Téma

Kurz Management krajiny a rozvoje venkovských obcí

Lesnická a environmentální fakulta České zemědělské univerzity v Praze se ve školním roce 2003/2004 stala poprvé odborným zázemím pro možnost dalšího vzdělávání a zvyšování odborné kvalifikace pracovníků státní správy, samosprávy i dalších odborných pracovišť.

Stalo se tak při zahájení projektu Management venkova a krajiny v rámci Programu obnovy venkova z grantu LEADER, obhájeném v komisi Středočeského kraje, jehož nositelem se stal Svazek obcí Mníšecký region se sídlem v Čísovicích.

Fakulta přijala nabídku ke spolupráci a stala se smluvně odborným garantem prvého běhu kurzu Management krajiny a rozvoje venkovských obcí.

Sám název kurzu předurčil stanovení cílů: předat účastníkům kurzu mimo jiné ucelené odborné znalosti o zásadách, uspořádání a funkčním využití venkovského prostoru, sídel a krajiny, pro vhodnou možnost plánování i řízení jeho obnovy či rozvoje.

Ve svém podrobnějším obsahu to znamená stavět u venkovských sídel na historicko-urbanistickém vývoji, pochopit obsah i význam uspořádání a odstraňovat střety jednotlivých urbanistických funkcí. Například bydlení s novými často pro venkov nevhodnými typy staveb, chybějící občanské i technické vybavení s doplněním nových poznatků o úpravě a čištění odpadních vod, doprava se zajištěním větších možností pro pěší a cyklisty, s důrazem na parkování i ve venkovských obcích, výroba s řešením možností využití zemědělských velkovýrobních staveb, či rekreace jako nový ekonomický potenciál pro venkov. Tyto znalosti pomohou také při procesu zadávání, projednávání a zpracovávání územně plánovací dokumentace.

Důležité je hledat stopy vývoje také v krajině, zabývat se současným členěním funkcí se vzájemnými problémy, znát pozemkové úpravy, vyhledávat významné krajinné, kulturní a estetické hodnoty, jako drobné památky, významná místa, negativní či pozitivní dominanty, výhledy, přechody sídel do krajiny pro možnost zachování hodnot či nové využití krajiny.

Samostatnou a velmi aktuální problematikou se v posledním období staly extrémní hydrologické situace, které postihují nemalou část venkovských území. Neznalost předpisů, nedostatečné zakotvení příslušných opatření v územně plánovací dokumentaci byly významnými příčinami jejich hrozivých důsledků. Poznání základů ekohydrologie, údržby a revitalizace malých vodních toků, závlah, erozí, to vše by mělo přispět k udržitelnosti venkova.

Důsledná analýza všech těchto zvláštností a specifik spolu s poznáním vzájemných souvislostí či střetů v sídle, krajině i navzájem je základem měnícího se venkovského prostoru pro možnost nalezení cest k jeho obnově. Stejně důležitá v praxi je i schopnost orientace v existujících i budoucích dotačních programech, ve vlastním managementu venkova.

Tyto cíle se staly náplní studijního programu pro dvousemestrální výuku kurzu. Pro jeho skutečnou realizaci byl vytvořen pedagogický tým odborníků s velkými zkušenostmi z praxe či s mladými neotřelými pohledy a novými náměty.

Prvním úkolem tohoto pracovního kolektivu se kromě kvalitní výuky v prvém semestru, kdy výuka probíhala jednou týdně šest vyučovacích hodin, stala příprava sylabů, obsahujících rozpracování programů jednotlivých přednášek s odkazy na další odborné prameny pro získání hlubších znalostí. Sborník Management krajiny a rozvoje venkovských obcí dostali účastníci kurzu jako podpůrný studijní materiál v průběhu zimního semestru.

Letní semestr je věnován samostatným seminárním programům, vytvořeným “na míru” potřeb a zájmů jednotlivých účastníků kurzu. Tématem je zpracování podkladové studie vybrané obce s řešením potřebných detailních vybraných problémů či námětů. Při jejich řešení se účastníci kurzu opírají o získané teoretické základy, literaturu a doplňují je konsultacemi s vybranými pedagogy. Výsledky budou obhájeny a stanou se spolu se závěrečnými zkouškami podkladem k získání absolutoria.

Hodnocení reálných výsledků v uplatnění zvoleného studijního programu je zatím předčasné. Již nyní je však zřejmé, že starostové, členové zastupitelstev a další pracovníci státní správy, kteří rozhodují o budoucnosti venkovských obcí, potřebují nejen široký odborný přehled a znalost programů, ale i přímé napojení na jednotlivé odborníky jako oporu ve správném operativním rozhodování.