Časopis Veřejná správa

Informace

Jan Maršák, Zuzanna Hokkyová

Podrobně o integrovaném registru znečišťování

V roce 2003 vstoupil v platnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci). Zákon má za cíl kromě implementace směrnice Rady EU o integrované prevenci (96/61/EC) zřídit integrovaný registr znečišťování životního prostředí (dále jen integrovaný registr znečišťování - IRZ). IRZ bude koncipován jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy. Z technicko organizačního hlediska je IRZ připravován jako součást Jednotného informačního systému o životním prostředí (JISŽP). Česká republika musí zřídit integrovaný registr znečišťování z několika zásadních důvodů. V první řadě stát potřebuje relevantní a věrohodná data o znečištění životního prostředí. Ochranu životního prostředí je nutno brát jako veřejný zájem (ostatně, samotné životní prostředí je označováno za veřejný statek) a tomto ohledu je nezbytné zajistit, aby každý měl přístup k důležitým informacím o znečišťování životního prostředí (blíže viz Aarhuská úmluva a Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek). Česká republika musí plnit povinnosti z oblasti ochrany životního prostředí i v souvislosti se svým vstupem do Evropské unie. Data z integrovaného registru znečišťování budou sloužit pro ohlašování do Evropského registru emisí znečišťujících látek (European Pollutant Emission Register – EPER). Členské státy EU mají povinnost vést národní registry emisí z průmyslových zdrojů a podávat informace o emisích z těchto zařízení Evropské komisi. První ohlášení Česká republika bude podávat v roce 2006 za rok 2004.

Budování integrovaného registru znečišťování by mělo přinést pozitivní efekty i pro sféru povinných osob. Jedná se zejména o hledání úspor ve výrobách, případně nahrazování některých látek méně škodlivými, které nebudou v IRZ sledovány. Tím vzniká kladný obraz společnosti u veřejnosti, která bude moci zlepšování firem v této oblasti díky veřejné přístupnosti dat pečlivě sledovat. Vzhledem k zavádění úspornějších technologií může dojít i ke zvyšování konkurenceschopnosti. V neposlední řadě je, díky ustanovením zákona o integrované prevenci, možné dosáhnout snížení administrativní zátěže ohlašovatelů a zefektivnění toku ohlašovaných dat mezi ohlašovatelem a subjekty pověřenými kontrolou či evidencí dat.

Integrovaný registr znečišťování zakládá zákon o integrované prevenci (Hlava III zákona). Legislativním aktem, který problematiku integrovaného registru znečišťování upravuje, je nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.

Zákon o integrované prevenci definuje základní pojmy (integrovaný registr znečišťování životního prostředí, uživatel registrované látky aj.), zřizuje IRZ, vymezuje ohlašovací povinnosti a ukládá vést evidenci údajů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti. Zákon se zaměřuje i na způsob zveřejňování údajů z IRZ.

Pojem Integrovaný registr znečišťování životního prostředí je vymezen v § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci. Pod tímto pojmem (případně zkráceným tvarem integrovaný registr znečišťování) se rozumí databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích. IRZ pokrývá problematiku emisí ohlašovaných látek do ovzduší, vody, půdy a v přenosech.

IRZ bude obsahovat informace od tzv. uživatelů registrované látky. Uživatelem registrované látky je podle zákona o integrované prevenci (§ 2 písm. l) provozovatel zařízení, jakož i jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána nebo produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování. Pojem uživatel registrované látky je širším pojmem než provozovatel IPPC zařízení.

Ohlašovací povinnost do IRZ bude tedy muset splnit každý, z jehož zařízení jsou vypouštěny do vody, ovzduší, půdy či ve formě přenosů (odpadní vody a odpady) některé z látek uvedených v nařízení vlády č. 368/2003 Sb. v množství shodném nebo vyšším než udává ohlašovací práh.

Vznik ohlašovací povinnosti stanoví § 22 odst. (1) zákona o integrované prevenci. Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedených v nařízení vlády č. 368/2003 Sb., pokud je jejich množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování.

§ 22 odst. (2) specifikuje termín ohlašování údajů do IRZ. Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje do IRZ do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a forma ohlašování jsou stanoveny v nařízení vlády č. 368/2003 Sb. První ohlašovací povinnost uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005. Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky lhůtu prodloužit, nejdéle však o 60 dní. Splnění podmínek pro ohlašování do IRZ s sebou přináší některé změny v ohlašování vybraných údajů podle zvláštních právních předpisů (viz centralizace ohlašovacích povinností).

Uživatel registrované látky musí vést evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti do IRZ (§ 25 odst. 1 zákona o integrované prevenci). Forma a způsob vedení evidence bude upravena vyhláškou. Vyhláška se v současnosti dokončuje. Do evidence se u zařízení (§ 2 písm. a) zákona o integrované prevenci) zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů (zákon o odpadech, zákon o ovzduší, zákon o chemických látkách). Veškeré údaje je třeba uchovávat po dobu 5 let (§ 25 odst. (2) zákona o integrované prevenci). Po uplynutí lhůty se postupuje podle zákona o archivnictví (č. 97/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Není možné zaměňovat vedení podkladů a samotné ohlášení. Na základě evidence podkladů uživatel registrované látky zjistí, zda mu vzniká povinnost ohlásit údaje do IRZ. Údaje do IRZ se budou ohlašovat na formuláři, jehož přesný formát bude definovat Ministerstvo životního prostředí.

Kompetence v rámci IRZ má Ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí. Ministerstvo zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování (§ 29 písm. i), rozhoduje o prodlužování lhůt pro ohlášení do IRZ (§ 22 odst. 4), má oprávnění vyžadovat spolupráci od ostatních subjektů v rámci propojování evidencí a IRZ (§ 24 odst. 1), zveřejňuje a publikuje údaje ohlašované do IRZ (§ 26 odst. 1), zpřístupňuje a předává informace z IRZ ostatním správním úřadům (§ 26 odst. 2), zabezpečuje předávání údajů z IRZ v souladu s mezinárodními závazky (§ 26 odst. 3). Česká inspekce životního prostředí provádí kontrolní činnost (§ 34 písm. a), ukládá pokuty (§ 34 písm. c), rozhoduje o zastavení řízení o uložení pokuty (§ 34 písm. d).

Neohlášení údajů, nedoplnění údajů ve stanovené lhůtě, případně uvedení nepravdivých informací do IRZ podléhá sankcím, které jsou specifikovány v § 37 odst. 1, zákona o integrované prevenci. Zákon stanovuje maximální výši pokuty, kterou může inspekce uložit na 500 000 Kč. Pokud dojde v době do uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení stejných povinností, za které již byla uložena pokuta, ČIŽP uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby (§ 37 odst. 2).

Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování, stanovuje: seznam ohlašovaných látek a ohlašovací prahy (§ 1), způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek (§ 2), způsob a formu ohlašování do registru (§ 3), některá opatření k zajištění jednoty informačního systému v oblasti životního prostředí (§ 4). Má celkem pět příloh. V přílohách č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. jsou stanoveny seznamy látek, jejichž emise a přenosy je uživatel registrované látky povinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat (tzv. ohlašované látky). Příloha č. 3 se zabývá otázkami zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek. Příloha č. 4 obsahuje povinné údaje pro ohlašování do IRZ. V příloze č. 5 jsou uvedeny kódy NOSE-P, které budou v případě ohlašování do IRZ vyplňovat provozovatelé zařízení podle zákona o integrované prevenci. V integrovaném registru znečišťování lze nalézt několik skupin nejdůležitějších polutantů: karcinogenní látky, skleníkové plyny, látky způsobující kyselé deště, těžké kovy, plyny poškozující ozónovou vrstvu Země. Ohlašované látky jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. Přílohy se odlišují počtem látek. Od roku 2004 až do roku, ve kterém vstoupí v platnost a stane se pro Českou republiku závazným Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR), bude ohlašováno celkem 72 látek (mimo provozovnu, v odpadech a odpadních vodách, je určeno sledovat 56 chemických látek). Od roku následujícího po roce vstupu Protokolu o PRTR v platnost se počet ohlašovaných látek zvýší a dosáhne počtu celkem 88 látek. Integrovaný registr znečišťování je budován tak, aby mohl reagovat na případné rozšiřování počtu sledovaných látek.

Ohlašovaným látkám jsou přiřazeny hodnoty tzv. ohlašovacích prahů pro emise (do ovzduší, vody, půdy) a mimo provozovnu (přenosy). Pokud u látky hodnota ohlašovacího prahu není uvedena, látka se v dané složce životního prostředí nesleduje. Řada znečišťujících látek je ovšem sledována ve všech oblastech (ovzduší, voda, půda, přenosy), neboť je nutné mít přehled o všech směrech vstupu těchto látek do životního prostředí. Ohlašují se rovněž havarijní emise (jednorázové nevýrobní emise).

Při překročení či dosažení stanovených ohlašovacích prahů pro ohlašované látky je spuštěna povinnost ohlašovat do IRZ. Zároveň jsou spuštěny i další procesy vyplývající z ustanovení zákona o integrované prevenci a nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování.

Pro snadnou dostupnost informací o problematice IRZ byla vytvořena internetová stránka www.irz.cz, kde možno najít podrobnější a aktuální údaje o registru, jakož i odkazy na další zdroje informací. V rámci této stránky je zřízena také služba help-desk IRZ, která zodpovídá na otázky odborné i široké veřejnosti a můžete ji kontaktovat na irz.info@env.cz.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 43/2004.

Ing. Jan Maršák, MŽP, Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, jan_marsak@env.cz

Mgr. Zuzanna Hokkyová, oddělení Agentura integrované prevence, Kodaňská 10, 100 10 Praha 10, zuzanna.hokkyova@ceu.cz

Důležité odkazy

Integrovaný registr znečišťování – www.irz.cz

Aarhuská úmluva - http://www.unece.org/env/pp/welcome.html

Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek - http://www.unece.org/env/pp/prtr.htm

Směrnice o integrované prevenci - http://europa.eu.int/comm/environment/ippc/

Evropský registr emisí znečišťujících látek - http://www.eper.cec.eu.int/

EPER (Německo) - www.eper.de

EPER (Španělsko) - www.eper-es.com

National Pollutant Inventory (Austrálie) - www.npi.gov.au