Znak
Osada nad řekou Střelou doložená od roku 1269 byla zásluhou Pluhů z Rabštejna roku 1337 nadána městskými právy. V roce 1357 však Pluhové povstali proti králi Karlovi IV. a ten je následně přinutil, aby mu rabštejnský hrad i panství postoupili. V pohusitském období patřil Rabštejn pánům z Gutštejna, kteří zde založili karmelitánský klášter. Z pobělohorských vrchností vynikli Pöttingové, kteří vybudovali na místě sešlého hradu barokní zámek. Obnovili rovněž klášter a odevzdali jej řádu servitů (zrušen roku 1787). Zatímco koncem 19. století žilo v místě více než pět set stálých obyvatel, na konci 20. století se jejich počet již pohyboval kolem pouhých dvaceti. Rabštejn je oblíbeným a hojně navštěvovaným letoviskem, v současnosti však nemá vlastní obecní úřad a tvoří místní část města Manětína. Na základě symboliky rabštejnského znaku lze předpokládat, že pochází ze 2. poloviny 14. století, kdy zdejší zboží náleželo bezprostředně královské komoře. Již roku 1514 potvrdil Vladislav II. městské výsady, včetně práva užívat pečeť (znak). V červeném štítu je vrchní polovice korunovaného dvouocasého lva se zlatou zbrojí a spodní polovice černé orlice se zlatými pařáty. Obdobná fantastická monstra vytvořená kombinací různých heraldických zvířat se vyskytují u znaků udělených králem Václavem IV. městům Slavkovu u Brna a zřejmě i Žebráku.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR