Konzultace

JUDr. Josef Vedral, Ph.D.
odbor legislativy Ministerstva vnitra ČR

Územní členění hlavního města Prahy – stručný přehled

Územní členění hlavního města Prahy pro účely vymezení územní působnosti a místní příslušnosti orgánů veřejné moci působících na území hlavního města Prahy je obsaženo v několika zákonech a provedeno několika způsoby. Obecně lze rozlišovat mezi územním členěním hlavního města Prahy na městské části pro účely samostatné a přenesené působnosti vykonávané orgány městských částí hlavního města Prahy a územním členěním hlavního města Prahy na obvody pro účely státní moci vykonávané orgány státu (a to jak pro účely státní správy tak soudnictví). Třetím typem členění území hlavního města Prahy je členění na katastrální území, která jsou vypočtena v příloze zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Všechny typy územního členění jsou nicméně, jak dále uvidíme, prostupné a při územním členění města na obvody provedeném pro účely výkonu státní moci se (zpravidla) formou odkazu vychází z jeho členění území na městské části. I členění území města na katastrální území se s oběma předchozími prolíná, neboť jak členění území města na městské části, tak i v některých případech členění území města na obvody využívá i katastrálních území.

Členění hlavního města Prahy na městské části podle zákona o hlavním městě Praze

Územní členění hlavního města Prahy na městské části pro účely výkonu samostatné a přenesené působnosti orgány městských částí je provedeno nezávisle na členění území hlavního města Prahy na obvody a předpokládá ho zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Konkrétně provedeno je Statutem hlavního města Prahy (obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů). Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb. prohlašuje hlavní město Prahu (v návaznosti na čl. 1 odst. 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb.) za kraj a současně i obec. Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze zákona o hlavním městě Praze (§ 11 odst. 1). Celé území hlavního města Prahy je správním obvodem, a to v případě, kdy zákon svěřuje orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (§ 2 odst. 3). Tím je naplněno ustanovení čl. 100 odst. 1 věta druhá Ústavy, kde se předpokládá, že zákon stanoví, kdy jsou územní samosprávné celky správními obvody. Území městských částí, na které se území hlavního města Prahy člení, vymezuje za podmínek stanovených zákonem Statut hlavního města Prahy (§ 11 odst. 2). Městská část, resp. její území, je správním obvodem v případě, kdy je orgánům městské části zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (§ 4 odst. 2).

Členění území hlavního města Prahy na městské části je provedeno výlučně pro účely výkonu samostatné a přenesené působnosti, kterou vykonává hlavní město Praha jako územní samosprávný celek, resp. jeho orgány, na základě zákona o hlavním městě Praze a dalších zákonů, resp. kterou vykonávají na základě zákona nebo Statutu hlavního města Prahy jednotlivé městské části (orgány městských částí). To samozřejmě nevylučuje, aby na členění území hlavního města Prahy na městské části neodkazovaly i zákony upravující působnost státních orgánů fungujících v rámci hlavního města Prahy a nevymezovaly své územní obvody prostřednictvím území městských částí, jak to činí obecně § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu a také zákon o soudech a soudcích (viz dále). Ve stávajícím zákoně o hlavním městě Praze však již není ustanovení, které bylo obsaženo v zákoně č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze a které stanovilo, že území městské části musí spadat do jednoho obvodu, tedy do obvodu předpokládaného zákonem o územním členění státu.

Území hlavního města Prahy se člení na 57 městských částí. Toto členění je ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze provedeno obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně přílohou č. 1 této vyhlášky, která stanoví názvy a vymezuje území městských částí hlavního města Prahy. Názvy městských částí jsou dvojího druhu – slovní a číselné, významový ani právní rozdíl však mezi těmito typy názvů není. Původně (do 1. 1. 2002) byly číselnými názvy označovány jen městské části Praha 1-15, s účinností od 1. 1. 2002 dostaly číselné názvy i městské části Praha-Radotín, Praha-Řepy, Praha-Letňany, Praha -Kbely, Praha-Horní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy a Praha-Uhříněves (dnes Praha 16 až Praha 22), a to v souvislosti s novým modelem rozdělení výkonu přenesené působnosti mezi hlavní město Prahu a městské části přijatým po vydání zákona č. 131/2000 Sb., resp. novým vymezením území, ve kterých některé městské části vykonávají přenesenou působnosti i pro jiné městské části.

Rozdělení území hlavního města Prahy na 57 městských částí provedené stávajícím Statutem hlavního města Prahy navazuje na územní členění města na městské části existující podle předchozího zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze platného do roku 2000. Městské části hlavního města Prahy nebyly ani podle předchozího zákona o hlavním městě Praze a nejsou ani v současnosti seskupovány do žádných “vyšších” správních obvodů, které by měly právně relevantní označení (jako mají obvody vytvořené podle zákona o územním členění státu – viz dále). Podle zákona o hlavním městě Praze je správním obvodem toliko území města jako celku a území městské části (viz výše). Statut hlavního města Prahy však může stanovit (a také stanoví) současně s vymezením kompetencí, které se svěřují do přenesené působnosti městských částí, také vymezení území, na němž se bude přenesená působnost městských částí vykonávat. To znamená, že Statut hlavního města Prahy může stanovit, že orgány některé městské části budou vykonávat přenesenou působnost též pro jinou městskou část, popř. pro jiné městské části, které tato působnost svěřena není. Předchozí zákon o hlavním městě Praze byl jednoznačnější, když výslovně stanovil, že ve Statutu lze (mimo jiné) určit městskou část, která bude vykonávat některé úkoly přenesené působnosti i pro jinou městskou část. Tato zásada je nyní uvedena v život v § 4 odst. 4 až odst. 25 platného Statutu hlavního města Prahy (vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy), kde je pomocí odkazů na příslušné přílohy Statutu hlavního města Prahy stanoveno, že městskými částmi, které vykonávají určité kompetence v oblasti přenesené působnosti (obecně lze říci, že jde v zásadě o kompetence svěřené jinak na ostatním území státu obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, resp. stavebním úřadům) nejen pro své území ale i pro území jiné městské části, popř. jiných městských částí, jsou městské části Praha 1 až 22.

Číselné názvy těchto 22 městských částí spojené se skutečností, že právě tyto městské části jsou Statutem pověřeny k tomu, aby vykonávaly státní správu pro větší území než je území městské části, tedy i pro území jiných městských částí (s výjimkou městských částí Praha 1 až 3 a Praha 9, 10, 18, 20, které vykonávají přenesenou působnost jen pro své území), navozují nesprávný dojem, že se na území hlavního města Prahy tímto způsobem vytváří 22 správních obvodů pro výkon přenesené působnosti. Ani zákon o hlavním městě Praze ani jiný právní předpis však o takovýchto správních obvodech nemluví a jejich existenci ani nikde nepředpokládá. Nelze ztotožňovat číselné označení (název) městské části s právně neexistujícím označením (názvem) území několika sousedících městských, pro které vykonávají orgány jedné z těchto městských částí v určitém rozsahu přenesenou působnost (např. název Praha 16 je jen názvem městské části, v tomto případě někdejší městské části Praha-Radotín, nikoliv však označením území, pro které orgány městské části Praha 16 vykonávají některé kompetence v oblasti přenesené působnosti). Zákon o hlavním městě Praze předpokládá, že své názvy mají a mohou mít Statutem stanoveny pouze městské části, které mají své orgány, nikoliv však územní celky zahrnující území několika městských částí, byť navzájem spojených prostřednictvím výkonu přenesené působnosti. V případě hlavního města Prahy proto neexistuje právní norma srovnatelná s vyhláškou č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem a není jí ani platný Statut hlavního města Prahy.

Členění území hlavního města Prahy na obvody podle zákona o územním členění státu

Členění území hlavního města Prahy na obvody je obecně provedeno v dosud platném zákoně č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, který ve svém § 2 definuje území hlavního města Prahy jako samostatnou územní jednotku (stojící vedle 7 krajů vytvořených a dosud stále existujících podle § 3 tohoto zákona a odlišných od krajů vytvořených ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků). Území hlavního města Prahy se podle § 2 zákona o územním členění státu dělí na deset obvodů, jejichž názvy zní obvod Praha 1-10. Ministerstvo vnitra je současně tímto ustanovením zmocněno stanovit prováděcím právním předpisem (tedy vyhláškou ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy) území obvodů výčtem městských částí ke dni účinnosti tohoto zákona. Slovní spojení “ke dni účinnosti tohoto zákona” je do určité míry zavádějící, neboť zákon zmocnění pro vydání takové vyhlášky v původním znění neobsahoval (v době jeho vydání neexistovaly ani městské části, ty vznikly až podle zákona č. 418/1990 Sb.) a bylo do něj doplněno teprve s účinností od 1. 1. 2003 zákonem č. 320/2002 Sb. (tato část ustanovení § 2 má proto charakter přechodného ustanovení k zákonu č. 320/2002 Sb., kterým byl zákon o územním členění naposledy novelizován). Předtím jakýkoliv právní základ pro vymezení území obvodů hlavního města Prahy chyběl a to proto nebylo žádným právním aktem provedeno. Ustanovení § 2 zákona č. 36/1960 Sb. do 1. 1. 2003 pouze bez dalšího stanovilo, že území hlavního města Prahy tvoří samostatnou územní jednotku a dělí se na deset obvodů, aniž by ovšem jakkoliv naznačovalo, jakým způsobem je nebo má být území těchto obvodů vymezeno.

Území 10 obvodů v hlavním městě Praze vymezuje s účinností od 1. 1. 2003 ve své příloze č. 2 vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, a to výčtem území jednotlivých městských částí tvořících jednotlivé obvody. Samotné vymezení území městských částí je provedeno Statutem hlavního města Prahy vydaným na základě zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (viz výše) a příloha vyhlášky č. 564/2002 Sb. je tedy jen odkazovací normou, jejíž obsah je naplněn obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy.

Ustanovení § 2 zákona č. 36/1960 Sb., podle kterého Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem území obvodů výčtem městských částí “ke dni účinnosti tohoto zákona” je třeba rozumět s ohledem na jeho obsah a účel tak, že vyhláška č. 564/2002 Sb. vymezuje území obvodů hlavního města Prahy odkazem na území městských částí k pevně stanovenému datu, v tomto případě k 1. 1. 2003. To znamená, že při vymezení území obvodů hlavního města Prahy se vychází z podoby území městských částí stanoveného Statutem hlavního města Prahy právě k tomuto datu a jakékoliv případné další změny území městských částí provedené po tomto datu na základě § 11 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, Statutem hlavního města Prahy nebo dohodou městských částí nemají na vymezení území obvodů podle vyhlášky č. 564/2002 Sb. vliv. Stejný princip byl zvolen v ústavním zákoně č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, jejichž území bylo vymezeno územím okresů a podle jehož čl. 3 se územím okresu rozumí jeho území ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona, což znamená, že území krajů je definováno územím okresů k datu 1. 1. 2000 a pozdější změny území okresů nemají na vymezení území krajů, které může být provedeno pouze zákonem (čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb.), vliv. Dojde-li tedy v době po 1. 1. 2003 k zániku některých městských částí sloučením nebo připojením jedné městské části k jiné městské části nebo ke změně hranic městských částí na základě jejich dohody, nemá to na vymezení území obvodů podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 564/2002 Sb. žádný vliv. Opačný přístup, tedy vymezení území obvodů hlavního města Prahy prostřednictvím území městských částí bez vazby ke konkrétnímu datu, by vedl k tomu, že jakákoliv změna v členění území hlavního města Prahy na městské části by automaticky znamenala i změnu území dotčeného obvodu podle vyhlášky č. 564/2002 Sb. a tedy změnu územní působnosti a místní příslušnosti státních orgánů, jejichž územní působnost je na těchto obvodech založena.

Členění území hlavního města Prahy na obvody finančních úřadů podle zákona o územních finančních orgánech

Z členění hlavního města Prahy na obvody podle zákona č. 36/1960 Sb., resp. vyhlášky č. 564/2002 Sb. vychází zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a to při vymezení územní působnosti finančních úřadů v hlavním městě Praze provedeném v příloze č. 1 tohoto zákona. Před 1. 1. 2003 sice tento zákon na území obvodů také odkazoval, v té době však neexistoval žádný právní předpis, který by území obvodů (odkazem na území městských částí nebo jiným způsobem) definoval. Územní působnost finančních úřadů v hlavním městě Praze je vymezena částečně odkazem na území obvodů podle vyhlášky č. 564/2002 Sb. (např. Finanční úřad pro Prahu 1 se sídlem v Praze vykonává působnost pro obvod Prahy 1), částečně však i odkazem na katastrální území hlavního města Prahy vypočtená v příloze zákona o hlavním městě Praze (např. Finanční úřad pro Prahu-Jižní Město se sídlem v Praze vykonává působnost pro katastrální území Háje, Chodov, Kunratice, Šeberov, Újezd). Na území hlavního města Prahy nepůsobí 10, ale 12 finančních úřadů, jejich počet a vymezení územní působnosti tedy neodpovídá zcela přesně členění území hlavního města Prahy na obvody podle zákona č. 36/1960 Sb., resp. vyhlášky č. 564/2002 Sb.

Členění území hlavního města Prahy na obvody vojenských správ podle branného zákona

Vymezení správních obvodů vojenských správních úřadů v hlavním městě Praze provedené v § 5 a 6, resp. příloze zákona č. 218/1999 Sb., branný zákon, je založeno na členění území hlavního města Prahy na katastrální území vypočtená v příloze zákona č. 131/2000 Sb. Toto vymezení správních obvodů tak zcela odhlíží od členění území města na obvody podle zákona č. 36/1960 Sb., resp. vyhlášky č. 564/2002 Sb. Podle branného zákona působí na území hlavního města Prahy celkem 5 vojenských správ jako vojenských správních úřadů (Územní vojenská správa Praha-střed, Územní vojenská správa Praha-jih, Územní vojenská správa Praha-sever, Územní vojenská správa Praha-východ, Územní vojenská správa Praha-západ), jejichž územní obvody jsou vymezeny výčtem katastrálních území hlavního města Prahy a neodkazují tedy ani na území obvodů podle vyhlášky č. 564/2002 Sb. (jako zákon o územních finančních orgánech), ani na území městských částí (jako zákon o soudech a soudcích – viz dále). Původně sice zákon č. 218/1999 Sb. odkazoval při vymezení územní působnosti územních vojenských správ v hlavní městě Praze na území obvodů podle zákona č. 36/1960 Sb. (v každém obvodu působila jedna územní vojenská správa), s účinností od 1. 1. 2003 je však na základě zákona č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), působnost územních vojenských správ, jejichž počet se tímto zákonem v hlavním městě Praze snížil na pět, vymezena jen odkazem na katastrální území. Zákon č. 286/2002 Sb. však neobsahoval ustanovení obdobné § 2 zákona č. 36/1960 Sb., které by odkazovalo na vymezení katastrálních území ke dni účinnosti zákona č. 286/2002 Sb. a fixovalo tak územní obvody územních vojenských správ v hlavním městě Praze na vymezení katastrálních území k určitému datu. Může proto teoreticky dojít k situaci, kdy změnou katastrálního území dojde současně, aniž to třeba zákonodárce zamýšlel, ke změně územní působnosti dotčených územních vojenských správ, do jejichž správních obvodů změněná katastrální území patří.

Členění území hlavního města Prahy na soudní obvody podle zákona o soudech a soudcích

Zcela samostatně je územní členění hlavního města Prahy provedeno rovněž v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. V § 12 tohoto zákona je stanoveno, že názvy a obvody obvodních soudů v hlavním městě Praze jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu, přičemž při určení obvodů obvodních soudů se vychází z členění hlavního města Prahy na městské části ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (zákon č. 6/2002 Sb. nabyl účinnosti k 1. 4. 2002). Zákon vymezuje v příloze č. 4 obvody 10 obvodních soudů v hlavním městě Praze prostřednictvím výčtu území městských částí, a to území k 1. 4. 2002. Tato konstrukce má obdobné důvody jako zásada uplatněná v zákoně č. 36/1960 Sb. v případě vymezení obvodů v hlavním městě Praze vyhláškou č. 564/2002 Sb. a fixováním vymezení soudních obvodů k datu účinnosti zákona brání tomu, aby následné změny v územním členění hlavního města Prahy na městské části měly za následek změnu soudních obvodů obvodních soudů. Z členění území hlavního města Prahy na soudní obvody vychází i zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, který v § 7 odst. 1 stanoví, že sídla státních zastupitelství a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů.

Další informace [nápis]
Číslo 28/2004
Časopis Veřejná správa č. 28/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail