Znak
První spolehlivá zpráva o osadě pochází z roku 1518, kdy ji synové Jana Šárovce ze Lhoty prodali Václavovi Zahrádkovi z Černé. Při této příležitosti je v místě zmiňována i tvrz s poplužním dvorem. Svůj přívlastek tedy ves obdržela podle nejstarší doložené vrchnosti, příslušníka vladyckého rodu pocházející ze slovácké vsi Šarovy (dříve Šarov či Šárov). Jedna z větví tohoto rozvětveného moravského rodu se za husitských válek uchytila i ve východních Čechách, kde Jan Šárovec zastával důležitý úřad hejtmana na hradě Lanšperku. Z dalších generací Šárovců vzbudil ve své době značnou pozornost opovědník Václav Šárovec, kterému se řadu let dařilo unikat zatčení a po dopadení byl v roce 1538 na rozkaz krále v Praze na Hradčanech sťat. V roce 1567 bylo lhotské zboží včetně výsadní krčmy a sousední vsi Libín připojeno k hořickému panství. V současnosti žije v obci, včetně místních částí Bertoldka, Tikov a Libín, zhruba dvě stě obyvatel.
O udělení znaku Šárovcově Lhotě rozhodl po delším předchozím projednávání předseda PS PČR v roce 1999. V modrém štítě je vrcholem vzhůru směřující zlatý rovnostranný trojúhelník a v něm vztyčený zelený javorový list. Základem znaku se stal rodový erb Šárovců z Šárova, užívajících modrý štít se žlutou trojúhelníkovou krokvicí.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR