Téma

Zdeněk Materna,
Praha

Co dál s pohledávkami obcí?

Analýza vymahatelnosti veřejnoprávních pohledávek z rozpočtů územní samosprávy a řešení otázky jejich postoupení na jiné subjekty veřejného či soukromého práva.

I. Aspekty daňových příjmů obce

Hlavním zdrojem příjmů rozpočtu obce jsou příjmy daňové. V současné době mají české obce malou daňovou pravomoc u daně z nemovitostí, které je ukládána a vybírána podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Veškeré daně, jež tvoří daňovou soustavu České republiky a jsou zároveň součástí příjmů rozpočtu obce, spravuje a vybírá místně příslušný finanční úřad. Jeho pravomoc je k tomu dána kompetenčním zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Při této činnosti postupuje podle daňové procesní normy, kterou je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZSDP”). V tomto aspektu se Česká republika odlišuje např. od sousedního Slovenska, kde si obce samy spravují a vymáhají příjmy z daně z nemovitostí.

Největším neduhem současného systému je, že výnos z daní je mezi obcemi v České republice rozložen většinou nerovnoměrně. Nerovnost v tomto systému má pak za následek, že část obcí může mít potíže v míře finanční soběstačnosti a ani přerozdělovací mechanismy nemohou tyto často křiklavé rozdíly utlumit. Citované nedostatky mají pochopitelně svůj podíl i na snižujícím se daňovém výnosu.

II. Aspekty příjmů obce v oblasti místních poplatků

V případě místních poplatků, které jsou upraveny v zákonu č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, mají obce podstatně větší daňovou pravomoc, než je tomu u daní, zejména u daně z nemovitostí.

Místní poplatky jsou vedle daní podstatnou součástí příjmů rozpočtů obcí. I když zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, který byl s účinností od 1.1. 2004 zrušen, neřadil místní poplatky do soustavy daní, jejich správa se provádí ve smyslu ust. § 1 odst. 1 a odst. 3 ZSDP podle daňové procesní normy, kterou představuje ZSDP.

Podle příslušných ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, obce místní poplatky ve své územní působnosti poplatníkům ukládají a podle příslušných ustanovení ZSDP poplatky, které jsou v ZSDP zařazeny pod legislativní zkratku “daň", spravují a vymáhají.

Poplatky, které se pro účely ZSDP považují za “daň”, mají fakultativní charakter, což znamená, že obecní zastupitelstvo vždy rozhoduje o tom, jaké poplatky a v jaké výši (s přihlédnutím k regulaci upravené v zákonu č. 565/1990 Sb.) bude obec od svých poplatníků vybírat. I když mají obce omezenou daňovou pravomoc při stanovení konkrétní výše poplatku, snaží se s přihlédnutím ke konkrétním požadavkům obecního rozpočtu stanovovat poplatky v míře přiměřené finančním možnostem poplatníků soustředěných v jejich územním obvodu.

Obecní zastupitelstvo, jako vrcholný orgán obce, rozhoduje zejména o vzniku a zániku poplatkové povinnosti, způsobu vedení průkazné evidence, splatnosti, způsobu kontroly a případných sankcích při včasném nesplnění poplatkové povinnosti.

Z hlediska struktury příjmů obecního rozpočtu však místní poplatky nepředstavují velký příjem, a proto se uvažuje o jejich transformaci na formu obecních daní. Zatím však tento záměr nebyl legislativně úspěšně dokončen.

Právě s ohledem na skutečnost, že v oblasti ukládání, správy a následného vymáhání takovýchto poplatků má obec svrchovanou pravomoc, dalo by se očekávat, že bude tohoto institutu náležitým způsobem využívat k ozdravění či stabilizaci svého rozpočtu, případně k zajištění trvalých stabilizačních příjmů. Bohužel, zejména fáze vymáhací dosud vykazuje značné rezervy.

III. Aspekty příjmů obce z vlastní správní činnosti

Vzhledem k tomu, že obec je oprávněna též podle zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za úkony jež vykonává v rámci přenesené působnosti vybírat správní poplatky, tvoří tyto příjmy taktéž součást příjmů rozpočtu obce.

I když se jedná o správní poplatky, které obce podle zákona vybírají za činnost, kterou samy provádějí, zákon o rozpočtových pravidlech (zákon č. 218/2000 Sb.) je řadí mezi daňové příjmy, ač svou povahou o daň nejde.

V otázce vymáhání těchto poplatků jsou ze strany obcí dosud velké rezervy, což se může negativně projevit i v oblasti obecního rozpočtů.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 21/2004.

Další informace [nápis]
Číslo 21/2004
Časopis Veřejná správa č. 21/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail