Týdeník Veřejná správa


Znak

VRANÉ NAD VLTAVOU (Středočeský kraj)

Vyšlo v čísle 35/2004

VRANÉ NAD VLTAVOU (Středočeský kraj)Při založení opatství v Břevnově v roce 993 obdrželi mniši od knížete Boleslava II. mimo jiné Skochovice a Vraný (nověji Vrané). Druhá ze jmenovaných osad na pravém břehu Vltavy byla již v předhusitském období farní vsí. Současná podoba místního kostela s prastarým svatojiřským zasvěcením pochází ovšem až z barokního období. V roce 1407 prodali břevnovští benediktini zdejší zboží cisterciákům ze Zbraslavi. Přes občasná přerušení byli pak zbraslavští opati vranskou vrchností až do roku 1785, kdy byl klášter zrušen. V roce 1890 žilo ve Vraném více než šest set obyvatel a v nedalekých Skochovicích více než dvě stě. V současnosti přesahuje počet stálých obyvatel sloučené obce sedmnáct set. Poloha v lesnaté krajině nad vranskou údolní nádrží přitahuje navíc četné sezónní návštěvníky. Znak udělil Vranému předseda PS PČR 15. července 1993, tedy v roce, kdy si místo připomínalo milénium od první zmínky. Ve stříbrném štítu s modrou vlnitou patou, ve které plave stříbrný pstruh, jsou kosmo umístěny tři červené růže se zlatými semeníky a zelenými kališními lístky. Zatímco modrá pata symbolizuje řeku Vltavu, růže převzaté ze znaku arciopatství v Břevnově považuje legenda za rodové znamení Slavníkovců, z nichž pocházel spoluzakladatel kláštera sv. Vojtěch. Setkáváme se s ním proto například ve znaku Police nad Metují, kde bylo jedno z břevnovských proboštství.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR