Kvalita veřejné správy |
Tak jako se v komerční sféře organizace přizpůsobují měnícím se požadavkům trhu, jsou také organizace veřejné správy, kraje, města a obce nuceny přizpůsobovat veřejné služby nejen změnám legislativním, ale především změnám ve vnímání standardů veřejných služeb. Jejich klienty jsou občané, kteří vyžadují rychlé, dostupné a kvalitní služby. Ekonomická realita na druhé straně klade jasná omezení z hlediska nákladů na jejich poskytování. Legislativa a instituce centrální úrovně vyžadují dodržování nepřeberného množství podmínek, standardů a postupů, které si v konečném důsledku nejednou protiřečí. Tyto poměrně složité vztahy lze jednoduše pojmenovat dvěma slovy: CENA a VÝKON. Vyjadřujeme tím poměr mezi kvalitou veřejných služeb na straně jedné a náklady na jejich poskytování na straně druhé. Porovnávání parametrů kvality a ceny se stává klíčovou záležitostí, ať již rozhodujeme o nákupu nového PC nebo o zvýšení poplatku za likvidaci komunálního odpadu.
CENA A VÝKON byl i název pilotního projektu pro Českou republiku v oblasti využití metody benchmarkingu pro srovnávání a zvyšování kvality veřejných služeb.
Charakteristika projektu a stručný popis
Projekt byl inspirován praxí místních správ ve Velké Británii, kde řízená výměna zkušeností na základě vyhodnocení měřitelných ukazatelů probíhá již několik let. Jde o tzv. Best value (nejvyšší hodnotu), kterou prosazuje vláda Velké Británie v rámci realizace programu modernizace místní správy. Výhodou České republiky je možnost dobrovolného rozhodnutí samospráv, zda takový proces aplikují, a v jakých oblastech veřejných služeb.
Hlavní cíle projektu
Základní cíle projektu můžeme shrnout do čtyř bodů:
Stanovené cíle projektu se podařilo uskutečnit pouze částečně. V té době šlo o relativně novou a v České republice nikým nevyzkoušenou metodu. Města, která projekt dokončila (Pardubice, Havířov, Plzeň, Ústí nad Labem, Jihlava, Ostrava) v započaté spolupráci nadále pokračují. Spolupráce spočívá zejména ve výměně nadefinovaných kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a rovněž ve výměně zkušeností se svozem a likvidací komunálního odpadu. Jako jeden příklad za všechny lze uvést spolupráci při aplikaci zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, kterým vznikla povinnost výběru poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu samosprávnými celky. Zpracování, respektive potřeba vydání obecně závazných vyhlášek k tomuto poplatku, bylo podrobeno vzájemné konzultaci a připomínkování odborníků pro tuto oblast veřejné služby.
Výsledkem projektu nebylo jen pouhé srovnání, ale zejména hledání příčin vzniklých rozdílů a možných doporučení vedoucích k eliminaci disproporcí. Přebírání zkušeností a jejich aplikace do vlastních podmínek byla, a stále je, ryze záležitostí daného samosprávného celku.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 23/2004.