Rozhovor |
s MVDr. Jiřím Liškou, členem Výboru pro zahraniční věci obranu a bezpečnost Senátu PČR
Nostalgie a prázdná kasárna
|
![]() |
V polovině března schválila vláda další skupinu převodů vyřazeného nemovitého majetku po armádě, který podle zákona č. 174/2003 Sb., přechází na obce a kraje bezúplatně a s možností ho i komerčně využít. Tentokrát soupis obsahoval 39 nemovitostí převáděných na město Terezín, Jaroměř, Vejprty a další města či obce. Právě chystaný (v pořadí už pátý) soupis takto převáděného majetku zahrne například objekty pro město Benešov, Strašice, Janovice nad Úhlavou, Kroměříž či Pacov a na pořad jednání vlády se pravděpodobně dostane v květnu. Do roku 2007 by z armádního majetku mělo být vyřazeno přibližně dalších 365 nemovitostí. Zdaleka ne všechny ale budou bezúplatně převáděny na územní celky. O strategii ministerstva obrany při nakládání s vojenským majetkem se nedávno hovořilo i při veřejném slyšení v Senátu, pořádaném k tématu Reforma armády České republiky...
Rušení vojenských posádek, které doprovází armádní reformu, vnímají bývalá posádková města většinou jako újmu. Jak se s více než stoletou vojenskou tradicí rozloučilo město Jičín, jehož starostou jste byl právě v době, kdy odtud vojáci začali odcházet?
Už v roce 1993, když se rozdělila československá armáda, odešel z Jičína celý vojenský pluk na Slovensko a až koncem roku 1997 bylo v souvislosti s armádní reformou definitivně rozhodnuto, že vojáci se už do města nevrátí. Za první republiky se o Jičíně říkávalo, že je to ”město penzistů, studentů a vojáků”. Určitá nostalgie po odchodu armády tu pochopitelně zavládla, protože tím část svého koloritu město ztrácí.
Po vojácích zbyla ve městě mimo jiné kasárna. Sloužívala pro více než 1300 vojáků a nyní se mají přeměnit na městské byty. Co všechno tomuto projektu předcházelo? Jak zde pomohl nový režim pro bezúplatné převody nepotřebného vojenského majetku na samosprávné celky, zavedený zákonem, který byl vloni přijat?
Od roku 1993 hlídala kasárna hrstka vojáků ve strážní službě a když byla v roce 1997 z armádního majetku vyřazena, nastala jednání o tom, kdo je bude využívat. V prvém kole byla nabídnuta státním institucím a po jejich nezájmu městu.Teprve po převedení téměř celého komplexu na město, v roce 2000, bylo možné řešit problém peněz na rekonstrukci. V té době bylo ještě nutné vyhovět podmínce využití tohoto majetku pouze ve veřejném zájmu. Samozřejmě jsme pak přivítali přijetí zákona, který umožňuje obcím využít bezúplatně převedený majetek i komerčně. Byl vypracován projekt přeměny kasárna především na byty, - ”komerčněji” se tato budova využít nedá, ale stále zůstává problém, sehnat na tak rozsáhlou rekonstrukci peníze.
Lze to chápat tak, že bezúplatně převedený majetek po armádě, je pro regiony dar spíš problematický?
Tak se to říct nedá. Některé objekty jsou v lepším a jiné v horším stavu, některé jsou využitelné lépe a jiné hůř. Velká budova, v centru většího města, kde se podniká v řadě oborů, může být využita do posledního metru. Když ale vojáci odejdou z malého městečka, jakým je například obec Strašice, bude asi problém využít rozlehlá prázdná kasárna, která tu zbyla. A lepší situace nebude například ani v mém rodišti - v Bílku u Chotěboře, kde mají na obec přejít obrovské muniční sklady.
Mají snad obce nemovitosti, pro které je těžké najít využití, raději odmítat?
To by bylo přinejmenším neprozřetelné a v podstatě to ani nejde. Jestliže o tyto objekty nikdo neprojeví zájem a obec by je nevyužila, promění se časem v ruiny, které by pak v každém případě v území regionu zůstaly. Obce prostě musí hledat i pro tento majetek využití, kupce, sponzory. Musí s ním nějak naložit, přemýšlet nad různými projekty a samozřejmě na ně sehnat i finanční prostředky.
Jak v této věci pomáhají státní programy na podporu rozvoje obcí postižených odchodem vojenských posádek? Přihlásilo se k nějaké finanční pomoci od státu i město Jičín?
Většina obcí bude potřebovat pomoc od státu. A mělo by se jim vyjít vstříc, pokud nechceme, aby se bývalé armádní objekty na jejich území nakonec proměnily v trosky. Podpůrné programy sice existují, přihlásilo se do nich i město Jičín, ale přál bych si, aby finanční podpora, která z nich vyplývá, byla o něco vyšší. Přeměna jičínských kasáren na byty, bude stát 60 až 80 milionů korun, a město, jak to zatím vypadá, bude muset zaplatit podstatnou část ze svého rozpočtu.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 21/2004.
Alexandra Štefanová