Otázka pro
Ing. Evu Stehlíkovou,
vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Královéhradeckého kraje
Starostové se obávají úbytku venkovských škol
Mnozí starostové a ředitelé škol v malých obcích kritizují nový pokyn ministerstva školství (Pokyn č.j. 25936/2003-22) k udělování výjimek ze zákonem daného počtu žáků ve třídách základních škol. V čem se kritéria, podmiňující existenci především venkovských malotřídek, podle nového předpisu změnila? Jak se do jeho aplikace promítá do situ
ace škol v obcích Královéhradeckého kraje?Podmínkou k udělení výjimky z počtu žáků v základních školách už není jen závazek zřizovatele základní školy (obce) k úhradě nadnormativních nákladů. Nově musí být splněna i další kritéria a pokud je škola nesplňuje, nezbývá zřizovatelům a ředitelům škol nic jiného, než přistoupit k organizačním opatřením jako je třeba slučování tříd, případně rušení druhého stupně základní školy. V roce 1997 nabyl účinnosti pokyn ministerstva školství, podle kterého musely např
íklad neúplné školy - jednotřídky, dvojtřídky, trojtřídky a čtyřtřídky, žádat o výjimku v případě, že průměrný počet žáků ve třídě byl nižší než třináct. Pokud se ovšem zřizovatel zavázal hradit kromě provozních prostředků také případné nadnormativní výdaje na mzdové prostředky a odvody, ministerstvo již nezkoumalo další kritéria a žádost o výjimku schválilo. Podle nového pokynu ministryně školství je udělení výjimky pro základní školu tvořenou jednou nebo dvěma třídami I. stupně, s průměrným počtem žáků ve třídě menším než 13, podmíněno i tím, že jde o jedinou školu v obci. Základní škola, kterou tvoří tři nebo čtyři třídy I. stupně, musí nově žádat o výjimku už v okamžiku, kdy je v průměru ve třídách méně než sedmnáct žáků. Dříve musela trojtřídka či čtyřtřídka požádat o výjimku z počtu žáků až když průměrný počet žáků klesl pod třináct. Nově je výjimka takovéto škole podmíněna ještě tím, že má úhrnem nejméně 27 žáků a i zde platí, že musí být jedinou školou v obci. Škola, kterou tvoří úplný I. stupeň, musí mít podle školského zákona v průměru nejméně patnáct žáků ve třídě. Nemá-li tento počet žáků, musí žádat o výjimku. I zde podle starého předpisu stačilo, když se zřizovatel zavázal zaplatit nadnormativní výdaje. Nyní musí takováto pětitřídka ještě doložit, že školu celkem navštěvuje nejméně 45 žáků. V plně organizované škole - to znamená se všemi třídami I. i II. stupně, která nesplňuje zákonnou normu (v průměru nejméně 17 žáků ve třídách), je rovněž udělení výjimky nově podmíněno exkluzivitou jediné školy v obci. Dále je v tomto případě nutné doložit, že pokles žáků je dočasný a nejpozději do tří let se škola naplní alespoň na průměr 17 žáků ve třídě a navíc musí platit, že v okruhu l5 kilometrů není jiná základní škola, ve které by žáci mohli plnit povinnou školní docházku.Na základě demografického vývoje korigovaného migrací dochází už několik let k postupnému snižování počtu žáků v základních školách v celé České republice. Úbytek dětí ve školách je samozřejmě patrný i v Královéhradeckém kraji. V současné době zde existuje 252 škol zřizovaných obcemi. Navštěvuje je 51256 žáků, což je v porovnání s loňským školním rokem o 1794 žáků méně. Pro loňský rok byla podle dříve platného pokynu ministerstva školství v Královéhradeckém kraji udělena výjimka z počtu
žáků 63 školám. Po vydání nového pokynu nesplňuje kritéria 84 základních škol. Organizační změny ve školách nakonec způsobily, že v našem kraji požádalo o výjimku 62 škol, přičemž kladně bylo zatím vyřízeno 58 žádostí. V jedné škole (v Martínkovicích byly provedeny organizační změny a obec žádost stáhla, tří žádosti o výjimky z obcí Pecka, Stárkov a Vítězná zatím řeší ministerstvo školství. Nejvíce výjimek bylo žádáno pro trojtřídky a čtyřtřídky, které nemají průměrný počet 17 žáků ve třídách. Většina základních škol kriteria pro udělení výjimek splňuje, problémy se objevují u některých plně organizovaných škol.Nesporným faktem zůstává, že dětí ve venkovských školách rapidně ubylo a že určitá pravidla pro základní školy musí existovat. Není však možné vnímat problém jenom z ekonomického hlediska. Je třeba mít na mysli, že jde o budoucnost venkovských škol, a tím i o budoucnost venkovského osídlení. Proto zásadní nesouhlas s obsahem nového pokynu ministryně školství vyjádřil i Svaz měst a obcí ČR či napříkl
ad Společenství obcí Podkrkonoší, které vznáší požadavek na systémové řešení otázky venkovských základních škol. Tímto požadavkem se bude zabývat i Krajské zastupitelstvo Královéhradeckého kraje.Je třeba dodat, že nově připravovaný školský zákon se problematikou zabývá, méně například omezuje pravomoci zřizovatelů škol, tedy obcí. Hodně bude ovšem záležet i na tom, jak budou průměrné počty žáků ve třídách stanoveny prováděcím předpisem k tomuto zákonu.
Alexandra Štefanová
Popiska:
Obec Očelice u Třebechovic pod Orebem
Foto: Radoslav Bernat