1. díl seriálu “Územní pracoviště ÚZSVM”
Také v letošním roce řeší v Plzni řadu úkolů

Vážení čtenáři,
v dnešním čísle týdeníku Veřejná správa Vám nabízíme bližší pohled na činnost Územního pracoviště Plzeň, a zároveň tak zahajujeme seriál prezentující jednotlivá Územní pracoviště ÚZSVM.

Územní pracoviště Plzeň tvoří celkem osm odborů Odloučených pracovišť – Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň, Rokycany, Sokolov a Tachov.

Kolegové a zaměstnanci odborů na každém z nich řeší denně řadu různých úkolů a situací dotýkajících se přímo jejich regionu a zabývají se řadou specifických úkonů typických pro danou zeměpisnou oblast. Ředitelem ÚP Plzeň je Ing. Mgr. Miroslav Kroc.

ÚZSVM Územnímu pracovišti Plzeň přísluší hospodařit s velkým množstvím státního majetku v operativní a účetní evidenci. Nakládání s takovým majetkem se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a prováděcí vyhláškou ministerstva financí č. 62/2001 Sb.

Hospodaření s majetkem státu v operativní evidenci představuje v oblasti nemovitostí celkem 158 budov, staveb a bytů a 1436 pozemků v celkové hodnotě v řádech desítek milionů korun. Společně s ostatními movitými věcmi je ÚP Plzeň získalo na základě různorodých nabývacích titulů. Jedná se například o nálezy, věci opuštěné, tzv. odúmrti, věci propadnuté nebo zabrané v trestním řízení a majetky, s nimiž nehospodaří jiné organizační složky, nebo majetky po zaniklých státních podnicích.

Majetek je před vlastní realizací velmi podrobně evidován. Nepotřebuje-li majetek ÚZSVM k plnění svých funkcí, nabízí jej ostatním organizačním složkám státu. V případě, že některá organizační složka státu o majetek projeví zájem, dochází k bezúplatné změně příslušnosti hospodařit. V opačných případech se nejčastěji přistupuje k realizaci formou výběrového řízení, neboť takový postup sleduje svůj účel – co nejvyšší příjem do státního rozpočtu. Odstátnění majetku formou prodeje právnickým a fyzickým osobám je dlouhodobý proces s řadou formálních pravidel a kontrolních mechanismů.

Nepodaří-li se majetek získaný do operativní evidence realizovat do dvou let od jeho nabytí, je převáděn do evidence účetní. V současné době ÚP Plzeň přísluší hospodařit v účetní evidenci s 299 budovami, stavbami a byty a s 30 540 pozemky. Hodnota těchto majetků společně s movitými věcmi se pohybuje v řádech stovek milionů korun. Nakládání s tímto majetkem z hlediska realizace má obdobný režim jako nakládání s majetkem v operativní evidenci. V případě jeho nepotřebnosti samotným ÚZSVM nebo dalšími organizačními složkami státu je převáděn fyzickým nebo právnickým osobám.

Dalším postupem realizace majetku je prodej předem vybrané osobě. Tato realizace přichází v úvahu v případě prodeje spoluvlastnického podílu, kdy je Úřad jako každý jiný spoluvlastník povinen splnit svoji zákonnou nabídkovou povinnost vůči ostatním spoluvlastníkům. Jinou předem vybranou osobou může být majitel nemovitosti stojící na pozemku státu nebo nemovitosti tvořící jeden funkční celek s pozemky státu. V těchto případech se v podstatě jedná o narovnání vlastnických vztahů a o sjednocování funkčních celků.

ÚZSVM realizuje majetek státu rovněž bezúplatným převodem. Jedná se o převod pozemků tvořících jeden funkční celek s bytovým domem nebo s rodinným domem ve vlastnictví bytového družstva, popř. garáží, které získaly fyzické a právnické osoby – členové družstva do osobního vlastnictví. Vzhledem k množství takových pozemků pod bytovými domy se jedná o velmi rozsáhlou agendu zahrnující několik tisíc případů.

Ve veřejném zájmu dochází také k bezúplatným převodům majetku státu na krajské nebo obecní úřady, či například jejich příspěvkové organizace, které předem předkládají ÚZSVM projekty využití převáděného majetku. Může se jednat o využití převedeného majetku pro účely sociální a humanitární (např. využití textilií propadnutých v trestním řízení klienty ÚSP), kulturní (např. vybudování kulturního centra pro širokou veřejnost), informační a turistické (zřízení informačních turistických center v obcích). ÚP Plzeň tak nyní jedná ve věci převodu zámku v Trhanově, který je převáděn na obec Trhanov právě ve veřejném zájmu. V zámku totiž sídlí škola v přírodě a současně se jedná o hospodárnější naložení s majetkem, neboť rozsáhlý zámecký komplex vyžaduje řadu oprav v řádech desítek milionů korun. Odborná organizace státní památkové péče o zámek neprojevila zájem právě pro jeho špatný technický stav. Jednou z priorit roku 2004 je převod pro ÚZSVM nepotřebných budov po bývalých okresních úřadech na jiné organizační složky státu, popřípadě na obce vykonávající státní správu. ÚP Plzeň hospodaří celkem s 26 takovými administrativními budovami. Vzhledem k tomu, že v nich dosud sídlí různé organizační složky státu, respektive jejich pracoviště nebo jiné státní subjekty, jedná se z hlediska zabezpečení státní správy o strategické budovy. Rozhodnutí o způsobu jejich dalšího využití nespadá pod agendu samotného ÚP Plzeň. Na základě zpracovaných podkladů z ÚZSVM rozhoduje vláda ČR.

Další rozsáhlou agendu tvoří pozemky pod veřejnými komunikacemi, zejména pod silnicemi druhé a třetí třídy. Nejčastěji se jedná o nevypořádané majetkové vztahy, které však představují časově i odborně náročnou práci pro specializované zaměstnance ÚZSVM.

V oblasti realizace pozemků v dobývacích prostorech vyplynul pro ÚZSVM další úkol. Na základě novely horního zákona je státní organizace povinna uzavřít dohodu o pronájmu pozemku nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku ve vlastnictví státu se subjektem, kterému byl stanoven dobývací prostor právě na pozemku státu. Podle údajů v katastru nemovitostí ÚP Plzeň hospodaří celkem s 318 934 m² pozemků v dobývacích prostorech, nicméně ve skutečnosti stále probíhá prověřování nabývacích titulů a příslušnosti k hospodaření. ÚP Plzeň proto čeká v této věci na vyjádření ministerstva financí, které určí s kterými pozemky ve smyslu výše uvedeného zákona nakládat.

Velmi rozsáhlou a různorodou agendou jsou také tzv. odúmrti. Jsou to případy, kdy zemře fyzická osoba bez zákonného nebo závětního dědice, anebo kdy se povolaní dědicové svého dědického podílu vzdají, což se děje nejčastěji v případech předluženého dědictví. ÚP Plzeň řeší ročně kolem 130 případů odúmrtí. Po nabytí právní moci rozhodnutí příslušného soudu, kterým je nabytí dědictví potvrzeno, realizuje ÚZSVM získaný majetek ve smyslu příslušných právních předpisů tak, aby z něj byl co největší zisk pro státní pokladnu. Tímto způsobem získalo ÚP Plzeň například dvě díla významného českého malíře Mikoláše Alše: “Svatý Václav” a “K básni Jaroslav”, která byla předána Památníku národního písemnictví v Praze. Starožitnosti pak ÚP Plzeň obvykle předává Národnímu památkovému ústavu v Plzni, který takto získanými movitými věcmi rozšiřuje své sbírkové fondy.

Jak bylo zmíněno již výše, nabývacími tituly pro stát jsou i nalezené či opuštěné věci. Po splnění zákonné jednoroční lhůty, kdy se původní vlastník takové věci nepřihlásí, je věc předávána k realizaci ÚZSVM. Jistě kuriózní opuštěnou věcí byla krajta obrovská, která se zřejmě stala nechtěným domácím mazlíčkem a byla neznámou osobou ponechána v igelitové tašce v chodbě panelového domu. ÚP Plzeň zvíře předalo Zoologické zahradě v Plzni.

Majetek, jenž nelze žádným z výše uvedených způsobů realizovat, musí být zlikvidován. Takto jsou nejčastěji likvidovány věci propadnuté nebo zabrané v trestním řízení, které nelze účelně využít. V souladu s právními předpisy z oblasti autorského a duševního práva se likvidují rozdrcením nelegální nosiče dat (např. hudební CD nebo DVD) nebo textilie opatřené nepravou chráněnou značkou výrobce. Drť získaná z likvidace nosičů dat je dále používána jako podloží při výstavbě silničních komunikací. ÚP Plzeň rovněž v letošním roce likvidovalo falešný rum. Jednalo se o téměř padesát litrů destilátu opatřeného etiketou Rum tuzemský 40%, o němž bylo v rámci trestního řízení zjištěno, že není výrobkem firmy uvedené na etiketě jako výrobce. Celkem 97 kusů lahví destilátu bylo zlikvidováno v plzeňské čističce odpadních vod za účasti zaměstnanců ÚP Plzeň.

ÚP Plzeň rovněž sleduje plnění podmínek vyplývajících ze smluv o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu uzavřených mezi stavebníky a bývalými okresními úřady. Stavebníci, kteří nedodrželi podmínky smlouvy, jsou povinni vrátit dle vyhlášky č. 136/1985 Sb. poskytnutý příspěvek do státního rozpočtu. V některých případech vymáhá ÚP Plzeň pohledávku soudně, někteří stavebníci přistoupili na dohodu o splátkách dluhu. Vyskytly se rovněž žádosti o prominutí dluhu, které ÚP Plzeň postoupilo na ministerstvo financí.

V souvislosti se vstupem ČR do EU a na základě usnesení vlády ČR přebírá ÚZSVM v letošním roce silniční hraniční přechody, s nimiž dosud hospodařily orgány celní správy. ÚP Plzeň jich v průběhu letošního roku převezme do své správy celkem třináct (Lísková, Svatý Kříž, Všeruby, Svatá Kateřina, Železná, Kraslice, Boží Dar, Aš, Železná Ruda, Rozvadov - dálnice a Rozvadov – “stará cesta”, Pomezí nad Ohří a Folmava). Největším je dálniční hraniční Rozvadov, jehož celková hodnota majetku činí 1,25 mld Kč. V souvislosti se změnou příslušnosti hospodaření na ÚZSVM převezme ÚP Plzeň od Generálního ředitelství cel rovněž osmnáct zaměstnanců zařazených do kategorie obslužný personál.

Starožitnosti a starší zachovalé věci v počtu asi dvaceti kusů v nejbližších dnech převede Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) odbor Odloučené pracoviště Klatovy. Tyto antikvity získal ÚZSVM do příslušnosti k hospodaření na základě trestu propadnutí věci uloženého rozsudkem Okresního soudu v Klatovech. Zmiňované předměty nyní získá do správy Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Plzni.

V brzké době by se starožitnosti měly objevit v připravované výstavě na zámku Nebílovy nedaleko Plzně. ÚZSVM takto pomáhá uchovávat kulturní dědictví národa a umožňuje jeho zpřístupnění široké veřejnosti.