Konzultace

Josef Bednář,
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Nový zákon zvyšuje transparentnost zadávání veřejných zakázek

Dne 1. května 2004 vstoupil v účinnost nový zákon (č. 40/2004 Sb.) o veřejných zakázkách, který je v souladu s příslušnými směrnicemi Evropské unie.

Nedostatky předchozí právní úpravy

Předchozí právní úpravu v oblasti veřejných zakázek obsahoval zákon č. 199/1994 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1995 a byl celkem třináctkrát novelizován. Obecně lze konstatovat, že tento zákon sehrál pozitivní roli při nakládání s veřejnými prostředky určenými na nákup předmětu veřejných zakázek. Charakteristickým rysem této právní úpravy však bylo, že její koncepce nevycházela z evropských zadávacích směrnic, nýbrž z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého Komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo. Z perspektivy státu, který usiloval o plné členství v Evropské unii, takto zvolená koncepce nebyla vhodná, neboť činila téměř nemožnou snahu České republiky o efektivní harmonizaci svého práva v dané oblasti s právem Evropských společenství. Přijetí nového zákona bylo potřebné i z věcného hlediska, neboť dosavadní právní úprava ani po novelizacích neodstranila některé nejasnosti při výkladu pojmů, což vedlo při aplikaci zákona k právní nejistotě, a tím k nadměrnému počtu návrhů na zahájení přezkumného řízení. Výsledkem pak bylo prodlužování zadávacího procesu a jeho prodražení. Jde-li o úpravu přezkumného řízení ve starém zákoně, lze konstatovat, že obsahoval jak administrativní, tak i soudní formu. Administrativní řízení upravoval zákon jen v šesti ustanoveních, jinak odkazoval na obecný předpis, tj. správní řád. Řízení probíhalo u orgánu dohledu, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad"), ve dvou stupních. A to s tím, že orgán dohledu měl, pokud byl porušen zákon, možnost zrušit rozhodnutí zadavatele a uložit mu jedno z následujících opatření: napravit nesprávný postup, provést nový výběr nejvhodnější nabídky, popřípadě soutěž zrušit. V případě, že zadavatel vážně či opětovně porušil zákon, mohl orgán dohledu uložit pokutu do výše jednoho procenta z ceny zakázky. Tato kusá právní úprava přezkumného řízení byla z hlediska požadavku na rychlost a hospodárnost zadávání veřejných zakázek nevyhovující. Dosavadní právní úprava postrádala větší uplatnění institutu "správního uvážení". Zejména ale chybělo zmocnění k tomu, aby orgán dohledu mohl učinit tzv. "pozitivní opatření", která by měla preventivní charakter, čímž by se předešlo blokaci zadávacího řízení. Prodlužování zadávací procedury způsobovalo i to, že existovaly v podstatě čtyři stupně přezkumného řízení. Před případným dvoustupňovým správním řízením u Úřadu přezkoumával postup zadavatele jeho zástupce a po nabytí právní moci rozhodnutí orgánu dohledu přezkoumával jeho zákonnost v případě žaloby soud.

Cíle nového zákona

Vzhledem k uvedeným nedostatkům dosavadní právní úpravy je cílem nového zákona zajistit dodržování transparentního a nediskriminačního postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, stanovit pokud možno formálně jednoduché, nekomplikované, a tím zrychlené postupy přezkumu zadávacího řízení, aby bylo umožněno plynulé zadávání zakázek. K tomu by měl mj. přispět důraz na vyřízení namítaného porušení zákona přímo u zadavatele a možnost provedení smírčího řízení u sektorových zadavatelů. V neposlední řadě je také cílem nové právní úpravy plná slučitelnost se směrnicemi Evropského společenství v dané oblasti veřejného práva. Jedním z nejdůležitějších bodů nového zákona o veřejných zakázkách je rozšíření jeho působnosti na podnikatele ovládané veřejným zadavatelem a právnické a fyzické osoby zadávají-li veřejnou zakázku na stavební práce, která je více než z poloviny hrazena z veřejných prostředků. Zadavateli se nově stanou např. i akciové společnosti vlastněné městy. Vynakládání veřejných prostředků bude tak i v této oblasti dostatečně transparentní a bude muset probíhat v intencích zákona. Naopak, z působnosti nového zákona byli vyloučeni zadavatelé, kteří poskytují telekomunikační služby nebo provozují telekomunikační sítě a zadavatelé v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy, pokud zadávají podlimitní zakázky. Nový zákon jednotlivé zakázky rozděluje na dodávky, služby a stavební práce. Dále platí, že se nevztahuje na výdaje, jejichž předpokládaná cena nepřesáhne dva miliony korun bez DPH. Nově se upravuje zadávací řízení a způsoby zadávání. Zakázku lze zadat v otevřeném zadávacím řízení, kterého se mohou účastnit všichni dodavatelé, v užším zadávacím řízení, ve kterém mohou podat nabídku pouze zadavatelem vybraní zájemci, v jednacím řízení s uveřejněním, v němž zadavatel jedná s vybranými zájemci o podmínkách uzavření smlouvy, nebo v jednacím řízení bez uveřejnění, ve kterém zadavatel přímo vyzve k jednání jednoho nebo více dodavatelů. Rovněž jsou definovány nadlimitní veřejné zakázky, pro které jsou závazné směrnice Evropského společenství. Jde o takové zakázky, u kterých budou muset zadavatelé zajistit možnost účasti uchazečů ze všech členských zemí Evropské unie. Nebude tak již platit zvýhodnění tuzemských zájemců. Vymezení těchto zakázek je dáno výší finančních limitů uvedených v eurech.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 37/2004.

Další informace [nápis]
Číslo 37/2004
Časopis Veřejná správa č. 37/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail