30 |
11 |
Litva |
48 |
32 |
12 |
Kypr |
47 |
34 |
12 |
Malta |
45 |
22 |
25 |
Česká republika |
43 |
28 |
14 |
Slovinsko |
43 |
37 |
14 |
Lotyšsko |
35 |
33 |
21 |
Estonsko |
32 |
42 |
16 |
KZ celkem |
61 |
22 |
10 |
Pramen: Eurobarometer
Tab 2 - Názory občanů na zavedení Eura v KZ
Kandidátská země |
% pro zavedení |
% proti zavedení |
% nerozhodnutých |
Slovinsko |
85 |
9 |
6 |
Polsko |
71 |
15 |
14 |
Maďarsko |
70 |
16 |
14 |
Rumunsko |
70 |
9 |
21 |
Bulharsko |
67 |
11 |
22 |
Slovensko |
66 |
19 |
15 |
Kypr |
65 |
23 |
12 |
Lotyšsko |
60 |
28 |
12 |
Malta |
54 |
35 |
11 |
Litva |
54 |
25 |
21 |
Česká republika |
53 |
26 |
21 |
Estonsko |
53 |
37 |
10 |
Turecko |
43 |
50 |
7 |
KZ celkem |
59 |
28 |
13 |
Pramen: Eurobarometer
Tabulka 3 - Znalosti občanů KZ o EU (v%)
Kandidátská země |
Nízké |
Průměrné |
vysoké |
Malta |
29 |
54 |
15 |
Slovinsko |
24 |
63 |
12 |
Kypr |
33 |
52 |
11 |
Turecko |
49 |
40 |
9 |
Polsko |
36 |
56 |
8 |
Slovensko |
39 |
51 |
8 |
Rumunsko |
47 |
43 |
7 |
Maďarsko |
46 |
47 |
7 |
Bulharsko |
46 |
45 |
7 |
Litva |
40 |
51 |
6 |
Česká republika |
41 |
52 |
5 |
Lotyšsko |
39 |
53 |
5 |
Estonsko |
47 |
47 |
3 |
KZ celkem |
44 |
46 |
8 |
Pramen: Eurobarometer