Příloha

Michaela Foltysová, Marek Pavlík, Lenka Simerská,,
Praha, červen 2004

Rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů
(informativní metodika)

Obsah:

Státní rozpočet – M.Foltysová

Obce a města – M.Pavlík

Kraje – M.Foltysová, M.Pavlík

Slovníček základních pojmů genderové terminologie

Institucionální a právní rámec rovných příležitostí žen a mužů

Podrobnější informace k aktivitám v zahraničí

Internetové zdroje

Další informace ke genderové problematice, problematice rovnosti mužů a žen v ČR

Úvodní slovo

Žena… manažerka, politička, odbornice, sportovkyně…, ale také matka. Kolik společenských rolí každá současná žena plní? Jaké je její postavení v dnešní společnosti? Takové otázky si jistě už položil každý z nás. Budeme-li hledat odpovědi, zjistíme, že pro rovnost žen a mužů bylo již vykonáno hodně a v řadě oblastí života společnosti se běžně uplatňuje. Existuje však ještě mnoho takových oblastí, kde je rovnost pohlaví jen vzdáleným cílem. Přiblížit tomuto cíli se snaží i česká vláda. Navazuje tak na českou prvorepublikovou ústavu, která jako první v Evropě vyjádřila formulaci o rovnosti pohlaví.

Česká předválečná demokratická společnost se vůbec vyznačovala příznivým ovzduším pro tyto myšlenky. Již v roce 1919 získaly české ženy volební právo, díky své společenské vážnosti a za podpory a spolupráce mužů. Tomáš Garrigue Masaryk významně podporoval ženy-političky a při svých vystoupeních vyvracel obavy, že by účastí žen na řízení společnosti utrpěl jejich rodinný život. Existovaly i osvětové spolky, kde pro ženy přednášeli přední politici.

I pro současnou českou vládu je rovnost žen a mužů velkým tématem a nechce zůstat jen u proklamací. Ministerstvu financí proto uložila připravit informativní metodiku rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů jako pomůcku pro orgány veřejné správy a především zastupitelstva, která chtějí hledisko rovnosti žen a mužů začlenit do svých programů.

Mgr. Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády a ministr financí

Seznámení s genderovým rozpočtováním

Co je to rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů?

Rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů (genderové rozpočtování, gender budgeting) je přístup k rozpočtům, ve kterém jde o spravedlivější přerozdělování finančních prostředků z hlediska rovného přístupu žen a mužů k čerpání finančních zdrojů, které společnost vytvořila. Vynakládání finančních prostředků z veřejných rozpočtů na zabezpečování potřeb a zájmů jak žen, tak mužů je jednou ze součástí politiky vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže.

Skupina expertů Rady Evropy se shodla na následující definici: Genderové rozpočtování je uplatněním gender mainstreamingu (1) v rozpočtovacím procesu. Myslí se tím zhodnocení rozpočtů z hlediska genderu, při němž se na všech stupních rozpočtového procesu bere ohled na otázku pohlaví s cílem prosazování rovnosti žen a mužů.

Genderové rozpočtování by mělo být prováděno na všech úrovních veřejných rozpočtů a mělo by napomoci k vytváření a prosazování rovných příležitostí. Provádět takové genderové rozpočtování neznamená vytvářet oddělené rozpočty pro muže a pro ženy, ani není jeho smyslem dosažení nějakého konkrétního podílu výdajů zaměřených na tu kterou genderovou skupinu.

Komu je tato příručka určena?

Tato příručka je určena pro všechny pracovníky i volené zástupce, kteří se podílejí na tvorbě a naplňování veřejných rozpočtů. Rovněž je určena i všem zájmovým skupinám a jednotlivcům, kteří mají o tuto problematiku zájem. Měla by každému pomoci při snaze o praktickou aplikaci genderového rozpočtování.

K čemu může být genderové rozpočtování dobré?

Zjednodušeně řečeno, genderové rozpočtování může být dobré pro všechny. Vyvážeností rozpočtu získávají nejen ženy, ale i muži.

Je-li cílem veřejných rozpočtů rozvoj a zlepšování životních podmínek obyvatelstva prostřednictvím poskytování veřejných statků a služeb, vytváření příležitostí a rozvoje územního celku, pak genderové rozpočtování nemůže mít jiný cíl.

Úspěšné použití veřejného rozpočtu jako nástroje pro vytváření rovných příležitostí může výrazně ovlivnit rozvoj regionu. Příznivé dopady se mohou projevovat různě, ať už odezvou občanů – voličů, ekonomickým růstem, nebo příznivějším demografickým vývojem. Je nezbytné mít na paměti, že genderové rozpočtování musí být součástí politiky rovnosti uplatňované na všech úrovních.

Proces tvorby rozpočtu, pokud je veden principy genderové rovnosti, vytváří ovzduší, ve kterém je tvorba rozpočtu transparentnější a zodpovědnější. Je to způsobeno tím, že na celkové výdaje i na částky určené pro specifické potřeby té které skupiny obyvatel a jejich faktické využití, je aplikován detailní pohled. Každá skupina si tak může prosadit své zájmy. Pro skupiny, které vycházejí z analýzy jako znevýhodněné, jsou navržena opatření vyrovnávající tyto nerovnosti. Velmi důležitý je fakt, že genderové rozpočtování poskytuje tvůrcům politik podněty k rozlišení priorit mezi potřebami žen a potřebami mužů ve veřejných výdajích. Analýzy dokazují, že rozpočet sestavený podle principů genderové rovnosti zvyšuje produktivitu a hrubý domácí produkt.

Dalším z důvodů, proč zavádět genderovou analýzu rozpočtů, je zviditelnění ekonomické aktivity žen. Ukázat, jak souhrn příjmů do rozpočtu a nastavení systému daní může mít odlišný dopad na ženy a muže, zvláště v případech specifických skupin jako jsou matky samoživitelky nebo nezaměstnané ženy vytlačené do neformálních sektorů trhu práce.

Principy, na kterých je genderové rozpočtování založeno a které má také v praxi podporovat :

R o v n o s t

Ačkoliv se národní rozpočty mohou jevit jako genderově neutrální politické nástroje, vládní výdaje a příjmy mají na ženy a muže odlišný dopad. Přistupujeme-li k rozpočtu z hlediska práv občanů, zároveň tím umožňujeme, aby genderová rovnost fungovala jako cíl a zároveň jako nástroj ekonomické politiky. Gender jako indikátor v rozpočtech je také hmatatelným důkazem plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW)a dalších mezinárodních lidsko-právních závazků.

O d p o v ě d n o s t

Je náročné vypracovat analýzy a formulovat podle nich příslušné postupy politiky. Ovšem ještě obtížnější je dodržet principy rovnosti v praxi, prosazovat je na všech úrovních a prokázat měřitelné výsledky. Genderově vnímaný proces tvorby rozpočtu ale nabízí vhodné propojení těchto dvou sfér. Propojuje závazky formulované vůči genderové rovnosti a konkrétní způsoby, jak jsou získávány a utráceny peníze. Tím zvyšuje odpovědnost vládních orgánů vůči občanům.

V ý k o n n o s t

Zprávy Světové banky podávají důkazy o tom, že genderové nerovnosti vedou ve svých důsledcích ke značným ztrátám ve výkonnosti ekonomiky i ke ztrátám na lidských zdrojích. Makroekonomická politika je ovšem schopna zvýšit, snížit nebo ponechat nezměněné tyto ztráty, které společnost z genderové nerovnosti pocítí. Děje se to především přizpůsobováním fiskální politiky (včetně příjmů a výdajů). Politika genderově vnímavého rozpočtování může jít daleko a sladit cíle genderové rovnosti s cíli ekonomické výkonnosti, tak aby obě položky prosperovaly.

T r a n s p a r e n t n o s t

Genderové rozpočtování by mělo zapojit do procesu tvorby rozpočtu občanskou společnost. Rozpočet nezůstává tedy jen v rukách příslušných úřadů, ale je předmětem vitální politické a ekonomické debaty, které se účastní všichni zainteresovaní občané, zvláště ženy, které jsou obvykle z podobných rozhodnutí vyloučeny.

Je zavádění genderového rozpočtování složité a nákladné?

Aplikace genderového rozpočtování nevyžaduje žádné radikální zásahy, ani nepředstavuje vysoké náklady. Zejména v první fázi zavádění jde především o zavedení dalšího kritéria do všech procesů vytváření, rozhodování a naplňování veřejných rozpočtů. Tento proces by měl podpořit i postupný vývoj statistických a analytických metod, které budou umožňovat stále kvalitnější posuzování dopadů jednotlivých rozhodnutí.

Lze odlišit několik fází genderového rozpočtování, přičemž genderové techniky lze aplikovat ve kterékoli z nich. Není tedy třeba čekat, až podmínky a kapacita dovolí aplikovat toto hledisko na celý rozpočet a všechny fáze jeho tvorby a realizace. Genderové rozpočtování lze tedy uplatnit v průběhu celého rozpočtového procesu.

Rozsah a cíle příručky

Cílem informativní metodiky je poskytnout obcím, městům, krajům i státním institucím návod, jak postupovat při zavádění genderového rozpočtování. Cílem této příručky není předložit vyčerpávající a univerzálně aplikovatelnou metodu (metodiku), která pokryje všechny možné varianty rozpočtů a bude použitelná ve všech situacích. Takováto dokonalá metoda (metodika) dosud neexistuje u nás a ani ve světě. Rozsah této publikace by měl poskytnout dostatek informací pro to, aby všechny subjekty mohly genderové rozpočtování postupně zavádět do procesů tvorby a naplňování svého rozpočtu. Je samozřejmé, že promítnutím vlastních zkušeností a aplikací na konkrétní podmínky územního celku budou metody upřesňovány a současně dojde k odlišení od metod ostatních obcí (krajů). Takový proces je nevyhnutelný a nezbytný pro tvorbu novějších a přesnějších způsobů, jak vytvářet genderově vyvážené rozpočty.

Genderové rozpočtování může být aplikováno jak na výdajové, tak na příjmové straně. Vzhledem k tomu, že příjmová strana je ovlivňována především zákony a tudíž není samosprávnými celky příliš ovlivnitelná, je vhodné se v prvním období zaměřit na výdajovou stránku veřejných rozpočtů. Tato informativní metodika je výhradně zaměřena na výdajovou stránku.

Česká republika ve srovnání ve světem

Aktivity, související s výzkumem a aplikací genderového rozpočtování, ve světě začaly poměrně nedávno. Řada zemí, například Austrálie a Švýcarsko, začaly postupně od počátku devadesátých let zkoumat a upravovat své rozpočty i z genderového hlediska. Tyto aktivity měly různou délku trvání i zaměření svého obsahu. Nicméně stále rostoucí počet zemí, které se genderovým rozpočtováním zabývají, a vzrůstající zájem odborné veřejnosti ukazuje, že dopady aplikace genderového rozpočtování nelze považovat za zanedbatelné.

Lze konstatovat, že Česká republika nijak výrazně nezaostává za zeměmi, které po cestě genderového rozpočtování již kráčejí. Česká republika se přijetím legislativy EU zavázala k vytváření rovných příležitostí. Podrobnější informace k institucionálnímu a právnímu rámci jsou v příloze.

Evropská unie se zabývá genderovým rozpočtováním jako součástí gender mainstreamingu. Gender mainstreaming má oporu zejména v Amsterodamské smlouvě (článek 2 a 3), je obsažen ve Sdělení Komise z roku 1996, ve Třetím a Čtvrtém akčním programu Společenství pro zajištění rovných příležitostí pro ženy a muže. Významnou je i akční platforma, schválená na Čtvrté světové konferenci OSN o ženách v Pekingu v roce 1995. Všechny státy EU z Evropského hospodářského prostoru jsou signatáři Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW).

Ovládat principy genderového rozpočtování je také nutné z hlediska vstupu do EU. Genderová rovnost je jedním ze základních principů podle nichž Evropská komise posuzuje žádosti o granty, finanční asistenci a výsledky projektů. Děje se tak na všech úrovních, tedy i v projektech směřovaných do obcí a krajů.

Ve světě existuje celá řada iniciativ genderového rozpočtování, přičemž nejlépe se osvědčily ty, které byly zaváděny systematicky a ve spolupráci napříč sektory. To znamená, že příslušná složka státní správy, odpovědná za rozpočet, spolupracovala s výzkumem, s občany formou styku s občanskými sdruženími a s organizacemi, zabývajícími se genderovou rovností a postavením žen. Současně byl brán zřetel na národní politiky rovnosti pohlaví a závazky státu na mezinárodní úrovni.

Podrobnější informace o některých iniciativách ve světě jsou uvedeny v příloze.

Genderové rozpočtování ve světě

V roce 2002 existovaly iniciativy genderového rozpočtování v téměř čtyřiceti dvou zemích světa. Jejich různé přístupy se lišily zejména :

Za průkopníky v genderovém rozpočtování je považována Austrálie a Jihoafrická republika. Vůbec první genderový rozpočet, takzvaný “Women’s Budget” byl vypracováván federální vládou Austrálie roku 1984 (předběžné analýzy a návrhy byly představeny již v průběhu osmdesátých let). V roce 1990 již byly zavedeny genderové indikátory a čtyři roky poté každý resort australské vlády začal používat sjednocené indikátory genderové rovnosti ke každoroční evaluaci své činnosti.

Formy iniciativ se v jednotlivých zemích liší, ale v počátečních fázích převažují formy na regionální úrovni (například město Göteborg ve Švédsku zahrnulo gender mainstreaming do rozpočtového procesu, ve Švýcarsku existují iniciativy na úrovni kantonů Basel, Zürich, St.Gallen, v Německu na úrovni spolkových zemí). Pokud jde o rozsah analýz, je důraz kladen hlavně na vybrané druhy výdajů příslušných rozpočtů:

Jaké metody se zabývají sledováním postavení mužů a žen ve společnosti?

V rámci mezinárodního srovnávání rozvoje lidských zdrojů pomocí indexu lidského rozvoje byl vypracován i index genderového rozvoje (IGR), který zahrnuje tři parametry sledované z pohledu nerovností mužů a žen. Jsou to ukazatele střední délky života (zvlášť pro muže a ženy), vzdělanostní index odrážející gramotnost u mužů a žen a ukazatel životního standardu (měřený pomocí podílu reálného HNP (3) na obyvatele). Naším cílem není vysvětlovat metodiku jejich výpočtů, ale poukázat na genderovou situaci v ČR v kontextu mezinárodních souvislostí.

Následující tabulka zobrazuje hodnoty IGR ve vybraných zemích světa v roce 2001, přičemž interval pro index genderového rozvoje je stanoven od 0 do hodnoty 1 (hodnota 1 se rovná maximální rovnosti obou pohlaví). Výsledky naměřených hodnot jsou pro ČR příznivé, i když je potřeba uvědomit si určité nedostatky u takto nastavených parametrů. Jejich výslednou vypovídací schopnost zkresluje rozdílnost v dílčích ukazatelích a různá úroveň vyspělosti jednotlivých zemí (Tab. 1).

Další ukazatel, míra genderového zastoupení (GMZ), měří relativní sílu mužů a žen v politickém a ekonomickém životě společnosti a zahrnuje procentuální podíly pohlaví na administrativních a manažerských pozicích, parlamentních křeslech, odborných a technických postaveních. Mezinárodní srovnání umísťuje Českou republiku mezi vybrané státy následujícím způsobem (Tab. 2).

Naměřený index ve sledovaném období pro Českou republiku vycházel z 15,7% počtu parlamentních míst obsazených ženami a z 23% podílu žen na celkovém počtu míst technického směru v období let 1992-2001. Částečné ukazatele přepočítávané na podmínky České republiky poukazují na dominantní pozici žen v rámci ekonomické aktivity, v práci pro domácnost a v odvětví služeb.

Kromě sledování indexů genderových nerovností v rámci mezinárodního porovnávání jsou významným zdrojem poznatků o postavení mužů a žen ve společnosti statistické rozbory, zaměřené zvlášť na ženy a muže - genderové statistiky.

Genderová statistika, možnosti a úskalí jejího využití

Statistiky členěné podle pohlaví poskytují objektivním a kvantitativním způsobem data pro genderové analýzy, které odrážejí rozdíly mezi ženami a muži. Tyto rozdíly se projevují v podmínkách, potřebách, úrovni participace, přístupu ke zdrojům, rozhodovacích pravomocech apod.

Členění genderové statistiky zahrnuje základní příčiny a z nich vyplývající důsledky a účinky dané odlišnostmi obou pohlaví.

Genderová statistika - zobrazení příčin nerovností

Rozdělení podle pohlaví v oblasti vzdělávání:

Rozdělení zodpovědností v rámci rodiny:

Reprodukční role žen:

Genderová statistika-zobrazení důsledků a účinků nerovností

Rozdílné mzdy a platy:

Rozdílné příležitosti v kariéře:

Rozdílné role při rozhodovaní:

Na základě výsledků 4. světové konference o ženách v Pekingu v roce 1995 byla přijata následující doporučení pro aplikaci a rozvoj genderové statistiky:

Genderová statistika v České republice

Česká republika v rámci opatření o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen uložila usnesením vlády ČSÚ (Český statistický úřad) povinnost pravidelně publikovat statistická data o rovnosti mužů a žen. ČSÚ přitom využívá a zpracovává data pocházející z jednotlivých ministerstev, ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky), ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) apod.

Výsledkem jsou publikace “Zaostřeno na muže, na ženy” a  “Ženy a muži v datech”, v rámci kterých je pozornost z genderového pohledu věnovaná následujícím oblastem:

Problémy při použití genderové statistiky jako nástroje v rámci genderového rozpočtování mohou spočívat ve složitosti její interpretace a často i v tom, že neexistuje konkrétně členěná statistika pro sledované účely. Následně je proto důležité vymezit konkrétní oblasti, ve kterých se bude genderová statistika provádět. Výsledky mohou sloužit tvůrcům příslušných politik i široké veřejnosti, aby si uvědomili možné nerovnosti pohlaví. Předpokladem pro přijetí genderového hlediska a jeho začleňování do dalších činností je výběr vhodných ukazatelů. Je zde tedy možno očekávat postupné změny a úpravy sledovaných oblastí, které vyplynou z konkrétních potřeb.

Genderové rozpočtování (gender budgeting) ve kterékoli fázi může zahrnovat následující kroky:

  1. Zhodnocení postavení žen a mužů, chlapců a dívek v každém z rozpočtových sektorů (u pokročilejších rozpočtovacích procesů se uplatňuje také analýza podle věkové struktury, rasy, typů lokalit místa bydliště atd.).
  2. Zjištění, zda vládní politiky a opatření na místní úrovni adekvátně pokrývají problémy identifikované v předchozím kroku.
  3. Prošetření alokace zdrojů, zda patřičné zdroje byly vyčleněny na řešení problémů a na zajištění genderově-senzitivních politik.
  4. Vyhodnocení efektivity, zda byly zdroje efektivně vynaloženy v procesu dosahování cílů.

Gender budgeting může pokrývat:

Nástroje gender budgetingu:

  1. Statistiky rozděleně podle pohlaví:
  2. - výdaje a zisky

    - objem neplacených ekonomických aktivit – neplacené práce v domácnosti a péče o rodinu

    - mikroanalytický model ekonomického a ostatního chování podle genderových hledisek.

  3. Citlivost k genderové segregaci, ke kulturním zvyklostem a genderovým normám (a jak jsou tyto podporovány nebo naopak přetvářeny pomocí politiky).
  4. Spolupráce napříč vládními agenturami a napříč politickými procesy.
  5. Uvědomování si rozsahu genderových problémů a schopnost vyhledávat skryté či na první pohled neviditelné souvislosti nerovností.
  6. Nástroje na vyhodnocení cílů a priorit přidružených k politikám.
  7. Uvědomování si složitosti genderových nerovností.
  8. Schopnost zasadit politiku do specifického sociálního fenoménu.

Oddíl 1 – úroveň státní správy

1. Státní rozpočet

Pro vymezení pojmu veřejný rozpočet, ať už státní nebo místní, je důležité zohlednit více hledisek. Tato hlediska nám umožňují definovat rozpočet jako nástroj hospodářské politiky státu (hledisko ekonomické), jako bilanci příjmů a výdajů (hledisko účetní), jako zákon (hledisko právní) nebo jako finanční plán (stanovující objem a strukturu příjmů a výdajů vlády).

Na státní úrovni jsou s rozpočtem spojeny následující funkce:

Čeho si ale musíme všímat ve státním rozpočtu z genderového hlediska?

  1. Každá z těchto funkcí může mít různé dopady pro ženy a muže, především v případě přidělování prostředků na určité záměry a z nich plynoucí různé prospěchy pro obě pohlaví.
  2. Funkce je vhodné rozdělit mezi jednotlivé úrovně státní správy, jinak není zabezpečen komplexní pohled na vládní opatření a jeho dosah.
  3. Rozpočty představují jen prostředek pro dosažení cíle, proto při jejich sestavování je prvořadé stanovit cíle a politiku pro jejich dosažení.

Národní úroveň při realizaci genderově orientované rozpočtové analýzy zahrnuje celý rozsah státního rozpočtu, kde hlavní roli sehrává Ministerstvo financí ve spolupráci s ostatními ministerstvy a orgány státní správy. V některých případech jsou předmětem analýzy jen výdaje vybraných odvětví a programů. Cílem takto zkonstruované analýzy je zviditelnit genderovou problematiku v celém rozpočtovém procesu a aplikovat genderovou rovnost do jednotlivých vládních politik. Zviditelnění v tomto smyslu obsahuje podmínky rozdělování veřejných prostředků (v rámci různých oblastí jednotlivých politik státního rozpočtu) ve prospěch mužů a žen a míru jejich profitu z tohoto rozdělení.

Jaké přínosy má analýza genderového rozpočtování na vládní úrovni pro muže a ženy?

Na začátku posuzování rozpočtu z hlediska genderu je doporučován výběr jedné nebo několika rozpočtových oblastí. Proto jsme i v případě České republiky pro podrobnější rozbor zvolili systém vybraných politik podle příslušných kapitol státního rozpočtu. Ty zahrnují oblasti vzdělávání (MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), zdraví (MZ - Ministerstvo zdravotnictví), dopravy (MD - Ministerstvo dopravy), zaměstnanosti (MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí) a grantové politiky (GA ČR - Grantová agentura). Výběr daných oblastí neznamená, že neexistují nerovnosti v jiné části společenského života či existenci nerovností právě v daných oblastech. Náš výběr představuje jen reprezentativní vzorek.

Jestliže politika představuje prostředek realizace k dosažení určitého cíle, kterým je v našem případě rovnost mužů a žen, musí ho sledovat i jednotliví správcové kapitol při sestavování svých politik a správě prostředků jim přidělených. Můžeme tedy hovořit o dvou oblastech zájmu při aplikaci genderového pohledu:

Tvorba politiky - znamená zastoupení obou pohlaví. Jako příklad uvádíme počet žen v parlamentu v zemích EU a budoucích členských zemích v roce 2003 (viz dále tabulka 3). Zavádění povinných kvót pro počty žen ve výkonné moci je předmětem častých diskusí, na druhé straně ale stojí za povšimnutí, že země s vysokým počtem žen na politické scéně patří mezi země s nejvíc rozpracovaným systémem genderového rozpočtování, s největším zaměřením na odstranění diskriminace z genderového důvodu.

Realizace politiky - představuje hospodaření správců kapitol s přidělenými veřejnými prostředky, a to buď v oblasti běžných výdajů ve vztahu k zaměstnanosti pohlaví, ale především kapitálových výdajů ve vztahu k dotační a grantové politice. Důležitá je potřeba uvědomit si možné nerovnosti mužů a žen, zjištění konkrétních poměrů ve sledované oblasti a následné zabudování potřebných opatření do praxe. (Tab.3).

Je tedy potřeba, aby příslušné ministerstvo zohledňovalo při rozdělování veřejných prostředků pro jednotlivé projekty, programy, granty či dotace rozdílné potřeby a dopady pro obě pohlaví a vycházelo z jejich specifických sociálně ekonomických rolí. Výchozím bodem poznání současného stavu je využití výsledků genderové statistiky v příslušné oblasti, případně realizace vlastního průzkumu a rozbor rozpočtu příslušné kapitoly státního rozpočtu.

Analýzu státního rozpočtu je možno uskutečňovat na příjmové a výdajové straně. Naše pozornost je věnována posuzování výdajů, a to zejména kapitálových výdajů, ve formě různých investičních transferů.

Základní předpoklady pro realizaci genderové analýzy plynou z výše uvedených poznatků:

Genderové rozpočtování je tvořeno formou otázek, které jsou základem každé genderové analýzy. Nejčastěji vyskytující se otázky, jejichž odpovědi jsou důležité při implementaci genderového rozpočtu:

Rozbor jednotlivých oblastí podle kapitol státního rozpočtu

Struktura rozboru obsahuje výchozí situaci, odrážející rozdílné postavení žen. Rozdílné postavení žen je ovlivněno jejich specifickými potřebami, což ovšem neznamená, že se v genderovém rozpočtování klade větší důraz na ženy. Výchozí situace představuje pouze první impuls k uvědomění si odlišností pohlaví a k dalšímu oddělenému sledování jejich potřeb. Následuje část dostupné genderové statistiky pro celkovou státní úroveň v rámci České republiky, která vychází z publikací Českého statistického úřadu, společně s částí vybraných ukazatelů. Dalším bodem rozboru je rámcový okruh otázek, které mohou být použité při sestavování konkrétních projektů na úrovni jednotlivých správců kapitol státního rozpočtu.

1. V z d ě l á v á n í

Výchozí situace

Všeobecně je možno říci, že role a zodpovědnost žen v rodině a domácnosti je důležitým determinantem omezujícím úroveň jejich vzdělání. Dalšími limitujícími faktory jsou bezpečnost dopravy, vzdálenost do školy, neflexibilní časový rozvrh hodin, nedostatek center pro pomoc matkám s dětmi. Chybí také ubytovací a sociální služby na školách technického charakteru pro děvčata. Přetrvávající rozdíly v ekonomických aktivitách žen, omezené pracovní možnosti a nižší úroveň platů, znamená i nižší návratnost investic do vzdělávání děvčat. Tento fakt zohledňuje mnoho vícedětných rodin při rozhodování o výběru školy pro syna či dceru.

Příklady dostupné genderové statistiky:

V České republice je podíl veřejných výdajů na oblast školství přibližně 5% HDP (6), přičemž největší část připadá ministerstvu školství. Pozornost v dalším rozdělování veřejných prostředků je věnována části investičních dotací a jeví se jako vhodná pro uplatnění genderového vnímání. Z kapitoly ministerstva školství jsou rovněž přidělované investiční transfery neziskovým organizacím pro oblast tělesné výchovy a sportu a využití volného času. Další skupinu příjemců tvoří územní rozpočty, tedy investiční transfery směřující k obcím a krajům, ať už na obnovu školních budov nebo tělovýchovných zařízení. Ostatní účelové prostředky jsou určené pro výzkum a vývoj, pro konkrétní programy v rámci Národního programu výzkumu, Národního programu přípravy ČR na členství v EU, operačního plánu pro rozvoj lidských zdrojů apod.

Při schvalování projektů pro přidělení dotací jednotlivým subjektům by bylo možné zohledňovat různé požadavky mužů a žen. Příkladem může být podpora svazu ledního hokeje a následná úvaha o podpoře sportovní činnosti převážně ve prospěch žen.

Pokud jde o přidělování dotací územním rozpočtům, potřeba zohledňovat genderové hledisko vzniká především na úrovni nižší, pro konkrétní podmínky v daném regionu (Tab.4, Graf 1).

Získané údaje o investičních výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu dostupné ze státního závěrečného účtu zahrnují celkovou sumu prostředků rozdělovaných ve prospěch vybraných subjektů, kterou není možné genderově členit bez dalších informací (například charakteru občanského sdružení, jeho členské základny, uživatelů jím poskytovaných služeb apod.). Předpokládáme, že tyto informace buď existují na úrovni ministerstev, nebo vznikne potřeba jejich následného sběru.

Vybrané ukazatele v ČR (Tab.5, Tab.6).

Rámcové otázky sloužící k zhodnocení situace a přípravě projektů v oblasti vzdělávání na úrovni ministerstva:

(Otázky jsou čistě orientačního charakteru, slouží jako návrh pro pomoc koordinátorům programů a k zamyšlení se nad všemi možnými oblastmi koncentrace.)

2.  P é č e   o   z d r a v í

Výchozí situace

Ženy sehrávají v oblasti péče o zdraví důležitou úlohu, jednak z hlediska jejich reprodukční úlohy ve společnosti a jednak z důvodu jejich postavení v rodině a péči o její členy. Mezi muži a ženami existují rozdíly v potřebách a užívání zdravotnických služeb, které vycházejí ze sociálně ekonomických, kulturních a biologických faktorů. Tyto následně determinují výživu, životní styl a přístup k zdravotnickým službám.

Příklady dostupné genderové statistiky:

Vybrané ukazatele v ČR (Tab.7, Graf 2).

Rámcové otázky sloužící k zhodnocení situace a přípravě projektů v oblasti zdraví na úrovni ministerstva:

3. D o p r a v a

Výchozí situace

Obvykle se uvádí, že prospěch z realizace dopravních projektů mají muži i ženy, avšak při bližším zkoumání zjistíme, že ženy více užívají levnější veřejné dopravy, jejich vzdělávací a pracovní možnosti závisí na dostupnosti veřejných dopravních spojů. Také zaměstnanost žen v této oblasti je značně poddimenzovaná, ať už z důvodu přetrvávání genderového stereotypu v oblasti vzdělávání, nebo nedostatečného vybavení pracovišť pro zaměstnanost žen.

Příklady genderově dostupné statistiky:

(Tab.8).

Rámcové otázky sloužící ke  zhodnocení situace a přípravě projektů v oblasti dopravy na úrovni ministerstva:

4. Z a m ě s t n a n o s t

Výchozí situace

Přetrvávající rozdíl mezi průměrnými mzdami mužů a žen je dán kombinací více faktorů:

Se zaměstnáním je spojený i problém rovnosti pohlaví v oblasti sociálního pojištění. Obecně je možno si v této oblasti povšimnout, že ženy víc než muži:

Více k uvedené problematice s ohledem na situaci v ČR je možno nalézt v příručce “Prosazování rovnosti mužů a žen na trhu práce v ČR” (7).

Příklady genderově dostupné statistiky:

Vybrané ukazatele pro ČR (Tab.9).

Pro rok 2002 v ČR platí, že každá desátá žena pracovala na částečný úvazek, mezi muži každý třicátý. Ve vlastním podniku bylo zaměstnaných deset procent žen, podíl mužů je dvakrát vyšší. Průměrná výše měsíčního výdělku je u žen o čtvrtinu nižší než u mužů.

Uvedené údaje (Tab. 10) potvrzují, že ženy jsou častějšími příjemci dávek než muži. Největší podíl, až 99%, je mezi příjemci rodičovských dávek, téměř 90% mezi příjemci vdovského/vdoveckého důchodu. Jen v případě starobního důchodu je poměr téměř vyrovnaný (žen je 56%). V neprospěch žen je však i poměr vyplácených dávek, starobní důchod dosahuje jen 81% důchodu mužů, ženy pobírají o 1425 Kč méně než muži a v případě kombinace starobního a vdovského důchodu je to o 929 Kč méně.

Rámcové otázky sloužící k zhodnocení situace a přípravu projektů v oblasti zaměstnanosti na úrovni ministerstva:

5. G r a n t o v á a g e n t u r a Č R

Grantová agentura ČR tvoří další kapitolu státního rozpočtu a na jejím příkladu se pokusíme demonstrovat současnou situaci při přidělování prostředků v rámci podpory standardních grantů v roce 2003. Analýza obsahuje informace o přihláškách a výsledcích přidělených grantů, a to podle vědních oborů. Na základě všeobecných poznatků o typicky “ženských” a “mužských” oborech je možno zhodnotit počet podaných žádostí o grant a jejich úspěšnost při získávání prostředků. Jde přitom o velmi široké začlenění genderového pohledu na celkovou strukturu jednotlivých grantů bez bližšího zkoumání příjemců částek.

V roce 2003 bylo zaregistrováno 1599 přihlášek, z toho 78 bylo vyřazených z důvodu nesplnění formálních požadavků. Struktura přihlášek v daném roce podle vědních oborů (graf 3) a podle resortů (graf 4) byla následující (8) - (Graf 3, Graf 4).

Na základě přijatých přihlášek byl grant přidělený 615 výzkumným projektům. Struktura nových projektů podle počtu vybraných projektů a podle finančních prostředků jim přidělených v rámci existujících vědních oborů (OK1 - technické vědy, OK2 - přírodní vědy, OK3 - lékařské vědy, OK4 - společenské vědy, OK5 - zemědělské vědy) je zachycena v následujících grafech (Graf 6, Graf 7).

Výsledky vyplývající z grafů poukazují na to, že nejvíce grantů bylo přiděleno ve prospěch přírodních a technických věd. Granty z této oblasti zároveň získaly největší podíl veřejných prostředků. Prvenství přírodních a technických věd však podporuje i fakt, že z této oblasti je nejvíce žadatelů o udělení grantu. Z hlediska resortního dominovaly vysoké školy, což se dalo očekávat vzhledem k jejich vědeckému charakteru. Z genderového hlediska však není dále rozlišen typ vysoké školy.

Čím jsou obecně dané rozdíly mezi muži a ženami?

Na celkové výstupy v rámci rozdělení a užívání veřejných služeb mezi muže a ženy mají vliv četné faktory:

Jaká jsou doporučení pro začátek genderového rozpočtovaní na úrovni státního rozpočtu?

  1. Stanovení konkrétních priorit pro dosažení rovnosti mužů a žen v procesu tvorby a realizace politiky ve všech oblastech veřejného života.
  2. Rozhodnutí o přidělování veřejných prostředků se skládá z následujících bodů:
  1. Identifikace problému na úrovni jednotlivých ministerstev
  2. Bere se ohled při přijímání určitého opatření, programu, záměru na jeho různé dopady ve prospěch mužů a žen? Jakým způsobem zjistit tyto dopady a do jaké míry se mohou lišit v případě mužů a žen? Využitelné v tomto případě mohou být genderové statistiky, průzkumy veřejného mínění, cílené analýzy a studie.

  3. Definování cílů a výstupů
  4. Znamená vytvoření rámce a základny odrážející přístup a účast žen a mužů v příslušném odvětví. Je důležité stanovit cíl a ukazatele k jeho dosažení.

  5. Komunikace a spolupráce
  6. Odráží nevyhnutelné poznatky z oblasti rozpočtování, tvorby politik a genderové problematiky a jejich vzájemné skloubení.

  7. Formulace doporučení
  8. Tvoří výběr z více možných alternativ vyplývajících ze

    získaných dat.

  9. Výsledek zjištění
  10. Komu je určený? Jaké informace zvolit a jakým způsobem je prezentovat,aby byl osloven nejširší okruh osob?

  11. Zhodnocení

Jak byly dosaženy stanovené cíle? Jakým způsobem je možné je zlepšit?

  1. Stanovení zodpovědnosti za realizaci genderového rozpočtování a institucionální mechanismus rovnosti mužů a žen.
  2. Ve většině evropských zemí je zodpovědnou osobou ministr práce, pod kterého spadá rovnost mužů a žen. Další možností je ministr financí či speciální ministr pro rovnost pohlaví. Stanovení zodpovědnosti znamená, že analýza politik a programů z genderového hlediska se stane závazným postupem pro všechny správce rozpočtových kapitol.

    V České republice v současnosti tvoří institucionální rámec:

      • MPSV - koncepční, koordinační a kontrolní úloha - oddělení pro rovnost mužů a žen
      • Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů - poradní orgán vlády
      • Rada vlády ČR pro lidská práva - Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen
      • Podle nařízení vlády z 1.1.2002 pracuje na každém ministerstvu minimálně jeden pracovník pro rovnost mužů a žen.
  3. Sestavení všeobecného rámce pro kontrolu realizovaných projektů. Ten může mít například následující podobu:

 

Konkrétní příklad postupu při hodnocení projektu - dotace pro sportovní areál

Shrnutí kapitoly

Integrace genderového hlediska do rozpočtování veřejných prostředků má svoje opodstatnění na úrovni státního rozpočtu především pro jednotlivé správce rozpočtových kapitol, při realizaci a hodnocení jejich programů. Větší důraz by měl být kladen na místní úroveň, která dokáže senzitivněji vnímat potřeby obou pohlaví v rámci svého regionu.

V této oblasti neexistuje standardní jednotná metodologie pro zavádění analytických nástrojů. Tradiční rozpočtové klasifikace nejsou vyhovující. Bude proto vhodné postupné zavádění genderového mainstreamingu do vybraných oblastí státní politiky. S následným vyhodnocováním a integrací získaných poznatků do budoucích rozpočtových procesů.

Oddíl 2 – úroveň samosprávy

1. Obce a města

Obce a města, jako samosprávné celky, disponují možností ovlivnit strukturu svého rozpočtu s ohledem na své priority a místní specifika. Právě znalost místních podmínek může významně napomoci při využití genderového rozpočtování jako nástroje k vytvoření rovných příležitostí.

Je zřejmé, že rozpočtové možnosti obce se třemi sty obyvateli a krajského města se třemi sty tisíci obyvateli se budou značně lišit. Nicméně některé principy jsou stejné a v různé míře by měly být aplikovány ve všech rozpočtech.

Samotná analýza rozpočtu je pouze jednou z částí procesu vytváření rovných příležitostí. Analýzou rozpočtů je možné zjistit současný i minulý stav, avšak vyvození závěrů a změny ve struktuře výdajů je nutné vyhodnocovat a plánovat vzhledem ke konkrétní situaci v obci.

Výchozí podklady

Před započetím analýzy je vhodné shromáždit například následující podklady:

Posuzování výdajů z genderového hlediska - analýza

Při snaze o analýzu rozpočtu z genderového hlediska narazíme na řadů problémů. Hlavním problémem je, jak určit u řady výdajů, na koho jsou zaměřeny. Je třeba předeslat, že všechny dosud ve světě i u nás provedené analýzy byly prováděny různými způsoby a lišily se obsahem i hloubkou prováděných rozborů. V zásadě existují dva způsoby, jak je možné ohodnotit výdaje (9).

U obou způsobů je však vhodné napřed z rozpočtu oddělit výdaje, které jsou určeny ze zákona (sociální dávky, pohřebné apod.), u kterých obec nemůže svým rozhodnutím ovlivnit jejich výši ani strukturu. Analýza těchto výdajů by sice přinesla cenné údaje, avšak je vhodnější se zejména v první fázi zavádění genderového rozpočtování zaměřit na ty výdaje, které obec může aktivně ovlivnit. Vzhledem k vysokému podílu těchto výdajů na celkovém rozpočtu by zahrnutím výsledků z této skupiny výdajů do celkové analýzy mohlo dojít k výraznému ovlivnění celkových výsledků.

Dalším možným, nikoliv však nutným, krokem je očištění rozpočtu o výdaje na služby a statky, u kterých obec může ovlivnit jejich výši (např. volbou poskytovatele), ale v zásadě tyto služby a statky musí poskytovat (např. svoz komunálního odpadu, údržba zeleně, náklady na činnost místní správy a místního zastupitelstva). Tento krok sice výrazně usnadní další analýzu, avšak jeho provedením a zejména výběrem služeb a statků, které nebudou do analýzy zahrnuty, je možné zvýšit riziko zkreslení celkových výsledků. Bylo by chybou například vyřadit celou kapitolu výdajů na dopravu, protože výdaje na dopravu mohou působit velmi genderově (např. MHD, veřejná doprava – kvalita těchto služeb výrazně ovlivňuje zaměstnanost žen apod.). Při provedení těchto kroků by měly být vyřazeny jen ty výdaje, které jsou ze své podstaty nezbytné a působí genderově neutrálně.

Následující dvě metody jsou možným přístupem k analýze rozpočtu. Každá má své přednosti a nedostatky, které budou uvedeny.

P r v n í z p ů s o b – použití statistik a hodnocení primárního příjemce

Při tomto postupu je třeba shromáždit dostupná statistická data rozdělená podle pohlaví ve vztahu k samotnému výdaji. Celkový výdaj na danou službu (statek) je pak rozdělen podle statistiky na část výdajů zaměřenou na ženy a část výdajů zaměřenou na muže. Tam, kde není možné statistiku získat, lze použít výsledky výzkumu, studií nebo provést odhad. Pokud je však podíl výdajů, které musí být ohodnoceny náhradním způsobem, příliš velký vůči celkově analyzovaným výdajům, je možno se obávat zkreslení výsledků.

Rozdělením výdajů na ženy a muže získáme celkový přehled o struktuře výdajů (z očištěného rozpočtu). Pomocí takových výsledků je možné v dlouhodobém horizontu dbát na vyváženost při sestavování rozpočtů. Hledisko dlouhodobosti je uvedeno záměrně z důvodů investičních aktivit obce. V obcích s malými rozpočty nelze očekávat, že by souběžně probíhalo několik velkých investičních záměrů, proto je vhodné dbát zejména na dlouhodobé hledisko rovnováhy.

Příklady:

Výhody použití této metody:

Nevýhody použití této metody:

D r u h ý z p ů s o b - subjektivní hodnocení výdajů a hodnocení všech příjemců

Tato metoda je založená na posuzování výdajů subjektivním způsobem. Tam, kde je to možné, používá výsledky statistiky a výzkumu a v ostatních případech posuzuje skutečnost odhadem. Rozdíl proti první metodě spočívá v tom, že výdaje nejsou rozdělovány podle podílu žen a mužů, ale výdaj jako celek je přiřazen k jednotlivé kategorii (muži, ženy, neutrální, neurčitelné) podle převažujícího podílu těch, kteří mají z výdaje prospěch. Analyzujeme, kdo má z výdaje prospěch. U komplexních výdajů je možné provést rozdělení (např. rekonstrukce parku, v jehož areálu jsou sportoviště – je možné oddělit výdaje na park a sportoviště a ty pak posuzovat samostatně).

Výchozím bodem provedení takovéto analýzy je určení pravidel a předpokladů přiřazování výdajů. Tato pravidla musí být dodržována po celou dobu analýzy.

Je třeba určit:

Výsledkem rozdělení výdajů je zjištění podílu zavedených kategorií na celkových výdajích z rozpočtu. Závěry z takto provedené analýzy je však nutné porovnat s analýzami rozpočtu z předchozích období tak, aby se mimo jiné odstranily vlivy investičních aktivit.

Zejména při použití druhé metody je nezbytné zaměřit se i na samostatné investiční výdaje a na dotační politiku, o kterých bude pojednáno dále.

Příklady:

Výhody použití této metody:

Nevýhody použití této metody:

Vyhodnocování výsledků

Po provedení analýz několika po sobě jdoucích rozpočtů je třeba výsledky rozdělení finančních prostředků z rozpočtu porovnat s výsledky statistických dat, s obsahem strategických a střednědobých plánů rozvoje i s rozpočtovým výhledem.

Je možné postupovat např. po následující ose:

  1. Statistika v porovnání s výsledkem analýzy

Vezmeme vybranou statistiku a porovnáme ji s relevantní částí výsledku analýzy. Jinak řečeno, je nutné každou statistiku doplnit otázkou vztahující se k obsahu rozpočtu (zda výsledek statistiky může být rozpočtem pozitivně ovlivněn, a zda se tak děje).

Příklady:

Jaký je podíl výdajů na ženy na celkových výdajích.

Je stejná, vyšší nebo nižší než v případě vyššího územního celku? Jestliže je nižší, co je příčinou? Lze v rozpočtu najít výdaj podporující příležitosti pro matky s dětmi? (např. jsou v obci jesle?)

Obsahuje rozpočet výdaje zaměřené na podporu volnočasových aktivit mládeže, mužů, žen a seniorů? atd.

Počet žen v komisi v porovnání s výdaji spadajícími do činnosti komise.

  1. Statistika v porovnání s plánem rozvoje

Znovu projdeme získaná statistická data v souvislosti se strategickým a střednědobým plánem rozvoje obce.

Příklady:

Může obec pozitivně ovlivnit strukturu a výši nezaměstnaných? Pokud ano, jak se to v plánu projevuje?

Je v obci dostatek příležitostí? (Míněno u malých obcí např. ve vztahu k dostupnosti center, u měst např. struktura středních škol.)

  1. Rozbor plánů rozvoje

Posoudíme znovu strategický a střednědobý plán rozvoje a u každého bodu se pokusíme zodpovědět na otázku, komu realizace cíle přináší prospěch.

Příklad:

  1. Vymezení oblastí s největšími disproporcemi
  2. Vytipujeme hlavní oblasti, kde dochází k největším disproporcím nebo nerovnováze, a uvážíme, zda strategický a střednědobý plán tuto skutečnost reflektuje. Pokud ne, uvážíme možnost změn a jejich dopady. Je nezbytné posuzovat jevy v jejich komplexnosti a usilovat o předvídání i sekundárních důsledků pro obec.

    Příklady:

    V obci je nezaměstnanost srovnatelná s vyšším územním celkem, ale je zde vyšší procento nezaměstnaných žen. Chybí mateřská školka a spojení s centrem prostřednictvím veřejné dopravy je neuspokojivé. Obec by měla uvážit, zda vzhledem k místním podmínkám a prostředkům je vhodnější zlepšit spojení s centrem (tzn. může klesnout i počet nezaměstnaných mužů), nebo vystavět mateřskou školu.

  3. Zpětná vazba

Vytipujeme oblasti, kde bylo neobtížnější provést analýzu, nebo získat statistická data a uvážíme, zda by bylo možné v příštím období tyto nedostatky odstranit.

 

Oblasti, kterým je nutno věnovat pozornost

Vyváženost strategických a střednědobých plánů

Ať už na základě analýzy, nebo pouhým uvážením, je třeba sledovat při plánování rozvoje i genderové hledisko. Je třeba dbát, aby z dlouhodobého hlediska byly zohledněny potřeby žen i mužů a aby samotné cíle plánování byly genderově vyvážené. Zamýšlené investiční aktivity je nutno posuzovat jako celek, ale i v rámci jednotlivých výdajových kapitol (toto platí zejména u velkých měst).

Tak jako jsou posuzovány projekty výstavby z hlediska dopadu na životní prostředí, bylo by žádoucí posuzovat podobným způsobem i výdaje z hlediska dopadu na ženy a muže. V souladu s vytvářením rovných příležitostí je nutné genderové hledisko zohlednit.

K posuzování dopadů projektů lze použít např. metodu Gender Reflex, kterou vypracovala Simone Lindten ve Švédsku (12). Předkladatel projektu by měl zodpovědět na následující otázky:

Dotace a vztahy k neziskovým organizacím

Ačkoliv dotace nemusí představovat významnou položku na celkových výdajích obce, je nutné jim věnovat pozornost. Dotace jsou jedním z nástrojů, jak může obec podporovat rozvoj a kultivaci jak obce, tak lidského potenciálu.

Při analýze dotací je žádoucí sledovat jednak dotace jako celek a jednak podle jednotlivých odvětví. Druhý případ platí zejména pro velká města, která obvykle sama dělí dotace do jednotlivých kategorií (např. zdravotnictví, kultura, tělovýchova apod.).

Subjekty, žádající o dotaci, by měly být schopny zhodnotit svou činnost s ohledem na dopady pro ženy a muže.

Vzhledem k tomu, že k přidělení dotací se obvykle vyjadřují komise (13) a jsou schvalovány radou obce (nebo zastupitelstvem), je žádoucí zapracovat do interní metodiky pro přidělování dotací i kritérium dopadu na genderové skupiny. Žadatel o dotaci by kromě účelu použití měl uvést i použití dotace vzhledem ke genderu:

Příklad:

Atletický klub žádá o dotaci na provoz. – Postačí struktura členské základny.

Klub Karate žádá o dotaci na uspořádání soutěže. - Přiloží specifikaci, zda se jedná o soutěž pro muže, ženy nebo mládež.

Azylový dům žádá o příspěvek na provoz. - Uvede rozložení klientů podle pohlaví.

Cílem interní metodiky by mělo být zařazení genderového kritéria jako kriteria rovnoprávného. Není cílem postavit genderové hledisko výše než ostatní kritéria, případně upřednostňovat ty žádosti o dotace, které jsou zaměřeny na ženy. Zavedením tohoto kritéria by měla obec získat přehled o struktuře udělených dotací z hlediska genderu, což jí umožní jednak lépe analyzovat své výdaje a jednak z dlouhodobého hlediska udělováním dotací podporovat vytváření rovných příležitostí.

Neziskové organizace, které v obci působí, by měly být přizvány ke spolupráci a měly by se aktivně zapojit i do procesu vytváření rovných příležitostí. Znalostí místního prostředí a aktivní spoluprací je možné snížit potřebu náročných statistických šetření a vyplňování formulářů.

Souhrnný příklad analýzy dotací

Pro Ministerstvo financí byla v roce 2004 provedena odborným konzultantem M. Pavlíkem analýza dotací do sportu u statutárního města Brna za rok 2003.

Dotace do sportu představovaly 38 % celkových dotací. Jednalo se zhruba o 34 milionů korun a v rámci dvou kategorií dotací do sportu bylo vyhodnoceno 463 žádostí.

U každé žádosti bylo posouzeno, zda se jedná o výdaj na muže, na ženy, mládež nebo neutrální výdaj. Východiskem k zařazení byla buď přímá specifikace (např. – oddíl žen, soutěž pro mládež), nebo obecná povaha sportu (např. moderní gymnastika – ženy, fotbal – muži, volejbal – neutrální bez dalších informací).

V následujícím grafu (Graf 7) jsou souhrnné výsledky za obě kategorie (dotace na podporu tělovýchovných a sportovních aktivit, dotace na vrcholový sport) v roce 2003. Procento neutrálních výdajů by bylo možné výrazně snížit zavedením nutnosti do žádosti o dotace uvést:

V následujících grafech (Graf 8, Graf 9, Graf 10) jsou zachyceny další ukazatele, které je možno sledovat. Za zamítnutou žádost byla považována žádost, u které byla v konečném přehledu udělených dotací zapsána nula. Nebyly sledovány žádosti vyřazené z formálních důvodů.

Výsledky analýzy

Ačkoliv ženy v konečném úhrnu získaly menší sumu prostředků, z ostatních sledovaných ukazatelů vyplývá, že ženy jsou úspěšnější při získávání prostředků. Rovněž dosahují vyšších průměrných částek než všechny ostatní kategorie. Tato skutečnost se jeví jako překvapující. Možným spekulativním vysvětlením, proč k této skutečnosti dochází, může být lepší připravenost “ženských projektů”.

Klíčovou skutečností se jeví velmi nízký počet podaných žádostí u kategorie žen. Z toho lze usuzovat, že absolutní suma získaná ženami není výsledkem vědomé nebo nevědomé diskriminace. V tomto konkrétním případě je jedinou cestou ke zvýšení podílu žen na celkově rozdělených prostředcích především samotná aktivita sportovních oddílů, které mají ve svých řadách převahu žen.

Shrnutí

Výše uvedené metody a postupy je nutno chápat jako nástroje, které je nutné adaptovat na místní podmínky. Klíčovou podmínkou úspěšného zavedení genderového rozpočtování je především ochota genderově myslet a ochota systematicky pracovat na vytváření rovných příležitostí.

Je vhodné uvážit, nakolik jsou výsledky ovlivněny zastoupením žen v rozhodovacích procesech. Pokud je v některých oblastech nedostatečné zastoupení žen – např. v komisích, výborech, v radě obce, je jejich přizvání do rozhodovacích procesů jednou z cest, jak napomoci vytváření rovných příležitostí.

Několikrát zmiňovaná adaptace metod na místní podmínky a zhodnocení místních specifik jsou skutečně nezbytné pro úspěšné zavedení genderového rozpočtování zejména v období formování metod a nástrojů, kterými lze výsledky objektivizovat.

2. Kraje

Genderové rozpočtování na úrovni kraje je kombinací přístupů uplatňovaných na úrovni státu a přístupů uplatňovaných na úrovni obce. Zvolení metody a postupu záleží na konkrétních podmínkách, dostupných údajích a možnostech jejich vyhodnocení.

Finanční vazba krajů na státní rozpočet

Rozpočty krajů jsou příliš úzce vázané na státní rozpočet, převážnou většinu celkových příjmů krajů tvoří dotace ze státního rozpočtu. Oblast účelových dotací zejména neinvestičního charakteru (na výkon státní správy, na provoz vzdělávání v kraji apod.) nepředstavuje v počátečním období genderové analýzy prostor pro její uplatnění. Prostředky jsou v tomto případě přidělované na přesně stanovený účel bez zohlednění konkrétních poměrů a potřeb pohlaví v regionu.

Proto by pozornost měla být na začátku věnována využití kapitálových příjmů, které kraje získávají také formou dotací ze státního rozpočtu a ze státních fondů. Největší položku v celkových výdajích na úrovni krajů tvoří výdaje v oblasti školství. Návrh možného postupu v této oblasti v případě zakomponování genderového hlediska je obsažen v následující části.

Analýza rozpočtu – možný postup

1. fáze – Shromáždění základních podkladů:

Příklad dostupné genderové statistiky:

Český statistický úřad zpracovává data mezikrajového srovnávání údajů o struktuře obyvatelstva, domů a bytů, o druzích pozemků, hospodářské činnosti, kriminalitě jednotlivých oblastí (školství, zdravotnictví, doprava atd.) v kraji. Pokud ale jde o členění těchto ukazatelů podle pohlaví, v současnosti existuje jen jejich omezený výběr. Týká se hlavně:

(Tab. 11).

Pokud jde o možnosti statistiky, tak se každý, kdo se snaží provádět analýzu rozpočtu z genderového hlediska, nevyhnutelně ocitne ve fázi, kdy není žádoucí statistika dostupná, nebo není členěná podle pohlaví. V této fázi je pak vhodné zvážit, zda by v budoucím období bylo v silách kraje potřebné statistiky shromáždit (např. při udělování dotací požadováním rozdělení příjemců podle pohlaví od žádajícího subjektu). Pokud jde o statistiky, které si kraj nemůže opatřit vlastními silami, pak na tomto místě je vhodné uvést, že Český statistický úřad věnuje vývoji statistik členěných z genderového hlediska pozornost (14).

2. fáze – Analýza genderového myšlení:

  1. Každý kraj by si před začátkem realizace genderové analýzy měl přezkoumat existující počáteční stav. To znamená odpovědět na otázky následujícího typu:
    • Existují programy se zaměřením na rovnost mužů a žen?
    • Existují podněty, snahy např. ze strany neziskových organizací v kraji na zabudování genderového pohledu při tvorbě politických priorit? Na zviditelnění a zveřejnění existující, případně potenciální nerovnosti mužů a žen?
    • Existují sociologické výzkumy zabývající se postavením mužů a žen v různých oblastech v kraji?
    • Jaké je zastoupení pohlaví při přijímání rozhodnutí o rozdělování veřejných prostředků?
    • Jsou možnosti uspokojování potřeb sledovány zvlášť pro muže a pro ženy?
    • Jsou uživatelé veřejných služeb sledováni podle pohlaví?
  2. Na základě vlastního zhodnocení se zapracováním genderového pohledu si stanovit cíle a priority, a to v konkrétních oblastech podle potřeby příslušného kraje. Například výsledky existujícího stavu ukazují na nízký počet mamografických center a jejich omezenou dostupnost pro ženy v rámci kraje. To bude znamenat zabudování cíle o jejich nárůstu do priorit v oblasti politiky zdravotnictví.
  3. Následuje proces přijímání rozhodnutí a jejich realizace. Zde by bylo vhodné se zaměřit na otázky typu:
    • Jaké jsou příčiny nižší účasti žen na kandidátských listinách, na rozhodovacích postech v zastupitelstvu, v jednotlivých výborech?
    • Je možné, aby ženy v menšinovém zastoupení prosadily zájmy a potřeby žen v regionu?
    • Je zabezpečen stejný přístup k informacím pro všechny?
  4. Zhodnocení realizovaných opatření. Je potřeba zabezpečit zpětnou vazbu dosažených cílů a stanovených priorit, a to i v souvislosti s posuzováním několika rozpočtových období.
    • Opravdu se realizací opatření podařilo odstranit nerovnost pohlaví?
    • Kdo realizací konkrétního opatření, například z poskytnutých dotací, získal prospěch?

3. fáze – Použití metod k analýze rozpočtu:

V zásadě je možné použít stejné metody jako při analýze rozpočtu obcí. Tyto metody ovšem mají výše popsaná negativa. Možným řešením těchto problémů, v první fázi implementace genderového hlediska do rozpočtu, je analýza pouze vybraných kapitol rozpočtu.

V ideálním případě by vybraná kapitola měla být jednak významná z hlediska dopadu na ženy a muže (představovat významnou položku rozpočtu), a jednak by k ní měly být dostupné statistiky členěné podle pohlaví. V praxi se všechny tyto požadavky splní spíše náhodou. Nicméně k tomu, aby bylo možné změnit žádoucím způsobem rozpočtování, je nezbytné poznat současný stav a jeho příčiny.

Nejobtížnější je právě “první analýza”, při jejímž provedení jsou získány první výsledky a zjištěny největší nedostatky ve statistice i metodice. Pokud jsou tyto poznatky zapracovány do budoucích postupů, jsou další výsledky přesnější a objektivnější.

4. fáze – Oblasti, kterým je nutno věnovat pozornost:

Dotace a vztahy k neziskovým organizacím

Dotace neziskovým organizacím sice nepředstavují zásadní podíl na celkovém rozpočtu kraje, ale svým absolutním objemem představují silný nástroj pro vytváření rovných příležitostí.

Jak u obcí, tak i u krajů (rovněž vhodné je to u statutárních měst, jejichž dotace neziskovým organizacím se pohybují v řádech desítek, stovek milionů korun), je žádoucí sledovat jednak dotace jako celek a jednak dotace podle jednotlivých kapitol. Subjekty, žádající o dotaci, by měly být schopny zhodnotit svou činnost s ohledem na dopady pro ženy a muže.

Zastupitelstvo kraje by mělo uvážit zařazení genderového kritéria do sady kritérií při posuzování žádostí o dotace. Jak už bylo řečeno výše, není cílem postavit genderové hledisko výše než ostatní kritéria, případně upřednostňovat ty žádosti o dotace, které jsou zaměřeny na ženy.

Programy rozvoje krajů

Představují základní dokumenty orgánů v kraji, které slouží k odkrytí nejdůležitějších potřeb v regionu, na využití místních kapacit a zdrojů pro cílený ekonomický a sociální rozvoj kraje. Jejich význam spočívá jednak v návaznosti na vládní úroveň a jednak v návaznosti na strukturální fondy EU. Vycházejí ze strategického rozvoje kraje, mají však už podobu taktických dokumentů, které konkretizují strategické cíle do konkrétních opatření a projektů. Rozvojové programy v příslušném kraji a pro příslušné časové období mají většinou podobu programu:

Příjemci prostředků z uvedených programů mohou být obce, příspěvkové organizace, právnické osoby, nestátní neziskové organizace apod.

Tuto oblast je možno v počáteční fázi genderového rozpočtování považovat za klíčovou. Mají-li všechny kraje v České republice zpracované programy rozvoje krajů, poznají specifické potřeby v regionu a mají k nim odpovídající konkrétní projekty. Stačí zabudovat další pohled na potřeby v regionu, který bude vycházet z rozdílů pohlaví a zahrnout ho i do kritérií pro přidělování prostředků z konkrétních projektů.

Při podrobnějším rozboru už existujících rozvojových programů je možné už i dnes najít projekty zaměřené na rovnost mužů a žen. Například v Ústeckém kraji existuje projekt “Equal – Kompas”, jehož cílem je prosazení genderového mainstreamingu na trhu práce a zaměstnanosti a projekt “Enlargement” o připravenosti českých firem na vstup do EU, jehož součástí byl workshop “Ženy podnikatelky”.

Oblast vzdělávání

Regionální specifika, která mají vliv na rozvoj vzdělanostní struktury mohou mít charakter:

- demografický vývoj obyvatelstva v kraji

- vzdělanostní struktura obyvatel v kraji

- situace v rodinách

- sociálně - patologické jevy dětí a mládeže

- typická odvětví v regionu

Při zpracovávání genderového hlediska do cílů v oblasti vzdělávání je potřeba vycházet ze sledování uvedených specifik. Už údaje takto členěné pro jednotlivé kraje jsou schopny odhalit rozdíly mezi muži a ženami a zároveň sledovat potřeby rozvoje regionu. Ve všech krajích v rámci České republiky existují v současnosti poznatky o jejich regionálních specifikách v oblasti vzdělávání (součást programů rozvoje krajů). Stačí se tedy zaměřit na podrobnější členění podle pohlaví. Například v Karlovarském kraji byl v rámci definování regionálních potřeb specifikován nedostatek maturitního druhu vzdělání a omezená infrastruktura terciálního vzdělání. To znamená další sledování, o jaký druh škol se jedná, jestli jejich žáky jsou spíše děvčata nebo chlapci.

Dalším krokem je zapracování genderové rovnosti do konkrétních cílů. Výbor pro výchovu a vzdělávání stanoví cíle v oblasti tvorby sítě školních zařízení a jejich studijních osnov, tak aby odpovídala skutečným potřebám kraje. Vychází z uplatnění absolventů v částech regionu a v příslušných oborech a zohledňuje potřeby děvčat (žen) i chlapců (mužů). Jestliže existuje v kraji převaha středních odborných škol technického charakteru, je možné vytvořit podmínky pro přijetí děvčat do těchto škol například v zařazení studijního oboru administrativního charakteru. Uvedený krok by na první pohled mohl vypadat jako potvrzení genderových stereotypů, ale ve skutečnosti je jedním z nástrojů, jak otevřít děvčatům cestu k technickým oborům. Další z možností je už od druhého stupně základních škol připravovat děvčata pro jejich budoucí studium v netradičním oboru třeba formou zájmových kroužků.

I při realizaci stanovených cílů je možno sledovat genderové hledisko. V rámci cíle podpory sportovních aktivit, při konkrétním přidělování prostředků formou dotací sledujeme příjemce dotací (neziskové organizace, obce apod.) i konečné uživatele služeb, které byly financované z dotačních prostředků.

Konečná fáze zahrnuje zhodnocení přijatých a uskutečněných opatření, tedy zda byl skutečně dosažen stanovený cíl, a to i z pohledu rovnosti mužů a žen jako příjemců výstupů. 

Oblast zdravotnictví

Regionální specifika v této oblasti mohou odrážet:

Příslušný kraj v rámci svých kompetencí, při zohledňování specifik a uspokojování potřeb může zahrnout genderové hledisko jednak do svých programů, jednak do rozdělování veřejných prostředků ze státních dotací.

Při budování geriatrického oddělení v nemocnici v regionu s nedostatkem lůžek tohoto typu a převládající strukturou starších občanů můžeme posuzovat výdaje na ženy a na muže v rámci přidělených dotací.

V případě ostatních oblastí bude postup zohledňování genderového hlediska podobný. Vždy bude vycházet z konkrétních podmínek a potřeb  příslušného regionu.

Závěr

Rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů má své nesporné výhody. Je však jisté, že jeho implementace do praxe není snadná. Navzdory problémům se zaváděním genderového rozpočtování by se subjekty, kterých se týká, neměly nechat odradit problémy, které se vyskytnou.

Nejobtížnější na genderovém rozpočtování je jeho zavedení a provedení prvních analýz a opatření. S rozvojem praktických poznatků bude postupovat i teorie ve vývoji přesnějších a komplexnějších postupů.

Informace obsažené v této příručce by měly ukázat cestu. Vykročit po ní už musí každý sám.

PŘÍLOHY

SLOVNÍČEK ZÁKLADNÍCH POJMŮ GENDEROVÉ TERMINOLOGIE

Afirmativní/pozitivní akce

Opatření zaměřená na určitou skupinu, která mají za cíl vyloučit a předcházet diskriminaci, nebo napomoci vyrovnat znevýhodnění vycházející z tradičních postojů, chování a struktur (bývá také nesprávně označováno jako "pozitivní diskriminace").

Diskriminace na základě pohlaví - přímá

Situace, kdy je s osobou zacházeno hůře kvůli jejímu nebo jeho pohlaví (např. v inzerátech typu "přijmeme muže na místo ředitele").

Diskriminace na základě pohlaví - nepřímá

Situace, kdy zákon, politika nebo praxe, které se jeví na první pohled jako neutrální, mají neadekvátně negativní vliv na příslušníky jednoho pohlaví. - Zaměstnavatel rozhodne, že zaměstnanci na částečný úvazek nemají nárok na penzijní připojištění, které hradí zaměstnancům na plný úvazek. Protože na částečný úvazek pracují téměř výhradně ženy, toto opatření působí diskriminačně proti nim.

Domácí násilí/násilí v rodině

Patří sem jakákoli forma fyzického, sexuálního nebo psychického násilí, použití fyzické síly v rámci rodiny nebo domácnosti. Zahrnuje psychické ponižování, sexuální násilí a fyzické útoky na partnerku (partnera), které se dějí v rámci rodiny či domácnosti. Též zneužívání dětí, incest, násilí a sexuální nebo jiný druh zneužívání členů domácnosti. Oběti a pachatelé pocházejí ze všech společenských vrstev, nezávisle na vzdělání či ekonomické situaci. Z 95% jsou oběťmi domácího násilí ženy. Domácí násilí má pro týrané ženy závažné a dlouhodobé psychické a zdravotní následky. Stejně jako pro děti, které byly svědky násilí.

Druhotná viktimizace - oběť násilného činu (který nemusí být vždy klasifikován jako trestný podle stávajícího práva) se na základě této životní zkušenosti stává znovu či opakovaně obětí. K druhotné viktimizaci může docházet v různých strukturách společnosti - v orgánech činných v trestním řízení (policie, soud, státní zastupitelstvo atd.), v masmédiích, v blízkém okolí. Oběť se tak setkává s nepochopením, s odmítnutím, se šikanou jako projevem či výsledkem nekompetentnosti, neinformovanosti či neochoty nebo neschopnosti struktur tento problém zvládnout.

Feminismus / feminismy

Různorodé hnutí s počátky na konci osmnáctého a na začátku devatenáctého století vycházející z přesvědčení o nerovném postavení žen ve společnosti. Feministky tzv. první vlny usilovaly především o dosažení základních občanských práv, jako je volební právo, právo na vzdělání a na majetek. V tzv. druhé vlně se feminismus rozvíjel v šedesátých letech dvacátého století v USA, kdy byl úzce spojen zejména s bojem za lidská práva pro všechny (odstranění nerovného postavení rasových a etnických skupin, žen atd.). Feministky poukazují na to, že ženy jsou ve společnosti podceňovány, nemají rovnoprávné zastoupení v politice či odborech, jejich práce v domácnosti a při výchově dětí není nijak hodnocena a nemá dostatečnou prestiž. V dnešní době mluvíme o třetí vlně feminismu – přestože názorové proudy jsou rozmanité, dá se říci, že jejím cílem je dosažená ženská práva rozvíjet. Feministky třetí vlny nevidí v mužích nepřátele, naopak usilují o společný dialog. Feministky se zabývají širokou škálou oblastí a vycházejí z různých teorií. Není tedy možné mluvit o feminismu jako o uceleném hnutí. Některé požadavky jsou však společné:

  1. stejné mzdy žen a mužů za stejnou práci
  2. stejné příležitosti a stejný přístup ke vzdělání mužů a žen
  3. možnost antikoncepce a interrupce
  4. společné formy péče o děti
  5. právní a finanční nezávislost všech žen
  6. ukončení diskriminace homosexuálně orientovaných žen
  7. ochrana všech žen bez ohledu na jejich status před jakýmikoliv formami násilí
  8. přeformulování všech zákonů
  9. přestrukturování institucí, které zvýrazňují mužskou dominanci a přímo
  10. či nepřímo umožňují jakoukoli agresi mužů vůči ženám

Feminizace chudoby

Proces, v němž ženy nabývají početní převahy mezi chudými (např. celosvětově vlastní muži 99,1% půdy, zatímco ženy jen 0,9%). Procento chudých žen se v poměru k mužům zvyšuje, a to nejen v tzv. rozvojových zemích (zemích třetího světa), ale i v zemích průmyslově vyspělých. Je to způsobováno zpravidla horší pozicí žen na trhu práce (možnostmi uplatnění se na něm) a různými nepříznivými životními událostmi (úmrtím partnera, jeho odchodem, rozvodem, dlouhodobou nemocí ženy, či jiného člena rodiny, o kterého pečuje). V důsledku tohoto procesu se chudoba dotýká významnou měrou i dětí, které ženy vychovávají a pečují o ně.

Gender [vyslov džendr]

Koncept, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy nejsou vrozené, ale jsou formovány kulturou a společností. Odkazuje na sociální rozdíly a role (v protikladu k biologickým rozdílům) mezi muži a ženami. Genderové postavení je naučené, může se měnit v čase. Může existovat v různých variantách i v rámci jedné kultury, často se ale liší zejména mezi kulturami. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení genderu ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Jejich závaznost či determinace není tedy přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami.

Gender mainstreaming

Nástroj k odstraňování nerovnosti mezi pohlavími. Postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen. Tzn. že před přijetím jakéhokoli rozhodnutí je nutné vyhodnotit dopad tohoto rozhodnutí na muže a na ženy (tzv. genderová analýza). Zjistí-li se, že jedno z pohlaví bude negativně ovlivněno, musí ten, kdo rozhodnutí přijímá, podniknout kroky k tomu, aby škodlivé účinky příslušného rozhodnutí odstranil nebo alespoň minimalizoval (Při plánování spojů hromadné dopravy by se mělo posoudit, jakým způsobem ji využívají muži a jakým ženy. Tento způsob bývá velmi rozdílný. Teprve po takovém posouzení lze rozhodnout tak, že není poškozeno ani jedno pohlaví).

Genderová analýza

Studium rozdílů mezi ženami a muži v jejich potřebách, životních a pracovních podmínkách. V jejich přístupu ke zdrojům, ke kontrole majetku, k rozhodovacím pravomocem apod.

Genderový audit

Hodnocení politik, programů a institucí z hlediska toho, zda zohledňují rozdílné dopady svých působení na ženy a muže.

Genderová dimenze

Aspekt jakéhokoli problému, který se týká rozdílů v životě žen a mužů.

Genderově neutrální

Nemající žádný vliv na rovnost žen a mužů či jejich vztahy.

Genderová role

Soubor určitých pravidel (většinou nepsaných, neformálních), které předpisují určité typy chování pouze ženám a jiné pouze mužům (Většina společnosti považuje za správné, když žena zůstane s dítětem na mateřské dovolené a muž chodí do zaměstnání. Pokud je tomu v některých rodinách obráceně, už to jako správné vnímáno není).

Genderová smlouva / gender kontrakt

Soubor pravidel týkajících se genderových vztahů, které ženám a mužům připisují různé povinnosti, hodnotu, práci. Tato pravidla se definují na třech úrovních: v rámci norem a hodnot celé společnosti, na úrovni institucí (v systému zaměstnání, ve vzdělání) a v rámci rodiny.

Genderová rovnost/rovnost mezi ženami a muži

Koncept, který říká, že všichni lidé mají svobodu rozvíjet svoje osobní schopnosti a činit tak bez omezení, která určují přísné genderové role. Rozdílné chování, aspirace a potřeby žen a mužů budou považovány za rovné a budou stejně hodnoceny a podporovány.

Kvóty

Opatření s cílem napravit předcházející nerovnost obvykle ve vztahu k rozhodovacím pozicím nebo k přístupu ke školení či zaměstnání, které definuje určitý podíl míst pro určitou skupinu. Jedná se o jednu z forem afirmativních/pozitivních opatření (Např. některé politické strany v zemích EU uplatňují kvóty na kandidátních listinách tzv. zipovým systémem, tzn. že se na nich střídá vždy žena a muž. Na jiných kandidátkách může být 40% žen, 40% mužů a zbytek ponechán "volné soutěži").

Lidská práva žen

Práva žen a dívek jako nezcizitelná a neoddělitelná část všeobecných lidských práv zahrnující také reprodukční práva.

Násilí založené na genderu/sexuální násilí

Jakýkoli druh násilí s použitím nebo výhrůžkou fyzické nebo emocionální síly včetně znásilnění, domácího násilí, sexuálního obtěžování, incestu nebo pedofilie.

Obchod se ženami

Představuje jakoukoli spolupráci při zprostředkování práce, služeb či zabezpečení dopravy do místa výkonu práce ženy, která tuto vykonává na území státu či v cizině, pod násilným přinucením či pod pohrůžkou násilí. Spoluprací při zprostředkování či vynucení práce se rozumí zneužití pravomoci či postavení, uvrhnutí dotyčné ženy do dluhů, podvodné jednání anebo jiné donucovací metody. Nejznámější formou obchodu se ženami je únos žen do ciziny za účelem prostituce.

Objektivizace ženy

Způsob nazírání na ženu nikoli jako na individuální bytost s neopakovatelnými osobnostními rysy, ale jako na objekt, který může být jakkoli definován. Tento přístup nedává ženě prostor pro vlastní vyjádření svých potřeb a sebe samé jako subjektu, ale nutí ji přizpůsobit se předem daným kritériím. Objektivizaci ženy je možné odhalit všude tam, kde je upřednostňováno tělo ženy před ostatními projevy její osobnosti, tj. v reklamě, v médiích i v mezilidských vztazích a v krajní vulgarizující podobě v pornografii. Následkem objektivizace mohou být jevy jako narušená osobní identita, popírání vlastní ženskosti, odmítání těla, a patologické snahy dostát daným definicím (např. v podobě poruch příjmu potravy apod.).

Ohodnocení neplacené práce

Kvantitativní míra zahrnující odhad hodnoty neplacené práce. Jde o práce v domácnosti, péče o děti nebo jiné závislé osoby, práce ve vlastní komunitě či jiná dobročinná práce. Tuto neplacenou práci častěji vykonávají ženy.

Paritní demokracie

Koncept společnosti, na které se rovným způsobem podílejí ženy a muži, a který říká, že jejich úplné a rovné užívání občanství je závislé na jejich rovném zastoupení v politických rozhodovacích pozicích. Podobné nebo stejné úrovně účasti žen a mužů v rozmezí 40 až 60 procent v celém demokratickém procesu jsou principem demokracie.

Pohlaví

Biologické vlastnosti, které odlišují lidské bytosti jako muže a ženy, zejména tedy odlišnosti týkající se pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic.

Přenos důkazního břemene

Pokud osoba podá soudní žalobu, je v běžných případech na ní, aby dokázala, že je žaloba oprávněná. V případech diskriminace (Zákoník práce § 7) je však důkazní břemeno přeneseno na stranu žalovanou. Znamená to, že jestliže se strana cítí poškozena, přednese ke svému podezření pádné důvody. Na straně žalované, je pak, aby dokázala, že princip rovného zacházení nebyl porušen (Direktiva rady z 15.12.1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví). Přenos důkazního břemene se také používá v případech sexuálního obtěžování.

Reprodukční práva

Právo jakékoli osoby nebo páru svobodně a odpovědně se rozhodnout, kolik, v jakém intervalu a kdy mít děti. Zahrnuje také právo na informace a prostředky učinit takové rozhodnutí a právo získat nejvyšší možnou úroveň sexuálního a reprodukčního zdraví.

Rovné příležitosti pro ženy a muže

Neexistence překážek pro účast na ekonomickém, politickém a sociálním životě na základě pohlaví.

Segregace práce/zaměstnání

Koncentrace žen a mužů v určitých typech zaměstnání a na různých úrovních činností, přičemž možnosti žen jsou omezenější než možnosti mužů (horizontální segregace). Ženy také vykonávají práci nižší úrovně (vertikální segregace).

Skleněný strop/ neviditelná bariéra

Bariéra, na kterou ženy narážejí při svém profesním postupu. Zapříčiňuje, že ženy jen zřídka dosahují nejvyšších politických, ekonomických, akademických a profesních pozic. Skleněný strop spočívá ve znemožňování přístupu buď přímo na tyto pozice, anebo k cestám, které tento přístup otevírají, a to formálními i neoficiálními a skrytými způsoby. Strop je hranice, kam až jsou ženy ve svém postupu "vpuštěny", výraz skleněný metaforicky vyjadřuje, že žena díky již dosaženým profesním kvalitám na špičkovou pozici "dohlédne" a dokáže si představit působení v ní. Začne-li ovšem vyvíjet snahu do této vrcholové pozice postoupit, narazí na neviditelnou a těžko definovatelnou překážku v podobě snah namířených proti jejímu postupu.

Sexuální obtěžování

Nežádoucí chování sexuální povahy nebo jiné chování, které je založeno na sexu a které snižuje důstojnost žen či mužů.

Sladění práce a rodinného života/ work-life balance

Rozvoj struktury a organizace pracovního prostředí tak, aby umožňovalo kombinaci pracovních a rodinných/domácích povinností pro ženy i muže. V zahraniční se uplatňuje celá řada technik, jimiž se na pracovišti dosahuje harmonizace těchto dvou základních sfér lidského života a tím snížení stresovosti a zvýšení produktivity práce. Mezi tyto techniky patří např. zásada neorganizovat pracovní porady a školení v pozdních večerních hodinách či o víkendech, provoz kolektivního zařízení pro děti v blízkosti pracoviště, umožňování plnit rodinné funkce mužům (střídání v rodičovské dovolené, péče o nemocné děti atd.), a řada dalších.

Stejná odměna za práci stejné hodnoty

Stejná odměna za práci, které je připisována stejná hodnota bez diskriminace podle pohlaví nebo stavu, a to ve vztahu ke všem aspektům odměny a platových podmínek.

 

INSTITUCIONÁLNÍ A PRÁVNÍ RÁMEC ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ŽEN A MUŽŮ

Genderová problematika se v posledních letech stala důležitou součástí politiky všech rozvinutých demokratických zemí. Je dlouhodobým zájmem Evropské unie i Organizace spojených národů.

Princip rovnosti příležitostí mužů a žen byl zahrnut i do české legislativy a to zejména díky našemu vstupu do EU. Už základní ustavující dokument EU, tedy Amsterodamská smlouva, zařazuje rovné příležitosti mužů a žen mezi základní principy EU. V článku 3. smlouvy je pak stanovena povinnost odstraňovat nerovnosti a postupovat podle principů rovnosti mezi muži a ženami ve všech rozhodnutích administrativy a veškerých aktivitách Unie. K dnešními dni vešla v Unii v platnost již řada směrnic v oblasti genderové rovnosti (15) EU vypracovala také svoji Rámcovou strategii společenství v oblasti genderové rovnosti, kterou se řídí v období 2001-2005.

Díky procesu slaďování našeho práva s právem EU došlo k novelizaci Zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti. Tyto novely vnesly do našeho pracovního práva principy rovných příležitostí, nediskriminace i ochranu lidské důstojnosti na pracovišti formou definice pojmu sexuální obtěžování.

Česká republika se navíc zavázala k dodržování rovných příležitostí pro muže a ženy a prosazování genderové rovnosti podpisem zásadních mezinárodních dokumentů. Jedná se o Konvenci OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW). Dodržování Konvence je ze strany OSN pravidelně sledováno pomocí hodnotících zpráv, které ČR o této problematice podává. Česká vláda se dále přihlásila k plnění Pekingské akční platformy, tedy závěrům 4. světové konference OSN o ženách v Pekingu v roce 1995 (16).

Nejdůležitějším vnitrostátním dokumentem formulujícím nedostatky a kroky k nápravě v oblasti rovných příležitostí žen a mužů jsou “Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen” (17), které se každoročně aktualizují (v době vydání metodiky je v platnosti usnesení vlády č. 453 ze dne 12. května 2004). Tento programový dokument obsahuje celkem čtyřicet dvě opatření na zlepšení situace genderové rovnosti. Dále ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí hlavní zodpovědnost za plnění daných opatření a koordinaci vnitrostátní politiky v tomto směru. Mimo jiné má ministr práce a sociálních věcí úkol předkládat každý rok souhrnnou zprávu o stavu plnění přijatých opatření v dané oblasti.

V roce 2001 také vznikla Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (18), která je stálým poradním orgánem vlády v oblasti vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže.

Problematika rovných příležitostí a postavení žen ve společnosti je tedy na úrovni institucí jištěna četnými závazky. Výzkumy a práce nevládních organizací ovšem stále poukazují na potřebu většího nasazení a nových metod, které by skutečně pomohly odstranění existujících genderových nerovností, jež v převážné většině případů znevýhodňují ženy.

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE K AKTIVITÁM V ZAHRANIČÍ

Českému prostředí je nejbližší Iniciativa za genderově citlivý rozpočet města Berlína (Initiative for a Gender Sensitive Budget in Berlin). Taktéž německá Nadace Heiricha Bőlla uspořádala k genderovému rozpočtování konferenci v únoru 2002 Gender budgeting a makroekonomie (podrobné informace k dispozici na adrese www.boell.de), která propojila právě všechny tyto složky. Vůbec nejaktuálnější je pro nás aktivita mezinárodní organizace Network of East West Women (NEWW), a to z toho důvodu, že sdružila iniciativy genderového rozpočtování v zemích kandidujících do EU, které jsou nám ekonomicky a historií blízké. NEWW uspořádala konferenci Ženy a ekonomika (Gender Policy Conference - "Women and Economy"), která se konala v polském Gdaňsku v dubnu loňského roku. Jedním ze tří témat bylo právě genderové rozpočtování. Jako odezva na tuto konferenci vznikla publikace (ke stažení na adrese www.neww.org.pl) a byl založen mailing list, který umožňuje všem zainteresovaným komunikovat a vyměňovat si zkušenosti a informace.

Projekt rozvoje genderového rozpočtování v postkomunitických zemích získal podporu OSN (agentury UNIFEM) a mezinárodních nadací (Nadace Heinricha Bőlla a Global Fund for Women) a polská organizace NEWW v něm i nadále pokračuje. Během roku 2004 začne fungovat pracovní skupina pro genderové rozpočtování, do které je možno se zapojit i z České republiky (bližší informace lze získat na adrese www.neww.org.pl).

Obecně ve světě platí, že nevládní organizace a občanské spolky jsou předvojem aktivit státu v oblasti genderově zaměřeného rozpočtování. Trendem posledních let je přistupovat k veřejným rozpočtům z hlediska transparentnosti a participace. V tomto duchu pracují na rozpočtování jak vlády, tak i nevládní organizace.Jedna z nich, International Budget Project of the Center on Budget and Policy Priorities ve Washingtonu, USA (www.neww.org.pl), vydává dvouměsíční zpravodaj (ke stažení na webové adrese www.internationalbudget.org/resources/newsletter.htm). Požadavek větší průhlednosti tvorby rozpočtu a účasti občanů na rozhodování, za co budou utraceny veřejné peníze, s sebou nese právě zvýšený tlak na dodržování principů rovnosti a nediskriminace. A to nejen z hlediska genderu, ale také rasy, věku, etnické příslušnosti, místa bydliště (výhody měst oproti venkovu), zdravotního stavu, atd.

Možná i ve vaší obci/vašem městě funguje mateřské centrum nebo jiná ženská organizace či spolek, jejichž členky by mohly mít cenné připomínky k potřebám obce/města z pohledu žen, rodin, dětí nebo občanů závislých na péči ostatních. Příkladem podobné spolupráce může být například město Liberec, kde se organizace Česko-německé fórum žen vlastní iniciativou podílí na řadě projektů místního rozvoje a rekonstrukce města tak, aby vyhovoval právě například matkám, dětem či starším občanům.

Co se týká obecné úrovně informovanosti o genderovém rozpočtování v České republice, zatím se nacházíme na samém počátku. Kromě iniciativy Ministerstva financí, jejímž výsledkem je právě tento text, se v Praze konal seminář švýcarské odbornice na gender budgeting Leily Straumann (28.1.2004). Materiály z přednášek jsou k dispozici u organizátora akce: Nadace Friedricha Eberta.

INTERNETOVÉ ZDROJE

Vzhledem k tomu, že tato tématika je v České republice poměrně nová, neexistují dosud studie, manuály či další informační zdroje v češtině. Proto doporučujeme následující seznam vybraných publikací převážně v angličtině (dále AJ) nebo v němčině (dále NJ) dostupných na internetu.

Odkazy na webové stránky věnované gender budgetingu (AJ,NJ)

DALŠÍ INFORMACE K PROBLEMATICE GENDERU, K PROBLEMATICE ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V ČESKÉ REPUBLICE

Projekty Sociologického ústavu AV ČR

Oddělení Gender a sociologie je jednou z vůdčích institucí genderového výzkumu u nás. Hlavními tématy výzkumu v současné době jsou ženy na trhu práce, ženy ve vědě, genderové role v rodině, harmonizace práce a rodiny, ženy v managementu a podnikání, muž v rodině, rovné příležitosti, mateřství a porodnictví, násilí na ženách, vytváření genderových identit a transgenderismus. Tým aktuálně řeší například tyto projekty:

Studie a články, vzniklé z těchto výzkumů, je možno si přečíst ve zpravodaji Gender-rovné příležitosti–výzkum nebo na webových stránkách www.genderonline.cz. Kompletní publikační činnost oddělení najdete na adrese www.soc.cas.cz/index.php3?disp=oddeleni&lang=&shw=5.

Koordinační úloha Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

Na základě usnesení vlády č. 6/98 je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR pověřeno mimořádnou kompetencí, a to koordinovat vnitrostátní politiku týkající se postavení žen ve společnosti. Ministerstvo provozuje informační webovou stránku na adrese www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?id=10&lg=1, která obsahuje základní dokumenty v češtině a také množství zdrojů v angličtině. Součástí jsou informace o výběrových řízeních na projekty z programu Evropské unie, přehled aktivit v rámci rovných příležitostí směrem k EU, zprávy z Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, odborné studie a publikace, spolupráce s nevládními organizacemi, sociálními partnery a dalšími subjekty, aktuální události, konference a semináře.

Informační centrum a knihovna Gender Studies, o.p.s.

Od roku 1990 rozvíjí obecně prospěšná společnost Gender Studies o.p.s. databáze informačních zdrojů, knihovnu a archivy k gender problematice. Informační služby je možno nalézt na webových stránkách, požádat o vyhledání specifických informací pomocí e-mailu nebo telefonicky, nebo přímo navštívit veřejnou knihovnu.

Služby přístupné online:

Vybrané studie, výzkumy a užitečné publikace vztahující se ke genderové problematice a k problematice rovnosti mužů a žen v České republice

Genderové statistiky

Genderová literatura

Poznámky

  1. Gender Mainstreaming je proces (re)organizování, zlepšování, rozvíjení a vyhodnocování politických procesů tak, aby bylo na všech úrovních a ve všech stádiích zapracováno hledisko rovnosti žen a mužů, a to prostřednictvím všech aktérů, kteří se běžně podílejí na politickém rozhodování.
  2. Informační brožura o právech mužů a žen, přikládaná každoročně k návrhu státního rozpočtu ve Francii, která analyzuje aktivity uskutečňované v oblasti zájmů všech ministerstev – má závazný charakter.
  3. HPN – Hrubý národní produkt
  4. Zdroj: Hedman,B., Perucci,F., Sundstrom,F., Engendering Statistics: A tool for change, Stockholm, Statistics Sweden, 1996, str. 50-51.
  5. Hamerníková,B. a kol., Veřejné finance, Praha, Eurolex Bohemia, 1999.
  6. Hrubý domácí produkt
  7. Publikaci vydal Český helsinský výbor v roce 2002 v rámci realizace stejnojmenného projektu. Ke stažení na adrese www.helcom.cz/index.php?p=2&rid=16&cid=139.
  8. Zdroj: Grantová agentura ČR
  9. u genderových analýz rozpočtů obcí a měst (případně krajů)
  10. Výdaje na komunikace se mohou zdát výhradně neutrální, nicméně nemusí tomu tak být vždy. Je třeba posoudit, co cesta spojuje a kdo ji bude pravděpodobně nejvíc využívat.
  11. Typickým příkladem na úrovni státu jsou výdaje na vězeňství – primárním příjemcem výdajů jsou převážně uvěznění muži, nicméně sekundárním příjemcem jsou i ženy (a muži), kterým se tímto výdajem zvýšila bezpečnost.
  12. Podrobněji viz příručka Evropské strukturální fondy – Rovnost žen a mužů v projektových přihláškách, vyd. MPSV 2003 – www.mpsv.cz
  13. komise – poradní orgán Rady obce, výbor (zřizovaný při zastupitelstvu obce)
  14. Pro možnost zpětné vazby v případě vyhledávání potřebné statistiky na ČSÚ nebo v případě možnosti zadávání určitých dalších požadavků uvádíme kontakt na paní Ing. B. Holou z ČSÚ, hola@gw.czso.cz
  15. Např. směrnice Rady č. 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v přístupu k  zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovních podmínkách; směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/73/ES, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v přístupu k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovních podmínkách; směrnice Rady č. 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ; směrnice Rady č. 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání; směrnice č. 79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení; směrnice č. 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se provedení zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy; směrnice č. 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství.
  16. Vláda taktéž podává zprávy o plnění této mezinárodní dohody, viz. např. Národní zpráva o plnění Pekingské Akční platformy, www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=698. Stručný text Pekingské Akční platformy je přístupný na adrese http://feminismus.cz/ebooks/platforma/.
  17. Text je dostupný na serveru MPSV, www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=697
  18. www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=2602

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

Ing. Michaela Foltysová, Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, katedra veřejných financí; Ing. Marek Pavlík – Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, katedra veřejné ekonomie; PhDr. Lenka Simerská – koordinátorka ekonomických a ICT projektů, Gender Studies, o.p.s.

Zpracováno za spoluúčasti pracovní skupiny:

PaedDr. Vilém Buriánek, Ministerstvo financí, ředitel personálního odboru; Ing. Bohdana Holá, Český statistický úřad; PhDr. Eva Čákiová, Český statistický úřad; JUDr. Dagmar Zelenková, Ministerstvo práce a sociálních věcí; Ing. Vladimír Mašek, Ministerstvo práce a sociálních věcí; PhDr. Hana Frýdová, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; PhDr. Zdeňka Hajná, Český svaz žen; JUDr. Marie Boháčová, Unie katolických žen; Mgr. Rut Kolínská, Síť mateřských center v ČR, o.s.; Mgr. Michaela Marksová-Tominová, Asociace pro rovné příležitosti mužů a žen; Dagmar Plachá, Svaz obcí a měst ČR; Ing. Bohumila Týblová, Ministerstvo financí, odbor státního rozpočtu; Ing. Rudolf Kotrba, Ministerstvo financí, odbor Financování územních rozpočtů; Ing. Zdenka Mráčková, Ministerstvo financí, odbor financování územních rozpočtů; PhDr. Kateřina Niklová, Ministerstvo financí, personální odbor.

Poděkování

členům pracovní skupiny zřízené při Ministerstvu financí pro přípravu informativní metodiky rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů.

© Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2004

Další informace [nápis]
Číslo 32/2004
Časopis Veřejná správa č. 32/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail