Téma

Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., Mgr. František Korbel

Tábor: Účast občanů na rozhodování

Před časem jsme přinesli zprávu (Veřejná správa č. 42/04) o jednom příkladu účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných v Táboře ve formě místního referenda. Dnes nabízíme další příklad, který ukazuje, jak lze předcházet eskalaci veřejného sporu sociologickými metodami a jak jimi nahradit výsledek, který by jinak musel být přijat v referendu.

Město Tábor dlouhodobě plánuje velkou stavební investici do rekonstrukce mostu spojujícího střed města s obytnou čtvrtí (Blanické předměstí) přes nádraží Českých drah. Investiční odbor města připravuje již od roku 1995 projektovou dokumentaci na úplné zrušení stávající mostní konstrukce sloužící po uzavírce jen pro pěší a cyklisty a výstavbu zcela nového ocelobetonového mostu obsahujícího dvoupruhovou komunikaci s šířkou jízdních pruhů 3 m, 1,5 m pro cyklisty a jednostranným chodníkem šířky 2,25 m. v zatěžovací třídě B (do 40 t). Nový most by nekřížil kolejiště v pravém úhlu jako dnes, nýbrž šikmo, kvůli lepšímu směrovému napojení ulic na obou předmostích pro automobilovou dopravu a dosažení normové podjezdné výšky mostu nad železniční tratí. Nový most měl být součástí paralelního tahu městem po silnicích přes botanickou zahradu a pod gymnáziem, odmítnutých v místním referendu v roce 2000.

Náklady na pořízení tohoto mostu činí asi 200 miliónů korun.

V souvislosti s odmítnutím výstavby sporných silnic v referendu se začaly vyskytovat názory, které pořízení takového mostu zpochybňují. Zastánci tohoto názoru navrhují, aby byl most opraven pouze pro pěší a cyklistický provoz, s možností nouzového přejezdu lehkého vozidla (např. sanita). Takové řešení by vyžádalo asi 40 miliónů korun.

Názory odborníků na řešení

Rada města ustavila v létě 2003 pracovní komisi, která měla připravit podklady pro konečné rozhodnutí zastupitelstva o podobě mostu přes nádraží. Komise nejdříve sestavila dotazník a rozeslala jej odborníkům z Tábora, ale i odjinud, aby zjistila jejich názory na řešení této problematiky. Cílem přípravné fáze bylo získání originálních a fundovaných názorů k publikaci, druhotně pak statistické zjištění převládajícího odborného názoru. Postřehy respondentů byly hojně využity v informační kampani a výrazně obohatily argumentační výbavu pro klady i zápory toho kterého řešení.

Statistické vyhodnocení názorů odborníků má své meze, neboť mezi oslovenými nebylo sledováno hledisko reprezentativnosti, nýbrž odbornosti a vztahu k problematice. Z tohoto důvodu nebyli všichni oslovení zcela nezávislí, neboť někteří z nich se podíleli na přípravě prvního zmíněného řešení (někteří zastupitelé, zaměstnanci úřadu a nasmlouvaní dodavatelé). I ty jsme však považovali za vhodné oslovit, již jen pro jejich znalost problematiky.

Celkem bylo rozesláno 55 dotazníků většinou jednotlivcům, v některých případech komisím, nebo organizacím či občanským sdružením. Zpět se vrátilo 47 dotazníků. Respondenty tohoto průzkumu lze zhruba rozdělit do čtyř skupin: architekti a urbanisté (12), dopravní specialisté a projektanti (8), vedoucí pracovníci městského úřadu (11) a do poslední - až příliš heterogenní - skupiny byly zařazeny názory některých členů městského zastupitelstva, názory specializovaných komisí rady města a občanských sdružení (16). Celkem bylo položeno odborníkům 10 otázek. Ne vždy odpověděli na všechny otázky nebo jednotlivé podotázky.

Z odpovědí vyplývá, že jen 11 % respondentů považuje dopravní situaci v Táboře za vyhovující, téměř polovina za špatnou a dokonce 40 % za zcela nevyhovující až kritickou. Za nejkritičtější považují dopravu na Budějovické ulici a u Černých mostů (38 %), což je jediný hlavní tah městem, a dále úsek silnice od hřbitova k Sídlišti nad Lužnicí (27 %).

V další otázce týkající se role mostu přes nádraží pro dopravu v Táboře se již projevuje určitá polarita názorů. 42 % respondentů považuje most za důležité spojení Blanického předměstí s Novým městem, naopak 26 % respondentů si myslí, že tento most není pro dopravu v Táboře důležitý.

Respondentům byly předloženy k posouzení tři varianty řešení:

A) vozovka pro obousměrný provoz,

B) jednosměrný automobilový provoz řízený světelnou signalizací,

C) most (lávka) určený jen pro pěší a cyklisty s možností přejezdu lehkého vozidla.

U každé z variant měli posoudit různá hlediska výhod a nevýhod řešení a na závěr se měli vyjádřit, kterou variantu by preferovali. Variantu B, tedy jednosměrný automobilový provoz, nepreferuje prakticky nikdo.

Z odpovědí také vyplynulo, že nejkritičtěji vidí dopravní situaci ve městě pracovníci městského úřadu, dopravní specialisté a projektanti. Ostatní skupiny nejsou tak kritické.

Profesní zaměření se projevilo i v otázce “Kterou z výše uvedených variant, po uvážení všech kritérií, osobně preferujete?” (Obr. 1). Celkově odpověděly dvě třetiny respondentů, že jsou pro variantu A (vozovka pro obousměrný provoz) a třetina respondentů byla pro variantu C (most pro pěší a cyklisty). Největší procento zastánců varianty C je mezi architekty a urbanisty, nejmenší procento mezi dopravními specialisty a projektanty.

Informační kampaň mezi obyvateli Tábora a sociologický výzkum

Po provedení průzkumu mezi odborníky proběhla informační kampaň o možnostech rekonstrukce mostu přes nádraží Českých drah. Pro občany bylo uspořádáno několik besed s odborníky a politiky, téma bylo hojně diskutováno na stránkách tisku a nakonec ve zvláštní prosincové příloze Novin táborské radnice. Text informace byl koncipován tak, že úvodní strana byla věnována obecným údajům a historii mostu, jeho současnému havarijnímu stavu a záměrům radnice na jeho novou podobu. Další strana byla věnována názorům, které podporují výstavbu mostu pro auta (reprezentovaným zaměstnanci aparátu úřadu) a třetí strana naopak uváděla názory těch, kteří podporují pouze výstavbu lávky pro pěší a cyklisty (menšinové proudy v zastupitelstvu a občanská veřejnost). Autoři druhé a třetí strany si nad rámec věcných korektur nezasahovali do obsahu textu, a tak se podařilo publikovat proti sobě skutečně polemické věcné argumenty a oponentní návrhy řešení. Poslední strana přílohy Novin táborské radnice seznamovala obyvatele s výsledky průzkumu mezi odborníky a s některými objektivními podklady z projektové dokumentace o intenzitách hluku a emisí po rekonstrukci apod. Navíc zastánci lávky, tedy mostu pro pěší a cyklisty, zaslali občanům města výzvu, aby podpořili tuto “lehkou” variantu.

V prosinci provedlo táborské pracoviště Jihočeské univerzity sociologický průzkum preferencí variant rekonstrukce mostu mezi občany. Bylo osloveno 180 respondentů z části Tábora, kterou komise ustavená radou města označila jako dotčenou část města touto stavbou, což činí asi 2,7 % dospělých obyvatel, a 180 respondentů z dalších čtvrtí města, což činí jedno procento dospělých obyvatel zbytku města.

Výsledky sociologického výzkum

  1. Sociodemografické údaje o respondentech, informovanost
  2. Složení respondentů odpovídá sociální struktuře obyvatel celého města starších 18 let, tj. oprávněných voličů v případě konání místního referenda. V dotazovaném vzorku bylo následující zastoupení: 53 % žen a 47 % mužů, 25 % vyučených, 59 % se středoškolským a 16 % s vysokoškolským vzděláním, 9 % podnikatelů, 49 % zaměstnanců, 6 % osob v domácnosti, 4 % studujících, 30 % důchodců a 2 % nezaměstnaných.

    Velká většina dotázaných často používá automobil jako dopravní prostředek pro cestování ve městě. Průměrně uskuteční občané Tábora po městě dvanáct jízd měsíčně. Méně často jezdí autem obyvatelé dotčených částí (9), kteří bydlí blíže centru. Nejčastěji jezdí autem lidé z příměstských částí (18).

    Informovanost obyvatel o havarijním stavu mostu přes nádraží byla vysoká (přes 90 %). Občané čerpali nejčastěji informace z Novin táborské radnice (42 %), ale dalších 51 % mělo informace z více zdrojů. Informace z více zdrojů získávali nejčastěji obyvatelé dotčených čtvrtí (69 %). Průzkum prokázal že most nejčastěji používají obyvatelé dotčených částí(74 %, z toho 27 % několikrát týdně). Ostatní obyvatelé Tábora méně často (60 % a jen 3 % několikrát týdně).

  3. Hodnocení výstavby mostu pro obousměrný automobilový provoz
  4. Přínos mostu pro obousměrný automobilový provoz pro řešení dopravní situace města není mezi občany považován za jednoznačný. Za spíše přínosný jej považují především obyvatelé ostatních, tedy nedotčených částí, přičemž struktura odpovědí z jednotlivých částí se výrazně neliší (celkem přínosný 54 %). Obyvatelé dotčených části jej naopak většinou považují za škodlivý nebo nedůležitý pro řešení dopravy v Táboře (celkem nepřínosný 66 %).

    U všech respondentů převládá názor, že obnovení silničního provozu přes nádraží ČD by mělo nepříznivý vliv na životní prostředí v centrální části Tábora. Zvlášť obyvatelé Blanického předměstí se této stavby nejvíce obávají (nepříznivý vliv na životní prostředí vnímá téměř 90 % tamních obyvatel). Tato rezidenční část bezprostředně navazuje na most a obnovení automobilového provozu by se jich nejvíce dotklo.

  5. Jakou variantu mostu občané preferují?

Rozhodující otázka sociologického průzkumu se samozřejmě týkala variant rekonstrukce mostu (průměr odpovědí za celý Tábor – Obr. 2). V tomto případě jsou odpovědi “dotčených částí” města započítány pouze relativní váhou odpovídající počtu obyvatel těchto částí, tedy menší, než by odpovídalo počtu respondentů. Dalo by se říci, že tento obrázek předpovídá výsledek hlasování všech občanů města v referendu. Ze statistiky plyne, že při uvedeném poměru odpovědí a při odpovídajícím počtu přepočítaných asi 213 respondentů je maximální chyba tohoto odhadu 6 %. Tedy s pravděpodobností 95 % by při hlasování obyvatel bylo pro variantu “most pro pěší a cyklisty” 61 % až 69 % obyvatel. Vyjdeme-li z předpokladu, že nerozhodnutí obyvatelé by se případného hlasování nezúčastnili, pak by poměr obou variant byl 68:32.

Průzkum potvrdil očekávané rozdíly v preferencích. Přesto v žádné lokalitě nezvítězila varianta automobilového provozu a naopak ve všech zvítězila varianta mostu pro pěší a cyklisty. Největší podporu má “lehká” varianta na Blanickém předměstí, a to celých 86 %.

U stěžejní otázky variant řešení mostu přes nádraží jsme se také zabývali otázkou, jak jsou názory obyvatel ovlivněny profesí, vzděláním, pohlavím a otázkou vztahu respondenta k používání auta. Sledovali jsme poměr odpovědí ve prospěch mostu pro pěší a cyklisty vůči mostu pro automobilový provoz podle různých skupin (Obr.3). Ve všech případech je poměr větší než jedna a tedy ve všech skupinách převládá podpora mostu pro pěší a cyklisty. “Lehká” varianta má relativně nejmenší podporu u podnikatelů a těch, kteří často jezdí autem. Naopak největší podporu má lávka pro pěší a cyklisty u důchodců, středoškolsky vzdělaných respondentů, žen a podle očekávání u těch, kteří méně jezdí autem.

Poslední otázka zněla: “V případě realizace mostu pro obousměrný automobilový provoz by měla být automobilová doprava na mostě nějak omezena (např. tonáží, rychlostí, časem apod.)?” Téměř 97 % obyvatel se domnívá, že by doprava měla být na mostě nějakým způsobem omezena.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 44/2004.

Další informace [nápis]
Číslo 44/2004
Časopis Veřejná správa č. 44/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail