Konzultace

Mgr. Tomáš Nahodil,
právník

Právní předpisy Evropské unie

S právními předpisy Evropské unie bychom se mohli již brzy seznamovat zdarma tam, kde je to již nyní možné s právními předpisy České republiky.

Alfou a omegou právního státu je garance a žádoucí upevňování právní jistoty fyzických a právnických osob, adresátů právních předpisů a subjektů právních vztahů. Fyzické osoby bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti a právnické osoby(1) mohou být v právním státě účastny právních vztahů veřejnoprávní i soukromoprávní povahy jedině tehdy, je-li jim zaručeno, že se mohou včas a řádně seznámit se zněním právních předpisů, z nichž samotných přímo, anebo na jejichž základě, jim vznikají, mění se či zanikají anebo mohou vznikat, měnit se či zanikat práva a povinnosti, tj. vlastní obsah právních vztahů.

Ten, kdo je k vydávání právních předpisů legitimován, tedy stát samotný, musí těm, jimž formou právních předpisů ukládá nějaké povinnosti(2), anebo svěřuje nějaká práva, objektivně umožnit, aby se tito o svých povinnostech či právech dozvěděli. Ve vyspělých demokraciích tak stát nejčastěji činí vyhlášením právních předpisů v úředním periodiku(3), které je výhradním nositelem jejich autentických a právně závazných znění. Texty právních předpisů distribuované prostřednictvím nosičů CD-ROM, specializovaných právních programů nebo internetových portálů vlastnost autenticity a právní závaznosti postrádají, z tohoto důvodu se v úředním periodiku vyhlašují rovněž sdělení o opravách a tiskových chybách již dříve vyhlášených právních předpisů.

Úřední periodikum bývá zpravidla odebíráno orgány veřejné správy(4), které za předem stanovených podmínek umožňují těm, kteří o to požádají, do znění právních předpisů v úředním periodiku vyhlášených nahlédnout a pořídit si jejich opis. V České republice je tímto úředním periodikem Sbírka zákonů. Kromě ní zajišťuje stát(5) též vydávání Sbírky mezinárodních smluv.(6)

K platnému právnímu stavu

Vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv a to, jaké právní předpisy, dokumenty a sdělení jiné povahy v nich mohou být vyhlašovány se řídí režimem zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv(7) (dále jen “zákon”). Tento zákon derogoval dnem své účinnosti(8) původní zákon(9) o Sbírce zákonů.

Ve Sbírce zákonů se uveřejněním svého plného znění vyhlašují tyto právní předpisy: ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády a právní předpisy vydávané ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a Českou národní bankou. Dále se ve Sbírce zákonů vyhlašují též další právní akty a sdělení(10) státních orgánů. Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů nabývají dnem svého vyhlášení(11) platnosti a stávají se součástí českého právního řádu. Není-li stanoveno jinak(12), nabývají právní předpisy vyhlášené ve Sbírce zákonů účinnosti patnáctým dnem po svém vyhlášení.

Ve Sbírce mezinárodních smluv se sdělením Ministerstva zahraničních věcí ČR vyhlašují(13) platné mezinárodní smlouvy(14), jimiž je Česká republika vázána, oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv, jakož i rozhodnutí(15) přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací, jimiž je Česká republika vázána. Ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlašuje též Ministerstvo vnitra ČR sdělení o opravách tiskových chyb a opravách překladů cizojazyčných dokumentů do českého jazyka. Mezinárodní smlouvy se ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlašují vždy ve znění rozhodném pro jejich výklad podle pravidel mezinárodního práva a zároveň též ve znění jeho českého překladu, není-li ovšem podle pravidel mezinárodního práva pro výklad konkrétní mezinárodní smlouvy rozhodné právě samo její české znění, protože poté by se mezinárodní smlouva vyhlásila pouze v něm. V případě, že má mezinárodní smlouva více znění v různých cizích jazycích a všechny tyto jazyky jsou podle pravidel mezinárodního práva rozhodné k jejímu výkladu, vyhlásí se mezinárodní smlouva ve Sbírce mezinárodních smluv jen v jednom z nich, a patří-li k takovým cizím jazykům anglický jazyk, pak právě v angličtině. Překlad mezinárodní smlouvy do českého jazyka se vyhotovuje z jejího cizojazyčného znění rozhodného podle pravidel mezinárodního práva k jejímu výkladu. V případě rozdílu mezi zněním českého překladu mezinárodní smlouvy a původním cizojazyčným zněním rozhodným podle pravidel mezinárodního práva, je upřednostňováno znění podle pravidel mezinárodního práva. Vše dosud uvedené platí obdobně též i pro jazyk, v němž jsou ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlašována rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací, jimiž je Česká republika vázána.

Zákon stanoví dále obecná pravidla pro vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv. Jedná se zejména o pravidla označení obou sbírek, číslování jejich částek a předpisů v nich vyhlašovaných, uveřejňování oprav již vyhlášených textů a pravidla ochrany názvu a citace. Zákon rovněž taxativně uvedeným územním celkům a jejich orgánům(16) ukládá povinnost umožnit v úředních hodinách každému, kdo o to požádá, nahlédnout do Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv(17), resp. pouze do Sbírky zákonů(18).

Územní samospráva by měla de lege ferenda umožnit též bezplatné nahlížení do Úředního věstníku EU

Skupina poslanců(19) vypracovala v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie návrh zákona, kterým se mění zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv(20). Předmětem tohoto poslaneckého návrhu novely zákona je zavedení právního režimu, obdobného již existujícímu právnímu režimu bezplatného nahlížení do Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv, pokud jde o bezplatné nahlížení do Úředního věstníku EU(21), v němž jsou publikovány právní předpisy EU(22) a jiná oznámení a sdělení(23) EU.

Úřední věstník EU vychází ve všech úředních jazycích EU, od 1. května t.r. tedy i v českém jazyce. Skupina poslanců v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že tak jako je tomu v případě Sbírky zákonů i Sbírky mezinárodních smluv, je autentické a právně závazné výhradně jen znění textu právního předpisu, dokumentu anebo jiného sdělení, zde právního předpisu EU, vyhlášené v tištěné verzi Úředního věstníku EU. S ohledem na tento fakt se autoři poslaneckého návrhu novely zákona domnívají, že je povinností České republiky – členského státu Evropské unie, aby svým občanům zajistila k právním předpisům Evropské unie vyhlášeným v tištěné verzi Úředního věstníku EU přístup, a to pokud možno ve stejné míře a stejným způsobem jako v případě vlastních vnitrostátních právních předpisů, neboť právo EU je od 1. května t.r. českému právnímu řádu nadřazeno(24) a na našem území požívá vlastnosti bezprostřední závaznosti a přímé aplikovatelnosti.

Krajským úřadům, Magistrátu hl. m. Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy, Plzně a magistrátům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností se poslaneckým návrhem novely zákona ukládá nová povinnost umožnit v úředních hodinách každému, kdo o to požádá, nahlédnout do Úředního věstníku EU. Vzhledem k ceně(25) ročního předplatného tištěné verze Úředního věstníku EU nenavrhuje však již skupina poslanců stanovit tuto povinnost též obcím, městským obvodům a městským částem územně členěných statutárních měst, které mají obdobnou povinnost pokud se týká bezplatného nahlížení do Sbírky zákonů už dnes. Účinnost poslaneckého návrhu novely zákona je navržena dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, jež lze v případě přijetí navrhované právní úpravy odhadnout nejdříve na leden příštího roku.

Závěrem

Poslanecký návrh novely zákona již projednala(26) a vyjádřila se k němu odstupující vláda premiéra Špidly. Své nesouhlasné stanovisko s ním odůvodnila tím, že poslanecký návrh novely zákona překračuje věcnou působnost samotného novelizovaného zákona, neboť do zákona upravujícího vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv vkládá ustanovení upravující odběr a nahlížení do Úředního věstníku EU, tedy úředního periodika organizace nadstátní – supranacionální – s vlastním právním řádem, byť je Česká republika jejím členem. Další výtka vlády napadala to, že by poslanecký návrh zákona povinným odběrem tištěné verze Úředního věstníku EU zvýšil finanční zatížení místní samosprávy. Poslanecký návrh novely zákona čeká po parlamentních prázdninách projednávání v orgánech a na plénu Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu. Otázka případného bezplatného nahlížení do Úředního věstníku EU zůstává tedy i přes nesouhlasné stanovisko vlády s ním nadále otevřena.

Záměr skupiny poslanců je doslova učebnicovým vyjádřením rovnou kombinace několika základních právních postulátů, a sice principu, že “nikdo nesmí být nucen činit to, co zákon neukládá” a “každý může činit to, co není zákonem zakázáno”, principu publicity práva a principu otevřenosti a legality právního státu. Přijetí poslaneckého návrhu zákona lze proto jen doporučit.

Poznámky:

  1. podle § 18 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jsou právnickými osobami sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku (nadace a nadační fondy), jednotky územní samosprávy (obce a kraje) a další subjekty, o nichž to stanoví zákon (např. Česká televize, Český rozhlas apod.)

  2. něco dát, něco činit, něco opomenout, něco strpět

  3. sbírce, věstníku, zpravodaji, úředním listu apod.

  4. orgány státní správy, územní či zájmové (profesní) samosprávy apod.

  5. vydávání obou sbírek zajišťuje Ministerstvo vnitra ČR

  6. kromě toho upravují zákony o územní samosprávě [zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů] zvláštní právní úpravu vyhlašování, jakož i pravidel určujících nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů a sdělení jiné povahy obcí, krajů a hlavního města Prahy, včetně speciálního názvu jimi vydávaných úředních periodik

  7. zákon č. 309/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

  8. 1.1.2000

  9. zákon č. 545/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (v účinnosti ode dne 10.12.1992 do dne 31.12.1999); pozn.: předchozími právními předpisy na tomto úseku byly zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů (v účinnosti ode dne 1.1.1990 do dne 9.12.1992), zákon ČNR č. 172/1989 Sb., o vyhlašování obecně závazných právních předpisů a jiných opatření orgánů České socialistické republiky ve Sbírce zákonů (v účinnosti ode dne 1.1.1990 do dne 9.12.1992), zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů (v účinnosti ode dne 1.1.1962 do dne 31.12.1989), zákon č. 77/1959 Sb., o Sbírce zákonů a o Úředním listě (v účinnosti ode dne 1.1.1960 do dne 31.12.1961), zákon č. 214/1948 Sb., o sbírkách zákonů (v účinnosti ode dne 14.8.1948 do dne 31.12.1959), zákon č. 260/1949 Sb., o úředních listech (v účinnosti ode dne 1.1.1950 do dne 31.12.1959), dekret presidenta republiky ze dne 23. června 1945 č. 19 Sb. II., o Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé (v účinnosti ode dne 11.7.1945 do dne 13.8.1948), dekret presidenta republiky ze dne 26. října 1940 č. 4 Úř. věst. čsl., jímž se upravuje veřejné vyhlašování nově vydávaných právních ustanovení československé vlády (v účinnosti ode dne 4.12.1940 do dne 10.7.1944), vládní nařízení č. 392/1938 Sb., o Sbírce zákonů a nařízení republiky Česko-Slovenské (v účinnosti ode dne 1.1.1939 do dne 10.7.1945), zákon č. 139/1919 Sb., jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení (v účinnosti ode dne 19.3.1919 do dne 31.12.1938), zákon č. 1/1918 Sb. (v účinnosti ode dne 2.11.1918 do dne 31.12.1938)

  10. nálezy Ústavního soudu, pokud tak stanoví zákon; sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne; usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu anebo sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla; rozhodnutí prezidenta republiky; usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou; sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo České národní banky o skutečnostech a přijatých rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sbírce zákonů stanoví zvláštní zákon; úplná znění ústavních zákonů a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ústavní zákon nebo zákon; sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby

  11. dnem rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, který je uveden v jejím záhlaví

  12. právní předpis může nabýt účinnosti též jednak později než patnáctým dnem po svém vyhlášení, čemuž zákon neklade žádné omezující podmínky, jednak dříve, to však jen, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, a přitom nejdříve dnem svého vyhlášení; prováděcí právní předpisy nemohou být vyhlášeny ani nemohou nabýt účinnosti dříve než dnem, v němž je vyhlášen anebo v němž nabývá účinnosti právní předpis, k jehož provedení jsou určeny

  13. dnem vyhlášení mezinárodní smlouvy, jakož i dnem oznámení její výpovědi či jiných skutečností důležitých pro její provádění, rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací je den rozeslání příslušné částky Sbírky mezinárodních smluv uvedený v jejím záhlaví

  14. mezinárodní smlouvy se vyhlašují uveřejněním svého plného znění; mezinárodní smlouvy, které nejsou schvalovány Parlamentem a týkají se pouze malého počtu fyzických a právnických osob, mohou být vyhlášeny bez uveřejnění plného znění svých příloh (v tomto případě Ministerstvo zahraničních věcí ČR ve svém sdělení uvede výčet příloh mezinárodní smlouvy a údaj o tom, kde lze do těchto příloh nahlédnout a pořizovat si z nich opisy a výpisy)

  15. rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací se vyhlašují uveřejněním svého plného znění; pokud se rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací týká pouze malého počtu fyzických a právnických osob, jeho plné znění se nevyhlašuje a Ministerstvo zahraničních věcí ČR ve svém sdělení uvede název tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který je vydal, dne, kdy bylo vydáno, popřípadě dne, kdy nabylo účinnosti, a údaje, kde do tohoto rozhodnutí lze nahlédnout a pořizovat si z něj opisy a výpisy

  16. krajským úřadům, Magistrátu hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy, Plzně, obcím, městským obvodům a městským částem územně členěných statutárních měst

  17. § 13 odst. 1 zákona

  18. § 13 odst. 2 zákona

  19. Václav Votava, Stanislav Křeček, Jitka Kupčová, Miloslav Kala (všichni členové ČSSD)

  20. sněmovní tisk č. 707

  21. problematice publikování předpisů práva EU v Úředním věstníku EU se podrobně věnoval článek “Publikace právních předpisů Evropské unie” spoluautorů JUDr. Mojmíra Ježka a Mgr. Tomáše Nahodila; Veřejná správa č. 19/2004, str. 26-27

  22. nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení, stanoviska

  23. např. směnné kurzy EUR, výběrová řízení na obsazení některých funkcí v EU apod.

  24. viz čl. 10a ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

  25. 1.000 EUR

  26. dne 14.července 2004; pozn.: vláda má právo vyjádřit se ke každé podané zákonodárné iniciativě

Mgr. Tomáš Nahodil je advokátním koncipientem Advokátní kanceláře JUDr. Richard Maleček

Další informace [nápis]
Číslo 37/2004
Časopis Veřejná správa č. 37/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail