Evropská unie |
Také pro Rakousko, které je v EU čistým přispěvatelem, platí tedy ve formě členského příspěvku více než dostává zpět z podpůrných fondů, měl vstup do EU z hospodářského hlediska smysl. Ekonomové dnes odhadují asi o jedno až dvě procenta vyšší úroveň prosperity než by tomu bylo bez vstupu do EU. O to vyšší hodnotu má vstup do EU pro Česko, které jako země s vysoce kvalifikovanou pracovní silou nejen získá rozsáhlé odbytiště pro své výrobky, ale zároveň bude dostávat prostředky na podporu svého rozvoje.
Je třeba, abychom byli realisty
Nepřijel jsem proto, abych vám říkal samé krásné věci, jako například že nastává zlatý věk, protože jsou k dispozici rozvojové prostředky EU, že rostoucí prosperita odstraní veškeré problémy nebo že EU vyřeší rozpočtové problémy měst a obcí. Tak tomu není. Evropská unie je klubem 15, nyní 25 národních států, které určují její další rozvoj, regiony, města a obce hrají pouze podřízenou roli. EU si stanovila ambiciózní cíle, například že se chce do roku 2010 stát nejdynamičtějším hospodářským prostorem a tohoto cíle chce dosáhnout posílením konkurence, která se projeví i ve veřejném sektoru. Kromě toho hodlá EU rozvíjet e-government, poskytování služeb správních orgánů elektronickou cestou, což bude mít rovněž významný dopad na veřejnou správu.
Dominuje konkurenční myšlení
Subsidiarita, regionální myšlení nebo případné sociální úvahy hrají v krajním případě jen vedlejší roli. Na otázku, jak žijí obce v Evropské unii, mohu odpovědět pouze takto: jako plavec v moři, v němž nejsou jen neškodné okrasné ryby, ale také žraloci. Evropská komise totiž neustále pracuje na nových normách, které mají dále rozvíjet společný trh. To v mnoha případech znamená, že jsou pod praporem konkurence prováděny zásahy do komunálních struktur, a to i do takových, které se nám jeví jako veskrze smysluplné. Evropská unie by tedy neměla být viděna pouze jako instituce, která rozděluje rozvojové prostředky,ale ve střednědobéma i dlouhodobém pohledu také jako orgán vytvářející stále nové právní normy, v nichž by se měly uplatňovat i odborné poznatky z komunální sféry. Výraznou charakteristickou vlastností Evropské unie je přitom skutečnost, že její experti jsou vůči informacím z praxe velmi otevření. To ovšem neplatí pouze pro požadavky komunální sféry, ale také pro požadavky nejrůznějších lobby.
Evropská unie tedy pro obce znamená
-podporu regionálního rozvoje a tím i významných komunálních projektů, což s sebou ovšem nese potřebu vypracovávání dlouhodobějších programů a zajištění odpovídající výše vnitrostátních finančních prostředků k doplnění příspěvků z podpůrných fondů EU
-myšlení přesahující hranice a přeshraniční spolupráci s vyžitím know-how v jiných obcích
-přemýšlení v kontextu propojení s jinými, například kde najdu partnera, s nímž bych mohl své požadavky přednést v Bruselu společně
-spolupůsobení ve Výboru regionů, shromáždění 344 delegátů z členských států složeném ze zástupců regionů, měst a obcí. Česko do Výboru regionů vyšle 12 delegátů
-lobování, když se jedná o nových rozhodnutích ohledně využití podpůrných fondů, ale i v době formování nových norem, tedy dlouho předtím, než se k věci vyjádří Výbor regionů.
Jedno je ale jasné: Hlavním partnerem pro jednání zůstává pro města a obce vlastní vlády. Angažovanost svazů měst v záležitostech Evropské unie je ale přesto významná, protože zástupci vlády při stovkách existujících pracovních skupin někdy nezohledňují komunální potřeby nebo je zohlednit nedokáží. Tehdy je důležité, aby města a obce měly pro veškeré záležitosti EU i vlastní zdroj informací.
Rakouské zkušenosti
Rakousko se na vstup do EU připravovalo od roku 1989 do roku 1994. Vládě velmi záleželo na tom, aby Svaz měst a Svaz obcí byly v plném rozsahu zapojeny do přípravného procesu. Svazy měst prosadil změnu ústavy, jíž bylo zakotveno právo obcí na informace a právo nominovat kandidáty do Výboru regionů. Nezávisle na členství v Radě obcí a regionů Evropy si Svaz měst rovněž zřídil v Bruselu vlastní kancelář, která je prostorově i organizačně začleněna do rakouské mise. Zároveň došlo také k přijetí zákonné úpravy financování měst a obcí ve vztahu k EU. Od měst by bylo možno očekávat, že ba na zastoupení v Bruselu poskytly finanční prostředky ve formě zvýšených členských příspěvků, ale malé obce takové finance poskytnout nemohly nebo nechtěly. Nyní je velmi malá část podílů z vybraných daní, které plynou do obcí, využívána k úhradě evropského působení Svazu měst a Svazu obcí.
Vliv Evropské unie se zdaleka neomezuje jen na poskytování finančních prostředků na podporu rozvoje. Do působení obcí podstatným způsobem zasahují i stovky směrnic a předpisů a posléze také výroky Evropského soudního dvora například pokud o zadávání veřejných zakázek, komunální volební právo, pravidla veřejných rozpočtů, využívání e-governmentu a v současné době především diskutovanou otázku eventuální povinnosti vyhlašovat výběrová řízení na služby pro uspokojování základních životních potřeb jako jsou dodávky vody, hospodaření s odpadními vodami nebo sociální služby.
Zastoupení v Bruselu
Nabízí se otázka, proč by měl svaz měst udržovat vlastní kancelář v Bruselu, když zájmy obcí mají beztoho zastupovat orgány státu a ve vlastní zemi jsou voleni poslanci Evropského parlamentu, když funguje Výbor regionů a nadto má v Bruselu kancelář Rada obcí a regionů Evropy. Náklady na takovou kancelář v Bruselu nejsou nijak malé. Pro rakouský svaz měst je odhaduji na 100 000 až 150 000 euro ročně, přičemž jsou v této částce zahrnuty platy jedné odborné pracovnice a jedné kancelářské síly s polovičním úvazkem, ale také náklady na veškerou infrastrukturu kanceláře, odborné posudky a potřebné služební cesty. Význam vlastní kanceláře je možno měřit skutečností, že prakticky všechny členské svazy rady obcí a regionů Evropy s výjimkou Portugalska, Španělska, Francie a Itálie, tedy jižních zemí, v Bruselu vlastní kanceláře mají.
K úkolům takové kanceláře patří předávání informací o nově se vyvíjejících okolnostech do domovské země. Poněvadž to nemůže zvládnout jeden člověk, slouží k tomuto účelu také síť svazů, které spolupracují v Radě obcí a regionů Evropy a vyměňují si zkušenosti. K dalším úkolům patří poskytování služeb pro vlastní delegáty ve Výboru regionů, organizace návštěv komunálních politiků, spolupráce s Evropskou komisí a s poslanci při prosazování vlastních požadavků stejně jako spolupráce s jinými svazy měst a obcí. Potřeba lobování v Bruselu pramení i z toho, že zatímco celkový počet lobistických kanceláří se odhaduje na tři tisíce, stěží desetina z tohoto počtu jsou kanceláře svazů měst a obcí, jednotlivých regionů nebo velkých měst.
V čem je možné vidět užitečnost bruselských kanceláří? Informace získané přímo od vlastních pracovníků v Bruselu umožňují svazům měst upozorňovat zástupce svých vlád na problémy, které mohou vyplynout z nových norem. Díky těmto poznatkům se svazy měst a obcí stávají významnými a uznávanými partnery národní vlády, protože mohou pomoci zabránit škodlivým dopadům. Udržování kontaktů s jinými svazy měst a obcí v Bruselu v zájmu nalezení možných partnerů pro prosazování společných požadavků je neměně důležité. Osamocený hlas v Bruselu není slyšet, teprve většina nebo větší počet hlasů z různých zemí vytváří předpoklady k přijetí norem příznivých pro komunální sféru.
Významná je také podpora poskytovaná delegátům Výboru regionů nebo zprostředkování partnerů pro jednání v Evropské komisi. Užitečnost bruselské kanceláře se nedají vyčíslit v eurech, ale vzhledem k četným změnám, o nichž se rozhoduje na evropské úrovni a které významně ovlivňují působení obcí, například ono diskutované téma výběrových řízení na poskytování služeb, se mi zdá bezpodmínečně nutné být při tom.
Redakčně upraveno
Tento příspěvek byl přednesen na 11. kongresu starostů a primátorů, který se konal 22. dubna v Brně na téma Důsledky přistoupení k Evropské unii pro obce a města.