Zahraničí |
V rámci sociální politiky věnuje Evropská unie již řadu let velkou pozornost zdravotně znevýhodněným osobám. Proto také vyhlásila rok 2003 Evropským rokem zdravotně postižených občanů. Po celé Evropě se uskutečnily stovky různých akcí, jejichž cílem bylo upozornit občany členských zemí na problémy a překážky, se kterými se ve společnosti musí denně na evropském kontinentu potýkat 37 milionů zdravotně postižených lidí. Akce se konaly na národní, regionální i místní úrovni a zúčastnili se jich nejen zdravotně postižení lidé a jejich rodinní příslušníci, ale i zákonodárci, zástupci státního a soukromého sektoru, nevládních organizací. Hlavním cílem kampaně bylo prosazení aspektu zdravotně postižených občanů do jednotlivých politik Evropské unie (tzv. mainstreaming), což znamená uplatnění priorit a potřeb těchto občanů ve všech politikách v rámci dodržování principu rovných příležitostí.
Koncem loňského roku se Evropská komise pokusila zjistit, jaký efekt celá akce přinesla a jak se podařilo zvýšit povědomí evropské veřejnosti o problematice zdravotně postižených občanů. Více než šestnácti tisícům vybraných občanů v patnácti členských zemích Unie bylo položeno sedm otázek v jejich rodném jazyce. Interview se uskutečnila osobně v bydlišti dotazovaných osob.
Celkově nízká informovanost
Průzkum ukázal, že pouze jedna třetina dotázaných si byla vědoma, že rok 2003 byl rokem zdravotně postižených občanů. Zásluhu na informovanosti této skupiny občanů měly z 81 % hromadné sdělovací prostředky. Zarážející je fakt, že téměř dvě třetiny respondentů (64 %) o tom, čemu byl minulý rok zasvěcen, vůbec nevěděly (Tab. 1).
Největší informovanost prokázali občané Irska (73 %), Lucemburska (70 %) a Rakouska (55 %). V případě Irů je vysoká míra informovanosti spojována s faktem, že se v Irsku uskutečnily v roce 2003 Zvláštní olympijské mezinárodní letní hry, o kterých byla veřejnost velmi dobře informována. Na druhé straně nejmenší míru informovanosti prokázali občané Velké Británie (78 %), Belgie (67 %) a Francie (65 %). Z hlediska sociodemografického si byli vědomi, že rok 2003 je Evropským rokem zdravotně postižených, spíše starší občané. Nejvíce byli s tímto faktem obeznámeni občané ve věkové kategorii nad 55 let (38 %), kdežto u mladých lidí od 15 do 24 let byla s touto skutečností obeznámena necelá čtvrtina (23 %). Podíváme–li se na informovanost občanů z hlediska jejich zaměstnání, potom nejvíce si byli dané skutečnosti vědomi řídící pracovníci (47 %), kdežto u manuálních pracovníků činila 28 %. Překvapivým zjištěním bylo, že nejméně informovanou skupinu tvořili studenti (23 %). Průzkum také ukázal, že občané s vyššími příjmy byli více informováni než občané s příjmy nižšími.
Evropský rok a zlepšení kvality života zdravotně postižených občanů
Průzkum ukázal, že více než tři z pěti dotázaných občanů (61 %) zastávají názor, že Evropský rok přispěl ke zlepšení informovanosti občanů států Evropské unie o problémech, se kterými se běžně potýkají zdravotně postižení občané. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni Irové a Lucemburčané (81 %) a tento názor zastávají také tři čtvrtiny rakouských respondentů (Tab. 2).
Na druhé straně pouze 45 % občanů Velké Británie a 54 % občanů Nizozemska je přesvědčeno o přínosu Evropského roku k informování veřejnosti. V Nizozemsku a v Itálii zastává nejvíce respondentů skeptický názor, že Evropský rok nepřispěl k lepšímu informování veřejnosti.
Polovina dotázaných občanů (51 %) je přesvědčena, že Evropský rok vytyčil cestu, během které získají zdravotně postižení stejná práva jako ostatní občané. Největšími optimisty jsou v tomto směru Irové (72 %) a Lucemburčané (64 %), opačný názor zastávají nejvíce Nizozemci (26 %) a Italové (23 %).
Necelá polovina respondentů (48 %) je přesvědčena, že Evropský rok zlepší přístup do veřejných prostor pro fyzicky postižené občany. Největšími optimisty jsou v tomto směru Irové, Lucemburčané, Belgičané a Francouzi. Naopak celá čtvrtina (26 %) dotázaných je přesvědčena, že se situace v dané oblasti nezlepší. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni Portugalci, Italové a Finové.
Zaměstnávání zdravotně postižených občanů
Průzkum také zahrnoval otázku, zda Evropský rok zlepšil situaci zdravotně postižených občanů při získávání zaměstnání. Více než dva z pěti dotázaných (42 %) zastávají názor, že u fyzicky postižených občanů se přístup k zaměstnání zlepšil, 27 % zastává opačný názor a takřka třetina (31 %) nedovedla posoudit. Nejvíce pozitivních odpovědí poskytli občané Irska (62 %), Lucemburska (54 %) a Rakouska (53 %). Na druhé straně 41 % Portugalců a 35 % Finů je přesvědčeno, že Evropský rok nijak nepomohl zlepšit situaci fyzicky postižených občanů při získávání zaměstnání. K podobným závěrům dospěl průzkum u otázky zaměstnávání mentálně postižených občanů. Třetina respondentů v zemích “patnáctky” zastává názor, že Evropský rok přispěl ke zlepšení zaměstnanosti těchto občanů, takřka stejný počet zastává opačný názor a 35 % neumělo na danou otázku odpovědět (Tab. 3).
Takřka jednoznačné stanovisko přinesla otázka, zda mají občané se zdravotním postižením stejná práva na získání zaměstnání jako “kdokoli jiný”. V tomto případě vyjádřilo souhlas 85 % respondentů, přičemž ve Finsku dosáhl jejich počet 94 %. Na druhém místě skončily Švédsko a Irsko (po 89 %). Na opačném konci tabulky jsou se 14 % Rakušané, s 11 % Portugalci a Španělé a každý desátý respondent z Řecka a Belgie. Zastávají názor, že zdravotně postižení občané nemají stejná práva být zaměstnáni jako ostatní občané.
Průzkum ukázal, že Evropský rok 2003 zdravotně postižených občanů zvýšil povědomí evropské veřejnosti o problémech těchto občanů, se kterými se každodenně potýkají. Ať připadne letos na podzim problematika zdravotně postižených občanů do portfolia kteréhokoli z nově jmenovaných komisařů, již nyní je zřejmé, že řešení otázek zdravotně postižených občanů bude i nadále jednou z priorit evropské sociální politiky.
V průběhu letošního roku potom provede Evropská komise komplexní vyhodnocení Evropského roku zdravotně postižených občanů a na základě výsledků a zkušeností přijme opatření, jak pro tyto lidi dále zlepšit možnosti plně a rovnoprávně se zapojit do celospolečenského života.
Tab. 1: Jste si vědom, že rok 2003 byl rokem zdravotně
postižených občanů?
(odpovědi v %)
Země |
Ano |
Ne |
Nevím |
Belgie |
31 |
67 |
2 |
Dánsko |
39 |
60 |
0 |
Finsko |
36 |
62 |
1 |
Francie |
32 |
65 |
3 |
Irsko |
73 |
25 |
3 |
Itálie |
34 |
62 |
5 |
Lucembursko |
70 |
29 |
1 |
Německo |
35 |
61 |
4 |
Nizozemsko |
39 |
60 |
1 |
Portugalsko |
41 |
57 |
2 |
Rakousko |
55 |
41 |
4 |
Řecko |
34 |
65 |
1 |
Španělsko |
33 |
64 |
3 |
Švédsko |
34 |
65 |
2 |
Velká Británie |
21 |
78 |
1 |
EU 15 |
33 |
64 |
3 |
Pramen: Eurobarometer
Tab. 2: Přispěl Evropský rok k informování veřejnosti
o problémech zdravotně postižených?
(odpovědi v %)
Země |
Spíše ano |
Spíše ne |
Nevím |
Belgie |
58 |
19 |
23 |
Dánsko |
59 |
17 |
24 |
Finsko |
68 |
14 |
18 |
Francie |
64 |
17 |
19 |
Irsko |
81 |
6 |
13 |
Itálie |
61 |
23 |
16 |
Lucembursko |
81 |
13 |
6 |
Německo |
66 |
14 |
20 |
Nizozemsko |
54 |
26 |
20 |
Portugalsko |
66 |
15 |
19 |
Rakousko |
75 |
13 |
12 |
Řecko |
57 |
20 |
23 |
Španělsko |
67 |
14 |
19 |
Švédsko |
55 |
19 |
26 |
Velká Británie |
45 |
17 |
38 |
EU 15 |
61 |
17 |
22 |
Pramen:Eurobarometer
Tab. 3: Mají zdravotně postižení stejná práva
k zaměstnání jako ostatní občané?
(odpovědi v %)
Země |
Ano |
Ne |
Nevím |
Belgie |
84 |
10 |
6 |
Dánsko |
86 |
8 |
6 |
Finsko |
94 |
4 |
2 |
Francie |
87 |
8 |
5 |
Irsko |
89 |
6 |
5 |
Itálie |
84 |
7 |
7 |
Lucembursko |
88 |
8 |
4 |
Německo |
84 |
8 |
8 |
Nizozemsko |
88 |
9 |
3 |
Portugalsko |
83 |
11 |
6 |
Rakousko |
75 |
14 |
11 |
Řecko |
81 |
10 |
9 |
Španělsko |
83 |
11 |
7 |
Švédsko |
89 |
6 |
5 |
Velká Británie |
88 |
6 |
6 |
EU 15 |
85 |
8 |
7 |
Pramen: Eurobarometer