Konzultace |
JUDr. Vladimír Novotný, katedra veřejné správy, Policejní akademie ČR Hlasování v orgánech obcí |
![]() |
Hlasování je institut umožňující zjistit kolektivní mínění hlasujících o obsahu předmětu hlasování. Efektivnost a stabilita přijímaných rozhodnutí ve značné míře závisí na způsobu a metodách použitých při hlasování. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů upravuje základní principy hlasování v orgánech obcí. Podrobnosti svěřuje zákon k úpravě v jednacích řádech jednotlivých orgánů. V těchto jednacích řádech není vždy dostatečně věnována pozornost způsobům hlasování, což mnohdy může mít vliv zejména na stabilitu přijatého řešení nebo na vztah hlasujícího člena orgánu k osobám, kteří jej do příslušného orgánu zvolili, nebo které zde zastupuje. Mezi základní způsoby hlasování patří veřejné anonymní hlasování, veřejné hlasování podle jmen a tajné hlasování.
Veřejné hlasování umožňuje, aby občané obce viděli, jak hlasují jimi zvolení členové orgánu samosprávy. Vidět tu neznamená jen možnost osobní přítomnosti při hlasování, ale i možnost zjistit ze zápisů o průběhu jednání, jak jeho členové hlasovali, pokud se toto zaznamenává. Mohou tak kontrolovat, zda zvolení zástupci skutečně naplňují své volební programy. Nevýhodou je, že hlasující mohou být pod tlakem kolegů, klubů, stranických skupin a nemusejí vždy rozhodovat podle svého nejlepšího svědomí.
Tajné hlasování umožňuje svobodu rozhodování a na druhé straně veřejnost nemá možnost kontroly. Tajné hlasování se nejčastěji používá při volbách do orgánů obcí.
Anonymní hlasování
Anonymní hlasování je veřejným hlasováním a je možno je realizovat
hlasovým projevem,
zdvižením ruky
povstáním
Adresné hlasování
Adresné hlasování je veřejným hlasováním. Při tomto druhu hlasování je zjišťováno, jak kdo hlasoval a výsledek hlasování je jmenovitě zaznamenáván.
Jedním ze způsobů adresného hlasování je “rozdělení”. Používá se také v Dolní sněmovně ve Velké Británii tak, že poslanci procházejí západní chodbou pro "Ano" a východní pro "Ne" a skrutátoři zaškrtávají jejich jména. Pro hlasování v orgánech obcí je tento způsob jen obtížně využitelný a uvádím jej zde pro úplnost.
Vyvolávání jmen je další způsob adresného hlasování. Předsedající jednání vyvolává jména hlasujících, kteří zpravidla povstanou a vyjadřují se, zda jsou pro, proti či zda se zdrželi hlasování. K hlasování dochází postupně a zaznamenává se jmenovitě, jak kdo hlasoval.
Elektronické hlasování je obdobou hlasování podle jmen, kdy je výsledek hlasování zjišťován pomocí technických prostředků. Každý z hlasujících je pomocí technických prostředků jednoznačně určen a jeho hlasování zaznamenáno. Je možné je kombinovat s jiným způsobem hlasování.
Tajné hlasování
Tajné hlasování je neveřejným hlasováním, při kterém musí být učiněna taková opatření, aby nebylo možno zjistit, jak kdo hlasoval. Velmi důležité je zde zajistit to, aby každý oprávněný hlasoval pouze jednou, případně využil pouze tolik hlasů, kolik mu přísluší. Zpravidla to bývá zajištěno seznamy oprávněných hlasovat, podle kterých je vydáváno hlasovací oprávnění (např. orazítkovaná obálka, hlasovací lístek).
Při použití hlasovacích lístků je na nich předem uveden obsah hlasování a hlasující hlasovací lístek upraví tak, že vybere a označí, pro co či koho hlasuje. Takové hlasovací lístky jsou potom vkládány do jedné hlasovací schránky a po skončení hlasování se zjišťuje jeho výsledek.
Pro hlasování je možné použít také hlasovací kuličky nebo známky. Zde může být využito i více hlasovacích schránek pro jedno hlasování.
Zdržení se hlasování
Není zvláštním institutem a u běžných hlasování se k hlasům těch, kteří se zdrželi, nepřihlíží, neboť pro přijetí návrhu je zpravidla vyžadována většina. Pro zjištění výsledku hlasování má tedy projev vůle formou zdržení se hlasování stejný význam jako proti. Tento projev je významný pro to, že umožňuje zjistit, zda v okamžiku hlasování byl přítomen dostatečný počet oprávněných k hlasování.
Hlasování v zastoupení
Princip spočívá v tom, že nepřítomný oprávněný pro hlasování pověří jiného oprávněného k hlasování k provedení tohoto úkonu za něho. Ve většině případů není hlasování v zastoupení umožněno, a to zejména z důvodu neznalosti okolností bezprostředně předcházejících vlastnímu hlasování, které mohou mít na výsledek vliv. Hlasování v zastoupení je však umožňováno v některých případech v oblasti obchodního práva.
Potřebná většina
Před hlasováním je vždy třeba určit a zveřejnit kvórum potřebné pro přijetí návrhu. K přijetí návrhu je vždy vyžadována většina. Tato většina může být
prostá
absolutní
kvalifikovaná.
Prostá většina
K přijetí návrhu postačuje většina z přítomných osob oprávněných k hlasování. Zpravidla je hlasující sbor oprávněn k hlasování, pokud je přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
Hlasování prostou většinou nemusí být stabilní a při změně složení přítomných je možné přijaté rozhodnutí měnit.
Absolutní většina
Při tomto způsobu hlasování je pro přijetí návrhu potřebná nadpoloviční většina všech členů s hlasovacím právem. Zde je zajištěna větší stabilita přijatých rozhodnutí, neboť zde nemůže být dosaženo přehlasování “opozicí”.
Kvalifikovaná většina
K přijetí návrhu je potřebná zpravidla dvoutřetinová většina všech členů s hlasovacím právem. Jde o nejstabilnější způsob kolektivního rozhodování.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 38/2004.