Týdeník Veřejná správa


Znak

BYSTŘANY (Ústecký kraj)

Vyšlo v čísle 23/2004

BYSTŘANY (Ústecký kraj)Ves pod Doubravskou horou při Sviním potoku se pod dnešním názvem vyskytuje v písemných pramenech až od první poloviny šestnáctého století. K obci ovšem náleží rovněž osady doložené již koncem čtrnáctého století (Světice) či v první polovině století patnáctého (Úpořiny, Prosetice a Nechvalice). Historicky nejmladší místní částí Bystřan jsou Nové Dvory, které byly ještě v polovině osmnáctého století pouhým poplužním dvorem. Od druhé poloviny devatenáctého století dochází na území obce k postupnému zakládání průmyslových podniků. Industrializaci podpořilo v téže době i otevření uhelných dolů a následně výstavba železnice z Lovosic do Teplic. V roce 1880 žilo v třiceti šesti bystřanských domech téměř pět set obyvatel, vesměs německé národnosti. V současnosti se počet obyvatel obce včetně připojených místních částí blíží dvěma tisícům. Bystřanským rodákem byl vlastivědný badatel a sociálně demokraticky orientovaný novinář František Cajthaml, publikující rovněž pod pseudonymem V. L. Liberté (1868-1936). O udělení znaku Bystřanům rozhodl předseda PS PČR 4. června 1998. Ve stříbrném štítu je červený berličkový kříž, mající připomínat řád křížovníků s červeným křížem (strážce Božího hrobu). Na jeho křížení je položen zlatý štítek s černými kolmo postavenými hráběmi - mluvícím znamením Hrabišiců. Symbolika znaku se váže k obdarování kláštera na Zderaze v roce 1238 vsí považovanou za předchůdce Bystřan.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR