Příloha

Koncepce financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005

1. Analýza cílů a nákladů

1.1. Stav ICT ve školách

Ke konci roku 2003 provedlo MŠMT prostřednictvím Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) celoplošný sběr dat ze škol. Z něj vyplynula následující zjištění:

Indikátor počtu počítačů mladších pěti let na 100 žáků naznačuje, že do roku 2010 bude nutno zvýšit počet těchto pracovních stanic na dvojnásobek stávajícího stavu.

Celková analýza stavu SIPVZ k 31. 12. 2003 je součástí Průběžné zprávy.

1.2. Trend vývoje vybavenosti ICT ve školách

Základem dalších úvah jsou indikátory eEurope+ a jejich vývoj. Vedle počtu počítačů na 100 žáků je to především procento škol s širokopásmovým připojením k internetu, existence přípojných míst přímo v učebnách a vybavení učeben projekční technikou. eEurope+ hovoří o vysokorychlostním připojení škol, avšak tato rychlost není přímo definována.

Tabulka č. 1: Navrhované hodnoty ICT indikátorů ve školách do roku 2010

1.3. Demografický vývoj počtu žáků do roku 2010

Pro účel odhadu vývoje počtu žáků byly použity dvě dostupné analýzy, a to vývoj věkových skupin od Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) a projekce vývoje počtu žáků od ÚIV.

Projekce ÚIV (2002) uvádí následující vývoj:

Tabulka č. 2: Vývoj počtu žáků (v tisících) do roku 2010 podle ÚIV (2002)

Na ZŠ a SŠ bude dle těchto prognóz v roce 2010 přibližně o 250 tisíc žáků méně než v současnosti. K tomuto trendu je přihlíženo při stanovení nákladů na zajištění ICT služeb ve školách.

1.4. Celkové náklady

Již Aktualizovaný plán II. etapy přijatý usnesením vlády č. 992 z října 2003 deklaroval minimální potřebu 1 000 000 tis. Kč ročně na “zajištění informačních a komunikačních služeb (dále jen ICT) ve školách pro dosažení úrovně 8 počítačů na 100 žáků.

Tabulka č. 3: Počty PC mladších 5 let při pořízení 25 tis. PC ročně

Z tabulky celkem jasně vyplývá, že ročně je ve školství nutno obměnit nejméně 25 tis. pracovních stanic. Pokud uvažujeme průměrný náklad 35 000 Kč včetně DPH na pořízení 1 PC, vycházejí roční náklady ve výši 875 mil. Kč. Do nákladů na 1 PC byl zahrnut i odpovídající podíl nákladů spojených s pořízením operačního systému a základního programového vybavení, pořízením resp. pronájmem požadovaných periferních zařízení a dále s pořízením nebo pronájmem serverů včetně příslušného síťového programového vybavení a také aktivních prvků školní počítačové sítě.

Odhadovaný roční náklad připojení školy k internetu činí 60 000 Kč včetně DPH ročně. V této částce je zahrnut i odpovídající podíl nákladů spojených s udržováním doménového jména a doručováním elektronické pošty a dále zajištění určité míry bezpečnosti. Při takto uvažovaných nákladech vycházejí roční náklady na připojení všech asi 6000 škol ve výši 360 mil. Kč.

S ohledem na dosažení předkládaného standardu vybavenosti základních, středních a speciálních škol ICT infrastrukturou je třeba vzhledem k výše uvedeným kalkulacím a očekávanému počtu žáků v jednotlivých segmentech regionálního školství počítat s následujícími ročními náklady.

Tabulka č. 4: Odhad ročních nákladů v mil. Kč včetně DPH

1.5. Náklady na jednoho žáka

Dosud nikdo jednoznačně nedefinoval souhrnnou částku, kterou jednotlivé školy vynakládají na jednoho žáka. Pro další období by bylo vhodné zavést sledování nákladů na ICT. Z uvedeného důvodu byly krajské úřady požádány o odhad nákladů na ICT služby v přepočtu na jednoho žáka.

Podle odhadů 14 krajů (2004) se tato částka pohybuje od 600 Kč na žáka I. stupně základní školy do 1 800 Kč u žáka vybraných středních škol, kde je vysoké využití ICT při výuce. Při následných konzultacích s Jednotou školských informatiků a CZESHA nebyly shledány zásadní rozdíly.

Pokud vyjdeme z výše uvedených informací můžeme konstatovat, že roční průměrný náklad na jednoho žáka se pohybuje okolo 1 000 Kč. Tento odhad lze ještě rozlišit na roční náklady na žáka I. stupně základní školy, kde je uvažována částka 800 Kč, a na žáka II. stupně základní školy nebo střední školy, kde za základ dalších výpočtů byla vzata částka 1 200 Kč.

1.6. Struktura nákladů

ICT je pouze technologickým prostředkem sloužícím pro podporu výuky. Z tohoto pohledu jsou výdaje spojené s provozem, obnovou a dalším rozvojem ICT děleny na přímé náklady, které jsou hrazeny v rámci rozpočtové kapitoly ministerstva školství, a náklady spojené s provozem, které jsou hrazeny z rozpočtu zřizovatele, případně z vlastních zdrojů škol jako tzv. nepřímé náklady. Státní dotace se vždy vztahuje pouze na tzv. přímé náklady.

Tabulka č. 5: Hrazení nákladů na rozvoj ICT služeb ve škole

Tabulka popisuje, které výdaje lze financovat prostřednictvím státní dotace a které prostřednictvím zřizovatele.

V ČR neexistuje přesný přehled o struktuře výdajů na ICT ve školách. Tyto náklady nejsou odděleně sledovány, jsou součástí regionálních rozpočtů, stejně tak jsou náklady na výpočetní techniku zahrnuty ve výdajích na učební pomůcky. Existují pouze kvalifikované odhady struktury jednotlivých nákladových položek (viz výše). Tyto odhady obecně nezahrnují mzdové náklady, které v návrhu financování v rámci tohoto materiálu nejsou řešeny.

2. Model financování

2.1. Vícezdrojové financování

Vhodným modelem financování se jeví model spolufinancování, kde na jedné straně stojí škola (zřizovatel = kraj, obec, svazek obcí, jiný subjekt; vlastní zdroje školy - doplňková činnost, sponzor, nadace apod.) a na druhé straně stát s dotací na předem přesně určené cíle dané standardem, který je pro školy závazný. Takto stanovený model financování z větší části pokrývá náklady na ICT ve školách. Příspěvek školy pokrývá převážně nepřímé náklady spojené s provozem ICT služeb, i když nevylučuje financování i přímých nákladů. Výše podílu školy je předmětem dalších jednání.

U rozvojových programů pak následně doporučujeme poměr: 50 % dotace ze státního rozpočtu a 50 % příspěvek školy.

Z tohoto důvodu a s ohledem na dostupné finanční prostředky navrhujeme po roce 2005 model spolufinancování ICT služeb ve školách.

2.2. Standard ICT služeb ve škole a ICT plán školy

Na základě deklarovaného vzdělávacího obsahu a požadovaného stavu je definován standard služeb informačních a komunikačních technologií ve školách. Postup, jak chce škola dosáhnout definované úrovně služeb, škola zpracuje v ICT plánu školy. Tento dokument je součástí výroční zprávy školy.

Návrh standardu služeb informačních a komunikačních technologií ve školách je přílohou tohoto materiálu. MŠMT bude ve spolupráci s Ministerstvem informatiky, odbornou a školskou veřejností standard ICT služeb pravidelně aktualizovat a upřesňovat podle stávajícího vývoje, tak aby byl vyhlášen vždy k 30. 6. běžného roku a aby mohl být aplikován na začátku nového roku a aby k němu mohlo být přihlíženo při přípravě rozpočtu školy na příští rok. Návrh standardu ICT služeb přiložený k této zprávě bude předložen k veřejné diskusi a bude projednán s ministerstvem informatiky a odbornou veřejností.

2.3. Model státní podpory informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005

Finanční podpora státu by měla směřovat do dvou základních oblastí:

V obou těchto oblastech bude uplatňován model vícezdrojového financování s rozdílnou mírou účasti státu a tedy i s rozdílnou mírou minimální povinné účasti dalších subjektů (zřizovatel, obec, svazek obcí, kraj, sponzor, doplňková činnost, nadace).

a) Příjemcem dotační podpory bude škola. Maximální částka, kterou může škola ze státního rozpočtu získat, je dána součinem počtu žáků a příslušné dotační podpory na žáka.

b) Dotace se zásadně vztahuje jen na následující položky: pořízení technické infrastruktury ICT, připojení k internetu, pořízení základního a aplikačního programového vybavení, školení využití ICT, pořízení a přístup k digitálním zdrojům ve výuce. Jiné položky nesmí být z této dotace hrazeny.

c) Podmínkou přidělení dotace je vypracování a zveřejnění ICT plánu školy, tedy strategie rozvoje ICT infrastruktury školy ve vazbě na záměry školy a na zajištění finančních, materiálních a technických podmínek realizace. Požadavky na náležitosti ICT plánu školy budou součástí metodických pokynů k této problematice.

d) Podmínkou přidělení dotace je finanční spoluúčast školy v daném rozsahu. Tato spoluúčast může být fakticky pokryta z různých zdrojů. Metodický pokyn stanoví způsoby analytického členění souhrnných nákladů na ICT ve školách.

e) Podmínkou přidělení dotace je závazek provádění veškerých nákupů ICT služeb prostřednictvím elektronického tržiště v souladu s usnesením vlády č.683/2002 a příloh tohoto usnesení. Účelem je, aby vznikl transparentní trh s ICT službami pro školy.

f) Metodický pokyn k dané oblasti bude vypracován do konce roku 2004 a bude obsahovat postup analytického členění souhrnných nákladů na ICT ve školách.

Tento model otevírá prostor krajům a zřizovatelům škol k přípravě a realizaci podpůrných a synergicky působících programů pro školy. Lze si tedy představit, že např. kraj bude reagovat na možnost státní dotace tím, že ve spolupráci se zřizovateli obecních, církevních a soukromých škol připraví Program rozvoje ICT infrastruktury škol, v němž kromě jiného stanoví výši potenciálně dosažitelné dotace z prostředků v rozpočtu kraje a povinnou minimální výši účasti zřizovatele školy, popř. školy samotné. Kraj tak může v rámci své politiky realizované prostřednictvím programu provést své strategické záměry např. v oblasti podpory malých vesnických škol. Zároveň s tím lze očekávat, že kraje, obce a účelová sdružení obcí budou svoji minimální finanční spoluúčast řešit v rámci projektů financovaných částí z příslušných dotačních titulů evropských fondů. K optimalizaci nákladů a zvýšení efektivity při rozvoji, obnově, údržbě a správě ICT infrastruktury škol může významně přispět rovněž uzavírání rámcových smluv státem a orgány územní samosprávy s cílem zajistit ředitelům optimální nabídku variant řešení a dodavatelů. Podmínkou však je vyloučení jakékoli exkluzivity komerčních dodavatelů a zajištění plné zodpovědnosti ředitelů škol za výběr řešení i dodavatele.

Dotaci ze státního rozpočtu na částečné pokrytí celkových deklarovaných nákladů navrhujeme v následující výši:

Výše roční státní dotace na podporu ICT ve školách je následující:

a)   základní škola 1. stupeň a základní umělecká škola - 400 Kč na žáka

b)   základní škola 2. stupeň – 600 Kč na žáka

c)   střední, speciální a vyšší odborná škola - 700 Kč na žáka

Takto navržený model bude v souvislosti s ukončením programu SIPVZ v roce 2006 vyhodnocen a budou navrženy případné změny.

2.4. Rozvojové programy

Klíčovým předpokladem pro efektivní využívání ICT infrastruktury škol pro vzdělávání žáků i pro zajišťování chodu a řízení školy je realizace rozvojových programů, a to na základě rozvojových priorit stanovených:

Rozvojové programy, postavené na principu vícezdrojového pokrytí jejich nákladů, jsou optimálním nástrojem k zajištění potřebného minimálního souladu záměrů těchto čtyř úrovní. Jde zároveň o vytváření dostatečně silného motivačního prostředí na samotných školách, tedy na úrovni realizátorů potřebných změn.

Vedle výše uvedených podmínek modelu financování bude v této oblasti dále požadováno

g)   Podmínkou přidělení dotace bude schválení projektu, a to komisí složenou ze zástupců ministerstva a subjektu, který se na krytí nákladů projektu podílí tak, aby bylo dosaženo cílů a parametrů jednotlivých programů, stanovených státem po dohodě s kraji.

3. Financování SIPVZ v letech 2005 a 2006

V roce 2005 bude v rámci II. etapy realizace SIPVZ poprvé využita možnost dotace pro jednotlivé školy. Výše dotace bude odvozena od počtu žáků v příslušném školním subjektu.

Postup při stanovení dotace stanoví metodický předpis.

Dotace zahrne následující přímé náklady:

a) prostředky na informační gramotnost pedagogických pracovníků (P I),

b) prostředky na pořízení a obnovu vzdělávacích a informačních zdrojů (P II),

c) prostředky na podporu vybavenosti dosud nevybavených škol (P III).

Nedílnou součástí II. etapy SIPVZ je vyhlašování rozvojových projektů podle schválených metodik. Z prostředků SIPVZ budou dále pokryty některé centrální služby a  metodická a organizační činnost (portál, metodická pomoc, kontrola, správa).

Ministerstvo školství připraví do konce roku 2004 metodické materiály, podle kterých budou dotace jednotlivým subjektům přiznány. Uvažované dotace pokryjí jen přímé náklady. Součástí metodického pokynu bude stanovena povinnost vytvoření a zveřejnění ICT plánu školy.

Prostřednictvím dotace budou z větší části naplněny cíle Státní informační politiky ve vzdělávání. Bude zahájen proces rovnoměrné podpory všech škol a částečně tak budou vyrovnány rozdíly proti školám, které nebyly vybaveny v rámci I. etapy realizace SIPVZ.

Všechny školy obdrží dotaci podle bodu a) a b), školy nevybavené v rámci I. etapy SIPVZ navíc obdrží dotaci dle bodu c).

Rok 2006 představuje přechodový rok, ve kterém bude ukončena II. etapa SIPVZ (usnesení vlády č. 992/2003). Pro rok 2006 se předpokládá čerpání finančních prostředků ve výši 1 008 424 tis. Kč (aktualizace dat po uzávěrce SZÚ v roce 2003). Tyto prostředky budou rozděleny tak, aby v tomto roce mohla být uplatněna dotace na potřeby SIPVZ podle počtu žáků na jednotlivých školách s přihlédnutím k metodickým pokynům určujícím strukturu dotace za podmínky splnění specifických ukazatelů programu SIPVZ v souladu s usnesením vlády č. 402/2004.

Tab. č. 6: Plán II. etapy realizace SIPVZ (v tisíc Kč) - dle usnesení vlády č. 992/2003 a aktualizováno k 24. 6. 2004

4. Návrh financování v letech 2007 - 2010

4.1. Celkový objem a rámcová struktura státní dotace

Z výše uvedených skutečností lze definovat strukturu celkové roční státní dotace v tisících Kč na zajištění ICT služeb ve školách.

Tab. č. 7: Struktura financování rozvoje ICT ve školách po roce 2006 (v tisíc Kč)

4.2. Účel a způsob poskytnutí dotace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví metodickým pokynem účel státní dotace v souladu s rozpočtovými pravidly a sankce pro případ, že dotace bude konečným příjemcem využita jinak než na uvedené účely. Převod finančních prostředků bude prováděn prostřednictvím stanovených finančních toků.

V souladu s realizaci zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve vztahu ke krajům a obcím, se uplatní jeden z následujících modelů poskytování finančních prostředků:

a)   přímá správa dotace a rozvojových projektů na MŠMT. Veškeré prostředky jsou rozdělovány prostřednictvím rozpočtové kapitoly 333 státního rozpočtu,

b)   v kapitole 333 státního rozpočtu zůstávají pouze prostředky na rozvojové projekty a  řízení a administraci procesu. Ostatní části se převádějí prostřednictvím krajských rozpočtů v rámci rozpočtového určení daní.

4.3. Řízení a administrace procesu

Za účelem řízení procesu a monitorování plnění stanovených parametrů budou prováděny následující kroky:

a)   sběr dat prostřednictvím ÚIV vždy k 31. prosinci běžného roku,

b)   úprava a vyhlášení standardu ICT služeb vždy k 30. červnu běžného roku,

c)   sledování indikátorů EU ve smyslu usnesení vlády č. 992/2003 a Aktualizovaného plánu II. etapy včetně prodloužení sledovaného období do roku 2010.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by nadále mělo zůstat garantem zajištění informačních a komunikačních služeb ve školách i po skončení Státní informační politiky ve vzdělávání v roce 2006.

MŠMT proto navrhuje následující systém správy programu:

1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zajistí rozpis, přidělení a kontrolu nakládání s účelovou dotací (v rámci kontrolních mechanizmů ministerstva a  pravidelné tematické inspekce).

2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem informatiky zajistí pravidelnou úpravu, projednání a vyhlášení standardu ICT služeb vždy k 30. červnu běžného roku.

3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zajistí správu rozvojových programů včetně následné kontroly (v rámci kontrolních mechanizmů ministerstva a  pravidelné tematické inspekce).

4. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zřídí poradní orgán tak  aby byla zajištěna odborná garance základních činností v oblasti využívání ICT služeb ve vzdělávání (např. portálové služby, metodické vedení, evaluace softwaru, EU apod.).       

5. MŠMT prostřednictvím poradních orgánů zajistí monitorování některých vybraných parametrů.

5. Závěr

Koncepce předkládá možná řešení financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2006, kdy bude ukončen program SIPVZ.

Navržený model financování naplňuje potřeby pokrytí celkových nákladů na provoz a obnovu ICT ve školách. Nezahrnuje však mzdové náklady spojené s pedagogickými pracovníky. Ty jsou součástí běžně stanovených rozpočtů.

Uvedený mechanismus vychází ze stávající výše rozpočtu, plně navazuje na priority stanovené Evropskou unií a umožňuje kumulaci finančních zdrojů v oblasti, která je pro rozvoj pracovních kompetencí našich občanů zcela zásadní.

Státní informační politika ve vzdělávání nemůže být jen programem v omezeném rozsahu, ale musí být trvalým procesem podpory moderních informačních technologií ve výuce, jako je tomu ve většině vyspělých zemí Evropy.

Státní informační politika ve vzdělávání (zahájena roku 2001 s plánovaným ukončením v roce 2006) je jen spouštěcím mechanismem pro plynulý přechod státu od programové omezené podpory ke kontinuální a soustavné podpoře základních stavebních kamenů informační společnosti.

Další informace [nápis]
Číslo 41/2004
Časopis Veřejná správa č. 41/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail