Konzultace

Mgr. Tomáš Říčka,
právník

Participace krajů a obcí na Operačním programu průmysl a podnikání

Předchozí článek (Veřejná správa č. 26/2004) byl věnován předvstupní pomoci a přípravě na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů (SF). Tématem tohoto příspěvku bude popis jednotlivých programů v rámci Operačního programu průmysl a podnikání, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a jehož prostředky by mohly využít kraje a obce při plnění zákonem stanovených úkolů veřejnoprávní korporace.

Na úvod jen připomenu, že základním dokumentem pro čerpání pomoci z Evropské unie je Rámec podpory Společenství, definující obecné cíle a finanční spoluúčast EU. Z Rámce pak vychází jednotlivé operační programy, které dále rozvádějí jeho ustanovení. Dalšími dokumenty, které navazují na každý operační program, jsou programové dodatky (1).

Operační program průmysl a podnikání na léta 2004-2006 (dále jen OPPP) je tedy základní programový dokument politiky hospodářské a sociální soudržnosti sektoru průmyslu, vytvořený v návaznosti na cíle a strategii průmyslové politiky ČR. Na OPPP navazuje Programový dodatek OPPP (dále jen PD), jenž v souladu s článkem 18, odstavec 3 nařízení vychází z OPPP, je závazný pro implementaci SF. PD definuje základní principy pro provádění jednotlivých priorit OPPP a slouží pro obecnou informovanost o realizaci pomoci ze SF Evropské unie. Upravuje věcné zaměření programů včetně kriterií pro výběr projektů. Toto je pak dále podrobněji rozpracováno v textech jednotlivých programů. Konkrétní texty jednotlivých programů jsou pro potenciální žadatele o pomoc ze SF nejdůležitějším dokumentem (viz dále). Dodatek byl 30. dubna 2004 schválen Monitorovacím výborem pro OPPP, který je k tomu kompetentní dle článku 35 nařízení.

Programy

V PD je stanoveno, že detailní a závazné podmínky pro žadatele o podporu budou uvedeny spolu s texty jednotlivých programů při jejich vyhlášení. Programy OPPP byly vyhlášeny 12. května 2004 v Obchodním věstníku a dalších celostátních denících a rovněž na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz. Dalším důležitým zdrojem informací je pak agentura CzechInvest www.czechinvest.cz, jež zajišťuje příjem žádostí o dotaci. Na jejích internetových stránkách nejdete úplné texty jednotlivých programů, které obsahují zejména cíl každého programu, vymezení příjemců podpory, podmínky programu, výši podpory, způsob výběru projektů, náležitosti žádosti, sankce za nedodržení podmínek a přílohy k programu s kontaktními adresami na regionální pracoviště agentury CzechInvest, případně další relevantní údaje. Dále jsou zde zavěšeny podmínky pro udělení dotace (2), metodika výběrových kriterií ke každému programu a dokument Základní informace pro žadatele, jenž obsahuje průřezový popis, jak postupovat při podávání žádosti o podporu.

K obecným principům při poskytování finanční podpory ze SF patří, že dotace v rámci OPPP je vyplácena až po realizaci projektu, respektive jednotlivých etap (je-li toto programem umožněno), a to jen do určité procentuální výše z tzv. způsobilých výdajů (angl. eligible expenditure). Z tohoto důvodu je vždy třeba věnovat pozornost vymezení způsobilých výdajů u jednotlivých programů, které se může lišit.

OPPP je realizován prostřednictvím jedenácti programů, kterými jsou Prosperita, Reality, Školící střediska, Klastry, Start, Kredit, Rozvoj, Marketing, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie.

Dále se zaměřím pouze na ty programy, kterých mohou být účastny i obce, respektive svazky obcí a/nebo kraje, neboť u ostatních programů jde zejména o podporu malých a středních podnikatelů. Tyto programy spadají pod prioritu 1 OPPP (rozvoj podnikatelského prostředí), jejímž cílem je zajištění konkurenceschopnosti českých podniků na světových trzích, tj. zajištění hmotné a nehmotné podpory rozvoje průmyslových a podnikatelských činností. Jde o programy Prosperita, Reality, Školící střediska, Klastry.

Prosperita

Program Prosperita je zaměřen na podporu rozvoje infrastruktury pro posilování vazeb výzkumu a vývoje na průmysl, na technologický rozvoj a inovace (např. zakládání a provoz vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií). Projekt se může týkat stavební investiční akce a nestavební investiční akce (pořízení nemovitosti, technické zhodnocení a oprava strojů a zařízení, pořízení a technické zhodnocení nehmotného majetku atd.). Pokud jste zaskočeni výše uvedenými pojmy, jako jsou podnikatelský inkubátor nebo centrum pro transfer technologií, pak vězte, že jejich definici najdete v textu příslušného programu.

Žadatelem o dotaci může být také obec, kraj, instituce terciárního vzdělávání nebo výzkumný ústav, který splní další v programu uvedené podmínky.

Reality

Program Reality je zaměřen na podporu projektů přípravy, rozvoje a regenerace průmyslových zón a podnikatelských nemovitostí. Dále jde o podporu investic do moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem.

Podpora je mimo jiné poskytována obcím, svazkům obcí a krajům. Pomocí tohoto programu by mělo být možné řešit problémy nevyužitých nebo chátrajících objektů v majetku obcí/krajů, které by tyto po jejich rekonstrukci mohly využít k rozvoji podnikatelských aktivit v daném regionu a částečně tím řešit i nezaměstnanost v dané lokalitě.

Případné žadatele o podporu však musím upozornit, že program je obsáhlý, a to jak co do počtu stran samotného textu, tak i co do počtu příloh, a proto je třeba jeho studiu věnovat velkou pozornost.

Školící střediska

Program Školící střediska je zaměřen na podporu projektů stavební rekonstrukce a modernizace stávajících objektů firemních školicích zařízení, dále projektů výstavby a vybavení nových oborových školících zařízení, sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů v regionech, kde tato zařízení chybí a v regionech s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou pro vzdělávání. Je třeba upozornit, že cílem programu není podpora vzdělávání, školení, kurzů či jejich tvorba, ale pouze podpora rekonstrukce nebo výstavby školících zařízení a pořízení školících pomůcek a programů, sloužících k odbornému vzdělávání.

Dotace je určena podnikatelským subjektům, které se účastní programu samostatně nebo jako součást právnické osoby, kterou vytvoří spojením s dalšími podnikatelskými nebo nepodnikatelskými subjekty (zde je právě možnost obce/kraje vstoupit do projektu). Rovněž i zde je řada dalších podmínek, které musí žadatel dále splnit.

Klastry

Program Klastry je zaměřen na podporu projektů zakládání a rozvoje odvětvových sdružení, tzv. klastrů, na regionální i nadregionální úrovni. Podporovanými aktivitami jsou vyhledávání firem do klastru, jeho zakládání a rozvoj a to formou dotací, určených pro kraje, instituce terciárního vzdělávání a výzkumné organizace a dále pro právnické osoby nebo sdružení osob založené za účelem provozování klastru.

Klastry jsou v programu definovány jako “..regionálně umístěný soubor navzájem propojených společností (zabývajících se výrobou, obchodem a službami i na mezinárodní úrovni), specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných oborech a přidružených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také navzájem kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti”.

Klastr musí obsahovat minimálně patnáct samostatných subjektů a majoritní část členů (minimálně šedesát procent) klastru musí tvořit malí a střední podnikatelé.

Závěr

I když je OPPP primárně zaměřen na podnikatele, a z nich zejména na tzv. malé a střední podnikatele, své místo zde mají i vysoké školy a subjekty územní samosprávy. V rámci naplnění priority 1 (rozvoje podnikatelského prostředí) vidím přínos územní samosprávy pro realizaci projektu zejména v přímé finanční účasti, respektive spoluúčasti nebo v poskytnutí vhodné nemovitosti na realizaci projektu. Navíc územní samospráva je schopná reflektovat specifické potřeby daného regionu lépe než centralizovaný státní orgán a je u ní možná větší kontrola občany.

Pokud tedy již existuje mechanismus přerozdělování bohatství ve společnosti, myslím si, že nejefektivnější způsob, jak využít prostředky od daňových poplatníků získané, je investovat je do vzdělávání, vývoje a obecně do tvorby společenských hodnot a nikoliv je přímo spotřebovat formou mandatorních výdajů, jak jsme tomu v České republice svědky.

Poznámky:

  1. Upraveno v Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (dále jen nařízení).
  2. Jde o právní dokument, ve kterém budou každému jednotlivému příjemci stanoveny zejména povinnosti, které musí být splněny pro poskytnutí dotace a sankce za nedodržení těchto povinností.


Další informace [nápis]
Číslo 29/2004
Časopis Veřejná správa č. 29/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail