Příloha |
Členění turistického potenciálu na území má svoji historii
Členění turistického území na menší celky je stabilizováno, přesto ale přináší celou řadu otázek. Tento trend není vyprovokován dnešní dobou, zaznamenáváme jej již několik desítek let. K základní orientaci můžeme využít Rajonizaci cestovního ruchu v ČSSR, kterou schválila vláda v roce 1962, jako dokument pro plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu. Následnou aktualizaci výše zmíněného materiálu provedl Terplan a v listopadu 1981 jej schválila vláda ČSR. V lednu 1982 byla Vládním výborem pro cestovní ruch ČSR schválena Směrnice pro realizaci rajonizace cestovního ruchu ČSR. V tomto dokumentu bylo vytipováno 47 oblastí soustředěného cestovního ruchu i s podoblastmi. Odstupem času však došlo ke změně využívání krajiny, změnil se i podíl rekreace, rostl význam služeb, vlastní cestovní ruch procházel obdobím boomu, změnil se význam volnočasových aktivit, výrazný vliv má i zvýšená mobilita. Navíc zmíněný dokument nebyl tvořen z pohledu marketingu. Určitým pokusem o systémové členění turistického potenciálu naší země bylo Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, které pro MMR ČR zpracoval Ústav územního rozvoje v Brně v roce 2001, materiál byl aktualizován v roce 2002. Potenciál cestovního ruchu byl pro potřeby projektu chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná největšího okruhu územních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Vycházel z jednoduchých segmentů, např. cykloturistika, kulturně poznávací cestovní ruch, kongresový cestovní ruch. Celkový potenciál se skládá z dílčích, “odvětvových” potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu.
Dílčí potenciál cestovního ruchu lze začlenit do tří skupin:
vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (aktivity vázané na přírodní prostředí); příklady: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod.,
relativně fixní souhrn atraktivit obce pro návštěvníky; příklady: kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.;
kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je i diváci (popř. účastníci) z jiných míst.
Skutečnost je však výrazně ovlivněna i faktory, které nelze formálním způsobem očíslovat či seřadit do významové posloupnosti. Tyto faktory nicméně mohou významně ovlivnit motivaci návštěvníků přijet právě do dané obce. Mezi tyto faktory se řadí např. působení genia loci určitých míst, lidský faktor, tj. iniciativa a kreativita provozovatelů zařízení a tvůrců produktů s vazbou na cestovní ruch.
Závěrečné kartogramy lze považovat také za určitou pomůcku při úvahách nad členěním území.
Proč dělit turistický potenciál naší země na menší celky?
Základní pravidlo by mělo pro Česko znít – nečlenit. Z pohledu zahraničního turisty jsme malou destinací. Pro Američany, Kanaďany, Japonce a další zámořské obyvatele jsme prostě součástí Evropy, jen někteří turisté si možná dovedou představit její dislokaci do středu Evropy. Záleží na jejich aktivitě a nabídnutých informacích v době školské výuky a také na námi nabízených informacích o nás.
Trváme-li na otázce, tak nezbývá než nalézt odpověď. Prvotní úvahy o potřebě členění lze odvodit od nezdravého patriotismu k danému území. “U nás je krásně a je tu mnoho zajímavostí” - tvrdí místní obyvatelé, politici i někteří podnikatelé, zástupci mikroregionů a svazků obcí. Základní pohled na zajímavost místního turistického potenciálu však dávají turisté z druhého konce republiky a zahraniční turisté. Tento pohled je podstatný a určuje, jak se místní turistický potenciál uplatní na trhu.
Jak se na členění dívá turista?
Česko je vnímáno jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Nejvíce je spojováno s Prahou a dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.) V souhrnu je obraz Česka pozitivní, ale poměrně konzervativní. Česko je primárně spojováno s Prahou a českým pivem. Dalšími významnými asociacemi jsou český lední hokej, bývalý prezident Václav Havel a atraktivní české dívky. V Česku jsou velmi oblíbeny tyto činnosti: regenerace, relaxace; poznávání života, lidí a kultury; poznávání měst; odreagování se a co největší změna oproti stereotypu; návštěvy kulturních akcí a "noční život". Dominantním místem pobytu v ČR je Praha, nejvíce času zde strávily celkem dvě třetiny dotazovaných turistů. Druhým nejvýznamnějším místem pobytu jsou Karlovy Vary. Takto lze shrnout výsledky šetření za účelem zjištění motivace zahraničních návštěvníků k návštěvě Česka, které pro CzechTourism zpracovala firma General Marketing. Vliv území není zmíněn. Pro objektivitu je však třeba zdůraznit, že dotazy kladené respondentům neobsahovaly otázky vztahující se k členění území na regiony a oblasti. Vůči zahraničí je racionální propagovat republiku jako celek. Sousední země může oslovit turistický potenciál nabídnutý turistickými regiony. Vzhledem k setrvačnosti myšlení a asociací je však třeba dlouhodobě nabízet na trhu stejné regiony. Jejich operativní změny jsou hazardem s finančními prostředky regionů.
Pro domácího turistu je typickou dovolená v létě (85 procent) a ta, kterou si organizuje sám. Nejčastěji se jezdí na chatu, chalupu a dále na poznávací dovolenou s využitím pěší turistiky. Dovolená bývá většinou kombinací pasivních činností (relaxace u vody, návštěvy přátel) a aktivit (sport, poznávání, návštěva kulturních akcí, prohlídky památek, nakupování).
Za nejatraktivnější regiony pro dovolenou jsou považovány:
V posledních pěti letech je nejnavštěvovanějším místem Praha, vícekrát ji navštívilo 45 procent populace, Jižní Čechy navštívilo opakovaně 41 procent populace, Jižní Moravu 37 procent, Šumavu a Krkonoše 30 procent. Relativně nízká je opakovaná návštěvnost jednoho z nejatraktivnějších regionů – pouze 20 procent populace navštívilo Český ráj vícekrát. Velká rezerva je rovněž v návštěvnosti atraktivního regionu Vysočina.
Takto lze shrnout dvě šetření za účelem zjištění motivace pro trávení dovolené v Česku a motivace k návštěvě turistických regionů Česka, která pro CzechTourism provedla firma STEM/MARK. Otázky byly směrovány na stávající rozčlenění republiky na turistické regiony. Domácí turista nezná Česko dobře, a tak mu je třeba připravit konkrétní nabídku turistických atraktivit a nabízet mu ji opakovaně. Pro domácí cestovní ruch je účelné využívat i podrobnější členění turistických regionů na turistické oblasti.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 44/2004.