Památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Marie J. Lauermannová

Lomec: Poutní místo u Vodňan

barokní kostelík Panny MarieZ Netolic přes Libějovice nebo cestou z Vodňan přes Chelčice, rodiště Petra Chelčického, se dostaneme na mírný kopec zvaný Lomec i lidově Lomeček, kde uprostřed lesů najdeme romantické poutní místo s barokním kostelíkem Panny Marie. Historie tohoto místa je velmi dlouhá. Z šestého až devátého století pochází celkem 62 slovanských mohyl nalezených v roce 1925 na svahu lomeckého lesa. Toto slovanské pohřebiště je považováno za největší na jihu Čech a nejzachovalejší v Čechách. Jméno Lomec dostal 515 metrů vysoký kopec ve čtrnáctém století podle nedalekého lomu, jehož zbytky jsou u cesty na Lomec dodnes patrné. Libějovické panství patřilo postupně Malovcům, Rožmberkům, Janu hraběti Zrinskému, Švamberkům, Buquoyům a Schwarzenberkům.

V roce 1684, kdy se vědec a cestovatel Karel Filip Buquoy plavil z Říma do Španělska a loď se dostala do velké bouře, slíbil hrabě malé sošce Panny Marie foyenské (šlo o věrnou kopii zázračné sošky Panny Marie de Foya u Bruselu), že když se zachrání, postaví na její počest na svém jihočeském panství kostel. Hrabě po návratu uložil sošku na panství v Nových Hradech a v roce 1690 se vydal hledat vhodné místo pro stavbu kostela. Místo našel na Lomci a kolem chtěl vybudovat rozsáhlý anglický park, který měl sahat od Vodňan až k Netolicům a Kratochvíli. Jeho záměry však překazila smrt a tak otcův slib naplnil až syn Filip Emanuel Buquoy, který na Lomci nechal vystavět v letech 1692-1699 kostelík. Podle starých zápisů jde prý o kopii kaple z tehdy španělského Brabantska, odkud Buquoyové přišli do Čech. V minulosti byl projekt často připisován Janu Blažeji Santinimu Aichlovi. Nyní se odborníci přiklánějí k názoru, že architektem stavby ve stylu vrcholného baroka byl sám hrabě Filip Emanuel Buquoy. Kostel byl vysvěcen až v roce 1704, slavnosti však již stavitel Filip Buquoy přítomen nebyl, zemřel o rok dříve.

Uprostřed kostela najdeme vyřezávaný centrální oltář, dílo řezbáře Jana Wauschera z Lince. Je to zmenšená napodobenina Berninniho papežského oltáře u Sv. Petra v Římě. Kromě Říma a Lomce se tento typ zavěšeného oltáře nachází prý už jen ve španělském městě Vittoria. Oltář na Lomci je znalci oceňován jak pro jedinečnost myšlenky, tak i pro dokonalé zpracování. V zavěšeném svatostánku je nad Nejsvětější Svátostí uložena v zasklené schránce soška Panny Marie. Křížová cesta z lipového dřeva je dílem řezbáře Vojtěcha Kafky z Červeného Kostelce z roku 1933. Kostel Panny Marie vždy byl hojně navštěvován věřícími poutníky z širokého okolí – známé jsou Mariánské soboty (každá první sobota v měsíci) – v letních měsících jsou mše slouženy venku. Od roku 1992 se zde konají i Fatimské dny – každého třináctého dne v měsíci.

Nedaleko kostela postavil bratr Filipa Emanuela Albert Buquoy v roce 1710 lovecký zámeček, kde libějovická šlechta trávila horká léta. V roce 1714 však umírá i Albert Buquoy a tak zámeček svému účelu sloužil jen krátce. Stává se z něj fara a poté škola, která okolním obcím sloužila až do roku 1962. Dnes je budova díky Kongregaci Šedých sester Sv. Františka opravena a slouží jako sídlo Kongregace. Spolu s celým areálem je zámeček vzorně udržován a na jeho štítu se skví erb Buquoyů.

Na věži kostela je místo jen pro jeden zvon a proto byla vedle zámečku v roce 1939 vybudována zvonice, jejíž tři zvony byly záhy (1942) použity k válečným účelům. Po válce byl zavěšen jeden zvon ze Svaté Hory (který tam ve třicátých letech nahradila zvonkohra a zvon ležel na libějovickém zámku) a později (1974) byl zvon doplněn dvěma novými zvony, ulitými v Německu.

Lomec je romantické a hezké místo i pro turistické výlety. Ostatně i Julius Zeyer sem prý během svých pobytů ve Vodňanech rád chodíval s přáteli a říká se, že zde v tichu Lomce napsal svoji “Zahradu mariánskou”.

Další informace [nápis]
Číslo 44/2004
Časopis Veřejná správa č. 44/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail